Čtyři klíčové otázky, které odhalují budoucnost české a evropské energetiky

Když se v letech 2022 a 2023 průmyslové podniky v Česku potýkaly s cenami elektřiny přesahujícími 200 €/MWh, stalo se z cen energií téma číslo jedna pro jejich konkurenceschopnost. I po následném poklesu zůstává v platnosti, že Evropa má energie několikanásobně dražší než její globální konkurenti – a že rozdíl se může dále prohlubovat.

Dalším varovným signálem byl výpadek dodávky elektřiny nejprve v dubnu ve Španělsku a poté i 4. července 2025 v části Česka. Krátkodobý kolaps dodávek elektřiny v několika průmyslových regionech ukázal, že soustava není tak robustní, jak se zdálo, a že investice do její odolnosti a flexibility nelze odkládat.

Tyto dva příklady ilustrují jádro problému: evropská energetika dnes čelí zásadním výzvám, které lze rozdělit do čtyř oblastí. Každá z nich přináší zásadní otázky pro příští dekády.

1️⃣ Jak udělat energetiku konkurenceschopnou?

Evropská komise po vydání Draghiho zprávy prochází sebereflexí a přichází s důrazem na to, že dekarbonizaci nelze uskutečnit na úkor konkurenceschopnosti evropských výrobců.  Výsledná Dohoda o čistém průmyslu má zmírnit rizika u investic do dekarbonizačních technologií a vytvořit rámec, který sníží výdaje na energie. Otázkou zůstává, zda skutečně přinese posun oproti současnému stavu, nebo zda jde spíše o politický signál bez reálného ekonomického efektu. Český průmysl potřebuje jistotu, že státní podpora bude dostatečně flexibilní a rozsáhlá, aby umožnila nahrazovat stávající technologie efektivně. Bez toho bude těžké vybudovat energetiku, která stojí na pevných predispozicích konkurenceschopnosti – stabilitě, dostupnosti a cenové udržitelnosti.

2️⃣ Jaké zdroje energie budeme mít v roce 2030 a 2050?

Budoucí mix zdrojů zůstává v celé Evropě předmětem intenzivních debat. Odchod od uhlí, podpora OZE a očekávání spojená s novými jadernými bloky či SMR vytvářejí složitou rovnováhu, kterou nelze narušovat překotnými změnami bez zajištění dostatečného množství energie. Přidává se nejistota kolem role plynu jako přechodového paliva a diskuse o tom, zda jsou bateriové systémy schopné plnit očekávání, která do nich zákonodárci i někteří investoři vkládají.

Obnovitelné zdroje dnes v EU poskytují pouze pětinu spotřebované energie. Navíc zdroje, do nichž proudí největší objem veřejných financí, zajišťují pouhých 5 % celkové energie spotřebované v EU. Cíle náhrady fosilních zdrojů se tak ukazují jako příliš smělé v daném časovém horizontu. Odpovědí tak musí být debata o tom, které zdroje stát podporovat a které postupně utlumovat, aby se zachovala stabilita i konkurenceschopnost.

3️⃣ Jak upravíme energetické sítě?

Sítě dnes představují úzké hrdlo transformace. Připojovací kapacity jsou často blokovány projekty, které se pravděpodobně nikdy nerealizují, a brzdí ty životaschopné. Česko proto připravuje novou tarifní strukturu, která má reflektovat skutečné náklady a potřeby soustavy. Výpadek ve Španělsku i Česku v roce 2025 navíc ukázal, že bezpečnost a odolnost sítí není samozřejmostí, a že Evropa bude muset hledat nový model, jak stabilitu dodávek zajistit.

Rozvoj plynové infrastruktury pak hraje klíčovou roli v zajištění flexibility, bez níž nelze transformaci zvládnout. Otázkou však zůstává, do jaké míry a jakou komoditu bude plynárenská síť přepravovat – metan, vodík, CO₂. A také, jak se tyto náklady modernizace budou socializovat.

4️⃣ Jak se změní trh, tarifikace a ceny?

Vedle zdrojů a sítí je třetím pilířem konkurenceschopné energetiky samotný trh. V ČR se prakticky nerozšířily PPA smlouvy na dodávku elektřiny z OZE, které jsou v západní Evropě standardním nástrojem pro stabilní zajištění cen. Odběratelé často očekávají levnější dodávky, než je reálně možné, a banky jsou zdrženlivé ve financování velkých FVE bez akumulace. Otevírá se otázka, zda řešením nejsou CfD nebo státní garance pro PPA, které by zvýšily jistotu návratnosti investice do OZE dnes vykazujících silný kanibalizační efekt. Současně se diskutuje o tom, jakou roli a zda vůbec v tomto prostředí kompenzací, garancí, provozních či investičních dotací můžeme mluvit o trhu a zda je tato forma dlouhodobě udržitelná a pro očekávaný rozvoj dostatečně efektivní. Trh dnes stojí na křižovatce mezi regulatorními očekáváními a realitou financování.

Kde hledat odpovědi?

Čtyři oblasti – konkurenceschopnost, zdroje, sítě a trh – dnes rámují celou českou i evropskou energetiku. Každá z nich přináší nové otázky a zároveň ukazuje limity současného přístupu. Odpovědi mohou vzniknout jen v dialogu mezi průmyslem, státem, regulátory a energetickými firmami.

Právě tento dialog otevře odborná konference Energetika 2025: Jak udělat energetiku konkurenceschopnou?, která se uskuteční 24.–25. září 2025 v hotelu Passage v Brně. Čtyři bloky a závěrečný kulatý stůl se budou věnovat přesně těmto tématům – a hledat řešení, která mohou české energetice a průmyslu pomoci obstát v globální konkurenci. Staňte se součástí odborné diskuse, která nastaví směr české a evropské energetiky pro příští desetiletí.

👉 Více informací a registrace: https://www.egubrno.cz/akce/konference-energetika-2025/