Německá vláda zvažuje zavedení kombinovaných aukcí pro obnovitelné zdroje a plynové elektrárny, aby zajistila dostatek stabilního výkonu pro svoji elektrizační soustavu. <a href="https://www.bundesregierung.de/resource/blob/975216/1761550/f83f0a3b5aba7ecfe3a4b41e06fa5a2c/2020-06-17-energiewende-data.pdf?download=1">Uvádí to vládní dokument</a> k jednání německé kancléřky s ministry jednotlivých spolkových zemí.
Německo, které do konce roku 2022 plánuje odstavit své zbývající jaderné zdroje a zároveň <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/nemecko-se-dohodlo-odklonu-od-uhli-predstavilo-kompletni-harmonogram-odstavovani-hnedouhelnych-elektraren">začít odstavovat první uhelné elektrárny v rámci svého odklonu od uhlí</a>, se začíná obávat o zabezpečení dodávek elektřiny. Důvodem je, že s pokračujícím odstavováním konvenčních zdrojů bude dále ubývat „stabilní“ výkon, který je dostupný i v případě, že zrovna dostatečně nefouká nebo nesvítí.
Německá vláda v reakci na to zvažuje zavedení společných aukcí pro plynové elektrárny a obnovitelné zdroje energie.
<blockquote>„Německá vláda … prověří , zda stávající struktura trhu je dostatečná k zajištění budoucí bezpečnosti dodávek v celém Německu. Spolková vláda také zkoumá nové a inovativní způsoby vypisování nabídkových řízení tak, aby byla navýšena systémová odpovědnost obnovitelných zdrojů energie – např. kombinací plynových elektráren s obnovitelnými zdroji – a tím integrovat další zabezpečený výkon do stávajícího tržního systému a zvýšit bezpečnost dodávek za úzkými místy v síti,“ uvádí zpráva.</blockquote>
V nadcházející novele zákona o obnovitelných zdrojích energie předloží spolková vláda také návrh na regionalizaci podpory biomasy, jejímž cílem je zejména stimulovat nákladově efektivní a vysoce flexibilní výkon s přihlédnutím k udržitelně dostupnému potenciálu biomasy jižně <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-bude-kvuli-energiewende-k-nyni-planovanym-vedenim-potrebovat-dalsi-severojizni-propojeni">od úzkých míst v přenosové soustavě</a>.
<h2>Bonus na konverzi uhelných KVET zdrojů bude přezkoumán</h2>
<figure id="attachment_44023" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1200px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/HKW-Nord-S-Bahn-Foto-SWM.jpg"><img class="size-full wp-image-44023" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/HKW-Nord-S-Bahn-Foto-SWM.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/HKW-Nord-S-Bahn-Foto-SWM.jpg 1200w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/HKW-Nord-S-Bahn-Foto-SWM-512x410.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/HKW-Nord-S-Bahn-Foto-SWM-768x616.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/HKW-Nord-S-Bahn-Foto-SWM-1024x821.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/HKW-Nord-S-Bahn-Foto-SWM-725x581.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/HKW-Nord-S-Bahn-Foto-SWM-800x641.jpg 800w" alt="" width="1200" height="962" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Teplárna na severu Mnichova. Zdroj: SWM</figcaption></figure>
Přezkoumána by měla být také výše bonusu, který by měli provozovatelé dostávat za konverzi nebo náhradu svých uhelných zdrojů pro kombinovanou výrobou elektřiny a tepla (KVET) vysokoúčinnými KVET zdroji na plyn, biomasu, odpad nebo kapalná paliva. Jeho výše v současném návrhu zákona, stanovená na 180 eur na kW instalovaného výkonu, <a href="https://oenergetice.cz/uhli/nemecko-finalizaci-zakona-odklonu-od-uhli-stoji-ceste-pozadavky-provozovatelu-odskodne">dle provozovatelů nepokryje nezbytné investice</a>.
Dodatečný tzv. jižní bonus pro KVET zdroje na jihu Německa má dále podpořit  jejich rozvoj potřebný zejména v této oblasti.
Úvodní fotografie: Jeden z bloků moderní paroplynové elektrárny Irsching. Zdroj: Uniper

Německo

Německo chce zabezpečit dodávky elektřiny vypsáním společných aukcí pro OZE a plynové elektrárny

Současná pandemie onemocnění COVID-19 komplikuje situaci v mnoha odvětvích na celé světě. Výskyt nákazy koronavirem se nevyhnul ani některým provozům ruského plynárenského gigantu Gazprom. Přesto však podle společnosti současná situace nemá vliv na tok plynu do Číny novým plynovodem Síla Sibiře, který zahájil provoz teprve ke konci loňského roku.
Rusko <a href="https://oenergetice.cz/plyn/plynovod-sila-sibire-zahajil-provoz-rusky-plyn-proudi-do-ciny" target="_blank" rel="noopener">ke konci loňského roku uvedlo do provozu plynovod Síla Sibiře</a>, který zemi otevřel cestu na čínský trh. V současné době je zdrojem plynu pro plynovod Chayandinskoye pole. Gazprom však musel <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/051220-russian-gas-flows-to-china-steady-despite-upstream-coronavirus-outbreak-gazprom" target="_blank" rel="noopener">podle serveru S&amp;P Global</a> evakuovat z pole několik desítek pracovníků poté, co u několika z dělníků potvrdila nákaza koronavirem.
Omezení personálu nicméně podle Gazpromu nemělo vliv na dodávky, a plynovodem do Číny stále proudí zhruba 9 milionů metrů krychlových plynu denně.
<blockquote>„Všechno funguje v pořádku navzdory COVID-19,“ uvedl mluvčí společnosti Gazprom.</blockquote>
Plynovod je nyní provozován pouze s omezenou kapacitou, kdy Gazprom očekává, že za první rok provozu přepraví na 5 miliard kubíků. Projektovaná přepravní kapacita přitom činí 38 miliard kubíků.
Objem přepravovaného plynu by však měl růst, přičemž již v příštím roce by se měl díky druhé kompresorovně zdvojnásobit na 10 miliard kubíků. K plnému využití přepravní kapacity plynovodu mají pomoci další plynová pole, která by plynovod měla začít zásobovat do konce roku 2022.

Plynárenství

Gazprom: Dodávky plynu do Číny novým plynovodem Síla Sibiře pandemií ovlivněny nebyly

Německo pro následující zimu zvýšilo požadavek na rezervní výkon oproti předchozímu období o 28 % na 6 596 MW. Důvodem pro zvýšení je nedostatečný rozvoj přenosové soustavy a rizika spojená s výrobou obnovitelných zdrojů.
Německý regulátor meziročně zvýšil potřebu tzv. zimní rezervy z 5 126 MW na 6 596 MW(navýšení o cca 28 %). Důvodem je obava, že v zimních měsících ve dnech s nízkou výrobou obnovitelných zdrojů nebude přenosová soustava schopná přenášet dostatečný výkon na jih země a dále k jižním sousedům Německa.
Zimní rezerva je v Německu zavedena z toho důvodu, že v zimních měsících je spotřeba elektřiny zpravidla nejvyšší. Němečtí provozovatelé soustavy přitom již nemohou počítat s některými uhelnými elektrárnami, které byly nebo ještě budou odstaveny (např. elektrárny společnosti Mibrag Buschhaus patřící do holdingu EPH).
<blockquote>„Pokud bude v jeden okamžik na severu země větrné počasí, ze severu bude vysoký dovoz elektřiny, bude vysoká spotřeba a na jihu bude naopak nízká výroba solárních elektráren, může být přenos elektřiny ze severu na jih důvodem přetížení soustavy,“ uvedl v prohlášení k vydané zprávě německý regulátor.</blockquote>
V takových chvílích se dá předpokládat, že ceny elektřiny na velkoobchodních trzích budou relativně nízké (kvůli vysoké výrobě na severu a skutečnosti, že Německo tvoří jednu obchodní zónu), což může zvýšit poptávku vývozu elektřiny do sousedních zemí, zejména pak na jih.
Regulátor současně uvedl, že pro zimu na přelomu let 2024 a 2025 bude vyžadovat o dalších cca 21 % více rezervního výkonu, než bude vyžadovat v následující zimě (navýšení na 10 647 MW). Regulátor ovšem předpokládá, že v daném okamžiku již bude posílena přenosová kapacita vedení ze severu na jih, a proto zimní rezerva umožní spíše vyšší přeshraniční obchod.
Z čísel, které publikoval německý regulátor, se v tomto ohledu nejkritičtějším obdobím zdá zima na přelomu let 2022/2023 – tedy těsně po odpojení posledních jaderných elektráren. Na tuto zimu se předpokládá, že bude vyžadováno 10 647 MW výkonu, tedy více než dvojnásobek oproti právě uplynulé zimě.
Celá zpráva regulátora v německém jazyce je k dispozici <a href="https://www.bundesnetzagentur.de/SharedDocs/Downloads/DE/Sachgebiete/Energie/Unternehmen_Institutionen/Versorgungssicherheit/Berichte_Fallanalysen/Feststellung_Reservekraftwerksbedarf_2020.pdf?__blob=publicationFile&amp;v=3">zde</a>.

Německý regulátor navyšuje požadavky na zimní výkonovou rezervu, na následující zimu o téměř 30 %

Spojené království se stejně jako řada dalších zemí v Evropě i jiných částech světa potýká s poklesem poptávky po elektrické energii, za kterým stojí opatření přijatá pro omezení šíření onemocnění COVID-19. Britský provozovatel přenosové soustavy tak požádal společnost EDF, která v zemi provozuje jaderné elektrárny, aby zvážila snížení výkonu jedné z nich.
Pro zajištění bezpečného provozu elektrizační soustavy a předejití případným rozsáhlým blackoutům je nezbytné v každý okamžik zajišťovat výkonovou rovnováhu v podobě vyrovnané výroby a spotřeby. Stejně jako zajištění dostatku dostupného výkonu při vysoké poptávce musí provozovatelé přenosových soustav zajistit, aby v době nižší poptávky nebyla výroba neadekvátně vysoká.
Současná situace vyvolaná pandemií onemocnění COVID-19 vede k poklesu poptávky po elektřině v řadě zemí světa. Ve Spojeném království nyní provozovatel tamní soustavy, společnost National Grid, <a href="https://www.reuters.com/article/us-health-coronavirus-britain-energy/edf-asked-to-lower-sizewell-nuclear-plant-output-to-help-balance-uk-grid-idUSKBN22I13D" target="_blank" rel="noopener">podle agentury Reuters</a> oslovil společnost EDF s požadavkem, zda by mohla dočasně omezit výrobu ve své jaderné elektrárně Sizewell B, a pomohla tak k vyvážení soustavy.
<blockquote>„EDF byla požádána provozovatelem přenosové soustavy National Grid, aby zvážila snížení výroby ve své elektrárně Sizewell B v Suffolku z důvodu pomoci při řešení krize vyvolané COVID-19,“ uvedl mluvčí EDF.</blockquote>
Zdroje oslovené agenturou Reuters uvádí, že případný kontrakt na snížení výkonu 1200MW bloku na polovinu po dobu 4 měsíců by britského provozovatele sítě mohl přijít na zhruba 50 milionů liber. Ani jedna ze zainteresovaných stran však finanční detaily možné dohody podle agentury nekomentovala.
<blockquote>„Tento přístup, pokud bude využit, by poskytl našim technikům na řídícím sále další možnosti, stejně tak by se jednalo o nákladově efektivnější řešení a bezpečný výsledek pro spotřebitele,“ uvedl mluvčí společnosti National Grid v emailu zaslaném agentuře Reuters.</blockquote>
<h2>Bezpečnost dodávek ohrožena není</h2>
<blockquote>„Nikdo by se neměl obávat o bezpečnost dodávek, máme nastavené komplexní plány, abychom zajistili, že soustavu budeme provozovat bezpečně a bez rizik v každý moment – včetně tohoto bezprecedentního období,“ uvedl mluvčí National Grid.</blockquote>
Britský provozovatel přenosové soustavy ročně vynakládá na zajištění vyrovnané bilance výroby a spotřeby elektřiny více než miliardu liber, přičemž kompenzační platby směřují i k provozovatelům obnovitelných zdrojů, například větrných elektráren, v období nižší letní poptávky.

Energetika v zahraničí

Britský PPS kvůli nižší poptávce po elektřině požádal EDF o snížení výkonu jaderné elektrárny Sizewell

Německý síťový regulátor oznámil výsledky šetření postupu několika společností aktivních na tamním trhu s elektřinou v souvislosti s jejich odpovědností za odchylku. Pět ze šesti společností své závazky porušilo a částečně tak přispělo ke vzniku významné systémové odchylky v Německé soustavě v červnu 2019.
V říjnu 2019 BNetzA oznámil, <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecky-regulator-proveri-6-obchodniku-elektrinou-souvislosti-cervnovym-nedostatkem-vykonu-siti">že prošetří chování celkem 6 subjektů</a> zodpovědných za odchylku, konkrétně se jedná o společnosti Trailstone, Statkraft Markets, Optimax Energy, Energie Vertrieb Deutschland, Danske Commodities a Centrica.
Výsledkem šetření je, že <a href="https://www.bundesnetzagentur.de/SharedDocs/Pressemitteilungen/DE/2020/20200504_Bilanzkreis.html?nn=265778">společnosti Centrica, Danske Commodities a Statkraft nevyvinuly dostatečnou snahu dostát svým smluvním závazkům</a> souvisejícím s odpovědností za odchylku. BNetzA již o dva týdny dříve oznámilo, že i <a href="https://www.bundesnetzagentur.de/SharedDocs/Pressemitteilungen/DE/2020/20200420_Bilanzabweichung.html?nn=265778">společnosti Energie Vertrieb Deutschland (EVD) a Optimax tyto závazky porušily</a>.
Společnosti nezajistily dostatečnou rovnováhu mezi odběrem a dodávkou elektřiny ve svých bilančních skupinách, a byly tak částečně zodpovědné za významnou systémovou odchylku v Německé soustavě, ke které došlo v červnu 2019.
Za nepřípustné považuje BNetzA ohlášení množství elektrické energie v prognóze výroby, které ve skutečnosti subjekty neměly k dispozici. Pro účely predikce také nestačí sladit řízení bilanční skupiny se systémovou odchylkou, aniž by byla zohledněna dodávka výrobních zařízení v bilanční skupině.
Zjištění BNetzA, proti kterému je možné se odvolat, slouží jako varování pro zmíněné společnosti. Ukončení smlouvy o bilanční skupině (Bilanzkreisvertrag, ekvivalent smlouvy o zúčtování odchylek v ČR) není s tím prohlášením přímo spojeno, to může provést až příslušný provozovatel přenosové soustavy.
<h2>Zpřísněná pravidla pro účastníky trhu</h2>
Německá elektrizační soustava ve třech dnech v červnu 2019 zaznamenala neočekávaně nedostatek výkonu, který přesáhl množství nasmlouvaných objemů výkonu v rámci podpůrných služeb. Náš západní soused se tak musel spolehnout na pomoc ze zahraničí.  BNetzA v reakci na tuto situaci již na začátku srpna <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-reakci-cervnove-problemy-nedostatkem-vykonu-soustave-budou-zprisnena-trzni-pravidla/">zahájil konzultaci k otázce vymáhání odpovědného chování ze strany účastníků trhu s odpovědností za odchylku</a>.
Vzniklou významnou systémovou odchylku nelze dle BNetzA přičíst běžným příčinám, jako jsou poruchy elektráren nebo fluktuace výroby obnovitelných zdrojů energie. Při šetření byly zjištěny významné odchylky v bilanci společností odpovědných za odchylku.
<a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecky-regulator-predstavil-zprisnena-pravidla-ucastniky-trhu-reaguje-problemy-se-stabilitou-soustavy">V prosinci 2019 BNetzA oznámil</a> balíček opatření s platností od poloviny ledna 2020, která mají motivovat účastníky trhu s odpovědností za odchylku k pečlivějšímu udržování vyrovnané bilance mezi zajištěnou elektrickou energií pro pokrytí spotřeby svých bilančních skupin a jejich skutečnou spotřebou.

Pět společností porušilo své povinnosti a přispělo k nedostatku výkonu v německé soustavě v červnu 2019

Francie o víkendu ukončila provoz jednoho z bloků nejstarší jaderné elektrárny v zemi. Druhý blok má ukončit svou výrobu později v letošním roce. Podle provozovatele tamní soustavy ukončení provozu této elektrárny prozatím neohrozí bezpečnost tamních dodávek, za dva roky se však situace může změnit.
Francouzská státem vlastněná energetická společnost EDF v sobotu odstavila jeden ze dvou bloků nejstarší jaderné elektrárny v zemi. Po 43 letech provozu tak končí první blok o instalovaném výkonu 900 MW, odstavení druhého je plánováno na 30. června. Během procesu trvalého vyřazení zdroje z provozu bude muset dojít k vyvezení veškerého paliva, jehož dokončení se očekává do léta 2023.
Trvalé vyřazení elektrárny Fessenheim se po havárii jaderné elektrárny Fukušima stalo klíčovým cílem protijaderných aktivistů. <a href="https://www.france24.com/en/20200222-france-begins-shutting-down-oldest-nuclear-plant" target="_blank" rel="noopener">Podle agentury AFP</a> někteří experti upozorňovali, že stavební a bezpečnostní standardy elektrárny jsou horší než ve Fukušimě a seismická a záplavová rizika v Alsasku jsou podceněná.
Několik měsíců po havárii v jaderné elektrárně Fukušima nicméně tehdejší francouzský prezident Francois Hollande slíbil, že elektrárna bude uzavřena. V roce 2018 poté uzavření zdroje dala zelenou vláda prezidenta Emmanuela Macrona.
<blockquote>„Tato událost je prvním krokem v energetické strategii Francie postupně vybalancovat jaderné a obnovitelné zdroje, spolu se snížením emisí skleníkových plynů uzavřením uhelných elektráren do roku 2022,“ uvedl Edouard Philippe, francouzský předseda vlády.</blockquote>
<h2>Vyřazení neohrozí bezpečnost dodávek, prozatím</h2>
Vyřazení dvou bloků o celkovém výkonu 1800 MW by podle francouzského provozovatele sítě nemělo ohrozit stabilitu tamní sítě. Má být totiž vykompenzováno zprovozněním nových zdrojů a přenosových vedení.
<blockquote>„Uzavření tohoto zdroje bude vykompenzováno plánovaným zprovozněním plynové elektrárny Landivisiau , rozvojem obnovitelných zdrojů a výstavbou dvou vysokonapěťových kabelů s Británií a Itálií,“ <a href="https://www.reuters.com/article/france-electricity/fessenheim-shutdown-wont-impact-french-power-supply-for-now-grid-operator-idUSL8N2AI4I7" target="_blank" rel="noopener">uvedla podle agentury Reuters</a> společnost RTE, provozovatel francouzské soustavy.</blockquote>
Společnost nicméně dodává, že od roku 2022, na kdy je plánováno uzavření zbývajících uhelných elektráren ve Francii, může být bez zprovoznění nového jaderného bloku, Flamanville 3, bezpečnost dodávek napjatá a bude pod dohledem.

Elektrárny v Evropě

RTE: Uzavření jaderné elektrárny Fessenheim neohrozí bezpečnost dodávek ve Francii, prozatím

Dle studie kolínského think-tanku EWI bude Německo do roku 2030 potřebovat alespoň 45 GW rezervního výkonu, aby zajistilo stabilitu soustavy. Podle zástupce ministerstva hospodářství a energetiky bude ale potřeba pouze 17 GW v plynové kogeneraci.
Německá energetická soustava stojí před velkou výzvou – jen v letech 2021 až 2022 odstaví téměř 9 GW v jaderných elektrárnách a další téměř 3 GW v uhelných elektrárnách. Dalších 5,7 GW výkonu má být odstaveno do konce roku 2030, přesto zatím nepanuje shoda na tom, kolik záložního výkonu bude Německo potřebovat.
Kolínský Institut pro energetický výzkum (EWI) odhaduje, že bude potřeba až 45 GW záložního výkonu. EWI přitom počítá s tím, že špičková spotřeba se může do roku 2030 zvýšit z 82 GW až na 114 GW kvůli elektrifikaci vytápění a dopravy. Think-tank zpracoval několik scénářů, na jejichž základě se požadavky na záložní výkon budou pohybovat od 13 – 45 GW. Aktuálně jsou ovšem plánovány pouze elektrárny o 7 GW instalovaného výkonu.
<figure id="attachment_33095" class="wp-caption alignleft" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-33095" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/01/Gas_Turbine_Power_Plant.jpg" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/01/Gas_Turbine_Power_Plant.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/01/Gas_Turbine_Power_Plant-512x336.jpg 512w" alt="Plynová elektrárna" width="725" height="476" /><figcaption class="wp-caption-text">Plynová elektrárna. Autor: Pro-Per Energy Services</figcaption></figure>
Podle ředitele společnosti Uniper je nutné, aby Německo zvážilo zavedení kapacitních mechanismů, jak tomu je například ve Velké Británii. Problémem podle něj je, že neexistují pobídky, aby se nové výrobní kapacity vůbec stavěly.
<blockquote>„Spoléhat se na dovoz elektřiny ve chvíli, kdy se na něj spoléhá většina zemí, je naivní představa, která pravděpodobně nebude mít plánované výsledky,“ uvedl Andreas Schierenbeck ředitel Uniperu, kterého citoval web montelnews.com.</blockquote>
Ministerstvo hospodářství a energetiky již dříve uvedlo, že dostačující bude výstavba pouze nových 17 GW plynových elektráren s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla. Podle vedoucí odboru bezpečnosti dodávek z ministerstva hospodářství a energetiky takové množství bude dostačující – výhodou je totiž propojování evropských trhů. &#8222;V propojeném evropském trhu potřebujeme méně záložních kapacit, než pokud bychom se pohybovali pouze na národním trhu,&#8220; uvedla.

EWI: Německo bude potřebovat až 45 GW záložního výkonu, ministerstvo trvá na 17 GW kogenerace

Kalamitní stav vyhlásili energetici ve čtyřech krajích kvůli hromadění poruch na elektrickém vedení kvůli silnému větru. Bez elektřiny bylo před 10:00 podle informací ČTK od firem ČEZ a E.ON zhruba přes 120 000 odběratelů. V síti ČEZ to bylo přes 70 000 míst a v síti E.ON kolem 50 000. Kalamitní stav vyhlásil ČEZ v Karlovarském, Plzeňském a Středočeském kraji a E.ON v Jihočeském kraji. Ráno byly také bez proudu tisíce lidí v síti skupiny PRE na okraji Prahy, ale tam už byly dodávky proudu obnoveny.
V síti ČEZ bylo k 09:00 podle mluvčí skupiny Soni Holingerové 104 poruch na vedení vysokého napětí a další desítky poruch na vedení nízkého napětí. Počet odběrných míst bez elektřiny ale v předchozí hodině klesl. „Došlo k mírnému zlepšení, v 08:00 hodin ráno jsme evidovali na 109 000 odběratelů bez elektřiny. Nejvíce poruch stále řešíme ve středních Čechách na Příbramsku a Kladensku, dále na západě Čech na Klatovsku a Plzeň Jih,“ oznámila mluvčí.
V síti E.ON bylo podle mluvčí firmy Martiny Slavíkové před 10:00 asi 60 poruch na vedení vysokého napětí a bez proudu bylo zhruba 50 000 domácností.

Energetika v ČR

Bez dodávek elektřiny zůstalo kvůli větru 120 000 odběratelů v ČR

Kvůli silnému větru je nyní v Česku bez dodávek elektřiny zhruba 16500 domácností. V distribuční síti společnosti E.ON jde o 14500 domácností, u ČEZ o 2000 domácností. ČTK to dnes sdělily mluvčí společností Martina Slavíková a Soňa Holingerová. E.ON řeší největší potíže na Břeclavsku, bez proudu má ale i domácnosti na Vysočině a v jižních Čechách. ČEZ eviduje poruchy na Klatovsku, Chrudimsku a Havlíčkobrodsku.
<blockquote>&#8222;Aktuálně evidujeme na našem distribučním území 24 poruch na vedení vysokého napětí. Bez dodávek elektřiny je momentálně přibližně 14500 domácností,&#8220; sdělila ČTK před 11:00 mluvčí E.</blockquote>
ON Slavíková.
Vítr postupně přechází z jihu Čech na Moravu, největší problémy napáchal na Břeclavsku. &#8222;Řešíme problémy s dodávkami elektřiny zejména v okolí obcí Lanžhot a Moravská Nová Ves (3700 domácností) a Velké Němčice (2500 domácností),&#8220; doplnila Slavíková. Kolem Nového Veselí na Vysočině je bez elektřiny 1700 domácností, na jihu Čech nemá proud asi 1500 míst. Jde zejména o Jindřichohradecko kolem Strmilova a Lužnice, poruchy přetrvávají také v okolí Borovan na Českobudějovicku a u Vacova na Prachaticku.
Silný vítr dorazil do Čech po páté ráno a začal vyvracet stromy a lámat větve, které poškodily elektrická vedení na mnoha místech v jižních Čechách. E.ON tam v časných ranních hodinách v jednu chvíli zaznamenal 7000 domácností bez proudu. Vítr postupně přechází na východ, takže aktuálně má E.ON největší potíže na jižní Moravě.
ČEZ má zatím bez proudu 2000 domácností. &#8222;Máme mírně zvýšenou poruchovost, není to nic vážného,&#8220; řekla na dotaz ČTK Holingerová. Bez dodávek jsou domácnosti na Klatovsku, Chrudimsku a Havlíčkobrodsku. ČEZ po výstraze meteorologů navýšil počty pracovníků na dispečinku a v call-centru. Lidé mohou volat na bezplatnou linku 800 850 860 nebo hlásit poruchy prostřednictvím webového portálu <a target="_blank" href="">www</a>.bezstavy.cz.
Meteorologové v pondělí upozornili, že v úterý zasáhne část Čech a Moravy silný vítr s nárazy o rychlosti nad 65 kilometrů za hodinu. Výstraha se týkala části jižních Čech a jižní Moravy, Plzeňského kraje, Pardubického kraje a Vysočiny.

Kvůli silnému větru je bez dodávek elektřiny 16 500 domácností

Polskou elektroenergetickou soustavu čekají do několika let zřejmě náročné časy, kdy v některých obdobích zemi nebudou k pokrytí poptávky stačit vlastní výrobní kapacity a bude se muset spolehnout na dovoz ze zahraničí. Podle provozovatele tamní přenosové soustavy do roku 2025 klesne instalovaný výkon elektráren v zemi kvůli přísnějším emisním limitům o několik GW.
Polsko během několika následujících let čekají období, ve kterých se bude muset spolehnout na dovoz elektrické energie od svých sousedů.
Podle predikcí společnosti PSE, provozovatele polské přenosové soustavy, bude tamní soustava v roce 2026 deficitní po dobu celkem 660 hodin, přičemž toto číslo má do roku 2030 vzrůst na 2294 hodin, tedy přibližně čtvrt roku. Podle společnosti se polská soustava neocitla v kritickém deficitu od roku 2015, kdy museli být odpojeni velcí průmysloví zákaznicí s celkovou poptávkou 2,5 GW, aby soustava zůstala vyvážená.
Dovozní závislost bude následkem poklesu celkového instalovaného výkonu polských elektráren vzhledem ke zpřísňujícím se emisním limitům.
<blockquote>„Očekáváme, že energetické společnosti vyřadí z provozu zdroje o výkonu 4,9 GW, které nebudou splňovat nové standardy, již v roce 2025, a toto podstatně zhorší možnosti zásobování elektrickou energií v zemi,“ <a href="https://www.montelnews.com/en/story/poland-faces-power-supply-squeeze-after-2025--tso/1069688" target="_blank" rel="noopener">uvedla podle serveru Montel</a> společnost PSE v svém plánu rozvoje sítí.</blockquote>
Řada zemí se s ohledem na potřebu zajištění bezpečných dodávek elektřiny obrací na kapacitní mechanismy, které mají pomoci udržet v síti dostatek záložního výkonu.
Polsko se však nachází v situaci, kdy v současné době pokrývá přibližně 80 % svých potřeb výrobou elektrické energie v uhelných elektrárnách, které však od poloviny roku 2025 nebudou moct na základě unijní legislativy vzhledem k vysoké emisní náročnosti pobírat platby v rámci kapacitních mechanismů, pokud do konce letošního roku neuzavřou dlouhodobý kontrakt.
Podle PSE bude Polsko muset v budoucnu dovážet více elektřiny z Německa, Česka a Slovenska. V současné době může Polsko z těchto zemí dovážet vzhledem k omezením v soustavě pouze 1,5 GW, s výstavbou nových přenosových vedení by však tato hodnota mohla do roku 2025 vzrůst na 4 GW.
Vysoká závislost na dovozu elektrické energie ze zahraničí však může být v nadcházejících letech výrazně rizikovější situací než dnes, jelikož snižování celkového výkonu konvenčních zdrojů plánuje v EU i řada dalších zemí včetně Německa a Česka.