Podle Evropské asociace výrobců automobilů elektromobily v prvním kvartálu roku 2020 významně zvýšily svůj podíl na trhu. Nyní mezi novými automobily tvoří 6,8 % trhu, přičemž v prvním kvartálu roku 2019 to bylo pouze 2,5 %. Důvodem je zejména obecný pokles nových nákupů a registrací osobních vozidel v důsledku pandemie koronaviru. Informoval o tom portál <a href="https://www.euractiv.com/section/electric-cars/news/electric-car-sales-in-europe-jumped-57-in-q1-2020/">Euractiv</a>. 
Podle dat Evropské asociace výrobců automobilů (<a href="https://www.acea.be/press-releases/article/fuel-types-of-new-cars-petrol-52.3-diesel-29.9-electric-6.8-market-share-fi">European Automobile Manufacturers Association</a>) celkové prodeje osobních automobilů v Evropské unii, Spojeném království a zemích EFTA během prvních tří měsíců tohoto roku poklesly o 16,5 %. Celkem bylo v prvním kvartálu roku 2020 registrováno v EU o něco málo více než 3 miliony vozidel, z toho 52,3 % <a href="https://oenergetice.cz/elektromobilita/spojene-kralovstvi-chce-zakazat-prodej-spalovacich-motoru-jiz-roku-2035">benzínových</a> a 29,9 % dieselových. Důvodem nižších prodejů byly i uzavřené prodejny, ale také celkově nižší poptávka v důsledku pandemie koronaviru.
<figure id="attachment_83938" class="wp-caption aligncenter" style="width: 707px;"><img class="size-full wp-image-83938" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/osobní-automobily-v-EU.png" sizes="(max-width: 707px) 100vw, 707px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/osobní-automobily-v-EU.png 707w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/osobní-automobily-v-EU-512x308.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/osobní-automobily-v-EU-235x141.png 235w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/osobní-automobily-v-EU-300x180.png 300w" alt="" width="707" height="425" /><figcaption class="wp-caption-text">Nová osobní auta dle typu paliva v EU. Zdroj: ACEA</figcaption></figure>
<h2>Neprodaná konvenční auta další rozvoj elektromobility zbrzdí</h2>
<a href="https://oenergetice.cz/elektromobilita/obyvatele-spojeneho-kralovstvi-se-kvuli-koronaviru-vice-zajimaji-elektromobily">Elektromobilů</a> bylo prodaných více než 130 tisíc a na celkových prodejích osobních aut se podílely 6,7 %. Prodeje elektromobilů se více než zdvojnásobily ve srovnání s prvním kvartálem roku 2019. Podobně dosáhly podstatného nárůstu i hybridní elektromobily – o 45,1 %. Přestože došlo ke zvýšení podílu elektromobilů na nových prodaných automobilech, tak podle německé automobilové asociace ZDK, bude další přechod k elektromobilitě těžší kvůli nahromaděným neprodaným konvenčním automobilům.
<blockquote>„U německých prodejců je momentálně 750 tisíc až 1 milion neprodaných automobilů, naprostá většina z nich jsou benzínová a dieselová auta.“ 
Ulrich Koester, mluvčí ZDK</blockquote>
<figure id="attachment_83939" class="wp-caption aligncenter" style="width: 707px;"><img class="size-full wp-image-83939" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/nové-automobily-v-EU.png" sizes="(max-width: 707px) 100vw, 707px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/nové-automobily-v-EU.png 707w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/nové-automobily-v-EU-512x306.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/nové-automobily-v-EU-235x141.png 235w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/nové-automobily-v-EU-300x180.png 300w" alt="" width="707" height="422" /><figcaption class="wp-caption-text">Registrace nových osobních automobilů s alternativními palivy v EU. Zdroj: ACEA</figcaption></figure>
<h2>Automobilky prodeje elektromobilů potřebují k plnění legislativy</h2>
Výrobci automobilů potřebují prodávat více <a href="https://oenergetice.cz/elektromobilita/hyundai-uzavrel-novou-spolupraci-oblasti-vyvoje-elektromobilu">elektromobilů</a> kvůli legislativě EU. Mezi lety 2007-2021 musí snížit emise CO2 prodaných automobilů o 40 %  a o dalších 37,5 % do roku 2030. Jinak je čekají vysoké pokuty. Průměrné emise CO2 nového auta by neměly překročit 95 gramů CO2 na kilometr do roku 2021. Podle posledních dostupných statistik Evropské agentury pro životní prostředí za rok 2018 byly průměrné emise 120,4 gramů na kilometr.

Čistá mobilita

Prodeje elektromobilů v Evropě v Q1 2020 meziročně vzrostly o desítky procent

Energetická skupina Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače chce zmodernizovat hnědouhelnou elektrárnu Počerady tak, aby mohla být v provozu i po roce 2028, kdy by měly začít platit další zpřísňující limity Evropské komise. Do elektrárny chce firma investovat řádově miliardy korun. Na dnešním setkání s novináři to uvedli zástupci firmy.
<blockquote>&#8222;Chceme, aby to byla jedna z nejmodernějších elektráren v Čechách,&#8220; uvedla dnes mluvčí firmy Gabriela Sáričková Benešová.</blockquote>
Novým majitelem elektrárny bude Sev.en Energy nejpozději od začátku roku 2024. Dosavadní majitel elektrárny &#8211; ČEZ, nevyužil do konce roku 2019 opci, aby prodej odvolal. Změnu majitele dlouhodobě kritizují ekologové, vadí jim zejména fakt, že Tykačova firma plánuje provozovat elektrárnu do budoucna déle než ČEZ.
<blockquote>&#8222;Investice do Počerad bude cílit na jejich delší provozování než za horizont roku 2028. Pokud elektrárnu přebereme od ledna 2024, tak by investice neměla smysl, pokud bychom to chtěli v roce 2028 vypnout. Samozřejmě budeme vždy cílit na to, abychom stanovené limity splnili,&#8220; řekla dnes mluvčí.</blockquote>
Generální ředitel Sev.en Energy Luboš Pavlas dnes uvedl, že modernizace a ekologizace elektrárny, pomůže Česku v zajištění elektřiny pro spotřebu překlenout období, dokud nebude postaven nový blok v Dukovanech a nedojde k většímu rozšíření obnovitelných zdrojů energie.
Výši investice do modernizace Počerad neuvedl. Připodobnil pouze, že do modernizace čtyř bloků hnědouhelné elektrárny Chvaletice, kterou Tykačova firma koupila od ČEZ v roce 2013, bude celkově stát asi sedm miliard korun. V Počeradech je v provozu bloků pět. &#8222;Můžeme opakovat, co se podařilo ve Chvaleticích,&#8220; uvedl Pavlas.
Hnutí Arnika loni v říjnu uvedlo, že Počerady jsou spolu s elektrárnou Prunéřov nejhorším českým zdrojem vypouštěné rtuti do ovzduší, vody a půdy. Počerady s Prunéřovem a Tušimicemi jsou i největším českým zdrojem skleníkových plynů. Elektrárna Počerady leží mezi městy Louny a Most. Svým instalovaným výkonem pět krát 200 MW patří k největším uhelným elektrárnám v zemi.
Do holdingu Sev.en Energy patří od loňského roku Tykačovy firmy, sdružené dříve ve skupinách Czech Coal a Sev.en. Loni firma získala poloviční podíl v nadnárodní energetické společnosti InterGen N.V., která vlastní tři elektrárny v Británii a má podíl ve dvou elektrárnách v Austrálii. V Česku loni skupina koupila od švýcarské společnost Alpiq tepelné elektrárny ve Zlíně a v Kladně.
Agentura Reuters v úterý zařadila Sev.en Energy mezi možné zájemce o českou část energetické skupiny innogy. Pavlas dnes zájem nepřímo potvrdil. &#8222;Je to zajímavá příležitost,&#8220; uvedl. Podle agentury Reuters patří mezi další zájemce Pražská energetika (PRE), Energetický a průmyslový holding (EPH) Daniela Křetínského, KKCG Karla Komárka a PPF Petra Kellnera.

Elektrárny v ČR

Sev.en Energy chce zmodernizovat Počerady pro provoz po roce 2028

Energetická skupina ČEZ požádá o dočasné výjimky z emisních limitů pro některé své elektrárny a teplárny. V těchto dnech podává žádosti na příslušné úřady. ČTK to dnes sdělil mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. S instalací většiny ekologizačních opatření podle něj ČEZ počítá v letech 2022 a 2023, s tím, že platnost poslední z výjimek by skončila v polovině roku 2025. Investice do zlepšení parametrů má činit až deset miliard korun, uvedl.
Firma připomněla, že v polovině příštího roku začnou platit nová evropská pravidla nejlepší dostupné technologie (BAT), která zvyšují požadavky na provoz zdrojů. Pravidla se týkají emisí dusíku, tuhých znečišťujících látek, síry, oxidu uhelnatého nebo rtuti. Podle ČEZ přináší mimo jiné zavedení nových velmi přísných limitů pro rtuť, které dosud neexistovaly. Krátkodobě požádá ČEZ o výjimku i u limitu prachu pro elektrárnu Tušimice, u emisí dusíku a síry pro teplárnu Trmice a u limitů dusíku u kotlů elektráren Mělník 2 a 3, oznámil mluvčí.
<blockquote>„Budoucí celoevropský limit pro rtuť je sedm tisícin miligramu, tedy sedm miliontin gramu v jednom metru krychlovém. To je něco desetkrát menší než je zrnko jemně mleté soli. Nejdřív bylo nutné se naučit takto malé množství vůbec měřit,“ uvedl člen představenstva ČEZ a ředitel divize výroba firmy Ladislav Štěpánek.</blockquote>
Problémem podle něj je to, že neexistuje jedno řešení pro všechny elektrárny. „Pro laika je hnědé uhlí jako hnědé uhlí, ale každé má jiný obsah síry, jiný obsah popela a jiný obsah rtuti,“ podotkl. ČEZ v posledních letech rozběhl za pomoci univerzit a jiných výzkumných institucí rozsáhlý program výzkumu a vývoje nejefektivnější technologie na snížení emisí rtuti. Náklady na výzkumný program se podle firmy pohybovaly v řádu stovek milionů korun.
<blockquote>„Výzkumný projekt měl nakonec pozitivní výsledek. V případě elektrárny Ledvice 3 a tepláren Poříčí, Hodonín nebo Trmice tak nebude muset ČEZ o výjimky na rtuť žádat. V některých případech byla aplikována technologie dávkování aktivního uhlí, na které se rtuť váže, v jiných metoda tkaninových filtrů,“ uvedl Kříž.</blockquote>
V teplárně v Mělníku se pak podle něj nyní testuje aplikace GORE, což jsou filtry z goretexové látky, ze které se dělá nepromokavé oblečení.
Podle Štěpánka ČEZ výjimky využívá jen v ojedinělých případech, a to jen na co nejkratší a nezbytně nutnou dobu. „Hledání způsobů spolehlivého měření a testování technologií nám zabralo tři ze čtyř let od schválení pravidel BAT. Samotná soutěž na dodávku technologií potrvá zhruba rok a někdo se může odvolat. Není tedy možné pro všechny naše zdroje toto realisticky zvládnout, proto žádáme o výjimky,“ dodal.
ČEZ uvedl, že současná vlna modernizace a ekologizace elektráren navazuje na dvě předešlé, v rámci nichž firma investovala do svých uhelných zdrojů od roku 1989 více než 200 miliard korun. „Emise oxidu siřičitého díky našim dosavadním investicím dosud klesly o 98 procent, popílku o 99 procent a emise oxidu dusíku o 86 procent,“ doplnil Štěpánek.
V posledních měsících řeší úřady výjimku z budoucích evropských limitů emisí rtuti a oxidů dusíku pro elektrárnu Chvaletice ze skupiny Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače. Společnost žádala, aby elektrárna mohla vypouštět ročně 303 kilogramů rtuti a 337 tun oxidů dusíku nad limit, který začne v Evropě platit od srpna 2021. Elektrárna uvedla, že k dosažení nově požadovaných limitů by byla nutná další investice 1,4 miliardy korun.
Pardubický kraj loni v létě s omezujícími podmínkami žádosti elektrárny vyhověl. Ministerstvo životního prostředí však rozhodnutí úřadu zrušilo a vrátilo k novému projednání, obsahovalo podle něj věcné i procesní vady. Kvůli námitce systémové podjatosti pardubického krajského úřadu, kterou podaly ekologické organizace včetně Greenpeace, místní spolky a některé okolní obce, bylo rozhodování předáno krajskému úřadu v Olomouci. I ten přerušil řízení, aby žadatel doplnil podklady podle požadavků ministerstva.

ČEZ požádá o dočasné výjimky z emisních limitů pro některé elektrárny a teplárny

V prodeji automobilů si v minulém roce nejvíc pohoršily automobilky Volkswagen, Hyundai a Ford. Jedním z důvodů pro (u některých až 25%) pokles prodejů byly, mimo jiné, problémy některých výrobců automobilů s certifikováním dle nových emisních testů WLTP.
Zpomalování ekonomiky obecně bylo nejspíše hlavním důvodem pro pokles registrace nových automobilů v Česku v roce 2019. Volkswagenu ubylo ve srovnání s rokem 2018 celkem 3489 nově registrovaných vozů  – to představuje úbytek 14,3 %.
Procentuálně nejvíce si pohoršil Ford s 24,1% poklesem a také Opel (21,8% úbytek nově registrovaných vozů). Zákazníci ubývali také, v poslední době velmi oblíbené, Dacii či automobilce Hyundai. Zvýšení prodejů naopak zaznamenala Škoda či Seat.
<figure id="attachment_50347" class="wp-caption alignleft" style="width: 800px;"><img class="size-full wp-image-50347" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/9skoda-vision-e.jpeg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/9skoda-vision-e.jpeg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/9skoda-vision-e-512x292.jpeg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/9skoda-vision-e-768x438.jpeg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/9skoda-vision-e-725x413.jpeg 725w" alt="Škoda Vision E (2017) by měl být první elektromobil prodávaný firmou Škoda od roku 2020 (zdroj Wikipedie – Alexandr-93)." width="800" height="456" /><figcaption class="wp-caption-text">Škoda Vision E (2017)</figcaption></figure>
Nákupy nových automobilů omezily jak domácnosti, tak i firmy. Počet prodaných vozů se mírně zvýšil v prosinci, což bylo ale nejspíš dáno snahou prodejců udat co nejvíce automobilů se spalovacím motorem předtím, než začal platit nový emisní limit 95 g CO2/km.
Snížení nabídky na trhu v předcházejících měsících mohlo rovněž mít vliv na prodej aut. Výrobci museli přejít na certifikování svých modelů dle nových emisních testů WLTP – automobilkám zabralo čas přejít na nové testování a uzpůsobit mu nabízené modely i procesy.
Pokles registrací nových vozů lze očekávat i v roce 2020. Jedním z důvodů by mohlo být i čekání potencionálních zájemců o hybridy či elektromobily na jejich lepší dostupnost.

Zpřísnění emisních limitů bylo jedním z důvodů poklesu prodejů automobilů

Evropští výrobci automobilů informovali, že je poměrně pravděpodobné, že v příštích dvou letech nebudou moci plnit náročné cíle EU v oblasti snižování emisí z dopravy. Reagovali tak na zprávu Evropské agentury pro životní prostředí (EEA), která uvádí, že emise CO2 z nových automobilů vzrostly již druhý rok po sobě.
Automobilky by mohly kvůli nesplňování regulí pro emise z nových automobilů čelit vysokým pokutám. Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA) tuto<a href="https://www.eea.europa.eu/data-and-maps/data/co2-cars-emission-16" target="_blank" rel="noopener"> zprávu</a> zveřejnilo v odpovědi na informaci EEA týkající se toho, že v roce 2018 emise CO2 z nových automobilů opět stouply. V porovnání s rokem 2017 EEA zaznamenala 1,6% nárůst, v průměru tak automobil vypustí 120,4 g skleníkového plynu na kilometr. Jak uvedla EEA, výrobci tak budou muset v letošním roce podstatně zapracovat na snižování těchto emisí, aby dostáli cíle stanoveného pro rok 2021 – v průměru 95 g CO2 na kilometr. U dodávek je cíl stanoven na 147 g již v roce 2020.
Průmysl se nyní obává sankcí, které mohou po nesplnění náročných cílů následovat. Dle agentury <a href="https://www.moodys.com/research/Moodys-Automakers-sprint-for-electrification-as-large-fines-loom-for--PBC_1168354" target="_blank" rel="noopener">Moody</a> mohou výrobci čelit finančním sankcím ve výši až 10,69 miliard eur. Nedodržení cílů pro rok 2021 a 2020 by navíc předznamenávalo, že automobilky nebudou schopny dosáhnout ani cílů stanovených na léta 2025 a 2030. Dle ACEA výrobci sice masivně investují do nových technologií, cíle jsou ale poměrně přísné.
<h2>Větší zájem o benzinové automobily</h2>
ACEA rovněž uvedla, že rok 2018 byl druhým rokem po sobě, kdy bylo prodáno více benzinových než dieselových aut (8,5 milionu nových registrací). Ekvivalentní dieselová auta přitom vypustí méně CO2 na kilometr než podobné auto s benzinovým pohonem. Elektromobilů se prodalo téměř 302 tisíc.
EEA viní za vzrůst emisí především rostoucí tržní podíl vozů typu SUV, které většinou mají benzinový pohon a obecně znečišťují více než menší osobní automobily. ACEA na tuto informaci odpovídá, že výrobci pouze sledují poptávku ze strany zákazníků. Ti nejsou v mnoha zemích motivováni ke koupi elektromobilů, například kvůli nedostatku dobíjecích míst.
Zdroj úvodního obrázku: <a href="https://www.flickr.com/photos/spenceyc/7481166880" target="_blank" rel="noopener">flickr</a>

Emise CO2

Emise CO2 z nových aut stoupají, výrobci se bojí pokut

Česká republika tradičně vyváží značnou část své výroby elektrické energie do okolních zemí. Tato situace by se však měla podle výhledu portálu ICIS již brzo změnit. Zpřísňující se emisní limity se projeví uzavíráním tuzemských uhelných zdrojů, což má již do dvou let udělat z exportního Česka dovozce elektřiny. Opačná situace by podle analytiků měla nastat na Slovensku.
<a href="https://www.icis.com/explore/resources/news/2019/07/02/10386542/czech-and-slovak-power-prices-will-move-in-unison-through-2030-icis-power-horizon" target="_blank" rel="noopener">Podle modelů analytiků ICIS</a>, které od letošního června rovněž pokrývají český či slovenský trh, by v roce 2021 měly být v Česku odstaveny černo a hnědouhelné bloky o celkovém instalovaném výkonu 3,6 GW. V roce 2022 by měly být uzavřeny další zdroje o výkonu 1,5 GW, v letech 2023 a 2024 další 1 GW. Do hry nicméně ještě mohou vstoupit případné výjimky, o které mohou provozovatelé zařízení zažádat.
Výpadek ve výrobě by měl při uvažovaném uzavírání zdrojů nahradit především import elektřiny ze zahraničí, což již v roce 2021 z Česka udělá čistého dovozce elektrické energie. Výrazný meziroční pokles by měl nastat v případě vývozu na Slovensko, který by měl v letech 2020 a 2021 poklesnout každoročně o 2 TWh. Podobně by v roce 2021 měl o 2,6 TWh meziročně klesnout vývoz jak do Německa, tak do Rakouska.
Zatímco v poslední dekádě Česko každoročně vyváželo mezi 11 až 17 TWh elektrické energie ročně, mezi lety 2022 a 2030 by ročně mělo dovést od 5 do 10 TWh.
<h2>Spuštění nových Mochovců zbaví Slovensko dovozní závislosti</h2>
Opačný scénář, než který se má podle ICIS odehrát na české straně hranice, by měl proběhnout na sousedním Slovenku. Slovensko v posledních letech pokrývá dovozem přibližně 10 % spotřeby elektrické energie, avšak spuštění nových jaderných bloků v elektrárně Mochovce zemi naopak umožní elektřinu vyvážet.
Třetí a čtvrtý blok JE Mochovce by podle současného harmonogramu měly být spuštěny v letech 2020 a 2021, každoročně by do měly vyrobit přibližně 7,4 TWh. S novými bloky by jaderné elektrárny měly na Slovensku pokrýt více než 70 % tamní spotřeby.

Elektřina

ICIS: Z Česka se do dvou let stane čistý dovozce elektřiny

Pardubický kraj vyhověl žádosti elektrárny Chvaletice o výjimku, pokud jde o budoucí evropské limity emisí rtuti a oxidů dusíku. Úřad ale stanovil omezující podmínky. ČTK to řekl mluvčí hejtmanství Dominik Barták. Rozhodnutí zatím nenabylo právní moci. Ekologická organizace Greenpeace, kritik žádosti, se proti rozhodnutí odvolá.
<blockquote>„O přibližně dva roky jsme zkrátili dobu trvání pro rtuť a provozovatele jsme zavázali k provedení celé řady technických opatření do srpna 2021,“ uvedl Barták bez dalších detailů.</blockquote>
Provozovatel elektrárny, společnost Sev.en EC požadoval výjimku, aby mohl vypouštět 300 kilogramů rtuti a 330 tun oxidů uhlíku nad limit, který začne v Evropě platit od srpna 2021. Žádost kritizovaly ekologické organizace, negativní stanovisko k ní zaujalo i město Pardubice.
Podle vedoucího energetické kampaně Jana Rovenského se Greenpeace určitě proti rozhodnutí odvolají. „Výjimku považujeme za nepřijatelnou principiálně. Zkrátit ji jen o dva roky a jen u rtuti je výsměch,“ řekl ČTK Rovenský.
Elektrárna již dříve uvedla, že k dosažení nově požadovaných limitů oxidů dusíku by byla nutná další investice ve výši 1,4 miliardy korun. Podíl elektrárny na celkových imisích oxidů dusíku by se přitom podle jejího vyjádření snížil jen nepatrně.
Proti udělení výjimky se vyjádřili v únoru i zastupitelé Pardubic. Argumentovali tím, že město je již velmi znečištěné, leží na návětrné straně a důsledky emisí z elektrárny už pociťuje. Aktuální stanovisko města ČTK zjišťuje.
Elektrárna Chvaletice je nejmladší hnědouhelnou elektrárnou v zemi, v provozu je od roku 1979. Instalovaný výkon činí 820 MW, minoritně vyrábí také teplo pro Trnávku a Chvaletice. Společnost Severní energetická (Sev.en) elektrárnu koupila od společnosti ČEZ v roce 2013 za 4,12 miliardy korun.

Pardubický kraj udělil elektrárně Chvaletice emisní výjimku

Stanovení přesných pravidel, konkrétně výše emisních limitů, pro kapacitní mechanismy v členských státech EU je stále předmětem vleklých debat mezi klíčovými orgány Unie. S rostoucím podílem obnovitelných zdrojů je zavádění kapacitních mechanismů, které mají zajistit dostatek výkonových rezerv pro zvýšení bezpečnosti dodávek elektrické energie, stále aktuálnější.
Ani poslední jednání evropské tripartity, tedy Evropského parlamentu, Evropské komise a Evropské rady, <a href="http://oenergetice.cz/energeticka-legislativa-eu/eu-reforma-trhu-elektrinou-neschvalena-zbytek-zimniho-balicku-ano/" target="_blank" rel="noopener">nepřineslo dohodu ve věci dlouho projednávané reformy evropského trhu s elektřinou</a>. Jedním z kamenů úrazu jsou emisní limity pro kapacitní mechanismy, na něž členské země EU stále častěji obrací svou pozornost kvůli obavám ohledně zajištění bezpečnosti dodávek elektrické energie.
Hlavní rozkol panuje mezi Evropskou radou, která <a href="http://oenergetice.cz/evropska-unie/evropsti-ministri-se-dohodli-zmirneni-emisnich-limitu-kapacitni-mechanismy-roku-2030/" target="_blank" rel="noopener">chce umožnit účast v kapacitních mechanismech stávajícím zdrojům, jejichž emise přesahují 550 g CO2/kWh či 700 Kg CO2 ročně na instalovaný kW výkonu, až do roku 2030</a>. Nově budované zdroje s emisemi převyšujícími tyto limity by se dle názoru Rady nemohly o kapacitní platby ucházet po roce 2025.
Odlišnou pozici však zastává Evropský parlament, který prosazuje pouze jediný limit ve výši 550 g CO2/kWh vyrobené elektřiny, jež by se měl po schválení reformy ihned stahovat na všechny nové zdroje. Stávající zdroje by platby v rámci kapacitních mechanismů mohly čerpat po dobu 5 let od schválení reformy, tedy zhruba do roku 2024, pokud by nová pravidla byla přijata dle očekávání v následujícím roce.
Problematika kapacitních mechanismů <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/111618-eus-550g-co2-cap-on-capacity-scheme-power-generation-plan-still-divides" target="_blank" rel="noopener">podle serveru Platts</a> nicméně není na programu příštího jednání pracovní skupiny Evropské rady, které má proběhnout v úterý 20. listopadu jako příprava před dalším jednáním evropské tripartity, jež je plánováno na 5. prosince. Nalezení shody mezi Evropskou radou, parlamentem a komisí na přesném znění reformy je klíčové pro její přijetí.

Evropská Unie

Evropští politici jsou stále nejednotní ohledně pravidel pro kapacitní mechanismy

Institut energetické ekonomie a finanční analýzy (IEEFA) v minulém týdnu vydal zprávu, ve které tvrdí, že uzavření poloviny instalovaného výkonu hnědouhelných elektráren německého energetického giganta RWE by společnosti přineslo prospěch ve střednědobém až dlouhodobém horizontu. Tato zpráva přiměla RWE reagovat. Společnost uvedla, že vidí profitabilitu svých elektráren i za horizont roku 2021, kdy vejdou v platnost nové emisní standardy, které si vyžádají investice ve výši stovek milionů euro. 
Německá společnost RWE, která po výměně aktiv s dalším německým energetickým gigantem E.ON a rozdělení své odštěpené části v podobě innogy, získala ke svým fosilním elektrárnám obnovitelné zdroje právě z innogy a E.ON je největším výrobcem elektřiny v Německu.
Společnost aktuálně v Německu provozuje 18 uhelných bloků v 7 elektrárnách o celkovém výkonu 9,7 GW. Minulý týden <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/coal/102318-rwe-sees-lignite-fired-power-plants-profitable-into-2020s-despite-lcp-bref-investment">mluvčí RWE pro agenturu Platts uvedla</a>, že její uhelné elektrárny budou profitabilní i v příštím desetiletí a to navzdory nutnosti investovat do těchto zdrojů nižší stovky milionů euro, aby vyhověly <a href="http://oenergetice.cz/evropska-unie/eu-schvalila-prisnejsi-limity-emisi-energetiku-cesko-nemeckem-bylo/">novým emisním standardům</a>, které vejdou v platnost od roku 2021.
Německá vláda plánuje nové emisní standardy Evropské unie pro velká spalovací zařízení (Large Combustion Plants BAT reference documents – LCP BREF) implementovat bez derogace, tedy od října 2021, stále probíhá zpracování technické analýzy.
<blockquote>
„Očekáváme, že spolková vláda implementuje standardy v horní části rozmezí stanoveného standardy EU, které jsou již tak ambiciózní,“ uvádí mluvčí RWE.
</blockquote>
<h2>RWE vs. IEEFA &#8211; různé predikce budoucího vývoje</h2>
RWE svým vyjádřením reagovala na <a href="http://ieefa.org/ieefa-report-halving-rwes-lignite-output-can-spur-low-carbon-shift-avoid-at-least-100-million-to-extend-the-life-of-ageing-power-plants/">zprávu IEEFA</a>, která uvádí, že se společnosti investice do starších uhelných elektráren Niederraußem a Neurath pro splnění nových emisních limitů nevyplatí a tyto elektrárny by se v příštím desetiletí staly pouze minimálně profitabilními, nebo ztrátovými.
Aktuálně je v provozu 7 bloků elektrárny Niederraußem o celkovém výkonu 3,7 GW a 7 bloků elektrárny Neurath o celkovém výkonu 4,4 GW. Většina z těchto bloků byla do provozu uvedena před 40-50 lety. 2 bloky elektrárny Niederaußem a 1 blok elektrárny Neurath mají být v letech 2018 a 2019 přesunuty do německé hnědouhelné rezervy, a emisní normy LCP BREF se tak na ně z důvodu nízkého využití nebudou vztahovat.
<figure id="attachment_56764" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/2112-niederaussem.jpg"><img class="size-large wp-image-56764" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/2112-niederaussem-1024x682.jpg" alt="Hnědouhelná elektrárna Niederaußsem společnosti RWE. Zdroj: RWE" width="1024" height="682" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Hnědouhelná elektrárna Niederaußsem společnosti RWE. Zdroj: RWE</figcaption></figure>
Podle dat společnosti DNV by v případě zbylých bloků investice pro snížení emisí NOx pod hranici 175 mg na metr krychlový spalin představovala 580 mil. EUR (15 miliard CZK). Společnost RWE náklady odhaduje na 200 mil. EUR (5 miliard CZK). Tyto bloky přitom produkují mezi cca 180-190 mg NOx na metr krychlový spalin.
<blockquote>
„Při zohlednění stáří (46 let) 3,3 GW instalovaného výkonu uzavřených bloků uhelných elektráren dle našeho scénáře a investičních nákladů na požadované BREF úpravy, nejsme přesvědčeni o významném čistém zisku plynoucího z jejich pokračujícího provozu po roce 2021,“ uvádí zpráva IEEFA.
</blockquote>
RWE odmítá závěry analýzy o neprofitabilitě zmíněných elektráren, uvedla mluvčí RWE. Společnost očekává rostoucí ceny silové elektřiny z důvodu vyřazení jaderných elektráren v zemi po roce 2022. Zpráva IEEFA přitom počítá s poklesem ceny silové elektřiny až do roku 2021 a rostoucí cenou emisních povolenek, a následně pouze s mírným nárůstem ceny silové elektřiny po roce 2021.
Úvodní fotografie: Hnědouhelná elektrárna Neurath

Uhlí

RWE: I přes investice kvůli emisním limitům budou naše uhelné elektrárny profitabilní i v příštím desetiletí

Splnění emisních cílů pro Spojené království se stane složitější díky zvýšené spotřebě uhlí. Hrozí, že poprvé za 6 let dojde k navýšení emisí skleníkových plynů. Hlavním důvodem je zvýšená cena zemního plynu. 
Uhelné elektrárny se v posledním měsíci staly provozně ekonomičtější oproti jejich plynovým protějškům. Je to způsobeno vysokou cenou zemního plynu, která se vyšplhala na 10letá maxima. <a href="https://www.theguardian.com/business/2018/sep/17/coal-comeback-could-drive-up-annual-uk-energy-emissions-report">Report od Imperial College London (ICL) uvádí</a>, že provoz uhelných elektráren zvýší emise skleníkových plynů v září o 15 %. To se rovná zhruba tisíci tunám CO2 za hodinu.
Pokud bude tento trend pokračovat, vzrostly by v tomto roce podle vědců z univerzity emise skleníkových plynů energetického sektoru až o 1,2 milionů tun.
Energetický sektor má ve Spojeném království druhý největší podíl na emisích skleníkových plynů. Nicméně v posledních letech zaznamenal tento sektor značný pokles emisí díky nárůstu podílu výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů a vyřazování z provozu uhelných elektráren.
Zvrat tohoto úspěchu, i když pouze dočasný, by mohl být překážkou ve splnění závazných emisních cílů. Spojené království by mělo bez problému splnit svůj třetí emisní limit, který poběží v letech 2018-2023. Ovšem jakýkoliv prodloužený nárůst emisí skleníkových plynů z energetického sektoru by ztížil splnění následujících emisních limitů.
<blockquote>
„Pokud se tato situace, která se vyvíjela dobře, pokazí, bude to znamenat opravdový problém, abychom splnili emisní limity, protože ty se stávají čím dál víc náročnějšími,“ uvedl Dr. Iain Staffel, autor reportu.
</blockquote>
<h2>Nárůst spotřeby uhlí je očekáván i nadále</h2>
Je očekáváno, že spotřeba uhlí poroste v tomto roce i nadále, jelikož ceny zemního plynu jsou většinou vyšší v zimních měsících. I analytici očekávají, že vysoké ceny zemního plynu během zimy přetrvají.
<blockquote>
„Domnívám se, že máme před sebou šestiměsíční období, ve kterém uhlí bude nejlevnějším zdrojem,“ řekl Staffel.
</blockquote>
Tržní zpravodajská společnost ICIS předpovídá, že uhlí bude mít během této zimy 10,5% podíl na výrobě elektrické energie.Tato hodnota by se však mohla významně zvýšit, pokud by se opakovala silná zima jako minulý rok, anebo další výpadky francouzských jaderných elektráren, na které Velká Británie spoléhá.
Zdroj úvodní obrázku: <a href="https://www.gettyimages.co.uk/event/uniper-ags-ratcliffe-on-soar-coal-power-plant-as-eon-se-loosens-ties-to-old-energy-668915707?#an-east-midlands-train-service-travels-beneath-the-cooling-towers-at-picture-id605540218">gettyimagis.co.uk</a>