Čínský reaktor AP-1000 dosáhl nominálního výkonu
První blok jaderné elektrárny Sanmen v čínské provincii Če-ťiang dosáhl poprvé plného výkonu. Světově první reaktor typu AP-1000 byl připojen k síti, do které začal dodávat elektrickou energii.
Sanmen 1 dosáhl 100% výkonu poprvé v úterý 14. 8. 2018 ve 14:10, oznámily to China National Nuclear Corporation a State Nuclear Technology Corporation.
Horké testy elektrárny Sanmen 1, které simulují teplotní a tlakové podmínky, za kterých je reaktor za nominálního stavu provozován, byly dokončeny minulý rok v červnu. Zavážení palivových souborů do aktivní zóny reaktoru začalo letos 25. dubna. Kritického stavu, tedy souvislé řetězové reakce, reaktor poprvé dosáhl 21. června. O šest dní později došlo k prvnímu roztočení turbíny za pomoci páry vyrobené díky tepelné energii generované v reaktoru.
Blok prošel postupně sérií testů při různých výkonnostní úrovních, které prověřili správné fungování bezpečnostních systémů, až byl nakonec v úterý vyveden na nominální výkon. Oficiální uvedení reaktoru Sanmen 1 do komerčního provozu je plánováno na konec tohoto roku. Nově postavené jaderné bloky musí obvykle před oficiálním uvedením do komerčního provozu projít nepřetržitým zkušebním provozem na plném výkonu po dobu 168 hodin.
V září 2007 Westinghouse a jeho partner Shaw Group získali povolení k výstavbě 4 reaktorů typu AP-1000 na území Číny (2 bloky na elektrárně Sanmen a další 2 na elektrárně Haiyang v provincii Šan-tung). Výstavba Sanmen 1 začala v dubnu 2009 a první betonáž proběhla na staveništi reaktorového bloku Sanmen 2 v prosinci 2009. Stavba dvou bloků elektrárny Haiyang byla zahájena v září 2009, respektive v červnu 2010.
Horké funkční testy na Sanmen 2 byly dokončeny letos v lednu. Zavezení jaderného paliva do reaktoru je plánováno v nejbližší době a blok by měl být spuštěn do konce tohoto roku.
Haiyang 1 dosáhl poprvé kritického stavu 8. srpna a i u něj je plánovaný termín spuštění před koncem tohoto roku. Na druhém bloku elektrárny Haiyang byla 8. srpna zahájena zavážka palivových souborů do reaktoru a spuštění bloku se očekává v průběhu příštího roku.
Stavba čtyř reaktorů designu AP-1000 byla také zahájena v USA (po dvou blocích na elektrárnách Vogtle a VC Summer). Minulé léto však byla výstavba VC Summer přerušena a v současnosti se nepočítá s jejím dokončením, o osudu elektrárny Vogtle by mělo být jasno do konce letošního třetího čtvrtletí.
Mohlo by vás zajímat:
Čínské tempo výstavby jaderných reaktorů je zcela mimořádné . Například přehled milníků výstavby prvního reaktoru Hualong One /Fuqing-5/ o 1 GW :
7.5.2015 - první lití betonu do základů
3.1.2017 - dokončeno svařování kopule reaktoru
25.5.2017 - usazení kopule reaktoru na reaktorovou halu
10.11.2017 - instalace parogenerátoru č.1
24.12.2017 - instalace parogenerátoru č.2
7.1.2018 - instalace parogenerátoru č.3
28.1.2018 - usazení reaktorové nádoby
4.8.2018 - dokončení řídící místnosti elektrárny
Suma sumárum zhruba tři roky po po prvním lití betonu do základů jsou hlavní komponenty elektrárny na místě a příští jeden rok poběží závěrečné práce. Celková doba stavby od lití betonu do prvního připojení na síť bude nejspíše 4 a půl roku ! Celá stavba přitom neustále běží v časovém předstihu několika dnů oproti plánovanému harmonogramu prací !!! Ve dnešní době něco neuvěřitelného.
Čína nezanedbává ani výstavbu OZE. Za první pololetí 2018 uvedla do provozu 24 300 MW v solárních elektrárnách a dosáhla tak kumulovaného výkonu 154 510 MW .Ve větrnících uvedla nově do provozu 7.940 MW a dosáhla tak na celkový výkon 171 600 MW. Vypadá to, že letos Čína zprovozní ve větru a soláru výkon mezi 60 000 a 70 000 MW , což je opět velmi dobré číslo.
https://renewablesnow.com/news/chinas-h1-pv-deployments-slightly-down-to-243-gw-623080/
Pěkný odkaz. A to tady nedávno pan Hájek naříkal jak to půjde v číně s instalacemi fotovoltaiky letos drasticky dolů. Néjak mu to nevyšlo.
Pane Vaněčku, v tom pěkném odkazu se píše, že analytici snížili odhad letošní výstavby fotovoltaických elektráren v Číně ze 40-45 GW na 30-35 GW, přičemž loňská výstavba byla 53 GW. Takže ten článek říká, že letošní výstavba fotovoltaiky v Číně zažije zásadní propad. Zkuste napřed ty odkazy číst, jestli umíte anglicky, ať ze sebe pořád neděláte troubu. Pomalu už přestává mít smysl na Vás vůbec reagovat.
Pane Hájek myslel jsem že člověk vašeho formátu dovede odlišit fakta ( stejné výsledky za první pololetí 2017 a 2018) od názorů (co říká ten či onen či Vy) co bude. Vidím že jsem se mýlil. Mě zajímají fakta.
Pane Vaněčku, myslel sem že člověk vašeho formátu (expert přes fotovoltaiku) bude vědět že veškerý změny odhadů přišly potom co čínská vláda oznámila snížení podpory novejm fotovoltaikám. Tohle se stalo na konci května takže to asi těžko mohlo ovlivnit instalace v prvním pololetí (leda spíš naopak že ti který o tom chystaným kroku věděli se snažili dokončit svý elektrárny do konce května) ... Toto jsou fakta
Plán je jedna věc, realita druhá. Pokud bylo za 1H celých 24 000 MW, tak by v 2H muselo být max. 11000 MW. Jen necelá polovina. Uvidíme, nevěřím tomu.
Tak si ten odkaz přečtěte a pochopíte, že pramen dotací v Číně vyschl. To má samozřejmě poměrně zásadní dopad. Ostatně i v ČR jsme viděli, že bez dotačního hnojení se fotovoltaice rychle přestane dařit.
No a vzhledem k tomu, že výstavba fotovolatik v Číně má klesnout meziročně nejméně o 18 GW a nevidím nikoho, kdo by takový propad dokázal vyrovnat, tak s největší pravděpodobností letos dojde poprvé k meziročnímu propadu globálního instalovaného výkonu fotovoltaiky. Žádný strom neroste do nebe a zákon S-křivky je neúprosný. Loni jsme zřejmě byli v inflexním bodě a teď už se nacházíme ve druhém "brzdícím" rameni křivky. Globální instalovaný výkon FVE tak samozřejmě dále poroste, ale postupně stále pomaleji.
neplácejte nesmysly
Z prispevku Martin Hájka ohledne pokracujiciho rustu instalaci FVE v Cine je tentokrat nejdulezitejsi jeho posledni veta: "Globální instalovaný výkon FVE tak samozřejmě dále poroste, ale postupně stále pomaleji."
Vidím, že argumenty pana Vaněčka jsou stále sofistikovanější :-).
Pan Hájek především do hromadné výroby fotovoltaických panelů nevidí a představuje si to jako Hurvínek válku. Když mu řeknu ať nemotá tvrdá data která mluví v můj prospěch s názory, podobnými jako má on, tak to okomentovat neumí.
To, že se v Číně rozbíhají plně automatizované továrny (to čemu Němci říkají Průmysl 4.0) s výrobou ne půl až 1 GW ročně ale s výrobou pětinásobně větší on asi neví.
A to je samozřejmě proces ne z roku na rok ale zabere to pár let a přinese to těm německým a švýcarským firmám co dělají ty výrobní linky slušný zisk.
Do lineární oblasti “stretched exponential”, jak on říká s-křivky se to může ve světě dostat až budeme mít instalováno minimálně desetkrát více slunečních panelů než v současnosti. A to je hodně pesimistický odhad (můj názor), na další tvrdá fakta si zase musíme počkat dalších 15 let ...
Ale já jsem, pane Vaněčku, vůbec netvrdil, že se nebudou stavět nové továrny na fotovolatické panely. Akorát je potřeba vidět, že ty staré továrny se zase budou postupně zavírat, protože samozřejmě už nebudou konkurenceschopné, takže globální produkční kapacita vůbec nemusí růst. Navíc samozřejmě produkční kapacita je horní mez výroby. Skutečné vytížení výrobních kapacit bude záležet na poptávce.
To vím že jste to netvrdil, protože o tom nic nevíte. Jediné co je jisté že tyto zvýšené kapacity na výrobu ještě účinnějších panelů přinesou další snížení ceny (a tím i zvýšení prodejů ve světě). Čína omezila letos monstrprojekty FVE které měly často problém s připojením k síti a klade nyní větší důraz na distribuovanou drobnější výrobu
Snížení ceny panelů nemusí vůbec znamenat zvýšení prodeje, protože paralelně se v řadě zemí včetně Číny odbourávají dotace. Ve velké části světa tak platí, že čím jsou panely levnější, tím méně se dotují a z pohledu jejich nakupujících se vlastně nic nemění a tedy není důvod, aby s poklesem ceny panelů rostla poptávka.
"Čína omezila letos monstrprojekty FVE které měly často problém s připojením k síti a klade nyní větší důraz na distribuovanou drobnější výrobu" - zastropování podporovanejch distribuovanejch fotovoltaik na 10 GW na letošní rok je podle Vás kladení většího důrazu na drobnější výrobu? (podle https://ihsmarkit.com/research-analysis/chinas-distributed-solar-development-ready-for-takeoff.html to loni bylo 20 GW) Spíš bych to viděl tak že to omezili aby se ty "přebytečný" panely z "monstrprojektů" nepřelily do menších instalací.
Dolů v Číně to má jít, ale kvůli tomu, že měla skončit EU cla (která ale asi nakonec neskončí), takže čínská vláda vyhlásila na letošek konec drahých dotací na místní spotřebu panelů, a chtěla přesunout většinu na export k EU dotačníkům zahraničního zboží.
I když tohle nevyjde, tak stejně postupně během pár let už začíná být pro Čínu výdělečné prodávat komerčně panely do Afrily či Arábie, a veškerých vlastních dotací se konečně zbavit.
Teď jenom jestli si Afrika a Arábie pořídí 50 GW ročně, aby vyrovnaly Čínu :-).
ad Hájek) To by od nich bylo moc hezké. Arabové by si mohli začít hrát na Fremeny a začít měnit své pouště na něco vhodnějšího k životu.
Teď jen jestli Saudové nekecají a oněch 200 GW FVE opravdu postaví.
Ještě jste zapomněl uvést, že je to do roku 2030. No a vzhledem k tomu, že současná instalovaná kapacita klasických zdrojů v S.A. je podle článku 77 GW, tak ani není úplně jasné, co budou s těmi 200 GW fotovoltaiky Saudové dělat (jistě mohou odsolovat vodu a začít zalévat pouště :-)). Vypadá to jako běžný případ feudální megalomanie známý i z jiných částí světa. Ale jinak je samozřejmě lepší ropu prodat nevěřícím, než z ní dělat elektřinu, to smysl dává.
Pane Hájku,
když to vezmu od oka, tak 200GWp tam bude asi nějakých 400TWh, to je nějakých 5 194h provozu 77GW těch olejových elektráren, koeficient využití je tedy asi 0.56 pro olejové elektrárny, mě to připadá že někde bude zakopaný pes a plánují přímořské PVE, nebo ani neví ještě že je plánují. Rozhodně by jim to pak celkem vycházelo. Kdyby tam byl koeficient oproti nám jenom 1.5, ne 2, tak z 200GWp by měli asi 300TWh. Spotřebu by měli mít pak asi 285TWh ročně. Ja, das stimmt. Buď říkají A, ale neříkají B, budou stavět PVE, nebo jim někdo neřekl že je třeba i to B. Ale i na to B mají dost petrodolárků, aby to nebyl pro ně zásadní problém. Zajímavě vypadají hory kolem Tayyb al Ism. Pokud se pustí do nějakého "Lipno-Aschach, tedy budou mít dlouhý přivaděč pod zemí, tak budou mít možností nesrovnatelně více, akorát bude asi třeba vnitřek tunelu vyložit čedičem a turbínu a vše potáhnout umělou hmotou či odlít z soli odolného materiálu.
P.S. prapodivné, s cpatchou jsou dnes nějaké problémy.
Asi tam nemají na každé dva dělníky jednoho manažera, který se za 60 000 měsíčně snaží ze všech sil držet platy těch dělníků pod 30 000 Kč, a při práci je každou chvíli něčím zdržuje :)
Ovšem čínské tempo výstavby elektráren na fosilní paliva je ještě mnohem větší. Mimochodem loni vzrostla výroba v nízkoemisních zdrojů v Číně s výjimkou vodních elektráren dvouciferně, zatímco výroba v tepelných elektrárnách na plyn a uhlí pouze o 5 %. Jenomže v absolutních číslech se z fosilních paliv vyrobilo navíc 203 TWh, zatímco ve všech nízkoemisních zdrojích včetně jádra jen 186 TWh. Jinými slovy podíl elektřiny vyráběné z fosilních paliv se loni v Číně opět zvýšil: https://blog.energybrainpool.com/en/chinas-electricity-system-in-2017-record-pv-expansion/
Jestliže se k té menší části výroby = OZE /asi 30 %/ přidalo 186 mld. KWH a k té velké uhelné /70 %/ podobný objem = 203 mld. KWh , pak se musel navýšit procentuální podíl té menší součásti. Ta totiž vlastně - "bobtnala rychleji". Jestliže něco roste procentuálně rychleji, pak se musí procentuální podíl této věci na celku zvyšovat. Příklad : Máme strom velký 4 metry a druhý jen metr. Druhý má 25 % výšky prvního. Pak 10 let porostou stále oba o 10 cm ročně. První má pak 5 metrů a druhý 2 metry. Druhý zvýšil svůj poměr výšky k prvnímu ze 25 na 40 %.
Máte pravdu, zapomněl jsem že se z uhlí dělá 70 % elektřiny a ne 50.
Dnes 17.8. byl k síti připojen další AP - 1000 v Číně, Hayiang-1 a zároveň AP -1000 Sanmen - 2 uskutečnil první řetězovou reakci. Zdá se, že Čína letos opravdu připojí k síti všechny čtyři AP - 1000.
http://www.world-nuclear-news.org/Articles/Commissioning-milestones-at-Chinese-AP1000s
Naopak v USA společnost First Energy oznámila už skoro jisté uzavření tří atomových bloků o výkonu 4000 MW do konce r.2021. Jejich provoz je příliš drahý, nemůžou konkurovat zvláště plynu.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se