Domů
Energetika v zahraničí
Příliš nízké ceny elektřiny a podpora jádra ohrožují rozvoj OZE ve Švédsku
Dogger Bank offshore větrná elektrárna Spojené království (zdroj: Dogger Bank Wind Farm)
Zdroj: Dogger Bank Wind Farm

Příliš nízké ceny elektřiny a podpora jádra ohrožují rozvoj OZE ve Švédsku

Větrná energetika ve Švédsku se potýká s nedostatkem investic, a to díky neobvyklému paradoxu. Elektřiny z obnovitelných zdrojů je totiž na severu Evropy tak velké množství, že cena elektřiny a nedostatek státních pobídek nejsou pro investory dostatečnou motivací.

Ceny elektřiny ve Švédsku jsou na nejnižší úrovni za posledních dvacet let, kdy tamní větrný boom začal, jak informoval Bloomberg. Země se ve svých dodávkách elektřiny spoléhá téměř výhradně na větrné, vodní a jaderné zdroje, přičemž vítr se podílí na výrobě přibližně čtvrtiny tohoto množství.

Cena elektřiny díky tomu často klesá pod nulu a stejná situace je očekávaná i do budoucna. To odrazuje nové investory. Bez provozních podpor, které jiné evropské země poskytují na obnovitelné zdroje, se totiž švédští developeři musí spoléhat pouze na tržní ceny.

Kromě finančních problémů čelí švédská obnovitelná energetika také logistickým překážkám a odporu veřejnosti. Vyšší náklady na turbíny a rostoucí úrokové sazby rovněž zpomalují schvalování projektů. Uvedení větrného parku do provozu nyní trvá v průměru 8,5 roku, zatímco v roce 2010 to bylo 2,5 roku.

Přeorientování na jádro jako další problém

Větrné elektrárny na moři, jako potenciální náhrada pevninských zdrojů, rovněž nemají ve Švédsku zelenou, a to i navzdory rozsáhlému pobřeží. Vláda ve Stockholmu nedávno neschválila 13 projektů větrných elektráren na moři v Baltském moři, a sice s odkazem na vojenské zájmy v koridoru.

Problémy obnovitelné energetice navíc způsobuje i nedávné přeorientování energetické strategie Švédska, které se chce více zaměřit na jadernou energetiku. Návrhy na pobídky pro jádro zahrnují 40letou rozdílovou smlouvu (contract-for-difference). S tím mohou větrné projekty jen velmi těžko soutěžit. Analytici varují, že dotovaná výroba energie z jádra by navíc mohla dále snížit ceny energie, což by pro větrné a solární projekty mohlo být likvidační.

Švédsko má velmi ambiciózní cíl v oblasti energetiky - dosáhnout do roku 2045 nulových čistých emisí. Analytici přitom nyní předpovídají prudký pokles ročního přírůstku větrné kapacity, a sice z loňských 2 604 MW na pouhých přibližně 400 MW v letech 2030-2035.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(17)
Richard Vacek
14. prosinec 2024, 17:42

Naštěstí víme, že cílem není mít energetiku zaměřenou na OZE, ale mít dostatek levné elektřiny. Protože bez toho se podkopává ekonomický rozvoj a přichází stagnace nebo i pokles, jak vidíme třeba v Německu.

Vítězslav Novák
14. prosinec 2024, 19:48

Cílem... jak koho...

V Green Dealu vidím dosavadní vyvrcholení "dlouhého pochodu institucemi", jak ho naplánovali evropští a američtí maoisté v 60. letech.

Bob
14. prosinec 2024, 20:00

A pokud možno nízkoemisní, protože i kdyby nám ty emise byly "šuma fuk", tak by jiná elektřina díky povolenkám nebyla levná.

feliz navidad
14. prosinec 2024, 21:44

Ve Švédsku si investoři stěžují na příliš nízké ceny způsobené nadměrnou výrobou v době kdy fouká a v Norsku si zákazníci stěžují na extrémně vysoké ceny v době kdy nefouká :-)

Vítězslav Novák
15. prosinec 2024, 09:19

Celkem logicky, ne?

Milan Vaněček
15. prosinec 2024, 12:00

Samozřejmě, cíl zákazníků a investorů je odlišný. Investor chce co nejvíc vydělat, zákazník chce nízkou cenu elektřiny. Většina diskutujících zde hájí investory, já hájím zákazníky a technický pokrok.

Ale rozhodující slovo v EU má Brusel a náš stát. Ti určují jak bude elektřina drahá svojí politikou.

A protože je elektřina v EU nejdražší na světě, tak vidíme, že v EU vítězí ti správní investoři, dotace, zákazy a příkazy, svobodý trh dostává na frak a zákaznící (občané) to všechno platí v drahé elektřině a inflaci.

Vítězslav Novák
15. prosinec 2024, 18:31

V EU vítězí pouze a výhradně ti správní ideologové. Investoři se evropské politiky děsí - a proto z EU prchají.

Dotace, zákazy a příkazy, svobodný trh už přestal existovat - a to vše, protože pár dostatečně hlasitých Zelených Khmérů dokázalo prosadit nahrazování spolehlivých zdrojů elektřiny nespolehlivými a neexistujícími - růst ceny nedostatečně vyráběné elektřiny kamsi k nebesům je logickým a dávno předpovídaným důsledkem preferencí občasných zdrojů. Všech občasných zdrojů!

Petr Kasan
15. prosinec 2024, 17:57

". ..vidíme, že v EU vítězí ti správní investoři, dotace, zákazy a příkazy, svobodý trh dostává na frak a zákaznící (občané) to všechno platí v drahé elektřině a inflaci."

Napsal jste to přesně. Odstrašujícím příkladem budiž fotovoltaické projekty z minulých let, na které daňoví poplatníci doplácejí a budou doplácet desítky miliard korun.

Milan Vaněček
15. prosinec 2024, 18:10

Ano, jakákoliv provozní podpora, na kterou není předem určen maximální roční či celkový strop je další tunel, vůbec nezáleží na zdroji, pro který je vypsaná.

Z fotovoltaikou takový tunel už (snad) nikdo nezopakuje.

S jinými zdroji nás to ale může čekat, pozor na obrovské nebezpečí CfD, tam výsledná suma může jít ne "jen" do stamiliard CZK ale do bilionů za celou dobu trvání CfD ( třeba 35 či 40 let).

Když podpora, tak jen jednorázová, investičmí, v počátečním, zkušebním období zavádění nové technologie

Petr Kasan
15. prosinec 2024, 18:29

Nelze to takto paušalizovat. Jsou projekty, které se bez tohoto typu podpory neobejdou, pokud jde o vysoké počáteční investice a současně se období realizace a návratnosti počítá na desítky let.

Karel Valenta
15. prosinec 2024, 22:49

V článku chybí podstatný údaj a to využití instalované kapacity postavených větrníků.

en.wikipedia.org/wiki/Wind_power_in_Sweden

Ze zde uvedených údajů vyplývá, že využití instalované kapacity bylo v roce 2022 jen 26,5 %, 2023 dále kleslo na .23,9 %. Švédsko je tedy málo větrnou zemí a provozované větrníky je nutné dotovat podobně jako na většině území Německa :

nzz.ch/visuals/windkraft-in-deutschland-grosse-versprechen-kleine-ertraege-ld.1710681

Švédsko produkuje velmi vysokých 40 % energie ve vodních elektrárnách, 29 % v jaderných, 8 % biomasa a 2 % FVE a jen 21 % ve větrných elektrárnách, čili převažují řiditelné zdroje. Přesto stačí pouhých 21 % elektřiny z větrníků, aby docházelo k problémům popsaným v článku. Přitom 40 % elektřiny z vodních elektráren je proti 21 % z větrníků ideálních na vyrovnávání občasnosti dodávek z větru. Když fouká, dodávám větrnou elektřinu a přebytky vody se hromadí v přehradách, když nefouká využívám vodní elektrárny.

Švédsko je téměř 6x větší na plochu než ČR, ale i tam lidé protestují proti likvidaci krajiny větrnými monstry a brání jejich výstavbě. Švédská vláda si tato negativa vyhodnotila a rozhodla se tyto nekonečné dotační programy zastavit a dostatek stabilní a levné elektřiny řešit stavbou jaderných elektráren. Bez dotací samozřejmě výstavba větrníků končí.

Proto naprosto nechápu snahu naší vlády jít touto slepou uličkou, kterou již neúspěšné prošlapalo Švédsko a podporovat stavbu větrníků u nás :

oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/cesko-vsazi-na-vetrnou-energetiku-ve-velkem-provozni-podporu-ziska-az-200-elektraren-o-vykonu-1000-mw

Tyto zdroje na dotacích pohltí desítky miliard korun investičních dotací a za 20 let provozu stovky miliard provozních dotací. A to bez započtení ceny likvidace naší krásné krajiny a dalších vyvolaných investic do stabilizace sítě, které se promítnou do rostoucích distribučních poplatků.

Pro srovnání se Švédskem se řiditelné uhelné zdroje (cca 40 %) chystáme zrušit, jaderných máme podobně a vodních jen 3 %.

Petr Hariprasad Hajič
16. prosinec 2024, 13:58

Ano, Česká republika se zařadila v Evropské Unii úpně na konec ve výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů. Vzhledem k tomu, že máme jedny z největších výdajů na hlavu na OZE (per capita) v EU, tak mě napadá otázka, kam asi ty peníze plynou?

Emil
16. prosinec 2024, 14:10

Naštěstí nezáleží na tom kde je Česká republika ve výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů, podstatné je kde je ve výrobě elektřiny z čistých (nízkoemisních) zdrojů, a v tomto ohledu si vede nadprůměrně, mnohem lépe než například Německo:

ourworldindata.org/grapher/low-carbon-elec-per-capita?tab=chart&country=DEU~ESP~CZE~OWID_EU27~AUT~FIN~FRA~POL~LVA~LTU~EST~PRT~IRL~SVK~SWE~ITA~GRC~HUN~HRV~ROU~BGR~BEL~CYP~DNK~LUX~NLD

Milan Vaněček
16. prosinec 2024, 18:50

Je zcela zásadní rozdíl mezi čistými, obnovitelnými zdroji a "bezemisními" nebezpečnými jadernými zdroji s tak nebezpečným odpadem, že ho musíte skrýt hluboko do skály pod zem na stovky a tisíce let. Pěknej dáreček budoucím pokolením. A hoodně drahej.

Emil
16. prosinec 2024, 19:10

Ne, Vaněčku, není v tom žádný natož "zcela zásadní" rozdíl, už proto že jaderné zdroje nejsou nebezpečné a nebezpečný není ani ten odpad, protože ten "technický pokrok", kterým se tu neustále do zblbnutí oháníte (ale jen když se vám zrovna hodí), umožnil že obojí není o nic méně bezpečné ani čisté než ostatní (tzv. obnovitelné) zdroje považované za čisté - závěr mimo jiné rozsáhlé studie vědeckého výzkumného centra EU, kterým se právě EU řídí, a podobnými vědeckými závěry se řídí i drtivá většina ostatní zemí včetě všech velkých jako např. USA, Čína, RF atd.

Milan Vaněček
16. prosinec 2024, 19:24

Už nejen "bezemisní, bezemisní, bezemisní" ale i čistý jaderný odpad, Emil přepisuje svými komenmtáři fyzikální zákony radioaktivního rozpadu.

Emil
16. prosinec 2024, 19:41

1) Už jsme opět u toho vašeho problému s chápáním psaného textu, Vaněčku, nepsal jsem nikde ani "bezemisní, bezemisní, bezemisní" ani "čistý jaderný odpad".

2) Popíráním vědeckých poznatků se dostáváte někam na úroveň plochozemců.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se