Svět atomu zcela v režii Číňanů a Rusů – takový dojem dnes musí mít pozorovatelé při sledování zpráv o jaderné energetice. Pokud jde o stavby jaderných elektráren v zahraničí, největší a nejjasnější plány má ruský Rosatom. Číňané zase staví nejvíce atomových reaktorů ve vlastní zemi a jejich firmy se podobně jako Rosatom postupně pouštějí do zahraniční expanze.

Všichni další potenciální konkurenti se potýkají se značnými problémy na domácím trhu, které tak či onak ovlivní jejich šance vyhrávat výběrová řízení na zahraničních trzích. Přesto by bylo chybou ostatní globální hráče předčasně odepisovat – ať už jsou jimi Korejci, Japonci či Francouzi. Dokonce i momentálně největší outsider, americký Westinghouse, který prochází bankrotovou procedurou ve Spojených státech, ještě pořád může živit šance, že se jeho technologie ve světě prosadí.

Právě nedostatek příležitostí na domácím trhu může povzbudit velké dodavatele jaderných technologií, aby o to více usilovaly o zahraniční zakázky. I když to na druhé straně nebudou mít vůbec jednoduché…

Z českého pohledu to znamená, že ani v případě chystaného výběrového řízení na stavbu nových jaderných reaktorů v Dukovanech či Temelíně nemá smysl předem odepisovat nikoho z uchazečů ze zmiňovaných šesti zemí (Rusko, Čína, Jižní Korea, Francie, Japonsko, USA). Českým zájmem pochopitelně je, aby konkurence byla co největší.

Oslabené domácí trhy

Začněme ale problémy, se kterými se potenciální soupeři Číňanů a Rusů na svých domácích trzích potýkají. Asi nejkurióznějším případem jsou Korejci – přesněji firma Kepco a její dceřiná společnost Korea Hydro & Nuclear Power (KHNP). Právě Korejci si totiž získali slušné renomé díky stavbě jaderné elektrárny ve Spojených arabských emirátech, která se na rozdíl od konkurence zatím obešla bez velkých zpoždění a navyšování rozpočtu.

Nástup Korejců byl tak viditelný, že i v Česku začali mnozí považovat firmu KHNP za největšího favorita dukovanského tendru. Jenže letos v jihokorejských prezidentských volbách zvítězil Mun Če-in, který se rozhodl vydat cestou jaderného exitu v téměř německém stylu. Současná situace je taková, že Korejci se nechystají zahajovat žádnou další stavbu atomového reaktoru na domácí půdě.

Korejský expert na jadernou energetiku Roh Dongseok upozorňuje, že společnosti, které staví nové reaktory, musí neustále revidovat a modernizovat svůj design, rozšiřovat své know-how. To je bez domácího trhu složité a platí to i pro firmy z dalších zemí. Do problémů se pak dostávají také domácí subdodavatelé, kteří se zaměřují na omezený počet jednotlivých komponent pro elektrárny.

Japonci, Francouzi, Američané

EPR Flamanville
Výstavba jaderné elektrárny Flamanville. Zdroj: EDF

Japonské firmy pocítily ztrátu domácího trhu po havárii ve Fukušimě, kdy země vycházejícího slunce všechny tamní reaktory dočasně odstavila. Nyní už některé z nich zase elektřinu vyrábějí, ale stavba nových bloků se zatím jeví jako utopie. Společnost Toshiba (zatím mateřská firma Westinghousu) už nejspíš vypadla ze hry, ale ambice na světových trzích mají další proslulé japonské firmy Hitachi a Mitsubishi. Ta druhá zmiňovaná se prostřednictvím společného podniku s Francouzi Atmea hlásí i do soutěže v Česku.

Francouzská společnost EDF, která přebírá jaderný byznys Arevy, se potýká s velkými potížemi stavby jaderné elektrárny Flamanville včetně značného zpoždění a navyšování rozpočtu. Francie navíc hodlá podíl jaderné energetiky omezovat, a i když má daleko k německému postoji k jádru, další stavby přímo v zemi galského kohouta se příliš nerýsují.

Ve Spojených státech pak dokonce zastavili již pokročilou stavbu dvou bloků v Jižní Karolíně, kam měl dodat reaktory Westinghouse. Americká situace je specifická, vzhledem k tamní revoluci těžby z břidlice nedokáže jádro konkurovat levnému plynu. Kromě dvou reaktorů v Georgii se žádné další stavby v USA neplánují.

Naděje ve Spojeném království

Nebýt příležitostí na zahraničních trzích, mohla by to řada velkých dodavatelů jaderných reaktorů rovnou zabalit. Tyto příležitosti ale existují a pokud se je podaří využít, mají firmy jako Kepco/KHNP, Mitsubishi, Hitachi, EDF či dokonce Westinghouse šanci zůstat ve hře. Byť i zde jako v jakékoliv jiné soutěži platí – uspět nemohou všichni.

Zastánci jaderné energetiky a dalšího rozvoje jaderného průmyslu ve Francii hodně sázejí na projekt Hinkley Point ve Velké Británii. Tady sice EDF spojila síly s Číňany, hodlá ale dodat vlastní reaktory EPR. Kolem projektu Hinkley Point je velký humbuk, zvláště kvůli dohadům, kolik nakonec bude stát. Ale zatím vše nasvědčuje tomu, že se realizovat bude.

Spojené království ostatně přináší velkou naději nejenom Francouzům. Sami Britové nemají firmu, která by mohla reaktory stavět, a tak jednotlivé projekty nových jaderných elektráren rozdělují mezi různé významné globální hráče.

Japonská státní podpora

Předběžné znázornění podoby plánovaných bloků s reaktory UK ABWR v lokalitě Wylfa Newydd.
Předběžné znázornění podoby plánovaných bloků s reaktory UK ABWR v lokalitě Wylfa Newydd. (Zdroj: Horizonnuclearpower.com)

Patří mezi ně také již zmíněná japonská Hitachi, která se společně s další americkou společností GE a na rozdíl od většiny konkurentů zaměřuje na varné reaktory. To byl také důvod, proč tuto japonskou firmu neoslovila česká vláda v případě Dukovan či Temelína – držela se vžité představy, že nové reaktory musejí být tlakovodní. V Británii bude ovšem Hitachi stavět nové bloky elektrárny Wylfa Newydd a má důležitou podporu japonské vlády. Ta totiž slibuje, že bankovní úvěry na stavbu v nebývalém rozsahu pojistí tamní státní pojišťovna NEXI – obdoba české pojišťovací společnosti EGAP.

NEXI by mohla úvěry pojistit ze sta procent, což je nebývalé – zvláště u projektu na vyspělém trhu, jako je ten britský. Do projektu by se měly zapojit i japonské státní banky. Britští vládní představitelé navíc zvažují, že by také mohli poskytnout finanční prostředky na další rozvoj jaderné energetiky. Ve vládních kruzích jak v Tokiu, tak v Londýně dnes podle všeho převládá přesvědčení, že projekty staveb jaderných elektráren jsou sice komplikované a finančně náročné, ale dlouhodobě se pořád vyplácejí a přinášejí výhody díky stabilním dodávkám elektřiny.

Viceprezident Hitachi Evropa David Powell uvádí, že Spojené království je nejlepším místem pro stavbu jaderné elektrárny, protože se tam vůči nim neformuje politická opozice. Na druhé straně i v Británii jsou hodně slyšet protijaderní aktivisté.

Korejci versus Číňané

Na britské půdě se navíc možná schyluje k přímému souboji mezi Korejci a Číňany – v případě další jaderné elektrárny Moorside, kterou měla stavět Toshiba s využitím reaktorů svého dceřiného Westinghousu. Toshiba se snaží z projektu vycouvat a projekt by mělo převzít korejské Kepco. Hlásí se ovšem právě i Číňané… Otázkou je, zda by Korejci či Číňané jako noví investoři využili podle plánu reaktory AP 1000 od Westinghousu, nebo spíše dodali vlastní reaktory. První řešení by bylo rychlejší, protože získávání britské licence pro korejské (a nota bene čínské) reaktory bude trvat ještě mnoho let. Přesto bude nové investory určitě lákat příležitost k prosazení vlastní technologie.

Britský přístup k jaderné energetice v lecčem připomíná ten indický, ovšem s tím rozdílem, že Indie nabízí daleko větší trh. Potenciálně – z hlediska nových staveb jaderných elektráren – se Indie může stát po Číně druhým největším trhem. Indové sice vyvíjejí také vlastní těžkovodní reaktory, které původně vyvinula Kanada, ale zároveň tradičně poskytují příležitosti dalším dodavatelům – Rusům, Američanům a Francouzům. Rosatom má nyní šanci – asi i kvůli problémům Westinghousu – se v druhé nejlidnatější zemi světa zaháčkovat silněji, ale ani americká firma není bez šancí.

Také Turecko se rozhodlo nesázet vše na jednu kartu – v nejpokročilejší fázi je začínající projekt stavby nové jaderné elektrárny v režii Rosatomu. Další elektrárny by však měla postavit francouzsko-japonská Atmea a americký Westinghouse s finanční podporou Číňanů.

Námluvy Saúdů a Jihoafričanů

Na dvou velkých trzích se pak chystají výběrová řízení, která se složením uchazečů budou podobat českému tendru. Jde o Saúdskou Arábii jako nováčka v jaderné energetice a Jižní Afriku – tedy země, jež mohou zahraničním dodavatelům nabídnout vedle Indie největší zakázky.

Saúdové hodlají do roku 2032 vybudovat jaderné reaktory o celkovém instalovaném výkonu 17,6 gigawattů, Jihoafričané pak plánují na příští dekády výstavbu elektráren o výkonu až 9,6 gigawattů. Mezi potenciálními uchazeči mají být v obou zemích Rosatom, Kepco, EDF a čínská firma CGN. V případě Saúdské Arábie se v médiích objevily zmínky také o účasti Japonců, v případě Jižní Afriky o účasti firmy Westinghouse. (Není jasné, zda Saúdové nechtějí oslovovat Westinghouse ještě prostřednictvím dosud mateřské Toshiby.)

O dalším tendru se mluví v zemi hned za českými hranicemi – Polsku, které se hodlá také nově vydat cestou jádra. I tam má být složení uchazečů podobné, za Korejce podobně jako v Česku KHNP, chybět asi naopak bude Rosatom.

Slabá místa Číny a Ruska

Westinghouse
Westinghouse. Autor: Richard Huppertz

Šance firem, které čelí problémům na domácím trhu, zvyšuje ještě jeden nezanedbatelný faktor. Číňané a Rusové totiž nejsou všude vítáni s otevřenou náručí. To se v poslední době výrazně projevilo při hledání nového majitele amerického Westinghousu. Americká administrativa Donalda Trumpa dává najevo, že ani Číňané, ani Rusové nepřicházejí z bezpečnostního či politického hlediska v úvahu. Ideálním kupcem by pro Američany i prodávající Japonce byli Korejci, ale ti se zřejmě obávali přílišného rizika. Novými majiteli Westinghousu se tak mohou stát fondy privátního kapitálu, a i proto je složité budoucnost této firmy jakkoliv předvídat.

Faktem je, že Číňané sotva mohou počítat s trhem Indie – svého velkého asijského rivala. Velké naděje si čínské firmy dělají ve Velké Británii, Londýn v tomto ohledu čeká nelehké rozhodování, zda jim otevřít brány. Vláda premiérky Theresy Mayové již jednou dala najevo, že bude opatrná – když si vyžádala od Francouzů garance, že Číňanům nepřenechají svůj podíl v elektrárně Hinkley Point.

Proti účasti Rosatomu v chystaném tendru se již dříve vyslovovali Poláci, s Rusy se zatím nepočítá ani ve Velké Británii. Velké hádky kolem aktivit Rosatomu zažila Jižní Afrika, kde kritici obviňovali vládu, že už dříve Rusům zakázku na stavbu nových reaktorů fakticky přislíbila. Ať už to tak bylo či nikoliv, přípustnost takové dohody zamítl jihoafrický soud. Nyní jsou Rusové v pozici jednoho z uchazečů.

Autor je konzultantem a specialistou pro energetické projekty agentury HATcom.

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *