EU: Digitalizace energetického sektoru pomůže zvládnout transformaci energetiky. Těžit z ní budou hlavně spotřebitelé

Evropská komise chce propojit digitalizaci energetického sektoru novými stěžejními iniciativami, jako je vytvoření datového prostoru pro energetiku a digitálního dvojčete energetické sítě. Od opatření si slibuje rychlejší energetickou transformaci. Informaci přinesl server EURACTIV.

Začleňování obnovitelných zdrojů energie do energetického mixu EU podle Komise vyžaduje rozvoj inteligentního a decentralizovaného energetického systému. Podle Komise přinese digitalizace energetického odvětví výhody především spotřebitelům v podobě nových "služeb založených na datech", které jim umožní například "lépe spravovat své účty, sdílet elektřinu, kterou sami vyrobili, se svými sousedy nebo ji prodávat zpět na trh."

„Dekarbonizace, elektrifikace, integrace odvětví a decentralizace energetického systému vyžadují obrovské úsilí v oblasti digitalizace," píše EU v návrhu akčního plánu, který se zaměřuje na zvýšení investic do digitalizace elektrické infrastruktury EU, přičemž stěžejním návrhem je vytvořit do roku 2023 "digitální dvojče" elektrické sítě.

Tzv. Digital twin neboli digitální dvojče má být virtuální replika fyzické entity, která v reálném čase poskytuje informace pro rozhodování a zefektivňuje procesy. Protože digitální dvojčata vyžadují aktualizaci dat v reálném čase, bude to vyžadovat všudypřítomnost inteligentních elektroměrů, tedy zařízení, která měří spotřebu energie průběhově na úrovni jednotlivých spotřebitelů.

Energetický systém založený na výměně dat

Komise však upozorňuje, že členské státy EU často zaostávají v zavádění inteligentních elektroměrů, což brání získávání dat o chování spotřebitelů v elektrizační soustavě v reálném čase.

„Elektrizační soustava musí spolupracovat s mnoha účastníky nebo zařízeními na základě podrobné úrovně transparentnosti, a tedy i dostupnosti dat," uvádí se v dokumentu.

To se stane nezbytným s rychlým zaváděním elektromobilů, jejichž integrace bude závislá na flexibilitě sítě, inteligentním nabíjení a digitalizovaných budovách.

Transparentnost využití elektrizační soustavy je jednou z pěti oblastí, pro níž jsou zapotřebí masivní investice, které dokument Komise s odkazem na externí studie odhaduje na 170 miliard eur. Dalšími oblastmi jsou účinná infrastruktura, plánování sítě, simulace, řízení systému a výměna dat.

Do roku 2023 vypracují EU a vnitrostátní energetické orgány ukazatele inteligentních sítí, které budou tyto investice každoročně monitorovat.

Evropský energetický datový prostor

Další stěžejní iniciativou je zavedení společného evropského datového prostoru v oblasti energetiky do roku 2024, který bude vycházet z mechanismů sdílení informací a přístupových práv definovaných v aktech EU o správě dat a o datech.

Návrh Aktu o datech definuje pravidla pro sdílení dat, podmínky přístupu veřejných orgánů, mezinárodní přenosy dat, přepínání cloudů a spolupráci systémů, vyplývá z návrhu.

Směrnice o obnovitelných zdrojích energie a směrnice o energetické náročnosti budov navíc obsahují ustanovení o přístupu k údajům generovaným elektromobily a inteligentními budovami.

Do března 2023 zřídí výkonná moc EU skupinu "Data pro energetiku" , která sdružuje členské státy EU a další zúčastněné strany, aby v koordinaci s Evropskou radou pro inovace v oblasti dat definovala základní zásady datového prostoru.

Jak naložit s bezpečností takového systému?

Digitalizace však není bez rizika a Komise uznává, že digitalizovaná energetická síť rozšíří prostor pro kybernetické útoky zaměřené na energetický systém. Pokud jde o připojená zařízení, navrhne Komise zákon o kybernetické odolnosti, který bude obsahovat řadu bezpečnostních požadavků pro celý životní cyklus výrobku.

Podle návrhu, který získal server EURACTIV, budou inteligentní měřiče patřit do třídy produktů s nejvyšší úrovní zabezpečení.

Zvýšená energetická spotřeba

Poprvé po letech se Komise zabývá také zásadní otázkou dopadu odvětví Informačních a komunikačních technologií na životní prostředí, což je rozhodující problém, neboť se očekává, že spotřeba energie digitální infrastruktury do roku 2030 vzroste o více než 50 %.

Zásadní podíl na této rostoucí poptávce budou mít energeticky náročná datová centra, která má Komise ambici učinit do roku 2030 klimaticky neutrálními, a to tím, že do konce roku zavede povinnosti a požadavky na transparentnost v oblasti opětovného využívání odpadního tepla. Například k vytápění obytných domů.

V příštím roce bude exekutiva EU zvažovat oddělení pravidel pro vykazování nepřímých emisí skleníkových plynů souvisejících s nákupem služeb cloud computingu a datových center v normách EU pro udržitelnost v rámci směrnice o podávání zpráv o udržitelnosti podniků. Nové systémy environmentálního označování by tak mohly být zavedeny pro datová centra, počítače a blockchainové aplikace, konkrétně kryptoměny.