Evropští politici jsou stále nejednotní ohledně pravidel pro kapacitní mechanismy

Stanovení přesných pravidel, konkrétně výše emisních limitů, pro kapacitní mechanismy v členských státech EU je stále předmětem vleklých debat mezi klíčovými orgány Unie. S rostoucím podílem obnovitelných zdrojů je zavádění kapacitních mechanismů, které mají zajistit dostatek výkonových rezerv pro zvýšení bezpečnosti dodávek elektrické energie, stále aktuálnější.

Ani poslední jednání evropské tripartity, tedy Evropského parlamentu, Evropské komise a Evropské rady, nepřineslo dohodu ve věci dlouho projednávané reformy evropského trhu s elektřinou. Jedním z kamenů úrazu jsou emisní limity pro kapacitní mechanismy, na něž členské země EU stále častěji obrací svou pozornost kvůli obavám ohledně zajištění bezpečnosti dodávek elektrické energie.

Hlavní rozkol panuje mezi Evropskou radou, která chce umožnit účast v kapacitních mechanismech stávajícím zdrojům, jejichž emise přesahují 550 g CO2/kWh či 700 Kg CO2 ročně na instalovaný kW výkonu, až do roku 2030. Nově budované zdroje s emisemi převyšujícími tyto limity by se dle názoru Rady nemohly o kapacitní platby ucházet po roce 2025.

Odlišnou pozici však zastává Evropský parlament, který prosazuje pouze jediný limit ve výši 550 g CO2/kWh vyrobené elektřiny, jež by se měl po schválení reformy ihned stahovat na všechny nové zdroje. Stávající zdroje by platby v rámci kapacitních mechanismů mohly čerpat po dobu 5 let od schválení reformy, tedy zhruba do roku 2024, pokud by nová pravidla byla přijata dle očekávání v následujícím roce.

Problematika kapacitních mechanismů podle serveru Platts nicméně není na programu příštího jednání pracovní skupiny Evropské rady, které má proběhnout v úterý 20. listopadu jako příprava před dalším jednáním evropské tripartity, jež je plánováno na 5. prosince. Nalezení shody mezi Evropskou radou, parlamentem a komisí na přesném znění reformy je klíčové pro její přijetí.