Část opozičních politických stran chce, aby byli někteří zájemci o stavbu nového jaderného bloku v elektrárně Dukovany vyřazeni ještě před vypsáním tendru. Po dnešním jednání předsedů parlamentních stran s premiérem Andrejem Babišem (ANO) o otázkách týkajících se jaderného projektu to novinářům řekli předsedové Pirátů, TOP 09 a ODS. Babiš ani generální ředitel ČEZ Daniel Beneš podle nich s návrhem nesouhlasí, argumentují přitom především možným prodražením zakázky.
Šéf ODS Petr Fiala po schůzce uvedl, že jedním ze základních principů je, že stát musí mít možnost vyřadit případně ze soutěže uchazeče, u kterých shledá bezpečnostní nebo strategické riziko. &#8222;Byli jsme ujištěni, že takové záruky obsahuje jak rámcová dohoda, tak to předpokládá celý ten proces. Po této stránce můžeme být spokojeni,&#8220; řekl. &#8222;Otázka samozřejmě je, a tam shoda nepanuje, kdy se ty bezpečnostní záruky mají uplatnit. V zásadě ten rozpor je o tom, jestli tu bezpečnostní pojistku uplatnit na začátku soutěže, nebo v jejím průběhu,&#8220; podotkl.
Předseda Pirátů Ivan Bartoš uvedl, že jeho strana chce, aby stavbu nerealizoval ČEZ, ale stát. Případná provozní podpora by pak podle něj měla být kompenzována čistě státem, nikoli občany v platbách za elektřinu. Také on potvrdil, že diskuse se vedla mimo jiné o tom, kdy vyřadit dodavatele, které Česko nechce. &#8222;My jsme toho názoru, že by se tak mělo stát na začátku, dokonce to řekl i pan (vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav) Míl. Názor pana premiéra byl poměrně jiný. Na tom by se měl najít politický konsenzus, protože není nic horšího než jít do takto velkého tendru s nejistotou politické shody na tomto zcela zásadním problému. Je to i o férovosti celé soutěže,&#8220; uvedl Bartoš.
<blockquote>&#8222;Pro TOP 09 je zásadní, aby takto strategickou zakázku tady nedostavovali ani ruští, ani čínští dodavatelé. To je klíčová věc, kterou považujeme za naprostou prioritu. Dobrá je paralela s armádními zakázkami. Také nechceme vyzbrojovat naši armádu zbožím, které pochází od našich nepřátel. Naopak chceme, aby dodavateli zboží byly firmy a státy, které patří do okruhu našich spojenců. To je podobná situace,&#8220; doplnila šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.</blockquote>
O stavbu jaderného bloku v Česku se podle dostupných informací aktuálně zajímá pět firem &#8211; ruský Rosatom, francouzská EDF, jihokorejská KHNP, čínská China General Nuclear Power a severoamerický Westinghouse.
Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) na konci května uvedl, že vláda a ČEZ do konce června podepíšou o stavbě bloku takzvanou rámcovou a prováděcí smlouvu. Obě smlouvy na konci dubna schválili ministři. Vedle zastřešující dohody jde o smlouvu, která definuje územní povolení k umístění stavby i výběr dodavatele do roku 2024. Stát v ní podle dřívějšího vyjádření Havlíčka dává možnost společnosti ČEZ odprodat mu celý projekt.
Místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani v pondělí řekl, že podpis smluv se posunul na polovinu července. Zástupci opozice dnes uvedli, že Babiš slíbil, že termín je možné ještě posunout tak, aby mohli zástupci opozice smlouvy prostudovat. Dostali je k dispozici minulý pátek.
Možnou stavbu nového jaderného zdroje v Česku několik předcházejících let brzdily nejasnosti o způsobu financování, konkrétní obrysy začíná dostávat projekt až v posledních měsících. Dlouhodobě se proti stavbě nového jaderného zdroje v ČR staví ekologové. Stavět by se podle dřívějších informací mělo začít v roce 2029, blok by měl být uveden do provozu v roce 2036.

Jaderné elektrárny

Část opozice chce vyřadit některé zájemce o stavbu nového bloku Dukovan ještě před tendrem

Poslanci se budou na své další schůzi zabývat zákonem, který má ochránit Českou republiku před investicemi, které by pro ni mohly představovat bezpečnostní riziko. Prověřovány budou i investice do energetických odvětví přicházející ze zemí mimo Evropskou unii.
Vláda již v dubnu schválila a předložila Poslanecké sněmovně <a href="https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=8&amp;t=834">návrh zákona</a>, kterým je zaveden zcela nový mechanismus prověřování a povolování investic přicházejících do Česka ze zemí mimo EU.
Podobná úprava v České republice zatím chyběla a stane se tak součástí <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/mohou-byt-zahranicni-investice-energetice-eu-hrozbou/">celoevropské snahy</a> zabránit nebo alespoň omezit vstup investorů z rizikových zemí do klíčových společností. Poslanci se jím začnou zabývat v příštích týdnech.
Investice do kritické infrastruktury, mezi kterou patří také některé projekty v oblasti energetiky, budou nově podléhat předchozímu povolení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Na základě stanoviska vlády pak bude Ministerstvo moci stanovit podmínky provedení investice nebo ji dokonce úplně zakázat. Hlavním kritériem pro rozhodnutí bude, jestli by investice představovala bezpečnostní riziko pro Českou republiku.
Ministerstvo bude mít v průběhu povolovacího procesu široké pravomoci požadovat od investora jak dokumenty o jeho vlastnické struktuře, tak o původu financování. Pokud investor vstoupí na český trh bez povolení, bude mu hrozit nejenom pokuta ve výši desítek milionů korun, ale zejména bude ministerstvo se souhlasem vlády oprávněno celou investici zpětně zakázat. Investor pak bude nucen v rámci stanovené lhůty svůj podíl prodat.
<figure id="attachment_15442" class="wp-caption alignleft" style="width: 1024px;"><img class="size-full wp-image-15442" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/vedeni_12.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/vedeni_12.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/vedeni_12-512x339.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/vedeni_12-768x509.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/vedeni_12-725x480.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/vedeni_12-800x530.jpg 800w" alt="Přenosová soustava ČR. Zdroj: ČEPS" width="1024" height="678" /><figcaption class="wp-caption-text">Přenosová soustava ČR. Zdroj: ČEPS</figcaption></figure>
Na úrovni Evropské unie bylo již na jaře minulého roku přijato <a href="https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32019R0452&amp;from=EN">nařízení</a>, které rámcově stanovuje, jak by se členské státy měly ohledně investic z třetích států chovat. Konečné rozhodnutí, jestli však chtějí omezovat zahraniční investice, je ponecháno na samotných členských státech. Česká republika se pak na základě připravovaného zákona bude moci efektivněji zapojit i do této celoevropské spolupráce.
Již při projednávání v rámci vlády prošel návrh mnohými koncepčními změnami a lze očekávat také širokou diskuzi na plénu Poslanecké sněmovny. Rychlost jeho přijetí a jeho finální podoba pak může být vzhledem k širokému vymezení pojmu „zahraniční investice“ klíčová i pro <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/jaderna-energetika-ve-stredni-evrope">stavbu nových jaderných bloků</a> v Dukovanech a Temelíně.

Legislativa ČR

Poslanci projednají zákon, který má ochránit ČR před rizikovými investicemi ze zahraničí. Dotkne se i energetiky

V případě, že bude výkupní cena elektřiny z plánovaného nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany vyšší než cena silové elektřiny na trhu, rozdíl zaplatí všichni spotřebitelé prostřednictvím síťových tarifů. Ve druhém případě, kdy výkupní cena bude nižší než cena na trhu, bude dopad na spotřebitele opačný. Vyplývá to z <a href="https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNBPKCETTG" target="_blank" rel="noopener">návrhu</a> takzvaného bezemisního zákona, jenž má zajistit financování výstavby nového jaderného bloku. Materiál, který připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), je v současnosti v připomínkovém řízení. Záměr dnes zkritizovaly ekologické organizace.
<blockquote>„Stát bude za předem definovaných podmínek odkupovat elektřinu od společnosti ČEZ, respektive od společnosti, která bude provozovatelem toho jaderného bloku. S tím, že cena bude stanovena podle oprávněných nákladů na investici, podle přiměřeného zisku, který se v rámci vyjednávání nastaví. Stát bude poté umisťovat tu elektřinu na trh – na burzu,“ uvedl na konci dubna ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO).</blockquote>
Navrhovaný zákon počítá s tím, že výkup by provádělo MPO, respektive jím pověřená právnická osoba zcela vlastněna státem za předem stanovenou realizační cenu. Smlouva mezi investorem a státem, garantující podmínky výkupu elektřiny by byla uzavřena minimálně na dobu 30 let, s možným prodloužením o deset let, a to i opakovaným, nejdéle však do ukončení provozu nízkouhlíkové výrobny.
Nízkouhlíkovou výrobnou návrh definuje jako výrobnu elektřiny s jaderným reaktorem připojená do elektrizační soustavy s instalovanou kapacitou o minimálním elektrickém výkonu 100 megawattů (MW) po roce 2030. Havlíček dříve uvedl, že nový dukovanský blok by měl mít výkon 1200 MW a ročně vyrobit devět terawatthodin elektřiny, což by odpovídalo desetině očekávané české spotřeby. Stavět by se mělo začít v roce 2029, blok by měl být uveden do provozu v roce 2036.
Smlouva o výkupu elektřiny z nového zdroje má podle aktuálního návrhu mimo jiné obsahovat pravidla prověření přiměřenosti výkupní ceny ministerstvem nejpozději do pěti let po začátku dodávky elektřiny do sítě a poté pravidelně nejméně jednou za deset let. „Zatím není jasný vzorec, podle kterého se jaderná přirážka bude počítat, známá není ani její výše. Ta se ukáže až podle toho, za kolik peněz elektrárna vznikne,“ uvedl v pondělí <a href="https://www.respekt.cz/agenda/havlicek-opravil-jadernou-dan-nebude-jen-pro-chatare-ale-pro-vsechny" target="_blank" rel="noopener">web</a> týdeníku Respekt. Připomněl, že spotřebitelé nyní plošně ve svých fakturách vydávají peníze na podporu obnovitelných zdrojů energie.
<a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/07/dukovany.jpg"><img class="aligncenter size-full wp-image-25338" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/07/dukovany.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/07/dukovany.jpg 2048w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/07/dukovany-512x226.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/07/dukovany-768x338.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/07/dukovany-1024x451.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/07/dukovany-725x319.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/07/dukovany-800x352.jpg 800w" alt="Jaderná elektrárna Dukovany" width="2048" height="902" /></a>
<h2>Kratší doba pro připomínkování a nižší počet připomínkujících</h2>
Záměr MPO v dnes v tiskové zprávě zkritizovaly ekologické organizace Hnutí Duha, Zelený kruh a Calla.
<blockquote>„Zákon o podpoře nových reaktorů je bianko šek na stavbu reaktorů za peníze spotřebitelů elektřiny. Každý zodpovědný zákonodárce by měl něco takového odmítnout. A schválit jej bez diskuse a bez výborů nemůže zodpovědně ani ten největší nadšenec pro jadernou energetiku,“ uvedl energetický expert Hnutí Duha Karel Polanecký.</blockquote>
Z podkladů k materiálu vyplývá, že MPO požádalo Legislativní radu vlády (LRV) o zkrácení připomínkového řízení k zákonu na deset dní místo standardních 20. LRV požadavku částečně vyhověla, vyjádřit připomínky bude možné po dobu 13 dní. <a href="https://www.tydenikhrot.cz/clanek/havlicek-chce-zrychlene-protlacit-zakon-o-financovani-jadra" target="_blank" rel="noopener">Web</a> týdeníku Hrot v pondělí uvedl, že se sníží počet těch, kteří mohou do normy mluvit. „Z rozhodnutí rady mohou podobu zákona ovlivnit pouze resorty financí, spravedlnosti, zahraničních věcí, životního prostředí, vedoucí Úřadu vlády a Energetický regulační úřad,“ napsal server.
Z důvodové zprávy materiálu pak vyplývá, že MPO požaduje, aby s ohledem na orientační harmonogram výstavby bloku vyslovila Sněmovna s návrhem zákona souhlas už v prvním čtení. „Účinnost zákona je vzhledem k urgentnosti řešení přechodu ČR k nízkouhlíkové energetice navržena na 1. ledna 2021,“ dodává zpráva.
Možnou stavbu nového jaderného zdroje v Česku několik předcházejících let brzdily nejasnosti o způsobu financování, konkrétní obrysy začíná dostávat projekt až v posledních měsících. Ministři na konci dubna přijali návrhy dvou smluv mezi vládou a energetickou firmou ČEZ o stavbě nového bloku pro jednání o notifikaci s Evropskou komisí. Vedle zastřešující dohody vláda schválila smlouvu, která definuje územní povolení k umístění stavby i výběr dodavatele do roku 2024, uvedl tehdy Havlíček. Stát v ní podle něj dává možnost ČEZ odprodat mu celý projekt. Ekologové se proti stavbě nového jaderného zdroje v ČR staví dlouhodobě.

Při prodražení Dukovan zaplatí rozdíl oproti tržní ceně spotřebitelé skrze síťové tarify, uvádí návrh zákona

Kabinet hnutí ANO a ČSSD dnes přijal návrhy dvou smluv mezi vládou a energetickou skupinou ČEZ o stavbě nového jaderného bloku v Dukovanech pro jednání o notifikaci s Evropskou komisí. Po jednání vlády o tom informoval vicepremiér Karel Havlíček (za ANO). Dodal, že o financování stavby pátého bloku jaderné elektrárny Dukovany chce mít vláda jasno do konce května. Způsob navrhnou Havlíček s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO).
Vedle zastřešující dohody dnes vláda schválila smlouvu, která definuje územní povolení k umístění stavby i výběr dodavatele do roku 2024. Stát v ní podle Havlíčka dává možnost společnosti ČEZ odprodat mu celý projekt. V přípravě je ještě třetí smlouva, která bude definovat podmínky, za jakých bude stát vykupovat elektřinu od ČEZ.
Finanční model má zatím podle Havlíčka celou řadu variant. &#8222;Budeme silně tlačit na EU, aby financování bylo co nejlevnější, aby bylo akceptováno, že jde o nízkoemisní zdroj,&#8220; uvedl Havlíček.

Vláda odsouhlasila dvě ze tří smluv s ČEZ o pátém bloku Dukovan

Třetí a čtvrtý blok jaderné elektrárny Mochovce jsou ve výstavbě (po přerušení stavby, viz níže) od listopadu roku 2008. Dle původního plánu měly být uvedeny do provozu v roce <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Slovakia-retains-Russian-fuel-supply-services">2012, resp. 2013</a>. Náklady na výstavbu se již více než zdvojnásobily, když v roce 2007 byly odhadovány na <a href="https://www.bloomberg.com/news/articles/2014-11-21/enel-s-slovak-nuclear-project-budget-swells-to-4-6-billion-euros">2,4 mld. EUR</a> a při zahájení <a href="https://www.energymarketprice.com/energy-news/slovakia-budget-raise-to-finish-mochovce-nuclear-plant-approved-by-government">výstavby na 2,8 mld. EUR</a> – dle posledních odhadů by náklady měly přesáhnout <a href="https://af.reuters.com/article/commoditiesNews/idAFL5N2634T8">5,67 mld. EUR</a>, přičemž se nemusí jednat o konečné číslo.
Slovensko aktuálně provozuje 4 jaderné bloky – <a href="https://cz.seas.sk/jaderne-elektrarny">dva v Mochovcích a dva v Jaslovských Bohunicích</a>. V Jaslovských Bohunicích byly ještě do roku 2006 celkem 4 reaktory, ke konci roku 2006 a 2008 byl odstaven <a href="https://sk.wikipedia.org/wiki/At%C3%B3mov%C3%A9_elektr%C3%A1rne_Bohunice">první, resp. druhý blok této elektrárny</a>.
<h2>Historie výstavby JE Mochovce</h2>
Výstavba prvních dvou bloků Mochovců byla zahájena již v roce 1982, o pět let později byla zahájena výstavba i třetího a čtvrtého bloku. Po událostech roku 1989 v Československu byly v roce 1991 přerušeny práce na stavbě všech čtyř bloků, a to zejména z finančních důvodů. Třetí a čtvrtý blok byly v důsledku tohoto rozhodnutí zakonzervovány až do roku 2008.
Práce na prvních dvou blocích byly opětovně zahájeny až v roce 1996, přičemž uvedeny do provozu byly v letech 1998, resp. 2000. O dostavbě třetího a čtvrtého bloku, které byly <a href="https://inis.iaea.org/collection/NCLCollectionStore/_Public/31/062/31062494.pdf?r=1&amp;r=1">hotové z 30, resp. 40 %,</a> se rozhodlo až po odkoupení dvoutřetinového podílu ve společnosti Slovenské elektrárne (provozovatel JE Mochovce) italskou společností Enel. Projekt dostavby pak byl zahájen 3. listopadu 2008.
V průběhu roku 2009 byly uzavřeny hlavní smlouvy se společnostmi Škoda JS, Enseco a Inženýrské stavby Košice. Systémy kontroly a řízení dodalo konsorcium Areva-Siemens, které bylo, mimo jiné, hlavním dodavatelem bloku Olkiluoto 3 ve Finsku. Uzavření hlavních smluv i zahájení prací proběhlo <a href="http://www.allforpower.cz/UserFiles/files/2011/modrany_mochovce.pdf">podle informací z ledna 2012 v souladu s harmonogramem</a>. Naproti tomu již v roce 2013 se v médiích objevily informace o tom, že dostavba elektrárny je nejméně o <a href="https://ekonomika.sme.sk/c/6908187/dostavbu-mochoviec-moze-skomplikovat-sud.html">dva roky zpožděna</a>.
Stavba se nevyhnula ani právním sporům. V roce 2013 Nejvyšší soud Slovenské republiky rozhodl o tom, že dodatečné povolení pro dostavbu třetího a čtvrtého bloku neodpovídá povolení z roku 1986, nicméně povolení nezrušil, a proto stavební práce probíhaly bez přerušení dál.
<figure id="attachment_54938" class="wp-caption alignleft" style="width: 1024px;"><img class="size-full wp-image-54938" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/09/2.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/09/2.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/09/2-512x342.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/09/2-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/09/2-725x484.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/09/2-800x534.jpg 800w" alt="I jaderná elektrárna Mochovce by se v případě Německého rozbřesku stala zlatým dolem (zdroj Slovenské elektrárne)." width="1024" height="683" /><figcaption class="wp-caption-text">I jaderná elektrárna Mochovce by se v případě Německého rozbřesku stala zlatým dolem (zdroj Slovenské elektrárne).</figcaption></figure>
Hlavním problémem při výstavbě byly zvýšené nároky na bezpečnost v důsledku havárie v japonské elektrárně Fukushima. Podle dřívějšího rozhovoru s Peterem Andraškem se měla doba výstavby z tohoto důvodu prodloužit o<a href="http://www.allforpower.cz/UserFiles/files/2011/modrany_mochovce.pdf"> 9-12 měsíců</a>.
Spuštění elektrárny se ovšem stále odkládá. Obecně se hovoří o zanedbaném managementu stavby a koordinaci dodavatelů. V tomto smyslu se vyjádřila i předsedkyně slovenského úřadu jaderného dozoru Marta Žiaková, která <a href="https://www.tasr.sk/tasr-clanok/TASR:20180905TBB00217">měla výtky</a> především k původnímu majoritnímu vlastníkovi, italské společnosti Enel:
<blockquote>„Co bych vyčetla původnímu majoritnímu vlastníkovi Slovenských elektráren, je, že nevěnoval více pozornosti řízení výstavby třetího a čtvrtého bloku Mochovců. Důsledkem toho byla nedostatečná koordinace jednotlivých dodavatelů, což vedlo k průtahům ve stavebních pracích,“ uvedla Marta Žiaková, předsedkyně Úradu jadrového dozoru SR. </blockquote>
Obdobně jako v případě JE Olkiluoto se na stavbě podílely velice často <a href="https://www.etrend.sk/trend-archiv/rok-2018/cislo-33/mochovce-ako-pomnik-klamstva.html">dodavatelé bez zkušeností a jejich pracovníci za minimální mzdy</a>. Dostavba Mochovců neunikla ani pozornosti policie – v elektrárně proběhlo několik policejních razií, které prověřovaly úmyslné <a href="https://e.dennikn.sk/1650634/dalsie-razie-dalsi-zadrzani-v-mochovciach-sa-predrazuju-stavby-kable-aj-zvary/?ref=list">prodražování zakázek</a>.
<h2>Nezvládnutá koordinace a kontrola dodavatelů</h2>
Pro dostavbu Mochovců byl zvolen dodavatelský model označovaný jako multi-contract. Celá stavba tedy byla ze strany Slovenských elektráren rozdělena mezi cca 100 dodavatelů. Úkolem společnosti Slovenské elektrárne byl jejich výběr, kontrola a koordinace. Právě nezvládnutí role investora se zřejmě stalo hlavním důvodem, proč se stavba prodlužuje až do dnešního dne. To opakovaně <a href="https://e.dennikn.sk/1476217/v-mochovciach-bolo-vela-problemov-no-nie-v-casti-kde-su-reaktory-hovori-sefka-jadroveho-dozoru/?ref=list">kritizoval</a> místní úřad jaderného dozoru a všímají si toho i <a href="https://www.etrend.sk/trend-archiv/rok-2018/cislo-33/mochovce-ako-pomnik-klamstva.html">místní média</a>.
Model multi-contract sice má řadu výhod, mezi které <a href="https://www-pub.iaea.org/MTCD/Publications/PDF/Pub1537_web.pdf">dle IAEA</a> lze zařadit například lepší (i) kontrolu bezpečnosti na stavbě, kvality, dodržování harmonogramu a rozpočtu, (ii) optimalizaci projektu z pohledu investora nebo (iii) využívání lokálních kontraktorů. To vše ale platí pouze v případě, že investor koordinaci a kontrolu skutečně vykonává.
<figure id="attachment_13572" class="wp-caption alignleft" style="width: 1024px;"><img class="size-full wp-image-13572" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/podvecer.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/podvecer.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/podvecer-512x342.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/podvecer-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/podvecer-725x484.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/podvecer-800x534.jpg 800w" alt="Chladící věže JE Mochovce" width="1024" height="683" /><figcaption class="wp-caption-text">Chladící věže jaderné elektrárny Mochovce</figcaption></figure>
V důsledku potíží s řízením dodavatelů se dostavba Mochovců dostala i do pozornosti úřadu jaderného dozoru, který prostřednictvím své šéfky prohlásil, že v případě<a href="https://www.etrend.sk/trend-archiv/rok-2018/cislo-33/falosne-certifikaty-v-mochovciach-nic-vynimocne.html?itm_site=etrend&amp;itm_template=article&amp;itm_area=article&amp;itm_module=related&amp;itm_position=2"> nedostatků nebude uděleno povolení k zavezení paliva</a>. Úřad nicméně provádí řadu auditů, které průběžně prověřují kvalitu stavby a lze tudíž předpokládat, že případné nedostatky jsou průběžně napravovány.
<h2>Zavezení paliva by mělo proběhnout do konce roku</h2>
Poslední zprávy ohledně stavu Mochovců hovoří o tom, že zavezení paliva by mohlo proběhnout do konce <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/nove-testy-na-budovanem-tretim-bloku-slovenske-je-machovce-ukazaly-na-nedostatky">tohoto roku</a>. Ještě v polovině loňského prosince přitom palivo mělo být zavezeno do reaktoru do <a href="https://www.reuters.com/article/slovakia-nuclearpower-idAFS8N23I01A">konce letošního dubna</a>.
Poslední prodloužení výstavby tak reaguje na zkoušky, které ukázaly na některé nedostatky. Během již opakované zkoušky úřad jaderného dozoru zjistil problémy na součásti zařízení, které slouží k udržení stálého tlaku v primárním okruhu bloku. V hermetické zóně, kde jsou umístěna základní technologická zařízení, byla zase snížená kvalita vzduchu. Důvodem patrně byly výpary z použitých nátěrů.
Zpoždění výstavby elektrárny, která byla po znovuzahájení prací již z přibližně 30 % hotová, tak zřejmě přesáhne 7 let.

Jaderná elektrárna Mochovce: Dostavba bloku 3 a 4

Jaderný blok Olkiluoto 3 se v roce 2005 stal prvním reaktorem typu EPR ve výstavbě, stále ovšem čeká na uvedení do provozu. Stavba bloku Olkiluoto 3 začala již v srpnu 2005 a blok měl být do komerčního provozu uveden dle původního harmonogramu v roce 2009.
K dnešnímu datu je uvedení do provozu zpožděno již o více než 11 let, jelikož se předpokládá, že komerční provoz bude zahájen v březnu 2021. Zatím jediné bloky typu EPR byly uvedeny do provozu v čínském Taishanu, jejichž stavba ovšem začala později než ta v Olkiluotu a Flamanville.
Stavbu jaderné elektrárny Olkiluoto zahájil její provozovatel, společnost TVO (Teollisuuden Voima Oyj), žádostí o schválení záměru již na konci roku 2000. Vláda obecnou žádost o záměru výstavby jaderné elektrárny schválila na počátku roku 2002 a o tři roky později schválila i výstavbu samotnou.
Výstavba byla zahájena <a href="https://www.world-nuclear.org/reactor/default.aspx/OLKILUOTO-3">12. srpna 2005</a>. O téměř patnáct let později jaderný blok Olkiluoto 3 stále nebyl připojen k soustavě a nebyl spuštěn v komerčním provozu.
Původně se přitom počítalo ještě se čtvrtým blokem ve stejné lokalitě – plány na dostavbu tohoto bloku byly pozastaveny v polovině roku 2015, a to právě kvůli průtahům při stavbě třetího bloku. Provozovatel ovšem budoucí oživení projektu Olkiluoto 4 nevyloučil.
<h2>Problémy bloku Olkiluoto 3 začaly ještě před zahájením stavby</h2>
Jako hlavní dodavatel pro Olkiluoto 3 bylo vybráno konsorcium společností Areva (nyní pod názvem Framatome) a Siemens, kterému byla zakázka zadána formou dodávky na klíč. Konsorcium se stalo vítězem především díky nízké ceně (ta byla hlavním kritériem v tendru), když v tendru předstihlo konsorcium společností General Electric a ABB. Poslední účastník tendru, ruský Atomstrojexport, nebyl hodnocen, jelikož nebyl schopen dodat návrh v rozsahu dle zadávacích podmínek.
Ačkoliv to při výběru hlavního dodavatele ještě nebylo zřejmé, již v této fázi bylo „zaděláno“ na problémy. Areva byla po letech bez většího projektu odhodlána zvítězit v tendru za každou cenu. Uchýlila se tak nejen k velice ambicióznímu harmonogramu, ale i k relativně nízké ceně, která navíc byla stanovena fixní částkou na 3,2 mld. EUR. To vše v situaci, kdy nabízela typ reaktoru, který ještě nikde na světě nebyl ve výstavbě.
<figure id="attachment_81542" class="wp-caption alignleft" style="width: 1600px;"><img class="size-full wp-image-81542" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/3720466920_91c980a4ef_h.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/3720466920_91c980a4ef_h.jpg 1600w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/3720466920_91c980a4ef_h-512x384.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/3720466920_91c980a4ef_h-768x576.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/3720466920_91c980a4ef_h-1024x768.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/3720466920_91c980a4ef_h-725x544.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/3720466920_91c980a4ef_h-800x600.jpg 800w" alt="Výstavba JE Olkiluoto" width="1600" height="1200" /><figcaption class="wp-caption-text">Výstavba JE Olkiluoto Zdroj: Flickr</figcaption></figure>
První problémy se přitom objevily již před samotným zahájením výstavby. V březnu 2004 se objevily v médiích zprávy, že příprava návrhu a dokumentace projektu byla opožděna. Současně byla Areva zpožděna s povolovacím procesem před místním orgánem jaderného dozoru.
Obecně se již v počátku ukazovalo na problémy s koordinací prací na stavbě (často i kvůli jazykové bariéře), komunikací a neznalostí místního prostředí ze strany Arevy. Tomu nepomohla ani skutečnost, že Areva nevyužívala místních subdodavatelů, na čemž se údajně dohodla s TVO, ačkoliv o tom ve smlouvě nebyla zmínka. Namísto toho se na stavbě pohybovali dělníci z různých evropských států, což se také podepsalo na průběhu stavby. Zatímco velká část dělníků <a href="https://www.academia.edu/4078171/Dimensions_of_distance_in_a_project_network_Exploring_Olkiluoto_3_nuclear_power_plant_project">pocházela z Polska, vedoucí pracovníci byli zpravidla Francouzi, Němci nebo Finové</a>.
Jedním z konkrétních problémů v počátcích stavby bylo, když společnost Forssan Betoni dodala pro stavbu materiál pro betonování základů o špatné kvalitě a část betonovacích prací musela být zdemolována a provedena znovu.
I v důsledku tohoto pochybení již v počátcích stavby zahájil finský úřad jaderného dozoru kontrolu průběhu výstavby. Přestože neobjevil žádné problémy ve vztahu k jaderné bezpečnosti, upozornil na to, že za problémy výstavby stojí především <a href="https://www.icis.com/explore/resources/news/2006/07/13/9288817/poor-project-management-behind-olkiluoto-delay-regulator/">špatný projektový management</a>, neschopnost Arevy projekt řídit a nedostatek zkušeností dodavatelů v oboru výstavby jaderných elektráren.
Podle regulátora konsorcium Arevy a Siemens zvolilo subdodavatele, kteří nemají žádné dřívější zkušenosti s výstavbou jaderných elektráren a tito subdodavatelé neměli dostatečné instrukce a dohled, aby mohli plynule postupovat v práci.
S postupem prací se objevovaly i další obtíže, které lze u výstavby prvního reaktoru tohoto typu očekávat. Další zpoždění výstavby bylo nabráno jak při testech řídících a kontrolních systémů, tak i při horkých zkouškách, které trvaly déle, než bylo plánováno.
<h2>Spory ohledně zpoždění</h2>
Opakované problémy při výstavbě se postupně projevily i na vztazích mezi Arevou a TVO. Ty se dostaly plně na veřejnost v roce 2007, přičemž došlo i na rozpory ohledně uplatňování smluvních sankcí. Sami účastníci prohlašovali, že spor předají svým právníkům. Výměna názorů ohledně odpovědnosti za zpoždění tak podle očekávání skončila před soudem.
TVO již od počátku měl podstatně silnější pozici, když z pozice objednatele měl nárok na výstavbu elektrárny v daném čase a termínu (včetně stanovených pokut za prodlení). Samotná Areva ovšem přiznávala, že na zaplacení veškerého prodlení <a href="https://www.academia.edu/4078171/Dimensions_of_distance_in_a_project_network_Exploring_Olkiluoto_3_nuclear_power_plant_project">není připravena</a>. Ostatně problémy s výstavbou jaderné elektrárny Olkiluoto se významně podílely na úpadku společnosti Areva, která skončila nuceným převzetím od francouzské státní společnosti EDF (převzata byla pouze část Arevy bez projektu Olkiluoto, který byl vyčleněn zvlášť).
<figure id="attachment_81543" class="wp-caption alignleft" style="width: 1600px;"><img class="size-full wp-image-81543" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/3719655559_4e126704a6_h.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/3719655559_4e126704a6_h.jpg 1600w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/3719655559_4e126704a6_h-512x384.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/3719655559_4e126704a6_h-768x576.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/3719655559_4e126704a6_h-1024x768.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/3719655559_4e126704a6_h-725x544.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/3719655559_4e126704a6_h-800x600.jpg 800w" alt="Výstavba jaderné elektrárny Olkiluoto vyústila ve spor mezi Arevou a TVO. Zdroj: Flickr" width="1600" height="1200" /><figcaption class="wp-caption-text">Výstavba jaderné elektrárny Olkiluoto vyústila ve spor mezi Arevou a TVO. Zdroj: Flickr</figcaption></figure>
Spor obou společností byl nakonec vyřešen dohodou – Areva se zavázala zaplatit TVO 450 mil. EUR, přičemž Areva měla nárok na 150 mil. EUR v případě, že bude stavba dokončena do května 2019. Součástí vyrovnání bylo i ustanovení o dodatečné pokutě v případě, že elektrárna nebude spuštěna ani do konce roku 2019. To se nestalo, a tak má<a href="https://www.reuters.com/article/us-tvo-areva-olkiluoto-settlement/frances-areva-to-pay-554-million-to-settle-finnish-reactor-dispute-idUSKCN1GN0R5"> Areva zaplatit TVO dalších 400 mil. EUR</a>.
<h2>Dodavatelský model pro Olkiluoto 3</h2>
Vítězné konsorcium společností Areva a Siemens nabídlo výstavbu bloku za cenu 3,2 mld. EUR (<a href="https://www.carbonbrief.org/new-nuclear-finlands-cautionary-tale-for-the-uk">link</a>), přičemž se jednalo o fixní částku – i to pomohlo Arevě v tendru vyhrát, přestože se později začalo ukazovat, jak podhodnocené odhady nákladů byly. Areva především spoléhala na <a href="https://www.independent.co.uk/news/science/power-failure-what-britain-should-learn-from-finlands-nuclear-saga-770474.html">jednoduchost stavby nového designu reaktoru</a> a z toho vyplývající usnadnění a zrychlení stavby, což se ale nakonec nepotvrdilo.
Společnost TVO preferovala dodavatelský model na klíč. Ten je typický minimální účastí investora (TVO) a relativní volností hlavního dodavatele, který je odpovědný za celkové řízení projektu a činností v místě stavby, dodávky, projektování a výstavbu.
Řadu problémů, které výstavbu jaderné elektrárny Olkiluoto postihly, lze přičítat právě dodavatelskému modelu a z něj vyplývajícímu projektovému řízení, k čemuž se obsáhle vyjádřil i <a href="https://www.icis.com/explore/resources/news/2006/07/13/9288817/poor-project-management-behind-olkiluoto-delay-regulator/">místní úřad pro jaderný dozor</a>. V důsledku minimální účasti TVO měla Areva relativně široké možnosti výběru subdodavatelů – to Areva využila k přidělování subdodávek společnostem, které měly minimum zkušeností a byly cenově nejvýhodnější, za což byla <a href="https://www.independent.co.uk/news/science/power-failure-what-britain-should-learn-from-finlands-nuclear-saga-770474.html">Areva kritizována</a>.
V lednu 2009 se z dodavatelského konsorcia <a href="https://www.nytimes.com/2009/01/26/business/worldbusiness/26iht-26nuclear.19695526.html">stáhla společnost Siemens</a>, která měla na starost dodávku konvenčního ostrova, jelikož tato část výstavby probíhala bez významnějších potíží. Zpoždění s dodávkou konvenčního ostrova se <a href="https://www.power-eng.com/2010/09/01/lessons-learned-from-olkiluoto-3-plant/">odhaduje na cca rok</a>.
<h2>Spuštění elektrárny je očekáváno na březen 2021</h2>
Podle posledních veřejně dostupných informací má být Olkiluoto 3 spuštěn v březnu 2021. Stane se tak zřejmě prvním jaderným blokem typu EPR, který bude uveden v Evropě do provozu. S ohledem na historii projektu to ovšem nemusí být konečné datum.
<figure id="attachment_37666" class="wp-caption alignleft" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-37666" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/04/Vystavba-jaderne-elektrarny-Olkiluoto-3.jpg" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/04/Vystavba-jaderne-elektrarny-Olkiluoto-3.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/04/Vystavba-jaderne-elektrarny-Olkiluoto-3-512x273.jpg 512w" alt="Výstavba finské jaderné elektrárny Olkiluoto 3" width="725" height="387" /><figcaption class="wp-caption-text">Výstavba finské jaderné elektrárny Olkiluoto 3</figcaption></figure>
Na zpoždění projektu, od kterého si Areva slibovala nový začátek pro jaderný průmysl v období po černobylské havárii, se nejvíce podepsala především ztráta zkušeností samotné Arevy, nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců a snaha získat novou zakázku za každou cenu. Podle auditu, který si nechala zpracovat francouzská vláda, musela samotná Areva uvádět nepravdivé informace ohledně plánované délky výstavby, aby zakázku vůbec mohla získat.
Areva navíc, i přes relativně málo zkušeností z posledních let, převzala řízení celé dostavby. Ani s řízením celé stavby neměla dostatek zkušeností, jelikož obvyklou praxí bylo, že na místě hlavního dodavatele byla francouzská EDF, zatímco Areva byla pouze dodavatelem jaderného ostrova.
Vzhledem k tomu, že se jednalo o významnější zakázku po mnoha letech, byl zřejmý nedostatek zkušeností. V kombinaci s EPC smlouvou tak řízení projektu měla v rukou společnost, která neměla dostatek zkušeností a ani potřebnou znalost finského prostředí. Nastavení smlouvy mezi TVO a Arevou navíc vedlo k relativně pasivnímu chování investora, čímž bylo umožněno hlavnímu dodavateli spoléhat na levné subdodavatel s minimem zkušeností, což je pro výstavbu kritické.
Na druhou stranu je nutné dodat, že hlavním problémem na počátku výstavby byl nedokončený design elektrárny. Následné výstavby v Číně, u kterých již bylo hotov, takovým zpožděním netrpěly. To ovšem bylo dáno i místním prostředím a zapojením lokálních stavebních a montážních společností, které měly stavbu lépe organizovanou.

Olkiluoto 3: Ztráta zkušeností a ambiciózní plány stojí za více než desetiletým zpožděním

Jaderný blok Olkiluoto 3 bude podle aktualizovaného harmonogramu spuštěn nejdříve v březnu roku 2021. Doba výstavby se tak protáhne o dalších 6 měsíců. Stále by se ovšem mělo jednat o první reaktor typu EPR, který bude v EU uveden do provozu.
První reaktor typu EPR, který má být uveden v Evropě do provozu, opětovně odkládá zahájení svého komerčního provozu. Podle čtvrtečního prohlášení jeho budoucího provozovatele, finské společnosti TVO, má být reaktor uveden do provozu v březnu roku 2021.
Není to přitom zdaleka první zpoždění, které Olkiluoto 3 ohlašuje. Ještě v polovině tohoto roku přitom společnost TVO opakovala, že reaktor bude spuštěn v červenci 2020.
Zcela první harmonogram přitom mluvil o spuštění bloku v květnu roku 2009. S ohledem na poslední odklad komerčního provozu je stavba opožděna již o téměř 12 let. Práce na stavbě přitom započaly v roce 2005.
{„country“:“FI“,“type“:“AREA“,“from“:“2019-11-01″,“to“:“2019-11-31″,“caption“:“Výroba elektřiny Finsku v letošním listopadu“,“url“:“https://energodock.cz/energodock/get_online_generation_data.php“,“source“:“shortcode“,“start_date“:“2019-11-01“,“end_date“:“2019-11-31“,“lang“:“CZ“}
Obdobné problémy ovšem nepostihly pouze stavbu EPR v elektrárně Olkiluoto, obdobné zpoždění hlásí i elektrárna ve Flamanville, kde je ve výstavbě jeden blok od roku 2007. Původní spuštění bylo v plánu v roce 2012, přičemž podle aktuálního harmonogramu má být zprovozněn až ke konci roku 2022.
Jediné reaktory EPR, které jsou aktuálně v komerční provozu, jsou dva bloky v elektrárně Taishan v Číně. Evropa na své první bloky tohoto typu stále čeká. První blok JE Taishan byl uveden do komerčního provozu v prosinci 2018 a druhý v září 2019.
Pro Českou republiku, která je aktuálně v počátku přípravné fáze dostavby jaderné elektrárny, tento typ bloku ovšem není vhodný. Dle vyjádření zmocněnce pro jadernou energetiku Jaroslava Míla i ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka je v lokalitě <a href="https://www.euro.cz/politika/investory-jadernych-bloku-budou-dcery-cez-stat-je-pripraven-pomoci-pri-problemech-1458093">Dukovany možné umístit blok o maximálním výkonu 1200 MW</a>. Reaktor typu EPR, který je ve výstavbě ve Flamanville a Olkiluoto, má jmenovitý výkon 1650 MWe, a proto jeho umístění není vhodné.

Komerční provoz Olkiluoto 3 byl opět odložen, stavba jaderné elektrárny ve Finsku potrvá nejméně 16 let

Firma ČEZ má v plánu předložit v březnu 2020 Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) žádost o povolení k umístění nového jaderného zdroje Jaderné elektrárny Dukovany. Územní řízení pro tuto stavbu by následně mohlo začít v červnu 2021, řekl ČTK na včerejším semináři k Dukovanům ve Valči Petr Závodský, ředitel útvaru výstavby jaderných elektráren ve skupině ČEZ.
Podle nedávného vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO) by stavba nového bloku Dukovan měla začít v roce 2029, dokončen by měl být v roce 2036.
Vedení kraje stavbu nového bloku Dukovan dlouhodobě podporuje. &#8222;Pro Kraj Vysočina a celý region Třebíčska je to velmi významný signál,&#8220; řekl včera hejtman Jiří Běhounek (za ČSSD).
Předsedkyně SÚJB Dana Drábová včera řekla, že žádost o povolení pro umístění nového bloku Dukovan její úřad očekává mezi březnem a červnem příštího roku. &#8222;Z atomového zákona máme rozhodnout do 12 měsíců, nicméně to bude hodně záležet na tom, v jaké kvalitě ta dokumentace bude dodána,&#8220; uvedla.
Nový jaderný zdroj má být postaven v sousedství elektrárny, většina potřebné plochy je podle Závodského firmy ČEZ. &#8222;Zbývá vykoupit několik málo pozemků,&#8220; uvedl.
Dukovanská elektrárna s instalovaným výkonem 2040 megawattů (MW), pokrývá pětinu spotřeby elektřiny v Česku. V provozu je přes 30 let. Její čtyři bloky byly zprovozněny v letech 1985 až 1987. ČEZ je plánuje nahradit jedním až dvěma bloky s celkovým instalovaným výkonem až 2400 megawattů.
Firma ČEZ získala v letech 2016 a 2017 od SÚJB poprvé povolení k dalšímu provozu dukovanských bloků na dobu neurčitou, předchozí povolení byla desetiletá. Elektrárna ale musí plnit nastavené podmínky. Drábová dnes uvedla, že mezi lety 2025 až 2027, kdy za sebou budou mít bloky Dukovan 40 let provozu, se uskuteční periodické hodnocení jejich bezpečnosti.
Elektrárna Dukovany loni vyrobila 14,25 TWh elektřiny, letos se podle jejího ředitele Miloše Štěpanovského dá očekávat podobný výkon. Proti plánu byla delší hlavně odstávka druhého bloku způsobená závadou v jednom z parogenerátorů, protáhla se skoro o tři měsíce.
Ředitel elektrárny uvedl, že neplatí dřívější vize zkracování plánovaných odstávek bloků spojených s výměnou části paliva na 20 dní. Bloky podle něj budou v nejbližších odstavované na 40 i více než 50 dní. &#8222;Dnes je pro nás prioritou kontrolovat,&#8220; řekl. Během odstávek se také provádějí akce spojené s modernizací zařízení.
Poslední letošní odstávka v Dukovanech začne 25. prosince. Bude se týkat čtvrtého bloku, plánovaná je na 41 dní.

ČEZ do března požádá o povolení k umístění nového zdroje Dukovan

Zástupci české vlády na středečním zasedání vládního výboru pro jadernou energetiků představí jeho dalším členům detailnější plán stavby nového jaderného bloku v Jaderné elektrárně Dukovany. Novinářům to dnes řekl ministr průmyslu a obchodu a vicepremiér Karel Havlíček (za ANO), jednání označil za nesmírně důležité. Pokud vše dobře půjde, mohl by podle něj být nový blok hotov v letech 2036 až 2037.
<blockquote>&#8222;Poprvé představíme už ucelený jízdní řád toho, jak vlastně se bude uskutečňovat příprava, kdy předpokládáme, že se začne stavět pátý blok v Dukovanech a kdy předpokládáme jeho spuštění,&#8220; řekl Havlíček.</blockquote>
Uvedl, že výbor má velmi silný mandát, jeho členy jsou mimo jiné zástupci všech politických stran zastoupených ve Sněmovně.
<blockquote>&#8222;Máme pro ně připraveny společně s panem vládním zmocněncem (Jaroslavem) Mílem a panem premiérem (Andrejem Babišem, ANO) skutečně, troufám si tvrdit, velmi detailní informace nejen o tom, jak se uskuteční sled dalších událostí, ať už ve smyslu vyjednávání s Evropskou komisí nebo ve vztahu státu a společnosti ČEZ,&#8220; dodal Havlíček.</blockquote>
Výbor tvoří více než 20 lidí, předsedá mu Babiš. Kromě politiků se jednání účastní například generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, předseda dozorčí rady ČEZ Otakar Hora nebo předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová. Výsledky středečního jednání oznámí Havlíček s Babišem na večerní tiskové konferenci.
Výběrové řízení na dodavatele stavby nového bloku by podle dřívějšího vyjádření Míla mohlo být zahájeno koncem roku 2020, případně v roce 2021, a mělo by trvat nejdéle tři roky. Kritériem výběru nebude pouze cena, uvedl Míl. Zmocněnec předpokládá, že první etapa přípravy projektu vyvrcholí v roce 2024, kdy vláda dostane výsledky tendru, projekt bude mít povolení SÚJB k umístění jaderného zařízení a platné územní rozhodnutí.
Podle Havlíčka se vládní činitelé při středečním jednání odkážou mimo jiné na nedávnou analýzu společnosti ČEPS. Mimo jiné na jejím základě ministr v polovině října uvedl, že bez nově postavených elektráren, v čele s novými jadernými bloky, nebude mít Česko do budoucna kde brát elektřinu. Problémy podle něj mohou vzniknout už po roce 2030.
Během pěti let podle tehdejšího vyjádření Havlíčka musí začít také diskuse o rozšíření druhé české jaderné elektrárny v Temelíně. Česko je nyní dlouhodobě vývozcem elektřiny. Druhým nejvýznamnějším zdrojem budou do budoucna v ČR obnovitelné zdroje, uhlí čeká útlum, který bude třeba nahradit, dodal ministr.
Část odborníků s dalším rozvojem jaderné energetiky souhlasí, někteří ale poukazují i na jiné možnosti. Například analytik společnosti ENA Jiří Gavor má postoj ministerstva za konzervativní. &#8222;Nicméně realita prokazuje, že technologický pokrok je ve skutečnosti rychlejší. V případě výraznějšího deficitu energetické bilance a tím vysokých cen elektřiny dokážou obnovitelné zdroje energie v kombinaci s plynovými zdroji velmi pružně poptávku pokrýt. Což neplatí pro jaderné zdroje, kde doba přípravy a výstavby je velmi dlouhá a realizace je bez vysoké státní podpory prakticky nemožná,&#8220; řekl už dříve ČTK.
Proti stavbě nového jaderného zdroje v ČR se dlouhodobě staví ekologové. Z jaderných zdrojů se loni vyrobila asi třetina elektřiny v ČR.

Havlíček: Ve středu představíme detailnější plán stavby jaderného bloku

Rakouská spolková země Horní Rakousy se obrátila na Evropskou komisi (EK) s požadavkem, aby prověřila plány Česka na rozšiřování jaderných elektráren. V prohlášení o tom dnes podle agentury APA informoval hornorakouský radní pro životní prostřední Rudi Anschober. Komise by se podle něj měla zaměřit především na slučitelnost českých plánů s unijním právem v oblasti hospodářské soutěže. Český vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) v reakci ČTK sdělil, že ČR je připravena Rakousku své kroky objasňovat, zároveň ale požaduje respekt ke svému rozhodnutí.
Horní Rakousy sousedí s Jihočeským krajem, jaderná elektrárna Temelín leží od jejich hranic zhruba 60 kilometrů, jaderná elektrárna Dukovany asi 130 kilometrů. Anschober zaslal dopis Evropské komisi v reakci na vyjádření českého premiéra Andreje Babiše z minulého týdne. Předseda vlády tehdy řekl, že Česko musí prosadit stavbu nových jaderných bloků, i kdyby kvůli tomu mělo porušit evropské právo. Zdůraznil, že je třeba postavit nové bloky v obou nynějších jaderných elektrárnách, tedy v Dukovanech i v Temelíně. Evropská komise bude plánovaný český jaderný zdroj zkoumat především z hlediska možné nedovolené veřejné podpory od státu.
Agentura APA upozornila, že pozdvižení v Rakousku vyvolalo i vyjádření ministra průmyslu a obchodu Havlíčka, podle kterého Česku nebude stačit pouze plánovaná stavba nového bloku v jaderné elektrárně Dukovany a během pěti let musí zahájit i diskuse o rozšíření druhé české jaderné elektrárny v Temelíně.
<blockquote>&#8222;Z prohlášení předsedy vlády a ministra průmyslu vyplývá, že Česko vědomě počítá s porušením práva EU &#8211; jak při stavbě (nových reaktorů), tak při prodlužování životnosti,&#8220; uvedl Anschober.</blockquote>
<figure id="attachement_17120" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/02_dsc0024-a-800x540.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/02_dsc0024-a-800x540.jpg" alt="JE Dukovany a Mohelno" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Evropská komise podle něj musí neprodleně zahájit kontrolu plánů Prahy v oblasti jaderných elektráren. &#8222;Budeme kontrolovat každý jednotlivý krok Česka v jaderné politice, a to z politického i právního hlediska, a budeme tlačit na dodržování všech pravidel EU,&#8220; sdělil hornorakouský radní pro životní prostředí. Cílem je podle něj tyto projekty zablokovat.
Havlíček dnes ČTK řekl, že česká strana s představiteli rakouské vlády komunikuje. &#8222;Pravidelně se potkávám i s jejich velvyslancem v Praze. Informujeme je o vývoji procesu přípravy rozšíření jádra, diskutujeme časový harmonogram, bezpečnostní opatření, technologické aspekty. Dobrou komunikaci považuji za základ, nechceme jádro zpolitizovat, diskuse je zatím v odborné rovině. Rozumíme rakouské straně a jsme připraveni vše objasňovat, ale na druhé straně požadujeme, aby respektovala naše rozhodnutí, které je neměnné,&#8220; podotkl ministr.
Podle Anschobera by měla Evropská komise nejprve prověřit projekty výstavby a prodloužení životnosti českých jaderných elektráren, a to kvůli možnému porušení unijního práva v oblasti hospodářské soutěže. Hornorakouský politik za stranu Zelených požaduje také to, aby se v případě žádosti Česka o prodloužení životnosti jaderných bloků závazně zkoumaly přeshraniční dopady na životní prostředí a aby byla stanovena hranice pro dobu provozu jaderných elektráren.