Německá offshore aukce skončila fiaskem, nepřišla jediná nabídka
V Německu se na začátku srpna uskutečnila druhá letošní aukce pro offshore větrné elektrárny. Poslední kolo však přineslo značné zklamání, do aukce totiž developeři nepřihlásili jediný projekt. Systém německých aukcí, kdy developeři místo čerpání podpory soutěží o to, kdo nabídne státu za možnost vystavět a provozovat větrný park na moři více peněz, je dlouhodobě terčem kritiky tamních asociací. Ty dlouhodobě upozorňovaly na riziko klesajícího zájmu investorů, který v poslední aukci klesl až na samotné dno.
Offshore větrné elektrárny mají být v budoucnu jedním z pilířů německé energetiky. V posledních letech nicméně sektor nezažívá zlaté časy, kdy rostoucí náklady na development těchto zdrojů a změna systému podpory nejen v Německu ale i v dalších zemích Evropy vedly k růstu obav ohledně budoucího tempa výstavby nových parků.
I v samotném Německu bylo možné v posledních aukcích pozorovat propad zájmu, kdy původní přísliby miliard za vysoutěžené plochy klesaly na pouhé stovky milionů eur či méně. Poslední aukce nicméně ukazuje, že rizika jsou pro developery větrných parků při současné situaci na trhu příliš vysoká. I Německo tak nyní vůbec poprvé v historii zažilo situaci, kdy zájem investorů klesl nejníže, kam vůbec mohl.
"Vůbec první případ absence nabídek v aukci pro offshore větrné parky a již předchozí prudký pokles zájmu v aukci z června 2025 ukazují, že rizika pro developery offshore větrných farem v posledních letech významně vzrostla," uvedla podle serveru Clean Energy Wire Kerstin Andreaeová, šéfka německého svazu energetického a vodohospodářského průmyslu (BDEW).
Podle Andreaeové by současné plány rovněž vedly k umístění parků v příliš krátké vzdálenosti, což by mělo negativní dopad na jejich výrobu, jelikož by si "stínily". To je podle ní dalším z důvodů klesajícího zájmu developerů.
K neúspěchu poslední offshore aukce se v Německu vyjádřil i výkonný ředitel tamního Spolkového svazu pro offshore energetiku Stefan Thimm. Podle něj průmysl před tímto rizikem varoval již roky a právní požadavky neberou v potaz současný stav.
"Výsledek vysílá jasný signál: německý trh pro offshore větrné parky není v současné době pro investory atraktivní. Federální vláda tak promarňuje příležitost k významné tvorbě hodnot a pracovních míst v Německu a Evropě," uvedl Thimm.
Mohlo by vás zajímat:
Není to tak dávno, co nám tu p. Vaněček (ale i jiní) předpovídali zářnou budoucnost a stále exponenciálně stoupající instalovaný výkon OZE (zde offshore VtE). A dokumentovali to právě tím, že místo dotací začínají platit za možnost stavět VtE.
Nicméně kvůli tomu příspěvek nepíšu.
Všimněte si: "Podle Andreaeové by současné plány rovněž vedly k umístění parků v příliš krátké vzdálenosti, což by mělo negativní dopad na jejich výrobu, jelikož by si "stínily". To je podle ní dalším z důvodů klesajícího zájmu developerů."
To se týká aktuálního opěvování p. Vaněčka repoveringu onshore VtE. Tam je ještě větší problém, kdy se staví (p. Vaněček chce stavět) nové cca 2* vyšší (a s větší délkou lopatek) výkonnější VtE na místě těch starých.
Jednak je otázka, zda ty betonové základy původních VtE postačí pro nové (asi ne) a pak ten efekt v citátu nahoře.
Takže buď:
1) Bude nákladná renovace základů zahrnující obkopání původních a dobetonování, přičemž to nebude optimální, protože pod původní základ se nedostanete) a navíc dostanete kvůli blízkosti VtE s nižším výkonem a využitím, než při optimální vzdálenosti.
2) Je to jen o legislativně snadnějším získání povolení ke stavbě a staré základy se zahrnou a postaví se nové a k nim také nové přístupové cesty.
3) Případně ty nové postaví na místě každé druhé původní, což také není ideální. Úpravy základů zůstanou, výkon a výroba parku se moc nezvýší, ale negativní vlivy na okolí vzrostou s výškou.
Postavit vrtuli na tom samem miste, co stala casto nekolikanasobne mensi vrtule, je utopie. Tyhle parky jsou obvykle zhusta nastaveny vedle a podel neceho, a pokud se da vrtule vetsi, tak uz nevychazi odstupove vzdalenosti, ktere jsou bud v metrech a nebo v nasobcich prumeru rotoru.
Bobe, zapomněl jste ještě na jeden "detail" a to je vyvedení elektrického výkonu. Pokud dnes končí někomu podpora na větrníky, tak budou mít jednotkový výkon cca 500 kW. Dnešní větrníky mají 2500 kW+ (záleží na terénu, jak dlouhou lopatku dostanete na místo). Takže pokud jste měl park s pěti vrtulemi, tak místo nich postavíte jednu novou. Původní základy pro těch 5 věží jsou samozřejmě naprosto nepoužitelné už proto, že obsahují prstenec, ke kterému se přišroubuje věž a ten má malý průměr pro ty malé věže. Takže necháte staré základy kde jsou a postavíte jednu úplně novou moderní věž. A tím zpravidla končíte, protože další kapacitu připojení k síti vám nikdo nedá a když, tak za peníze, kdy se to vůbec nevyplatí.
Zda se, ze zadarmo (bez dotaci) uz ani nemecke kuře nehrabe.
Tak konci, aspon doufam, nase komedie, zlo prohrava a dobro zije.
Německo je v pěkné pasti. Pokud totiž začne ty další off-shore větrníky dotovat, tak bude muset dotovat i ty dřívější, za které původně investoři zaplatili, jinak je prostě nepostaví. Samozřejmě ten nesmyslný vstupní poplatek, který se těmto "investorům" nikdy nevrátí, už je v pekle (respektive ve státní kase), nicméně pokud vedle vás porostou další větrníky, jejichž provoz bude provozně dotován, tak prostě budou dál ničit tržní cenu elektřiny, takže pošlou celý projekt do ztráty i na budoucí provozní úrovni.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se