Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Tento týden vám opět přinášíme pečlivě vybraný seznam deseti nejvýznamnějších článků, které jsme publikovali na webu oEnergetice.cz. Pokud jste kterýkoliv článek nestihli, zde je výběr článků, které zaujaly naše čtenáře nejvíc. Hodně štěstí do nového týdne!

1. Průzkum: Německé společnosti stále častěji postihují přerušení dodávek elektřiny

Německé společnosti se stále více potýkají s krátkodobými přerušeními dodávek elektřiny. Potvrzují to průzkumy podniků, které provádí Německá průmyslová a obchodní komora (DIHK).

Podle průzkumu se v Německu stále častěji objevují krátkodobé výpadky dodávek elektřiny v délce do tří minut. Podíl dotazovaných firem, které tyto výpadky hlásí, se v letech 2022 až 2024 zvýšil z 9 na 16 %. Dotazováno bylo celkem 3500 firem z různých odvětví.

Celý článek najdete ZDE.

2. Německo: Neřízené dodávky z malých solárů ohrožují stabilitu sítě, hrozí "brownouty"

Neřízená dodávka elektřiny z malých solárních elektráren ohrožuje stabilitu německé elektrizační soustavy. Jeden z provozovatelů tamní přenosové soustavy, společnost TenneT, proto ve spolupráci s Německým svazem energetického a vodohospodářského průmyslu (BDEW) tlačí na končící vládu, aby prosadila potřebnou úpravu legislativy ještě před únorovými volbami. Informoval o tom zahraniční server Clean Energy Wire.

Německo přidalo v loňském roce 17 GW nových solárních elektráren a celkově tak dosáhlo milníku 100 GW instalovaného výkonu v těchto zdrojích. Největší podíl na tomto růstu měly rezidenční střešní fotovoltaiky s 6,7 GW, nicméně tento sektor zaznamenal 15% meziroční pokles. Naopak silný růst zaznamenaly pozemní instalace, a to o 40 % na 6,3 GW. Rostl i nově instalovaný výkon střešních elektráren na komerčních budovách, a to meziročně o čtvrtinu na 3,6 GW. Dalších několik set MW výkonu přibylo v balkonových systémech, jejichž celkový instalovaný výkon se meziročně zdvojnásobil na 0,7 GW.

Celý článek najdete ZDE.

3. Ministerstvo spustilo programy na podporu biomasy a alternativních zdrojů

Ministerstvo průmyslu a obchodu tento týden spustilo výzvy zaměřené na transformaci českého teplárenství a kombinované výroby elektřiny a tepla. Aukce a dotační programy mají pomoci firmám s modernizací stávajících výroben a motivovat je k většímu využívání zemního plynu a obnovitelných zdrojů energie, jako je biomasa. Výše podpory se pohybují ve stovkách milionů korun a dokončení většiny podpořených projektů se očekává mezi lety 2028 až 2030. 

Podmínky aukce, v níž je celková hodnota soutěženého instalovaného elektrického výkonu 13,12 MWe, zveřejnilo Ministerstvo průmyslu a obchodu těsně před koncem minulého roku. Hlavním cílem je podpořit kombinovanou výrobu elektřiny a tepla ve zdrojích s instalovaným výkonem nad 1 MW, které ke svému provozu využívají zemní plyn, biomasu, bioplyn nebo důlní plyn.

Celý článek najdete ZDE.

4. Co čekat od cen elektřiny a plynu v roce 2025? Pohled společnosti Centropol

Od krachu Bohemia Energy, jednoho z největších dodavatelů energií, uplynuly tři roky. Pro statisíce zákazníků, kteří si tehdy zvolili tříleté fixace cen, nyní nastává klíčový moment rozhodování. Současně už uběhla delší doba od energetické krize z roku 2021, ale trh stále nese její dozvuky. K tomu se přidává rostoucí tlak na regulovanou složku ceny elektřiny kvůli potřebným investicím do infrastruktury, která ovlivňuje náklady domácností i firem.

Jaký bude vývoj trhu s energetickými komoditami v roce 2025 a co přinese zákazníkům? Na to jsme se ptali hned několika dodavatelů elektřiny a plynu.

Celý článek najdete ZDE.

5. Čína uvedla do komerčního provozu první jaderný blok v elektrárně Zhangzhou

Čína zaznamenala hned na počátku roku 2025 důležitý jaderný úspěch. V provincii Fuijan vstoupil do komerčního provozu první ze šesti bloků jaderné elektrárny Zhangzhou. Stavbu bloku typu Hualong One s výkonem přes 1100 MW zahájila země v říjnu 2019. Čína plánuje letos zprovoznit ještě jeden další blok v Zhangzhou, další dva pak v horizontu zhruba 5 let.

Čínská energetická společnost China National Nuclear Corporation (CNNC) oznámila, že uvedla do komerčního provozu první blok elektrárny Zhangzhou. Úspěch přišel hned první den tohoto roku, a to 17 minut po půlnoci, když jaderný blok typu Hualong One dokončil všechny provozní zkoušky završené 168 hodinovým provozem při nominálním výkonu. CNNC tak nyní provozuje celkem 26 jaderných reaktorů o výkonu téměř 25 GW.

Celý článek najdete ZDE.

6. Axpo: Aby Evropa letos naplnila zásobníky plynu, bude muset o plyn soutěžit s Asií

S koncem tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu a chladným počasím na konci loňského roku se zásobníky plynu v Evropě vyprazdňují rychleji, než tomu bylo v předchozích letech. Během letošního léta tak bude poptávka po plynu pro naplnění zásobníků v Evropě před další zimou zřejmě silná. Podle švýcarské energetické společnosti Axpo budou evropští obchodníci muset více soutěžit s asijskými společnostmi na globálním trhu se zkapalněným zemním plynem (LNG).

Otázka zásobování Evropy zemním plynem je v posledních měsících opět silně skloňována, zejména v souvislosti s koncem přepravy ruského plynu přes Ukrajinu. Od začátku roku tak ruský plyn proudí do Evropy skrz plynovody pouze jižní trasou přes Turecko, konkrétně přes plynovod TurkStream. Evropa je tak závislá na dovozu zkapalněného plynu, o který musí soutěžit na globálním trhu, více než kdy v minulosti.

Celý článek najdete ZDE.

7. Plyn pro evropský trh po zprávách o pokusu zaútočit na TurkStream prudce zdražil

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes vykazuje silný růst a dopoledne se dostala vysoko nad 47 eur (1184 Kč) za megawatthodinu (MWh). Děje se tak po zprávách o pokusech zaútočit na ruské plynovody a po dřívějším oznámení nových amerických sankcí proti ruskému energetickému sektoru, uvedla agentura Reuters.

Krátce po poledni cena plynu s dodáním v únoru vykazovala ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku růst o 5,4 procenta nad 47,42 eura za MWh. Ceny v TTF jsou pro evropský trh určující. Na začátku ledna se cena dostala k 50 eurům a byla nejvyšší za více než rok.

Celý článek najdete ZDE.

8. Přísnější pravidla EU pro metan mohou Evropě ztížit obchodování s LNG

Nařízení o emisích metanu usiluje o výrazné snížení emisí metanu v energetice, včetně dodavatelských řetězců. Nová legislativa zavádí povinnosti i pro dovozce LNG, avšak konkrétní metodika jejich plnění dosud není stanovena. Podle odborníků tato nejistota ohledně nových regulací zpomalí jednání o nových smlouvách na dodávky LNG a plynu, uvádí server Montel News.

Nařízení o emisích metanu, které vstoupilo v platnost 4. srpna 2024 jako součást balíčku Fit for 55, zavádí povinnosti v oblasti měření, reportování a ověřování emisí v energetice. Toto nařízení má zásadní dopad na globální dodavatelský řetězec LNG a rozšiřuje svůj dosah i mimo hranice EU.Emisní stopa zkapalněného zemního plynu (LNG) nevzniká pouze při jeho spotřebě, ale zejména při těžbě, přepravě, zkapalňování a zplyňování. Tyto aktivity vykazují riziko úniku metanu. Provozovatelé zařízení proto musí měřit emise přímo u zdroje a předkládat zprávy ověřované nezávislými auditory.

LNG Tanker Alto Acrux. Zdroj: Ken Hodge / Creative Commons / CC BY 2.0

Celý článek najdete ZDE.

9. Německo loni pokračovalo v rozvoji OZE, za celý rok přibylo 20 GW nového výkonu

Německo v oblasti rozvoje využívání obnovitelných zdrojů nezahálelo ani v loňském roce, kdy navýšilo jejich instalovaný výkon o 20 GW. Výstavbu nových zdrojů táhly především fotovoltaiky, které měly na celkovém růstu více než 80% podíl. V případě větrných elektráren nebyl nově zprovozněný výkon nijak zásadně silný. To by se však mohlo změnit v následujících letech, jelikož prudce vzrostl počet vydaných povolení na jejich výstavbu.

Obnovitelné zdroje energie zažily loni v Německu relativně silný rok, nicméně některé segmenty rostly rychleji než jiné. Celkově vzrostl instalovaný výkon v OZE podle tamního síťového regulátora Bundesnetzagentur o 20 GW. Ke konci loňského roku tak Německo disponovalo již 190 GW instalovaného výkonu v OZE, což je meziročně o 12 % více. Tento růst opět táhly především fotovoltaické zdroje.

Celý článek najdete ZDE.

10. Nové dotace na obnovitelné zdroje energií jsou diskriminační, míní komora

Nové nastavení dotací programu Nová zelená úsporám (NZÚ) na pořízení obnovitelných zdrojů energie pro domácnosti je podle oborových zástupců diskriminační a nevyvážené. Nelíbí se jim především snížení maximální částky a dalších limitů na domácí fotovoltaiku nebo upřednostňování jiných zdrojů. Komora obnovitelných zdrojů energie proto dnes vyzvala úřady k úpravě dotací. Zástupci komory to dnes sdělili novinářům. Vyjádřená ministerstva životního prostředí ČTK shání.

Stát letos sníží podporu pro domácnosti na pořízení solárních elektráren. Nově budou dotace určeny na fotovoltaické elektrárny (FVE) s výkonem maximálně do pěti kilowattů (kW), což je polovina dosud podporovaného výkonu. Klesne i maximální výše dotace. Vyplývá to z dokumentů k novým podmínkám dotačního programu NZÚ.

Celý článek najdete ZDE.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu

Více aktuálních grafů a dat najdete na Energostatu