Německá offshore aukce skončila fiaskem, nepřišla jediná nabídka

Postavit vrtuli na tom samem miste, co stala casto nekolikanasobne mensi vrtule, je utopie. Tyhle parky jsou obvykle zhusta nastaveny vedle a podel neceho, a pokud se da vrtule vetsi, tak uz nevychazi odstupove vzdalenosti, ktere jsou bud v metrech a nebo v nasobcich prumeru rotoru.

Bobe, zapomněl jste ještě na jeden "detail" a to je vyvedení elektrického výkonu. Pokud dnes končí někomu podpora na větrníky, tak budou mít jednotkový výkon cca 500 kW. Dnešní větrníky mají 2500 kW+ (záleží na terénu, jak dlouhou lopatku dostanete na místo). Takže pokud jste měl park s pěti vrtulemi, tak místo nich postavíte jednu novou. Původní základy pro těch 5 věží jsou samozřejmě naprosto nepoužitelné už proto, že obsahují prstenec, ke kterému se přišroubuje věž a ten má malý průměr pro ty malé věže. Takže necháte staré základy kde jsou a postavíte jednu úplně novou moderní věž. A tím zpravidla končíte, protože další kapacitu připojení k síti vám nikdo nedá a když, tak za peníze, kdy se to vůbec nevyplatí.

Správná připomínka, ale p. Vaněček Vám jistě vysvětlí, že to tak nebude a ta jedna nová vrtule vyrobí o hodně více levné elektřiny, než těch původních 5 menších.

Ta nová vrtule bude mít podstatně vyšší stožár a také delší lopatky, takže bude mít lepší střední rychlost větru a tudíž i lepší využití instalovaného výkonu. Skutečně tedy vyrobí o něco více elektřiny, než těch původních 5 vrtulí, to je pravda. Ale nebude to zásadní rozdíl.

Nebude zásadní rozdíl ve výkonu a výrobě, ale bude zásadní rozdíl v ekonomice s dosahem do ceny vyrobené elektřiny.

Zatímco těch 5 starých už bylo zaplaceno a pokud byly v použitelném technickém stavu mohly vyrábět relativně levně, tak ta demolice a ten jeden nový musí být financovány novou půjčkou, včetně úroků.

Ale ten nový vysoutěží zase novou 20letou provozní podporu, která už těm starým doběhla, takže v pohodě, zaplatí to německý daňový poplatník.

Po 20 letech provozu budou ty větrné elektrárny v zásadě na odpis po všech stránkách včetně vrtule a mechanických částí a budou značně poruchové. Takže ne, ten repowering má jistě mysl, ale nelze od něj čekat nějaké násobné navýšení výroby elektřiny, jak si to představuje pan Vaněček.

Růst výkonu z lokality je to cca 3x více než při malých strojích.

Ale bude pane Hájek , protože energie větru roste s 3 mocninou rychlosti. A protože výkon VTE je přímo uměrný povrchu rotoru a ten roste rychleji než průměr , pak ze stejné lokality dále větší výkon velkých VTE než malých. Výsledkem je 3 násobná výroba elektřiny.

ad Petr Karásek 9. srpen 2025, 00:06

Ale bude pane Hájek , protože energie větru roste s 3 mocninou rychlosti. A protože výkon VTE je přímo uměrný povrchu rotoru a ten roste rychleji než průměr , pak ze stejné lokality dále větší výkon velkých VTE než malých. Výsledkem je 3 násobná výroba elektřiny.

čiste teoreticky a v ideálnom prípade áno .. ale realita je trochu iná ...

Bobe, už jsem Vám napsal odpověď. A ještě dodávám: repowering není to, co Vy si vymýšlíte. To by byl paskvil. Repowering dělají machři, kteří toho vědí mnohem více o VtE než Vy. Nepodceňujte německé inženýry.

Dnes končí podpora na VTE s výkony cca 1MW a staví se 6 -7MW stroje.

Tak si Bobe představte, že investor by chtěl postavit jadernou elektrárnu a ještě by za to měl státu platit. Že je to naprosto absurdní, že ano?!

Ale pro větrné elektrárny na moři by to platit mělo.

Lidi, ztratili jste soudnost, i když chápu, že výhodná místa s vysokou výtěžností výroby elektřiny z větru by se měla soutěžit a i něco zaplatit, aby to místo získali,

tak je nejprve nutné vytvořit podmínky pro vysokou ziskovost VtE=vybudovat rozvodné trasy sever-jih v Německu. Až to bude, tak se určitě budou firmy předhánět, aby mohly stavět VtE na severu.

Takže místo keců a posměšků, Bobe, přemýšlejte.

No ono je to "naprosto absurdní" i u těch větrných elektráren, Vaněčku, protože žádná taková elektrárna dosud nevznikla, a zřejmě ani nevznikne. Navíc mnohem víc by stát hypoteticky utržil, zaplatí za vyvedení výkonu z té elektrárny.

Takže místo keců a posměšků, Vaněčku, přemýšlejte.

Pane Vaněčku, nepodceňujte Německé investory, vědí toho o energetice mnohem víc než vy. Předně vědí, že ty propoje ze severu na jih Německa jsou již z velké části ve výstavbě nebo alespoň povolené, takže budou v zásadě v provozu dříve, než se podaří postavit ty větrné parky, které se aktuálně soutěží, takže v tom asi problém nebude. Navíc u těch parků je vyvedení výkonu zadarmo, takže je tam fakticky stále obří dotace i s tím, že investoři právě proto soutěžili a očekávalo se, že alespoň něco zaplatí. Jak je vidět, tak ani tato dotace už nestačí a bude potřeba přisypat další peníze, aby ty úžasně levné a výhodné větrníky někdo stavěl.

Je to boj o čas a veřejný nejaderný zájem. Při svém cílovém zaměření, které je jim vlastní jsou takových změn schopní na rozdíl od nás. Stačí si porovnat poválečné podmínky s námi se současností. U nás se hledí k dlouhodobému provoznímu kontraverznímu jádru 60 a více let a nepřipouštíme si vůbec nebo nedostatečně kam směřuje vývoj všech OZ, kdy to není jenom větru.

Ad Miloslav Černý, 7. srpen 2025, 12:37

Právě o to jde. Rozumně vyvážit energetický mix hlavně mezi OZE a jádro. Jestliže je problém s investicemi do offshore na větrném Severním moři (možná i Baltu), jakou ekonomiku asi můžeme očekávat u VTE v České kotlině, která se větrností nemůže rovnat ani německým přímořským rovinám? Větší výkony v OZE u nás tak lze čekat leda z fotovoltaiky. Tam jsme ale v limitu Střední Evropy v ročních faktorech okolo 11% (daleko za Španělskem). Česko se zkrátka bez jaderných zdrojů neobejde. Jde jen o tu míru podílu jednotlivých zdrojů a související infrastruktury, která bude zárukou spolehlivých dodávek. Samostatně nás nespasí ani jádro, ani FVE, ani VTE, ani HVDC přenosy, ani úložiště, vodík nebo plyn.

myslím, že jádro by nás samostatně spasilo... vyrábí nezávislé na počasí, ano bylo by nutné ho budovat s rezervou pro případ odstávky reaktoru, ale určitě to nebude muset být 100% záloha jako u OZE.

Jaderné elektrárny opravdu nemá smysl stavět pro pokrytí špičkového zatížení, to je pak ta elektřina k nezaplacení. Jsou to skvělé zdroje pro baseload, ale pro optimální celkové náklady potřebujete mix.

Klasické JE se nehodí pro špičkovou výrobu ale třeba v Americe se nyní staví projekt Natrium, což je malý reaktor s akumulátorem energie v roztavené soli pro velmi flexibilní špičkovou výrobu elektřiny.

No a pak tu je klasická možnost přidat k JE PVE, nebo nově akumulátory, kde ovšem ta potřeba akumulace je násobně nižší, než třeba k FVE.

Stačí nějaký větší průšvih společný s jádrem, kdekoli ve světě a bude další celosvětový odpor k jádru a to prioritně v husté obydlených uzemích, kam patříme, navíc když dokážou okolní státy již bez jádra dobře fungovat.

1) Naštěstí jsou dnešní jaderné elektrárny už tak bezpečné, že je nějaký "větší průšvih společný s jádrem" dost nepravděpodobný.

2) Okolní státy dokážou již bez jádra tak dobře fungovat, že jsou čistými exportéry převážně právě ze zemí, které tak dobře fungují s jádrem, že si mohou dovolit zásobovat i tyto nesoběstačné státy.

cituji Emila:" Naštěstí jsou dnešní jaderné elektrárny už tak bezpečné, že je nějaký "větší průšvih společný s jádrem" dost nepravděpodobný."

To se říkalo po každé menší i velké jaderné havarii, a co jich už bylo. A vždycky se najde nějaká chybička, konstrukční či plánovací či lidské obsluhy.

Jen neúplný seznam na Wikipedii jich uvádí 29

viz cs.wikipedia.org/wiki/Seznam jaderných havarií

Že se údajně něco říkalo není žádný argument, Vaněčku, zvlášť když se to co se údajně říkalo neustále vymýšlíte. Jak si můžete všimnout, v tom vašem seznamu havárií je v tomto století jediná, po které došlo k dalšímu dramatickému zvýšení bezpečnostních standardů, ačkoliv tato havárie neměla žádné oběti na životech, takže díky za potvrzení toho co jsem psal.

29 havarií a hlavně. každá trochu jiná, fyzikální zákony jsou fyzikální zákony a ne zbožná přání

Jen jedna z mnoha havárií s více oběťmi na životech a zamoření krajiny, než u jaderných havárií (s výjimkou Černobylu). Daly by se jich najít stovky spojených s těžbou a zpracováním surovin pro výrobu elektřiny z OZE. O většině z nich (Čína, Rusko, Afrika) se ani nedozvíme.

Není náhodou hliník jednou z hlavních surovin pro výrobu FV panelů?

10 mrtvých, krajina zamořena miloionem kubíků toxického bahna, které tam zůstane navěky. U takového odpadu není žádný poločas rozpadu.

Odkaz: irozhlas.cz/zpravy-svet/soud-hleda-viniky-protrzeni-hraze-s-kaly-u-madarskeho-kolontaru

Anebo dlouhý seznam katastrof na přehradách. Často tam byly vodní elektrárny:

cs.wikipedia.org/wiki/Selhání_přehrad

Název lze rozkliknout a k některýmj případům je podrobný popis.

Vyberu pro příklad jen jednu:

VN Vajont 1963 Itálie sesuv půdy do jezera způsobil přetečení hráze; samotná klenbová hráz zůstala neporušena, zahynulo přes 2000 lidí.

OZE už způsobily více úmrtí a ekologických škod, než JE.

Ne, Vaněčku, není to 29 havárií, opět mystifikujete. Ten váš seznam neobsahuje jen havárie, které jsou INES 4 a vyšší, navíc drtivá většina z nich vůbec nesouvisí s jadernou energetikou, šlo převážně o havárie ve vojenských, výzkumných nebo lékařských zařízeních. Na spočtení havárií v energetice stačí prsty jedné ruky, jen jedna skutečně zabíjela a jen jedna se odehrála v tomto století.

Ad Ivan 7. srpen 2025, 13:54

Samozřejmě, že různé principy fungování JE poskytují možnosti, kdy by primárními zdroji mohly být pouze JE. S tím lze než souhlasit. Jaderná energetika nemusí vypadat jen tak, jak funguje u nás. I v této oblasti probíhá vývoj. Rozhodně by mohla být i bezproblémová výroba vodíku založená na JE chlazených plynem (kuličkové palivo, chlazení heliem). Špičkovací elektrárny (k doplnění stabilně běžícího jádra) by mohly spalovat ten vodík, který by nebylo nutné skladovat obrovská množství, protože jeho výroba z JE by byla stále k dispozici.

O německém vodíkovém snu založeném na OZE zdrojích je naopak oprávněné dost pochybovat.

Jestli se do budoucna nemáme na přechodnou dobu obejít bez jádra tak je třeba zvážit jakého a to rozhodně nejsou ty velké mamuty, kdy pro využití odpadniho tepla nejsou takové podmínky. Výpadek takového zdroje nebo jeho regulace výkonu neumožňuje potřebnou regulaci oproti stejnému výkonu v SMR zvláště z narůstající kapacitou v OZ. I z hlediska bezpečnosti jsou lepší malé s možnosti většího zabezpečení. Stejně je to jenom na přechodnou dobu a tu je třeba co nejlépe upřesnit a přizpůsobit se novým trendům. Současné naše řešení přes jádro lze u nás přirovnat v minulosti k max těžbě uhlí a jeho využití z čeho jsme se ještě dodnes úplně nevzpamatovali.

Máte na mysli Rolls-Royce SMR s výkonem 470 MWe? Místo dukovanských mamutů VVER 440, které máme upgradovány na současných 510MWe? To, že tlakový reaktor dukovanského typu s max výstupní teplotou 310°C moderovaný a chlazený normální vodou, se vlastně lépe hodí na jadernou výtopnu, protože jeho elektrický výkon je pouhá třetina tepelného výkonu, je dávno známá věc. Již před 50 lety bývaly jaderné výtopny na ČVUT zadávány jako semestrální práce. Menší SMR mají také svá omezení ohledně daleko vyšší produkce jaderného odpadu a vyšší sekundární radioaktivitu jeho konstrukcí.

Takže není vše černobílé, ale vždy je něco za něco. A to platí určitě v daleko větší míře i pro OZE, kde je nutné těch souvislostí zohledňovat daleko více. Nebo na nutné souvislosti nehledět a lhát si do kapsy, že energie z OZE je tzv „zadarmo“.

Pane Sedláku, nemystifikujte, ne energie ale "palivo" je zadarmo pro FVE, VtE a vodní elektrárny.

Jinak k diskutujícím: doufám že Vás Petr Karásek poučil, jak je to s větrníky a s fyzikou jejich výroby elektřiny.

Pane Sedlák, nevytvářejte fámy, držte se, nejen Vy, reality a fyziky.