Brusel vyzývá Česko k vytvoření strategie pro nakládání s radioaktivními odpady

Česká opatření pro řešení otázky ukládání použitých jaderných materiálů jsou pod drobnohledem Evropské Komise. Pokud svoji strategii ČR neaktualizuje, může čelit sankcím za neplnění svých plánu pro nakládání s radioaktivními odpady z jaderných elektráren a civilního využívání jaderných materiálů. S informací přišlo anglické vysílání Radio Prague (ČRo).

Strategie, která stanovuje, jak Česká republika hodlá nakládat s radioaktivním odpadem, bude muset být znovu podrobena přezkoumání a zřejmě doplněna, neboť Evropská Komise vyzvala zemi, aby znovu předložila své plány pro nakládání s jadernými odpady. Česká republika byla minulý týden jedním z pěti států, které podle Komise selhaly v plnění svých cílů pro dlouhodobé řešení problematiky radioaktivních odpadů, jejichž původní termín byl do srpna 2015. Mezi další hříšníky patří podle Komise poměrně kuriózně i nejaderné Rakousko, Itálie, Portugalsko a Chorvatsko.

Česká republika v současnosti disponuje zhruba 10 000 tun vysoce radioaktivního jaderného odpadu, většinou tvořeného použitým jaderným palivem z tuzemských elektráren Dukovany a Temelín. Část odpadů však produkují i jiné civilní aktivity (zdravotnictví, potravinářství, defektoskopie,…).

Po ukončení dané kampaně, je palivo jaderných elektráren vyjmuto z reaktoru a na několik let umístěno do bazénu skladování, kde za pomoci nucené cirkulace vody probíhá chlazení palivových souborů (kazet). Po vyjmutí z těchto bazénů se palivo umístí do speciálních kontejnerů Castor, které jsou uloženy v meziskladech použitého paliva. Tyto mezisklady se nachází v areálech obou našich JE. Kontejnery Castor, stejně jako vybudované mezisklady, mají ale omezenou životnost, která je kratší než doba, po které bude jejich obsah bezpečný.

Zastaralá strategie

Strategii, jak se vypořádat s vysoce radioaktivním jaderným odpadem, si Česká republika vytvořila  již v roce 2002. Stěžejním bodem této strategie bylo stanovení lokality pro vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu. Předběžné hledání vybralo sedm míst, které byly svým podložím velmi podobné tomu v lokalitě JE Dukovany a tím pro úložiště geologicky vyhovující.

Ve většině těchto lokalit však plán vybudovat hlubinné úložiště vyvolal vlnu protestů, což zapříčinilo odstoupení současné vlády od snah o výstavbu a vláda zároveň přislíbila, že bez podpory místních obyvatel hlubinné úložiště nevybuduje. Přesto je však termín konečného rozhodnutí o místě výstavby dále stanoven na rok 2025, zahájení výstavby na rok 2050 a s dokončením úložiště se počítá v roce 2065. Pozastavením výběru vhodné lokality se však zahájení výstavby vzdaluje.

Ochránci ŽP sledují i jiné alternativy

Původní strategie z roku 2002 by měla být nyní aktualizována, minimálně doplněním procesu vyjednávání s místním obyvatelstvem. Ochránci životního prostředí na jedné straně argumentují tím, že existující postup zaměřený hlavně na vyhledávání místa pro hlubinné úložiště by měl být přepracován a že by země měla využít svůj čas a přezkoumat své možnosti ve světle technologického pokroku, který může nabízet i jiné možnosti jak lze v blízké budoucnosti nakládat s radioaktivními odpady.

Časový harmonogram je již teď nereálný

Energetický expert Sdružení pro záchranu životního prostředí Calla, Edvard Sequens v rozhovoru pro Český rozhlas uvedl:

„Momentálně zde existuje velký tlak na volbu dvou vhodných míst ve velmi krátkém časovém období, konkrétně do roku 2020, což je celkem nereálné. O finálním umístění úložiště by mělo být rozhodnuto do roku 2025. Nyní nic nenaznačuje tomu, že plány budou opožděny. Ve skutečnosti se ale očekává, že v roce 2035 již bude v provozu podzemní laboratoř, která bude zkoumat geologické podmínky a až v případě přijatelných výsledků, může výstavba hlubinného úložiště pokračovat.“