Pondělní valná hromada ČEZ opět přinese střet argumentů mezi představenstvem společnosti a minoritními akcionáři, především těmi sdruženými kolem kritika současného vedení firmy Michala Šnobra. Není tak vyloučeno, že se jednání podobně jako v minulých letech protáhne na mnoho hodin. Tématem bude mimo jiné plánovaná stavba nového bloku v Jaderné elektrárně Dukovany. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. K velkým překvapením podle nich ale pravděpodobně nedojde. Vesměs předpokládají, že budou přijaty návrhy představenstva firmy.
Valná hromada ČEZ se navzdory opatřením proti koronaviru bude konat prezenčně. Představenstvo firmy ale podle <a href="https://www.cez.cz/webpublic/file/edee/ospol/fileexport-s/pro-investory/investor-relations/vh2020_slm1/cj/vh2020_00a_pozvanka-cz.pdf" target="_blank" rel="noopener">pozvánky</a> připravilo některá opatření, jejichž podstata spočívá ve snaze co nejvíce zefektivnit a zrychlit průběh valné hromady, a tím omezit přítomnost zúčastněných osob na místě jejího konání na nezbytně nutnou dobu. Loňské jednání akcionářů společnosti bylo dosud nejdelší, trvalo více než 20 hodin. Majoritním vlastníkem firmy je stát prostřednictvím ministerstva financí – vlastní 70 procent akcií. Hlasování na valné hromadě ČEZ tak vesměs končí podle přání resortu.
Akcionáři budou mimo jiné tradičně schvalovat výši vyplacené dividendy. Vedení společnosti v dubnu uvedlo, že navrhuje dividendu 34 korun za akcii před zdaněním. Z předloňského zisku vyplatil loni ČEZ akcionářům dividendu 24 korun, nejnižší za 12 let. „Schválení dividendy předpokládáme v plné výši, opak by byl velkým překvapením,“ řekl ČTK analytik Patria Finance Martin Cakl. „Investoři počítají s výplatou dividendy v navrhované výši. ČEZ si štědrou dividendovou politiku může dovolit vzhledem k poměrně optimistickému výhledu hospodaření,“ doplnil analytik společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler.
<figure id="attachement_17121" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1024px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/08_jas_2119-800x531.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/08_jas_2119-800x531.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Valná hromada bude rozhodovat také o případných změnách v dozorčí radě ČEZ. Z informací na <a href="https://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/majetek-statu/podle-nominacniho-zakona" target="_blank" rel="noopener">webu</a> ministerstva financí vyplývá, že do ní nově míří bývalý šéf amerického koncernu GE pro Evropu Peter Stračár a Vladimír Černý, starosta Rouchovan, v jejichž katastru částečně leží dukovanská elektrárna. Mimo to projednají akcionáři také několik bodů specifických pro tuto valnou hromadu. Jde mimo jiné o přesun technologických celků Elektrárna Mělník II a Elektrárna Mělník III do dceřiné společnosti Energotrans.
Valná hromada se bude zabývat také plánovanou stavbou nového dukovanského bloku. Žádné usnesení ale v tomto bodě přijímat nebude, bod má pouze informativní charakter. Na žádost minoritních akcionářů kolem Šnobra by akcionáři měli probrat i návrh na změnu koncepce podnikatelské činnosti firmy. „Vzhledem k účasti aktivistických minoritních akcionářů lze opět očekávat živější, a tím pádem delší valnou hromadu než na jakou jsme byli zvyklí v minulosti. Z mého pohledu bude zajímavé sledovat debatu týkající se připravované výstavby nového jaderného zdroje,“ uvedl analytik Fio banky Jan Raška.
Šnobr ČTK řekl, že minoritní akcionáře, které sdružuje, budou kromě jaderných plánů zajímat mimo jiné také detaily prodeje hnědouhelné elektrárny Počerady nebo plánovaný projekt těžby lithia u Cínovce. Odmítl, že by minoritní akcionáři svým jednáním valnou hromadu uměle prodlužovali. „Já to vidím obráceně. My to vnímáme tak, že obstruuje představenstvo ČEZ. Při lepší organizaci a schopnosti odpovídat na otázky konkrétně a plnohodnotně hned napoprvé by valná hromada byla podstatně kratší,“ dodal.

Akcie

Analytici očekávají při valné hromadě ČEZ opět střet argumentů

Zástupci Norského kapitálového fondu, jehož hodnota přesahuje 1,1 bilionu dolarů uvedli, že diskutují o tom, zda by měli prodávat podíly ve společnostech, které jsou považované za rizikové pro životního prostředí.
Fond, který investuje příjmy z norské produkce ropy a zemního plynu, má podíly v přibližně 9 000 společnostech ze 72 zemí, což odpovídá 1,4 % všech celosvětově kótovaných akcií.
Jeden z největších investorů na světě se snaží přimět společnosti, aby zveřejňovaly nefinanční údaje, zejména ty, které souvisí s dopadem jejich činnosti na klima.
Od roku 2012 fond provedl 240 divestic právě kvůli rizikům, která vyplývala z chodů společností. Z toho 140 souviselo s rizikem změny klimatu. Ve středu na konferenci Centrální banky o Finanční stabilitě a změně klimatu<a href="https://uk.reuters.com/article/uk-norway-swf-climatechange/norway-wealth-fund-says-climate-change-key-to-risk-based-divestments-idUKKBN1Y1220?fbclid=IwAR0S9OxvdykkOG-eFxKl0jdQDYy_J5eL7QtYc9t77fIlV9srfuGeaL4pJOs" target="_blank" rel="noopener"> uvedl Patrick du Plessis, vedoucí sektoru sledování rizikovsti fondu: „V našich diskusích o odprodeji založeném na riziku velmi dominuje klima.“</a>
Fond také provedl 156 odprodejů kvůli etickým problémům, což může zahrnovat společnosti, které získávají více než 30 % svých příjmů z uhlí, ale také společnosti porušující lidská práva, jako je například využívání dětské práce.
Du Plessis dále uvedl, že cílem fondu není pouze minimalizovat nebo eliminovat riziko změny klimatu, ale také jej správně ocenit ve vztahu k hodnotě aktiva.
Průzkum provedený fondem ukázal, že pouze 17 % společností v portfoliu fondu, nebo 43 % podle čisté hodnoty aktiv, zveřejnilo své údaje o emisích do konce roku 2018.
Du Plessis na konferenci také sdělil agentuře Reuters, že fond tlačí společnosti k větší transparentnosti.
Uvedl, že tým pro správu a řízení fondu pracuje na posouzení toho, do jaké míry společnosti zveřejňují informace o vyprodukovaných emisích oxidu uhličitého a zda je v průběhu času vidět zlepšení v uvádění těchto údajů.

Energetika v zahraničí

Norský ropný fond klade vyšší důraz na etiku svých investic

Vládní poradci v Norsku se shodli, že by vláda měla odmítnout návrh centrální banky na prodej akcií v ropných společnostech v hodnotě miliard dolarů.
Poradci norské vlády naléhavě vyzývají, aby se země nevzdávala investicí v oblasti těžby ropy a zemního plynu v rámci svého penzijního fondu, jehož objem dosahuje 1 biliónu dolarů. Tamější centrální banka totiž na konci loňského roku doporučila prodat akcie v hodnotě miliard dolarů s ohledem na klesající cenu ropy a riziko, že by pokles ceny mohl být permanentní.
Nicméně vládní skupina nyní toto řešení zavrhla s tím, že by fond poté disponoval mnohem méně diverzifikovaným portfoliem, což by v důsledku mělo mnohem větší a závažnější vliv na výnosnost celého fondu.
<blockquote>
„Prodej akcií energetického sektoru by zpochybnil současnou investiční strategii fondu, který disponuje širokou diverzifikací investic.“ vládní komise pro investice
</blockquote>
Norský penzijní fond byl založen z výnosů za prodej ropy a plynu, díky kterým severská země zbohatla. Fond v současné době drží významné podíly ve velkých těžařských společnost jako jsou Shell, BP, ExxonMobil a Total.
Proti tomuto doporučení se vymezují environmentální spolky, které upozorňují na to, že globální oteplování a extrémní počasí, které provázejí Evropu nejen toto léto, jsou způsobeny velkým dílem právě i těžařskými společnostmi.
Konečné rozhodnutí vlády by mělo padnout na podzim. Norská ministryně financí Siv Jensenová uvedla, že jak doporučení centrální banky tak vládní komise tvoří dostatečné podklady pro rozhodnutí, které má padnout.

Vládní poradci: Norsko by mělo zůstat u investic do ropy a plynu

O zájmu finské společnosti Fortum vstoupit do Uniperu, do kterého jsou mj. vyčleněna i uhelná aktiva německého energetického giganta E.ON, <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/finsky-fortum-zvazuje-vstup-uniperu/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">se spekuluje již od konce května</a>. Během středy došlo k zajímavému vývoji situace, když Fortum zveřejnil možnou nabídku na převzetí akcií Uniperu na úrovni <a href="https://www.fortum.com/en/mediaroom/Pages/fortum-intends-to-become-a-major-shareholder-in-uniper-to-launch-public-takeover-offer-if-agreement-reached-with.aspx" target="_blank" rel="noopener noreferrer">22 euro za akcii</a>. Uniper však tuto nabídku <a href="https://www.uniper.energy/content/dam/uniper-corporate/documents/en/press/20170920_PM_Uniper_on_Fortum_en.pdf" target="_blank" rel="noopener noreferrer">ve svém tikovém prohlášení označil za nevyžádanou</a> a odmítl, že by v tuto chvíli jednal se svou mateřskou společností nebo finským zájemcem o možném převzetí.
Fortum ve svém tiskovém prohlášení tvrdí, že je v pokročilé fázi vyjednávání s německým E.ONem, které se týká jeho 46,65% podílu v Uniperu. Protože E.ON vlastní více než 30 % společnosti Uniper musí Fortum učinit dle německé legislativy veřejnou nabídku převzetí všem akcionářům.
Nabízená cena pro všechny akcionáře včetně E.ONu by měla být 22 euro za akcii. Fortum by tak byl ochoten za 100% podíl v Uniperu zaplatit 8,05 miliardy euro (210 mld. Kč).
<h2>Spekulace o prodeji pomohly zhodnotit akcie Uniperu</h2>
Akcie Uniperu se začaly na burze obchodovat v polovině loňského září, když zahájily na<a href="http://oenergetice.cz/rychle-zpravy/na-burze-se-zacalo-obchodovat-s-akciemi-firmy-uniper/" target="_blank" rel="noopener noreferrer"> ceně mírně nad 10 €</a>. Nabízená cena společnosti Fortum by tak znamenala zhodnocení akcií Uniperu o 120 % od začátku obchodování na německé burze.
<figure id="attachment_42880" style="width: 512px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-medium wp-image-42880" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/09/uniper-share-512x215.jpg" alt="Vývoj hodnoty akcií Unniperu od začátku obchodování. Zdroj: uniper.energy" width="512" height="215" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj hodnoty akcií Uniperu od vstupu na burzu v polovině loňského září. Zdroj: uniper.energy</figcaption></figure>
<blockquote>
„Naše nabídka představuje atraktivní možnost pro akcionáře Uniper, jak plně zhodnotit svou investici. Akcionáři si tak mohou zajistit současnou cenu akcie, kterou vyhnaly vzhůru mj. právě spekulace o možném odkupu,“ prohlásil Pekka Lundmark CEO společnosti Fortum.
</blockquote>
Reakce Uniperu na prohlášení finského zájemce byla velmi stručná. Ředitel společnosti Uniper Klaus Schäfer označil prohlášení Fortumu za nevyžádanou nabídku, která není v souladu se strategií Uniperu. V současné době není dle svého prohlášení Uniper v jednání o možném převzetí jak s Fortumem, tak ani se svou mateřskou společností E.ON.

Fortum odstartoval další kolo námluv s německým Uniperem, nabízí 8 mld. eur

Navzdory loňské <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/nemecka-rwe-loni-vykazala-ztratu-57-miliardy-eur/">největší ztrátě v historii</a> plánuje RWE vyplácet za letošní rok dividendu. Dle <a href="http://uk.reuters.com/article/uk-rwe-results-idUKKBN1610OW?il=0">informací agentury Reuters</a> chce RWE vyplácet  dividendu za rok 2017 ve výši 0,5 euro na akcii. Oznámení o výplatě dividend má vzbudit důvěru trhu, že i přes současné složité podmínky na energetickém trhu, bude RWE schopna dosahovat dobrých hospodářských výsledků.
Rok 2016 byl pro RWE z pohledu hospodaření nejhorší za celou 119letou historii společnosti. Na RWE stejně jako na ostatní velké německé energetické společnosti tvrdě dopadají následky Energiewende. Nejvíce citelná pro hospodaření RWE byla povinnost vytvoření dodatečné rezervy ve výši 6,8 mld. eur pro účely uložení vyhořelého jaderného paliva. Tato rezerva má sloužit pro hrazení nákladů na transport paliva, jeho trvalé uložení a další související činnosti.
Na ztrátě RWE se podílejí i odpisy německých elektráren a aktiv v Británii, Nizozemsku a Turecku. Negativně se na hospodaření RWE podepisuje i rapidní nárůst výroby elektřiny z dotovaných OZE, který tlačí tržní cenu komodity dolů a zároveň vytlačuje klasické fosilní zdroje z trhu.
Souběh všech nepříznivých okolností vedl RWE k rozhodnutí, že výplata dividend za kmenové akcie se neuskuteční ani za rok 2016, stejně jako tomu bylo v roce 2015. Držitelé prioritních akcií dostanou stejně jako v minulém roce dividendu 0,13 euro za akcii.
<h2>Dividenda by se v příštím roce již vyplácet měla</h2>
RWE plánuje po dvouleté odmlce od příštího roku opět začít s výplatou dividend i za kmenové akcie. Aktuální odhad výše dividendy za letošní rok je 0,5 euro za akcii. RWE doufá, že vyplácení dividend alespoň na této úrovni bude možné i v následujících letech. Snahou RWE je uklidnit rozhořčení minoritních akcionářů jakými je například sdružení německých měst <a href="http://www.vka-rwe.de/index.php?id=3615">VKA</a>, které vlastní 23 % akcií RWE. Dividendy RWE totiž bývaly stabilní součástí městských rozpočtů.
<blockquote>
„Výplata dividend v příštím roce i v následujících letech bude možná především díky probíhající reorganizaci společnosti a významným úsporám nákladů,“  prohlásil Markus Krebber, CFO RWE.
</blockquote>
<h2></h2>

Rychlé zprávy

RWE si chce usmířit akcionáře a plánuje vyplácet za letošní rok dividendu

Ruský magnát Michail Gucerijev prodá na moskevské burze až 20 procent akcií své středně velké ropné společnosti Russněfť. Primární emise by se měla uskutečnit do konce tohoto roku, uvedl dnes podnik. 
 Gucerijev se svou rodinou vlastní 75 procent akciového kapitálu Russněfti. Zbylý podíl loni prodal švýcarské komoditní a těžařské skupině Glencore. 
 Russněfť by měla oznámit orientační pásmo pro cenové rozpětí prodávaných akcií 18. listopadu, řekl agentuře Reuters informovaný zdroj z trhu. Emisní cena bude oznámena podle zdroje o týden později. 
 Zakladatel Russněfti Gucerijev uprchl z Ruska v roce 2007 po obvinění z neplacení daní, nezákonného podnikání a praní špinavých peněz. Úřady později obvinění stáhly a Gucerijev se v roce 2010 vrátil do země. Hned poté koupil zpět od magnáta Olega Děripasky svou firmu, kterou mu před útěkem prodal. 
 Russněfť těží ročně zhruba 17 milionů tun ropy, což představuje asi 340.000 barelů denně. Podle své webové stránky je šestým největším těžařem ropy v Rusku.

Ropa

Ruská ropná firma Russněfť vydá akcie na moskevské burze

Znovuobnovení provozu největší jaderné elektrárny v Japonsku je po regionálních volbách ohroženo poté, co v nich překvapivě zvítězil odpůrce jaderné energetiky. Podle dřívějšího ministra průmyslu a obchodu Japonska to ovlivní i další restarty japonských jaderných elektráren.
Překvapivé vítězství Ryuichi Yoneyama v regionálních volbách prefektury Niigata, který se stavěl proti obnovení provozu v elektrárně <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Kashiwazaki-Kariwa_Nuclear_Power_Plant">Kashiwazaki-Kariwa o sedmi jaderných blocích</a>, je šrámem na plánech restartu všech jaderných elektráren v Japonsku. Restart provozu elektráren je jedním z cílů premiéra Shinzo Abe.
<blockquote>
&#8222;Jak jsem slíbil, v současných podmínkách, pokud nedokážeme ochránit lidské životy a náš způsob života, nemohu povolit restart elektrárny.&#8220;
Ryuichi Yoneyama, vítěz regionálních voleb v prefektuře Niigata, kde se nachází největší jaderná elektrárna světa
</blockquote>
Tamio Mori, poražený ve volbách, ve kterých <a href="http://www.reuters.com/article/us-japan-nuclear-election-idUSKBN12E12D">dominovalo téma budoucnosti zmíněné jaderné elektrárny</a>, je bývalým úředníkem ministerstva a byl favorizován na vítěze. Vítěz Yoneyama je povoláním doktor bez dřívějších zkušeností s funkcí ve státní správě.
<figure id="attachment_3649" style="width: 940px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-3649 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/Jaderná-elektrárna-Sendai.jpg" alt="Jaderná elektrárna Sendai" width="940" height="627" /><figcaption class="wp-caption-text">Elektrárna Sendai je jednou z restartovaných elektráren</figcaption></figure>
Plány na obnovení provozu jaderných elektráren v Japonsku byly již dříve dotčeny vítězstvím kandidáta v jiné z japonských prefektur (Kagoshima), který vyzýval k vyšším standardům bezpečnosti jaderných zařízení. Prefektura Kagoshima je jednou ze dvou prefektur, kde je nyní obnoven <a href="http://oenergetice.cz/zahranicni/japonsko-spousti-jadernou-elektrarnu-sendai-kritici-poukazuji-na-nebezpeci-nedaleke-sopky/">provoz některého z jaderných zdrojů</a>.
Japonské jaderné elektrárny byly odstaveny <a href="http://oenergetice.cz/elektrarny-svet/nasledky-havarie-v-jaderne-elektrarne-fukushima-daiichi/">po havárii v elektrárně Fukushima</a>.
<h2>Na volby reagovaly negativně akcie TEPCO</h2>
Pro japonskou energetickou společnost TEPCO je restart elektrárny klíčový. Společnost je po uzavření japonských jaderných elektráren v problémech a obnovení provozu v 8GW elektrárně by jí výrazně pomohlo.
Na volební výsledky reagovaly akcie společnosti, které se po ohlášení <a href="http://af.reuters.com/article/energyOilNews/idAFL4N1CM0AY">výsledků propadly o 8 %</a>. Společnost vyvíjela tlak na povolení restartu elektrárny, jelikož by v případě jejího odstavení utrpěla obrovské finanční ztráty.

Restart největší jaderné elektrárny světa se vzdaluje, prefektura si zvolila skeptika

Společnost Sonnen, která je lídrem německého trhu systémů pro skladování elektrické energie v domácnostech, by již v roce 2017 mohla přijít s první veřejnou nabídkou akcií. Tento krok má společnosti, ve které vlastní podíl skrze dceřinou společnosti Inven Capital Skupina ČEZ, pomoci s rozvojem dalších služeb.
Sonnen byla založena v roce 2010 v Bavorsku ještě pod původním názvem Sonnenbatterie. Tento rok společnost prodala již svoji 10 000. baterii a získává další investory před potenciální první veřejnou nabídkou akcií (Initial Public Offering &#8211; IPO). Společnost podle svého zakladatele Christopha Ostermanna získala tento podzim v přepočtu 2 miliardy korun od nových investorů, kterými jsou Envision Energy a Thomas Putter, bývalý předseda Allianz Capital Partners. Již <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/akumulace-energie/sonnen-ma-po-cezu-dalsiho-investora-investice-jiz-presahuji-desitky-mil-eur/">dříve oznámila</a> investici GE Ventures.
Sonnen shání prostředky na rozvoj svého modelu &#8222;virtuálního dodavatele&#8220; v globálním měřítku se snahou ukrojit si část z potenciální zákaznické klientely konkurenčního řešení Tesla Powerwall a zároveň konkurovat konvenčním výrobcům elektřiny, tvrdí Ostermann.
<a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nemecka-sonnenbatterie-spousti-energetickou-obchodovaci-platformu/">Virtuální platforma</a> společnosti spojuje jednotlivé majitele solárních baterií, aby jim umožnila sdílet energii a zároveň ji nabídla provozovatelům přenosových soustav pro uchování rovnováhy v síti.
Majitelé Sonnen baterií, kteří se do virtuální platformy &#8222;SonnenCommunity&#8220; zaregistrují, mohou obchodovat elektřinu za zhruba 23 eurocentů za kilowatthodinu (6,21 korun), tedy méně než je současná průměrná cenu elektřiny, která s pohybuje okolo 30 eurocentů/kWh (8,11 korun).
<a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/10/sonnenbatterie-eco-1_0.jpg"><img class="aligncenter size-full wp-image-29038" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/10/sonnenbatterie-eco-1_0.jpg" alt="sonnenbatterie-eco-1_0" width="1280" height="720" /></a>
<h2>USA, Austrálie, Velká Británie a Itálie</h2>
Sonnen přidala USA, Austrálii, Velkou Británii a Itálii jako své domácí trhy a již přijala mezinárodní standardy účetního výkaznictví. K nabídce akcií by mohlo dojít v Německu nebo Spojených státech a Ostermann předpokládá, že již v horizontu jednoho či dvou let.
Envision Energy, jež je druhým největším čínským výrobcem větrných turbín, se začala orientovat také na řízení energetických sítí a pomůže Sonnen v software expertize v síťovém plánování, řekl Ostermann. GE Ventures, další z investorů, Sonnen rovněž pomůže v oblasti technologií.

Elektřina

Sonnen expanduje na zahraniční trhy, veřejná nabídka akcií by mohla přijít již ve 2017

Jaderná elektrárna Dukovany oproti původnímu plánu zkrátila odstávku třetího bloku, který začal dodávat elektřinu do sítě již včera namísto původně plánovaného 19. října. Naproti tomu najíždění druhého bloku jaderné elektrárny <a href="http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/jaderna-elektrarna-temelin-technicky-skvost-z-jiznich-cech/" target="_blank">Temelín </a>bylo odloženo až na 17. října.
Pozitivní zprávou pro výrobu nízkoemisní elektřiny v ČR je dřívější spuštění třetího dukovanského bloku, který oproti plánu zkrátil svoji odstávku celkem o 23 dní. Původně měla odstávka třetího bloku skončit až 19. října, ale blok začal dodávat elektřinu do sítě již včera v podvečer. Plného výkonu by měl blok dosáhnout ve čtvrtek 29. září.
Do konce roku by měly být v provozu na Dukovanech všechny tři bloky. Odstaven je pouze blok č. 2, který žádá o prodloužení povolení k provozu.
Naopak negativní zprávou pro jadernou energetiku v ČR je prodloužení odstávky druhého bloku na jaderné elektrárně Temelín, která měla skončit již 1. října, ale podle aktualizovaného plánu skončí pravděpodobně až o šestnáct dní později, tedy 17. října.
Podle tiskového mluvčího elektrárny je situace způsobena zvýšeným rozsahem prací v nejaderné části elektrárny.
<figure id="attachment_28171" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/09/chart-11.png"><img class="size-large wp-image-28171" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/09/chart-11-1024x598.png" alt="Aktuální plán odstávek na jaderné elektrárně Temelín" width="1024" height="598" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Aktuální plán odstávek na jaderné elektrárně Temelín</figcaption></figure>
Blok č. 2 začal najíždět již 7. září, ale kvůli poškození olejových vložek turbogenerátoru byl znovu odstaven. Současně byla objevena i netěsnost na potrubní trase vypouštění parogenerátoru, která byla zjištěna až po odstavení bloku.
<a href="http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/jaderna-elektrarna-temelin-technicky-skvost-z-jiznich-cech/">V elektrárně Temelín</a> nyní stojí i blok č. 1, který je v plánované odstávce trvající do 15. listopadu.
Kvůli většímu rozsahu odstávek <a href="http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny-aktualni-vyroba/">se očekává výroba jaderné elektrárny Temelín</a> v tomto roce na úrovni cca 12,5 TWh. V důsledku prodloužení odstávky na bloku č. 2 je snížení výroby elektřiny odhadováno přibližně na 1,3 TWh.
Pro akcie skupiny ČEZ se jedná o negativní zprávu, protože výroba elektřiny v jaderných elektrárnách patří k nejlevnějším zdrojům. Pozitivní pro akcie ČEZ je naopak růst ceny elektřiny na burze v posledních dnech.

Dukovany odstávku zkrátily, Temelín prodloužil. Celý nepojede 52 dní

Primární nabídka akcií německé firmy innogy, které je divizí firmy RWE a zahrnuje obnovitelné zdroje energie, sítě a maloobchodní aktivity, by mohla mít hodnotu až pět miliard eur (135,1 miliardy Kč). Vyplývá to z finančních podmínek, které firma zveřejnila v noci na dnešek. Nabídka se má uskutečnit příští měsíc. 
innogy pro primární nabídku vydá 55,6 milionu nových akcií a mateřská RWE nabídne k prodeji až 83,3 milionu akcií. Cena se má pohybovat v rozmezí od 32 do 36 eura za akcii. Tržní kapitalizace innogy by tak měla dosáhnout až 20 miliard eur, což je více než dvojnásobek současné hodnoty RWE.
RWE v rámci nabídky slíbila, že prodá akcie v hodnotě 940 milionů eur v innogy americké investiční skupině BlackRock.
Po dokončení nabídky bude RWE vlastnit 75 až 82 procent akcií innogy, v závislosti na tom, kolik akcií se nakonec prodá. Ředitel RWE Peter Terium minulý týden uvedl, že firma nakonec nabídne více akcií innogy než původně plánovala, kvůli vysokému zájmu investorů.
RWE je druhou největší energetickou firmou v Německu. Plán na oddělení svých zdravých aktivit a jejich nabídku na burze firma představila loni v prosinci. Mateřská RWE se nyní soustředí na konvenční zdroje energie, včetně zbývajících jaderných elektráren, které Německo postupně uzavírá.
RWE působí i v České republice, kde mimo jiné zajišťuje dodávky <a href='http://oenergetice.cz/technologie/plynarenstvi/zemni-plyn-tezba-vlastnosti-a-rozdeleni/'>zemního plynu</a>, elektřiny a další služby pro 1,7 milionu zákazníků.
Firma provozuje také 64.000 kilometrů distribučních sítí, šest podzemních zásobníků plynu, vyrábí teplo a elektřinu a prodává stlačený zemní plyn ve vlastní celorepublikové síti CNG stanic. Skupinu, která zaměstnává 3800 lidí, řídí společnost RWE Česká republika. Od října se také skupina v Česku přejmenuje na innogy.