Domů
Přenos elektřiny
Čistý export elektřiny z Česka dál klesá. Letos klesne zřejmě opět o třetinu
Stožár Dunaj provozovatele přenosové soustavy ČEPS
Zdroj: ČEPS

Čistý export elektřiny z Česka dál klesá. Letos klesne zřejmě opět o třetinu

Česká republika zaznamenává pokračující pokles salda elektroenergetické soustavy, a tuzemská elektroenergetika je tak stále méně přebytková. Již v roce 2023 došlo ke snížení přebytku soustavy o téměř třetinu a údaje za rok 2024 naznačují podobný pokles i v letošním roce. Ke konci září letošního roku dosáhlo saldo 4,2 TWh, což je oproti 6,1 TWh ve stejném období roku 2023 opět cca třetinový rozdíl.

Role České republiky, jakožto jednoho z největších exportérů elektrické energie v Evropské unii, v uplynulých dvou letech mírně oslabuje. Zatímco v roce 2022 byl čistý vývoz elektřiny z České republiky cca 13,5 TWh, v loňském roce to již bylo pouze 9 TWh.

To představuje meziroční pokles o 32 %, což je výrazný rozdíl oproti předchozím rokům. Český export elektrické energie meziročně poklesl o 7,6 TWh, což odpovídá poklesu o 25,1 %, zatímco import se snížil o 3,3 TWh, tedy o 19,5 %.

I přes to si Česká republika udržela v roce 2023 pozici čtvrtého největšího vývozce elektrické energie v Evropské unii. Této statistice podle očekávání v loňském roce vévodila Francie, která se po energetické krizi, kdy byla dokonce čistým dovozcem elektřiny, opět vyhoupla na vedoucí pozici, když vyvezla cca 50 TWh elektřiny.

Trend pokračuje také v roce 2024

Pokles salda pokračuje také v letošním roce. Jak je vidět z grafu uvedeného níže, ke konci září byl přebytek soustavy cca 4,2 TWh. Ke stejnému okamžiku v loňském roce byl cca 6,1 TWh , pokles je tak cca třetinový.

Jedním z hlavních faktorů, které vedly k poklesu exportu, je nižší výroba elektrické energie v roce 2024. Ke konci září vyrobily české elektrárny celkem 50 TWh, což je pokles o 5 % oproti 52,3 TWh za stejné období v roce 2023. Tento pokles byl ovlivněn zejména nižší výrobou v uhelných elektrárnách, které tradičně zajišťují velkou část české výroby a i nadále se podílí na tuzemské výrobě elektřiny z cca jedné třetiny.

Největší pokles byl zaznamenán u uhelné elektrárny Počerady, která letos dodala do sítě pouze 2,2 TWh elektrické energie. To představuje nejnižší produkci této elektrárny nejméně od roku 2015, kdy její výroba ke stejnému datu překračovala 3 TWh.

K podobnému poklesu došlo i v dalších významných uhelných elektrárnách, jako jsou Ledvice, Chvaletice a elektrárna Dětmarovice, kterou provozuje polostátní ČEZ. Tyto elektrárny všechny zaznamenaly pokles ve srovnání s loňskou výrobou, což přispívá k celkovému snižování produkce elektřiny v zemi.

Česká republika byla tradičně jedním z hlavních vývozců elektřiny v Evropské unii, avšak současné statistiky ukazují na změnu této dynamiky. I když Česká republika byla v roce 2023 stále čtvrtým největším vývozcem elektřiny v EU, její exportní bilance se snižuje.

Tato změna je zčásti důsledkem rostoucího tlaku na dekarbonizaci energetiky a snižování závislosti na uhelných elektrárnách. Česká energetika, která je do značné míry závislá na uhelných zdrojích, tak v důsledku dekarbonizace přichází o významný zdroj. Podle předběžných statistik se v letošním roce podíl výroby elektřiny z uhlí pohybuje kolem 31 %, přičemž tlak na odstavování uhelných elektráren bude spíše sílit, ať už z důvodu ekonomických nebo politicko-environmentálních.

Ad

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(11)
Petarda
1. říjen 2024, 11:17

Za mne je to skvělý vývoj. Prakticky celý výkon uhelných elektráren jde na export. Pálit tu uhlí, mít zničenou krajinu, zkažený vzduch a haldu popílku, to není nic, po čem bychom měli toužit. Naší roli "elektrárny Evropy" zastoupí Slovensko.

Bob
1. říjen 2024, 11:26

Tak jednoduché to není. Uhelné elektrárny musejí být v provozu také kvůli tomu, aby mohly najet se západem slunce, kdy rychle ubývá výroba FVE a naopak roste spotřeba (večerní odběrová špička).

Doporučuji podívat se na hodinová data výroby jednotlivých zdrojů a spotřeby. Zjistíte, že zdaleka není veškerý vývoz elektřiny z uhelných elektráren.

Roman Kosařík
1. říjen 2024, 15:19

Jakmile na Slovensku během příštího roku najedou Mochovce 4, bude to obrovský hřebík do rakve českých uhelek. Jestliže jsou dneska Slováci +- na svém, co se asi stane, když jim přibude ~450 MW stabilního výkonu a budou moci stávající vodní elektrárny využívat k vykrývání u nás? To si naše uhelky ani neškrknou. Nehledě na to, že se i u nich začínají pomalu rozjíždět soláry. Dtto Rakousko, které se letos stalo z notorického importéra exportérem. Maďaři to všechno nepoberou.

Ivan Novák
2. říjen 2024, 10:53

Jak jste u všech všudy přišel na to, že EMO4 bude příští rok v provozu? Kromě toho, při porovnání s výrobou z uhlí, která by měla být v blízkých letech uškrcena, by šlo o plivnutí do řeky. Ale protože elektroenergetickou bilanci je nutné udržovat v každém okamžiku vyrovnanou a poptávka je víceméně na dně, prostě dojde k dalšímu růstu ceny pro spotřebitele, jen se prohodí merit order plynu a uhlí.

Bob
1. říjen 2024, 11:28

Prosím autora, aby si opravil zmatečnou informaci hned v perexu.

Buď, aby odstranil slovo "záporného" u salda, nebo ho nahradil slovem "kladného".

Milan Vaněček
1. říjen 2024, 13:32

Výroba elektřiny ze solárních elektráren u nás už pěkně roste, (a to asi v tom není zahrnuta samospotřeba domácností z fotovoltaiky na střechách), do konce dekády to bude už možná 20%. To je celoročně, v době jaro-léto to bude mnohem více,

Celosvětový trend nezastavíš, technologický pokrok nezastavíš...

jan Klimeš
1. říjen 2024, 14:52

Souhlas, ale provozni naklady na uhelky se budou muset rozpocitat na mensi pocet dni v roce,typicky listopad az leden... A cena pujde nahoru

Milan Vaněček
1. říjen 2024, 14:57

Když se výrazně sníží cena povolenky, tak cena nepůjde nahoru i přes omezený provoz uhelek. Jen to celé přikrýt nějakým vhodným názvem, "záchranná dočasná záloha"?

josef zak
1. říjen 2024, 15:09

je to tak, ale snad se to brzo poradi predelat na plyn... Kde (laicky) hadam udrzba na pohotovostni modu nebude tak spinava a draha. Take predpokladam, ze ty plynovky bude snadnejsi provozovat jako 'hybrid', kdyz je nadbytek elektriny, tak ji v elektrarne spotrebovavat ('dohrivat vodu') a kdyz nedostatek zacit rychle vyrabet. U te uhelky trva asi hodne dlouho to vytopeni do provozniho stavu oproti plynovce.

Pavel Pavel
1. říjen 2024, 22:01

Trh s elektřinou funguje jinak: uhelky nemají šanci zvýšit nabízenou cenu za dodanou MWh, protože by je nahradily jiné elektrárny. Typicky plynovky z Německa. Takže pan Tykač má pravdu, že se je nevyplatí provozovat

Martin V.
1. říjen 2024, 18:19

Co si mám představit pod pojmem "Ostatní OZE"? S podílem 3,6 % jsou srovnatelné s hydroelektrárnami. Není to FvE, VtE, hydro ani biomasa. Takže bioplyn? Spalování odpadů v ZEVO to taky není, to má samostatnou kolonku. Ani nevím, jestli jsou odpadky počítané za obnovitelný zdroj (tedy mě se doma obnovují, když je vysypu do popelnice). :-)

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se