Dukovany fungují od roku 1985, kryjí pětinu české spotřeby elektřiny
Výběr informací o historii jaderné elektrárny Dukovany na Třebíčsku, která před 35 lety, 3. května 1985, uvedla do provozu první reaktorový blok:
– Plány na výstavbu Dukovan se začaly rýsovat v druhé polovině 60. let ve spolupráci se SSSR. Příslušná mezivládní dohoda byla podepsána v dubnu 1970, kromě výstavby nového zdroje předpokládala i rozšíření elektrárny ve slovenských Jaslovských Bohunicích u Trnavy, budované již od konce 50. let. Právě tam byla už v prosinci 1972 uvedena do provozu první československá jaderná elektrárna, pro technické problémy uzavřená o pouhých pět let později.
– Budování Dukovan, podle plánů z roku 1973 zde měly vyrůst jen dva bloky, také nebylo bez problémů. V polovině 70. let byla dokonce výstavba přerušena. Práce nabraly druhý dech poté, co vláda v roce 1975 rozhodla, že v Dukovanech budou čtyři bloky. Naplno stavět se začalo v červenci 1978, prakticky současně s elektrárnou vyrostly na řece Jihlavě i vodní nádrže Dalešice a Mohelno. Ty slouží jako zdroj chladící vody pro Dukovany a funguje na nich i přečerpávací elektrárna.
– První blok elektrárny začal nabírat definitivní podobu koncem roku 1982, kdy byl osazen tlakovou nádobou reaktoru. O rok později, na Silvestra 1983, do něj technici začali zavážet palivo a 12. února 1985 byla spuštěna štěpná reakce. Další fáze spouštění prvního bloku na sebe nedaly dlouho čekat – koncem února začal dodávat proud do sítě a na začátku května 1985 přešel do půlročního zkušebního provozu.
– Postupovaly i práce na dalších blocích. Během roku 1986 se podařilo uvést do provozu hned dva nové bloky. Maximálního výkonu elektrárna dosáhla v červenci 1987, kdy byl spuštěn poslední, čtvrtý blok. Zprovoznění Dukovan mělo velký význam nejenom pro československou energetiku, ale i pro rozvoj tuzemského jaderného strojírenství. V areálu elektrárny se nachází i sklad použitého jaderného paliva a úložiště nízko a středně radioaktivních odpadů.
– V Dukovanech byly původně čtyři tlakovodní reaktory VVER 440/213, každý o instalovaném výkonu 440 MW (celkový výkon elektrárny byl tedy 1760 MW). Po modernizaci v letech 2005 až 2012 byl výkon každého z reaktorů zvýšen na 500 MW a celkový instalovaný výkon Dukovan je nyní 2040 megawattů (MW), čímž elektrárna pokrývá pětinu spotřeby elektřiny v Česku. Jaderná elektrárna Temelín (2000) má dva bloky a výkon asi 2000 MW. Pro srovnání, největší hnědouhelná elektrárna v Prunéřově má instalovaný výkon 1050 MW.
– Roční výroba elektřiny se v Dukovanech, které jsou spolu s Temelínem největším zdrojem společnosti ČEZ, dlouhodobě pohybovala kolem 15 terawatthodin (TWh). V rekordním roce 2013 to bylo 15,689 TWh. V dalších letech elektrárnu brzdily dlouhé odstávky, například kvůli kontrolám svarů či prováděním investic. V roce 2017 Dukovany dodaly 11,954 TWh elektřiny, což bylo nejméně od roku 1988. Minulý rok elektrárna vyrobila 14,48 TWh elektřiny.
– Již několik let se v Česku vede diskuze o stavbě nového jaderného bloku. Letos v březnu ČEZ předal Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) žádost o povolení umístit stavbu nového jaderného zdroje u Dukovan. Žádost se týká dvou bloků s reaktory o elektrickém výkonu do 1200 megawattů. Firma uvedla, že tak ukončila pětileté přípravné práce a je připravena na licenční proces podle atomového zákona. Žádost podala EDU II, dceřiná firma ČEZ.
– Kabinet tento týden přijal návrhy dvou smluv mezi vládou a ČEZ o stavbě nového bloku v Dukovanech pro jednání o notifikaci s Evropskou komisí. Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) řekl, že o financování stavby pátého bloku chce mít vláda jasno do konce května. Vedle zastřešující dohody vláda schválila i smlouvu, která definuje územní povolení k umístění stavby i výběr dodavatele do roku 2024. Stát v ní podle Havlíčka dává možnost ČEZ odprodat mu celý projekt.
– Stavět by se v Dukovanech mělo začít v roce 2029, blok by měl být uveden do provozu v roce 2036. Podle generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše se předpokládá, že tendr na nový blok by měl být zahájen na konci roku s tím, že dodavatel by měl být vybrán do konce roku 2022. Původní projekty počítaly s třicetiletou životností dukovanských bloků, ČEZ má záměr udržet je v chodu celkově 60 let. Chystaný pátý blok by měl stát mezi 140 až 160 miliardami korun.
– Mezi možnými účastníky tendru jsou zmiňovány firmy Westinghouse (USA), Rosatom (Rusko), KHNP (Jižní Korea), EdF (Francie) a čínská CGN. Investorský model stavby nových bloků schválila vláda začátkem července. Investory podle ní budou dceřiné firmy ČEZ. Proti stavbě nového jaderného zdroje se staví ekologové. Z jaderných zdrojů se ročně vyrobí asi třetina elektřiny v ČR.
Mohlo by vás zajímat:
Tak ať dlouho a hlavně bez problémů slouží.
Bylo hezké také říci kolik tun uhlí jsme díky Dukovanům ušetřili, o kolik bordelu jsme do ovzduší vypustili méně. Škoda, jen, že těch atomových elektráren nemáme více.
Akorat jste zapomel, jak to stalo, kvuli nekterym ,,soudruhum,, co osidily svary .Dnesni budovane JE nejsou na tom o moc lepe...
Parodujete těmito příspěvky někoho, nebo jste vážně schopen stvořit v tak krátkém příspěvku tolik faktických a gramatických chyb?
To spíš vypadá na psaní na telefonu.
... osmiletým dítětem. Nerad bych se ale dotkl osmiletých dětí.
Osmiletým se už dávají telefony?! Já dostal nějakou 3330 až tak v 10 a to po tom co si už pár let odsloužila u otce... Otempora, o mores! :D :D
Prosim redakci o vyrazeni prispevku p.Emila a p.Carlose nesouvisejici s s vasi tematikou .Dekuji.Takove nazozy muzou prednaset na WC.
Takto to tu nefunguje. Jistou úroveň rýpání tu musíte snést.
Já teda žádné gramatické chyby nevidím... Jen spoustu pravopisných.
Dobrá připomínka.
Pane PE, můžete mi to prosím s těmi svary vysvětlit? Předem moc děkuji.
Já to udělám radši za něj. Nebyly ošizeny svary, ale jejich kontrola a další servisní činnost, kterou měly provádět dceřiné firmy ČEZu. ČEZ tak doplatil na svou vlastní šizunskou politiku, kdy dlouhá léta nezvedal smluvní zúčtovací ceny za prováděnou servisní činnost, ačkoli inflace a náklady prokazatelně stoupaly. Tato situace nepanovala jen na jaderkách, ale i na klasikách a byly jí postiženy všechny firmy v majetku ČEZ.
ČEZ na tuto politiku tvrdě doplatil právě tím, že SÚJB po zjištění, že jsou tyto práce prováděny pouze formálně, je zastavil. ČEZ dlouhodobé neprovozování Temelína stálo možná miliardy, ale dobrou zprávou bylo to, že skončilo období drakonického škrcení nákladů na úkor vlastních firem, a tyto vztahy byly postupně narovnány.
Děkuji Vám pane Šťastný za vysvětlení. Takže teď pokud to dobře chápu je vše v pořádku a nemusíme se ničeho bát.
Několik let jsem pracoval na stavbě Temelína a pak jsem tam jezdil ještě občas už za jeho provozu. Pracoval jsem i v Dukovanech při jejich obnově. Nikde jinde jsem se nesetkal s takovým pořádkem, důsledností a disciplínou, jako tam. Já věřím, že naše jaderné zdroje jsou provozovány správně a bezpečně.
Také v to plně doufám. Pokud by tomu tak nebylo, bylo by to více než smutné.
Pevné zdraví a pohodu všem.
Řekl bych asi, že provozem Dukovan se nemuselo spálit asi 250 mil. t hnědého uhlí a co je zajímavé, že pořízení i přes všechny problémy přišlo na 17 mld. Kčs a to v době, kdy 1 kWh stála téměř 1 Kčs tedy návratnost jako v pohádce... a furt to vyrábí téměř 15 mld. kWh....
Z tohoto úhlu pohledu škoda, že těch Dukovan nemáme více.
Bohužel přičiněním našich zelených politiků v polovině devadesátek se z Temelína stala poloviční elektrárna a následná dostavba byla odpískána po tlaku našich tehdejších amerických přátel.
Dnes bychom měli emisní limity pro rok 2030 už splněny. Navíc by náš průmysl nebyl tak závislý na automotive a tudíž na Německu. Ale to se bývalým přátelům US-De tehdy nelíbilo. Snad se to teď podaří. Pokud ne, čeká nás doba ještě větší zavislosti a tedy chudoby.
Buďte konkrétní, jmenujete je. Já chci znát jména zelených politiků ve vládě Mariana Čalfy. A odkdy je rok 1990 v polovině 90. let?
Jmenuje se Bursík a dnes své zkušenosti s poškozováním životního prostředí rozvíjí jako zastupitel v Praze.
Bursík byl v Čalfově nebo Klausově vládě?
Jo, a jak by 4 reaktory v Temelíně zajistili menší závislost na automotive?
Které zelené politiky myslíte? Další dva bloky byly na začátku 90. v takovém stavu že po nich nezbylo dnes nic nad zemí, možná je něco v zemi, čert ví. Zde je chronologický přehled:
www . kurzy. cz/zpravy/477342-cez-temelin-je-plnolety/
Rozhodnutí o stavbě bloků je zrušeno na počátku 90. Tam fakt zelení nebyli a jestli byli, tak tak maximálně ze zkažených chlebíčků či chlastu, rozhodně ne z ideologie.
Závislost na Automotive je tu z důvodu konsenzu ve společnosti na konci 90. a akcí současného prezidenta, tehdy premiéra, který sem začal tahat montovny aby byla udržena nízká nezaměstnanost. Pokud se pamatuji, tak to bylo za jeho vlády, kdy začínají akce investičních pobídek, kdy se sem mimo jiné nacpala fabrika na elektronky (CRT obrazovka JE elektronka z definice) přestože jim mimo audio a speciální oblasti odzvonilo. TPCA zahajuje stavbu v r. 2001, Nošovická automobilka se staví v roce 2006. (Jednat se muselo už před tím)
Mimochodem ten pán co vládl na přelomu milénia toho má dost na triku z těch problémů co tu jsou. To od něj se táhne napůl rozdrbaný Brněnský uzel, stejně jako problémy se zákony o exekucích.
Jestli se mělo něco udělat proti závislosti průmyslu na automotive, tak to bylo nalezení strategických partnerů pro všechny oblasti, protože průmysl byl zastaralý. Bohužel se nestalo a hledala se chvilku vlastní cesta, což se dělá blbě pokud nevíte jak obchodovat. Klidě se mohl udělat nějaký kontrakt s IBM, nebo třeba Sun Microsystems, whoever, kteří tehdy dělali PCčka, že odkoupí PC divizi Zbrojovky Brno, asi se nestalo podle všeho. Místo Asie se mohly dělat počítače/elektronika tady. Alespoň po nějakou dobu. To stejné potkalo vlaky a další a další oblasti. Nějaký jaderný pokus by to nevytrhl.
A jestli se proti tomu má dělat něco dnes, tak je třeba uvolnit naprosto pošahané zákony a změnit přístup státu kdy je každý podnikatel mimo korporací apriori podezřelý.
Jestli jste si pánové nevšimli, tak od konce 60. tých let, kdy bylo rozhodnuto o stavbě Dukovan se toho ve vědě, technice a technologiích hodně změnilo. I ceny nám od té doby nějak vyrostly, Tenkrát stála točená Plzeň 2,80 Kč a nyní 40-50 Kč. To víte, inflace.
No a v té technice přibyly třeba počítače, internet, mobilní telefony, a taky, jestli jste si nevšimli, nové způsoby výroby elektřiny. Čisté, bez emisí, nepotřebující žádné palivo (jehož cenu mohou spekulanti zvyšovat či snižovat v obrovském rozmezí). Výroby bez nebezpečného odpadu, atd atd.
Takže Dukovanům bychom měli popřát co nejdelší provoz, pokud to bude bezpečné, snad i 60 let, pak budou mít lidé zde stejně spoustu dobře placené práce s likvidací těch 4 reaktorů.
A energetici by si měli uvědomit, že se doba po těch dlouhých 60ti letech od rozhodnutí o stavbě Jaderné elektrárny Dukovany HODNĚ změnila. Že jsou tu nové technologie, vítězící po celém světě.
Informace pro pana Vaněčka :
Plzeňské pivo za bolševika v láhvi : 3,60 Kčs
Plzeňské pivo U dvou koček v Praze : 4,80 Kčs a pak 5,20 Kčs
Plzeňské pivo dnes v Kobylisích tedy před zavřením : 34 - 36 Kč
Plat mého otce technik specialista nejvyšší třídy v hrubém : 3 600 Kčs
Důchod mého dědečka : 945 Kčs
Můj plat ředitele firmy : 100 000 Kč
Důchod mé maminky včetně vdovského : asi 15 800 Kč
A teď pozor já si nakupuji elektřinu od své firmy za 2,72 Kč/kWh včetně DPH
a moji rodiče platili 15 Kčs za elektroměr a 0,85 Kčs/kWh...
Takže to jsou fakta a potom Dukovany za 17 mld. Kčs versus roční tržba za cca 1 Kčs/ kWh * 15 mld. -to byla pohádka... pro tehdejšího majitele...
Tedy dnes by elektřina měla stát přes 10 Kč/kWh a potom investice cca 200 - 250 mld Kč by také byla pohádková a ona je i při dnešních cenách elektřiny akorát se u toho nesmí moc krást....
Petře prezentoval jste zde jen řadu zbytečných čísel. A k tomu mému markeru inflace: Točená Plzeň u výčepu v sobě zahrnuje cenu výrobku který je stejný už 150 let a nikdy nebyl dotován. Je to tedy solidní marker inflace. A co se ceny týče uvádět jako Vy "za bolševika" to znamená rozmezí 40ti let. Bezcenný údaj.
Já mám na tu cenu plzně přesnou vzpomínku: když bolševik někdy v roce 1986 či 1987 zvednul cenu točené plzně U Sojků na Letné na 4 Kčs tak jsme vydrželi výčep týden bojkotovat, protože nás naštvalo jak to moc zdražili. A U Sojků měli jednu z nejlepších plzní v Praze.
A to už Dukovany byly postavené (a bolševik, že zdražil pivo, tak padnul). ????
Na konci bolševika jsem dosáhl 25 let a na pivo jsem pokoutně chodil asi od 17...
Čísla jsem tam dal ne pro vaše zahlcení, ale jako důkaz, že za bolševika téměř vše bylo z pohledu kupní síly dražší než dnes..
50 gr kávy za 12 Kčs to by dnes asi nikdo nedal ( cca 12 * 12 = 144 Kč...)
nebo vepřová krkovička s kostí za 43 Kčs tedy dnes by to bylo přesně za ceny co jsou ve Švýcarsku... ovšem kde je průměrný plat asi 120 000 Kč...
Jen jsem chtěl vám dokumentovat, že cena energií je velice nízká oproti minulosti, tedy to velmi komplikuje jakékoliv investice včetně vašich milovaných FTVE, které bez dotace by nikdy nevznikly...
Škoda jen, že se to tak přepísklo v tom roce 2010 a je z toho extrémní ostuda...
Já o voze, Vy o koze. Moje argumentace: tehdejších 17 miliard se 100% účastí státu je nynějších 250 miliard s účastí státu a bez účasti je to dvojnásobek. A vzhledem ke stále přísnějším bezpečnostním předpisům to bude ještě více. Dnes by jste tak nedostatečně zabezpečenou elektrárnu jako byly původní Dukovany už postavit v EU nemohl.
O tom, že kafe bylo za bolševika extrémně drahé a jiné věci zas dotované, levné, se nebavím.
Byl bych opatrný co se těch nových a vyspělých energií týče. Jaderné vědy, jsou spolu s kosmickým programem, moderní medicínou a IT sektorem těmi nejvíc HI-tech obory, které máme. Větrníky, přehrady, beterky a dokonce i elektrolýza a spalování vodíku jsou proti tomu tak o 50 až 2000 let starší. To není kritika technologie, ale pozor na to co píšete. Pevně věřím, že jednoho dne dokážeme efektivně recyklovat odpad (nejen ten jaderný v tomto směru třeba FV taky nic moc) a zvládneme ukládat větší množství EE. Ale pozitivněji dobrý mix OZE a JE je v současnosti a já věřím že i v tomto stol. to nejlepší, co máme k dispozici.
Omluva za chyby a překlepy. :D
Ještě jsem zapoměl dodat, že zatím co staré Dukovany jsou provozně (i s nutnými modernizacemi) ještě pod tržní cenou silové elektřiny na burze, a tedy ziskové, ty nové už budou provozně ve ztrátě. Německé OZE (170 GW v solárech a skoro stejně i ve větru) je vyřadí ze hry, budou produkovat velkou většinu roku nadbytek elektřiny a to LEVNĚJI než ty nové Dukovany.
Takže je "stát od ČEZu převezme" a my, daňoví poplatníci je budeme muset celých 60 let dotovat. Trojnásobně delší tunel než ta fotovoltaika z 2009-10. A to bylo nepotrestané spiknutí .....
Pane Vaněčku, jenže zapomínáte co se týče cen EE tak ty jsou velice kolísavé a spousta provozovatelů nevydělává na prodeji samotné elektřiny, ale na nejrůznějších dotacích. Bohužel všelijaké dotace a podpory nesmírně pokřivily trh tak, že ve Vámi opěvovaném Německu mají spotřebitelé nejdražší EE v Evropě. Navíc jaderná elektrárna na rozdíl od větru a slunce dodává EE kontinuálně bez výkyvů. Takže nejsou potřeba žádné investice do záloh akumulací atd.
Proc tedy mame precerpavacky a proc se utlumuje vyroba v tepelnych elektrarnach nejen pres noc a o vikendu, ale obcas i pres den? Opravdu je tak vyhodne mit stabilni zdroj pri nestabilni spotrebe? No a ze JE vyrabi kontinualne bez vykyvu? Proc tedy v techto dnech nase JE vyrabi vykonem 2,42 GW z celkovych 4,04?
Mít stabilní zdroj je poměrně výhodné. Stačí poměrně málo akumulace (na krátkou dobu několika hodin). Třeba právě v PVE.
Lepší jsou v přizpůsobení jen VE, ale i ty mají svá omezení. Nebo plynové, ale ty zase nejsou bezemisní a závislé na dovozu a ceně ZP.
A pak jsou z hlediska přizpůsobení ty horší. Např. VtE. Tam už je potřeba akumulace třeba i na týden. Nebo záloha.
Nakonec ty z hlediska přizpůsobení nejhorší: FVE. Ty vyrábí nejvíce, když to nepotřebujeme a nejméně, když potřebujeme nejvíce. Pro ně tak dlouhodobá akumulace a v takovém množství, jak bychom potřebovali technicky neexistuje a pokud by existovala, tak by byla extrémně drahá. Kombinace s plynovými elektrárnami jako zálohou není ani levná, ale hlavně není bezemisní.
Z technického hlediska to určitě výhodné je, hlavně proto, že i blbí inženýři, kteří se naposled něco naučili před 30 lety ve škole, ví co s tím. No, a pak se do toho vloží cifršpióni a je po plánech.
Ještě k poslednímu odstavci:
Odstávky v JE jsou plánovány na léto a tak se částečně přizpůsobují menší spotřebě EE a také větší výrobě v FVE.
Nevím co s tím mají cifršpióni. Ledaže byste myslel aktuální kauzu ověřování přeplácení dotací starých FVE a snížení dotací na nové FVE. Ale i to je mimo téma článku.
Nepatříte náhodou také mezi ty, co chodili na školu před 30 a více lety?
Rozdíl mezi inženýry (a je jedno, kdy chodili na školu) a politiky, nebo zelenými aktivisty je ten, že inženýři si dávají takové cíle, které sice mohou být ambiciózní, ale jsou podložené nějakým technickým řešením. Většinou pocházejícím ze základního výzkumu, nebo rozvinutím a kombinací dřívějších řešení. Oproti tomu aktivisté a politici zpravidla nastolují ambiciózní cíle bez toho, aby zkoumali, jak, za kolik a zda vůbec jsou splnitelné. Takže mnohem častěji se to dopadne tak, že se jedná o slepou cestu a v lepším případě zůstane pouze u proklamací. Nebo vznikne něco drahého a nepovedeného.
Já myslel ty cifršpióny, kteří mají takové ty nepříjemné otázky typu "Kolik to stojí?", "Dodrží se termín výstavby a rozpočet?", "Jak dlouho nám budou nabíhat úroky než to začne splácet?", atp.
Inženýři jsou taky jenom lidi. I oni mohou být zaseknutí v "vždycky se to dělalo takhle", "to jsem se na škole neučil, proto to neexistuje/nefunguje", "já jsem fachidiot bez širšího rozhledu", "mám řešení, teď na něj musím napasovat problém".
U nás na Technice jsou taky dvě skupiny energetiků, pro jednu neexistuje nic jiného než roztáčení turbíny párou. Ti druzí, povětšinou o dost mladší, už se novinek neštítí a zvesela s nimi pracují.
Teď už vím, na co narážíte. Jistě i u JE je na to potřeba dohlížet. A že to jde a i JE se dají postavit bez podstatného zdržení a zvýšení nákladů se můžete přesvědčit. Bohužel hlavně u producentů z východu.
Jenže i je potřeba se ptát i u OZE:
Proč je stále (minimálně v naší oblasti) potřeba finanční podpora výroby EE. I v případě aukcí OZE cena neklesá pod 60 €/MWh? Při ceně na burze ještě před současným pádem cen cca 40 €/MWh. Proč se u OZE platí i za neodebranou EE? Kolik nás to stojí a kolik nás to bude stát při dalším několikanásobku výroby v OZE? Proč mají přednostní odběr a to dokonce i ty, které evidentně zatěžují ŽP a to nejen CO2, ale i jinými škodlivinami (spalování biomasy)? Pokud jsou nuceny jiné zdroje utlumovat výrobu kvůli OZE (třeba FVE), je jasné, že se to negativně projevuje na jejich ekonomice. Kolik nás bude stát výroba v záložních plynových zdrojích, až zase podraží ZP? Ještě by se to dalo pochopit u uhlí (sníží se podstatně zatížení ŽP), méně už u ZP, a vůbec ne u JE a vody. U vody musíte zajistit minimální průtok pod elektrárnou, takže když začne např. špička výroby FVE, teče voda místo přes turbínu neužitečně přepadem.
Kolik nás stojí a ještě bude stát takové pro některé OZE nutné dublování zdrojů.
Kolik nás bude stát krátkodobá, ale především dlouhodobá akumulace EE? Až začnou ubývat zdroje, které nyní regulují (uhlí, ZP) a budou nahrazeny VtE a hlavně FVE, tak se bez masivní akumulace neobejdeme. To všechno budeme muset jako zákazníci zaplatit. A je úplně jedno, jestli to bude na účtu v ceně silové EE, nebo jako podpora OZE, nebo třeba jiná podpora, kterou OZE aktivisté jistě lehce vymyslí.
Naši partneři
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se