Nové klimatické cíle EU: Osmnáct hodin jednání, malé ústupky a Česko proti

Vojtěch Kříž
7. listopad 2025, 06:28
10 komentářů
nove-klimaticke-cile-eu-osmnact-hodin-jednani-male-ustupky-a-cesko-proti

Ministři životního prostředí se po velmi dlouhém vyjednávání dohodli na oslabení klimatických cílů pro rok 2040 a na nastavení nového klimatického plánu pro rok 2035. Nový plán pro rok 2035 pracuje s číslem snížení evropských uhlíkových emisí mezi 66,25 % a 72,5 % oproti roku 1990.

Plán není legálně závazný, ale má nastavit směr pro evropskou klimatickou politiku na dalších několik let. Čísla v něm podle serveru POLITICO odpovídají neformálnímu prohlášení, které EU představila na klimatickém summitu v New Yorku, který proběhl v září, a má předcházet jednání COP30, které začne příští týden v Brazílii.

Mnoho pozornosti se dostává ústupku ze strany Evropské komise, která povolila u cílů pro rok 2040 snížení z původně navrhovaných 90 % oproti roku 1990 na (de facto) 85 % s tím, že zbývajících pět procent mohou státy přesunout mimo své území tím, že nakoupí mezinárodní uhlíkové „kredity“, z nichž poté bude financováno například vysázení lesa či přechod z uhelné na solární elektrárny v rozvojovém světě. Stejným způsobem si navíc mohou státy snížit dalších pět procent ze svých národních cílů.

Dalším ústupkem pak bylo pravděpodobné posunutí systému ETS 2 zavádějícího zpoplatnění emisí C02 z dopravy a budov o rok, tedy do roku 2028.

Dohoda pro rok 2040 je legálně závazná, avšak ministři do ní přidali doložku, která umožňuje přezkoumat a případně upravit tyto cíle pro rok 2040, pokud bude mít klimatická politika negativní dopad na evropskou ekonomiku.

Česká pozice

Belgie a Bulharsko se zdržely. ČR byla spolu s ostatními členy V4 proti i této formě dohody, hlasovalo se však kvalifikovanou většinou, a jelikož zbytek „sedmadvacítky“ s návrhem souhlasil, byl návrh po osmnáctihodinovém jednání přijat.

Dosluhující český ministr životního prostředí Petr Hladík už při příjezdu na jednání prohlásil, že navrhované cíle ČR nepodpoří.

Výslednou dohodu pak komentoval pro ČT takto: „Nebyly naplněny všechny požadavky, aby Česká republika hlasovala pro tento návrh.“

Na své sociální síti však prezentoval některé vyjednané ústupky jako český úspěch. Zdůraznil hlavně snížení cílů, to že jsou závazné pro celý blok a nikoliv pro jednotlivé státy (oproti některým předchozím „burden-sharing“ dohodám) či volnější přístup k alternativním palivům.

Očekávání a reakce

Jak německý, tak francouzský ministr životního prostředí před jednáním zdůraznili, že je důležité, aby do Belému na konferenci COP jely evropské státy s připravenými klimatickými cíli. Evropská komisařka pro hospodářskou soutěž se už před jednáním vyjádřila ve smyslu, že snížení cílů povede k plýtvání peněz a je „znamením slabosti a nekoherence s ekonomickými a lidskými dopady.“

Dánský ministr pro klima a energetiku – jehož země momentálně předsedá Radě EU, to komentoval takto: „Nastavit klimatický cíl není jen výběr čísla, jde o politické rozhodnutí s výraznými dopady pro kontinent. Proto jsme pracovali na tom, abychom dodali komfort, že toho dosáhneme způsobem, který zachová konkurenceschopnost, společenskou rovnováhu a bezpečnost.

Mezinárodní organizace Greenpeace výsledek označila za „zpackaný“ a poukázala na to, že se neshoduje s doporučením European Scientific Advisory Board on Climate Change pro změnu klimatu.

Zdroj: International Institute for Environment and Development

COP30

Důvodem, proč se toto vyjednávání vůbec odehrálo, je fakt, že příští týden začíná konference COP30 (úvodní jednání hlav států začínají už v druhé polovině tohoto týdne) a EU potřebovala mít určité závazné cíle, které bude moci prezentovat OSN a tím ukázat, že plní Pařížskou dohodu.

Od konference se očekává mnoho a je možné že bude definovat blízkou budoucnost klimatické politiky. Hlavně z toho důvodu že Spojené státy se jí na vysoké úrovni vůbec neúčastní, i tak budou pravděpodobně jedním z hlavních témat.

Brazílie má vlastní plán který chce prosadit a OSN se zase bude dožadovat plnění pařížské dohody od jejích signatářů a udržet pohromadě multilaterální přístup. EU se bude dále chtít podílet na vedení klimatických cílů, ovšem jak ukazuje výsledek tohoto vyjednávání, ani její ambice nejsou bez limitů.

Loading...

Komentáře (10)

Milan Vaněček7. listopad 2025, 12:11

1) Postoj EU vůči cílům roku 2040 v omezení fosilních paliv těžko může být jednotný. Jsou zde v podstatě skupiny států s velmi rozdílnými předpoklady a pozicemi.

Státy jako Španělsko a Portugalsko (i Norsko, Dánsko, Švédsko...) oprávněně vidí obrovskou příležitost svých ekonomik v RYCHLÉM přechodu k OZE (mají ideální podmínky pro solární, větrné a vodní elektrárny).

Státy starého EHS jsou bohaté, s úrovní platů cca trojnásobnou vůči nám, občanům ČR. Takže pro ně růst cen elektřiny třeba o 50% nic neznamená, je to jen nepatrné zdražení, zvláště když Německo má dost peněz aby zadotovalo nízkou cenu elektřiny pro průmysl. A Francie, ta má státní monopol na dominantní výrobu elektřiny z jádra a dotování elektřiny. A Německo či Francie se rozhodli a na okolní státy nehledí, jedou si podle svého (i když každý jinou cestou).

Pro zbylé státy V4 a bývalého RVHP je to ale ZCELA jiné. Nízké mzdy, u obrovských filiálek západních firem i nás hrozí, že naše vysoké ceny elektřiny v průmyslu budou spíše blokovat růst mezd. A pro drobnější český průmysl opět vysoké ceny elektřiny sráží jeho konkurence schopnost

A vtom je ta potíž, že i nám EU vnucuje svou jednotnou politiku boje s CO2 pro rok 2035 a 2040, aso aby se před COP 30 v Brazilii ukázala dostatěčně progresivní.

2) Jaká by měla být pozice ČR: nespěchat s odchodem od lokálních levných zdrojů, které již máme vybudovány. K přechodu k OZE stejně nakonec dojde, jsou to čisté zdroje a stále levnější, ale POMALÝ přechod k OZE a BESS bez dotací bude pro ČR mnohem levnější než současný přístup. V roce 2010 to bylo naprosté šílenství s dotacemi fotovoltaiky, to by se nyní nemělo opakovat ani s žádným dalším novým zdrojem (včetně jádra).

3) Pozice ČR k diskutovanému rozhodnutí o cílech pro 2035, 2040 by mohla být následující: vysvětlování našeho přístupu (když budeme mít mzdy dvoj či trojnásobné, tak pak můžeme souhlasit i s ETS 2 a jenom potom můžeme energetický přechod urychlit), extrémně pomalým implementováním EU směrnic do naší legislativy (vydržet až do 2029), a dotováním elektřiny pro průmysl i občany, přiměřeně jejich výrobní důležitosti a příjmové úrovni, jako to dělá Francie i Německo.

4) Samozřejmě je i naděje, že racionalita v EU zvítězí nad klimatickou hysterií, jako se to stalo v USA.

Petr7. listopad 2025, 18:49

V USA vyhrála hloupost Trumpa ve spojení s lobbingem ropných a uhelných firem.

Petr7. listopad 2025, 18:52

EU nám nic vnucovat nemůže. EU jsme my. Pokud jsme mezi pár cvoky, kteří hlasovali proti, pak je to jen ukázka, že státy V4 jsou naprosto odtržené od reality. Je to jak na té dálnici, kde jede auto po dálnici na špatné straně a kroutí hlavou, jak to, že všichni jedou v protisměru.

Milan Vaněček7. listopad 2025, 20:33

Petře, Vy jste nepochopil, že jednotlivé státy EU jsou velmi různorodé (v přírodních podmínkách, ve mzdách, ..). Co je pro některé výhodné, pro jiné být nemusí.

V USA Kalifornie si jede stále po svém v důrazu na OZE, především fotovoltaiku, Texas si to dělá jinak, taky po svém, v jiných státech je na prvém místě plyn jako nejlevnější energetický zdroj, význam uhlí klesá ale tento pokles není vynucován.

V podstatě USA umožňují konkurenci všech zdrojů výroby elektřiny.

Já vím, ve skutečnosti kopíruji názory třeba Elona Muska, že fotovoltaika bude hlavním zdrojem výroby elektřiny ve světě. Ale v různých zemích to bude ve zcela různém čase, někde to už skoro je, někde to nastane až za 10 let, jinde za 30 let, jinde ještě později).

Bláhově jsem si myslel že doba socialistických nesmyslných ideologických závazků je už za námi.

Že věda znamená neustálé zkoumání a zpochybňování existujících teorií (Teorii nelze dokázat, lze ji jen experimentálně potvrzovat či vyvracet). Popis klimatu je obrovsky složitý problém, to není záležitost jednoho parametru nějakých modelů...

V Číně, zemi kde se v současnosti staví nejvíce fotovoltaických, větrných, vodních a jaderných elektráren na světě taky nezakazují uhlí nebo plyn. "je jedno zda je kočka bílá či černá, jen když chytá myši". Bez levné elektřiny by Čína nebyla tam, kde teď je.

S postupem času každý může vidět, který způsob výroby elektřiny roste nejrychleji a který je nejčistší a nejlevnější. Pro většinu světa je to samozřejmě fotovoltaika.

Jiří Hrubý7. listopad 2025, 14:57

To že je někdo bohatý neznamená že má doplácet na toho chudého. je 35 let po pádu komunismu postkomunistické země měli dost času na to , aby dohnali země bývalého EHS. Čína je příkladem jak se dá zlepšovat ekonomický výkon.

Milan Vaněček7. listopad 2025, 15:14

Na to potřebujete inovace (nebo kopírování a vylepšování inovací), kapitál a levnou energii (elektřinu), od toho se my vzdalujeme,

a levnější a kvalitně vzdělanou pracovní sílu.

Bohatí nemají doplácet na chudší, ale nemají je okrádat (s tím mají staré evropské mocnosti velké zkušenosti). Svět už je úžasně produktivní (automatizace, robotika) nejen v průmyslu ale i v zemědělství. Neskutečný pokrok vůči mému mládí v padesátých a šedesátých letech....

Jiří Hrubý7. listopad 2025, 16:55

Co se týče klimatických cílů, pak ČR za posledních 20 let sice snížila emise CO2 jenže ne nijak zásadně. Místo aby se postavily jaderné bloky a po roce 2015 se zakázal prodej kotlů na fosilní paliva , tak jsme celých 20 let jen těžili uhlí a dováželi plyn. V této politice pokračujeme prakticky až do hořkého konce. Odklad ETS2 o rok jen povede k tomu, že majitelé plynových kotlů nebudou dělat další rok nic a pak budou překvapeni jak drahé jsou instalace tepelných čerpadel a klimatizací a že instalační firmy nestíhají poptávce. Je dále třeba si uvědomit ,že čím déle kdo zůstává u fosilních paliv tím déle bude platit povolenku a nakonec ho stejně ten přechod nemine. To platí jak pro jednotlivce tak pro celé státy.

Milan Vaněček7. listopad 2025, 18:00

Vidím, že jste pesimista. Já pořád doufám, že racionální postoj ke klimatu a energetickému přechodu zvítězí, obdobně jako je to v USA, Číně, Indii a dalších zemích, které mají rozhodující ekonomickou sílu něco dokázat.

A že ta klimatická hysterie a daň z CO2 v EU skončí.

Jiří Hrubý7. listopad 2025, 23:48

Ne neskončí cena CO2 povolenky vzrostla za poslední rok o 20% a poroste dál. Čím nižší emise CO2 tím větší konkurenční výhoda do budoucna . Země s nízkými emisemi CO2 v EU ,kterých už je dnes většina budou tlačit na zdanění přes povoleny těch co mají emise větší aby měli proti nim konkurenční výhodu. 1/4 ceny povolenky ETS2 je příjem EU.

Jiří Hrubý8. listopad 2025, 00:00

Jen ještě poznámka EU ETS1 končí v roce 2040 to znamená , že v roce 40 se už nové povolenky nebudou vydávat . Prakticky už nebudou moci existovat elektrárny na fosilní paliva bez CCS. EU ETS2 končí v roce 2045 , takže za 20 let už nekoupíte žádná fosilní paliva tedy plyn, ropu , uhlí. Ve skutečnosti to nebude pravda ,protože povolenky se budou obchodovat déle ten zbytek co zbyde se prodá za horentní ceny a možná EU uvolní něco z nějakých fondů.

Spalování fosilních paliv skončí ve velké většině v 2 polovině 30 tých let.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

Přihlásit se

Načítám banner…