LNG vs. domácí uhlí: Jakou emisní stopu má zkapalněný plyn?

Ekonomický deník přinesl rozhovor s Robertem W. Howarthem působícím na Cornellově univerzitě, která je členem prestižní Ivy League (elitní soukromé školy na severovýchodě USA). V této zprávě Howarth upozorňuje na emisní stopu zkapalněného zemního plynu (LNG) a srovnává ji s dalšími fosilními zdroji energie.

Hlavním problémem u LNG nejsou emise, které vznikají při jeho spotřebě, ale především emise metanu, který uniká při manipulaci s ním. Riziko úniku metanu tak hrozí při těžbě, přepravě a v případě LNG i při zkapalňování a následném zplyňování. Podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) při OSN, je metan odpovědný za zhruba 30 procent veškerého globálního oteplování pozorovaného od poloviny 19. století.

Metan je po oxidu uhličitém (CO2) druhým nejrozšířenějším antropogenním skleníkovým plynem a tvoří asi 16 procent celosvětových emisí. Zároveň je více než 28krát silnější než oxid uhličitý při zachycování tepla v atmosféře. Hlavním problémem u metanu tak není jeho množství, ale jeho mnohonásobně větší dopady na klima.

Úniky metanu jsou tak závažné, že EU schválila další část balíčku Fit for 55, který se zabývá právě emisemi metanu. Tato část je v souladu s metanovou strategií, která byla předložena už v roce 2020. Nařízení nově zavádí způsob reportingu emisí metanu v energetice, které by měly být započítávány do původu energetického zdroje. Bude tedy muset být reportováno, jaké emise metanu byly vypuštěny při jeho těžbě, zpracování apod., což se v budoucnu může stát problémovým právě pro LNG.

Jak si stojí LNG v porovnání s běžným zemním plynem

V poslední době se začíná zvyšovat zájem o emise spojené s LNG. V USA dokonce prezident Biden pozastavil plánovanou výstavbu 16 LNG terminálů. K pozastavení došlo i na popud dopisu, pod který se podepsalo více než 150 amerických vědců. Ten upozorňuje právě na možné emise metanu spojené s těžbou a vývozem LNG a volá po jejich dalším přezkoumání. Bidenova administrativa se tak rozhodla plánovanou výstavbu přezkoumat, nicméně už nyní jsou USA největším exportérem LNG na světě.

Dopis se odkazuje i na právě výše zmíněnou studii, jejíž závěry uvádí, že LNG může mít v některých případech až 2,5násobně horší dopad na klima v dvacetiletém horizontu než například lokálně vytěžené a spálené uhlí.

Zde je potřeba zmínit, že přepočet GWP (global warming potential) nebo česky PGO (potenciál globálního oteplování) "porovnává množství tepla zachyceného určitou hmotností daného plynu s množstvím tepla zachyceného stejnou hmotností oxidu uhličitého a vyjadřuje se jako činitel oxidu uhličitého (jehož potenciál globálního oteplování je standardizován na 1." V rámci GWP20, tak má metan o dost větší vliv na klima, než například v rámci přepočtu GWP100, tedy ve stoletém horizontu, kdy jsou jeho dopady výrazně menší.

Klíčovým předpokladem analýzy je, že tankery schopné spalovat LNG pro pohon tak činí a účinně zachycují a využívají odpařený metan bez jakéhokoliv úniku. Nicméně autoři analýzy měli pouze omezený přístup k datům ohledně tankerů využívaných k přepravě LNG, kdy společnosti poskytly údaje především o novějších plavidlech.

Analýza vede k silnému doporučení: zákazu úniku nespáleného metanu z odpařovaného LNG z tankerů a vyřazení starších tankerů, které nejsou schopny zachytit a využít odpařený metan. Tyto starší tankery spalující těžký topný olej mají neúměrně velkou uhlíkovou stopu.

Howarth doporučuje odchod od LNG a zastavení výstavby nové LNG infrastruktury, což je v současném světě rapidně se rozvíjejícího trhu s LNG radikální myšlenka. Je potřeba upozornit na to, že v rámci analýzy byla zkoumána pouze americká produkce LNG, které má dodatečné emise metanu kvůli svému původu z břidlicového plynu.

Závěry studie se setkaly i s kritikou, především ze strany byznysu. Ten upozorňuje na další studie, které zastávají názor, že LNG má stále nižší dopady na globální oteplování než například uhlí. V současnosti tak probíhá debata napříč akademickou sférou ohledně emisí spojených s LNG.