Dva bloky uhelné elektrárny Chvaletice zatím musí zůstat v provozu. Důvodem přitom není, že by se Česko neobešlo bez elektřiny z nich. Mnohem důležitější je schopnost Chvaletic regulovat napětí a jalový výkon. A to bude s největší pravděpodobností zapotřebí zejména v letních měsících.

„ČEPS drží bloky v záloze po celý rok. Jejich nasazení podle požadavků ČEPS se předpokládá především v obdobích nízké spotřeby elektřiny, kdy se nejčastěji objevují potíže s regulací napětí. Tyto situace zpravidla nastávají o víkendech, během prázdnin a státních svátků mimo zimní období,“ uvádí tisková mluvčí společnosti ČEPS Hana Klímová. Právě provozovatel přenosové soustavy ČEPS před nedávnem rozhodl, že se dva ze čtyř chvaletických bloků zatím zavírat nebudou.

Celý článek najdete ZDE.

2. Německo zruší povinný 65% podíl OZE pro nové topné systémy

Německá vláda se po dlouhých jednáních ohledně úpravy zákona o transformaci německého sektoru vytápění rozhodla pro zásadní změnu spočívající ve zrušení požadavku na alespoň 65% podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) v nových topných systémech. Majitelé domů a bytů tak budou moci i nadále instalovat kotle na zemní plyn či topné oleje, přičemž povinnost "ozelenit" vyráběné teplo přejde na dodavatele paliv. Ti budou muset postupně od roku 2029 zvyšovat podíl "zelených" paliv v dodávané energii. Informoval o tom zahraniční server Clean Energy Wire.

Povinný 65% podíl OZE v nově instalovaných topných systémech zavedla v roce 2023 po několikaměsíční debatě tehdejší vláda Olafa Scholze. Debata se tehdy týkala i možnosti kompletního zákazu instalace nových topných systémů na fosilní paliva od roku 2024 a vzbuzovala tak mezi spotřebiteli poměrně velkou nejistotu. Reforma příslušného zákona byla proto jedním z hlavních volebních témat nového kancléře Friedricha Merze.

Celý článek najdete ZDE.

3. Ruský regulátor vydal licenci pro další blok ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny

Rusko podniká kroky k opětovnému spuštění největší jaderné elektrárny v Evropě, když ruský jaderný dozor vydal provozní licenci pro druhý blok. Tato elektrárna se nicméně nenachází na území Ruska, jedná se o ukrajinskou Záporožskou jadernou elektrárnu. Tu Rusko začalo okupovat v roce 2022 poté, co zahájilo vojenskou invazi na Ukrajinu.

Záporožská jaderná elektrárna je již téměř čtyři roky pod ruskou kontrolou. Elektrárna je dlouhodobě cílem pozornosti evropských vlád, státních jaderných dozorů i mezinárodních agentur, zejména kvůli její blízkosti válečné frontě. Elektrárna se dlouhodobě potýká s problematickým zásobováním elektrickou energií, kdy se Rusko a Ukrajina opakovaně obviňují z útoků na přilehlou energetickou infrastrukturu. Všech šest jaderných bloků je totiž odstaveno, a elektrárna se tak musí spoléhat na vnější dodávky pro zajištění chlazení.

Celý článek najdete ZDE.

4. Největší odběratel íránské ropy: Čína jako tichý hráč konfliktu kolem Íránu

Eskalace napětí mezi USA, Izraelem a Íránem znovu rozkolísala ropné trhy a otevřela otázku bezpečnosti klíčového Hormuzského průlivu. Případné omezení dopravy by okamžitě zasáhlo globální energetiku a především Čínu, která odebírá více než 80 procent íránského exportu ropy. Konflikt tak může ovlivnit nejen ceny energií, ale i křehké vztahy mezi Washingtonem a Pekingem.

Trhy momentálně bedlivě sledují dění na Blízkém východě. Podle části analytiků by ceny ropy po izraelsko-americkém útoku na Írán mohly krátkodobě vyskočit o desítky dolarů a přiblížit se hranici 100 dolarů za barel, zejména pokud by došlo k omezení provozu v Hormuzském průlivu. Tímto úzkým námořním koridorem mezi Perským a Ománským zálivem přitom proudí přibližně pětina světové námořní přepravy ropy. Jakékoli narušení by tak nezasáhlo jen region, ale okamžitě by se promítlo do cen energií v Evropě, Asii i zbytku světa.

Celý článek najdete ZDE.

5. Ruský uran jako geopolitická zbraň: Evropa musí jednat, jinak hrozí dlouhodobá závislost

Největší západní producenti obohaceného uranu vyzývají Evropskou unii k postupnému ukončení jeho dovozu z Ruska. Varují, že bez jasného politického rámce zůstane Evropa na ruském palivu závislá ještě desítky let. Přestože firmy rozšiřují produkční kapacity, nové zdroje budou plně dostupné až po roce 2032, píšou Financial Times.

Evropa téměř čtyři roky po začátku války na Ukrajině stále odebírá významnou část obohaceného uranu z Ruska. Podle dostupných údajů pokrývá ruské palivo zhruba 23 procent evropské poptávky, což odpovídá přibližně 2,5 milionu jednotek SWU. Nízká cena ruských dodávek navíc zůstává pro provozovatele jaderných elektráren silným argumentem.

Celý článek najdete ZDE.

6. TerraPower Billa Gatese míří do Spojeného království s malým jaderným reaktorem Natrium

Společnost TerraPower, kterou založil a jejímž předsedou je Bill Gates, oznámila, že její projekt Natrium – sodíkem chlazený rychlý reaktor o elektrickém výkonu 345 MWe doplněný o akumulaci energie na bázi roztavených solí – byl přijat do britského procesu Generic Design Assessment (GDA). TerraPower podala žádost o zahájení GDA v říjnu. Jde o první oficiální krok k posouzení technologie Natrium mimo území Spojených států.

Prezident a generální ředitel (CEO) společnosti TerraPower Chris Levesque uvedl, že firma vítá přijetí žádosti a že do procesu posuzování přinese důraz na technickou preciznost i zkušenosti s jednáním s jadernými regulátory. Zároveň vyjádřil očekávání spolupráce s britským Department for Energy Security and Net Zero (DESNZ), regulátorem Office for Nuclear Regulation (ONR) a agenturou Environment Agency v dalších měsících, s cílem posunout snahu o spuštění reaktoru Natrium ve Spojeném království.

Celý článek najdete ZDE.

7. Skandinávie nechce měnit EU ETS 2: Bude rok 2026 bitvou o ETS?

Švédsko, Finsko, Dánsko a Lucembursko vydaly tento týden společné prohlášení, ve kterém argumentují proti odkladu a dalším změnám v systému EU ETS 2. Stalo se tak den před setkáním vyslanců, kteří měli o dalším vývoji systému jednat. Zmíněné státy argumentují především potřebou stability investičního prostředí.

Čtveřice států tvrdí, že systém, který EU plánuje spustit v roce 2028, by měl zůstat neměnný, aby se firmy i domácnosti mohly rozhodnout, jaké investice provést. Jejich prohlášení se staví proti postoji šestnácti států EU, mezi nimi i Česka, které si přejí systém reformovat. Tyto státy vydaly podobný dokument již minulý rok, ještě před dohodou o odložení zavedení systému o jeden rok oproti původnímu startu v roce 2027. Navrhovaly v něm způsoby, jak systém upravit – od zvýšení počtu povolenek a spuštění prvních aukcí dříve až po prodloužení fungování mechanismu tržní stabilizační rezervy.

Celý článek najdete ZDE.

8. Rozvoj větrné energetiky se ve Švédsku de facto zastavil

Švédsko se po letech silného rozvoje větrné energetiky aktuálně potýká se stagnací. Za poslední kvartál loňského roku nepřibyl jediný projekt, což bude mít v budoucích letech negativní dopady na růst instalovaného výkonu. Z pohledu zprovozňování nových elektráren byl loňský rok nicméně relativně silný, přičemž větrné zdroje pokrývaly zhruba čtvrtinu výroby elektřiny v zemi.

Švédsko se v poslední době potýká se stagnací výstavby nových zdrojů. Současná výrobní základna v podobě kombinace vodních, jaderných a větrných elektráren totiž drží ceny elektřiny příliš nízko na to, aby se bez větších záruk vyplatila stavba nových zdrojů. Ačkoliv je tato situace příznivá pro tamní odběratele elektřiny, zemi se může v dlouhodobém horizontu vymstít.

Celý článek najdete ZDE.

9. EU odkládá plán „Made in Europe“ kvůli vnitřním neshodám

Evropská komise odložila zveřejnění dlouho očekávané legislativy o průmyslovém akcelerátoru (IAA). Důvodem pro opoždění jsou údajně vnitřní neshody ohledně rozsahu kontroverzních ustanovení nazývaných „Made in Europe“. O komplikacích s přijetím legislativy informoval server Reuters.

Návrh, jehož zveřejnění je nyní naplánováno na 4. března, si klade za cíl upřednostnit technologie a komponenty vyrobené v Evropě, a to především ty vyprodukované v rámci projektů financovaných z veřejných zdrojů.  Součástí iniciativy je podpora odvětví čistých technologií, ze kterých by podporované produkty měly pocházet.

Celý článek najdete ZDE.

10. Finsko zahájilo výstavbu pilotního zařízení pro koncept malého modulárního reaktoru

Finská společnost Steady Energy zahájila výstavbu plnohodnotného, nejaderného pilotního zařízení pro svůj koncept malého modulárního reaktoru LDR-50 určeného pro centrální zásobování teplem. První beton byl uložen 12. února ve strojovně odstavené uhelné elektrárny Salmisaari B v Helsinkách. Ceremonie se zúčastnila i finská ministryně pro klima a životní prostředí Sari Multala.

Pilotní jednotka má sloužit jako provozní model reaktorového modulu v plném měřítku. Na rozdíl od budoucího jaderného zdroje nebude používat jaderné palivo – zdrojem tepla bude elektrický topný prvek umístěný uvnitř reaktorové nádoby (kapsle). Cílem je otestovat provozní charakteristiky a současně ověřit výrobní a dodavatelské řetězce potřebné pro výstavbu komerčních bloků.

Celý článek najdete ZDE.