Premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) se v pátek setkali s generálním ředitelem francouzské elektrárenské společnosti EDF, která je jedním ze zájemců o výstavbu nového bloku v jaderné elektrárně Dukovany. Napsal to dnes server <a target="_blank" href="https://www.seznamzpravy.cz/clanek/babis-s-havlickem-tajne-jednali-s-francouzskym-uchazecem-o-tendru-v-dukovanech-130626">SeznamZprávy.cz</a>. Neavizovanou schůzku s Jeanem-Bernardem Lévym serveru potvrdil Babiš i Havlíček. Server s odkazem na dostupné informace uvedl, že Babiš se dosud s takto vysokými představiteli jiných zájemců o výstavbu nesetkal.
Energetická firma ČEZ plánuje podle svého generálního ředitele Daniela Beneše vypsat tendr na stavbu nového bloku dukovanské elektrárny za zhruba šest miliard eur (asi 158 miliard korun) letos v prosinci. Mezi možnými uchazeči jsou vedle EDF také ruský Rosatom, čínská společnost China General Nuclear Power, americký Westinghouse a jihokorejská firma Korea Hydro &amp; Nuclear Power (KHNP).
<blockquote>&#8222;Jednalo se o zdvořilostní setkání. Generální ředitel EDF projevil zájem sejít se se mnou a ministrem Havlíčkem. Téma bylo jaderná energetika, obnovitelné zdroje a energetický mix v EU,&#8220; řekl serveru Babiš.</blockquote>
Jednání se podle něj zúčastnil také vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl. Schůzku potvrdil i Havlíček. Oficiálně o jednání předem ani po něm neinformovali.
Francouzský velvyslanec v ČR Alexis Dutertre pro server uvedl, že diskuse se zaměřovala na úlohu jaderné energetiky v Evropě s ohledem na plán přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku a klimatické cíle. &#8222;Stejně tak na výzvy evropské energetické autonomie, zejména v souvislosti s projektem nového reaktoru střední síly v Dukovanech,&#8220; doplnil velvyslanec k zaměření schůzky. Podle francouzské strany jednal Lévy také s Benešem.
SeznamZprávy.cz zmínil možnost, že by do tendru vstoupilo konsorcium EDF s Rosatomem. Firmy už spolupracují na projektu maďarské elektrárny Paks. Byznys s Ruskem a Čínou dlouhodobě podporuje prezident Miloš Zeman. Část opozice zase vyzývá s ohledem na bezpečnost k vyřazení ruské a čínské firmy z chystaného výběrového řízení. Před rizikem zneužití velkých státních zakázek ve prospěch firem či států varovala ve své výroční zprávě za loňský rok Bezpečnostní informační služba (BIS).
Vláda v červenci schválila model financování nového jaderného bloku v Dukovanech. Beneš dříve řekl, že pořadí uchazečů o stavbu nového bloku by ČEZ rád měl na konci roku 2022. Podle Babiše vybere vítěze až příští kabinet, který vzejde ze sněmovních voleb.

Jaderné elektrárny

Babiš a Havlíček jednali s EDF, která chce stavět v Dukovanech

Zadávací dokumentace k výběrovému řízení na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany dostatečně nezohledňuje bezpečnostní zájmy státu, upozorňují podle zjištění webu <a target="_blank" href="https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/tendr-rusko-cina-dukovany-tajne-sluzby-vnitro-varovani-dostavba_2011190600_kar">iROZHLAS.cz</a> české tajné služby a ministerstva vnitra a zahraničí. Vládě doporučují, aby s výzvou k účasti v tendru vůbec neoslovovala rizikové uchazeče. Polostátní společnost ČEZ, která je investorem projektu, chce tendr vypsat do konce letošního roku.
Sedmnáctistránkový dokument, který rozhlas získal, sepsala pracovní skupina na ministerstvu vnitra, kterou tvoří rovněž zástupci tajných služeb, Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost a resortu zahraničí. Text nezmiňuje konkrétní firmy či země považované za rizikové, odkazuje ale na květnové usnesení vlády. Podle dřívějších informací <a target="_blank" href="https://denikn.cz/361816/vlada-schvalila-tajny-dokument-ktery-muze-z-dostavby-dukovan-vyradit-rusko-a-cinu/?ref=tit1">Deníku N</a> jsou v tajném dokumentu označeny za možné strategické riziko firmy z Ruska a Číny.
Pokud by se tendru účastnili rizikoví uchazeči, hrozila by podle tajných služeb situace, kdy bude Česko snadno vydíratelné. Uchazeči mohou například stavbu jaderné elektrárny cíleně zdržovat a požadovat po státu splnění svých požadavků.
Možnost vyloučení některého z kandidátů až po ukončení výběrového řízení nebo možnost odstoupení od již uzavřeného kontraktu, o které opakovaně mluví ministr průmysl Karel Havlíček (za ANO), je podle pracovní skupiny krajně problematická a neefektivní. &#8222;Jednak by jejich využití znamenalo značné ztráty finanční, ztrátu času i důvěry ve schopnost státu zajistit tento důležitý projekt, jednak by jejich využití zřejmě znamenalo zahájení řady soudních sporů a/nebo arbitráží,&#8220; uvádí dokument.
Pracovní skupina také kritizuje ministerstvo průmyslu a obchodu kvůli tabulce, ve které je popsáno, jak byly do zadávací dokumentace k tendru zapracovány bezpečnostní hrozby. &#8222;Z cca 17 identifikovaných hrozeb je v tabulce nějakým způsobem komentováno, reálně ošetřeno však pouze asi pět těchto hrozeb. To ukazuje, že bezpečnostní zájmy, které měl investor do dokumentace zapracovat a ochránit, nejsou zapracovány dostatečně,&#8220; cituje kritiku bezpečnostní skupiny iROZHLAS.cz.
Pracovní skupina posuzující bezpečnostní hrozby si také stěžuje, že na prostudování všech materiálů neměla dostatek času. Navíc má podezření, že jí možná nebyla předána kompletní dokumentace.
Mluvčí společnosti ČEZ Ladislav Kříž na dotaz Českého rozhlasu uvedl, že připomínkové řízení k dostavbě Dukovan dál běží. Připomínky tajných služeb a ministerstev nechtěl blíže komentovat. &#8222;To, co jsme dostali, jsme se snažili zohledňovat. Nadále probíhají jednání mezi námi a vládou na finální podobě zadávací dokumentace,&#8220; řekl Kříž rozhlasu.
Ministr průmysl a vicepremiér Havlíček rozhlasu vyjádření slíbil, ale neposlal. Připomínky k zadávací dokumentaci zatím nechtěli komentovat ani jejich autoři z řad tajných služeb a ministerstev zahraničí a vnitra.
Vláda v červenci schválila model financování nového jaderného bloku v Dukovanech za zhruba šest miliard eur (přibližně 162 miliard korun). Odmítla vyloučit předem z tendru některé uchazeče, jak to požadují opoziční zákonodárci. Podle Babiše vybere vítěze až příští vláda, která vzejde ze sněmovních voleb. Mezi možnými uchazeči jsou podle dostupných informací ruský Rosatom a čínská společnost China General Nuclear Power, americká společnost Westinghouse, francouzská EDF a jihokorejská firma Korea Hydro &amp; Nuclear Power (KHNP).

Experti varují před bezpečnostními hrozbami při dostavbě Dukovan

Jaderná elektrárna Dukovany dnes podle plánu odstavila blok číslo jedna kvůli plánované výměně části paliva, kontrolám a servisu zařízení. První turbínu v něm energetici odpojili v 10:15 a druhou ve 12:06, řekl ČTK mluvčí elektrárny Jiří Bezděk. Výroba Dukovan tak klesla na polovinu, protože od 25. září stojí i druhý blok elektrárny. Jeho odstávka by měla skončit během příštího týdne.
Několikadenní souběh dvou odstávek elektrárna podle mluvčího využije k údržbě chladicích věží, které slouží oběma těmto blokům.
Elektrárna Dukovany má čtyři bloky s celkovým instalovaným výkonem 2040 megawattů. Kvůli pravidelné výměně části paliva už letos stály její bloky číslo tři a čtyři.
V odstaveném bloku číslo dvě podle čtvrteční zprávy firmy ČEZ už energetici ukončili hlavní práce. Před připojením tohoto bloku k přenosové síti je ještě potřeba na jeho zařízení udělat důležité testy a zkoušky.
První blok bude mimo provoz do konce letoška. Kromě výměny pětiny paliva za čerstvé v něm energetici mají v plánu uskutečnit řadu významných technických a investičních akcí.
Jaderná elektrárna Dukovany vyrobila od zahájení provozu v roce 1985 skoro 460 terawatthodin (TWh) elektrické energie, což by podle firmy ČEZ stačilo na pokrytí spotřeby v ČR téměř na osm let.

Dukovany podle plánu odstavily další blok, výroba tak klesla na polovinu

V Jaderné elektrárně Dukovany dnes začne plánovaná odstávka druhého výrobního bloku spojená s pravidelnou výměnou části jaderného paliva. Podle údajů, které firma ČEZ zveřejnila v systému Market Transparency (<a target="_blank" href="https://www.cez.cz/cs/o-cez/vyrobni-zdroje/remit">REMIT</a>) by měly být dodávky elektřiny v tomto bloku obnovené v první polovině listopadu.
<blockquote>&#8222;Je to jedna z odstávek, které děláme kvůli výměně části paliva a během kterých také provádíme standardní kontroly zařízení a servisní práce,&#8220; řekl ČTK mluvčí dukovanské elektrárny Jiří Bezděk.</blockquote>
Dukovanská elektrárna má čtyři bloky. Kvůli výměně části jaderného paliva, servisu a kontrolám zařízení už letos stály bloky číslo tři a čtyři. V listopadu by podle zveřejněného plánu společnosti měla začít odstávka prvního bloku Dukovan.
Elektrárna Dukovany s celkovým instalovaným výkonem 2040 megawattů pokrývá pětinu spotřeby elektřiny v Česku. Za uplynulý rok dodala do sítě 14,48 terawatthodiny elektrické energie. Její letošní výroba se blíží k 11 TWh elektřiny.

V elektrárně Dukovany dnes začne plánovaná odstávka 2. bloku

Dodavatele stavby plánovaného nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany zhruba za 160 miliard korun podle premiéra Andreje Babiše (ANO) vybere až příští vláda, která vzejde příští rok z voleb. Babiš to dnes řekl při návštěvě továrny společnosti Sigma Group v Lutíně na Olomoucku, která vyrábí čerpadla a chtěla by se na dodávkách pro nový blok Dukovan podílet. Podle generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše chce energetická firma tendr vypsat letos v prosinci a pořadí uchazečů o stavbu nového bloku by měla ráda na konci roku 2022. Nový blok by se měl v Dukovanech začít stavět v roce 2029.
Podle Babiše byla chyba, že se v roce 2014 vláda nedokázala shodnout na dostavbě Jaderné elektrárny Temelín. Rozhodovací proces by komplikovaný i kvůli minoritním akcionářům. &#8222;Konečně teď řešíme Dukovany a našli jsme způsob, aby i to neblokovali minoritní akcionáři. Je to teď v Bruselu. Takže samozřejmě to připravujeme pro příští vládu. My nikoho nebudeme vybírat, žádného dodavatele. To až ta příští vláda. Doufejme, že v tom budou pokračovat,&#8220; uvedl Babiš.
Vláda podle Babiše připraví &#8222;půdu pro ty, kteří přijdou po nás&#8220;. Snahou je, aby se na dostavbě Dukovan významně podílely tuzemské firmy. &#8222;Historicky jsme byli jedinou zemí, která byla schopna postavit na klíč atomovou elektrárnu,&#8220; podotkl Babiš.
Premiér míní, že podíl jaderných elektráren na tuzemské produkci elektřiny by se měl v Česku zvyšovat. &#8222;Bojuji za jádro v Evropě. Když Francouzi mají 75 procent jádra, tak proč bychom nemohli i my mít. Vím, že Rakousko na nás bude trošku naštvané, ale vždycky jim říkám, že 15 procent elektřiny do Rakouska jde od nás. Ale to je politika. My naštěstí tady nemáme zelené fanatiky, kteří zavírají jádro,&#8220; podotkl Babiš.
Podle Státní energetické koncepce, kterou v květnu 2015 schválila tehdejší vláda premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD), má být v dalších desetiletích jaderná energetika hlavním zdrojem elektrické energie v ČR. Vládní koncepce předpokládá, že zatímco nyní se jádro na výrobě elektřiny podílí zhruba 34 procenty, po dostavbě dvou bloků v Dukovanech a Temelíně by jeho podíl v roce 2040 mohl vzrůst na polovinu. V polovině loňského října Babiš na jednání sněmovního výboru pro evropské záležitosti řekl, že ČR musí prosadit stavbu nových bloků, i kdyby kvůli tomu měla porušit evropské právo.
Možnou stavbu nového jaderného zdroje v Česku několik předcházejících let brzdily nejasnosti o způsobu financování, konkrétní obrysy začíná dostávat projekt až v posledních měsících. Dlouhodobě proti stavbě nového jaderného zdroje v ČR protestují ekologové.

Babiš: Dodavatele nového bloku Dukovan vybere až příští vláda

Na stavbě nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany se podle dosavadních předpokladů firmy ČEZ vystřídá okolo 5000 pracovníků dodavatelských firem. Profese se budou střídat, ve špičce by tak na staveništi mohlo být najednou asi 1500 lidí. ČTK to včera v Dukovanech řekl Petr Závodský, generální ředitel firmy Elektrárna Dukovany II (EDU II), která stavbu bloku připravuje. Podle dřívějších vyjádření firmy a zástupců státu by stavba měla trvat sedm let.
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) novinářům řekl, že přípravy nového dukovanského bloku pokračují podle plánu a že by jeho stavba měla začít v roce 2029.
Podle ministra Česko zároveň musí vychovávat další odborníky. &#8222;Už dnes musíme začít připravovat pracovní sílu, což je mimochodem jedna z největších výzev následujících deseti patnácti let,&#8220; uvedl. U samotné výstavby se podle něj dá předpokládat, že například na stavební práce bude vybraný dodavatel bloku víceméně používat české firmy. Zajištění odpovídajících ubytovacích kapacit pro pracovníky v regionu bude podle jeho předpokladu do značné míry tržní záležitost.
Havlíček také uvedl, že kvůli přesnému zmapování dopravních cest a potřebných investic do nich v souvislosti se stavbou bloku vytváří skupinu odborníků. Takový plán už má podle něj i ČEZ. Kraj Vysočina dříve uvedl, že ve spolupráci se státem připravuje kvůli přepravě dílů pro nový blok silniční obchvaty. &#8222;My si to chceme ještě jednou projít,&#8220; uvedl ministr. Dodal, že na úpravy komunikací je ještě dostatek času.
Stát a společnost ČEZ na konci července uzavřely smlouvy k plánovanému novému bloku elektrárny Dukovany. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš pří té příležitosti ČTK řekl, že pořadí uchazečů o stavbu nového bloku by firma ráda měla na konci roku 2022. Tendr chce vypsat letos v prosinci.
O stavbu jaderného bloku v Česku se podle dostupných informací aktuálně zajímá pět firem &#8211; ruský Rosatom, francouzská EDF, jihokorejská KHNP, čínská China General Nuclear Power a Westinghouse.
<blockquote>&#8222;Předpokládáme na podzim ještě jedno kolo rozhovorů s potencionálními uchazeči tak, abychom si vyjasnili všechny detaily,&#8220; řekl člen představenstva a ředitel divize jaderná energetika ČEZ Bohdan Zronek.</blockquote>
Z bezpečnostních důvodů podle Havlíčka vláda před výběrovým řízením žádného z uchazečů vyřazovat nebude. &#8222;Bezpečnostní faktor tam jednoznačně je, nicméně musíme sledovat i kritéria ekonomická. Je pochopitelné, že chceme, aby bylo maximálně férové to výběrové řízení, i ve smyslu toho, aby se tam řádně zasoutěžilo o cenu,&#8220; uvedl. Podle ministra vláda nechce dopředu eliminovat případná konsorcia, která mohou vzniknout. Doplnil, že dodavatele bloku bude vybírat investor, tedy ČEZ. Vláda může do výběru vstoupit a bude mít i finální slovo, řekl.
Nový jaderný blok v Dukovanech by stát měl při výstavbě financovat bezúročně, za provozu se počítá s dvouprocentním úrokem. Stát by se měl na stavbě podílet 70 procenty. Zbytek by měl zaplatit ČEZ, který bude hradit také všechny případné dodatečné náklady. Beneš v červenci potvrdil, že očekávaná suma za stavbu bloku v současných cenách je podle něj zhruba šest miliard eur, tedy kolem 160 miliard korun.

Energetika v ČR

ČEZ: Na stavbě nového bloku Dukovan se vystřídá asi 5000 lidí

Česká republika nepočítá s podpisem nového memoranda se Spojenými státy týkajícího se výstavby nového jaderného bloku v Dukovanech. Mohlo by to narušit notifikační proces u Evropské komise, řekl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) po jednání se svým americkým protějškem Mikem Pompeem v Plzni. Americká společnost Westinghouse je jedním z uchazečů o zakázku na stavbu nového bloku.
<blockquote>&#8222;Česká republika má již se Spojenými státy uzavřeny rámcové dohody o spolupráci v oblasti jaderné energetiky. Na to se dá navazovat, ať už v oblasti výzkumu či jiného mírového způsobu využití jaderné energie,&#8220; řekl Petříček.</blockquote>
Případné nové memorandum by podle něj ale mohlo narušit schvalovací proces u Evropské komise. Ta bude plánovaný jaderný zdroj zkoumat a schvalovat především z hlediska možné nedovolené veřejné podpory od státu.
Stát a energetická společnost ČEZ na konci července uzavřely smlouvy k plánovanému novému bloku elektrárny. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš ČTK řekl, že pořadí uchazečů o stavbu nového bloku by firma ráda měla na konci roku 2022, tendr chce vypsat letos v prosinci. Ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) opakovaně hovořil o tom, že nový blok by se měl začít stavět v roce 2029, aby byl uveden do provozu o sedm let později.
<blockquote>&#8222;ČEZ jakožto investor bude otevřenou soutěží vybírat budoucího dodavatele. Takovéto memorandum s jedním z potenciálních dodavatelů by mohlo vyslat špatný signál vůči Evropské komisi i vůči trhu,&#8220; dodal ministr.</blockquote>
Usoudili tak podle něj právníci české vlády.
O stavbu jaderného bloku v Česku se podle dostupných informací aktuálně zajímá pět firem &#8211; ruský Rosatom, francouzská EDF, jihokorejská KHNP, čínská China General Nuclear Power a Westinghouse.
Nový jaderný blok v Dukovanech by stát měl při výstavbě financovat bezúročně, za provozu se počítá s dvouprocentním úrokem. Stát by se měl na stavbě podílet ze 70 procent. Zbytek by měl zaplatit ČEZ, který bude hradit také všechny případné dodatečné náklady. Beneš v červenci potvrdil, že očekávaná suma za stavbu bloku v současných cenách je podle něj zhruba šest miliard eur, tedy kolem 160 miliard korun.
Možnou stavbu nového jaderného zdroje v Česku několik předcházejících let brzdily nejasnosti o způsobu financování, konkrétní obrysy začíná dostávat projekt až v posledních měsících. Dlouhodobě proti stavbě nového jaderného zdroje v ČR protestují ekologové.

Petříček: ČR nepočítá s podpisem memoranda s USA k Dukovanům

Stát a energetická společnost ČEZ dnes uzavřely připravované smlouvy k plánovanému novému bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš podepsali vedle zastřešující dohody také smlouvu, která definuje územní povolení k umístění stavby i výběr dodavatele do roku 2024. Beneš ČTK řekl, že pořadí uchazečů o stavbu nového bloku by firma ráda měla na konci roku 2022, tendr chce vypsal letos v prosinci.
Havlíček dnes potvrdil, že nový blok elektrárny by se měl začít stavět v roce 2029. &#8222;Pro stát je klíčové, že se investor zavazuje do roku 2024 dojednat smlouvu s dodavatelem a intenzivně pokračovat v přípravě nových jaderných zdrojů. Tak aby nový blok Dukovan uvedl do provozu v roce 2036. Což znamená zajistit stabilitu a energetickou bezpečnost a zároveň dodávky levné a bezemisní elektrické energie,&#8220; uvedl ministr.
Beneš ČTK řekl, že není v zájmu ČEZ vyřazovat ze soutěže o stavbu Dukovan některé zájemce ještě před tendrem. Možnou účast čínských a ruských firem kritizuje část opozice. &#8222;V zájmu ČEZ je mít soutěž co nejvíce uchazečů, kteří budou proti sobě soutěžit, a tím pádem se vzájemně nutit k vylepšování nabídek, protože potřebujeme získat co nejlepší nabídku nakonec. Z tohoto důvodu není zájmem ČEZ, aby kohokoliv vyřazoval,&#8220; uvedl generální ředitel.
<blockquote>&#8222;Na druhé straně, ve smlouvě mezi státem a ČEZ, kterou jsme podepsali, jsou popsány základní bezpečnostní zájmy státu a způsoby jejich prosazování, a zde se říká, že stát může i v průběhu soutěže nebo na jejím konci říct, že chce některého z uchazečů z bezpečnostních důvodů vyřadit,&#8220; řekl Beneš.</blockquote>
Dodal, že Havlíček i premiér Andrej Babiš (ANO) mají na záležitost podobný pohled jako on a jsou pro to, ponechat co nejvíce uchazečů v soutěži co nejdéle.
Vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl dnes uvedl, že Česko Dukovany nedostavuje, ale nahrazuje polovinu kapacity jejího současného výkonu. Současné bloky elektrárny by podle dřívějších informací měly být odstaveny zhruba v letech 2035 až 2037.
Míl a jeho tým povede v Bruselu jednání s Evropskou komisí o takzvané notifikaci pro nový zdroj, která podle některých odborníků může být pro celý projekt klíčová. Evropská komise bude plánovaný český jaderný zdroj zkoumat a schvalovat především z hlediska možné nedovolené veřejné podpory od státu.
Nový jaderný blok v Dukovanech by stát měl při výstavbě financovat bezúročně, za provozu se počítá s dvouprocentním úrokem. Stát by se měl na stavbě podílet ze 70 procent. Zbytek by měl zaplatit ČEZ, který bude hradit také všechny případné dodatečné náklady. Beneš dnes potvrdil, že očekávaná suma za stavbu bloku v současných cenách je podle něj zhruba šest miliard eur &#8211; kolem 160 miliard korun.
Možnou stavbu nového jaderného zdroje v Česku několik předcházejících let brzdily nejasnosti o způsobu financování, konkrétní obrysy začíná dostávat projekt až v posledních měsících. Dlouhodobě proti stavbě nového jaderného zdroje v ČR protestují ekologové.

Podepsány smlouvy o Dukovanech, tendr má být zahájen v prosinci

Stát a energetická společnost ČEZ dnes uzavřou připravované smlouvy k plánovanému novému bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Akt se uskuteční před polednem na ministerstvu průmyslu a obchodu. Podepsány budou dvě smlouvy &#8211; rámcová a prováděcí. Za stát je podepíše vicepremiér a ministr průmyslu obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO), za ČEZ pak generální ředitel Daniel Beneš.
Vedle zastřešující dohody jde o smlouvu, která definuje územní povolení k umístění stavby i výběr dodavatele do roku 2024. Stát v ní podle dřívějšího Havlíčkova vyjádření dává možnost společnosti ČEZ odprodat mu celý projekt. Model financování nového bloku schválila vláda minulý týden.
Nový jaderný blok v Dukovanech by stát měl při výstavbě financovat bezúročně, za provozu se počítá s dvouprocentním úrokem. Stát by se měl na stavbě podílet ze 70 procent. Zbytek by měl zaplatit ČEZ, který bude hradit také všechny případné dodatečné náklady. Beneš v květnu ČTK řekl, že očekávaná suma za stavbu bloku v současných cenách je podle něj zhruba šest miliard eur &#8211; přibližně 162 miliard korun.
S modelem financování nesouhlasí opozice, vadí jí také možnost, že by Dukovany stavěly ruské nebo čínské firmy. Možnou stavbu nového jaderného zdroje v Česku několik předcházejících let brzdily nejasnosti o způsobu financování, konkrétní obrysy začíná dostávat projekt až v posledních měsících. Stavět by se podle dřívějších informací mělo začít v roce 2029, blok by měl být uveden do provozu v roce 2036. Dlouhodobě proti stavbě nového jaderného zdroje v ČR protestují ekologové.
rdo rot

Stát a ČEZ dnes podepíšou smlouvy k novému jadernému zdroji

Vláda dnes schválila model výkupu elektřiny z plánovaného nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Na <a target="_blank" href="https://twitter.com/KarelHavlicek_/status/1287734794365939713">twitteru</a> o tom informoval ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). <a target="_blank" href="https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNBPKCETTG">Návrh</a> zákona počítá s tím, že v případě, že bude výkupní cena vyšší než cena tzv. silové elektřiny na trhu, rozdíl zaplatí všichni spotřebitelé prostřednictvím tarifů. Ve druhém případě, kdy výkupní cena bude nižší než cena na trhu, bude dopad na spotřebitele opačný. Silová elektřina je neregulovaná část z konečné ceny elektřiny pro odběratele.
Havlíček i energetická společnost ČEZ už dříve uvedli, že pravděpodobnější variantou je, že lidé díky stavbě za elektřinu ušetří. Analytici naopak upozorňují, že dlouhodobý výhled cen elektřiny na trzích je vždy nejistý, což vývoj v minulosti několikrát ukázal. Záměr už dříve kritizovaly ekologické organizace.
<blockquote>&#8222;Výkupní cena může být jak pod tržní cenou silové elektřiny, tak nad ní. Finální dopad v době aplikovatelnosti pravidla tak může být jak negativní, tak pozitivní. Dopad se rozloží mezi zákazníky podle velikosti jističe &#8211; při nižší spotřebě či podle spotřeby elektřiny &#8211; při vyšší spotřebě elektřiny,&#8220; uvedlo v podkladech k materiálu ministerstvo průmyslu a obchodu.</blockquote>
Havlíček v květnu uvedl, že předpokládá, že velkoobchodní cena elektřiny poroste a lidé na stavbě Dukovan vydělají. V opačném případě bude dopad v desítkách korun ročně za rodinu, což je podle něj daleko méně, než lidé každoročně platí ve fakturách za elektřinu na podporu takzvaných podporovaných zdrojů.
Už dříve odhadl, že výkupní cena by se mohla pohybovat mezi 50 až 60 eury (asi 1320 až 1600 Kč) za megawatthodinu (MWh). Předkládaný materiál žádný návrh částky neobsahuje, má být obsažen až ve smlouvě o výkupu. Cena elektřiny na Pražské energetické burze pro rok 2021, na který se teď obchodníci nejvíce zásobí, činí aktuálně kolem 45 eur (asi 1190 Kč) za MWh.
<blockquote>&#8222;Při rozdílu výkupní ceny a tržní ceny silové elektřiny ve výši deset eur by mohl činit doplatek průměrné domácnosti se spotřebou 3,3 MWh ročně &#8211; může odpovídat čtyřčlenné domácnosti, standardně vybavené elektrickými spotřebiči včetně elektrické varné desky a trouby, která však nepoužívá elektřinu na vytápění a ohřev teplé vody &#8211; necelých 100 Kč/rok,&#8220; napsalo v podkladech pro vládu MPO.</blockquote>
<blockquote>&#8222;Pandemie koronaviru nám ukázala, jak zranitelná je globální ekonomika. Z tohoto důvodu považuji dlouhodobou predikci tržních cen za vysloveně spekulativní záležitost,&#8220; řekl ČTK už dříve výkonný ředitel investiční skupiny Energy financial group Tomáš Voltr.</blockquote>
Navrhovaný zákon počítá s tím, že výkup by provádělo MPO, respektive jím pověřená právnická osoba vlastněná státem za předem stanovenou cenu. Smlouva mezi investorem a státem, garantující podmínky výkupu elektřiny, by byla uzavřena minimálně na 30 let, s možným prodloužením o deset let, a to i opakovaným.
Havlíček dříve uvedl, že nový dukovanský blok by měl mít výkon 1200 MW a ročně vyrobit devět terawatthodin elektřiny, což by odpovídalo desetině očekávané české spotřeby. Blok by měl být uveden do provozu v roce 2036.
Model financování nového dukovanského bloku schválila vláda před týdnem. Zařízení by stát při výstavbě měl financovat bezúročně, za provozu se počítá s dvouprocentním úrokem. S modelem financování nesouhlasí opozice, vadí jí také možnost, že by Dukovany stavěly ruské nebo čínské firmy.
Stát by se měl na stavbě podílet ze 70 procent. Zbytek by měla zaplatit společnost ČEZ, která bude hradit také všechny případné dodatečné náklady. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš v květnu ČTK řekl, že očekávaná suma za stavbu bloku v současných cenách je zhruba šest miliard eur (přibližně 162 miliard korun). Smlouvy mezi státem a ČEZ o stavbě nového dukovanského bloku budou podepsány v úterý.