Domů
Jaderné elektrárny
Nové Dukovany: MPO podrobně popsalo, proč bude garantovat výkupní ceny
Jaderná elektrárna Dukovany
Zdroj: ČEZ

Nové Dukovany: MPO podrobně popsalo, proč bude garantovat výkupní ceny

Vláda počátkem minulého týdne zveřejnila návrh zákona o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice. Po dlouhém odpírání podpory výroby se vláda zákonem chystá zavázat, že podpoří ČEZ garantovanou výkupní cenou za vyrobenou elektřinu. Součástí návrhu je i důvodová zpráva, která podrobně (a často i překvapivě s ohledem na dřívější prohlášení) popisuje současný postoj vlády k budoucnosti energetiky v ČR. 

Prakticky po celou dobu příprav výstavby nového bloku jaderné elektrárny Dukovany se představitelé vlády bránili garantovaným výkupním cenám pro budoucího investora do nového jaderného bloku. Až koncem dubna, a to relativně překvapivě, ministr průmyslu a obchodu oznámil, že se aktuálně připravuje nový zákon, který má uzákonit schéma podpory výroby elektřiny z nového jaderného zdroje.

Pro ČEZ se tak podstatně změnila situace, kromě garancí úvěrů a práva na prodej projektu a náhrady nákladů výstavby (ve formě tzv. put opce) by měl mít zajištěnou i tzv. realizační cenu, kterou bude dostávat za každou vyrobenou MWh elektřiny v novém jaderném zdroji.

Zákon, a zejména pak důvodová zpráva k němu, poměrně obsáhle popisuje důvody, pro které se stát rozhodl nakonec ke garantovaným cenám elektřiny přistoupit. Logickým důvodem pro posun zřejmě bylo, že bez garantovaných cen by investor od stavby zřejmě opět upustil, jak tomu bylo v případě zrušeného temelínského tendru.

Jaderná elektrárna temelín
Jaderná elektrárna Temelín

Vláda při svých výpočtech vychází z předpokladu postupného úbytku zdrojů v soustavě. Česko by se mělo postupně stát z čistého vývozce čistým dovozcem elektřiny, hlavním důvodem pro obrat bilance má být postupné odstavování uhelných zdrojů. Propočty ovšem i přes opatření, která plánuje Evropská unie v oblasti energetických úspor, počítají s postupným zvýšením spotřeby elektřiny ze současných cca 67 TWh až na 77,5 TWh v roce 2040.

Proč právě jádro?

Při výběru zdroje, který by měl zvýšenou poptávku po elektřině uspokojit a současně nahradit dosluhující uhelné zdroje (a později i Dukovany), stát zvažoval pět možností náhrady, a to za pomocí:

  1. obnovitelných zdrojů energie,
  2. elektráren spalujících zemní plyn,
  3. zvýšeného dovozu elektřiny ze zahraničí,
  4. rozvoje akumulace a posílení zapojení strany spotřeby a
  5. rozvoje jaderných elektráren.

Jak se dalo předpokládat, jak obnovitelné zdroje, tak i akumulace a zapojení strany spotřeby nepovažuje vláda za dostatečnou náhradu za odstavované zdroje. Obnovitelné zdroje zde nemají dostatečně vhodné podmínky, aby zajistily požadovaný výkon, a obdobně se Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) vyjadřuje i k akumulaci energie, jejíž reálný potenciál v roce 2030 odhaduje v souladu s Národním akčním plánem pro chytré sítě na pouhých 1000-1200 MW.

Obdobně ani import elektřiny ze zahraničí podle vlády nemá dostatečný potenciál na to, aby byl zajištěn dostatečný a spolehlivý výkon v soustavě. V souladu s propočty by ani nebyla dostupná dostatečná přeshraniční přenosová kapacita. Nelze se přitom spolehnout ani na to, že sousední země budou v elektroenergetice vývozními zeměmi, a proto byla tato varianta logicky zamítnuta.

Založit energetiku České republiky na zemním plynu vláda dlouhodobě odmítá a v důvodové zprávě zmiňuje dva hlavní důvody, proč není energetika založená na zemním plynu preferovanou variantou. Především se jedná o to, že těžba plynu v České republice je pouze marginální, a tedy by plyn pro výrobu elektřiny musel být dovážen ze zahraničí. To je v rozporu s cílem energetické soběstačnosti, který si vláda stanovila. Vláda se přitom odvolává i na Národní bezpečnostní audit, který jako jednu z hrozeb identifikoval výrazné navýšení dovozu zemního plynu i pro účely výroby elektrické energie.

Paroplynová elektrárna Počerady, ČEZ
Paroplynová elektrárna Počerady

V neposlední řadě pak MPO připomíná, že zemní plyn je i přes nižší emise stále emisně náročným palivem a není vhodným pro dosažení klimatické neutrality. Vláda tak stále dle aktualizované státní energetické koncepce z roku 2015 počítá s maximálně 15% podílem instalovaného výkonu v elektrárnách spalujících zemní plyn.

Vláda proto vsadila na jádro. MPO vyzdvihuje jaderné zdroje především s ohledem na výhody v energetické soběstačnosti a nulové emise po dobu výroby elektřiny. Odkazuje se přitom na aktualizovanou státní energetickou koncepci z roku 2015 a také na národní bezpečnostní audit, který varuje před ukončením nebo nepokračováním výroby elektřiny v Dukovanech. V části odůvodnění jaderného zdroje si nelze nevšimnout, že v převážné části se odkazuje na dokumenty, které byly zpracovány před několika lety. Konkrétně například aktualizovaná státní koncepce bývá terčem kritiky pro svoji neaktuálnost.

Vláda: Trh selhává a neposkytuje pobídky pro stavbu nových jaderných zdrojů

Až nebývale kriticky se Ministerstvo průmyslu a obchodu vyjádřilo k situaci na trhu s elektřinou. Trh s elektřinou totiž podle něj vykazuje selhání hned na několika úrovních. Kromě nízké ceny povolenky, která podle materiálu není v současné době adekvátní pro zajištění návratnosti jaderných bloků, jde také o nejistotu tržního vývoje, který je velkou měrou ovlivňován politickými a regulatorními rozhodnutími.

Regulatorní podmínky a rozhodnutí mohou být navíc aplikovány v jednotlivých zemích rozdílně, což vede k tomu, že ačkoliv jsou ceny elektřiny přeshraničně provázané, v každé zemi mohou být zcela jiné regulatorní podmínky pro výrobu. Příkladem mohou být kapacitní mechanismy, které jsou již nyní zavedeny v řadě evropských států, ale v ČR taková podpora není zavedena.

„Investoři nenesou stejnou zodpovědnost za bezpečnost dodávek jako stát a nemají proto důvod rozvíjet ekologičtější technologie s nižšími celkovými náklady, ale dlouhou dobou návratnosti investice, a tudíž značně vyšším rizikem,“ uvádí důvodová zpráva k zákonu o opatřeních k přechodu k nízkouhlíkové energetice.

To vše pak logicky vede k tomu, že investoři preferují projekty s kratší návratností a s co nejnižšími investičními náklady. Vláda v dokumentu přiznává, že v současnosti jsou nejméně investičně náročné zdroje spalující zemní plyn, následované obnovitelnými zdroji a akumulací. Zcela na druhé straně pak stojí jádro, které je investičně nejnáročnější, ovšem jeho výroba provozní náklady patří k nejlevnějším.

Že se pro investory jedná o zcela nejistý projekt pak v porovnání s harmonogramem dostavby vyplývá i z konstatování, že jakákoliv predikce cen energií v dlouhodobém horizontu (v případě dostavby jaderné elektrárny několik desítek let), je dnes vzhledem k závislosti na budoucím regulatorním a politickém vývoji nemožná.

Hinkley Point C
Výstavba jaderné elektrárny Hinkley Point C (ilustrační fotografie)

Svým oponentům vláda dává do jisté míry zapravdu i v tom, že cenu elektřiny lze reálně odhadnout na maximálně tři roky dopředu a to i proto, že se na vzdálenější období elektřina na burzách prakticky neobchoduje. Naproti tomu stojí například odhady zmocněnce vlády pro výstavbu nového zdroje, podle kterého by tržní ceny elektřiny za 20 let měly být tak vysoko, že cena elektřiny z jaderné elektrárny bude dokonce nižší.

„Analýza situace na trhu s elektřinou poukázala na to, že bez státní podpory není možné zaručit dostatečné pobídky pro výstavbu kapitálově náročných nízkouhlíkových zdrojů, jako jsou jaderné elektrárny,“ uvádí důvodová zpráva k zákonu o opatřeních k přechodu k nízkouhlíkové energetice.

Kapacitní mechanismy ani regulační báze aktiv nejsou vhodné modely podpory

Že se vláda ČR rozhodla rozvíjet jadernou energetiku je dlouhodobě jasné. Roky se ovšem politici odmítali zavázat k jakékoliv finanční podpoře výstavby – i proto projekt dlouhé roky přešlapoval na jednom místě. Do minulého měsíce přitom nebylo zcela jasné, jaká (a zda vůbec nějaká) forma podpory bude zavedena. MPO v průvodních dokumentech k zákonu uvádí 5 možností podpory, které připadaly do úvahy, přičemž zvolenou variantou byly vybrány garantované výkupní ceny.

Pokud vynecháme přímou investiční podporu a daňové úlevy, které by nebyly buď motivující nebo přijatelné pro stát, lze se zastavit u podpory formou kapacitních mechanismů, regulační báze aktiv a výkupních cen. Kapacitní mechanismy jsou sice ve Spojeném království využívány pro podporu jaderných elektráren, jedná se ovšem pouze o kontrakty na kratší období (např. na dobu jednoho roku), kterými se podporují již postavené elektrárny.

Pokud by na kapacitní kontrakty pro nové zdroje měly být vypsány aukce, velice pravděpodobně by díky nízkým investičním nákladům zvítězily paroplynové zdroje. Ty jsou navíc ze své podstaty vhodnější pro zajištění rezervního výkonu. MPO v materiálu dodává, že navíc kapacitní mechanismy neumožňují navrácení financí státu v případě, kdy bude cena na trhu vyšší a vedla by k nepřiměřeně vysokému zisku investora.

Za relativně perspektivní lze pro výstavbu jaderných elektráren považovat model regulační báze aktiv, který se už nyní v určité obdobě používá u přepravy plynu nebo přenosu elektřiny. Jeho účelem je garantovat stabilní výnos investorům, kteří spravují klíčovou energetickou infrastrukturu; výnosy provozovatelů infrastruktury, kteří pod regulační bázi aktiv spadají, jsou pak vybírány prostřednictvím poplatku v ceně elektřiny resp. plynu.

vedení

Nad modelem regulační báze aktiv uvažuje pro výstavbu další jaderné elektrárny například Spojené království. To sice pro výstavbu elektrárny Hinkley Point C zvolilo tzv. Contract for Difference, ale nyní uvažuje o změně.

Pro výstavbu by tento model měl několik výhod, zejména by činnost investora byla financována z poplatků již v okamžiku výstavby a nikoliv až při jeho provozu. Výstavba je sice plánována na 7 let, s ohledem na obdobné evropské projekty nelze vyloučit zpoždění. Mezi okamžikem investice a prvních tržeb tak může uplynout řada let, přičemž časové hledisko bude nezbytné zohlednit ve výkupní ceně.

MPO nakonec odmítlo regulační bázi aktiv z toho důvodu, že eliminuje riziko na straně investora a tedy jej přenáší na stát, resp. na konečné spotřebitele elektřiny. Jako druhý důvod pak MPO zmiňuje, že by ČEZ při prodeji elektřiny z nových Dukovan získal významnou pozici na trhu, a proto by takové schéma podpory nemuselo být schváleno Evropskou komisí.

K významné tržní pozici se dokument blíže nevyjadřuje, ovšem v případě výrobního portfolia ČEZu by se jednalo pouze o částečné zvýšení instalovaného výkonu, a to i v kontextu postupného předpokládaného snižování instalovaného výkonu ČEZu v uhelných blocích a odstavení starších dukovanských bloků. Regulační báze aktiv je přitom v energetice často používaný model, a proto by pro Evropskou komisi mohl být v rámci notifikace přijatelný.

Zvítězil výkup elektřiny – vykupovat a prodávat bude státní společnost

Za nejvhodnější tak byla vybrána podpora formou výkupu elektřiny za tzv. realizační cenu, ta má být stanovena na základě smlouvy mezi ČEZem a státem. Návrh této smlouvy má být investorovi předložen nejpozději do dvou let od udělení autorizace na výstavbu jaderného zdroje.

Autorizace je přitom druh povolení dle energetického zákona, které je nutným předpokladem pro výstavbu elektrárny a zpravidla by mělo být obstaráno na samém začátku procesu vedoucímu k výstavbě nové elektrárny. Energetický zákon dokonce nepřímo předpokládá, že by měla být obstarána ještě před podáním žádosti o územní rozhodnutí (to by mělo být podle plánu vydáno již v průběhu roku 2021, přestože je tento termín velice ambiciózní). S největší pravděpodobností tak smlouva a realizační cena začne být dojednávána již v následujících letech (pozn. smlouva o výkupu má být navrhnuta do dvou let, není ovšem stanoveno, do kterého data má být uzavřena).

Hlavním bodem smlouvy pak má být realizační cena, ze kterou bude stát vykupovat elektřinu vyrobenou v novém jaderném bloku. Ta má dle návrhu zákona zohlednit ekonomicky oprávněné náklady na zajištění výroby elektřiny z jaderného zdroje, včetně přiměřeného zisku, i náklady spojené s vyřazováním jaderného bloku z provozu.

„Realizační cena musí zohledňovat ekonomicky oprávněné náklady na realizaci výstavby nízkouhlíkové výrobny, a to včetně nákladů vlastního a cizího kapitálu, náklady související s provozem zařízení a výrobou elektřiny jakož i potřebu tvorby rezervy pro budoucí odstavení zdroje a přiměřený zisk investora,“ uvádí důvodová zpráva  k zákonu o opatřeních k přechodu k nízkouhlíkové energetice.

Přestože to zákon nezmiňuje výslovně, průvodní materiály k zákonu pochopitelně zmiňují i to, že výpočet realizační ceny bude zohledňovat inflaci. Obdobně je řešena realizační cena i v případě elektrárny Hinkley Point C. Pro Hinkley Point C činí £92,50/MWh v cenách roku 2012  a částku těsně nad £100/MWh v cenách roku 2017 (a cca 103 EUR/MWh v současných cenách).

Hinkley Point C, jeřáb Big Carl. Zdroj: EDF Energy

Na první pohled se může zdát, že je navržený český model shodný s rozdílovou smlouvou (contract for difference), která byla uzavřena pro jadernou elektrárnu Hinkley Point C. Z pohledu ČEZu by byl sice výsledek obdobný – za vyrobenou elektřinu dostane garantovanou cenu, v modelu pro Hinkley Point se ale cena na trhu vypočte z mixu cen jednotlivých kontraktů na burze – provozovatel elektrárny má tedy možnost v případě úspěšné strategie obchodování na burze své zisky ještě mírně zvýšit.

V případě garantovaných cen tomu je jinak, ČEZ si přijde na cenu garantovanou bez ohledu na to, jak je elektřina na burze prodána. Prodávat elektřinu totiž má státem ze 100 % vlastněná společnost. Případný rozdíl mezi cenou zobchodovanou na burze a cenou garantovanou pak zaplatí koneční spotřebitelé na fakturách, čímž jsou současně na konečné spotřebitele přeneseny dopady případného špatného obchodování na burze ze strany státní společnosti, která má elektřinu prodávat.

Výkupní ceny ukazují, že to vláda myslí vážně

Garancí výkupních cen na výrobu elektřiny vláda skutečně ukázala, že to s dostavbou (nebo alespoň s pokračováním přípravy) myslí vážně. Bez garancí si lze jen složitě představit, že by současné snahy neskončily jako v případě předchozího tendru pro jadernou elektrárnu Temelín. Ostatně, že jsou garance pro stavbu nezbytné, vyplývá z doprovodných materiálů zákona zcela jednoznačně.

Návrh zákona stanoví pouze rámec, který má vést k uzavření smlouvy o výkupu. Až na základě této smlouvy bude jasné, jak moc se konečným spotřebitelům výstavba vyplatí. O smlouvě bude nepochybně dlouhé jednání a už teď se dá předpokládat, že největší boj bude o nastavení realizační ceny elektřiny a sankce za nesplnění povinnosti uvést nový blok do provozu ve stanoveném termínu.

Z podkladů k zákonu nicméně vyplývá i to, že jakákoliv budoucí investice podobného rozsahu je značně riziková a tato rizika na sebe do určité míry přejímá stát. Stát ovšem vychází z podkladů, u kterých se objevily pochyby o jejich aktuálnosti již několik let nazpět. Projekt s takovou dobou trvání a takovými dopady, by si nepochybně zasloužil, aby rozhodování o něm vycházelo z aktuálních dokumentů.

Stále se ovšem v případě tohoto zákona jedná pouze o návrh, v případě hladkého průběhu by ovšem měl platit již od 1. ledna 2021

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(114)
P
25. květen 2020, 15:12

Jeste se nekoplo a uz chteji po nas penize,jeden tunel neni zaplacen a uz platit druhy???Kdo odebira ciste zelenou elektrinu,bude platit tez? Atom neni zeleny!!!

pave69
25. květen 2020, 19:44

Chtěl bych odebírat čistě NEzelenou elektřinu a neplatit příspěvek OZE. A taky si můžu maximálně nas.at. Zelená není levná!!

Pete
26. květen 2020, 11:21

A taky byste třeba chtěl jezdit autem bez katalyzátoru a filtru pevných částic. A vozit manželku a děti bez airbagů. Jenže vám to toho zasahují ti lumpové z EU. Sbalte si a jeďte na východ. Tam budete jako v ráji a ušetříte hrozně peněz.

Carlos
26. květen 2020, 11:26

No... kamarád si koupil veterána ameriku, myslím nějakého Dodge ze 70. Akorát pořád že by chtěl odkoupit pozemek na tu vrtnou věž co mu k tomu nepřibalili.

St
26. květen 2020, 16:46

Pane Pete proč chcete Pave69 posílat někam, kam možná ani nechce? Jen proto, že má jiný názor? Budete se divit, ale spousta generací jezdila vozidly bez katalyzátorů a filtrů pevných částic ani tam neměli airbagy o ABS či ESP ani nemluvě. A žili. A mnozí dokonce dobře. Takže někdo kdo nemá v autě filtr pevných částic či airbag není automaticky ani vrah ani blázen.

Pavel K
27. květen 2020, 13:29

Ano, zili dobre, ale diky jejich skodlive stope se nam v ohledech, ktere se tech skodlivych stop tykaji, zije hure. Opravnuje nas to prenaset finacni a zdravotni zatez na nase potomky, kdyz s tim uz sami muzeme neco delat?

Pavel
28. květen 2020, 22:06

Zelený vyIízanec a má takové touhy .. Vlastně není divu, vždyť zelení propagují devastaci životního prostřednictvím dotované oze.

Carlos
28. květen 2020, 22:22

Čau parodie...

Trolla Pavla nekrmit.

St
26. květen 2020, 16:43

Myslím, že nejste sám. Kdyby bylo něco takového možné, tak by většina lidí zvolila levnější energii. A dovolím si říci, že i v tom tolik některými opěvovaném Německu.

Pavel K
27. květen 2020, 12:21

U nas asi ano, v tom opevovanem Nemecku jsou lidi ... jak to rici kulantne? Maji vyssi standart, takze jim nejde takmoc o to, zda si poridi jako treti auto Octavku ci Mercedes, ale o to, co dychaji, ji zda buou mit v budoucnu vodu a snih.

Tomáš Krátký
27. květen 2020, 13:34

Jsem pro, aby byla možnost volby.

Pokud někdo chce být ekologicky uvědomělý, ať si je. Ale za svoje. Žádný "OZE příplatek" platit nechci.

Carlos
27. květen 2020, 13:40

Dobře, pane Krátký,

já tedy zase nechci platit na jadernou hračku ani na škody z uhlí.

Pavel K
27. květen 2020, 14:15

Pane Kratky, (osloveni mi zni divne, kdyz mam stejne prijmeni :-) )

koho jste v roce 2006 a 2010 volil (pokud jste nemel vek, tak rodice :-) )? Pokud (tehdy prokazatelne) udpurce toho tunelu, pak by se o tom dalo uvazovat. Budeme mit my stejnou moznost o odpusteni, pokud ted prokazatelne jsme proti dostaavbe JEDU a nebudeme podprovat zadnou stranu, ktera nebude jeho odpurcem?

A nebojte, jak se zdrazi elektrina (ci klesne komplet OZE s akumulaci), tak pribude "ekologicky" uvedomelych lidi. A nezavidim tem, co nebudou mit to uvedomeni (moznosti) ... A co na to stat? Zvedne (snizi odpocitatelnou polozku na platce) dane vsem. Jeste pred dvaceti lety bylo logicke zacit stavet JE, protoze nebyla zadna ekonomicka alternativa. I proto, ze ta alternativa je a relativne dostupna, tak bych jako stat uvolnil pravidla a snahu vyrabet.

Napada me jedna silenost, co kdyz by vznikly produkty: od nestala elektrina koncova cena 0,2 Kc za odebranou 1 kWh az po garantovane dodavky (ktere ani dnes nemate!) za napr. 40 Kc za 1 Kwh. Samozrejme rozskaloval dle moznych vypadku a jak dlouhych (za urcite casove obdobi). Cim je clovek chudsi, tim mensi by mohl mit naroky a tim by k nemu byla tato regule priznivejsi. Nebyla by tohle moznost te Vasi volby, nebo jak byste ji chtel udelat?

Tomáš Krátký
28. květen 2020, 11:44

Pane Krátký (taky mi to zní divně.:-) ),

v roce 2006 a 2010 šly ještě volby mimo mě (a koho volili rodiče, netuším).

S OZE mám problém hlavně v tom, že jejich podpora je (dle mého) předčasná. Technologie na to prostě ještě nedozrály. Mám rád sci-fi, umím snít o věcech typu "biotechnologický dům, který zachytává sluneční energii, vytváři zásoby energie, skladuje a čistí vodu, filtruje vzduch atd."

Chemické způsoby skladování energie mají své limity, energetická hustota prostě není moc vysoká. A pokud ty limity překonáme, může to být opět pouze na nějakém "jaderném" principu. Pokud se tedy nebavíme o nějakém naprostém průlomu v poznání.

Ad. "od nestala elektrina koncova cena 0,2 Kc za odebranou 1 kWh az po garantovane dodavky (ktere ani dnes nemate!) za napr. 40 Kc za 1 Kwh.": Ano, takhle nějak by to dávalo smysl. Jenže skutečný pokrok nastane teprve tehdy, až bude provoz v ostrovním režimu opravdu dávat smysl. "Nestálé dodávky EE" v podstatě žádný koncový uživatel nechce, to je takový poloviční návrat do středověku. A v okamžiku, kdy by se OZE nemohly schovat za masivní přerozdělování, tak by na (skutečném) volném trhu cenově neobstály. Rozhodně ne v tuto chvíli.

Když uvážím masivní investice, které do OZE v posledních letech šly, připadá mi mnohem smysluplnější "dotáhnout" reaktory IV. generace a uzavřít palivový cyklus. Tohle se zatím jeví poměrně reálně, pokrok vázne hlavně na materiálech.

St
25. květen 2020, 20:00

Atom je rozhodně ekologický, bezemisní zdroj EE. Netvrdím, že je to vždy a všude jediný a optimální zdroj EE. V našich podmínkách pokud nechceme import, tak nám nic jiného nezbude, než budovat JE.

Pavel K
27. květen 2020, 12:29

To jsme si myslel do doby, nez me ucitel (Environmentalistiky na FI MU) vyvedl z omylu a rekl, ze JE ma obrovske emise pri stavbe, velke emise pri likvidaci a take nejake emise pri provozu (souvisejici s udrzbou a bezpecnosti). Ano, bezemisni v tomto pripade nebude zadna elektrarna, dokud za jeji vyrobou, provozem a recyklaci (ekologicke likvidaci) nebudou suroviny a jejich zpracovani vyhradne za pouziti obnovitelne energie.

A proc bychom nemeli chtit import? I daleko vice rozvinute zeme importuji a nejak je to neposkozuje, spise naopak, mohou alokovat zdroje pro vyrobu s vyssi pridanou hodnotou (to EE v zadnem pripade neni)

Emil
27. květen 2020, 12:41

Tak to Vás pan učitel do toho omylu spíš zavedl, než že by Vás z něj vyvedl...

Ty "obrovské" emise je potřeba porovnávat s obrovským množstvím elektřiny, kterou elektrárna vyrobí. V přepočtu na vyrobenou jednotku elektřiny jsou pak ty emise spolu s elektřinou z větrných elektráren nejnižší. Potvrzuje to např. IPCC.

Milan Vaněček
27. květen 2020, 13:09

Ano, zvolil jste správně čas budoucí... "vyrobí..." Kdyby tam bylo třeba kolik už vyrobila, tak by se třeba v Japonsku nedopočítali. Vše záleží jak dlouhou fiktivní životnost elektrány počítáte, těch 60 let s kterými občas operují jaderníci se žádná JE nedožila a troufnu si říci že ani v plném provozu nedožije.

IPCC je politické těleso při OSN, politici napíší či řeknou cokoliv.

Pavel K
27. květen 2020, 13:11

Mozna v roce 2000 byly jine vypocty.

Nasel jsem prednasku z pozdejsi doby zde

is. muni. cz /el/fi/podzim2013/PV108/um/02/printable.pdf

strana 17, jsou tam uvedene externality, ktere ma JE vyssi jak plynove elektrarny. Jaktoze se to tak razantne za tech 20 let zmenilo? Stavi se JE daleko efektivneji (na emise) jak drive? Jedine, co me napada je, ze JE tam ma uvedene obrovske mnozstvi siry (na 2 GW vykon), ale dnes uz maji spalovaci motory (ktere se asi zasadne ucastni pri vsech zivotnich fazich JE) katalyzatory. JEstli se nepeltu, v 1999 uz byly zdroje elektricke energie odsireny, takze tam, dle mych chabych znalosti, uz nejaky zasadni vliv byt nemel.

Emil
27. květen 2020, 13:13

Na nesmysly trolla Vaněčka nereaguji.

Emil
27. květen 2020, 13:32

Pavle K, v první řadě si ujasněte, jestli se chcete bavit o emisích nebo o externalitách, protože to není totéž.

Za druhé, ani u emisí, ani u externalit není uveden žádný zdroj, odkud autor (opět neznámý) údaje čerpal. Minimálně u emisí, o kterých je řeč, má autor emise značně podhodnocené oproti mnohem novějším datům právě např. od IPCC:

www. ipcc. ch/site/assets/uploads/2018/02/ipcc_wg3_ar5_chapter7. pdf

Pravděpodobně tedy autor čerpal z vylhaných materiálů "ekologických" organizací, na které se ostatně jinde v materiálu hojně odkazuje.

Pavel K
27. květen 2020, 13:57

Pokud jste si nedoheldal, auto je Tomas Pitner (is . muni. cz /osoba/94), za mych studii jeste nebyl docent. Jelikoz jej znam osobne a mam urcite poneti o jeho inteligenci a zaberu, je pro me velice duveryhodny.

Tak zajima me vse. Externality daji, dle me logiky, lepsi pojem o "ekologicnosti" daneho zdroje. Emise zase ukazi, jake reseni je lepsi na aktualni problem.

Navedete me, prosim, ve Vami odkazovanem dokumentu, kde je nejake srovnai externalit (dle Ctrl + F "externalit" jsem nenasel) a emisi ("emissio" je tam 470x)

Emil
27. květen 2020, 14:16

Hledejte slovo kWh a srovnání emisí najdete docela snadno, shrnutí je v tabulce na str. 539.

Milan Vaněček
27. květen 2020, 15:05

Pavle K. jen poznámka na okraj k tomu co Emil říká, cituji ho: "Pravděpodobně tedy autor čerpal z vylhaných materiálů "ekologických" organizací,..."

Ve skutečnosti je takového charakteru řada materiálů, které Emil a jiní předkládají například o fotovoltaice ve srovnání s jadernou energetikou. Termín "vylhaný" je nepřesný, měl být zaměněn za vhodnější termín, např. ("starý údaj, již mnoho let zcela neplatný", vývojem techniky překonaný.)

Uvedu nedávný příklad, kdy Emil zde na webu Oenergetice předkládal tabulku materiálové náročnosti jednotlivých technologií a já mohu kdykoliv dokázat, že tato tabulka již v roce 2019 či nyní neplatí, že údaje o fotovoltaice odpovídají spíše stavu okolo roku 2010, například lze zcela přesně spočítat že spotřeba skla (hlavní část váhy FV panelu) je třetinová vůči hodnotě zde uváděné.

Podotýkám, rok 2010 byla doba, kdy průměrná cena solárního panelu byla desetkrát vyšší než nyní. Je vidět, že u technologií, kde je demonstrován pokrok každý rok (fotovoltaika, větrné elektrárny), jsou cenové i materálové náklady mnohem nižší než byly dříve. A že uvádění starých údajů lze klasifikovat jako podvod.

Obávám se, že tohoto klamavého triku mohou používat i autoři podkladových zpráv pro vládní rozhodnutí o energetické koncepci a o stavbě nové jaderné elektrány.

Proto bych doporučil členům vlády ČR aby vyžadovali osobní podpis každého autora pod každou takovou zprávou a policii ČR bych doporučil evidenci a zdokumentování originálů těchto podkladových zpráv, až se ukáže, že současná realita je zcela jiná než autoři tvrdili. A skutečně nezávislou oponenturu těchto zpráv.

Bob
27. květen 2020, 18:38

Přidávám český odkaz na externality:

https://oze.tzb-info.cz/teorie-obnovitelna-energie/9022-ekonomicke-hodnoceni-externich-nakladu-vyroby-elektricke-energie

Na konci článku je spoustu pramenů, odkud autor čerpal.

Pro p. Vaněčka pokud má:

VE 0,03

VtE 0,04

JE 0,09

FVE 0,37

Tak i při nějakém případném zlepšení FVE bude stejně podstatně horší, než ty tři včetně jádra.

Milan Vaněček
27. květen 2020, 19:49

Bobe, díky za přihrávku na smeč. Přesně jste zdokumentoval, to co zde vytýkám Emilovi a jemu podobným předkladatelům "odborných podkladů" pro rozhodnutí vlády. JSOU TO STARÁ DATA, v tom Vašem případě i z minulého století. Fotovoltaika je v současnosti úplně jinde. Ten Váš článek na nějž odkazujete je z roku 2012 a prameny převážně z minulého století.

Jen Vám opět říkám, jak jsem řekl již zde na jiném místě:

Cena fotovoltaických panelů je dnes DESETKRÁT nižší než byla v roce 2010 a cena velkých FVE je cca 7x nižší.

To Vám řádově změní ekonomický dopad na obyvatelstvo, v roce 2010 byla u nás fotovoltaika jeden velký tunel, nyní je to levnější technologie než jádro.

Srovnávat ve studii fotovoltaiku na střeše (cca 10 kW) s JE o výkonu 1 GW je naprostá pitomost (jo srovnávejte tedy s malou jadernou elektrárničkou v suterénu tohoto domku, anebo srovnávejte JE s utility scale FVE).

Bobe, nenechte se zmást těmi "ohýbači reality" s 10 či 20 let starými daty (které neplatí ani pro JE, tam, po haváriích cena rostla nahoru, u FVE se řádově snížila!!! FVE neustále zvyšují účinnost a snižují materiálovou spotřebu - to je důvod klesajících cen=realita.

Myslím, že už brzy si toto podvodné jednání uvědomí nejen odborná část veřejnosti, ale snad i politici u nás.

Jan Veselý
27. květen 2020, 20:04

ad Bob) Pan Vaněček vám akorát může poděkovat, že potvrzujete jeho slova, když se tu odvoláváte na článek z roku 2012 z něhož berete údaje z publikace z roku 2008 využívající data z let 2005-2007.

< href="http://www.feem-project.net/cases/documents/deliverables/D_06_1%20part2%2008_09.pdfTady ho máte a můžete mi zjistit proč má střešní fotovoltaika tak hrozivě negativní vliv na lidské zdraví. Já to chvíli hledal a marně.

Ostatní se mohou pobavit tím, že autoři předpokládali pokles cen elektřiny FV farem na ~208 EUR/MWh v roce 2020 a ~165 EUR/MWh v roce 2030. Jako průměr EU to není špatné ;-))))

Bob
28. květen 2020, 18:27

P. Vaněček a Veselý:

To jsou externality, ty nemají nic společného z cenou panelů

Zlepšení je možné pouze použitím jiných (životní prostředí méně zatěžujících) materiálů. Což se u FV neděje, nebo zlepšením účinnosti.

Chcete snad tvrdit, že od roku 2010 se FV v tomto zlepšily cca 4* oproti jádru a cca 10* oproti VE, nebo VtE, aby se jim alespoň vyrovnaly?

Bob
28. květen 2020, 18:51

Tak jsem se p. Veselý díval na ten Váš odkaz na externality:

a) Máte tam ještě starší data, poslední jsou z roku 2008 novější jsou jen předpovědi.

b) když se podíváte na externality jsou u FVE cca 2,5 násobné, než u jádra. Moc přesně to nejde z grafu odečíst.

Což se celkem shoduje s daty, co jsem dal já. Nějaký rozptyl tam bude vždycky, protože v podstatě de o odhady (přesné počítání s nepřesnými podklady, navíc podle různých metod).

Nicméně je tam klasický trik: Jádro je grafu, kde jeden dílek je externalita 2, FV v grafu, kde dílek je externalita 5. Takže na první pohled (opticky) stejné externality, ovšem na osách z různým měřítkem!

Ivan Novák
25. květen 2020, 15:42

Pokud si pamatuji, když se začínalo s OZE v Německu, byla u Evropské komise vznesena stížnost, že FiT je nedovolená státní podpora narušující hospodářskou soutěž, a ta stížnost byla zamítnuta s tím, že přece nevykupuje stát ale soukromé firmy (provozovatelé soustav), tak jakápak státní podpora.

Francouzský CEA začal honit bycha s taxonomií.

Hlavně se nenudit.

Vladimír Šťastný
25. květen 2020, 17:31

Já to vidím jako vítězství jedině možného, pokud chceme být energeticky soběstační. A energetickou soběstačnost považuji za jednu z nejdůležitějších věcí, kterou si národní stát musí uchovat.

St
25. květen 2020, 20:02

Naprosto s Vámi souhlasím. Soběstačnost by měla být pro nás prioritou nejen v energetice. To co se stalo v poslední době, by pro nás mělo být více než poučením, že když přijde opravdová krize, tak se můžeme spolehnout jen a jen na sebe.

Carlos
25. květen 2020, 20:43

Ano a protože se můžeme spolehnout jenom sami na sebe, tak vláda dala prioritu materiálu z Číny, že? Nebo protože se můžeme spoléhat jenom sami na sebe, tak vláda parlamentu ústy ministra lhala o množství dostupných roušek ve skladech, že?

Co se týče spoléhání a solidarity, tak vzhledem k průběhu, tak jsme to měli být mi, kdo pomáhá okolí. Promiňte, ale nedá se čekat že země které mají násobně na hlavu více případů než mi, budou pomáhat někomu kdo jich má podstatně méně. K dnešnímu dni (a v počátku to bylo ještě jiné) je v Německu 2175 a u nás jen 854 případů na milion. A oba systémy tedy běží. V Evropě byly a jsou mnohem potřebnější země, než ČR.

A co vláda udělal protože selhala v tom k čemu je, tedy zajištění kritických zásob? Zakázala export, materiálu, dezinfekce, když tedy dezinfekci začal dělat Žufánek, tak na něj někdo poslal zakleknout celníky a když se jich ptal, tak mu nedovolili vyrábět dál, zato nejmenovaný podnik mohl. Na firmu co začala dělat roušky šla kontrola z berňáku dvakrát už letos.

Jinak, když jsme u toho, tak EU nemá od států předanou kompetenci koordinovat cokoliv v takovéto nebo jiné krizi. Stejně jako Frontex musí při ostraze vnější hranice spoléhat na lidi z dané země.

Tak trochu brzděte s tou chválou národního státu.

Petr Poruban
26. květen 2020, 13:31

Perfektní.

Naprosto souhlasím.

Musím říct, že tak trochu žasnu, že i u nás je někdo schopen dívat se na věci z nadhledu a nezaujatě, bez nacionalistické deformace.

Pomáhat někomu jinýmu a být konstruktivní. Jak neobvyklá myšlenka v našich končinách. Někdy si říkám, že kniha Československo, stát, který zklamal od Mary Heimannové by u nás měla být povinnou a ne blokovanou četbou, jak tomu ještě nedávno bylo.

Zklamaly národní státy. Ne všechny samozřejmě. Například Finsko má sklady s potřebným vybavením. Proč je nemáme my?

Kdyby se epidemie řešila v EU centrálně, jistě by se tak dlouho neotálelo se zavedením opatření v Itálii. Nakonec stejně museli všechny země přijmout velice podobná opatření v přibližně stejnou dobu.

Nemusela především tolik trpět ekonomika zablokováním všech hranic. Nerozumím tomu, proč jsou zablokovány hranice se Slovenskem, Rakouskem, Maďarskem atd.. I v Itálii je zásadně jiná situace na jihu, než na severu a podobně je to i ve Španělsku, kde je zasažen hlavně Madrid. Na druhou stranu jsme i u nás museli zablokovat určité oblasti, a stejně se to mělo řešit po celé EU.

Co se týká soběstačnosti, postrádala smysl už za Rakouska. Jak dlouho vydrží naše ekonomika prosperovat bez okolí jsme si mohli docela dobře uvědomit právě v současnosti. Kdyby tady bylo Rakousko dodnes, nemuseli jsme být bezvýznamnou malou levnou montovnou s tragickou historií okupace ze všech stran.

Jaroslav Studnička
26. květen 2020, 14:17

Jste asi již zapomněl jak von der Leyen reagovala?!

Carlos
26. květen 2020, 14:34

Prvně nechtěla zavřít hranice. No a v současnosti to už zase nemá smysl držet. Jinak co mohla víc dělat, když na to nemá pravomoci a EU nemá reálnou vládu?

Studna
26. květen 2020, 15:29

Reagoval jsem na komentář: "Kdyby se epidemie řešila v EU centrálně, jistě by se tak dlouho neotálelo se zavedením opatření v Itálii."

Právě že podle reakcí von der Leyen by i v případě vámi chtěných pravomocí zareagovali stejně špatně.

Stejně tak uzavření vnějších hranic EU přišlo pozdě.

St
26. květen 2020, 16:50

Pokud si dobře pamatuji, tak takové Itálii ve finále pomohli Rusové, Kubánci a Číňané. Pokud by jsme jim poslali pár vojenských doktorů, tak bych věřil, že existuje něco jako evropská solidarita a vzájemnost. Stačilo mi, když američané přepláceli dodávky zdravotnického materiálu, nebo jak Němci zabavili nějaký ten materiál určený pro nás. Prostě a zkrátka, když šlo do tuhého, tak každý jel jen a jen na sebe. Takže pokud by v Evropě byl nedostatek vody či elektřiny, tak si nedělám iluze, že by nám někdo nezištně pomohl.

Petr Poruban
26. květen 2020, 20:54

Myslíte tuhle pomoc:

https://www.theguardian.com/world/2020/apr/27/moscow-motives-questioned-over-coronavirus-aid-shipment-to-italy

kde se Italové vyjadřovali, že 80% vybavení z Ruska bylo nepoužitelné? Nebo, že šlo o mistrovské dílo propagandy?

Němci si do svých nemocnic brali nemocný i z jiných zemí a my jsme to potom nabízeli také. Takže není pravda, že každý jel jen sám na sebe jak píšete. Samozřejmě, mělo to být lepší. Národní státy toho asi moc schopný nejsou.

EU tohle neměla v kompetenci. Kdyby to řešili hygienici v EU společně, mohlo to vypadat jinak. Takhle se k tomu jen vyjadřovali politici bez kompetencí a bez přípravy. Jednotlivé členské země to chtěly řešit samy a neshodly se na předání pravomocí centru.

Jaroslav Studnička
26. květen 2020, 21:40

Tak to by mě zajímalo, který model by dle EU hygieniků vyhrál, ten švédský, liberální západoevropský a jihoevropský nebo středoevropský?

Carlos
26. květen 2020, 23:06

A třeba do USA poslalo Rusko jako pomoc přístroje na 230V (síť s uzlem do hvězdy) bez přepínatelného či odnímatelného zdroje přestože se ví že v USA je dostupných 2x115V split phase, 208V Hi leg delta, nebo 3x220V do trojúhelníka. A veřejnost se o tom dozvěděla jen tak že v Rusku jich pár zabilo lidi a byly součástí dodávky do USA, vyjádření USA, že pro ně nepoužitelné.

Čínská pomoc nepoužitelná v mnoha případech, do Itálie došly obleky z netkanky které se trhají když se na ně škaredě podíváte, běžně chodí roušky bez gumiček, respirátory netěsní k nám se možná dostaly použité roušky (minimálně jedna prokazatelně silně znečištěná), testovací sady nepřesné, některé kontaminované. A mimochodem všechno zaplaceno, nikoliv darem.

Pane Studničko,

mohu se zeptat proč se tak hloupě ptáte? Jak to tu má kdokoliv vědět? Postup by byl jiný, situace by se asi vyvíjela jinak.

Obchodník
26. květen 2020, 18:25

Žufánek udělal hloupost už od začátku tím, že z potravinářského lihu, který podléhá celní evidenci, tedy kažé deci je pod dohledem začal dělat desinfekci, která není nijak evidovaná a u které není jasné, zda obsahuje 15% či 5% lihu. Takže od počátku jim muselo být jasné, že to neprojde, tak naivní nejsou.

A myslet si, že kvůli coroně se bude kašlat na zákony je, s prominutím, blbost. Co chtěli zkoušet, netuším, je to ale stejné, jako by chtěl někdo kvůli coroně prodávat benzín či naftu bez spotřební daně jako čistidlo třeba.

O tom ,že by někdo za dva měsíce měl dvakrát kontolu, protože corona je tady třetí měsíc silně pochybuji, to jaksi nejde, protože po případné první kontole která trvá cca měsíc je na shcálení protokolu, vyjádření a odvolání dalších 15 dnů, takže co píšete je hloupost.

Carlos
26. květen 2020, 22:31

Žufánek udělal to co dělaly normálně lihovary na západě a bez problému. Zvláštní že tam to šlo rychle a u nás to hrozně vadí. To co vyrobil prvně bez ptaní? Budiž, ale že mu to při deklarovaném nedostatku dezinfekce nedovolili vyrábět, když jinde to šlo, je podivné a spíš vizitka zkostnatělé byrokracie, nebo jejího zneužití.

Nesrovnávejte benzín s dezinfekcí při koroně, to je trochu něco jiného, nezdá se Vám? Pokud chcete mít příklad s palivem, tak vezměme jinou situaci, opět lihovar a třeba postupující fronta, nebo velká tropická bouře a nedostatek paliva v oblasti (možná pomiňme že to možná modernímu benzinovému motoru neudělá dobře), nebo spad ze supervulkánu. Stát neschopný cokoliv zajistit, majitel rozprodá lih za výrobní náklady nebo rozdá, bez daně. V takové situaci prodej bez spotřební daně je minimálně legitimní a morálně správný.

To co tam stát předvedl je vrchol direktivního byrokratismu. Buď nebyla krize a bylo desinfekce dost (pak proč zakazoval vývoz), nebo byla a pak je otázka proč odmítl využít možnosti která se nabízela a to povolení za nějakých daných podmínek výroby dezinfekce z potravinářského lihu.

Nebo jiné přirovnání, bude hořet půlka Šumavy máte doma jako muzejní kousek starou hasičskou cisternu, sice nemá značky a technickou, ale funguje. Vy s tím zachráníte před shořením Lenoru, ale stát po vás půjde za nedovolený odběr povrchové vody a provoz vozidla bez technické. Podle paragrafu to je, ale jinak je to nesmysl.

Najděte si rozhovor s majitelem firmy co začala dělat roušky místo prostěradel. Jeden rozhovor je na hospodářkách, další na seznamu.

Stát tu v obou případech odmítl překročit stín své vlastní byrokracie a ukázal se jako prvek ubíjející (dlouhodobě) činorodost ve společnosti.

Buď je krize a pak je potřeba aby se všechna dostupná kapacita k jejímu zvládání mobilizovala a dá se tomu rámec, ale aktivita se nebude likvidovat, není-li vyloženě škodlivá. Nebo krize není a pak není třeba dělat poplach. Ale fakt není možné aby stát začal dělat že je krize a pak aktivitu lidí směřující k jejímu zvládnutí potlačoval, nebo jej zajímalo akorát jak z toho vytřískat peníze.

Ale čemu já se tu vlastně divím? Stát už od iniciativ dostal během půl roku dvě appky zdarma - e-shop na dálniční známky a chytrou karanténu. Oboje až se na to veřejnost přestala tak moc dívat zahodí a stejně je zadá někomu za stovky milionů.

Myslím že umíte čít mezi řádky co je v současnosti největšími zločiny v ČR. Úspěch a proaktivní přístup.

Pavel K
25. květen 2020, 23:07

A jak te priority (energeticke sobestacnosti) chcete dosahnout?

Co se stalo v posledni dobe dobre naznacuje Carlos. Schopnym se hazely klacky pod noy nebo s ena ne zaklekavalo, vsehoschopnym se dekuje a tucni se jim konta.

St
26. květen 2020, 16:53

Co se týče elektrické energie tím, že urychleně dostavíme JE. Ohledně zemědělství, místo řepky a kukuřice pro OZE pěstovat obilí a jiné komodity včetně podpory masné výroby.

A co se týče vody, tak v prvé řadě vyhnat z naší země nadnárodní koncerny, tak jak se to již podařilo např. ve Francii. Změnit lesní hospodářství a postavit nové přehrady, by nám voda jen tak neodtékala do zahraničí, stejně jako zisky z ní.

Pavel K
27. květen 2020, 13:02

Psal jste obecne o energii, jestli se nepletu. Od Vas, zastancu JE, jsem necetl (jestli jsem se prehledl, odkazte me a rad se omluvim), ze by Vam vadila energeticka nesobestacnost, ale hodne Vam vadi nesobestacnost v elektricke energii. Proc jako? Ja tamnevidim nejaky velky rozdil. Staci, kdyz se bude oboji ridit trhem, takze pokud je nedostatek, cena se zvysi a tim nalaka investory, kterym se to za nynejhsich podminek nevyplati, ale pri zvysene cene ano. Takze vybuduji nove zdroje.

Kolik tech JE je dle Vas potreba dostavet?

Pokud se jako stat zacnete michat do toho, ze on bude vyrabet (jeste navic pominu, ze neumime porucit vetru desti, takze potravin se vzdy vyrobi jine mnozstvi nez planovane), tak vlastne stat bude monopol a jak jiste i Vy vite, tak monopol = zdrazeni a snizeni kvality. Takze vlastne svym tvrzenim chcete, aby se nam ty zakladni komodity zdrazily. Ale jak to vlastne provedete, kdyz mame otevreny trh a tim padem budeme mit moznost vse nakupovat ze zahranici? Tam radi uvidi moznost dodavat do CR lacineji, nez nas stat dokaze vyrobit a timpadem vyrobu naseho sttau muzete bud odpiskat (koupi si ji jen nadsenci) nebo budete muset dotovat, coz je zase proti trznimu prostredi EU. Takze nakonec bychom museli z EU vystoupit, aby nam svymi pravidly o hospodarske soutezi, nedovolene podpore a antimonopolu nekecal do nasi vyroby. No a pak bychom museli zavest cla, aby se nam nevyplatilo nakupovat t levnejsi ze zahranici, coz by vedlo k protiopatreni. Takze mi z toho vseho plyne, ze chcete, abychom shudli a to ne trosku ale razantne. Nebo mate nejaky zpusob, jak sveho pzoadavku docilit bez razantniho dotovani z dani nebo uzavrenim se pred okolnim svetem?

Jak chcete vyhnat nadnarodni koncerny? Snad ne na zpusob Huga Chaveze. Zmenou lesniho hospodarstvi snad mate namysli vratit se k puvodnim drevinam - buk, olse, briza, modrin... Ale to je beh na hodne dlouhou trat a budeme moci vyuzivat dreva daleko mene a za vyssi penize jak doposud. Nebo mate jiny recept?

K cemu pomuzou nove prehrady? To jako ze se diky nim vsakne voda do zeme? Tamje problem, ze voda neni v zemi a ze misto vyuzivani upravene povrchove vody vyuzivame prave tu podzemni. A bez te podzemni stejne caem nebude ani ta povrchova. Takze z meho pohledu jsou rpehrady jen nejaka zaplata, ktera bude fungovat jen chvili. Problem je, ze se z nasi zeme pomalu stavaji subtropy, ze vice prsi v privalech a ve chvilich plne vegetace a nedoplnuji se zasoby podzemni vody v zime a na jare (bacha, kalendarni jaro je u nas uz v drtive vetsine plne vegetacni - vegetace nepusti vlahu hloubeji do zeme, nebo dokonce lestni). No a ze voda odteka do zahranici. To jako po vytvoreni prehrad prestane voda odtekat? To se dle Vas vsechna vypari nebo vsakne? Me napada trosku jine reseni - podivejte se, kam jde upravena voda z cisticek... nenaslo by se lepsi vyuziti?

Na zaver. Na prvni pohled Vase tvrzeni vypada libive, ale kdyz se na ne clovek podiva selskym rozumem a v souvislostech, nemuze vubec fungovat. Takze mi, prosim, upravte tok myslenek a popiste, jak by to cele fungovalo a jake to bude mit klady a zapory. Jinak Vas prispevek beru stejne jako slova nasi vlady...

Tomáš Krátký
27. květen 2020, 13:52

Pavek K: ad "Staci, kdyz se bude oboji ridit trhem, ..."

S tím naprosto souhlasím. A v tom je bohužel taky ten hlavní problém. V případě OZE (a obecněji "boje za ekologii") se o žádný trh nejedná. Je to jenom snaha o prolobování těch správných zákonů a zaručený zisk. Říká se tomu "rentiérský kapitalismus". Nemusíte mít lepší produkt, stačí lepší zákon(y)...

P.s. Ještě drobná poznámka k energetické soběstačnosti. Určitě platí, že dává smysl snažit se o co nejnižší cenu (čehokoliv, nejenom EE). Jenže bychom se neměli upínat pouze na cenu ve smyslu množství peněz, ale na celkové náklady. A zrovna soběstačnost může mít docela vysokou hodnotu, právě tak, jako třeba pojištění.

Pavel K
27. květen 2020, 14:25

Pane Kratky, ja v boji za ekologii vidim neco jineho, asi proto, ze se na nej divam z pohledu vlastni osoby a co pro ni mohu udelat a nedivam se, co z ni potece vsem okolo. Proste nesouhlasim s popularnim rcenim "vseci kradnu" a za vsim nevidim jen nekalosti.

K poznamce. Uz tu nekolikrat psal pan Vesely s Carlosem, ze je obrovsky rozdil mezi sobestacnosti a schopnosti byt v predem dane (akceptovatelne) dobe sobestacni. A taky tomu pak odpovidaji ty naklady. Ja jsem vsema deseti pro to druhe a z uvedenych duvodu proti prvnimu (samozrejme, pokud budeme mit znalosti a technologii, ze jsme mezi nejproduktivnejsimi v dane oblasti, budme sobestacni, ale ne za kazdou cenu).

pr
27. květen 2020, 14:31

Tři éry JE jsme si u nás v Č(S)(S)R již odmakali, zaplatili. Zbývá nám někam vecpat jaderný odpad. Samozřejmě jde o ekologický odpad. Zvlášť ten z A1 Jaslovských Bohunic. Také jednu éru OZE skončíme někdy kolem roku 2034. Jsem pro, že další dotace do těchto zdrojů (o huhlí ani nemluvě) již neaplikovat. Ať si každý, kdo chce investuje svoje vlastní peníze do zdroje který preferuje.

Žádný další socialismus do doby než se přijde s něčím principiálně novým není zapotřebí. Já jako ovčan nepožaduji a ani nepotřebuji plánované JE. Mám svůj mnou zaplacený Tunelín1 (pro domácnosti bohatě dostačuje až do roku 2060). Vy ostatní si ZA SVÉ, SOUDRUZI, ZA SVÉ! klidně postavte slona na chobot. Hlavně do toho nezatahujte stát.

Carlos
25. květen 2020, 22:05

Myslím že pan Veselý by Vám to napsal ostřeji, ale hrát si na národních písečcích je nebezpečná pitomost. Nejen ekonomicky, ale i bezpečnostně.

Z ekonomického hlediska to vede na méně a méně efektivní fungování a tedy na mnohem pomalejší růst blahobytu, eventuálně při dlouhých snahách k jeho poklesu. Z bezpečnostního hlediska je to pak možnost k nesčetným válkám a k tomu že si to tu Rusko a bůh ví kdo ještě rozebere na součástky. Proti tomu se dá jít jedině tak že se budou státy spojovat do většího celku, který bude mít dostatečnou ekonomickou a vojenskou sílu. Ne tak že se bude všechno bude izolovat v národních státech?

Při nezávislosti za každou cenu budeme platit minimálně 20, spíš 25 let cenu mezi 70 a 100€/MWh, to je pro jadernou cestu. Pokud zvolíme kooperaci ČR, SRN, Rakousko, tak se dostaneme na cenu kolem 75€/MWh po dobu 10-15 let a pak velmi snadno klesne k 60-70€/MWh. A přiblíží-li se díky té kooperaci cena z nových FVE opět ke 40-45€/MWh, což je možné, se dostat na nějakých 58€/MWh. Samozřejmě v průměru.

Znáte heslo United we snad, divided we fall?

Současnou krizi jsme řešili nekoordinovane, každá země podle toho jaké má zákony a pravidla, neexistuje jednotný evropský orgán ke koordinaci, EU nemá nástroje jek uzavřít nějakou oblast, ani jak její uzavření doporučit, nemáme tu nějakou centrální hygienickou službu. Tak došlo k tomu že se opatření dělala nekoordinovaně, někdo je dělal pozdě, někdo brzo a dost možná nepřiměřeně. A celé to napáchalo nemalé škody. Pokud by EU měla k dispozici patřičné nástroje a byly nastaveny jednotné procesy, celou tu ostudu jsme si mohli ušetřit.

Pokud by mělo dojít v Evropě, nebo okolí k nějakému většímu konfliktu, tak bude mnohem efektivnější, pokud budeme postupovat jednotně jako EU, a ne jako jednotlivé státy.

Vladimír Šťastný
26. květen 2020, 06:14

Pane Carlosi, nepíšu o tom, že musíme být soběstační ve všem, ale minimálně energie, potraviny a voda, jsou tři základní komodity, v kterých být soběstačný je rozhodně výhodnější, než když je to naopak. To ostatní se dá vždycky nějak udělat a hlavně to nepotřebujete úplně hned. Nezpochybňuji tím spolupráci, ale pokud jste se během koronavirové krize díval a poslouchal, mohl jste to vnímat. V momentě, byť jen náznaku nedostatku, každý stát upřednostní nejdříve sebe a vy, pokud jste ten potřebný, odkázaný na dodávky zvenčí, máte Smolíčka a nepomůže vám ani všechno zlato světa.

Pavel K
26. květen 2020, 07:55

Koronavirova krize ukazala, jak muzeme s otevrenou pusou smekat pred nasimi vedci, pred rychlosti adaptace naseho prumyslu a nevericne kroutit hlavou nad nasimi byrokraty. Nasi vyrobci (nejen) ochrannych pomucek dodavaji na zapad i dalsich zemi a u nas nesmeji sve produkty umistovat. Toto mi ukazalo, ze by snad byl lepsi spravce z Bruselu nez nase vlada.

Rozhodne neojedinely priklad zde

video . aktualne. cz /dvtv/cesko-mohlo-chrlit-miliony-filtru-denne-hamacek-se-s-nami-od/r~b23e9ac895d411eaa25cac1f6b220ee8

Jan Veselý
26. květen 2020, 08:41

To je jen příklad toho, co nejen tady hlásám už dlouho. Je ekonomicky škodlivé být za každou cenu v něčem samostatný, je velmi hodnotné být schopen být samostatný v čase nouze.

Nemá smysl být trvale samostatný v produkci desinfekčních prostředků, ale bylo moc fajn, že se jejich produkce snadno rozběhla v chemických provozech dělajících jinak něco jiného, podstatně výnosnějšího.

Nemá smysl být trvale samostatný ve schopnosti testovat na virová onemocnění, ale bylo moc fajn, že šlo aktivovat desítky biochemických a medicínských laboratoří dělajících jinak něco jiného, aktuálně důležitějšího.

Nemá smysl být trvale samostatný v produkci roušek, ale bylo moc fajn, že se jejich produkce snadno rozběhla v menších textilkách, módních salónech a opravnách oděvů dělajících jinak něco jiného, podstatně výnosnějšího.

Tak jako hasiči po povodních 1997 a 2002 pečlivě udržují data o tom, kdo má kde bagr, buldozer nebo rafty s motorem, tak zdravotníci po téhle zkušenosti začnou udržovat data o tom, kdo je schopen rychle přejít na výrobu zdravotnického materiálu.

A hlavním vítězem koronavirové krize jsou 3D tiskárny. Maník z ČVUT dal dohromady program na tisk štítů a během pár dní už jela tahle výroba na tisících a tisících tiskáren po celém světě.

To je obor, do kterého by se teď mělo obrovsky investovat čas a úsilí. Mít zařízení, které je schopno změnit produkci pouhou změnou programu, to se fakt hodí.

Jaroslav Studnička
26. květen 2020, 08:44

Pane Veselý, toto ale nelze aplikovat na energetiku.

Carlos
26. květen 2020, 09:29

Proč myslíte, pane Studničko?

Jakože podniková elektrárna nemůže přejít na dodávku do sítě? Že nemůže udělat ostrov? Jde to. Před X lety jak byla ta velká kalamita asi týden jela jedna obec na přepojený záložní zdroj kdesi v nějaké fabrice. Elektrárna v hutích asi nemá moc důvod přecházet z uhlí nebo koksárenského plynu na plyn zemní či biomasu, akorát v době krize holt bude muset stát výroba a proud půjde do sítě, za patřičný poplatek. V případě potřeby se holt bude muset zatopit v teplárnách na biomasu a trochu víc dřeva vyrubat... Tak jako tak se bude muset omezit spotřeba energie. Nebo se holt v případě krize začne vypouštět Lipno tak aby denní odtok přes Lipno II nepřekročil 20 vteřinových kubíků (maximum vyrovnávací elektrárny) To je ale pořád krize a ne běžný provoz. Navíc systém který nebude centrálně plánovaný jako v případě JE bude i odolnější, pravděpodobně, teď pro odstavení dodávky obou JE stačí dva traktory a jde -4GW, při distribuované síti je vyřazení skoro bez šance.

Jde ale také o to této krizi předcházet. To znamená mít silnou EU a vybudovat takové propojení, které umožní v případě krize nějak koordinovaně zajistit dodávku proudu. Z toho důvodu by bylo třeba výhodné mít PVE Lipno - Dunaj, protože ta ve větrných/slunečných dnech může omezit průtok Dunaje až o 260 kubíků a tím poklesne patřičně i výroba dunajských elektráren, v případě krize zásobování by byla schopná průtok naopak o 260 kubíků zvýšit.

Dále je tam možnost dočasného omezení spotřeby atd. Mimochodem v krizi bude na tom líp ten kdo má FVE a bude s to si denně třeba 1-2kWh vyrobit a uložit. Minimálně mu nevyteče mrazák a bude mít spojení.

Jaroslav Studnička
26. květen 2020, 12:19

Pane Carlosi, samozřejmě že to jde. Však mnoho podniků i takto funguje. Ale musíme si uvědomit, že drtivá většina těchto provozů je uhelných. Je ekonomicky výhodné prodávat elektřinu do sítě zejména pokud jsou schopni provozovat v podpůrných službách. Teplárna v Liberty také bude muset řešit přechod od uhlí. Cena emisních povolenek prostě výrazně ovlivňuje cenu vyráběných médií a v konečném důsledku cenu oceli, která není konkurenceschopná s ocelí z Asie.

Předcházet krizím určitě. Myslíte, že kandidátská země Turecko bude přínosem pro EU z pohledu stabilizace a bezpečnosti?

Carlos
26. květen 2020, 12:56

Pane Studničko,

proto jsem dnes psal v odpovědi panu Hájkovi že by nebylo od věci dát na dovozovou ocel, hliník měď... emisní clo. Můžeme buď per země, nebo per fabrika. Nebo můžeme říct že základní hodnota je při nejhorší spotřebě uhlí a pak kdo chce menší na své výrobky musí pustit do provozu inspektory EU a bude mu dáno dobrozdání, nebo bude muset nakoupit povolenky. Ale ty možná bude lepší nahradit, jak se shodli pánové Veselý a Hájek, daní na palivo při prvním prodeji v EU.

Turecko bylo dobrou kandidátskou zemí než se z toho začala stávat Otomanská říše 2.0. Nicméně EU teď potřebuje zejména vnitřní konsolidaci, změnu struktury na lépe kontrolovanou, sjednocování pravidel, třeba co se minimální mzdy týče, konsolidaci měny atd. Na rozšiřování není moc čas teď. Dá se ale jít do rozšíření zóny volného obchodu na Alžírsko, Bělorusko atd. Další integrace tak do deseti let po konsolidaci, pokud ale bude Skotsko a Wales dřív, tak proč ne, že?

Teď potřebujeme hlavně zabránit erozi celé EU. Alternativou k současné EU není návrat k stavu před ní, ale naopak její posílení a nastavení standardního mechanismu brzd a protivah. Takže dvoukomorový parlament, vláda mu odpovědná atd.

Jaroslav Studnička
26. květen 2020, 08:37

Ano, jasně to například předvedl náš spojenec v NATO za velkou louží, kdy v Číně přeplácel dohodnuté dodávky např. pro Německo :-).

Jan Salomon
26. květen 2020, 10:08

Ostrovní provoz jakékoli elektrárny představuje de-fakto obrovský problém z mnoha důvodů. Jedním z nich je její vlastní spotřeba, která se obvykle zajišťuje pro rozjezd zvenku a teprve při plném provozu si ji zajistí elektrárna sama. Pak tu jsou ještě záležitosti ochrany sítě a regulace výkonu při ostrovním provozu, které samy o sobě představují dost velký problém. Prostě není to tak jednoduché jak si mnoho lidí myslí.

St
26. květen 2020, 16:57

Tak nějak, ale to bylo demokratické přeplácení, stejně jako svého času nám náš spojenec za velkou louží předvedl co to je humanitární bombardování.

pr
27. květen 2020, 14:41

Pane Studničko, píšete, že není možné toto aplikovat na energetiku. Nemáte pravdu. FVE kterou mám mi v pohodě zajistí elektřinu. A pokud bude výpadek, pak ji rozjede, když ne generátor, tak fůzní reaktor nejpozději následující ráno.

pr
27. květen 2020, 14:46

Pane Salomone, nemáte pravdu s obrovským problémem ostrovního provozu jakékoli elektrárny. Ta má funguje v ostrovním provozu v každém roků téměř půl roku nepřetržitě, případně s několika automatickými docucnutími si energie z distribuční sítě. Nic co by běžného ovčana stavícího si dům mělo zaskočit či udivit.

Petr Poruban
26. květen 2020, 13:53

Jenže to upřednostňování jednotlivých zemí je dáno právě tím, že o tom rozhodují ony. To je důležitý chápat.

Pokud by o jednotlivých opatřeních rozhodovaly jednotlivé kraje, nebo města v ČR, taky by upřednostňovaly sebe.

A taky, že to tak v některých případech bylo. Někde měli zásoby pro sebe a jinde neměli co používat. Viz některé nemocnice.

Tenhle systém neumožňuje využívání existujících zdrojů optimálně.

Musí zasáhnout vláda a řešit to centrálně. Může, protože má pravomoci.

Příště může být teoreticky zavlečena nějaká epidemie, nebo jiná pohroma jako první někam jinam, než je Itálie. Je účelný, aby si všichni začali hromadit své zásoby, které často ani nevyužijí, nebo reagovat jako jeden celek?

Jan Veselý
26. květen 2020, 15:57

Já si jen představuju, že v případě celounijní koordinace, by se do ohniska nákazy v severní Itálii urychleně přesunuly posily z jiných zemí, polní nemocnice, zdravotnický materiál i personál. Státy by byly motivovány tam posílat své odborníky na ARO, epidemiologii, plicní lékařství, ..., kteří by obratem informovali mateřské země o tom je třeba, co funguje, co nefunguje, ...

A nejspíše by se nezahltilo tamní zdravotnictví a zachránilo by to život několika desítkám tisíc lidí.

V systému, kdy taková koordinace neexistuje, hrál každý sám za sebe. Podle toho to taky vypadá.

St
26. květen 2020, 16:55

Samozřejmě, že máte pravdu, že díky mezinárodní dělbě práce dochází k nesmírnému nárůstu produktivity práce. Ale jsou odvětví, kde existují už z povahy věci omezený přístup konkurence. Takže tyto obory je nutné regulovat. Jinak se staneme hříčkou nadnárodních korporací, kterým jde výhradně jen a jen o zisk. Za jakoukoliv cenu. Proto je rozumné si odvětví jako voda, energie nechat ve svých rukou.

Pavel K
25. květen 2020, 23:04

Byl byste tak hodny a rekl mi, odkdy ze je CR energeticky sobestacna? Jestli se nepletu, nejsme a doted to nikomu nevadilo a stale to nikomu nijak extra nevadi. Pokud Vam jde pouze o elektrinu, podivejme se na jizniho souseda, Vy byste se nechtel mit tak spatne jako oni nesamostatni?

No a jestli mluvite o EU, coz bych kvitoval, tak ta taky neni energeticky sobestacna a nevypada to, ze by na tom byla nejak spatne.

Takze co tim chci rici. Energeticka sobestacnost je v mych ocich nejaky pohadkarsky vymysl, ani nevim pro koho.

Vladimír Šťastný
26. květen 2020, 06:09

ČR zatím energeticky soběstačná je a to už od dob bolševika, který nechal vybudovat uhelné elektrárny u každé uhelné sloje, která za to stála. Z toho ČR energeticky žije dodnes, nicméně, tento čas se nachyluje.

O pohádkářských výmyslech se vám bude možná zdát už brzo. Uhelné elektrárny dožívají, obnoveny byly jen některé a adekvátní náhradu, s vyjímkou jádra, za ně nemáme. Celá Evropa dnes spoléhá na to, že až bude potřeba, energii doveze, ale od koho? Všichni se upnuli na OZE, iracionálně se zbavují jaderných zdrojů aniž by je nechali alespoň dožít. Když to takto budou dělat ještě nějaký čas, nebude odkud dovézt a pokud bude, pak to teprve bude pohádka, ta cenová. Otevřete laskavě oči a zkuste se informovat.

Pavel K
26. květen 2020, 07:49

Tak jsemschvalne zase projel Google, abych se Vam omluvil a jste s nim v rozporu. Opravdu mame zapornou energetickou bilanci. Treb tady (www . enviweb.cz/113484) se pise, ze dovoz energii v CR vzrostl od roku 2000 z 23 % na 33 %. Jak mi to vysvetlite vuci Vasemu tvrzeni?

Zkusme chvili pripustit, ze nemate pravdu. Proc najednou vsichni chteji neco, co tu dlouha desetileti nebylo a neni to ani v drtive vetsine zemi Evropy?

Evropa muze elektrickou energii dovezt od soukromych elektraren. Nebo pouze stat musi stavet elektrarny? No a co se tyce Evropy, mame spoustu melkych mori.

No a ze se nekdo, dle Vas iracionalne, zbavuje JE? Tak videl bych to na 2 duvody. Bud se uz nevyplati, nebo se velka cast obyvatel boji rizika s provozem JE spojenych. Nic neni 100 %tne bezpecne, co by udelal nekolik metru velky meteorit dopadnuvsi blizko JE? Takze ja je za jejich rozhodnuti v zadnem pripade neodsuzuji. To nas za tu chimeru o energeticke samostatnosti ano.

Jan Veselý
26. květen 2020, 08:18

Pan Štastný dělá ve svých úvahách tu chybu, že zaměňuje energii a elektřinu.

A ačkoliv to má k povrchovým lomům kousek, nedochází mu, že hlavní důvod blízkého konce hnědouhelných elektráren v ČR je, že už je tam prostě téměř vytěženo, protože majitelé lomů mají od roku 1991 daný limit toho, co lze vytěžit a ten omezený zdroj do značné míry prošustrovali kvůli exportu. A není společensky akceptovatelné ty limity posunovat.

Stejná situace je v Ostravsko-karvinské pánvi. To ložisko je po 200 letech těžby vytěžené. Šlo by sice dělat otvírky, ale je to tak hluboko, že není naděje na ekonomickou návratnost. Mezitím hutě a koksovny spokojeně dovážejí koksovatelné uhlí z Austrálie, vyjde v Ostravě levněji než to z Paskova. Když byste je nutil chovat se jinak, přišlo by to hrozně draho stát nebo ony hutě.

Carlos
26. květen 2020, 09:31

Honzo,

když jsem u toho, co podzemní zplyňování? Myslím že to chtěli Australani dělat někde u Mělníka. Na Ostravsku se o tom neuvažuje/neuvažovalo? (Teď to asi pro cenu plynu nemá smysl)

Jan Veselý
26. květen 2020, 10:57

Byl jsem na nějakých seminářích a v Česku o tom nikdo seriózně neuvažuje. Trochu reálnější obrysy to má za čárou v Polsku, kde mají několik zajímavých ložisek, která jsou moc hluboko pro rentabilní těžbu. Ale je s tím problém v tom, že je tu bohatá zkušenost z tím, co za psí kusy dokáží vyvádět geologické vrstvy a kraj je hustě osídlený. Proto si nemyslím, že z toho něco významného bude, frakování taky neprošlo.

Co se ovšem celkem málo ví je, že i z dávno zrušených dolů se pořád uvolňuje methan a ten se musí odčerpávat, protože by se to jinak náhodně uvolňovalo nějakými trhlinami a smrdělo by to průšvihem. Jedna z bývalých divizí OKD, kterou Bakala prodal, aby měl na dividendy, celkem solidně na tom jímání methanu vydělává, protože ho pak využívá pro kogeneraci. Ale to jsou buráky, toho plynu zase tolik není.

Ivan Novák
26. květen 2020, 11:18

Hnědé uhlí v ČR by bylo na mnoho let k dispozici z již otevřených lomů i bez překročení jejich územních limitů, vlivem vysokých cen povolenek emisí CO2 a zpřísňování dalších ekoregulací je jeho těžba čím dál méně rentabilní, dokonce i když se pálí v přilehlých elektrárnách. Proto např. ČEZ pustil starou elektrárnu Počerady P. Tykačovi, anebo viz Sokolovsko. Pokles objemu těžby pak zvyšuje měrné náklady na ni, což vede k problému pro uhelné teplárny.

Pokud jde o zplyňování uhlí in situ, dají se na netu najít zprávy o demonstračních pokusech na Mostecku ze 60. let, s výsledkem, že výtěžnost chabá a ostatní dopady natolik negativní, že to nemá smysl dál sledovat (těžko se to řídí, izoluje a spolehlivě hasí, povrch se propadá, jedovaté čoudy různě kolem). A CO2 přitom neušetříte, naopak.

Černé uhlí těžené hlubinně je schopné konkurovat leda při ceně práce a bezpečnosti jihoafrických apod. horníků. A zatížené EU-povolenkami CO2 už vůbec, leda s dodatečnými příjmy z mimořádných důvodů.

Jan Veselý
26. květen 2020, 08:24

Německo není všichni. Ostatní (kromě hrstky nadšenců, kteří se potřebují spálit sami) se vykašlali na stavbu JE, včetně Francie. Nedává to nejmenší ekonomický smysl.

A chtěl bych vám sdělit jedno moudro od mého kamaráda psychologa. Všichni se chovají racionálně, pokud vy si myslíte, že něčí chování je iracionální, znamená to jen, že jste nepochopil jeho systém hodnot a motivace, že se na někoho cizího snažíte aplikovat svoje postoje. Takže chybu hledejte v sobě.

Takže otevřete laskavě oči a zkuste se informovat.

Jan Salomon
26. květen 2020, 10:12

Carlos

Podzemní zplynování na území ČR je velice nebezpečný podnik. Vznikají při něm nekontrolovatelné propady půdy a to i v obydlených oblastech. Možná to jde v Austrálii, kde nad ložiskem uhlí není ani živáčka, ale tady to prostě nejde. O této metodě se uvažovalo v Sokolovské pánvi a právě díky Australským výsledkům se od tohoto návrhu ustoupilo.

Martin
26. květen 2020, 12:32

Francie se na nic nevykašlala. Jen chce snížit podíl JE (a to si ještě myslím, že je proto, že už to neumí stavět dostatečně rychle). Pokrok v větru i slunci tu nějaký přeci jenom je (a jsou jižněji a mají moře), takže asi není potřeba mít 75% podíl JE.

Milan Vaněček
25. květen 2020, 18:23

Základní chyba návrhu je již ve výběru zdrojů, které by nahradily uhelné zdroje. Je uvažováno pět možností a z nich vybrán bod 5 - Rozvoj jaderných elektráren. Domnívám se, že by mělo být použito všech pěti uvažovaných zdrojů náhrady uhelných elektráren, tj. výstavba obnovitelných zdrojů, výstavba paroplynových elektráren, zvýšení energetické výměny se zahraničím, rozvoj akumulace a chytré sítě a nakonec i prodloužení životnosti stávajících jaderných elektráren. Vše s cílem ekonomické přiměřenosti, bezpečnosti a kvality životního prostředí.

Stavět vše na výrazně nejdražší možnosti – novém jaderném zdroji je ekonomický hazard. Pár číselných údajů: Cena silové elektřiny na burze se dlouhodobě drží pod 50 EUR/MWh. Při předpokládané ceně výroby v nové jaderné elektrárně plus „přiměřený zisk“ je uvažována cena 100 EUR/MWh. Co tento rozdíl znamená: že bude nutno doplácet 50 EUR/MWh za každou vyrobenou MWh elektřiny. Při 1,2 GW výkonu jaderné elektrárny a 60tiletém provozu bude tedy ztráta 60x9 milionů MWh x 50 EUR/MWh = 27 miliard EUR = 729 miliard CZK. To je kumulace každoročních provozních ztrát. K tomu přidejte cenu ztrátové investice, cca 150-300 miliard CZK.

A jste u vzniku možného bilionového "jaderného tunelu". Tisíc miliard CZK možné ztráty.

Obdobný "tunel", fotovoltaický, probíhá stále nyní a bude probíhat ještě dalších 10 let. Stál nás zatím zhruba 26 miliard/ rok po 10 let=260 miliard, stát si stáhl zdaněním část peněz zpět a zaplatíme o něco méně i druhých deset let, tentokrát si stát kvůli překompensaci může stáhnout zpět více peněz. Čili „tunel“ za velmi zhruba pět set miliard CZK, půlbilionový tunel.

Je třeba, aby policie ČR a BIS dokumentovali tuto, zatím jen potenciální bilionovou ztrátu pro ČR, aby si zdokumentovali všechny podkladové materiály pro toto rozhodnutí, vyžadovali podpis zodpovědných pracovníků na všech dokumentech, u všech rozhodnutí. Poslanci by měli být informováni, k jakým škodám pro naše hospodářství může dojít.

Bob
25. květen 2020, 21:43

Pan Vaněček jako obvykle uvádí zavádějící a tendenční údaje.

Nebyl vybrán pouze bod 5, rozvoj JE. Citát z článku:

"jak obnovitelné zdroje, tak i akumulace a zapojení strany spotřeby nepovažuje vláda za dostatečnou náhradu"

Tedy počítá se se všemi zmiňovanými možnostmi. Ostatně OZE, ale třeba i kogenerace je podporovány provozní podporou.

Proč držet výrobu ze ZP na nízkém podílu je zdůvodněno v článku.

Je potřeba podporovat všechny nízkoemisní zdroje a nelze se spoléhat především na takové, kde se bude muset kvůli nim ještě finančně výrazně podporovat i akumulace.

Ještě nikdo neví, kolik se bude platit, ale p. Vaněček už má celkovou částku spočítanou. Za 60 let podpory, když se dá předpokládat podpora jen 30 let.

Navíc za situace, kdy cena EE stoupá více, než inflace. Takže to také může dopadnout tak, že CfD nám bude tu EE ještě zlevňovat. V každém případě je nepravděpodobné, že po letech bude rozdíl k doplácení 50 EUR/MWh, jak počítá p. Vaněček.

Mimochodem kousek vedle je článek o podpoře vodíkové technologie. Podporovaný zelený vodík je 2* dražší, než ten z metanu, podle jiných zdrojů bude nutno podporovat nejméně dalších 30 let... Nepřipomíná Vám to něco? Akorát náš nový reaktor bude "žabař". U vodíku se předpokládají částky podpory kolem 10 mld € ročně.

Doufám, že p. Vaněček dá podnět na příslušné orgány EU, aby mohly sbírat materiály o podpoře tentokrát zeleného vodíku na tyto bilionové (v €) ztráty. Aby mohli být informováni poslanci EU a všichni, co to podepsali byli pohnáni k odpovědnosti.

Bob
25. květen 2020, 21:51

Zde odkaz na zmiňovaný článek:

https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/evropsky-plan-zelene-oziveni-ekonomiky-dostava-konkretni-obrysy

Hned na počátku je řeč o bilionu € a pro příští 2 roky se tam "hází" s částkami v desítkách miliónů € podpory.

T
25. květen 2020, 18:35

Dalsi vitezstvi muze byt v pripade prebytku elektriny na strane Cezu prodejem do nemecka za nase penize a s ostrahou a jadernym odpadem si nelamte hlavu...Vy to zruste ,my vam dodame.Dnes se prodava z uhelek vesele dal na ukor naseho klima...

St
25. květen 2020, 20:06

Myslím, že jsou mnohem horší věci, než těch pár našich uhelných elektráren. Které jsme mohli už dávno odstavit, kdyby se Temelín dostavěl tak, jak bylo původně plánováno.

Ono kdyby se rádoby ekologové raději více starali o lesy a vodstvo.

Jan Veselý
26. květen 2020, 10:59

Dostavba dvou bloků v JE Temelín neměla na výrobu elektřiny z uhlí prakticky žádný vliv. O to více šlo na export. Proč by to 4 bloky nějak měly změnit?

Jaroslav Studnička
26. květen 2020, 11:30

Jak to že ne? V devadesátých letech bylo odstaveno kolem 2 GWe výkonu v uhlí. Samozřejmě se jednalo o bloky, které by se v té době museli rekonstruovat, ale to na věci nic nemění. Stejně tak např. nedošlo nikdy k rozšíření El. Dětmarovice, kde byla připravená lokalita na další 4 x 200 MWe. Můžeme polemizovat, co by se stalo, kdyby nebyl postavený Temelín.

Jan Veselý
26. květen 2020, 12:05

V 90. letech se sice odstavily 2 GW výkonu, ale taky proběhly modernizace toho zbytku, což, mimo jiné, znamenalo i zvýšení výkonů a zvýšení koeficientu využití.

Když se dostavěla JE Temelín s celkovou produkcí ~14-15 TWh/rok, stoupl export české elektřiny ve stejné době taky o ~15 TWh/rok. Co to asi znamená?

Jaroslav Studnička
26. květen 2020, 13:15

Rekonstrukce v 90. letech rozhodně nepřinesly významné navýšení výkonu. Šlo o první DeSOx a DeNOx. Samozřejmě úspěšné DeNOx primárními opatřeními měly vliv provoz a účinnost.

No vidíte a pokud by se nepostavil Temelín a došlo by k modernizaci jinak odstavených bloků, nebo třeba k dostavbě Dětmarovic, výroba elektřiny by byla podobná.

Jen bychom na tom aktuálně byli ještě hůře tedy jako Polsko.

Jan Veselý
26. květen 2020, 16:05

Ale jo, měnily se turbíny, zdokonaloval se parní cyklus, snižovaly ztráty.

Dlabas
25. květen 2020, 18:45

OK, takže začnu dávat peníze stranou.

Pořídím si ostrovní (hybridní FV systém)

Dostatečnou kapacitu baterií okolo 10-20kWh.

Hlavní jistič změním z 3-fáz na 1-fáz/16A.

Co budou dělat "bytaři" netuším :-(

Ivan Novák
26. květen 2020, 12:18

Jestli chcete být síťově nezávislý pomocí FV a máte roční spotřebu cca 4 MWh, pořiďte si akumulátor s kapacitou přes 1 MWh, jinak budete mít v koncem února dost problém.

Pavel K
26. květen 2020, 12:31

A mohl byste dat aspon ramcovy vypocet? Videl jsme statistiky vyroby treba 10 kWpFVE po vsechny mesice v roce a vychazi mi ten akumulator daleko mensi.

Ja mam spotrebu 9 MWh rocne (TC, BEV) a tipnul bych si FVE cca 18 kWp a baterie 750 kWh.

Ivan Novák
26. květen 2020, 14:13

Pro podmínky ČR vypovídají o využití instalovaného výkonu FVE v průběhu roku tabulky ve zprávách ERÚ, bral jsem průměry měsíců za 2 roky. Účinnost akumulačního cyklu 72%, pro statistickou jistotu rezerva 25% roční spotřeby, inst. výkon právě tak velký, aby za celý rok vyšla bilance akorát (když máte víc, budete v zimě na bezpečné straně, ale koncem léta asi něco pomaříte).

Pavel K
26. květen 2020, 14:36

A velikost te FVE jste uvedl kde? Prehled jsem ji. Proc ma Vas akumulacni cyklus tak malou ucinnost? Cim vsim ji ponizujete?

Jan Veselý
26. květen 2020, 16:09

Ono je nesmyslné plánovat něco s takhle velkou baterií. Baterie je "kýbl" na elektřinu, kde elektřinu v hodnotě 1-2 Kč dáte do "nádoby" za ~3000 Kč. Potřebujete jí použít mockrát. Sezónní uchovávání tímhle způsobem nemá smysl. Potřebujete prostě nějaký hrozně levný "kýbl", pal čert účinnost, nebo zdroj jiného typu, se kterým se bude FVE doplňovat.

Bob
26. květen 2020, 19:30

V podstatě s tím lze souhlasit. Až na tu účinnost. Jestliže máte zdroj, který vyrábí s nějakými nenulovými náklady (reprezentovanými výrobní cenou) a toto cena je navíc vyšší, než cena ostatních zdrojů (cena na burze), tak Vás účinnost akumulace musí setsakra zajímat. Ona Vám pak cenu takové elektřiny dále násobí.

Prosím o sdělení, jaký "levný kýbl" na akumulaci máme k dispozici. Akumulátory to nejsou, navíc jsou nepoužitelné na dlouhodobou akumulaci. Cesta přes plyn a zpět na EE je ještě podstatně dražší a dlouho ještě bude.

Napište prosím, který bezemisní, nebo nízkoemisní zdroj umí doplňovat FV? Jako, že by měl tu přirozenou vlastnost, že by v poledne nevyráběl nic a ve 21 hod (odběrová špička) vyráběl naplno. Podobně nic v létě slunečno, trochu léto zamračeno a hodně v zimě. Navíc, aby mu takový provoz výrazně nezhoršoval ekonomiku = nezpůsoboval zdražení EE.

Milan Vaněček
26. květen 2020, 21:06

Bobe, bezemisní zdroje neexistují. Vždy je to o kompromisu, kolik a jakých emisí či odpadu považujete za únosné.

Vaše oblíbené jádro po 15 let výstavby vyrábí obrovské množství emisí a nakonec po něm zůstane nebezpečný odpad, který nikdo nerecykluje. A stačí kombinace chyby obsluhy a nějaké extrémní události a máte tu nejničivější emisi a zničení obrovské investice.

Když máte něco trochu méně emisního a čistčího než uhlí (jako na příklad plyn) tak nejdůležitější na něm je to, aby neběžel s koeficientem využití ke 100% ale jen k 10-20% doby v roce. Ale investičně je to to nejlevnější co může být, tak proč ne. Proto bude ještě dlouho v zimě využíván ať v Americe nebo Rusku nebo EU ....

Takže když nemáte vodu ve významném množství jako zatím nejlepší krátko či dlouhodobou baterii, tak je důležitá pružná výroba nebo úspory vytápění a chytrá spotřeba.

Když budou realizovány baterie s velkým počtem nabíjecích cyklů a vypadá to že ano, pak baterie bude ideální akumulátor chemické energie s velmi dlouhou životností, i když nikdy nebude mít takovou hustotu energie jako benzin.

Energie, ať již chemická nebo jaderná nebo přímo elektřina či potraviny, to vše nesmí být drahé pro 8 miliard lidí co tu brzy budou. A "výroba" energie by neměla (příliš) škodit a ohrožovat životní prostředí.

Přivedení energie ke spotřebiteli je obrovský biznis který významně hýbe politikou jakéhokoliv státu. V EU tento biznis ovládla zelená politika a technický pokrok, v USA "Amerika first" a technický pokrok, v Rusku to obrovské nerostné a přírodní bohatství které má nejrozsáhlejší stát světa, v Číně pak pragmatismus, "je jedno jestli je kočka bílá či černá, jen když chytá myši".

Když některý stát jako ČR ignoruje světové trendy v energetice, tak svět neporazí, jen dopadne jako ti v Kocourkově.

Bob
27. květen 2020, 18:59

Pan Vaněček zase vytvořil dlouhý elaborát a neodpověděl na nic.

Stačí krátká i jednoslovná, nebo jednovětná odpověď na druhý a třetí odstavec:

1) Jakou máme levnou dlouhodobou akumulaci pro FV?

2) Jaký existuje nízkoemisní zdroj EE přirozeně doplňující FVE? To znamená 0% výroby v poledne v létě, 100% ve špičce v 21 hod v noci opět 0% a také 100% v zimě. Současně, aby mu takový provoz nezvyšoval náklady a tedy aby nerostly i celkové náklady za mix EE:

Milan Vaněček
27. květen 2020, 19:24

Bobe, s Vámi rád diskutuji protože neohýbáte argumenty a proti fotovoltaice nepoužíváte čísla z minulého století.

ad 1) a 2) Fotovoltaika netouží po dlouhodobé akumulaci na zimu. Na to má kamaráda vítr, který ji v zimě mnohonásobně předčí. Myslím, že obrovské přebytky fotovoltaiky mezi jarní a podzimní rovnodenností budou především využívány na výrobu syntetických paliv (vodík, meta, alkohol, ...).

A v zemích kde je i dostatek vodní energie není co v budoucnu řešit, vše je vyřešeno již nyní.

Jenom prosím pochopte, že cílem energetiky není napodobovat energetiku jadernou s jejími necnostmi (nepružnost, ekonomika je velmi drahá i když běží JE na plný výkon, kdyby často musela běžet na snížený výkon tak ji to naprosto ekonomicky zrujnuje, to bude osud nových Dukovan). Cílem moderní energetiky je pružná výroba a spotřeba elektřiny a kdy to jde, použít výrobu s prakticky nulovými provozními náklady (FVE, VtE).

Bob
28. květen 2020, 19:30

Pane Vaněček:

Cílem energetiky vždy bylo, je a bude vyrábět EE vždy a v takovém množství, jak ji bude požadovat odběratel.

Tedy například nejvíce v zimě, zvláště, jak se nám rozšiřuje topení EE. Ale taky v noci na nabíjení elektromobilů.

Dobře, tak akumulace FV na zimu nebude, to byla reakce na požadavek p. Veselého.

Ovšem ani záložní nízkoemisní zdroj dobře doplňující FV nemáte. Nebo snad VtE pravidelně přestávají vyrábět přes poledne, když svítí? Nebo vyrábějí jen v zimě a v noci, aby doplnily výpadek FVE?

A když budou vyrábět naplno FVE i VtE současně, které vypnete, protože dvoj, nebo vícenásobek běžného výkonu nebude technicky možno spotřebovat?

Carlos
28. květen 2020, 19:33

Bobe, jenom aby elektroenergetika nedopadla jako železnice která se tak zamotala do svých předpisů a zkostnatěla tak že jí ujel vlak.

St
25. květen 2020, 20:10

Po pravdě, řečeno nejsem z toho dvakrát nadšený. Na druhé straně lepší investovat do atomu jak do OZE, které v našich podmínkách bohužel bez záloh nepředstavují stabilní zdroj EE. Každopádně by to všechno mělo být pod kontrolou, aby to nedopadlo jako soláry nebo voda v některých městech.

Pavel K
25. květen 2020, 23:20

Proc by mel stat investovat do elektraren ci stabilizace eletricke site? Nemel by to nechat na soukromem kapitalu a pouze urcovat pravidla? Nebudeme zachvili chtit, aby nam stat pekl chleba? Ikdyz s troskou fantazie... uz to ted dela, ze? :-(

Vse by melo byt pod kontrolou? No, zapomenu na sve mladi a nejizlive odpovim ze ano, ale pod kontrolou obcanu prostrednictvim medii, ne pod kontrolou zkorumpovatelnych uredniku, kteri se dnes vyspi dobre a zitra spatne.

Krajtl
26. květen 2020, 06:26

Ono je to všechno prostřednictvím médií, nikoli řízeno, ale vysvětlováno, omlouváno, zakecáváno a okecáváno, aby nikoho nenapadlo ptát se po trestní odpovědnosti. Strategické rezervy, zdroje, krizové plány... už vidím jak, a za jakou cenu ho zajišťují soukromí investoři z daňových rájů. Energetika by měla být alespoň z části zahrnuta do ranku strategických odvětví (stejně jako vodohospodářství), a to především ta část, která zajišťuje stabilní zdroje. Soukromí investoři ať si hrají s ekologií, ostrůvky a akumulací, protože nejen že by neměli dostat žádné dotace, ale platit pokuty za výpadky dodávek když přijde mráček nebo bezvětří. Stále se volá po rovných tržních podmínkách vynášejí se do nebe soukromníci, stát je zlý, ale když má za nemalé náklady udržovat stabilitu sítě, kterou FVE disturbují, je to samozřejmost jako vždy, když jde o privatizaci zisků a socializaci ztrát. Kolik JE by už mohlo stát za ty peníze co spolkl FVE tunel? A všechno kvůli ideologii, za kterou není nic ekologického, ale jen prachy.

Milan vaněček
27. květen 2020, 13:17

Ano těch cca 250 již vyhozených miliard mohlo být investováno lépe (do školství, do zdravotní péče, do mladých, do důchodců),

anebo také podobně vyhozeno. Teď by to stačilo na cca 1/4 nových Dukovan, (jako příklad vyhozených peněz) anebo na sedminásobek fotovoltaických elektráren (14 GW) než ty postavené 2 GW v letech 2009-10.

Pavel K
27. květen 2020, 13:27

TO Krajtl:

Chcete mi rici, ze kdyz (klidne jen u nas) nebyly zadne OZE (pominme snadno riditelne vodni elektrarny), tak nebylo treba udrzovat stabilitu site a toto tedy stalo 0 Kc? A co takova neplanovana udrzba reaktoru (ci dvouch), kolik za to plati CEZ statu (distribucnim spolecnostem)? Nedavno tu byla zminka o automatickem vypnuti reaktoru v Temeline.

Ptam se tu uz vickrat. Je dle Vas stat efektivnejsi jak soukroma firma? Nebo je stta lepsi jen proto, ze za nim stoji "nevycerpatelny" zdroj penez?

Carlos
26. květen 2020, 09:12

Mel by to nechat na soukromém kapitálu. Bohužel tu v energetice fungoval až moc dlouho etatistický přístup a lokální monopoly. Takže si to lidé ani neumí představit jinak.

Ano, je třeba aby stát byl pod kontrolou občanů a ne opačně. Ono vůbec bude v první řadě stačit si uvědomit jak reálně je zamýšlena role vlády a parlamentu, kdy výhra ve volbách neznamená automaticky vládu a dokonce ani není třeba aby vládu sestavily parlamentní strany. Akorát to pak bude o skutečném vyjednávání a moc zákonů z vlády neprojde. O to by ale byl silnější parlament. Že se to v současnosti dělá nějak je spíš zvyk. A možná by nám jedno volební období s úřednickou vládou dost prospělo.

Vinkler
26. květen 2020, 09:31

Jde o filosofii, myslí si občané, že stát má za povinnost Bezpečnost občanů? Energetickou, potravní, zdravotní, vodní,......, obecně bezpečnostní, vojenskou? Pokud ne, proč se do toho stát motá? Vše lze vyřešit soukromými firmami, jako každý sám sobě mafiánem , tj. diesel, ochranku, .....

Jan Veselý
26. květen 2020, 11:03

Jenže potravinovou bezpečnost stát zajišťuje přípravou na stav nouze. Ne tak, že by se vše pěstovalo v ČR a pod státní kontrolou.

Vojenskou bezpečnost taky nezajišťuje plně mobilizovanou armádou zakopanou na hranicích.

St
26. květen 2020, 19:55

Třeba proto, že bez EE nejsme schopni existovat. Na ní je postavena celá naše civilizace. Navíc je zde velice obtížný vstup do odvětví. Proto je lepší, když výrobu a distribuci bude mít v rukou stát jak soukromá firma.

Pavel K
27. květen 2020, 12:19

No vidite, castecnou vyrobu ma firma s vetsinovym vlastnictvim statu a distribuci jen na casti uzemi. Rekkl bych, ze jinde v Evrope je to jeste uvolnenejsi a presto to funguje. Takze znovu polozim otazku, nemel by stat jen urcovat a vymahat pravidla a samotnou vyrobu a sluzby nechat na soukromem sektoru? Je dle Vas stat efektivnejsi, ze to chcete nechat na nem? V cem je to lepsi?

Nase civilizace je postavena na uhlovodicich, stara se o ne stat?

Bob
27. květen 2020, 19:07

Stará. Má státní hmotnou rezervu uhlovodíků a není to tak dlouho, co z nich uvolňoval zásoby pro naše rafinerie, když byl mimo provoz ropovod.

Jak by to vypadalo, kdyby to měly na starost soukromé firmy, se dá taktéž doložit na ropném produktu. Trochu dříve tu byla kauza, jak státu soukromá firma zpronevěřila státní zásoby nafty uložené v Rakousku.

Z elektřinou je to ještě daleko horší. Není možno si ji jednoduše odložit do zásoby do nádrže. Každou sekundu je potřeba udržovat křehkou rovnováhu výroba-spotřeba.

Carlos
27. květen 2020, 14:11

Stát bude dost neefektivní pokud to bude řídit přímo.

Vstup do odvětví energetiky je složitý jenom zdánlivě a uměle, reálně je pro vstup do oblasti potřeba od stovek tisíc korun po miliardy, podle toho jak velký zdroj plánujete.

Etatistický přístup se navíc ukazuje jako neefektivní, obrovské množství zdrojů je pod rozlišovací schopnost státního gigantu. U nás se třeba v době plánovaného hospodářství z toho důvodu zavřelo přes 100MW MVE, které pak chyběly, zavíraly se pak i desítky dalších malých elektráren. V USA byly pod rozlišovací schopnost státních utilit ve 30. elektrárny s výkonem jednotek MW které ale spolehlivě dodávaly proud okolí, násilně se to přepojilo na centrální síť, která je dnes v mizerném stavu atd.

Stát v tomto rozhodně není efektivnější než soukromý sektor, možná právě naopak, pokud vezmeme čím je stát vázán.

chemik
26. květen 2020, 09:01

Nějak se zapomíná na zrychlený technologický vývoj obnovitelných zdrojů, který se rozvíjí díky velkým celosvětovým investicím a je vlastně na samém začátku. Kdo se o to hlouběji nezajímá je zastáncem jádra bohužel i s tím českým tunelem.

Jan Veselý
26. květen 2020, 11:06

Ten vývoj u OZE není zrychlený, je v průmyslové výrobě normální, kam se to hrabe na elektroniku nebo IT. Akorát (elektro)energetika je zvyklá na rychlost ledovce a produktivitu stavebnictví. Všechno jde pooooomaaaaaluuuuu, vše se plánuje na 50 let dopředu.

Jaroslav Studnička
26. květen 2020, 12:06

Ano, Energiewende je toho důkazem.

Jan Veselý
26. květen 2020, 16:03

Jo, je. Během plánování nových jaderných bloků v ČR klesla cen elektřiny z FVE na desetinu, ze srandovních vrtulek se staly obří vrtule, každá dělající elektřinu pro desítky tisíc domácností za velmi výhodnou cenu a tyto dříve ignorované a vysmívané zdroje dnes dělají 40% německé elektřiny.

A v ČR se pořád intenzivně plánuje. Když se na to šlápne, už třeba za 15 let by mohlo něco stát.

Jaroslav Studnička
26. květen 2020, 17:30

Že tedy naše slavná Komora OZE toto nevidí a stále natahuje ruce pro dotace...

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se