Evropská komise by dokonce srpna mohla rozhodnout o tom, zda je plánovaný kapacitní mechanismus v Belgii v souladu s evropskými pravidly pro veřejnou podporu. Aby se tak stalo, je však nezbytné dořešit otázku jeho financování. V opačném případě by mohlo být zahájeno hloubkové šetření, které by celý proces mohlo až o rok prodloužit, což by ve finále mohlo vést až k odsunu plánovaného ukončení provozu tamních jaderných elektráren.
<a href="https://oenergetice.cz/elektrina/belgicka-vlada-prijala-zakon-kapacitnim-trhu-ma-pomoci-vystavbou-36-gw-noveho-vykonu" target="_blank" rel="noopener">Připravovaný kapacitní mechanismus v Belgii</a> má podpořit výstavbu elektráren spalujících zemní plyn o celkovém instalovaném výkonu 3,9 GW, které mají nahradit výkon jaderných elektráren (celkem 5,9 GW), jejichž provoz má být postupně do konce roku 2025 ukončen.
Evropská komise v současné době posuzuje, zda je navrhovaný mechanismus v souladu s evropskými pravidly pro státní podporu. <a href="https://www.montelnews.com/en/story/ec-to-decide-by-august-on-belgian-capacity-scheme%E2%80%93official/1120076?fbclid=IwAR07WIhWB0QfU7ZshvwWfGpuZIPRV3whWJLNf4GcHvAwk4Qz_nj89hFz8Y8" target="_blank" rel="noopener">Podle zahraničního serveru Montel</a> přitom stále není vyjasněný způsob jeho financování. Belgický parlament by o způsobu financování měl hlasovat tento týden.
<blockquote>„Jakmile bude případ považován za kompletní, Evropská komise rozhodne do dvou měsíců,“ uvedla Katrien Selderslaghsová z váldního poradního orgánu Belgian Federal Public Service Evonomy.</blockquote>
Selderslaghsová dodala, že pokud by Evropská komise měla o navrženém schématu podpory nějaké pochyby, může zahájit hloubkové šetření, které trvá v průměru jeden rok. Jakékoliv zpoždění při zavedení plánovaného kapacitního mechanismu přitom může ohrozit prozatím stanovené termíny ukončení provozu belgických jaderných elektráren.
<figure id="attachment_84629" class="wp-caption aligncenter" style="width: 706px;"><img class="size-full wp-image-84629" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/jaderné-elektrárny-v-Belgii.jpg" sizes="(max-width: 706px) 100vw, 706px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/jaderné-elektrárny-v-Belgii.jpg 706w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/jaderné-elektrárny-v-Belgii-512x225.jpg 512w" alt="Provozované jaderné elektrárny v Belgii a předpokládaný termín ukončení jejich provozu. Zdroj: World Nuclear Association" width="706" height="310" /><figcaption class="wp-caption-text">Provozované jaderné elektrárny v Belgii a předpokládaný termín ukončení jejich provozu. Zdroj: World Nuclear Association</figcaption></figure>
<h2>Po dekádě čistým vývozcem</h2>
Jaderné elektrárny jsou v současné době největším zdrojem elektřiny v Belgii. <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/belgie-dekade-cistym-vyvozcem-elektriny-vyroba-ovsem-zavisi-50-dosluhujicich-jadernych-blocich" target="_blank" rel="noopener">Díky jejich vyšší dostupnosti v loňském roce se Belgie po téměř 10 letech stala čistým vývozcem elektřiny</a>, když vývoz převýšil dovoz o 1,8 TWh (cca 2,1 % celkové spotřeby elektřiny).
V prvních pěti měsících letošního roku měly belgické jaderné elektrárny 45% podíl na celkové výrobě elektřiny v zemi. Tato čísla potvrzují, že je potřeba co nejdříve vyřešit způsob jejich náhrady.
Výše uvedený potřebný výkon 3,9 GW ve stabilních plynových zdrojích vychází mimo jiné z předpokladu, že v regionu bude postupně docházet k úbytku výrobních kapacit v uhelných elektrárnách a případný potřebný import elektřiny by tak nebylo možné zajistit.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1591513161.json“}<iframe class="wp-embedded-content" style="position: absolute; clip: rect(1px, 1px, 1px, 1px);" title="„Belgie je po dekádě čistým vývozcem elektřiny, výroba ovšem závisí z 50 % na dosluhujících jaderných blocích“ — OEnergetice.cz" src="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/belgie-dekade-cistym-vyvozcem-elektriny-vyroba-ovsem-zavisi-50-dosluhujicich-jadernych-blocich/embed#?secret=vDH8Ze3p7h" width="525" height="296" frameborder="0" marginwidth="0" marginheight="0" scrolling="no" sandbox="allow-scripts" data-secret="vDH8Ze3p7h"></iframe>
&nbsp;

Energetika v zahraničí

Evropská komise by do srpna mohla rozhodnout o belgickém kapacitním mechanismu

Provozovatel české přenosové soustavy, společnost ČEPS, má v plánu od roku 2025 umožnit českým výrobcům elektřiny účast v polských kapacitních aukcích. Aukce pro zajištění výkonu na rok 2025 má proběhnout již na konci tohoto roku.
Polský kapacitní mechanismus, který byl schválen Evropskou komisí v roce 2018, se má v první možný okamžik, tedy od roku 2025, otevřít i pro české subjekty. ČEPS společně s polským provozovatelem přenosové soustavy nyní vyjednávají o smlouvě, jejíž principy pak budou implementovány do národních pravidel (smlouvy) českého poskytovatele kapacity.
Zúčastnit se kromě výrobců elektřiny z České republiky i zájemci ze Slovenska, z německé přenosové soustavy 50Hertz, Švédska a Litvy. Maximální množství výkonu poptávaného z jednotlivých zón se bude vždy odvíjet od přenosové kapacity na hranicích s konkrétní zónou. Přesné hodnoty budou ze strany polského provozovatele přenosové soustavy zveřejněny ve třetím čtvrtletí tohoto roku.
Účastnit se budou moci zdroje o výkonu 2 MW a připuštěny budou i jednotky odezvy na straně spotřeby. Rolí společnosti ČEPS spolu s ostatními provozovateli přenosových soustav z tzv. synchronního profilu (SEPS a 50Hertz), bude především garance pravdivosti informací, předávání dat pro vyhodnocení účasti a spolupráce při ověřování způsobilosti a připravenosti českých účastníků.
Schéma kapacitního mechanismu bylo v Polsku schváleno zákonem již v lednu roku 2018 a o měsíc později bylo schváleno Evropskou komisí, která posuzovala, zda je navržené schéma v souladu s pravidly pro veřejnou podporu.
V České republice není kapacitní mechanismus zavedený a zatím se o něm nevedou ani vážnější debaty.

Rychlé zprávy

ČEPS má v plánu umožnit českým subjektům účast v polských kapacitních aukcích

Dle studie kolínského think-tanku EWI bude Německo do roku 2030 potřebovat alespoň 45 GW rezervního výkonu, aby zajistilo stabilitu soustavy. Podle zástupce ministerstva hospodářství a energetiky bude ale potřeba pouze 17 GW v plynové kogeneraci.
Německá energetická soustava stojí před velkou výzvou – jen v letech 2021 až 2022 odstaví téměř 9 GW v jaderných elektrárnách a další téměř 3 GW v uhelných elektrárnách. Dalších 5,7 GW výkonu má být odstaveno do konce roku 2030, přesto zatím nepanuje shoda na tom, kolik záložního výkonu bude Německo potřebovat.
Kolínský Institut pro energetický výzkum (EWI) odhaduje, že bude potřeba až 45 GW záložního výkonu. EWI přitom počítá s tím, že špičková spotřeba se může do roku 2030 zvýšit z 82 GW až na 114 GW kvůli elektrifikaci vytápění a dopravy. Think-tank zpracoval několik scénářů, na jejichž základě se požadavky na záložní výkon budou pohybovat od 13 – 45 GW. Aktuálně jsou ovšem plánovány pouze elektrárny o 7 GW instalovaného výkonu.
<figure id="attachment_33095" class="wp-caption alignleft" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-33095" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/01/Gas_Turbine_Power_Plant.jpg" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/01/Gas_Turbine_Power_Plant.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/01/Gas_Turbine_Power_Plant-512x336.jpg 512w" alt="Plynová elektrárna" width="725" height="476" /><figcaption class="wp-caption-text">Plynová elektrárna. Autor: Pro-Per Energy Services</figcaption></figure>
Podle ředitele společnosti Uniper je nutné, aby Německo zvážilo zavedení kapacitních mechanismů, jak tomu je například ve Velké Británii. Problémem podle něj je, že neexistují pobídky, aby se nové výrobní kapacity vůbec stavěly.
<blockquote>„Spoléhat se na dovoz elektřiny ve chvíli, kdy se na něj spoléhá většina zemí, je naivní představa, která pravděpodobně nebude mít plánované výsledky,“ uvedl Andreas Schierenbeck ředitel Uniperu, kterého citoval web montelnews.com.</blockquote>
Ministerstvo hospodářství a energetiky již dříve uvedlo, že dostačující bude výstavba pouze nových 17 GW plynových elektráren s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla. Podle vedoucí odboru bezpečnosti dodávek z ministerstva hospodářství a energetiky takové množství bude dostačující – výhodou je totiž propojování evropských trhů. &#8222;V propojeném evropském trhu potřebujeme méně záložních kapacit, než pokud bychom se pohybovali pouze na národním trhu,&#8220; uvedla.

Německo

EWI: Německo bude potřebovat až 45 GW záložního výkonu, ministerstvo trvá na 17 GW kogenerace

Evropská komise schválila po provedení hloubkového šetření pravidla pro britský kapacitní trh, který Spojené království zavedlo v roce 2014, aby zajistilo bezpečnost dodávek elektřiny. <a href="https://oenergetice.cz/trh-s-elektrinou/britanie-kvuli-zvyhodnovani-fosilnich-elektraren-nucena-zastavit-fungovani-sveho-kapacitniho-trhu" target="_blank" rel="noopener">Británie byla nucena v listopadu 2018 zastavit fungování svého kapacitního trhu</a> kvůli podezření ze zvýhodňování elektráren spalujících fosilní paliva.
Evropská komise <a href="https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/ip_14_865" target="_blank" rel="noopener">schválila pravidla pro britský kapacitní trh v červenci 2014</a>. V listopadu loňského roku nicméně Evropský soudní dvůr zrušil rozhodnutí Komise a doporučil Evropské komisi zahájení hloubkového šetření ohledně jistých parametrů britského kapacitního trhu.
<blockquote>„Tyto parametry souvisely konkrétně s účastí spotřebitelů elektřiny, kteří nabízejí snížení své spotřeby v době nedostatečných dodávek elektřiny (poskytovatelé takzvané <a href="https://oenergetice.cz/technologie/demand-side-response-dsr" target="_blank" rel="noopener">odezvy strany spotřeby</a>), na kapacitním trhu,“ <a href="https://europa.eu/rapid/press-release_IP-19-6152_en.htm" target="_blank" rel="noopener">vysvětlila Evropská komise v tiskové zprávě</a>.</blockquote>
<a href="https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/ip_19_1348" target="_blank" rel="noopener">Evropská komise tak v únoru 2019 zahájila požadované hloubkové šetření</a>, v rámci kterého obdržela doporučení a komentáře podané 35 zainteresovanými subjekty. Mezi těmito subjekty byli výrobci elektřiny, provozovatelé přeshraničních vedení, poskytovatelé odezvy strany spotřeby, asociace obchodníků, nevládní organizace i provozovatelé sítí.
<blockquote>„Šetření Komise potvrdilo, že britský kapacitní trh pokrývající období 2014-2024 vyhovuje pravidlům EU pro státní podporu, konkrétně Pokynům pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014-2020. Šetření dále prokázalo, že toto schéma je nezbytné pro zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny ve Velké Británii, je ve shodě s cíli EU v oblasti energetické politiky a nenarušuje hospodářskou soutěž na jednotném trhu,“ uvedla Komise.</blockquote>
Komise dodala, že nenalezla žádný důkaz poukazující na to, že by poskytovatelé odezvy strany spotřeby či jakékoliv jiné technologie byly na britském kapacitním trhu znevýhodněni.
Britský kapacitní trh má za cíl zajistit bezpečnost dodávek elektřiny při očekávaném růstu spotřeby elektřiny a současném hrozícím uzavírání velkého množství výrobních kapacit. Úspěšní poskytovatelé spolehlivého výkonu získají <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/britska-kapacitni-aukce-roky-2019-2020-zaznamenala-rekordne-nizkou-clearingovou-cenu/" target="_blank" rel="noopener">v kapacitních aukcích</a> smlouvu na období až 15 let, na základě které pobírají takzvané kapacitní platby. Tito poskytovatelé jsou následně povinni poskytnout nasmlouvaný výkon v okamžiku potřeby, v opačném případě čelí sankcím.

Trh s elektřinou

Evropská komise po hloubkovém šetření znovu schválila britský kapacitní trh

Francouzský energetický regulátor CRE je nakloněn reformě tamního kapacitního trhu, který by se měl v budoucnu více podobat <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/ek-kapacitni-mechanismy-by-nemely-nahrazovat-reformy-trhu-elektrinou" target="_blank" rel="noopener">ostatním kapacitním mechanismům zavedeným napříč Evropskou unií</a>. Podle regulátora umožňuje současné nastavení francouzského kapacitního trhu „specifické chování některých hráčů“, které například v květnové aukci vedlo k cenovému kolapsu.
<a href="https://www.montelnews.com/en/story/french-energy-regulator-mulls-capacity-market-reform/1045850" target="_blank" rel="noopener">CRE řekl zahraničnímu serveru Montel</a>, že by tamní kapacitní aukce měly být více transparentní a obecně podobné těm, které probíhají například ve <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/britsky-regulator-zjednodusi-pravidla-kapacitniho-trhu-zavede-sekundarni-trh" target="_blank" rel="noopener">Spojeném království</a>, Irsku či <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/polsko-bude-kapacitni-aukci-rok-2024-poptavat-9-gw-spolehliveho-vykonu/" target="_blank" rel="noopener">Polsku</a>.
V uvedených zemích je zaveden kapacitní trh formou tzv. centralizovaného nákupu, který je centrálně spravovaný a stát zde přímo určuje, jaká úroveň dostupného výkonu musí být zajištěna.
Naproti tomu ve Francii je zaveden kapacitní trh formou tzv. decentrálního závazku, kdy jsou dodavatelé elektřiny povinni si od výrobců nakupovat kapacitní certifikáty, které mají zajistit pokrytí jejich špičkové dodávky. Obchodování přitom probíhá bez zásahů regulátora.
Podrobné srovnání uvedených dvou forem kapacitního trhu je dostupné v <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/trh-s-elektrinou/zavedene-formy-kapacitnich-trhu-v-eu/" target="_blank" rel="noopener">tomto článku</a>.
<h2>Cenový kolaps v květnové kapacitní aukci</h2>
Jedním ze stimulů pro zvažovanou reformu francouzského kapacitního trhu je cenový kolaps v květnové aukci kapacitních certifikátů na letošní rok. <a href="http://www.epexspot.com/en/market-data/capacitymarket/capacity-table/2019-09-12/FR" target="_blank" rel="noopener">V této aukci bylo zobchodováno celkem 45 352 certifikátů (jeden certifikát odpovídá 0,1 MW výkonu) za cenu 0 EUR/certifikát</a>.
V předešlých třech aukcích na kapacitní certifikáty na letošní rok, které proběhly v září, říjnu a prosinci loňského roku, se přitom cena pohybovala v rozmezí 1 677 až 1 850 EUR/certifikát.
CRE z cenového kolapsu v květnové kapacitní aukci vinil na jedné straně dodavatele elektřiny za nízkou poptávku a na straně druhé dodatečnou nabídku výkonu dostupného na přeshraničních vedeních.
Největším dodavatelem kapacitních certifikátů je francouzská energetická firma EDF, která drží zhruba 55% podíl na trhu.
<h2>Reforma během několika let</h2>
Zástupce CRE řekl zahraničnímu serveru Montel, že reforma francouzského kapacitního trhu by mohla proběhnout během několika let. Příprava reformy bude spočívat na francouzském ministerstvu energetiky.
Francouzský regulátor plánuje v mezidobí zavést opatření, která by zvýšila likviditu v kapacitních aukcích, která je nyní ovlivněna slabou poptávkou.
<blockquote>„Měli jsme s kapacitním mechanismem několik problémů, ale nevyhodíme nyní toto dítě z okna,“ uvedl zástupce CRE.</blockquote>

Francie zvažuje po květnovém cenovém kolapsu reformu kapacitního trhu

Evropská komise schválila Polsku dvě nová opatření státní podpory v energetice, o čemž informovala v <a href="http://europa.eu/rapid/press-release_IP-19-2150_en.htm">tiskové zprávě</a> počátkem tohoto týdne. Podrobně ovšem ještě prověří další opatření – navrhované snížení poplatku za kapacitní mechanismy pro energeticky náročné podniky.
Polsko, které má z členských státu Evropské unie jedno z nejvyšších množství emisí CO2 na vyrobenou MWh, dostalo od Evropské unie zelenou pro finanční podporu ekologičtější <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/kogenerace-v-ceske-republice/">kombinované výroby elektřiny a tepla</a>.
Finanční podpora může být poskytnuta pouze vysokoúčinným zdrojům, a to novým nebo renovovaným kogeneračním jednotkám, případně již existujícím paroplynovým kogeneračním elektrárnám.  Podpora bude poskytovaná po dobu patnácti let ve formě prémie k tržní ceně elektřiny.
{„country“:“PL“,“type“:“AREA“,“from“:“2019-03-01″,“to“:“2019-03-31″,“caption“:“Výroba elektřiny v polskv v minulém měsíci „,“url“:“https://energodock.cz/energodock/get_online_generation_data.php“,“source“:“shortcode“,“start_date“:“2019-03-01″,“end_date“:“2019-03-31″}
Zajímavostí je, že pro podporu se budou moci kvalifikovat i přeshraniční zdroje. Obdobně je možné se přeshraničně kvalifikovat i pro podporu na <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/nemecko-bude-preshranicne-podporovat-i-kogeneraci-oze-byly-uspesne/">obnovitelné zdroje a kogeneraci z Německa</a>. Německo však národní legislativou stanovilo podmínku, že se podpory budou moci zúčastnit pouze zdroje ze zemí, se kterými má Německo uzavřeno dvoustranou mezinárodní smlouvu. Takovou smlouvu má Německu například s Dánskem, se kterým již proběhlo i několik aukcí.
Celkem mají být zařízení kombinované výroby elektřiny a tepla podpořena částkou 5 mld. EUR (cca 130 mld. Kč) do roku 2028, přičemž tato podpora bude hrazena z regulovaných poplatků v koncové ceně elektřiny.
S tím ovšem souvisí další růst ceny elektřiny nejen pro domácnosti, ale i pro průmyslové podniky, které tak mohou být konkurenčně znevýhodněny oproti sousedním státům. Právě kvůli tomu bylo současně notifikováno schéma podpory, díky kterému poplatek na kogeneraci nebudou platit nejvíce energeticky náročné podniky.
<figure id="attachment_22666" class="wp-caption alignleft" style="width: 1024px;"><img class="size-full wp-image-22666" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/1024px-KWB_Bełchatów3a.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/1024px-KWB_Bełchatów3a.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/1024px-KWB_Bełchatów3a-512x292.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/1024px-KWB_Bełchatów3a-768x438.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/1024px-KWB_Bełchatów3a-725x413.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/1024px-KWB_Bełchatów3a-800x456.jpg 800w" alt="Elektrárna Belchatów s přilehlým dolem uhlí" width="1024" height="584" /><figcaption class="wp-caption-text">Elektrárna Belchatów s největšími emisemi CO2 v systému EU ETS zdroj: commons.wikimedia.org</figcaption></figure>
Obdobné zvýhodnění pro energeticky náročné podniky Polsko plánuje i s ohledem na poplatek za kapacitní mechanismy, i tomuto poplatku by se podniky mohly vyhnout, jestliže Evropská komise takové zvýhodnění schválí.
<h2>Ceny elektřiny v Polsku čeká nejisté období</h2>
Před spotřebiteli v Polsku tak s největší pravděpodobností stojí významné změny. Nejenže lze předpokládat, že neregulované ceny silové elektřiny porostou v důsledku úbytku výrobních kapacit a rostoucích nákladů na emisní povolenky, navíc se do cen promítnou i výše zmíněné poplatky za podporu kogenerace a kapacitních mechanismů. Vynětí energeticky náročných podniků z povinnosti poplatky platit pak pouze přenese zátěž na domácnosti a běžné podniky.
<figure id="attachment_31522" class="wp-caption alignleft" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-31522" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/12/Polska-uhelna-elektrarna-Rybnik.jpg" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/12/Polska-uhelna-elektrarna-Rybnik.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/12/Polska-uhelna-elektrarna-Rybnik-512x367.jpg 512w" alt="Polská uhelná elektrárna Rybnik." width="725" height="520" /><figcaption class="wp-caption-text">Polská uhelná elektrárna Rybnik. Autor: Szymcar @WikipediaCommons</figcaption></figure>
Není ovšem pravidlem, aby veškeré náklady platil konečný spotřebitel. Ceny energií jsou totiž obecně politicky velice populární téma. Již nyní sáhla polská vláda k relativně radikálnímu opatření a zastropovala ceny elektrické energie pro spotřebitele. To se pochopitelně setkalo s odporem především mezi obchodníky s energií a některým dle evropské organizace <a href="https://oenergetice.cz/trh-s-elektrinou/polska-legislativa-skryva-dalsi-past-tentokrat-dodavatele-elektriny/">EFET hrozí dokonce bankrot</a>.
Polská vláda za sebou jen v posledních letech má několik zásahů do podnikání v energetice, které podstatně otřásly s důvěrou ve stabilní investorské prostředí, a nelze se tak divit, že <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/zeme-eu-vyznamnym-potencialem-oze-narazila-investori-neveri/">důvěra investorů není nejvyšší</a>.

Evropská komise schválila polskou podporu kogeneraci, spotřebitelé si připlatí

Evropský parlament během úterý schválil další 4 předpisy z balíčku nazývaného „čistá energie pro všechny Evropany“ (pozn. Clean energy for all Europeans package). Následným schválením Radou Evropské unie, které je naplánováno na květen letošního roku a které má být pouze formálním krokem, tak bude dovršeno schvalování 4. energetického balíčku. 
Dlouho připravovaný 4. energetický balíček byl po přibližně dvou a půl letech přijat Evropským parlamentem. Přijaty byly poslední 3 nařízení a jedna směrnice, které se týkají mimo jiné pravidel pro vnitřní trh s elektřinou, fungování trhu s elektřinou nebo pravidel pro Agenturu pro spolupráci energetických regulačních orgánů.
Jedním z hlavních úkolů zbývajících předpisů je posílení přeshraničního obchodu s elektřinou, zavedení pravidel pro kapacitní trhy a nastavení cenové regulace. Z hlediska přeshraničního obchodu je cílem nových předpisů, aby alespoň 70 % obchodní kapacity mohlo být obchodováno přeshraničně.
<img class="size-full wp-image-10236" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/power-poles-287345_1280.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/power-poles-287345_1280.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/power-poles-287345_1280-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/power-poles-287345_1280-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/power-poles-287345_1280-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/power-poles-287345_1280-800x533.jpg 800w" alt="Elektrické vedení" width="1024" height="682" />
Mimo jiné je součástí předpisů i dříve diskutovaný limit 550g CO2/kWh stanovený pro elektrárny zahrnuté do kapacitních mechanismů. Elektrárny s vyššími měrnými emisemi se již nadále nebudou moci účastnit kapacitních mechanismů.
<blockquote>„Jsem mimořádně potěšen tím, že se nám podařilo dosáhnout shody na podobě regulace kapacitních mechanismů, která zaručí, že tyto mechanismy budou v souladu s našimi cíli v oblasti klimatické politiky.“ 
Miguel Arias Cañete, Evropský komisař pro klima a energetiku</blockquote>
Není ovšem nezbytné, aby byly měněny současné kapacitní kontrakty. Veškeré kontrakty, které budou uzavřeny do konce tohoto roku, ještě nebudou ovlivněny novými limity pro emise. Následně se budou vztahovat na všechny elektrárny nově uvedené do provozu a na existující elektrárny od roku 2025.
<figure id="attachment_22666" class="wp-caption alignleft" style="width: 1024px;"><img class="size-full wp-image-22666" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/1024px-KWB_Bełchatów3a.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/1024px-KWB_Bełchatów3a.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/1024px-KWB_Bełchatów3a-512x292.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/1024px-KWB_Bełchatów3a-768x438.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/1024px-KWB_Bełchatów3a-725x413.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/1024px-KWB_Bełchatów3a-800x456.jpg 800w" alt="Elektrárna Belchatów s přilehlým dolem uhlí" width="1024" height="584" /><figcaption class="wp-caption-text">Elektrárna Belchatów s největšími emisemi CO2 v systému EU ETS zdroj: commons.wikimedia.org</figcaption></figure>
Stejně jako v případě prvních třech energetických balíčku, i v nynějším případě byly mírně rozšířeny pravomoci nadnárodních orgánů v energetice. Nově bude  Agentuře pro spolupráci energetických regulačních orgánů rozšířena pravomoc ve věci rozhodování přeshraničních sporů.
<blockquote>„Díky dnešnímu souhlasu Evropského parlamentu s novou podobou trhu s elektřinou bude trh více flexibilní a umožní integrovat větší množství obnovitelných zdrojů do soustavy. Integrovaný evropský trh s elektřinou je cenově nejvýhodnějším řešením pro zajištění bezpečných a dostupných dodávek všem obyvatelům Evropské unie.“ 
Miguel Arias Cañete, Evropský komisař pro klima a energetiku</blockquote>
Již v polovině a na konci loňského roku byla přijata <a href="https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:32018L2001&amp;from=EN">směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů</a>, <a href="https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:32018L2002&amp;from=EN">směrnice, kterou se mění směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti</a>, <a href="https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:32018R1999&amp;from=EN">nařízení o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu</a> a <a href="https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:32018L0844&amp;from=EN">směrnice, kterou se mění směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov a směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti.</a>

Evropská Unie

Evropský parlament schválil poslední 4 předpisy čtvrtého energetického balíčku

Rozhodnutí Evropské komise z února 2018 o povolení polského schématu pro kapacitní trh <a href="https://www.endseurope.com/article/55139/eu-challenged-over-polish-capacity-market-approval?utm_source=15%2F03%2F2019&amp;utm_medium=email&amp;utm_campaign=ENDS+Europe+editorial+bulletin&amp;fbclid=IwAR0d0mbYFyvlbvR4HzwPiFKbm9G6UFZev4pRP-pbt2u1v29V7oxvjtt47Wc">bude prošetřeno u evropského Tribunálu</a>. Polsko, které většinu elektrické energie (asi 80 %) vyrábí z uhlí, na základě rozhodnutí Komise již v minulém roce provedlo první kapacitní aukci. V ní se rozhodlo o uzavření smluv v hodnotě 1 miliardy eur (26,6 mld. korun) na celkově 22 GW záložního výkonu. Většina bude pocházet z uhlí.
Rozhodnutí Komise napadl britský poskytovatel služeb flexibility (tedy tzv.  služeb „demand-side response“) společnost Tempus Energy. Ta v minulosti uspěla s <a href="https://oenergetice.cz/trh-s-elektrinou/britanie-kvuli-zvyhodnovani-fosilnich-elektraren-nucena-zastavit-fungovani-sveho-kapacitniho-trhu/" target="_blank" rel="noopener">napadením rozhodnutí </a>Komise ohledně britského kapacitního trhu, a to z důvodu nerovných podmínek pro zdroje využívající fosilní paliva a obnovitelné zdroje energie, potažmo další alternativy jako bateriová úložiště. Na základě toho Komise zahájila hloubkové šetření britského kapacitního trhu, přitom se ale proti rozhodnutí soudu odvolala.
Nyní je Evropská komise žalována z podobných důvodů, tedy že při svém rozhodování porušila pravidla pro státní podporu a fakticky opět zamezila společnostem podobným Tempus Energy dlouhodoběji operovat na kapacitním trhu.
V již proběhlých kapacitních aukcích byly uzavřeny kontrakty s firmami jako PGE či Tauron. Efektivně byla pak, dle Tempus Energy, zajištěna podpora pro výrobce energie z fosilních zdrojů a došlo k diskriminaci poskytovatelů alternativních technologií, které mají například za úkol snižovat poptávku po energii v době špičky.
CEO Tempus Energy, Sara Bell, se o naději na vítězství případu vyjádřila <a href="https://www.montelnews.com/de/story/tempus-challenges-ec-polish-capacity-market-permit--update/992632">v rozhovoru pro server Montel</a> velmi pozitivně. Dle ní společnost zcela jistě opět vyhraje, mandát je nyní ještě silnější, než tomu bylo v britském případě.
V Británii dále společnost Tempus Energy započala další právní boj, tentokrát proti britské vládě. Ta podle ní nerespektuje rozhodnutí evropského soudu o anulování rozhodnutí Komise o povolení schématu.

Rozhodnutí Komise o schválení pravidel pro polský kapacitní trh u soudu

Asociace energetických manažerů ve spolupráci s předními energetickými společnostmi z ČR a SR připravují odborné Česko-slovenské energetické fórum, které by mělo být jedním z nejvýznamnějších setkání vrcholových představitelů a odborníků v tomto sektoru v roce 2019. Společná konference je připravována v návaznosti na její předchozí úspěšný ročník, který se konal v Brně u příležitosti 100. výročí České a Slovenské republiky.
Letošní ročník konference bude zaměřen na téma: Kapacitní mechanismy: pouze jedna z mnoha změn ovlivňujících současnou energetiku. Konference se koná v Bratislavě v Grand hotel River Park a Luxury Collection Hotel 16. – 17. 4. 2019.
Ve čtyřech blocích během dvou dnů vystoupí na 30 zástupců české a slovenské energetiky a zástupců státní správy.
Úvodních slov se zhostí Zuzana Šolcová, ředitelka AEM, a ministryně MPO Marta Nováková. Jednotlivé bloky pak dále představí jejich moderátoři, Miroslav Vrba, Jiří Strnad, Pavel Šolc a Jaroslav Kubinec.
Celý program konference lze najít na stránkách <a href="http://cskonference.cz/program-konference/">cskonference.cz</a>.

Energetika v ČR

Kapacitní mechanismy: Pouze jedna z mnoha změn ovlivňujících současnou energetiku

Belgická vláda <a href="http://www.brusselstimes.com/belgium/13724/government-adopts-support-for-gas-power-plants?fbclid=IwAR024N3eNLCDFJyA-m3Vew6Zws6Gk6wjQEq_xn3ckuHzOVNpfPxYhE7Iv0g" target="_blank" rel="noopener">minulý pátek představila návrh zákona o kapacitním trhu</a>, který má podpořit výstavbu 3,6 GW nového instalovaného výkonu flexibilních zdrojů. Ty mají nahradit plánovaný úbytek 5,9 GW instalovaného výkonu jaderných elektráren. 
Plánovaný úbytek instalovaného výkonu belgických jaderných elektráren, které mají být do roku 2025 odstaveny, má být nahrazen 3,6 GW nového flexibilního výkonu.
Podle dřívějších vyjádření belgické vlády a ministryně energetiky Marie-Christine Marghemové by se mělo jednat o elektrárny spalujícící zemní plyn. Jelikož však při současných tržních cenách elektřiny a plynu nedává investice do těchto zdrojů smysl, rozhodla se Belgie pro podporu výstavby nových zdrojů formou kapacitních plateb.
<blockquote>
„Nebudeme v Belgii stavět uhelné elektrárny, tudíž nám nezbývá příliš možností pro zdroje pracující v základním zatížení kromě plynu. Musíme však podpořit investory,“ uvedla <a href="https://www.montelnews.com/en/story/belgium-set-to-adopt-gas-plant-subsidy-plan--minister-/969672?fbclid=IwAR1tMXXxFEzlnYMoV0jz9xgHB5N7xd8DY8pcBJoxwZQ9ldLZnQN5RHNs4Y0" target="_blank" rel="noopener">podle zahraničního serveru Montel</a> Marghemová.
</blockquote>
Marghemová dále uvedla, že pokud chce Belgie skutečně odstavit všechny jaderné elektrárny do roku 2025, je třeba navrženou legislativu přijmout do květnových voleb. Podpora bude následně muset být notifikována Evropskou komisí.
<h2>Krize v oblasti zabezpečení dodávek elektřiny</h2>
Potřebu výstavby nových stabilních zdrojů elektřiny v Belgii umocnila nedávná krize v oblasti zabezpečení dodávek elektřiny.
Nejvíce kritická situace panovala v Belgii od poloviny října do poloviny listopadu, kdy byl v provozu pouze jeden ze šesti belgických jaderných bloků. Chybělo tak přibližně 4,9 z necelých 6 GW instalovaného výkonu jaderných elektráren.
<a class="Link" href="http://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/odvrati-belgie-hrozici-brownouty-navzdory-kritickemu-nedostatku-vykonu-jadernych-elektraren/">Již v září se tak začalo zmiňovat riziko tzv. brownoutů</a>, tedy řízeného omezování dodávek elektřiny. Belgický provozovatel přenosové soustavy na konci září <a class="Link" href="http://oenergetice.cz/zahranicni/belgie-potrebuje-az-17-gw-dodatecneho-vykonu-zajisteni-stability-dodavek/">vyčíslil dodatečný výkon, který bude potřeba během zimních měsících pro zajištění výkonové rovnováhy, na 1,7 GW</a>.
S příchodem zimy na konci listopadu následně vzrostly ceny elektřiny v Belgii na několikaletá maxima. <a class="Link" href="http://oenergetice.cz/trh-s-elektrinou/prichodem-zimy-ceny-elektriny-rostou-belgii-se-vysplhaly-az-13-tisic-kc-za-mwh/">Ve večerní špičce se 21. listopadu cena elektřiny na belgickém denním trhu vyšplhala až k hranici 500 EUR/MWh</a>.
Situace se začala uklidňovat s postupným návratem jaderných bloků do provozu. Aktuálně dodávají belgické jaderné elektrárny zhruba 4 GW výkonu.
{&#8222;country&#8220;:&#8220;BE&#8220;,&#8220;type&#8220;:&#8220;AREA&#8220;,&#8220;from&#8220;:&#8220;2018-11-01&#8243;,&#8220;to&#8220;:&#8220;2019-01-18&#8243;,&#8220;caption&#8220;:&#8220;Výroba elektřiny v Belgii od začátku října 2018.&#8220;,&#8220;url&#8220;:&#8220;https://energodock.cz/energodock/get_online_generation_data.php&#8220;,&#8220;source&#8220;:&#8220;shortcode&#8220;,&#8220;start_date&#8220;:&#8220;2018-11-01&#8243;,&#8220;end_date&#8220;:&#8220;2019-01-18&#8243;}