Jaderná elektrárna Mochovce se blíží ke svému dokončení
Společnost Slovenské Elektrárne v pondělí připojila 3. blok k elektrické síti. Třetí a čtvrtý blok Jaderné elektrárny Mochovce, která se nachází v jižní části středního Slovenska, jsou blízko svému dokončení.
Hlavní výrobce elektrické energie v zemi a provozovatel JE Mochovce, Slovenské Elektrárne, připojil v pondělí třetí blok k národní elektrizační soustavě. Připojení k elektrizační soustavě nyní slouží jako hlavní zdroj elektřiny pro stavbu a uvedení bloku do provozu. Poté, co budou ukončeny veškeré práce, začne blok vyrábět elektrickou energii, která bude tímto připojením vyvedena do elektrické sítě.
„Dosáhli jsme dalšího milníku na cestě uvedení bloku do provozu,“ uvedl Francisco José Morejón Verdú, ředitel projektu Mochovce 3, 4.
Podle posledních plánů by měl být třetí blok JE Mochovce připraven k provozu koncem roku 2018. Čtvrtý blok má následovat s odhadovaným termínem spuštění koncem roku 2019. Na konci roku 2017 byl třetí blok dle projektu hotov z 96,1 %, zatímco čtvrtý blok z 84,5 %.
Výstavba 3. a 4. bloku Jaderné elektrárny Mochovce byla zahájena v roce 1985. Roku 1992 byla ale z finančních důvodů zastavena. Slovenské Elektrárne však později rozhodly o dostavbě Mochovců a dne 3. listopadu 2008 byla dostavba oficiálně zahájena. Původní termíny dokončení třetího a čtvrtého bloku byly stanoveny na roky 2012 a 2013, společnost se ale neustále potýkala s problémy a časový harmonogram se nedařilo plnit.
Stejně jako nebyl dodržen termín dostavby, nepodařilo se splnit původní rozpočet na dokončení projektu, který byl v průběhu několikrát změněn. Poslední odhadované náklady celého projektu se z původních 2,8 miliard euro (v roce 2008) vyšplhaly na současných 5,4 miliardy euro. Dostavované bloky Mochovce 3 a 4 jsou tlakovodní reaktory VVER-440 V-213, tedy původně stejný design jako například reaktorové bloky v JE Dukovany.
Mohlo by vás zajímat:
Když se tak dívám na tu fotku, nedalo by se ušetřit na těch komínech a plynné výpusti radioizotopových odpadů zaústit do chladících věží? Nebo ještě lépe do klimatizačního systému kanceláří a velína, pracovníci elektrárny by tak alespoň trochu toho neškodného a v limitech přefiltrovali v plicích :-)
Hledal jsem nějaké předpisy na provedení těchto komínů jaderných elektráren, proč musí mít zrovna takovou velkou výšku jakou mají atd... ale nedaří se mi nic najít.
To je na celé elektrárně jedna z těch levnější věcí.
Spíš by to chtělo už s dokončováním zveřejnit analýzu, kvůli čemu vznikala největší zdržení, ale stejně i těch konečných stále pod 200 miliard Kč za celodenní GW výkonu je dobrá cena, a proti běžným novým nedotovaným zdrojům v EU ekonomicky už za pár let s neodvratným růstem cen plynu a povolenek dostatečně ziskové.
Tak jedna z největších a také nejdražších komedií bylo tzv. zodolnění proti zemětřesení. A vyloženě řezat smíchy se člověk musí ze sítí proti pádu malého dopravního letadla.
Jsem nevěděl, že i Fico se po Fukušimě posral, přitom těm samým politikům dál nevadí, když to tisícileté zemětřesení sundá tu elektrárnu o párset metrů vedle, jediné co měli udělat, tak tam přemístit natrvalo nějakou větší část protileteckého vojska.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se