Čistý export elektřiny z Česka dál klesá. Letos klesne zřejmě opět o třetinu

Česká republika zaznamenává pokračující pokles salda elektroenergetické soustavy, a tuzemská elektroenergetika je tak stále méně přebytková. Již v roce 2023 došlo ke snížení přebytku soustavy o téměř třetinu a údaje za rok 2024 naznačují podobný pokles i v letošním roce. Ke konci září letošního roku dosáhlo saldo 4,2 TWh, což je oproti 6,1 TWh ve stejném období roku 2023 opět cca třetinový rozdíl.

Role České republiky, jakožto jednoho z největších exportérů elektrické energie v Evropské unii, v uplynulých dvou letech mírně oslabuje. Zatímco v roce 2022 byl čistý vývoz elektřiny z České republiky cca 13,5 TWh, v loňském roce to již bylo pouze 9 TWh.

To představuje meziroční pokles o 32 %, což je výrazný rozdíl oproti předchozím rokům. Český export elektrické energie meziročně poklesl o 7,6 TWh, což odpovídá poklesu o 25,1 %, zatímco import se snížil o 3,3 TWh, tedy o 19,5 %.

I přes to si Česká republika udržela v roce 2023 pozici čtvrtého největšího vývozce elektrické energie v Evropské unii. Této statistice podle očekávání v loňském roce vévodila Francie, která se po energetické krizi, kdy byla dokonce čistým dovozcem elektřiny, opět vyhoupla na vedoucí pozici, když vyvezla cca 50 TWh elektřiny.

Trend pokračuje také v roce 2024

Pokles salda pokračuje také v letošním roce. Jak je vidět z grafu uvedeného níže, ke konci září byl přebytek soustavy cca 4,2 TWh. Ke stejnému okamžiku v loňském roce byl cca 6,1 TWh , pokles je tak cca třetinový.

Jedním z hlavních faktorů, které vedly k poklesu exportu, je nižší výroba elektrické energie v roce 2024. Ke konci září vyrobily české elektrárny celkem 50 TWh, což je pokles o 5 % oproti 52,3 TWh za stejné období v roce 2023. Tento pokles byl ovlivněn zejména nižší výrobou v uhelných elektrárnách, které tradičně zajišťují velkou část české výroby a i nadále se podílí na tuzemské výrobě elektřiny z cca jedné třetiny.

Největší pokles byl zaznamenán u uhelné elektrárny Počerady, která letos dodala do sítě pouze 2,2 TWh elektrické energie. To představuje nejnižší produkci této elektrárny nejméně od roku 2015, kdy její výroba ke stejnému datu překračovala 3 TWh.

K podobnému poklesu došlo i v dalších významných uhelných elektrárnách, jako jsou Ledvice, Chvaletice a elektrárna Dětmarovice, kterou provozuje polostátní ČEZ. Tyto elektrárny všechny zaznamenaly pokles ve srovnání s loňskou výrobou, což přispívá k celkovému snižování produkce elektřiny v zemi.

Česká republika byla tradičně jedním z hlavních vývozců elektřiny v Evropské unii, avšak současné statistiky ukazují na změnu této dynamiky. I když Česká republika byla v roce 2023 stále čtvrtým největším vývozcem elektřiny v EU, její exportní bilance se snižuje.

Tato změna je zčásti důsledkem rostoucího tlaku na dekarbonizaci energetiky a snižování závislosti na uhelných elektrárnách. Česká energetika, která je do značné míry závislá na uhelných zdrojích, tak v důsledku dekarbonizace přichází o významný zdroj. Podle předběžných statistik se v letošním roce podíl výroby elektřiny z uhlí pohybuje kolem 31 %, přičemž tlak na odstavování uhelných elektráren bude spíše sílit, ať už z důvodu ekonomických nebo politicko-environmentálních.