Německo a nové investice do jádra: Vláda vyčlení miliardy na podporu fúze

Za to, že tu nemáme funkční fúzní elektrárny ale nemůže samotný princip fúze, ale slabé financování.

Vždyť za 2 miliardy eur nepořídíme ani jeden blok jaderného reaktoru bez všech věcí okolo a dokonce to nestačí ani tak banální věc, jako je hlubinné úložiště, tak jak bychom mohli očekávat komerční nasazení zcela průlomové technologie?

Pokud chceme mít funkční fúzní reaktory, musí se financování ještě minimálně o řád zvýšit a zefektivnit (ne jako černá díra na peníze Iter s hromadou chyb a odkladů).

Do roku 2035 asi uvidíme demonstraci generování elektřiny z fúzního reaktoru, ale ke kontinuálně běžící fúzní elektrárně bych ještě dalších 15 let přidal.

Za to, že tu nemáme funkční fúzní elektrárny nemůže samotný princip fúze, ale složitost provedení. Nikde jinde nepracuje technologie s teplotami desítek milionů K a zároveň s obrovskými tlaky, které je třeba udržet po nezanedbatelnou dobu. Zrovna tak se silnými toky neutronů atd. Udržení plazmatu v potřebném stavu je i teoreticky velice složité, protože se řídí nelineárními diferenciálními rovnicemi, které v dané složitosti neumíme analyticky řešit, takže předpovídat chování plazmatu je - no, ano, obtížné, složité,...

Nevím, proč se Němci vracejí k principu Stellaratoru, který je vedlejší a méně nadějnou větví vývoje ve prospěch Tokamaků už někdy od 60. letech min. století, nemýlím-li se. Tokamak je přece jen při vší složitosti řádově jednodušší než Stellarator se svými nehomogenními magnetickými poli generovanými složitou soustavou elektromagnetů.

ITER má všechny nectnosti mezinárodních projektů - je drahý, zdlouhavý, zpolitizovaný a zbyrokratizovaný od výběru místa stavby, ale je to projekt, který je nejdál a má šanci být skutečným experimentálním fúzním reaktorem. S prvním plazmatem se počítá (po úpravách termínů po Covidu-19) v r. 2033.

Následně po havárii ve Fukušimě, v květnu 2011 rozhodla vláda Angely Merkelové (CDU/CSU) o urychleném odstavení všech jaderných elektráren do roku 2022.

Během kancléřství Gerharda Schrödera sociálně-demokraticko-zelená vláda zavázala Německo ke konečnému ustoupení od jaderné energie do roku 2022. Ale tento plán byl koncem roku 2010 odložen, když během kancléřství středo-pravicové kancléřky Angely Merkelové koaliční konzervativně-liberální vláda ohlásila dvanáctileté oddálení.[8] Toto oddálení (které ale nebylo konečné) vyvolalo protesty, včetně lidského řetězu o 50 000 lidech, který se táhl ze Stuttgartu až k blízké Jaderné elektrárně Neckarwestheim.[9] Protijaderné demonstrace z 12. března přilákaly na 100 000 lidí po celém Německu.[10]

V reakci na nové obavy vyvolané fukušimskou havárií ze dne 11. března 2011 a ve světle nadcházejících voleb vyhlásila 14. března 2011 kancléřka Merkelová tříměsíční moratorium na rozhodnutí o prodloužení životnosti reaktorů z roku 2010.[11] Dne 15. března německá vláda oznámila, že bude dočasně odstaveno sedm ze sedmnácti reaktorů, tj. všechny reaktory, které byly spuštěny před rokem 1981.

[12] Bývalí zastánci jaderné energie jako Angela Merkelová, Guido Westerwelle a Stefan Mappus změnili své stanovisko.[13] 26. března 2011 protestovalo v největší protijaderné demonstraci, jaká se kdy v Německu konala, na 250 000 lidí pod sloganem „Fukušima varuje – odstavte všechny jaderné elektrárny“.[

Je tady vidět co způsobila nezodpovědnost provozovatele Fukušimské elektrárny. Kdyby elektrárna měla vyšší ochrané hráze, jako některé oblasti v sousedství (kde ještě žili pamětníci pamětníků podobných událostí před cca 2 stoletími a postavili vyšší hráze), tak by Německo plánovitě odstoupilo od jádra až v 2022+12=2034 a neměli bychom žádnou energetickou krizi v regionu Lipské burzy.

Do 2034 bude mít Německo už dost OZE a dost akumulace (grid forming BESS, chtějí 100 GWh do 2030, do 2034 bude ještě mnohem více) a nebude důvod aby byla drahá elektřina na burze v ranní a večerní špičce a bude velmi levná po většinu roku.

Jak jedna zbytečná událost změnila energetiku v středoevropském regionu....

Když už, tak to nezpůsobila "nezodpovědnost provozovatele Fukušimské elektrárny" ale nezodpovědnost německých zákonodárců, které vůbec nic nenutilo Atomausstieg schválit. Žádná tsunami ani jiná podobná přírodní katastrofa v Německu nehrozila a nehrozí.

"Energetickou krizi v regionu Lipské burzy" víc způsobil druhý německý "majstrštyk" - závislost na fosilních palivech z RF.

Němci - a nejen ti Zelení - se k jaderné energii staví záporně už desítky let. Už v 70. letech minulého století blokovaly tisíce aktivistů za podpory veřejnosti (!) vlaky s "vyhořelým" palivem při cestách do meziskladu v Gorlebenu. Husákovské RP se jim a policejním manévrům s tím spojeným patřičně vysmívalo. Někteří aktivisté se dokonce nechávali přivařit za řetězy ke kolejím a snad dokonce došlo k jednomu smrťáku, kdy chudák mašinfíra nestihl zastavit před zeleným blbem.

Takže německý odpor k JE se táhne nejméně 50 let.