Příliš nízké ceny elektřiny a podpora jádra ohrožují rozvoj OZE ve Švédsku
Větrná energetika ve Švédsku se potýká s nedostatkem investic, a to díky neobvyklému paradoxu. Elektřiny z obnovitelných zdrojů je totiž na severu Evropy tak velké množství, že cena elektřiny a nedostatek státních pobídek nejsou pro investory dostatečnou motivací.
Ceny elektřiny ve Švédsku jsou na nejnižší úrovni za posledních dvacet let, kdy tamní větrný boom začal, jak informoval Bloomberg. Země se ve svých dodávkách elektřiny spoléhá téměř výhradně na větrné, vodní a jaderné zdroje, přičemž vítr se podílí na výrobě přibližně čtvrtiny tohoto množství.
Cena elektřiny díky tomu často klesá pod nulu a stejná situace je očekávaná i do budoucna. To odrazuje nové investory. Bez provozních podpor, které jiné evropské země poskytují na obnovitelné zdroje, se totiž švédští developeři musí spoléhat pouze na tržní ceny.
Kromě finančních problémů čelí švédská obnovitelná energetika také logistickým překážkám a odporu veřejnosti. Vyšší náklady na turbíny a rostoucí úrokové sazby rovněž zpomalují schvalování projektů. Uvedení větrného parku do provozu nyní trvá v průměru 8,5 roku, zatímco v roce 2010 to bylo 2,5 roku.
Přeorientování na jádro jako další problém
Větrné elektrárny na moři, jako potenciální náhrada pevninských zdrojů, rovněž nemají ve Švédsku zelenou, a to i navzdory rozsáhlému pobřeží. Vláda ve Stockholmu nedávno neschválila 13 projektů větrných elektráren na moři v Baltském moři, a sice s odkazem na vojenské zájmy v koridoru.
Problémy obnovitelné energetice navíc způsobuje i nedávné přeorientování energetické strategie Švédska, které se chce více zaměřit na jadernou energetiku. Návrhy na pobídky pro jádro zahrnují 40letou rozdílovou smlouvu (contract-for-difference). S tím mohou větrné projekty jen velmi těžko soutěžit. Analytici varují, že dotovaná výroba energie z jádra by navíc mohla dále snížit ceny energie, což by pro větrné a solární projekty mohlo být likvidační.
Švédsko má velmi ambiciózní cíl v oblasti energetiky - dosáhnout do roku 2045 nulových čistých emisí. Analytici přitom nyní předpovídají prudký pokles ročního přírůstku větrné kapacity, a sice z loňských 2 604 MW na pouhých přibližně 400 MW v letech 2030-2035.
Mohlo by vás zajímat:
Naštěstí víme, že cílem není mít energetiku zaměřenou na OZE, ale mít dostatek levné elektřiny. Protože bez toho se podkopává ekonomický rozvoj a přichází stagnace nebo i pokles, jak vidíme třeba v Německu.
Cílem... jak koho...
V Green Dealu vidím dosavadní vyvrcholení "dlouhého pochodu institucemi", jak ho naplánovali evropští a američtí maoisté v 60. letech.
A pokud možno nízkoemisní, protože i kdyby nám ty emise byly "šuma fuk", tak by jiná elektřina díky povolenkám nebyla levná.
Ve Švédsku si investoři stěžují na příliš nízké ceny způsobené nadměrnou výrobou v době kdy fouká a v Norsku si zákazníci stěžují na extrémně vysoké ceny v době kdy nefouká :-)
Celkem logicky, ne?
Samozřejmě, cíl zákazníků a investorů je odlišný. Investor chce co nejvíc vydělat, zákazník chce nízkou cenu elektřiny. Většina diskutujících zde hájí investory, já hájím zákazníky a technický pokrok.
Ale rozhodující slovo v EU má Brusel a náš stát. Ti určují jak bude elektřina drahá svojí politikou.
A protože je elektřina v EU nejdražší na světě, tak vidíme, že v EU vítězí ti správní investoři, dotace, zákazy a příkazy, svobodý trh dostává na frak a zákaznící (občané) to všechno platí v drahé elektřině a inflaci.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se