Česko jako exportér zelené energie: Nové příležitosti na obzoru
Česká republika stojí na prahu velké energetické změny. Podle nedávného reportu IEA by podíl obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie mohl do roku 2030 vzrůst až na 20 %, což je výrazný nárůst oproti 13 % v roce 2023. Tento růst je poháněn nejen technologickými pokroky, ale také silnou politickou podporou na evropské úrovni. Přesto však existuje otázka, zda Česko skutečně plně využívá svůj potenciál v oblasti obnovitelných zdrojů.
Podle zprávy IEA mají tvořit více než tři čtvrtiny předpokládaného celkového nárůstu výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů. Hlavním faktorem by měly být investice do nových solárních a větrných elektráren. Tato expanze by sebou přinesla výhody nejen pro samotnou energetiku, ale i pro ostatní sektory, například pro vytápění budov nebo nabíjení elektromobilů.
Stanice produkující biometan, Horní Suchá. Zdroj: GasNet
Biopaliva a vodíková budoucnost
Dalším významným krokem v transformaci české energetiky může být dle IEA růst využití biopaliv. Ty světově tvoří 15 % celkového růstu poptávky po obnovitelných zdrojích. Biopaliva, ať už v kapalné, plynné nebo pevné podobě, mají velký potenciál.
Vodík je další klíčovou součástí uvažované energetické transformace. Jeho potenciál spočívá v možnosti dekarbonizace průmyslových procesů a dopravy. Výroba vodíku z obnovitelných zdrojů by mohla do roku 2030 tvořit významnou část energetického mixu nejen v Evropě, ale i v České republice. Rozvoj vodíkových technologií by mohl Česku přinést nové příležitosti nejen v oblasti energetiky, ale i v průmyslu a dopravě.
Solární a větrná energie: Klíč k úspěchu
Solární a větrná energie mohou být jednoznačně tahouny tohoto růstu. Světový podíl obnovitelné energie ve výrobě elektřiny by se podle odhadů mohl zvýšit z 30 % v roce 2023 na 46 % v roce 2030.
Výzvou ovšem zůstává infrastruktura a skladování energie. Sezónní výkyvy ve výrobě z obnovitelných zdrojů představují riziko, které bude nutné vyřešit posílením investic do nových technologií skladování a řízení sítě. Na skladování energie po letech reaguje také česká legislativa. V návrhu zákona označovaného jako Lex OZE III se právě akumulace zavádí do energetického zákona.
Export elektřiny: Česká příležitost
Německo jako jeden z největších odběratelů elektřiny může být klíčovým partnerem Česka. S rostoucí poptávkou po zelené energii by mohl export z Česka do Německa výrazně narůst. Česká republika stále exportuje značné množství elektřiny, přestože její pozice jakožto významného exportéra v posledních letech klesá. Díky rozvoji obnovitelných zdrojů by klesající trend mohl skončit a naopak se otočit.
Pro dosažení těchto ambiciózních cílů bude klíčová spolupráce mezi vládou, soukromým sektorem a akademickou sférou. Urychlení elektrifikace, zvýšení energetické účinnosti a rozšíření využití obnovitelných paliv jsou nezbytnými kroky, které mohou zajistit, že Česká republika bude hrát významnou roli v evropské zelené energetické transformaci. Zatímco obnovitelné zdroje nabízejí velký potenciál, jejich plné využití vyžaduje komplexní přístup, významné investice, inovace a odhodlání k udržitelnému růstu.
Mohlo by vás zajímat:
ČEsko jako exportér elektřiny z OZE do Německa? Po utlumení uhlí je česká energetika silně deficitní. Dotované OZER jsou u nás výrazně dražší, než v Německu; vítr místo 65-70 EUR/na MWh bude stát odběraterle kolem 120 EUR/MWh. Zároveň bude vyrábět ve stejnou dobu jako v Německu. To nedává smysl.
Pravděpodobně parodie a zkouška na inteligenci čtenářů.
No jistě! OZE v Česku vyrábějí ve fázi s těmi v Německu, takže když vyrábějí, není o jejich výrobu zájem a když je zájem o elektřinu, tak zase nevyrábějí. Ale je to příležitost!
Jenom netuším k čemu...
Jo jo. Postavme si jadernou elektrarnu a spoustu solaru. A prestoze jsou vykupni ceny EE smesne, aby se vubec stavely ty solarni parky, zavedeme (opet) provozni podporu. ALE JEN NEKTERYM !
Hlavne abychom meli co dodavat do Nemecka.
Kdyz bude v Nemecku svitit (u nas taky), tak nam reknou Strcte si ji do ..... treba baterek nebo ztratoveho vodiku. Vecer od vas vezmeme tu jadernou (my ji nemame), a v zime treba i ten vodik !
Hlavne hodne vyrabejte, at mame v Nemecku dostatek.
A kdo to vsechno zaplati? No prece daňovy poplatnik. Ten cesky.
Akorát tuhle teorii trochu kazí fakt, že se elektřina z jaderné elektrárny typicky prodává přes roční kontrakty, takže ji nelze nakoupit jen na večer, protože už je dávno prodaná na celý rok dopředu...
To je jedno, jak je prodaná. Nakonec v každé hodině vždy znovu zvažujete, co s ní jako nový vlastník uděláte: použijete ji pro svou spotřebu, anebo ji za občas velmi vysoké okamžité ceny prodáte. Případně jako výrobce zvažujete, jestli ty spotové ceny už nejsou tak děsně záporné, že tu jaderku raději trochu stáhnete a za zápornou cenu dokoupíte elektřinu na burze. Nakonec se všechno rozhoduje podle spotu. Forward je "jen" finanční derivát.
To je sice pravda, ale stejně jako je jedno jak je prodaná, je jedno jak a kým je vyrobená, je to starost nového a nikoliv původního vlastníka, takže neplatí ta teorie "Strcte si ji do", "Vecer od vas vezmeme tu jadernou", "A kdo to vsechno zaplati? No prece daňovy poplatnik. Ten cesky."
Samozřejmě ten český daňový poplatník zaplatí ty vysoké výdaje za stavbu nové JE. I když ty úroky po dobu výstavby mu bude hradit stát (=my).
A že JE mají předprodanou elektřinu na cca 2 roky dopředu? To OZE mají přes PPA předprodanou elektřinu na 10-20 let dopředu.
Mělo se budovat velké datové centrum u nás. Nebude, bude ve Skandinávii, mají levné OZE.
1) Český daňový poplatník samozřejmě vysoké výdaje za stavbu nové JE nezaplatí, stát si ty peníze půjčí a nikoliv od daňových poplatníků, následně ty peníze bude splácet investor a nikoliv daňový poplatník. Nulový úrok po dobu výstavby je kompenzován o to vyšším úrokem při splácení prvních 30 let provozu.
2) Některé OZE mají přes PPA předprodanou elektřinu na 10-20 let dopředu (což mají mimochodem i některé jaderné zdroje), akorát jste neuvedl dost podstatnou informaci, že na rozdíl od jaderné elektrárny nejsou schopné občasné zdroje garantovat, kdy a kolik té elektřiny z OZE dodají. A samozřejmě nikdo nikomu nebrání předprodat elektřinu na 10-20 let dopředu i z nového jaderného zdroje v ČR.
3) Ve Skandinávii mají levné OZE hlavně díky velkému množství vodních elektráren, které v ČR těžko postavíme, a taky tam mají levné JE, jste zapomněl dodat.
Ano, cituji Vás: "nikdo nikomu nebrání předprodat elektřinu na 10-20 let dopředu i z nového jaderného zdroje v ČR."
Ale nevím, kdo by ji kupoval, zatím se jako možný kupec ukazuje jen navrhovaný "státní obchodník", který je ochoten zaplatit (CfD) klidně i více než dvojnásobek ceny typických německých PPA z fotovoltaiky (velké, bezdotační).
Až zkrachuje, tak ty nové drahé jaderné reaktory mohlou odstavit (do rezervy). Levná elekřina z nich nebude...
1) Že vy něco nevíte není argument, Vaněčku.
2) "je ochoten zaplatit (CfD) klidně i více než dvojnásobek ceny typických německých PPA z fotovoltaiky" jste si vymyslel.
3) "Až zkrachuje" jste si vymyslel. Máte k tématu nějaké skutečné argumenty nebo jen podobné výmysly?
Nízké nebo dokonce záporné ceny budou stimulem pro jejich využití obecně. Podnikatele v tomto neradno podceňovat. Není to jenom akumulace na horší časy. Akumulace z OZ nejsou jenom bateríe, přečerpávačky, kontraverzní vodík a syntetická paliva. Zajímavě se jeví i uzavřený systém zkapalněného CO2, jako vhodnější při zplynění než vodní pára, pro jednodušší turbíny tudíž levnější pro tento účel, které již byly prezentovány. Ve výstavbě je ukládání energie do kapalných solí, či podobně vhodné pro tyto ůčely látky. I samotná akumulace tepelné energie pouze pro vytápění je ve světě na rozdíl od nás více využívána. Všechny tyto technologie je žádoucí z pochopitelných důvodů budovat blízko spotřeby. Ta energetická mozaika je v samém počátku skládání a musí se tomu dát potřebný čas, aby plnila co nejefektivněji svůj účel. Nikdo nemůže očekávat, že se to obejde bez nesnází, což je patrné od přispěvatelů těchto stránek.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se