Ze sobotní diskuze na téma “Úspěchy a výzvy v globálním přechodu na čistou energii” zazněla nadále trvající podpora programu pro přechod na čisté energie (CETP) ze strany zástupců vlád, předních energetických firem a jiných klíčových hráčů v této oblasti.
Diskuzi pořádala Mezinárodní energetická agentura (IEA) v čele s indickým ministrem energetiky Sanjeevem Nandanem Sahaiem a zástupcem tajemníka dánského ministra pro klima, energetiku a zdroje Andersem Hoffmanem. Činnost IEA zde byla vyzdvižena především v roli vytváření včasných údajů a analýz, na základě kterých agentura podporuje čisté technologie a informuje vlády. Podle IEA bylo v rámci programu vyškoleno více než 38 000 lidí v oblasti dat, statistik a energetické účinnosti.
Zdůrazněna byla na tomto místě také úloha IEA jako mezinárodní organizace, která prohloubila vztahy a sdílení informací mezi klíčovými vládami. Účastníci projevili svůj zájem o další podporu tohoto programu, který vstupuje do třetího roku fungování.
<blockquote>„S podporou klíčových vlád se nám podařilo výrazně zvýšit naši schopnost provádět důkladnou, odbornou a bezkonkurenční analýzu a aplikovat její poznatky na místech, kde jsou potřeba. A to v především v rozvíjejících se ekonomikách světa,“ <a href="https://www.iea.org/news/learning-lessons-from-clean-energy-transitions-around-the-world">uvedl Dr Fatih Birol, výkonný ředitel IEA.</a></blockquote>
Zdůraznil také některé, podle něj, klíčové úspěchy CETP. Mezi jinými byly zmíněny analýzy na pomoc Číně integrovat vyšší podíl obnovitelných zdrojů do energetického systému nebo analýzy na pomoc Brazílii v její snaze lépe sledovat a podporovat inovace v oblasti čisté energie či analýzy na podporu Indie ve změně přístupu ke klimatu, energii a znečištěnému ovzduší.
<a href="https://www.iea.org/programmes/clean-energy-transitions-programme">Program CETP byl zahájen v listopadu 2017 a jeho cílem je urychlení globální transformace energetických sektorů na využívání čisté energie.</a> Program usiluje o poskytnutí nezávislé špičkové podpory vládám, jejichž energetická politika značně ovlivňuje tempo globální transformace k udržitelnější výrobě a k celkovému využití energie.

Životní prostředí

IEA pokračuje v podpoře vlád na cestě k čisté energii

Dle poradenské společnosti DNV GL nenastává přechod na nízkouhlíkovou energetiku dotatečně rychle. Uhlíkový rozpočet, tedy množství emisí, které je možné ještě vypustit, aby došlo k oteplení pouze o 1,5 °C, bude vyčerpán jž v roce 2028. A to i pokud by v energetice ihned nastal prudký obrat, uvádí <a href="https://eto.dnvgl.com/2019" target="_blank" rel="noopener">Energy Transition Outlook</a> DNV GL.
Zpráva uvádí výsledky modelování nejpravděpodobnějších scénářů v několika oblastech týkajících se energetiky a klimatu. S ohledem na vývoj emisí nejspíš nedojde do roku 2050 k tak podstatnému snížení, aby byl nárůst průměrné globální teploty udržen výrazně pod hranicí 2 °C (cíl Pařížské dohody).
<h2>Nárůst OZE i počtu elektromobilů</h2>
Poptávka po energii dosáhne svého vrcholu mezi roky 2030-2040 a poté bude postupně klesat, přičemž to bude zapříčiněno především vyšší energetickou účinností a novými technologiemi. DNV GL dále předpovídá, že v roce 2050 budou obnovitelné zdroje energie tvořit až 80 % energetického mixu. Budoucnost vidí především ve slunci a větru (v příští dekádě by mohlo jít o nárůst o 1000 %, resp. 500 %). Elektromobily by měly snížit svou cenu na úroveň aut se spalovacím pohonem již kolem roku 2025 a kolem roku 2032 by již více než polovina prodaných aut měla mít elektrický pohon.
<h2>Správně nastavené politiky mohou měnit mindset lidí</h2>
I přes to všechno však energetická transformace nepostupuje dostatečně rychle. Hlavní problém vidí poradenská a analytická firma v nedostatečných politikách států. Ty reagují na nutnost změn v našich energetických systémech nedostatečně, či vůbec, jak uvádí zpráva. Doporučuje státům navýšit podporu pro elektrifikaci a elektromobily a podporovat OZE, jejichž zavádění již v současnosti není příliš nákladné.
<blockquote>„Politika musí podporovat změnu myšlení z business-as-usual, na business-as-unusual,“ jak uvedl Ditlev Engel, CEO DNV GL Energy.</blockquote>
&nbsp;

Emise CO2

Analýza: Energetická transformace neprobíhá dostatečně rychle

Prudký nárůst ceny povolenky bude mít možná za příčinu, že Maďarsko bude první zemí ve východní Evropě stanovující konkrétní datum úplného odchodu od uhlí. 
Maďarská vláda se minulý týden sešla s představiteli poslední velké hnědouhelné elektrárny Mátra v severovýchodní části země &#8211; jako nejzazší datum pro odstavení uhelných zdrojů uvedla rok 2030.
Elektrárna Mátra se podílí na celkových emisích země ze 14 %. Budoucí ekonomickou životaschopnost elektrárny nelze zaručit a to především kvůli zvyšující se ceně emisí CO2 a nejistotě ohledně možností podpor pro tento typ elektráren v budoucnu. Tak se po jednání s provozovatelem vyjádřila náměstkyně pro klima ministerstva pro inovace a technologie Barbara Botosová. &#8222;Preferované datum odklonu od uhlí&#8220; je dle ní rok 2030. Na konkrétnější podobě plánů se prý již pracuje.
<figure id="attachment_57431" style="width: 512px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-57431 size-medium" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/11/Screenshot-2018-11-20-at-15.53.49-512x297.png" alt="" width="512" height="297" /><figcaption class="wp-caption-text">Graf zobrazuje možný scénář Maďarska pro přechod od uhlí.</figcaption></figure>
Maďarská závislost na uhlí v energetice není tak značná jako u ostatních států střední a východní Evropy. Polsko, Česko a Bulharsko jsou trojkou zemí s nejvyšším podílem uhlí v energetice v EU. Navíc členové Visegrádské čtyřky jsou známí tím, že povětšinou &#8222;drží pospolu&#8220;, pokud jde o nevoli k přijímání přísnějších klimatických opatření na poli EU. Soudržnost zemí v této oblasti v budoucnu nyní ale není jistá &#8211; a to nejen kvůli Maďarsku. Slovensko v prosinci 2017 oznámilo, že zvažuje odchod od uhlí v energetice a zastavení těžby již v roce 2023. Do současnosti bylo ale pouze potvrzeno, že slovenská vláda plánuje v tomto roce zrušení podpor pro uhelné zdroje a doly.
<h3>Hromadný odchod v roce 2030</h3>
Maďarsko je nyní dle Botosové připraveno zahájit politické diskuze ohledně uhelného phase-outu. Pomoc mu má i Platforma Evropské komise pro transformaci uhelných regionů. Ta byla založena minulý rok a za cíl si dává pomoci nejchudším a nejvíce na uhlí závislým evropským regionům v přechodu na obnovitelnou energii, rekvalifikaci a zajištění financování projektů.
Pokud Maďarsko opravdu datum ukončení výroby energie z uhlí stanoví, přiřadí se k rozšiřující skupině západoevropských států, které rovněž plánují být v roce 2030 nezávislé na uhlí &#8211; jde například o Nizozemsko, Francii, Rakousko, Dánsko či Velká Británie. Německo má stanovit <a href="http://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-prvni-vlna-odstavovani-uhelnych-elektraren-ma-probehnout-roku-2022/">konkrétní datum tento týden</a>.

Energetika v zahraničí

Maďarsko má v plánu skoncovat s uhelnou energetikou. Preferovaný termín je rok 2030

Dánská společnost Orsted se zbavuje lukrativních dánských aktiv za účelem zajištění dostatečného kapitálu pro investice do offshore větrných elektráren v Severním moři. K prodávaným aktivům patří i distribuční soustava v Kodani s přibližně milionem zákazníků.
Společnost Orsted, která se v loňském roce přejmenovala z DONG Energy (Danish Oil and Natural Gas), s transformací nezůstala pouze u změny názvu a výstavby offshore větrných elektráren. Nově se zbavuje retailových aktiv a distribuční soustavy za účelem získání financí k rozvoji v sektoru obnovitelných zdrojů.
Orsted se přitom již v loňském roce zbavil aktiv v ropném a plynárenském sektoru. Dále na počátku minulého měsíce společnost oznámila, že v rámci divestic prodá poloviční podíl v Nizozemské paroplynové elektrárně Enecogen.
<blockquote>
&#8222;Aktiva jsou velice dobře provozována a spravována, ale nejsou v souladu s naší aktuální strategií spočívající v mezinárodním růstu společnosti v obnovitelných zdrojích, a proto se představenstvo rozhodlo zahájit proces, ve kterém vyhodnotí tržní zájem o tato aktiva.&#8220; Společnost Orsted 
</blockquote>
Divestice je do jisté míry překvapením. V případě ropných a plynárenských aktiv spadajících pod společnost Ineos šlo o strategickou změnu, kdy se společnost snaží zbavit byznysu spojeným s fosilními palivy.
<figure id="attachment_29416" style="width: 725px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-29416" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/10/Offshore-vetrne-turbiny.jpg" alt="Offshore větrné turbíny" width="725" height="408" /><figcaption class="wp-caption-text">Offshore větrné turbíny. Autor: DONG Energy A/S</figcaption></figure>
Naopak u současného prodeje se jedná o regulovaná strategická aktiva. Distribuční síť obsluhuje přibližně milion zákazníků. Prodej takového aktiva se stabilním výnosem je proto překvapivý, zejména v situaci, kdy vlastníkem polovičního podílu ve společnosti Orsted je Dánský stát.
<h2>Transformace společnosti Orsted</h2>
Energetický sektor obecně v posledních letech prošel významnou transformací. Na nastálé změny musely reagovat i energetické společnosti, aby si i v období &#8222;nové energetiky&#8220; udržely své zisky.
Dřívěji DONG, dnes již společnost Orsted, nepochybně patří ke společnostem, které se transformaci přizpůsobily nejlépe. Současně načasování změny strategie společnosti bylo téměř ideální. Orsted se kompletně změnil, postupně opouští energetiku založenou na fosilních palivech a v posledních letech se stal hlavním developerem offshore větrných elektráren.
<figure id="attachment_15769" style="width: 967px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-15769" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/Hornsea-FID-map.gif" alt="Hornsea" width="967" height="545" /><figcaption class="wp-caption-text">Vyznačení oblasti pro stavbu větrného parku Hornsea. Zdroj: Dong Energy</figcaption></figure>
Mezi nejvýznamnější offshore parky, které Orsted buduje a provozuje, patří především projekt Hornsea one u pobřeží Yorkshiru ve Spojeném království. Hornsea One má být v době svého dokončení v roce 2020 největší offshore větrnou farmou na světě.