27. říjen 2026
Jihokorejský ministr hájí Dukovany, KHNP čelí kritice za neúspěšná jednání

Jižní Korea ani v nejmenším neustupuje od svého závazku zdárně dokončit projekt rozšíření jaderné elektrárny Dukovany. Ve svém příspěvku na sociální síti X to dnes napsal jihokorejský ministr obchodu, průmyslu a energetiky Kim Čong-kwan. Zároveň kritizoval jihokorejskou státní energetickou společnost KHNP v souvislosti s krachem rozhovorů o smlouvě na stavební práce na projektu dvou nových jaderných bloků v Dukovanech.
KHNP ve čtvrtek oznámila ukončení neúspěšných jednání o smlouvě na stavební práce s konsorciem korejských firem Daewoo Engineering & Construction a Doosan Enerbility. Důvodem jsou podle KHNP rozdílné postoje k zásadním podmínkám, nyní firma zváží další kroky.
Jihokorejský ministr v příspěvku na síti X uvedl, že společnost KHNP musí prokázat větší zodpovědnost a vůdčí schopnosti. Zároveň firmu vyzval, aby více naslouchala partnerským podnikům a aktivně řešila neshody.
Stavba nových jaderných bloků v Česku by měla být největší tuzemskou zakázkou vůbec. Náklady při výstavbě dvou reaktorů v Dukovanech při cenách z loňského roku činí 407 miliard korun. Stavba prvního bloku podle dosud zveřejněných plánů měla začít v roce 2029, hotový by měl být v roce 2036.
Krach jednání společnosti KHNP o smlouvě na stavební práce může být podle analytiků oslovených ČTK pro Českou republiku komplikací, zatím ale nejde o existenční ohrožení celého projektu. Případ podle nich především ukazuje, že bude těžké dodržet původně dohodnutou cenu i harmonogram. Výraznější důsledky očekávají pro korejskou firmu, její případné odstoupení od projektu ale podle analytiků nehrozí.
"Má uzavřenou smlouvu s českým investorem v hodnotě 407 miliard korun, za sebou rozsáhlou přípravu a také silnou podporu korejské vlády. Odstoupení by pro ni znamenalo obrovskou reputační i finanční ránu a ohrozilo by její ambice prosadit se na evropském jaderném trhu," upozornil analytik Purple Trading Petr Lajsek.
Hlavní ekonom Electree Petr Zámečník připustil, že neuzavření dohody mezi korejskými firmami může být komplikací i pro Česko. "Pokud se KHNP nepodaří rychle získat náhradu, bude to vytvářet tlak na časový harmonogram a s ním i na cenu celé stavby," řekl Zámečník.
Mohlo by vás zajímat
14. listopad 2026
13. listopad 2026
14. listopad 2026
15. listopad 2026
16. listopad 2026
17. listopad 2026
18. listopad 2026
Komentáře (22)
Pokud jsou neveřejné podmínky a sankční mechanismy smlouvy, veřejnost nemůže nezávisle posoudit, nakolik jsou deklarované cenové garance skutečně vymahatelné.
Samotné tvrzení o 'pevné ceně' proto nestačí, důležité jsou i výjimky, sankce a jejich praktická vymahatelnost.
Jardo, taky jste si zaregistroval, jaké tady nastalo v diskuzích jaderné ticho. Hiphop jadernicí se z toho šoku stále nemohou vzpamatovat.
Uvidíme, jaký bude další vývoj, klidně to může být vyjednávací taktika.
Argument o pevné ceně či pevných termínech stojí na důvěře ve vyjádření zadavatele a dodavatele, nikoli na veřejně ověřitelných smluvních podmínkách. To nemusí znamenat, že jsou tato tvrzení chybná, ale ani je nelze nezávisle potvrdit.
Úplné ticho jako po jaderném výbuchu. Jaderní aktivisté asi potřebují poladit notičky než spustí svoje unisono. Utajené podmínky smlouvy za stovky mld. vytvářejí ideální podmínky na odkláněni finančních toků při nutnosti změn a úprav pro aktuální situaci. Nakonec s překvapením zjistíme, že to co platí všude na světě bude kupodivu platit i u nás. Překračování rozpočtu i termínů. To bude diveni i mrzeni.
Neznáme sice přesné podmínky smlouvy, ale to není u podobných projektů žádná výjimka. Např. u Olkiluoto 3 (Finsko) také nebylo zveřejněno. U Hinkley Point C (Velká Británie) bylo sice zveřejněno více, ale také ne vše. Korejci nezveřejnili ani u projektu Baráka, který lze označit z hlediska rozpočtu a termínu za úspěšný.
Máme však celkem jednoznačná vyjádření lidí, kteří tu celou smlouvu dobře znají. Budu citovat:
Daniel Beneš uvedl, že kontrakt obsahuje pevnou cenu, pevný harmonogram a sankce za nedodržení.
Petr Závodský zdůraznil, že KHNP má i po problémech se svými subdodavateli nadále veškeré povinnosti vyplývající z uzavřené smlouvy. Jinými slovy českou stranu nezajímá, zda se Korejci dohodnou s Doosanem či Daewoo, odpovědnost zůstává na KHNP.
Na nynější situaci se dá po vzoru příslovečné sklenice s vodou dívat ze dvou pohledů:
1) Ano, je to komplikace
2) Ale současně příležitost pro naše stavební firmy. Vždycky jsme chtěli co největší zastoupení českých firem, zde se otevírá nová velká příležitost.
V našich stavebních firmách pořád ještě pracují lidé, kteří pamatují betonáž na JE Temelín.
Píšete, že máme jednoznačná vyjádření.
Já jen připomínám, že jejich význam závisí na konkrétním znění smlouvy.
- pevná cena může podléhat úpravám podle podmínek EPC
- pevný harmonogram může obsahovat smluvně definované důvody pro posun termínů
- existence sankcí nic nevypovídá o jejich výši ani účinnosti
- odpovědnost KHNP sama o sobě neříká nic o mechanismech jejího vymáhání
Jsou dvě smlouvy:
O EPC
O ceně za dostavbu 2 bloků přičemž je cena cca 407 mld bez financování a pak někde mezi 700-900 mld s financováním.
To se často plete a i vy směšujete ty dvě smlouvy.
Jinak souhlas, máme málo veřejně přístupných dat, abychom mohli sami hodnotit a musíme se spolehnout jen na výroky, které jsem citoval výše.
Ale to jak vidět nebrání Svobodovi a Nedvědovi (a jejich protijaderné bublině), aby si vyfabulovali svou vlastní imaginární "realitu". Přestože Korejci stavět JE umí a to dokonce v podstatě za dodržení ceny a termínu.
Já mluvím o EPC smlouvě k dostavbě Dukovan.
O jakých dvou smlouvách mluvíte vy?
Pokud musíme spoléhat pouze na výroky lidí, kteří smlouvu znají, pak veřejnost není schopna sama posoudit, jak silné jsou garance ceny, termínů a sankcí.
Proto mi přijdou kategorické výroky o „pevné ceně“ a „pevném harmonogramu“ poněkud předčasné.
"Pokud jsou neveřejné podmínky a sankční mechanismy smlouvy, veřejnost nemůže nezávisle posoudit, nakolik jsou deklarované cenové garance skutečně vymahatelné."
Tak to jste dobrý komik a zrovna to vaše nezávislé posouzení bych chtěl vidět :-))).
O smlouvě mají jistě P. Závodský nebo D. Beneš potřebné informace, aby taková prohlášení mohli do veřejného prostoru uvést.
Studničko, netvrdím, že ji umím přesně posoudit já.
Tvrdím, že ji nemůže nezávisle posoudit veřejnost, protože nezná podrobné smluvní podmínky.
Pokud se musíme spoléhat na vyjádření pana Beneše nebo pana Závodského, pak jde o otázku důvěry v jejich hodnocení, nikoli o nezávisle ověřitelný závěr.
Veřejnost má podle vás jaké zkušenosti se smlouvami týkající se výstavby nových energetických zdrojů (a nemyslím zrovna domovních FVE), že by dokázala nezávisle posoudit na základě smluvních podmínek pro investora výhodnost nebo nevýhodnost?
Schopnost smlouvu vyhodnotit a možnost ji vyhodnotit jsou dvě naprosto rozdílné věci.
Pokud nejsou známé podmínky, veřejnost ani externí odborníci nemohou tvrzení o cenových a termínových garancích nezávisle ověřit.
Jsou prostě objektivní důvody, proč tyto informace veřejné nejsou, stejně tak jako u jiných odvětví kritické infrastruktury a to nejenom v ČR.
V tomto případě by veřejnost ani nebyla schopná nezávisle tyto smlouvy vyhodnotit, když tyto smlouvy standardně připravuje "ansámbl" právníků a odborníků z daného oboru.
Vy jste toho typickým příkladem a chybná interpretace by pouze nahrávala šíření dezinformací.
Jaké jsou podle vás objektivní důvody pro utajení například výše sankcí za překročení uzlových termínů?
U projektu financovaného z veřejných prostředků mi připadá legitimní diskutovat, zda přínos utajení převyšuje přínos transparentnosti.
Právě nemožnost tato tvrzení ověřit vytváří prostor pro spekulace a dezinformace.
Ty dvě samostatné smlouvy jsem Vám popsal a článek není o smlouvě o EPC, ale o smlouvě o stavbě, konkrétně jen o stavebních pracích.
Kde jste popsal dvě samostatné smlouvy?
Takže EPC smlouva s KHNP k dostavbě Dukovan neobsahuje stavební práce?
V tomto případě se musím omluvit.
Zaměnil jsem význam EPC a CfD.
Takže správně existují dvě smlouvy:
O EPC, kde je ale zahrnuta stavba včetně stavebních prací
a druhá smlouva o CfD.
Problém je jednoduchý KHNP vyhrála s nereálnou cenou, za kterou se to nedá postavit. Máme nejnovější příkalad z UK. Kde Britský parlamentní Výbor pro veřejné účty (PAC) ve své zprávě oficiálně potvrdil, že odhadovaná cena jaderné elektrárny Sizewell C (3,2 GW) vzrostla na 40,5 až 47,7 miliardy liber (v přepočtu cca 1,2 až 1,4 bilionu Kč). Tato částka výrazně překonává dřívější vládní odhady, které počítaly s cenou kolem 38 miliard liber. Znamená to jediné, v Británii to pořádně spočitali a zjistili, že aktuální cena 1 GW JE je 400 miliard Kč, KHNP to podstřelila na 200 miliard Kč. A firma která jim to měla stavět, jim řekla, že to nikdo nikdy za tu cenu nepostaví. Kdo si myslí, že u nás se postaví JE za polovinu ceny, tak absolutně nechápe jak funguje trh.
Problém je jednoduchý, Bláho, vůbec nevíte o čem píšete. Tady se řeší kontrakt na stavební práce, který je v přepočtu na 126 miliard Kč za oba bloky, tj. jde zhruba jen o 30 % celé zakázky, takže asi těžko "zjistili", že stavební práce v hodnotě 126 miliard narostly o 200 miliard. Cena reaktorů APR a UK-EPR se absolutně srovnávat nedá, např. proto, že reaktory UK-EPR spotřebují na GW výkonu o dvě třetiny víc betonu než reaktory APR, logicky jsou tedy i stavební práce podstatně dražší.
Emil ma pravdu, reaktory řady EPR jsou výrazně materiálově náročnější a spotřebují více betonu než jihokorejské reaktory APR, což je dáno robustnější bezpečnostní architekturou EPR (např. plnohodnotné čtyři bezpečnostní systémy a dvojitý masivní kontejnment chránící před pádem letadla).
Jenom uz jaksi zapomnel dodat jak je to mozne. A ano, logicky je to na ukor bezpecnosti. Proste jsme si koupili mene bezpecny reaktor nez UK, tak mozna CEZ usetri, ale zcela jiste na ukor bezpecnosti nas vsech. A to se vyplati.
1) Vůbec ne, množství betonu je důsledkem konkrétního konstrukčního řešení a geotechnických podmínek lokality, nikoliv přímým měřítkem bezpečnosti reaktoru. Ostatně APR1000 má rovněž čtyřdivizní bezpečnostní systémy jako EPR a dvojitý kontejnment také.
Podstatný důvod vyšší spotřeby betonu v Sizewellu je i to, že zatímco Dukovany jsou na seismicky stabilním skalním masivu, Sizewell na sedimentech s vysokou hladinou spodní vody, což vyžaduje úplně jiné stavební založení.
2) Je to tak moc "na úkor bezpečnosti", že samotná EDF koncept EPR opustila, připravuje na výstavbu daleko jednodušší EPR2, a to je samotný EPR na spotřebu betonu ještě výrazně úspornější než UK-EPR, který potřebuje zhruba o 25 % víc betonu než EPR ve Francii nebo ve Finsku, přičemž ASN potvrzuje, že "EDF approach would be able to achieve safety objectives for the EPR2 reactor identical to those of the Flamanville EPR reactor".
3) Koncept EPR historicky vznikl jako společný projekt Arevy a Siemensu, čímž vznikl špatně stavitelný hybrid. Např. obsahoval koncept „two-room“, který umožňoval přístup do vybraných prostor budovy reaktoru i během provozu na plném výkonu. To sice usnadňovalo údržbu a zkracovalo odstávky, ale současně komplikovalo výstavbu – vyžadovalo složitější členění vnitřních prostor, radiační ochranu a ventilační systémy. U EPR2 bylo od tohoto řešení upuštěno a údržba těchto zařízení se přesunula do odstávek. Výsledkem je jednodušší konstrukční a dispoziční řešení budovy reaktoru, a tedy - nižší spotřeba betonu, aniž by to mělo jakýkoliv dopad do jaderné bezpečnosti.






