Domů
Větrné elektrárny
Další gigant větrné energetiky: Čína představila nejvýkonnější turbínu světa
Offshore větrná turbína V164. Zdroj: MHI Vestas Offshore Wind
Zdroj: MHI Vestas Offshore Wind

Další gigant větrné energetiky: Čína představila nejvýkonnější turbínu světa

Výrobci větrných turbín se v posledních letech předhání v tom, kdo uvede na trh větší a výkonnější turbínu. Běžně se jedná o turbíny určené pro nasazení na moři, kde případný nedostatek prostoru nebo dopravní omezení nejsou omezujícím faktorem pro velikost elektráren. Posledním přírůstkem do skupiny „větrných obrů“ je nová turbína z dílny čínského výrobce, která by měla dosahovat výkonu až 16 MW.

Zvyšování výkonu větrných turbín je jednou z cest, jak snížit náklady na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Proto v posledních letech několik předních výrobců představilo své nové modely, které svou výškou hravě předčí stavby jako Socha svobody, Big Ben či Washingtonův monument.

Příkladem mohou být turbína Haliade-X (12 MW) společnosti GE Renewable Energy nebo SG 14-222 DD (14 MW) výrobce Siemens Gamesa. V případě prvně jmenovaného typu je k dispozici již i prototyp, který se pro účely testování nachází na pevnině blízko pobřeží rotterdamském přístavu.

Nyní přichází s novým modelem i čínská společnost MingYang Smart Energy, která představila turbínu MySE 16.0-242 o instalovaném výkonu 16 MW, která může podle společnosti ročně vyrobit až 80 GWh elektrické energie. S ohledem na délku jednotlivých lopatek 118 metrů má průměr rotoru dosahovat 242 metrů.

Snížení nákladů by měla umožnit i odlehčená gondola o hmotnosti 37 tun na 1 MW výkonu, tedy necelých 600 tun pro tento typ turbíny. Turbíny by měly odolat větru o síle tajfunu.

Turbína podle výrobce již byla certifikována čínskými úřady, první prototyp by měl být k dispozici během následujícího roku. V první polovině roku 2023 by měl být prototyp instalován, přičemž k zahájení komerčního provozu má dojít v první polovině roku 2024.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(27)
Josef
26. srpen 2021, 22:24

Vítr na moři má největší potenciál ze všech OZE, někde jsem četl studii, že i Čína by teoreticky mohla všechnu el. energii co spotřebovává vyrábět pomocí VTE na moři. EU by mohla prakticky všechny formy energie zabezpečit pomocí VTE na moři. Bohužel je to drahý zdroj energie a drahým zůstane.

Martin W
27. srpen 2021, 11:40

Potencial to je hlavne pro tezky prumysl - mnoho oceli,betonu to cina umi dobre. Hlavne nikdo nepocitejte kolik CO2 stala vyroba te veci co vydrzi v provozu cca. 20 let. Snad to prezije nejaky ten tajfun. Stejne tak se neda sazet ciste na FVE - staci jedna sopka na islandu co na nekolik let nepatrne ztlumi slunecni svetlo a vitejte ve stredoveku... Stale bychom meli mit rezervu na uhli,plyn,jadro kde se funguje 24/7 na pozadani jinak hrajme hru na blackout.

Jan Veselý
27. srpen 2021, 15:07

CO2 návratnost mají ty věci okolo půl roku. To není třeba počítat, to už je dávno spočítané a opublikované.

Jo, a je logický nesmysl mít zálohu, která jede pořád. Záloha se pouští, když normálně provozované zdroje jsou mimo provoz nebo nevyrobí dost.

Martin W
27. srpen 2021, 16:33

Mohl bych poprosit o zdroj k te navratnosti CO2 u vetrnych elektraren ? Ja cetl prave ty skeptictejsi nazory

rostakosta
27. srpen 2021, 18:05

Ta navratnost pul roku u vetrnych elektraren nebo FVE panelu z Ciny je neco, jako rust HDP v Recku od roku 1990. Vsichni vedi, ze je to lez, ale jsou to cisla oficialne na papiri od samotnich vyrobcu a cinske vlady, tak proc tomu neverit?

Vsichni tomu veri, protoze se to hodi. Show must go on.

Josef
27. srpen 2021, 22:07

Návratnost CO2 je fikce, protože když to vezmete do důsledků pak čím více bezemisní výroby máte tím rychlejší jen návratnost, lepší parametr je čistá energetická návratnost tj. za jak dlouho VTE vyrobí energii, kterou potřebuje pro svojí výrobu instalaci provoz a likvidaci ani tady to není špatné cca půl roku na samotné VTE pak něco na infrastrukturu jako jsou podmořské kabely střídače atd.

Čím větší VTE tím to bude lepší, protože roste výroba energie proti množství použitého materiálu. VTE na moři jsou dobrý zdroj energie po jádru v praxi jediný masově využitelný bezemisní zdroj energie s volným potenciálem pro státy ležící na severu, kde FV panely fungují jen v teplém období roku.

Martin W
27. srpen 2021, 20:53

Zde se zda ze je racionalne spocitano kolik energie a materialu je potreba na vyrobu vetrne elektrarny. budu rad za protiargumenty podlozene cisly https://spectrum.ieee.org/amp/to-get-wind-power-you-need-oil-2650273852

Milan Vaněček
28. srpen 2021, 02:15

Už před 5 lety pan Smil si spočítal že energetická návratnost VtE je pod 1 rok, nyní to bude jeśte trochu méně. A tehdy opravdu většina energie do stavby šla z uhlí a do dopravy z ropy.

Po 5 letech už se v zemích které představují špičku v EU co se VtE týče mnoho změnilo a VtE se staly či stávají nejvýznamnějším zdrojem výroby elektřiny.

Za dalších 10 či 15 let uź budou i další změny třeba i ve výrobě oceli, dopravě, ...

Trend je jasný, za 20 let bude OZE dominovat a takové řeči jako že elektromobil má výfuk v uhelných elektrárnách nebo to co řekl pan Smil před 5 či 10 lety bude jen historie,

už to nebude argument.

Holt technický pokrok vítězně pokračuje ....

Michal K.
27. srpen 2021, 17:00

ale to by musela byt enormne velka plocha. napriklad pre EU by sa musela vyuzit plocha na mori napr vo velkosti Francuzska ?

energetik II
27. srpen 2021, 12:16

Blahopřání do Číny ! Zatímco USA se ve světě věnují takovým věcem, jako je současný potupný výprask v Afganistánu , kde včera přišli o dalších 13 invazních okupačních žoldnéřů při deportacích stovek tisíc místních kolaborantů , tak Čína dává miliardy do jiných , potřebnějších věcí , než je nějaké zbabělé vraždění. Výkon 16 MW považuji za velmi pěkný a zdaleka ne konečný. Počítám, že se z "čínské dílny" dočkáme i kousků o 30 nebo 40 MW. Stačí vydržet pár let. Zdá se, že v USA těch ročních 800 miliard Dolarů věnovaných zcela zbytečně armádě začíná chybět, nestíhají. V Afganistánu utopili naprosto zbytečně za 20 let 2 000 000 000 000 Dolarů a stejně prohráli, při vlastní ztrátě 2.500 žoldáků. No tohle může dělat jenom prvotřídní blbec, který si pod sebou řeže větev !

Karel Spurny
27. srpen 2021, 12:44

Dobrý den přátelé toto co provedly US nato v Afghánystánu žoldáci po 20letech jak si hrály na svět četníky Zekoule tak dostaly výprask porážku už po 6ste kopance do prdele.Z Afghánystánu utíkají zrádci říkají si spo

Jiří
27. srpen 2021, 13:38

40 MW za pár let opravdu nebudou, rychlost konců lopatek by při 15 ot./min. atakovala rychlost zvuku.

Myslím, že v příštím desetiletí (do roku 2040) bude 20-22 MW strop.

energetik II
27. srpen 2021, 17:32

TO : Jiří

Pamatuji dobu, kdy jsem byl výkonem 1 MW větrné turbíny ohromen. Byla největší na světě. Dnes je to už 16 krát tolik. Není nutné dosahovat rychlosti zvuku, už se někdo zamyslel nad "zdvojením gondoly" = jedna vrtule zpředu jedna zezadu a dva generátory v jedné gondole ?? Je to technicky nemožné ?? 2x 16 MW = 32 MW ! Co vylučuje takové řešení ??

rosta kosta
27. srpen 2021, 18:07

A nejsou dve vrtule malo Ivane Pavlovici?

Miloslav Černý
27. srpen 2021, 18:32

Jako prototyp už se to někde zkouší, zatím žádné nově informace.

Ivan Novák
27. srpen 2021, 18:49

Betzova rovnice.

Jan Veselý
27. srpen 2021, 21:34

To já mám mnohem radikálnější nápad, může se točit menší úhlovou rychlostí.

Jinak váš návrh nemá smysl, Vestas zkoušel 4 rotory na jednom pylonu fungovalo to dobře, ale asi to za tu námahu nestojí.

miro novak
29. srpen 2021, 15:19

prezradim vam tajnost, s narastom priemeru vrtule klesa uhlova rychlost, lebo TSR NEPUSTI.

Josef
28. srpen 2021, 22:13

Stejně tak 2 vrtule nad sebou i to je řešení, ovšem asi to nebude ekonomické i když kdo ví.

miro novak
29. srpen 2021, 15:17

rychlost vrtule je dana parametrom TSR, tip speed ratio, ktory je u tohoto typu vrtul 3-5, takze rychlost zvuku naberie iba ak vietor dosiahne patinu az tretinu rychlosti zvuku, co uznate, ze je hlupost, ak cut out je uz niekde pred 25 m/s.

Josef
27. srpen 2021, 22:15

Nezapomeňte že ČR okupovala Afgánistán také tedy, jsme jim pomáhali jako nám Sověti v 68 roce.

luboš
27. srpen 2021, 13:50

Zajímalo by mě, zda větrné elektrárny na moři nebo na mořském pobřeží nemají vliv na popohánění vzdušné vlhkosti od moří do vnitrozemí nebo zda nejsou novým "pohořím" pro vracející se kontinentální vlhkost, která by spadla nad hladinou moří a nyní padá déšť před "pohořím lopatek" na pevninskou část vnitrozemí. Možná by to stálo za uskutečnění studie formou třeba doktorantské práce na VŠ a oblast bych vybral Německo. Aby se tak třeba vyvrátila moje fantas výmyslovina jako nepravda.

Jan Veselý
27. srpen 2021, 14:52

Co začít tímhle?

hellokitty
27. srpen 2021, 16:11

akoze ta vzdusna vlhkost sa prenasa iba vo vyske od tych 0 do 100m nad povrchom mora? akoze to prudenie neexistuje napr. vo vyske 1 alebo 10km nad morom?

Michal K.
27. srpen 2021, 17:02

Ja si kladiem tu istu otazku. Nemoze velka plocha VTE nejak ovplyvnit prudenie vzduchu a tym aj lokalnu klimu ?

hellokitty
27. srpen 2021, 17:46

otazne ci ma velka plocha VTE na lokalnu klimu vacsi vplyv ako CO2 v atmosfere, ktore upravuje globalnu klimu, dazdovy tien sa vacsinou tvori za pohoriami vysokymi niekolko stoviek metrov a to su suvisle bloky, nie par stometrovych tyciek, ktore su niekolko desiatok metrov od seba

PetrV
28. srpen 2021, 09:25

Vliv vetrniku na globální klima je podobný jako vliv lidského co2. Je nulový.

Místně může klima měnit.

Jinak je vše rukou přírodních dějů, které probíhají na Zemi a ve sluneční soustavě.

Jen v rámci greendealu jsou okradani spotrebitelé pod rouškou boje proti co2.

Je to obdoba desatku církvi ve středověku.

Co2 je uvolnovano z 99.99999% rozkladem prirozene uvolněného metanu ve vzduchu.

Ochlazuje zesílená sopečná činnost, což je vliv sluneční soustavy na Zemi.

Geofyzikové vědí co nás čeká, ochlazení na úroveň daltonova minima. Současné sopteni 20ti vulkanů je jen zacátek.

Nejde o jeden vybuch, ale o celkový součet.

Proto ten začínající pluvial a neurody. OZE je k ničemu a čekají nás blackouty.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se