Aktuálně nízká produkce bioplynu v Evropě by mohla v následujících desetiletích významně posílit. Aktuální předpovědi se však výrazně liší. Výroba bioplynu nemusí být ve výsledku příliš ekologická, a naopak s sebou může přinášet závažné problémy. Informoval o tom portál <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/the-future-of-biogas-in-europe-its-a-local-affair/">Euractiv</a>. 
V celé Evropě se momentálně vyrábí přibližně 2 miliardy metrů krychlových <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/koze-biometan-muze-do-roku-2030-nahradit-plyn-ve-ctvrtine-domacnosti/">bioplynu</a> (bcm) ročně. To je ve srovnání s celkovou spotřebou zemního plynu v objemu asi 470 bcm ročně velmi nízká hodnota.
Většina výroby se aktuálně nachází v Německu, kde je více než polovina ze zhruba 9000 bioplynových stanic provozovaných v EU. Zároveň ale existují velice ambiciózní plány týkající se navyšování výroby. V čele těchto ambicí jsou Itálie a Francie jako noví evropští lídři.
Dle studie vydané pro Gas for Climate, skupinu sedmi evropských provozovatelů přepravní soustavy, by roční produkce biometanu v Evropě mohla v roce 2050 dosáhnout 95 bcm. Došlo by tedy k nárůstu o 4800 %.
Takové odhady jsou nicméně kontroverzní. Environmentální nevládní organizace International Council on Clean Trasnportation odhaduje potenciál udržitelné výroby <a href="https://oenergetice.cz/plyn/evropska-komise-pristupuje-k-nastaveni-cilu-nizkouhlikove-plyny-opatrne/">bioplynu</a> v Evropě na 36 bcm ročně v roce 2050.
Podle portálu Euractiv se odhady produkce bioplynu významně liší zejména kvůli odhadovaným nákladům, které jsou spojené s obavami o životní prostředí.
<h2>Německo při výrobě bioplynu šláplo vedle</h2>
V Německu byly hlavním vstupem do bioplynových stanic zemědělské plodiny, zejména kukuřice, které se pěstovaly cíleně pro tento účel. Nicméně takovéto pěstování bylo velice náročné a vedlo tak k rostoucí kritice. V důsledku toho byla podpora vlády do této oblasti ukončena v roce 2014.
<blockquote>„Německo bylo problémové dítě Evropy kvůli obrovskému množství kukuřice, které se vypěstovalo primárně za účelem výroby bioplynu. Udržitelnost byla zohledněna a německá vláda podporu ukončila. Dnes je podporována výroba bioplynu pouze ve velmi malých zařízeních, prakticky pouze u farmářů, kde se jako vstup používá především chlévská mrva.“ Susanna Pflüger, tajemnice obchodní skupiny European Biogas Association (EBA)</blockquote>
<h2>Výroba bioplynu není bez problémů</h2>
Francie do budoucna plánuje využívat bioplynové stanice jako další zdroj příjmů pro zemědělce a podporovat tak lokální ekonomiku v rurálních oblastech. V takovém případě (a stejně je tomu v mnoha případech i nyní) by výrobny byly daleko od měst, tedy od míst spotřeby. Přeprava bioplynu by tak vedla k dalším nákladům a emisím. Nejekonomičtější variantou je spotřeba bioplynu ihned na místě.
S výrobou bioplynu se však pojí mnohé problémy. Výroba bioplynu totiž ve výsledku vůbec nemusí být ekologická. Důležité je umístění bioplynové stanice (ideálně v blízkosti plynárenské infrastruktury) a její velikost, která nesmí být ani příliš malá, ale ani příliš velká, aby nedocházelo například k deforestaci. Problémem mohou být také <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/fatih-birol-plyn-muze-pomoci-omezit-emise-nejdrive-si-musi-vyresit-sve-problemy/">úniky metanu</a>.

Plynárenství

Predikce výroby bioplynu v Evropě se zásadně liší

Biometan může do roku 2030 nahradit zemní plyn ve čtvrtině domácností v Česku. Na dnešním setkání s novináři to uvedli zástupci Komory <a href='http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/zebricek-deseti-evropskych-statu-s-nejvetsim-podilem-oze/'>obnovitelných zdrojů energie</a> (KOZE) a oborového sdružení CZ Biom. Podle nich je reálné, že 150 až 200 bioplynových stanic přejde právě na výrobu biometanu, kterého budou dohromady vyrábět 500 milionů metrů krychlových ročně. Podle odborníků jde o náročný ale dosažitelný cíl. 
<blockquote>
&#8222;Biometan nabízí novou možnost, jak efektivně využívat bioplyn, a v budoucnu bychom touto technologií rádi nahradili část výroby elektřiny z bioplynu. A to zejména tam, kde se při výrobě elektřiny a tepla nedaří teplo efektivně využít,&#8220; řekl Jan Habart z CZ Biom.
</blockquote>
<blockquote>
&#8222;V saldu českého zahraničního obchodu by půl miliarda metrů krychlových biometanu ušetřila asi tři miliardy korun za nákup zemního plynu z dovozu,&#8220; doplnil předseda KOZE Štěpán Chalupa.
</blockquote>
 Dosažení takového cíle je možné také podle odborníků, které oslovila ČTK. Podle nich půjde ale o nelehký proces. 
<blockquote>
&#8222;Jde o náročný, ale dosažitelný cíl, protože se opírá o již existující infrastrukturu v ČR &#8211; to je vysoký stupeň plynofikace a zkušenosti s provozem bioplynových stanic,&#8220; uvedl analytik společnosti ENA Jiří Gavor.
</blockquote>
 Míní, že hnacím motorem budou především závazky ČR v oblasti čisté mobility. 
<blockquote>
&#8222;Biometan ve formě bioCNG se ukazuje jako ekonomicky schůdnější než výroba jiných biopaliv druhé generace, které by měly postupně nahradit současná kontroverzní biopaliva vyráběná z řepky a dalších zemědělských plodin,&#8220; dodal.
</blockquote>
 Podle předsedy Rady Českého plynárenského svazu Martina Slabého jde v horizontu pouhých deseti let o odvážný odhad. 
<blockquote>
&#8222;Nicméně není to nemožné, ale bude to velká výzva pro všechny strany. Pro stát, který musí nastavit systém spravedlivé a stabilní podpory pro výrobce a pravidla pro obchodníky a zemědělce. Pro výrobce, kteří musí investovat do nových technologií a stát se transparentním účastníkem trhu s plynem. Pro plynaře, kteří musí využití biometanu proaktivně prosazovat a technicky připravit,&#8220; uvedl.
</blockquote>
<figure id="attachement_8075" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/800px-2012-05-13_Nordsee-Luftbilder_DSCF8566-800x535.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/800px-2012-05-13_Nordsee-Luftbilder_DSCF8566-800x535.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Biometan, neboli vyčištěný bioplyn, je bioplyn obsahující aspoň 95 procent metanu. Má nejnižší <a href='http://oenergetice.cz/zahranicni/nejvetsi-producenti-co2-na-svete/'>emise skleníkových plynů</a> a v porovnání s ostatními konvenčními biopalivy i nejnižší spotřebu energie v celém životním cyklu, zejména je-li produkován z odpadní <a href='http://oenergetice.cz/technologie/obnovitelne-zdroje-energie/biomasa-vyuziti-zpracovani-vyhody-a-nevyhody/'>biomasy</a>. 
 Zástupci oborových sdružení upozornili na to, že v roce 2017 stálo v Česku 404 zemědělských bioplynových stanic s instalovaným výkonem 318,2 megawattů (MW). Po odečtení stanic v čistírnách odpadních vod činila jejich výroba přes dva miliony megawatthodin (MWh) elektřiny, což představovalo asi 26procentní podíl na elektřině z obnovitelných zdrojů a zhruba tříprocentní podíl na výrobě elektřiny při zahrnutí všech zdrojů. Instalovaný výkon největší české <a href='http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/jaderna-elektrarna-temelin-technicky-skvost-z-jiznich-cech/'>jaderné elektrárny v Temelíně</a> je asi 2000 MW. 
<blockquote>
&#8222;V případě vhodného nastavení legislativy a podpory, která bude příznivá pro využití dostupného potenciálu, může instalovaný výkon v roce 2030 dostáhnout 372 MW v bioplynových stanicích a 100 MW v biometanových stanicích,&#8220; dodal Habart.
</blockquote>
 Podle statistik Evropské bioplynové asociace bylo na začátku roku 2018 asi 540 bioplynových stanic, které nějakým způsobem upravovaly bioplyn na biometan. Nejvíce jich bylo v Německu (195), Británii (92) a Švédsku (70). V Česku jsou takových zařízení zatím jednotky. Přestavba <a href='http://oenergetice.cz/technologie/plynarenstvi/bioplyn-a-bioplynove-stanice-v-cr/'>bioplynové stanice</a> na biometan stojí podle Habarta nižší desítky milionů korun.

Obnovitelné zdroje

KOZE: Biometan může do roku 2030 nahradit plyn ve čtvrtině domácností

Na začátku dubna proběhlo neformální jednání ministrů energetiky EU v Rumunsku, na kterém byla podepsána deklarace o maximalizaci potenciálu využívání <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/no-future-for-fossil-gas-in-europe-greens-insist/">plynárenské infrastruktury</a> v budoucnu.  Proti deklaraci se vyslovili Zelení, kteří  upozorňují na používání vágních termínů a využívání existující infrastruktury jako záminky pro další podporu fosilního paliva. Informoval o tom portál Euractiv.
<h2>Plyn má v EU politickou podporu</h2>
Během neformálního jednání ministrů energetiky členských států EU 1. a 2. dubna v Bukurešti byla podepsána politická deklarace, která obsahuje záměr politiků analyzovat potenciál využití existující plynárenskou infrastrukturu v budoucnu k přepravě nejen zemního plynu, ale také <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/verbund-hodla-nahradit-zemni-plyn-za-vodik-paroplynove-elektrarne-mellach/">vodíku</a>, biometanu a syntetického metanu.
Kromě dalšího také proto, aby se existující infrastruktura či právě budované a plánované projekty nestaly pouze uvízlými investicemi. V této souvislosti chtějí také připravit odhady možných podílů vodíku a obnovitelných plynů, které by v mixu byly reálné. Deklarace je čistě politickým prohlášením a nejedná se o právně závazný dokument.
Již 1. dubna byla tato deklarace podepsána zástupci plynového sektoru. Podle nich je tato deklarace uznáním, že plyn bude mít svou roli v budoucím <a href="https://oenergetice.cz/plyn/evropska-komise-pristupuje-k-nastaveni-cilu-nizkouhlikove-plyny-opatrne/">nízko-uhlíkovém</a> energetickém systému.
<h2>Zelení jsou proti užívání vágních termínů</h2>
Proti této deklaraci ostře vystoupili Zelení, kteří tvrdí, že je v přímém rozporu se závazky Evropy v boji proti změně klimatu. Podle nich je snaha a podpora dekarbonizace plynárenského sektoru pouze výmluvou v užívání fosilního paliva. Vyzývají <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/emise-spadajici-pod-evropsky-system-ets-loni-klesly-o-33-pct/">Evropskou komisi</a>, aby přestala používat termíny jako „<a href="https://oenergetice.cz/plyn/evropska-plynarenska-skupina-gas-for-climate-poukazuje-vetsi-budouci-roli-zeleneho-plynu/">zelený plyn</a>“, nebo „dekarbonizovaný plyn“, protože jsou příliš vágní.
<blockquote>„Takzvané „téměř bez-uhlíkové plyny“, nebo „udržitelné plyny“ nejsou přesně definované a jsou často využívané jako záminka pro pokračování financování plynárenské infrastruktury, která bude udržovat emise uhlíku,“ uvedl Florent Marcellesi, člen Zelených v Evropském parlamentu. </blockquote>
Udržování emisí uhlíku (tzv. carbon lock-in) je způsobováno právě argumentem „nutnosti“ využívat plynárenskou infrastrukturu a vyhnout se uvízlým investicím. Tedy kupříkladu i částečným využíváním zemního plynu, který emise produkuje. Podle Zelených by <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/evropska-komise-schvalila-vytvoreni-noveho-financniho-nastroje-boj-zmene-klimatu/">podpora EU</a> měla být omezena pouze na obnovitelné, účinné a udržitelné formy plynu, které by ale měly být pouze doplňkem k elektřině.
<h2>Stále jsou zde velké nejistoty</h2>
Komise nyní připravuje nový legislativní balíček, který má podporovat výrobu nízko-uhlíkových plynů, jako jsou biometan a vodík. Podle zástupců Komise bude dekarbonizace plynu „jedním z hlavních hnacích mechanismů energetické politiky“ po květnových volbách.
Zelení ovšem poukazují na to, že Komise v minulosti několikrát nadhodnotila očekávanou poptávku po zemním plynu a podobně i podíly obnovitelných plynů v budoucnu. Podle Zelených je potenciál obnovitelných plynů velkou neznámou a nelze počítat s tím, že velké objemy těchto plynů budou k dispozici v té míře, aby pokryly současnou poptávku po zemním plynu.

S plynárenskou infrastrukturou se v EU počítá i v nízko-uhlíkovém systému

Skupina sedmi evropských provozovatelů přepravních soustav a dvou asociací podporujících využívání plynu z obnovitelných zdrojů energie Gas for Climate navýšila svůj odhad významnosti role „zeleného“ plynu při snaze Evropy o dekarbonizaci energetického sektoru. Ve srovnání s předchozím odhadem došlo k navýšení možného množství využívaného „zeleného“ plynu o více než 100 %.
<a href="https://www.gasforclimate2050.eu/files/files/Navigant_Gas_for_Climate_The_optimal_role_for_gas_in_a_net_zero_emissions_energy_system_March_2019.pdf" target="_blank" rel="noopener">Podle nejnovější studie</a>, kterou pro Gas for Climate vypracovala poradenská společnost Navigant, by využití 2 880 TWh biometanu a vodíku (ekvivalent 270 miliard metrů krychlových zemního plynu) v rámci stávající plynárenské infrastruktury napříč Evropskou unií mohlo do roku 2050 přinést úspory ve výši 217 mld. EUR/rok ve srovnání s minimálním využitím „zeleného“ plynu.
Z uvedené hodnoty 2 880 TWh by měl 1 170 TWh tvořit biometan a 1 710 TWh vodík.
Předchozí studie zveřejněná v únoru loňského roku společností Ecofys, která je nyní součástí společnosti Navigant, předpokládala využití až 122 miliard metrů krychlových „zeleného“ plynu, z čehož měl zhruba 80 % tvořit biometan a zbylých 20 % tzv. zelený vodík.
Současná roční spotřeba plynu v Evropská unie je <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/031819-european-gas-industry-group-points-to-bigger-role-for-renewable-gas?fbclid=iwar1ejcutintaoasmjj9p2vzonhtx3_7jh1rhue4h0cbkbwvoix02xzjjro4" target="_blank" rel="noopener">podle zahraničního serveru Platts</a> zhruba 500 miliard metrů krychlových.
<blockquote>„Nová studie Gas for Climate ukazuje, že plyn a související infrastruktura budou hrát společně s elektroenergetickou infrastrukturou nepostradatelnou roli v budoucím dekarbonizovaném energetickém systému. Podporujeme přechod k plně obnovitelnému energetickému systému, ve kterém budou biometan a zelený vodík hrát velkou roli v chytré kombinaci s obnovitelnou elektřinou, přičemž uznáváme, že modrý vodík může urychlit dekarbonizaci v následujících dekádách,“ stojí v <a href="https://www.gasforclimate2050.eu/news" target="_blank" rel="noopener">prohlášení Gas for Climate</a>.</blockquote>
Pozn.: Tzv. modrý vodík je podle Gas for Climate uhlíkově neutrální vodík vyrobený ze zemního plynu s využitím technologie pro zachytávání a ukládání uhlíku (CCS). Zelený vodík je vodík vyrobený elektrolýzou vody s použitím elektřiny pocházející z obnovitelných zdrojů energie.

Evropská plynárenská skupina Gas for Climate poukazuje na větší budoucí roli "zeleného" plynu

Nastavení <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/eu-wary-about-one-size-fits-all-target-for-clean-gas/?utm_term=Autofeed&amp;utm_medium=social&amp;utm_source=Twitter#Echobox=1551253904">cílů pro nízkouhlíkové plyny</a>, jako jsou například vodík nebo biometan, bude ošidné. A to i přesto, že je tato myšlenka podporována zástupci průmyslu. Neexistuje shoda, jak by měly být cíle nastaveny. Zároveň není jisté, zda a jak bude rozvoj nízkouhlíkových plynů ze strany Komise podporován.
Obchodní asociace Eurogas vyzvala k zavedení závazných cílů pro obnovitelné a dekarbonizované plyny v připravovaném legislativním balíčku týkajícího se plynu. Podle Eurogas by tyto cíle pomohly trhu vzchopit se a dosahovat vyšší produkce.
<a href="https://oenergetice.cz/energeticka-legislativa-eu/evropska-komise-prichazi-legislativou-k-fondum-inovace/">Evropská komise</a> ovšem k otázce nastavení cílů přistupuje opatrně. Argumentuje, že není možné nastavit jediný cíl pro různé typy nízkouhlíkových plynů a že bude nutné plyny rozlišovat. Kupříkladu nastavení cílů pro <a href="https://oenergetice.cz/nazory/jaky-potencial-vyuziti-biomasy-cesku-ve-svete/">bioplyn</a> by mohlo mít nežádoucí účinky v podobě pěstování energetických plodin na úkor potravin. Stejný pohled pak sdílí i environmentální skupiny.
<h2>Zelený a modrý vodík</h2>
<blockquote>
„Vodík není totožný s metanem a vodík pocházející z fosilního plynu není totožný s vodíkem z elektrolýzy. Jsou to velmi odlišné produkty.“ 
Lisa Fischer, zástupkyně klimato-energetického think-tanku E3G
</blockquote>
Zástupci plynárenského průmyslu pak argumentují především tím, že je nutné zavést pobídky, které by dekarbonizaci celého sektoru pomohly. Jednou z existujících myšlenek je zavedení povinnosti pro dodavatele dodávat plyn s určitým podílem <a href="https://oenergetice.cz/energeticka-legislativa-eu/pravidla-novou-bezplatnou-alokaci-emisnich-povolenek-zacinaji-mit-konkretnejsi-obrysy/">nízkoemisních</a> plynů.
Zároveň se ovšem ozývají hlasy, které nesouhlasí s dělením <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/irena-komercni-vyuziti-vodikovych-technologii-se-blizi/">vodíku</a> na „zelený“ z obnovitelné elektřiny, nebo „modrý“ pocházející ze zemního plynu.
<blockquote>
„Máme nazývat plyn zelený, modrý, šedý, černý a tak dále. Elektřinu bychom tedy měli nazývat stejně, aby zde byly stejné podmínky.“ 
Barbara Jinks, Gas Infrastructure Europe (GIE)
</blockquote>
Je pravdou, že elektřina z obnovitelných zdrojů je regulátory v EU všeobecně přijímaná bez ohledu na to, zda je z elektrárny větrné, solární, geotermální, nebo na biomasu. Přitom právě biomasa byla v určitý moment předmětem silné kritiky.
<h2>Aktuální témata v Komisi</h2>
Evropská Komise se prozatím nevyjádřila, který typ podpory pro &#8222;čisté&#8220; plyny preferuje. Podle Gurby se ovšem v nejbližší době blíže podívá na náklady energetické transformace z hlediska soustavy. V oblasti elektřiny byl rozvoj obnovitelných zdrojů elektřiny mj. podporován přednostním přístupem do sítě. Podobně by tomu tedy mohlo být i u plynu. Podobně bude aktuálním tématem otázka tzv. sector couplingu, tedy integrace plynárenství a elektroenergetiky.

Evropská komise přistupuje k nastavení cílů pro nízkouhlíkové plyny opatrně

Závěrem zprávy britského think-tanku <a href="http://brightblue.org.uk/">Bright Blue</a> je, že se Spojené království do roku 2050 musí zbavit zemního plynu jako fosilního paliva, pokud má země splnit své dlouhodobé cíle v oblasti boje proti změně klimatu. Informoval o tom portál <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/gas-must-be-completely-decarbonised-by-2050-says-uk-think-tank/">Euractiv</a>. 
Zpráva s názvem <a href="http://brightblue.org.uk/wp-content/uploads/2019/02/Pressure-in-the-pipelines.pdf">Pressure in the pipeline: decarbonising the UK’s gas</a> říká, že poptávka po zemním plynu v teplárenském sektoru musí být snížena. Zároveň vyzývá, aby vláda povzbudila dodávky nízkouhlíkových plynů. Tuto zprávu vydal think-tank Bright Blue, který je sblížený s vládnoucí Konzervativní stranou. Podle zprávy je spalování zemního plynu zodpovědné za 35 % veškerých <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-komise-brexit-cenu-emisni-povolenky-neohrozi/">emisí skleníkových plynů Spojeného království</a>.
<blockquote>
„Spojené království musí být během nadcházejících tří dekád plně dekarbonizované, pokud chce splnit současné a pravděpodobné budoucí právně závazné cíle snížení emisí.“ 
Wilf Lytton, seniorní výzkumník Bright Blue a spoluautor zprávy
</blockquote>
Podle Lyttona to znamená, že zemní plyn musí být téměř úplně odstraněn ze soustavy do roku 2050, ideálně pak ještě dříve. Splnění tohoto je nutné pro zabránění zvýšení teploty nad 1,5 ºC. Možným způsobem, jak zemní plyn z energetického mixu země odstranit, by bylo vytvoření trhu s nízkouhlíkovými plyny.
<h2>Řešením je postupné zvyšování podílu nízkouhlíkových plynů</h2>
Více než 80 % britských domácností je závislé na zemním plynu ve vytápění a vaření. Zaměření se na emise v této oblasti je tedy klíčové. Stále jsou zde ale významné překážky. Momentálně v <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/britska-vlada-nakonec-zachytavani-uhliku-podpori-ccs/">Británii</a> nejsou žádné pobídky k investování do nízkouhlíkových plynů, což podkopává dekarbonizaci celého sektoru. Expertní orgán britské vlády National Infrastructure Commission odhaduje, že kumulativní náklady dekarbonizace teplárenského sektoru budou do roku 2050 120 – 300 miliard liber (3 523 – 8 807 miliard korun).
Jako řešení zpráva navrhuje pokračující míchání čím dál vyšších podílů nízkouhlíkových plynů do soustavy a zároveň implementaci opatření, která sníží spotřebu. Hlavním doporučením zprávy je zavedení požadavku pro dodavatele plynu na dodávání plynu s čím dál vyšším podílem nízkouhlíkových plynů.
Ve větším využívání nízkouhlíkových plynů ovšem kromě dalšího brání například bezpečnostní opatření. Nyní je v Británii možné mít v soustavě plyn s maximálním obsahem 0,1 % <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/irena-komercni-vyuziti-vodikovych-technologii-se-blizi/">vodíku</a>. Dále by bylo nutné změnit požadavky týkající se spalného tepla. Tyto požadavky totiž nyní limitují využití různých nízkouhlíkových plynů.

Energetika v zahraničí

Studie: Do roku 2050 musí být plyn ve Spojeném království plně dekarbonizovaný

Názory

Jaký je potenciál využití biomasy v Česku a ve světě

Testování autobusu na plyn, který vzniká při čištění odpadních vod, skončilo v provozu brněnské MHD úspěšně. Autobus najezdil bez technických problémů téměř 5000 kilometrů. Podle generálního ředitele dopravního podniku Miloše Havránka jde o směr, kterým by se měla městská doprava ubírat, pokud chce být ekologičtější. Uvedl to v tiskové zprávě. Podnik bude usilovat o běžný provoz na biometan. 
 Autobus neměl problémy při tankování ani při provozu. 
<blockquote>
&#8222;Hromadná doprava ve vyspělých státech už na těchto principech funguje. Kdy jindy než teď bychom měli hledat možnosti technického řešení a finanční podpory prostřednictvím dotačních titulů tak, aby vozy MHD mohly jezdit na plyn z odpadních vod a bioodpadu, které vznikají na území města,&#8220; řekl Havránek.
</blockquote>
 Od října do prosince jezdil na zkoušku autobus Iveco Urbanway na lince 63 do Chrlic, o víkendech na lince 49 od Olympie. Autobus plyn doplňoval v modřické čistírně odpadních vod. Během 36 naplnění načerpal 1660 kilogramů biometanu. 
<blockquote>
&#8222;Průměrná rychlost plnění se zpočátku pohybovala kolem 2,5 kilo biometanu za minutu, po úpravě plnicí stanice se zvýšila na 4,5 kilo, takže standardní naplnění se uskutečnilo za čtvrt hodiny,&#8220; uvedla mluvčí podniku Hana Tomaštíková.
</blockquote>
 Kvůli seřízení plničky autobus ve dvou mezidobích jezdil na klasický stlačený zemní plyn bez jakýchkoliv úprav a ani tehdy se neprojevil žádný problém. 
<blockquote>
&#8222;I tímto jsme prakticky vyzkoušeli absolutní kompatibilitu zemního plynu a biometanu vznikajícího rozkladem biologicky rozložitelného materiálu,&#8220; uvedla Tomaštíková.
</blockquote>
 V současnosti má dopravní podnik 160 autobusů na stlačený zemní plyn a dlouhodobě by měl takto velkou flotilu udržovat. Po zkouškách má proto zájem ve spolupráci s městem najít vhodný a stabilní zdroj biometanu. 
 Testování bylo součástí projektu BioCNG pro města, který je postavený na principu cirkulární ekonomiky. 
<blockquote>
&#8222;Jeho smyslem je poukázat na fakt, že nejen odpadní vody, ale i biologicky rozložitelné odpady vznikající na území města nemusí být bezcenné, ale můžou být významným zdrojem energie. Využití lokálně dostupného zdroje mimo jiné přispívá k větší energetické soběstačnosti a snižuje závislost na dodávkách paliva z cizích zemí,&#8220; uvedla Soňa Jonášová z Institutu cirkulární ekonomiky, která je společně s Petrem Novotným autorkou projektu.
</blockquote>
 Plnicí jednotku vyvinula česká výzkumná společnost MemBrain.

Rychlé zprávy

V Brně úspěšně otestovali autobus poháněný plynem z odpadních vod

S rostoucím podílem energie z obnovitelných zdrojů je stále aktuálnější otázka její akumulace, která by umožnila její efektivní využívání. Jednou z možných cest je i technologie power-to-gas, tedy výroba vodíku či syntetických plynů s využitím elektrické energie. Společnost Storengy ve Francii nyní spouští pilotní projekt, který otestuje využití obnovitelných zdrojů a CO2 vznikajícího při výrobě bioplynu.
Pilotní projekt MéthyCentre bude kombinovat jednotku power-to-gas a bioplynovou stanici, která zpracovává místní zemědělský odpad. Po dokončení, které je plánováno na rok 2021, bude MéthyCentre vyrábět celkem tři druhy plynů &#8211; biometan, vodík a syntetický metan. Pro jejich výrobu bude <a href="https://www.storengy.com/en/news-media/59-storengy-launches-methycentre.html" target="_blank" rel="noopener noreferrer">podle společnosti Storengy</a> využívána elektrická energie z místních větrných a fotovoltaických elektráren, stejně jako oxid uhličitý vznikající při výrobě bioplynu v tamní bioplynové stanice.
Všechny typy produkovaných plynů mohou být následně předávány do místní distribuční sítě k okamžitému využití či uskladněny v podzemích zásobnících plynu.
Další rozvoj technologií power-to-gas ve Francii přichází poté, co tamní ministr pro ekologický a solidární přechod (francouzská obdoba ministerstva životního prostředí, pozn. red.) Nicolas Hulot na začátku června oznámil plán rozvoje vodíkových technologií, v rámci kterého přislíbil od roku 2019 investice ve výši 100 milionů eur.

Ve Francii otestují technologii power-to-gas, k výrobě plynu poslouží elektřina z místních OZE i CO2 z bioplynu

Díky investičním dotacím na výstavbu skleníků, které poskytuje statní intervenční zemědělský fond, odstartoval v ČR jejich značný rozvoj. Ekonomika skleníků je však do velké míry závislá na ceně, za kterou jejich provozovatelé nakupují elektřinu a teplo potřebné pro jejich provoz. Mezi adepty na vhodné lokality pro umístění skleníků proto patří místa v blízkosti bioplynových stanic nebo tepelných elektráren, které produkují odpadní teplo. Toto odpadní teplo je totiž možné využít jako levný zdroj energie pro vytápění.
Mezi lety 2008 až 2013 nastal v ČR největší rozvoj bioplynových stanic, které k výrobě elektřiny a tepla z bioplynu využívají <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/kogenerace-princip-technologie-a-vyhody/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">kogeneračních jednotek</a>. Najít dostatečné využití pro teplo produkované bioplynovými stanicemi bylo ovšem v některých případech velmi komplikované. Jedním ze způsobů jak zužitkovat větší množství energie produkované bioplynkami je právě výstavba skleníků. Již na podzim roku 2016  byl například otevřen skleník v Haňovicích na Olomoucku, který pro svůj provoz využívá teplo a elektřinu z kogeneračních jednotek bioplynové stanice nacházející se v jeho sousedství. 

<h2>Teplo skleníkům mohou dodávat i klasické elektrárny</h2>
Společnost NWT, jeden z předních stavitelů skleníků v Česku, totiž vybuduje v Dolní Lutyni poblíž elektrárny Dětmarovice skleníky o rozloze přes 11 hektarů. Největší česká černouhelná elektrárna bude také využívána jako zdroj tepla při rozvoji skleníků v ČR, v tomto případě se ovšem nejedná o využití odpadního tepla. Teplo pro vytápění skleníků bude totiž dodáváno horkovodem z elektrárny Dětmarovice. Finančním partnerem projektu je Komerční banka, která na realizaci projektu poskytla investiční úvěr, dodavatelem elektřiny pak bude ČEZ.
<blockquote>
„Teplo pro vytápění skleníků bude dodáváno ve formě horké vody novým horkovodem z Elektrárny Dětmarovice. Odběratel si tepelnou energii přemění na teplo, které bude vytápět skleníky, a na teplou užitkovou vodu pro potřeby personálu. Dodávky se budou zvyšovat podle postupného zvětšování skleníkové plochy,&#8220; uvedl obchodní ředitel ČEZ Teplárenská Radim Sobotík.
</blockquote>
Další možností, jak může být uplatněna kombinovaná výroba elektřiny a tepla při provozu skleníků, je využití kogeneračních jednotek na zemní plyn. V takovém případě je výhodné, aby byl skleník realizován v blízkosti dalších možných odběratelů energie z řad průmyslových podniků.  Tím se rozšíří možnosti dodávek elektřiny a tepla zejména v letních měsících, kdy značně klesá spotřeba tepla skleníku. Realizace projektu kombinujíc kogenerační jednotky, skleník a odběr průmyslových podniků se aktuálně připravuje například na Vysočině.
Úvodní fotografie &#8211; Výstavba skleníku v Dolní Lutyni. Zdroj: ČEZ