Skupina 31 opozičních zákonodárců vyzvala otevřeným dopisem vládu, aby kvůli bezpečnosti vyřadila ruské a čínské firmy z výběrového řízení na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany. Dopis podepsalo 22 senátorů a devět poslanců, informoval dnes ČTK senátor Marek Hilšer z klubu Starostů a nezávislých.
<blockquote>&#8222;Rusko i Čína jsou známy využíváním svých obchodních vazeb k nátlaku na jiné státy. Přizváním k tendru de facto dává naše vláda těmto zemím skvělou příležitost k rozšíření svých vlivových aktivit u nás,&#8220; uvedl Hilšer.</blockquote>
Rusko i Čína mnohokrát prokázaly, že kvůli totalitní povaze svých režimů neváhají využít obchodních vazeb k nátlaku na jiné státy, uvádí se v dopise. Obě země jsou podle něj také známé cíleným využíváním korupce k prosazování svých zájmů.
Státní energetická firma ČEZ plánuje podle generálního ředitele Daniela Beneše vypsat tendr na stavbu nového bloku dukovanské elektrárny za zhruba 160 miliard korun letos v prosinci. Pořadí uchazečů o stavbu nového bloku by měla ráda na konci roku 2022. Dodavatele tak podle vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO) ze začátku září vybere až příští vláda po sněmovních volbách. Dohoda mezi státem a ČEZ umožňuje státu vyřadit během soutěže některého z uchazečů z bezpečnostních důvodů. S omezováním účastníků předem se ale nepočítá.
<figure id="attachement_13234" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/Overview_of_Dukovany_Nuclear_Power_Plant_in_Dukovany_Třebíč_District-800x533.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/Overview_of_Dukovany_Nuclear_Power_Plant_in_Dukovany_Třebíč_District-800x533.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Signatáři dopisu nicméně pokládají účast ruských a čínských společností v tendru za &#8222;vážné ohrožení bezpečnosti a suverenity České republiky&#8220;. Podobně se během srpnové návštěvy v Česku vyjádřil americký ministr zahraničí Mike Pompeo, podle něhož by partnerství s ruskými a čínskými státními podniky oslabilo českou národní bezpečnost a suverenitu.
Mezi možnými uchazeči jsou podle dostupných informací ruský Rosatom a čínská společnost China General Nuclear Power. O získání zakázky na dostavbu Dukovan má rovněž zájem americká společnost Westinghouse, francouzská EDF a jihokorejská firma Korea Hydro &amp; Nuclear Power (KHNP).
Dopis podepsali zástupci STAN, TOP 09, KDU-ČSL, ODS i Pirátů. Mezi signatáři jsou někdejší ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09) nebo předseda KDU-ČSL a někdejší ministr zemědělství Marian Jurečka.

Jaderné elektrárny

Část zákonodárců chce vyjmout Rusko a Čínu z tendru na Dukovany

Jihokorejská firma Korea Hydro &amp; Nuclear Power (KHNP) zůstává vážným zájemcem o výstavbu nového bloku jaderné elektrárny Dukovany. Společnost KHNP, která je jedním z uchazečů o stavbu, to dnes oznámila v tiskové zprávě o návštěvě svého generálního ředitele Če-hun Čunga v ČR. Minulý týden zde jednal s vládním zmocněncem pro jadernou energetiku Jaroslavem Mílem a podepsal memoranda o porozumění s českými firmami I&amp;C Energo, NUVIA, MICo a TES.
Če-hun Čung s Mílem podle KHNP diskutovali o korejském řešení pro Dukovany. &#8222;KHNP zůstává vážným zájemcem o dostavbu jaderné elektrárny Dukovany,&#8220; uvedla jihokorejská firma. O stavbu jaderného bloku v Česku se podle dostupných informací aktuálně zajímá také ruský Rosatom, americký Westinghouse, francouzská EDF a čínská China General Nuclear Power. Dukovany s celkovým výkonem 2040 megawattů mají nyní čtyři jaderné bloky, zprovozňované v letech 1985 až 1987.
KHNP uvedla, že navázala spolupráci s mnoha českými firmami v jaderném průmyslu, které plánuje zapojit do svého dodavatelského řetězce a nabídnout jim spolupráci na zahraničních projektech. Smyslem memorand podepsaných se společnostmi I&amp;C Energo, NUVIA, MICo a TES je podle korejské firmy navázat partnerství ve výzkumu a rozvoji a v provozu a údržbě elektráren. KHNP také poukázala na svůj referenční projekt k Dukovanům, v srpnu spuštěný první reaktor elektrárny Barakah v Abú Zabí ve Spojených arabských emirátech.
<figure id="attachement_17122" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/11s0735-800x450.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/11s0735-800x450.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Podle dřívějších vyjádření společnosti ČEZ a zástupců státu by stavba nového dukovanského bloku měla začít v roce 2029 a trvat sedm let. Tendr na stavbu plánuje ČEZ vypsat ještě letos, pořadí uchazečů by státem většinově vlastněná firma chtěla mít na konci roku 2022. Z bezpečnostních důvodů podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) vláda před výběrovým řízením žádného z uchazečů vyřazovat nebude.
Nový jaderný blok v Dukovanech by stát měl při výstavbě financovat bezúročně, za provozu se počítá s dvouprocentním úrokem. Stát by se měl na stavbě podílet 70 procenty. Zbytek by měl zaplatit ČEZ, který bude hradit také všechny případné dodatečné náklady. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš v červenci potvrdil, že očekávaná suma za stavbu bloku v současných cenách je zhruba šest miliard eur, tedy kolem 160 miliard korun.

Jihokorejská KHNP zůstává vážným zájemcem o výstavbu v Dukovanech

Dodavatele stavby plánovaného nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany zhruba za 160 miliard korun podle premiéra Andreje Babiše (ANO) vybere až příští vláda, která vzejde příští rok z voleb. Babiš to dnes řekl při návštěvě továrny společnosti Sigma Group v Lutíně na Olomoucku, která vyrábí čerpadla a chtěla by se na dodávkách pro nový blok Dukovan podílet. Podle generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše chce energetická firma tendr vypsat letos v prosinci a pořadí uchazečů o stavbu nového bloku by měla ráda na konci roku 2022. Nový blok by se měl v Dukovanech začít stavět v roce 2029.
Podle Babiše byla chyba, že se v roce 2014 vláda nedokázala shodnout na dostavbě Jaderné elektrárny Temelín. Rozhodovací proces by komplikovaný i kvůli minoritním akcionářům. &#8222;Konečně teď řešíme Dukovany a našli jsme způsob, aby i to neblokovali minoritní akcionáři. Je to teď v Bruselu. Takže samozřejmě to připravujeme pro příští vládu. My nikoho nebudeme vybírat, žádného dodavatele. To až ta příští vláda. Doufejme, že v tom budou pokračovat,&#8220; uvedl Babiš.
Vláda podle Babiše připraví &#8222;půdu pro ty, kteří přijdou po nás&#8220;. Snahou je, aby se na dostavbě Dukovan významně podílely tuzemské firmy. &#8222;Historicky jsme byli jedinou zemí, která byla schopna postavit na klíč atomovou elektrárnu,&#8220; podotkl Babiš.
Premiér míní, že podíl jaderných elektráren na tuzemské produkci elektřiny by se měl v Česku zvyšovat. &#8222;Bojuji za jádro v Evropě. Když Francouzi mají 75 procent jádra, tak proč bychom nemohli i my mít. Vím, že Rakousko na nás bude trošku naštvané, ale vždycky jim říkám, že 15 procent elektřiny do Rakouska jde od nás. Ale to je politika. My naštěstí tady nemáme zelené fanatiky, kteří zavírají jádro,&#8220; podotkl Babiš.
Podle Státní energetické koncepce, kterou v květnu 2015 schválila tehdejší vláda premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD), má být v dalších desetiletích jaderná energetika hlavním zdrojem elektrické energie v ČR. Vládní koncepce předpokládá, že zatímco nyní se jádro na výrobě elektřiny podílí zhruba 34 procenty, po dostavbě dvou bloků v Dukovanech a Temelíně by jeho podíl v roce 2040 mohl vzrůst na polovinu. V polovině loňského října Babiš na jednání sněmovního výboru pro evropské záležitosti řekl, že ČR musí prosadit stavbu nových bloků, i kdyby kvůli tomu měla porušit evropské právo.
Možnou stavbu nového jaderného zdroje v Česku několik předcházejících let brzdily nejasnosti o způsobu financování, konkrétní obrysy začíná dostávat projekt až v posledních měsících. Dlouhodobě proti stavbě nového jaderného zdroje v ČR protestují ekologové.

Babiš: Dodavatele nového bloku Dukovan vybere až příští vláda

Výběr událostí kolem zvažované stavby nových jaderných bloků v ČR (stát a ČEZ uzavřely smlouvy k plánovanému novému bloku v Dukovanech):

3. srpna 2009 &#8211; Společnost ČEZ zahájila výběrové řízení na výstavbu nových dvou bloků Jaderné elektrárny Temelín (JETE).
9. února 2011 &#8211; Vláda schválila kroky nutné k dostavbě JETE, patřila mezi ně investice do přenosové soustavy nebo posílení činnosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB).
18. února 2011 &#8211; ČEZ posunul termín dokončení JETE na rok 2025.
18. ledna 2013 &#8211; Ministerstvo životního prostředí vydalo souhlasné stanovisko ke stavbě dvou nových bloků JETE.
10. dubna 2014 &#8211; Tendr na dostavbu JETE byl zrušen, ČEZ uvedl, že bez státních garancí je dostavba nemožná. Nabídky podaly americká firma Westinghouse, rusko-české Konsorcium MIR.1200 (Škoda JS, Atomstrojexport a Gidropress) a francouzská Areva, kterou však ČEZ pro nesplnění podmínek z tendru vyřadil.
18. května 2015 &#8211; Vláda schválila aktualizaci státní energetické koncepce, podle které budou hlavním zdrojem výroby energie v ČR jaderná energetika a obnovitelné zdroje.
3. června 2015 &#8211; Vláda schválila Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky. Je podle něj žádoucí zahájit přípravu výstavby jednoho bloku v Dukovanech a jednoho v JETE s možností rozšíření na dva.
1. června 2017 &#8211; ČEZ zřídil novou divizi jaderná energetika. Jejím šéfem se stal dosavadní ředitel JETE Bohdan Zronek, do jehož zodpovědnosti připadla i dostavba nových jaderných bloků.
15. června 2017 &#8211; Stálý výbor pro jadernou energetiku rozhodl, že se uvažuje o třech modelech financování dostavby Dukovan &#8211; prvním je výstavba prostřednictvím dceřiných firem ČEZ, druhým výstavba prostřednictvím státu, kdy by stát odkoupil dceřiné firmy, a třetím výstavba prostřednictvím státu, kdy by stát odkoupil přímo část ČEZ.
13. listopadu 2017 &#8211; ČEZ požádal o posouzení vlivu nových bloků v Dukovanech na životní prostředí a ministerstvu životního prostředí předal dokumentaci pro proces EIA.
22. listopadu 2018 &#8211; Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že stavbu v Dukovanech by měla zajistit dceřiná firma ČEZ.
18. února 2019 &#8211; Vláda změnila statut Stálého výboru pro výstavbu nových jaderných zdrojů. Předsedou se stal Babiš.
21. února 2019 &#8211; Na konferenci o jaderné energetice Babiš řekl, že stát chce uzavřít smlouvu s ČEZ. Vládní zmocněnec Jaroslav Míl doplnil, že stát se zaměří na Dukovany.
30. dubna 2019 &#8211; Na Evropském jaderném fóru Babiš uvedl, že optimálním řešením by byly jaderné zdroje menšího výkonu.
24. června 2019 &#8211; Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) řekl, že tendr na stavbu nového bloku, který by měl nahradit nynější dukovanské bloky po jejich odstavení, se bude vypisovat, až bude jasná smlouva mezi vládou a ČEZ.
2. července 2019 &#8211; Vláda schválila, že investory nových zdrojů budou dceřiné firmy ČEZ &#8211; EDU II pro Dukovany a ETE II pro JETE. Materiál počítá s tím, že investice by měla být placena skupinou ČEZ.
15. srpna 2019 &#8211; Havlíček uvedl, že stavba bloku v Dukovanech by mohla začít kolem roku 2030, pokud by přípravy postupovaly dobře. Blok by mohl být postaven mezi roky 2035 až 2040.
30. srpna 2019 &#8211; Nové jaderné bloky v Dukovanech získaly kladný posudek vlivu na životní prostředí (EIA).
16. října 2019 &#8211; Babiš řekl, že ČR musí prosadit stavbu nových bloků, i kdyby kvůli tomu mělo porušit evropské právo.
13. listopadu 2019 &#8211; Premiér uvedl, že nový blok Dukovan se začne stavět v roce 2029, dokončen bude v roce 2036. Podle něj jde o plán, který také počítá s tím, že územní rozhodnutí pro stavbu bude vydáno v roce 2021 a dodavatel bloku bude vybrán do konce roku 2022.
16. prosince 2019 &#8211; Představený Národní investiční plán vlády počítal se dvěma novými bloky v ČR za 300 miliard korun.
25. března 2020 &#8211; ČEZ předal SÚJB žádost o povolení umístit stavbu nového zdroje u Dukovan. Žádost se týká dvou bloků.
27. dubna 2020 &#8211; Kabinet přijal návrhy smluv s ČEZ o stavbě v Dukovanech pro jednání o notifikaci s Evropskou komisí.
28. května 2020 &#8211; Babiš oznámil, že stát poskytne ČEZ na stavbu nového bloku v Dukovanech půjčku.
10. června 2020 &#8211; Oznámeno, že ČEZ v Dukovanech předpokládá investice za 55 miliard korun, aby udržel čtyři bloky v provozu ještě 25 až 27 let. Pokračuje i v přípravách nového bloku.
20. července 2020 &#8211; Vláda schválila model financování bloku v Dukovanech. Ten by mohl stát při výstavbě financovat bezúročně, za provozu se počítá s dvouprocentním úrokem. Stát by se měl na stavbě podílet ze 70 procent. Zbytek by měl zaplatit ČEZ.
28. července 2020 &#8211; Stát a ČEZ uzavřely smlouvy k plánovanému novému bloku Dukovan. Podepsali je ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) a šéf energetické firmy Daniel Beneš.

Výstavba nových jaderných bloků se řeší přes deset let

Část opozičních politických stran chce, aby byli někteří zájemci o stavbu nového jaderného bloku v elektrárně Dukovany vyřazeni ještě před vypsáním tendru. Po dnešním jednání předsedů parlamentních stran s premiérem Andrejem Babišem (ANO) o otázkách týkajících se jaderného projektu to novinářům řekli předsedové Pirátů, TOP 09 a ODS. Babiš ani generální ředitel ČEZ Daniel Beneš podle nich s návrhem nesouhlasí, argumentují přitom především možným prodražením zakázky.
Šéf ODS Petr Fiala po schůzce uvedl, že jedním ze základních principů je, že stát musí mít možnost vyřadit případně ze soutěže uchazeče, u kterých shledá bezpečnostní nebo strategické riziko. &#8222;Byli jsme ujištěni, že takové záruky obsahuje jak rámcová dohoda, tak to předpokládá celý ten proces. Po této stránce můžeme být spokojeni,&#8220; řekl. &#8222;Otázka samozřejmě je, a tam shoda nepanuje, kdy se ty bezpečnostní záruky mají uplatnit. V zásadě ten rozpor je o tom, jestli tu bezpečnostní pojistku uplatnit na začátku soutěže, nebo v jejím průběhu,&#8220; podotkl.
Předseda Pirátů Ivan Bartoš uvedl, že jeho strana chce, aby stavbu nerealizoval ČEZ, ale stát. Případná provozní podpora by pak podle něj měla být kompenzována čistě státem, nikoli občany v platbách za elektřinu. Také on potvrdil, že diskuse se vedla mimo jiné o tom, kdy vyřadit dodavatele, které Česko nechce. &#8222;My jsme toho názoru, že by se tak mělo stát na začátku, dokonce to řekl i pan (vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav) Míl. Názor pana premiéra byl poměrně jiný. Na tom by se měl najít politický konsenzus, protože není nic horšího než jít do takto velkého tendru s nejistotou politické shody na tomto zcela zásadním problému. Je to i o férovosti celé soutěže,&#8220; uvedl Bartoš.
<blockquote>&#8222;Pro TOP 09 je zásadní, aby takto strategickou zakázku tady nedostavovali ani ruští, ani čínští dodavatelé. To je klíčová věc, kterou považujeme za naprostou prioritu. Dobrá je paralela s armádními zakázkami. Také nechceme vyzbrojovat naši armádu zbožím, které pochází od našich nepřátel. Naopak chceme, aby dodavateli zboží byly firmy a státy, které patří do okruhu našich spojenců. To je podobná situace,&#8220; doplnila šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.</blockquote>
O stavbu jaderného bloku v Česku se podle dostupných informací aktuálně zajímá pět firem &#8211; ruský Rosatom, francouzská EDF, jihokorejská KHNP, čínská China General Nuclear Power a severoamerický Westinghouse.
Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) na konci května uvedl, že vláda a ČEZ do konce června podepíšou o stavbě bloku takzvanou rámcovou a prováděcí smlouvu. Obě smlouvy na konci dubna schválili ministři. Vedle zastřešující dohody jde o smlouvu, která definuje územní povolení k umístění stavby i výběr dodavatele do roku 2024. Stát v ní podle dřívějšího vyjádření Havlíčka dává možnost společnosti ČEZ odprodat mu celý projekt.
Místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani v pondělí řekl, že podpis smluv se posunul na polovinu července. Zástupci opozice dnes uvedli, že Babiš slíbil, že termín je možné ještě posunout tak, aby mohli zástupci opozice smlouvy prostudovat. Dostali je k dispozici minulý pátek.
Možnou stavbu nového jaderného zdroje v Česku několik předcházejících let brzdily nejasnosti o způsobu financování, konkrétní obrysy začíná dostávat projekt až v posledních měsících. Dlouhodobě se proti stavbě nového jaderného zdroje v ČR staví ekologové. Stavět by se podle dřívějších informací mělo začít v roce 2029, blok by měl být uveden do provozu v roce 2036.

Část opozice chce vyřadit některé zájemce o stavbu nového bloku Dukovan ještě před tendrem

Nové Dukovany: MPO podrobně popsalo, proč bude garantovat výkupní ceny

V případě, že bude výkupní cena elektřiny z plánovaného nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany vyšší než cena silové elektřiny na trhu, rozdíl zaplatí všichni spotřebitelé prostřednictvím síťových tarifů. Ve druhém případě, kdy výkupní cena bude nižší než cena na trhu, bude dopad na spotřebitele opačný. Vyplývá to z <a href="https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNBPKCETTG" target="_blank" rel="noopener">návrhu</a> takzvaného bezemisního zákona, jenž má zajistit financování výstavby nového jaderného bloku. Materiál, který připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), je v současnosti v připomínkovém řízení. Záměr dnes zkritizovaly ekologické organizace.
<blockquote>„Stát bude za předem definovaných podmínek odkupovat elektřinu od společnosti ČEZ, respektive od společnosti, která bude provozovatelem toho jaderného bloku. S tím, že cena bude stanovena podle oprávněných nákladů na investici, podle přiměřeného zisku, který se v rámci vyjednávání nastaví. Stát bude poté umisťovat tu elektřinu na trh – na burzu,“ uvedl na konci dubna ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO).</blockquote>
Navrhovaný zákon počítá s tím, že výkup by provádělo MPO, respektive jím pověřená právnická osoba zcela vlastněna státem za předem stanovenou realizační cenu. Smlouva mezi investorem a státem, garantující podmínky výkupu elektřiny by byla uzavřena minimálně na dobu 30 let, s možným prodloužením o deset let, a to i opakovaným, nejdéle však do ukončení provozu nízkouhlíkové výrobny.
Nízkouhlíkovou výrobnou návrh definuje jako výrobnu elektřiny s jaderným reaktorem připojená do elektrizační soustavy s instalovanou kapacitou o minimálním elektrickém výkonu 100 megawattů (MW) po roce 2030. Havlíček dříve uvedl, že nový dukovanský blok by měl mít výkon 1200 MW a ročně vyrobit devět terawatthodin elektřiny, což by odpovídalo desetině očekávané české spotřeby. Stavět by se mělo začít v roce 2029, blok by měl být uveden do provozu v roce 2036.
Smlouva o výkupu elektřiny z nového zdroje má podle aktuálního návrhu mimo jiné obsahovat pravidla prověření přiměřenosti výkupní ceny ministerstvem nejpozději do pěti let po začátku dodávky elektřiny do sítě a poté pravidelně nejméně jednou za deset let. „Zatím není jasný vzorec, podle kterého se jaderná přirážka bude počítat, známá není ani její výše. Ta se ukáže až podle toho, za kolik peněz elektrárna vznikne,“ uvedl v pondělí <a href="https://www.respekt.cz/agenda/havlicek-opravil-jadernou-dan-nebude-jen-pro-chatare-ale-pro-vsechny" target="_blank" rel="noopener">web</a> týdeníku Respekt. Připomněl, že spotřebitelé nyní plošně ve svých fakturách vydávají peníze na podporu obnovitelných zdrojů energie.
<a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/07/dukovany.jpg"><img class="aligncenter size-full wp-image-25338" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/07/dukovany.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/07/dukovany.jpg 2048w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/07/dukovany-512x226.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/07/dukovany-768x338.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/07/dukovany-1024x451.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/07/dukovany-725x319.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/07/dukovany-800x352.jpg 800w" alt="Jaderná elektrárna Dukovany" width="2048" height="902" /></a>
<h2>Kratší doba pro připomínkování a nižší počet připomínkujících</h2>
Záměr MPO v dnes v tiskové zprávě zkritizovaly ekologické organizace Hnutí Duha, Zelený kruh a Calla.
<blockquote>„Zákon o podpoře nových reaktorů je bianko šek na stavbu reaktorů za peníze spotřebitelů elektřiny. Každý zodpovědný zákonodárce by měl něco takového odmítnout. A schválit jej bez diskuse a bez výborů nemůže zodpovědně ani ten největší nadšenec pro jadernou energetiku,“ uvedl energetický expert Hnutí Duha Karel Polanecký.</blockquote>
Z podkladů k materiálu vyplývá, že MPO požádalo Legislativní radu vlády (LRV) o zkrácení připomínkového řízení k zákonu na deset dní místo standardních 20. LRV požadavku částečně vyhověla, vyjádřit připomínky bude možné po dobu 13 dní. <a href="https://www.tydenikhrot.cz/clanek/havlicek-chce-zrychlene-protlacit-zakon-o-financovani-jadra" target="_blank" rel="noopener">Web</a> týdeníku Hrot v pondělí uvedl, že se sníží počet těch, kteří mohou do normy mluvit. „Z rozhodnutí rady mohou podobu zákona ovlivnit pouze resorty financí, spravedlnosti, zahraničních věcí, životního prostředí, vedoucí Úřadu vlády a Energetický regulační úřad,“ napsal server.
Z důvodové zprávy materiálu pak vyplývá, že MPO požaduje, aby s ohledem na orientační harmonogram výstavby bloku vyslovila Sněmovna s návrhem zákona souhlas už v prvním čtení. „Účinnost zákona je vzhledem k urgentnosti řešení přechodu ČR k nízkouhlíkové energetice navržena na 1. ledna 2021,“ dodává zpráva.
Možnou stavbu nového jaderného zdroje v Česku několik předcházejících let brzdily nejasnosti o způsobu financování, konkrétní obrysy začíná dostávat projekt až v posledních měsících. Ministři na konci dubna přijali návrhy dvou smluv mezi vládou a energetickou firmou ČEZ o stavbě nového bloku pro jednání o notifikaci s Evropskou komisí. Vedle zastřešující dohody vláda schválila smlouvu, která definuje územní povolení k umístění stavby i výběr dodavatele do roku 2024, uvedl tehdy Havlíček. Stát v ní podle něj dává možnost ČEZ odprodat mu celý projekt. Ekologové se proti stavbě nového jaderného zdroje v ČR staví dlouhodobě.

Při prodražení Dukovan zaplatí rozdíl oproti tržní ceně spotřebitelé skrze síťové tarify, uvádí návrh zákona

Kabinet hnutí ANO a ČSSD dnes přijal návrhy dvou smluv mezi vládou a energetickou skupinou ČEZ o stavbě nového jaderného bloku v Dukovanech pro jednání o notifikaci s Evropskou komisí. Po jednání vlády o tom informoval vicepremiér Karel Havlíček (za ANO). Dodal, že o financování stavby pátého bloku jaderné elektrárny Dukovany chce mít vláda jasno do konce května. Způsob navrhnou Havlíček s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO).
Vedle zastřešující dohody dnes vláda schválila smlouvu, která definuje územní povolení k umístění stavby i výběr dodavatele do roku 2024. Stát v ní podle Havlíčka dává možnost společnosti ČEZ odprodat mu celý projekt. V přípravě je ještě třetí smlouva, která bude definovat podmínky, za jakých bude stát vykupovat elektřinu od ČEZ.
Finanční model má zatím podle Havlíčka celou řadu variant. &#8222;Budeme silně tlačit na EU, aby financování bylo co nejlevnější, aby bylo akceptováno, že jde o nízkoemisní zdroj,&#8220; uvedl Havlíček.

Vláda odsouhlasila dvě ze tří smluv s ČEZ o pátém bloku Dukovan

Jaderná elektrárna Dukovany chce snižovat odběr chladicí vody z dalešické přehrady. Ve druhé polovině letošního roku zavede systém úpravy vody za deset milionů korun, díky němuž by měla elektrárna ročně ušetřit dva až osm milionů metrů krychlových vody. Ještě větší úspory chladicí vody by měl přinést nákladnější projekt, který bude ČEZ v Dukovanech testovat, sdělil dnes ČTK mluvčí elektrárny Jiří Bezděk.
Elektrárna Dukovany teď pro chlazení svých technologií ročně potřebuje asi 55 milionů metrů krychlových vody, čerpá ji z přehrady Dalešice na řece Jihlavě. Zpátky se vrací necelá polovina odebrané vody. K úsporám vody už přispívá postupná modernizace vestaveb 125 metrů vysokých chladicích věží Dukovan.
<blockquote>„Letos spustíme úpravu surové vody z přehrady pomocí stabilizátorů pro omezení vzniku úsad a nečistot v technologii. Chceme tak ročně ušetřit dva až osm milionů kubíků vody,“ uvedl ředitel divize jaderná energetika ČEZ Bohdan Zronek.</blockquote>
<figure id="attachement_3437" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1024px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/dukovany-800x533.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/dukovany-800x533.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Druhým připravovaným opatřením je odstraňování nečistot rozpuštěných ve vodě odsolováním. Spotřeba surové vody pro chlazení dukovanských bloků by díky tomu mohla klesnout o osm až 16 milionů metrů krychlových ročně. Potřebná technologie by ale stála okolo miliardy korun. Proto budou energetici nejdřív ověřovat účinnost tohoto procesu v reálných podmínkách pomocí zkušební linky, s jejímž spuštěním počítají na příští rok.
Další chystané opatření se týká technologie výroby takzvané demineralizované vody, která se používá v primárním i sekundárním okruhu elektrárny. Chystaná modernizace této výroby by měla zajistit snížení spotřeby chemikálií, voda vypouštěná z elektrárny by tak měla obsahovat méně nečistot.
Dukovany s celkovým výkonem 2040 megawattů pokrývají pětinu spotřeby elektřiny v ČR. Aktuálně vyrábí elektřinu tři ze čtyř dukovanských bloků, poslední je v odstávce.

Elektrárna Dukovany plánuje snížit spotřebu chladicí vody

Energetická firma ČEZ dnes předala Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) žádost o povolení umístit stavbu nového jaderného zdroje u Dukovan. Žádost se týká dvou bloků s reaktory o elektrickém výkonu do 1200 megawattů. Firma dnes v tiskové zprávě uvedla, že tak ukončila pětileté přípravné práce a je připravena na licenční proces podle atomového zákona. Žádost podala EDU II, dceřiná firma ČEZ.
Ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) při únorové návštěvě Jaderné elektrárny Dukovany novinářům řekl, že by do konce roku 2022 měl být vybrán dodavatel nového dukovanského bloku. Stavební povolení by na tento blok mělo být vydáno do roku 2029 a pak zahájena stavba. Fungovat by blok mohl začít v roce 2036.
Žádost o umístění dvou jaderných bloků podle firmy ČEZ umožňuje zohlednit aktuálně upřesňované energetické a klimatické cíle České republiky a až následně rozhodnout o výstavbě jednoho či dvou budoucích bloků. Povolovací proces je správním řízením a SÚJB má právo jej kdykoli přerušit a požádat o doplnění údajů.
<figure id="attachement_1399" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/03/Nuclear.power_.plant_.Dukovany-800x600.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/03/Nuclear.power_.plant_.Dukovany-800x600.jpg" alt="Jaderná elektrárna Dukovany" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Firma ČEZ uvedla, že zveřejnila i <a target="_blank" href="https://www.cez.cz/cs/o-cez/vyrobni-zdroje/jaderna-energetika/jaderna-energetika-v-ceske-republice/nove-jaderne-zdroje">dokumentaci</a> přibližně s 1600 stranami, která je přílohou žádosti pro SÚJB. &#8222;Stejně jako u posuzování vlivů na životní prostředí je i v procesu licencování naším cílem maximální otevřenost a transparentnost,&#8220; uvedl ve zprávě předseda představenstva a generální ředitel Daniel Beneš. Podle generálního ředitele firmy EDU II Petra Závodského je klíčová mezinárodní obhajitelnost projektu. 
Mezi institucemi, které se s ČEZ podílely na přípravě studií, analýz a rozborů, jsou Výzkumný ústav vodohospodářský, Masarykova univerzita nebo ÚJV Řež. Materiály se zabývají přírodními podmínkami, možným vlivem provozu na okolí i budoucím způsobem vyřazení elektrárny z provozu. Pozemek pro nové bloky má ČEZ u dukovanské elektrárny. Kvůli ověření podloží tam experti mimo jiné udělali přes 170 vrtů, stav podzemní vody zjišťovali 30 vrty sahajícími až do hloubky 150 metrů.
Dukovany s celkovým výkonem 2040 megawattů pokrývají pětinu spotřeby elektřiny v ČR. Mají čtyři bloky, první vyrábí elektřinu od roku 1985. Původní projekty počítaly s třicetiletou životností bloků, ČEZ již uvedl, že má záměr udržet je v chodu celkově 60 let. Chystaný pátý blok by podle dřívějších vyjádření firmy měl stát mezi 140 až 160 miliardami korun.