Insolvence provozovatele německé jaderné elektrárny vyvolává otázky ohledně financování demontáže

Německá společnost HKG, vlastník odstavené jaderné elektrárny Hamm-Uentrop odpovědný za její demontáž, je v insolvenci. To vyvolává otázky ohledně finanční odpovědnosti za demontáž reaktoru a likvidaci radioaktivních materiálů, informoval týdeník WirtschaftsWoche.

Společnost HKG, vlastník jaderné elektrárny Hamm-Uentrop, která byla spuštěna v roce 1983 a vyřazena z provozu pouhých šest let poté, je v nyní insolvenci.

Společnost HKG je vlastněna RWE (cca 39 %), dceřinou společností E.ONu Preussen Elektra (cca 39 %) a sdružením komunálních dodavatelů energie (AGV, cca 22 %). HKG původně požadovala od spolkové a zemské vlády přibližně 350 milionů eur na pokrytí nákladů na demontáž a likvidaci. Tento požadavek v roce 2024 vyústil v soudní spor.

Düsseldorfský soud zamítl žalobu HKG v červnu tohoto roku, což vedlo společnost k vyhlášení platební neschopnosti. Společnost je nyní vedena insolvenčním správcem, jehož úkolem je zajistit, aby tzv. "bezpečné uzavření" jaderného reaktoru pokračovalo a aby v roce 2030 mohla být zahájena demontáž THTR.

"Na začátku předběžného řízení získáme komplexní přehled o celkové ekonomické situaci a zaměříme se na stabilizaci provozu podniku," vysvětluje insolvenční správce David Bunzel.

Cílem je pak hledat řešení se všemi zúčastněnými stranami. Mzdy a platy zaměstnanců jsou zajištěny. Zemská a spolková vláda se naopak musí obávat, že i přes vyhraný spor nakonec zůstanou náklady na nich.

Odstavení a demontáž reaktoru přijdou až na miliardu eur

Reaktor byl v roce 1997 zakonzervován a zůstane tak nejméně do roku 2030, aby se radioaktivní kontaminace snížila a mohly být zahájeny demontážní práce. Proces demontáže by měl trvat přibližně deset let.

Podle odhadů vlády spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko pro rok 2021 budou náklady na uzavření a demontáž reaktoru činit v součtu přibližně 750 milionů eur. S ohledem na inflaci se však odhaduje, že by se náklady mohly vyšplhat až na jednu miliardu eur.

Dosavadní výdaje na bezpečné uzavření reaktoru činí 441 milionů eur. Z toho německá vláda uhradila 133 milionů eur, spolková země Severní Porýní-Vestfálsko 152 milionů eur a společnost HKG 156 milionů eur.

„HKG čelí nezměněné situaci s nejasným financováním zbývajících demontážních prací,“ uvedl generální ředitel společnosti Volker Dannert.

Společnost RWE uvedla, že akcionáři HKG nenesou žádnou právní odpovědnost za financování demontážních prací nad rámec plateb, které již v minulosti uhradili. Dannert uvedl, že jednání se spolkovou a zemskou vládou zůstala bez výsledku, což znamená, že demontáž je nyní úkolem odpovědných orgánů na spolkové úrovni a v Severním Porýní-Vestfálsku.

Krátký osud reaktoru

Výstavba THTR-300, prototypu vysokoteplotního thoriového reaktoru (THTR), v Hamm-Uentropu trvala 15 let a stála přibližně 2 miliardy eur. Reaktor byl v roce 1983 uveden do zkušebního provozu a první připojení k síti se uskutečnilo v listopadu 1985.

Reaktor byl považován za naději pro německý jaderný průmysl. Díky inovativní koncepci elektrárny měl vyrábět elektřinu efektivněji a levněji než tehdejší konvenční lehkovodní reaktory. THTR však tyto sliby nejenže nikdy nenaplnil, ale spíše se proslavil poruchami a obrovskými ztrátami, které způsobil.

4. května 1986, krátce po havárii reaktoru v Černobylu, došlo i v k Hamm-Uentropu k incidentu, který údajně vedl k úniku radiace. Zpočátku nebyl incident zveřejněn, následná nezávislá měření však údajně incident potvrdila.

Reaktor byl nakonec z technických, bezpečnostních a ekonomických důvodů vyřazen z provozu v září 1989 po pouhých 423 dnech plného provozu.

Odklon od jádra

Německo je v procesu demontáže svých jaderných elektráren poté, co v roce 2023 v rámci postupného odklonu od jaderné energetiky odstavilo své poslední tři reaktory. Demontáž jaderných elektráren a bezpečné skladování radioaktivního odpadu bude Německo stát desítky miliard eur a potrvá mnoho desetiletí.

V roce 2017 předaly čtyři největší provozovatelé jaderných elektráren v Německu, společnosti E.ON, EnBW, RWE a Vattenfall, peníze určené na likvidaci jaderného odpadu do státního fondu pro nakládání s jaderným odpadem a veškerou odpovědnost tak přenesly na stát.

V roce 2025 bude více než polovina rozpočtu německého ministerstva životního prostředí vynaložena na nakládání s jaderným odpadem v zemi, včetně hledání místa pro konečné úložiště jaderného odpadu.