Malé modulární reaktory: Budoucnost čisté energie pro datová centra nebo finanční past?

Malé modulární reaktory (SMR) mají nabídnout čistý a spolehlivý zdroj elektřiny pro datová centra, jejichž spotřeba prudce roste. Technologie ale naráží na vysoké náklady a odborníci varují, že může být příliš drahá na to, aby byla konkurenceschopná, píše deník Financial Times. 

Spojené státy i soukromí investoři vkládají rostoucí důvěru a zhruba devět miliard dolarů do vývoje jaderné technologie, která má spojit energetickou bezpečnost s rozvojem umělé inteligence. Malé modulární reaktory (SMR) mají nabídnout čistý a stabilní zdroj elektřiny pro datová centra, jejichž spotřeba prudce roste. Odborníci však varují, že cesta k ekonomické udržitelnosti bude složitá.

Vysoké ambice, vysoké náklady

Podle deníku Financial Times investovaly americké vládní agentury, včetně ministerstva energetiky a obrany, od roku 2019 více než šest miliard dolarů do podpory vývoje SMR prostřednictvím grantů, půjček a partnerství. Další tři miliardy přidali soukromí investoři.

SMR mají nabídnout menší a flexibilnější jaderné zdroje, které lze vyrábět sériově a umisťovat blíže k odběratelům. Pro technologické firmy, jako jsou Google, Microsoft nebo Amazon, představují potenciální řešení, jak zajistit čistou energii pro výpočetní centra, která pohánějí umělou inteligenci.

Zatím však převažuje nejistota, zda se technologie dokáže ekonomicky prosadit. Společnost NuScale, první americký držitel licence na návrh SMR, musela loni zrušit plánovaný projekt po více než dvojnásobném nárůstu nákladů. Také první provozované malé reaktory v Rusku a Číně překročily rozpočty až čtyřnásobně.

Analytici společnosti Wood Mackenzie odhadují, že kolem roku 2030 by cena elektřiny z malých reaktorů mohla v USA dosahovat asi 182 dolarů za megawatthodinu, zatímco u klasických jaderných bloků činí 133 dolarů a u plynových elektráren 126 dolarů. Vítr a solární zdroje s bateriovými úložišti by měly být až o třetinu levnější.

Další překážkou je palivo. Většina SMR má používat vysoko obohacený uran (HALEU), jehož produkci dosud z velké části ovládá Rusko. V USA je zatím jen jeden závod, který má licenci na jeho výrobu ve větším měřítku.

"Potřebujeme, aby se nejprve vybudoval celý dodavatelský řetězec," upozorňuje Dimple Gosaiová z Bank of America.

Podle ní mohou vyšší ceny paliva zvýšit náklady výrobců až o 20 dolarů za megawatthodinu.

Očekávání klesajících cen

Zastánci technologie ale věří, že náklady se budou s rozvojem prvních komerčních projektů postupně snižovat.

Firmy vyvíjející SMR mezitím uzavírají první kontrakty s energetickými podniky i technologickými giganty. Od roku 2023 bylo oznámeno více než 32 gigawattů závazků. Část dohod je závazná, většina však zatím pouze předběžná. Podle analytiků je i tento vývoj signálem důvěry v odvětví, které bylo dosud považováno za příliš nákladné a rizikové.

Česko chystá první malý modulární reaktor u Temelína

Do rozvoje modulárních reaktorů se aktivně zapojuje i Česká republika. Skupina ČEZ a britská společnost Rolls-Royce SMR v červenci podepsaly dohodu o zahájení přípravných prací na prvním českém malém modulárním reaktoru. Ten by měl vzniknout v polovině 30. let vedle jaderné elektrárny Temelín.

Vizualizace elektrárny s SMR Rolls-Royce. Zdroj: Rolls-Royce

Příprava zahrne získání všech povolení, posouzení vlivů na životní prostředí i stavební práce. ČEZ se navíc stal akcionářem Rolls-Royce SMR s přibližně 20% podílem. Podle šéfa divize Nová energetika Tomáše Pleskače půjde o projekt, který má být základem pro další nasazení modulárních reaktorů v Česku.

Společnost plánuje do roku 2050 postavit reaktory o celkovém výkonu tři gigawatty. Kromě Temelína ČEZ zvažuje také využití lokalit bývalých uhelných elektráren, například Tušimic, Prunéřova nebo Dětmarovic.