Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Tento týden vám opět přinášíme pečlivě vybraný seznam deseti nejvýznamnějších článků, které jsme publikovali na webu oEnergetice.cz. Pokud jste kterýkoliv článek nestihli, zde je výběr článků, které zaujaly naše čtenáře nejvíc. Hodně štěstí do nového týdne!

1. Největší větrná turbína světa, technologický zázrak i ekologická výzva

V srpnu 2024 spustila společnost Mingyang Smart Energy u čínského pobřeží kolos, který posunul hranice větrné energetiky, ale který zároveň přináší negativní environmentální dopady. Společnost instalovala 20MW větrnou turbínu, největší svého druhu na světě. Zařízení měří 242 metrů a má lopatky dlouhé 128 metrů. Při průměrné rychlosti větru 8,5 m/s vyrobí ročně 80 GWh.

Nová turbína překonala dosavadní rekord 16MW zařízení spuštěného v červnu 2023 v čínské provincii Hainan. Její lopatky mají plochu větší než dvě fotbalová hřiště, což jí umožňuje zachytit více větrné energie než kdykoli předtím. Konstruktéři použili modulární design s uhlíkovým vláknem. Navrhli ji pro oblasti se středními až vysokými rychlostmi větru. Turbína odolá i extrémním tajfunům s rychlostí přes 280 km/h.

Celý článek najdete ZDE.

2. Sankce EU a USA dopadají na Indický trh s ropou – co čeká Nayaru?

Ruskými firmami vlastněná indická rafinerie Nayara ve čtvrtek oznámila, že jedná s vládou i dalšími partnery o možnostech, jak udržet provozní stabilitu v reakci na zařazení na sankční seznam EU minulý měsíc. Situace na indickém ropném trhu se tak dále vyvíjí.

Soukromá společnost, kterou většinově vlastní ruský Rosněft, prodává zhruba 70 % své zpracované ropy na indickém trhu prostřednictvím sítě 6 600 čerpacích stanic. Ve veřejném prohlášení firma uvedla: „Naše prodejní stanice fungují beze změny, zatímco pracujeme na zajištění nepřerušovaných dodávek paliva napříč Indií.“

Celý článek najdete ZDE.

3. Emise CO2 v EU vzrostly v 1. čtvrtletí o 3,4 %, nejvyšší nárůst byl v Bulharsku a Česku

Emise skleníkových plynů v zemích Evropské unie vzrostly v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 3,4 % na 900 milionů tun. Růst byl zaznamenán u 20 členských států, zatímco zbývajících 7 členských států zaznamenalo pokles. Informoval o tom evropský statistický úřad Eurostat.

Eurostat uvedl, že za růstem emisí skleníkových plynů v EU v prvním čtvrtletí roku 2025 stojí dva sektory, a to energetika (meziročně + 13,6 %) a domácnosti (meziročně +5,6 %). Ve třech sektorech naopak došlo k poklesu, a to ve zpracovatelském průmyslu (meziročně -0,2 %), dopravě (meziročně -2,9 %) a zemědělství, lesnictví a rybolovu (meziročně -1,4 %).

Celý článek najdete ZDE.

4. Developeři stahují největší úspěšný projekt z letošní vodíkové aukce EU. Nejde jej realizovat

V letošním roce proběhla v březnu další aukce Evropské vodíkové banky, historicky druhá v pořadí. V aukci si nakonec podporu zajistilo 15 projektů na výrobu zeleného vodíku. Nicméně minimálně jeden z nich nebude realizován. Developeři projektu elektrolyzéru Zeevonk totiž oznámili, že projekt není možné za stanovených podmínek v současné době dokončit. Na provozní podpoře si přitom měl obří elektrolyzér během 10 let přijít na téměř čtvrt miliardy eur.

Na vodík je v posledních letech nahlíženo jako na jedno z možných médií pro akumulaci přebytečné elektřiny z obnovitelných zdrojů. Podobně by měl zelený vodík sloužit k dekarbonizaci průmyslových procesů, kde by nahradil vodík vyráběný konvenční cestou ze zemního plynu. Výroba zeleného vodíku je nicméně finančně i technologicky náročná, což vede k zavádění různých forem podpory na úrovni EU či jednotlivých členských zemí.

Celý článek najdete ZDE.

5. Trh s lithiem čelí přebytku, ekonomika projektů je v ohrožení

Trh s lithiem prochází v posledních letech dramatickými výkyvy. Po rekordním růstu cen v roce 2022, kdy se cena uhličitanu lithného vyšplhala nad 80 000 USD za tunu, následoval pád na úrovně kolem 10 000 USD/t v roce 2025. Hlavním důvodem není oslabení poptávky, ale prudký nárůst nabídky, zejména z Číny, který převážil nad tempem růstu elektromobility a akumulačních technologií. Výsledkem je přebytek na trhu, jenž může trvat až do roku 2027 a ohrožuje ekonomiku řady projektů.

Vývoj na trhu s lithiem je ukázkovým příkladem cykličnosti komodit. Nízké ceny v roce 2020 odradily investory od nových kapacit, což vedlo k nedostatku nabídky a raketovému růstu cen v roce 2022. Producenti reagovali masivní expanzí těžby a chemických závodů, jejichž plná kapacita se však projeví až s časovým odstupem. Tento „efekt opožděné reakce“ nyní vyústil v nadprodukci, která tlačí ceny hluboko pod ekonomickou rentabilitu mnoha producentů. Největší roli sehrála Čína, kde dochází k masivnímu rozvoji těžby spodumenu, lepidolitu i solanek a současně k růstu výrobních kapacit lithium-chemikálií.

Celý článek najdete ZDE.

6. Portugalsko staví 10MW farmu na výrobu elektřiny z vln Atlantiku

Portugalsko patří mezi evropské průkopníky využití mořské energie. Po prvních pokusech na Azorech a u pobřeží Póvoa de Varzim nyní země míří k daleko ambicióznějším projektům. Nejnovější investice 40 milionů eur z Inovačního fondu EU do vlnové farmy VianaWave posouvá Lisabon blíže k cíli získávat více elektřiny z vln. Odborníci přitom odhadují, že skutečný potenciál Atlantiku může dosahovat až 15 GW, což by mohlo zásadně změnit portugalskou energetickou mapu. K tomu je ale nejdříve potřeba najít cestu, jak technologii využít v komerčním provozu. 

Energie z vodních zdrojů hraje v portugalském mixu výraznou roli. Země z ní celkem vyrobízhruba 30 % elektřiny. V posledních letech se navíc země snaží čím dál více etablovat jako průkopník technologií, které umožňují výrobu elektřiny i jinou než tradiční cestou - z mořských vln.

Celý článek najdete ZDE.

7. Nedostatek odborníků ohrožuje Energiewende: Německé energetice chybí tisíce specialistů

Energiewende, přerod energetiky našich západních sousedů, začíná dle tamních analytiků narážet na zásadní problém. Pro klíčové zaměstnavatele je stále těžší, navzdory stoupající nezaměstnanosti, hledat kvalifikovanou pracovní sílu. Poptávka po kvalifikovaných pracovnících má přitom v následujících letech dále poměrně prudce růst. Nedostatek pracovníků tak bude stále palčivějším problémem, jak ukazují modely vypracovanéněmeckým Institutem pro výzkum zaměstnanosti (IAB).

Scházet budou v příštích letech stovky tisíc pracovníků

Dle modelů institutu bude do roku 2030 implementace německé energetické transformace vyžadovat 157 tisíc nových pracovníků, zejména na kvalifikovaných pozicích. Do roku 2040 to má být poté dalších 102 tisíc. Další desítky tisíc zaměstnanců bude přitom potřeba nalézt na pozice spojené s řešením dopadů klimatické změny a adaptačními opatřeními.

Celý článek najdete ZDE.

8. WindEurope: Německo plave proti proudu, musí upravit aukce pro mořské větrné parky

Druhá letošní aukce na podporu pro mořské větrné elektrárny v Německu v objemu 2,5 GW skončila fiaskem, když nepřišla jediná nabídka. Podle asociace WindEurope je výsledek aukce jasným signálem, že nastavení aukcí není pro investory atraktivní a je třeba jej změnit.

Systém německých aukcí na podporu pro mořské větrné parky, kdy developeři místo čerpání provozní podpory soutěží o to, kdo nabídne státu za možnost vystavět a provozovat větrný park na moři více peněz, je dlouhodobě terčem kritiky tamních asociací. Ty upozorňují na klesající zájem investorů, který vyvrcholil v poslední aukci, kam nepřišla jediná nabídka.

Celý článek najdete ZDE.

9. U Břeclavi letos vznikne jedno z největších bateriových úložišť v Česku

U Břeclavi letos vznikne jedno z největších bateriových úložišť v Česku. Mělo by přispět ke stabilitě sítě, kapacitu bude mít 31 megawatthodin, uvedli zástupci firmy MND na dnešní tiskové konferenci v Praze. Jeho provoz začne na začátku příštího roku. Společnost má v plánu dokončit dalších šest velkokapacitních bateriových úložišť v ČR a další dvě v Německu.

Energetici začnou od října nově zapojovat do distribuční soustavy v Česku samostatně stojící bateriová úložiště. Podle Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT dosud největší zprovozněné úložiště od společností LG Energy Solution, Siemens a LTW Battery v Česku má kapacitu 29 megawatthodin.

Celý článek najdete ZDE.

10. Plzeňská Škoda JS získala svůj první kontrakt v Polsku za 300 milionů Kč

Plzeňská Škoda JS a.s. ze skupiny ČEZ získala svůj první kontrakt v Polsku. Zhruba za 300 milionů korun tam zmodernizuje výzkumný reaktor MARIA, který je součástí Národního Centra pro Jaderný Výzkum (NCBJ) v Otwocku nedaleko Varšavy. Česká firma doufá i v další budoucí zakázky v Polsku,chce se tam dodavatelsky zapojit například do výstavby jaderných bloků. ČTK to dnes řekl Karel Samec, mluvčí Škody JS, která patří v Evropě k předním výrobcům a dodavatelům zařízení pro jadernou energetiku.

NCBJ patří k největším vědeckých ústavům ve střední Evropě. Reaktor MARIA ze 70. let minulého století je nyní jediný polský jaderný reaktor, zaměřuje se na vědecký a lékařský výzkum. Hraje například důležitou roli při výrobě lékařských radioizotopů a poskytuje zázemí pro výzkum v oboru jaderné fyziky, materiálové vědy, jaderné energetiky a také pro školení zaměstnanců pro realizaci polského programu jaderné energetiky. Letos byl reaktor po vypršení dosavadní licence několik měsíců mimo provoz.

Celý článek najdete ZDE.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu

Více aktuálních grafů a dat najdete na Energostatu