Plán modernizace bezpečnosti schválen pro první japonský BWR blok, který zažádal o znovuspuštění

Letem světem:

Typ chlazení nehraje roli, obyčejná kondenzační turbína na sytou páru.

BWR je světově a i v EU obvyklá věc, 30% výkonu.

Regulační tyče má zdola, protože v horní části nádoby reaktoru musí být separátor páry, dalšího se tam nic nevejde. Nepotřebuje to silná čerpadla (u PWR se kromě paliva musí překonat hydraulický odpor i parogenerátorů), stačí jednak malá čerpadla k promíchávání uvnitř reaktoru, jednak napáječky atd. pro přívod kondenzátu od turbíny. Pára moc radioaktivní není, turbínu jde pro údržbu otevřít. Aby to dobře bublalo, má to na stejný výkon větší objem aktivní zóny, než PWR.

Nádoba musí být zhruba dvakrát větší než PWR, do vnitrozemí ji prakticky nejde vcelku dopravit, což byl asi ruský důvod, proč se tomu nevěnovali, a tedy ani my.

Kvůli velkému množství vody to má kontejnment složitější než PWR, trochu se to projevilo ve Fukušimě.

Jen doplním, že BWR ikdyž ne typický je i ruský typ RBMK (například v Černobylu) a ještě jich spousta pracuje. (podle Wiki je 12 v provozu) V Německu také jsou například GUNDREMMINGEN-C spuštěn 1984. BWR by měli mít vyšší účinnost teoreticky, neboť chybí jeden výměník, na kterém je nutné udržovat teplotní spád, na VVER je to 30C (primár je o 30 C teplejší než pára v sekundáru).

Temelín má páru pro turbínu o teplotě 278 C, GUNDREMMINGEN-C má páru o teplotě 286 C. Nižší teploty u varných reaktorů ale souvisí se spoustou věcí, koroze, rozložení varu a podobně.

RBMK je v provozu už jen 10. 4× Kursk, 3× Leningrad a 3× Smolensk. Pak jsou ještě v provozu 3 reaktory EGP-6 11 MW v JE Bilibino, což je taková miniaturní verze RBMK.

Přeci jen bych to někdy rozlišoval, RBMK má neutronový moderátor z grafitových bloků a v něm tlakové trubky (kanály), ve kterých je palivo a vroucí voda, kdežto to, co běžně označuje BWR, je hrnec zpoloviny plný vody, která současně chladí palivo i moderuje neutrony. Např. BWR a PWR patří do skupiny LWR neboli lehkovodních reaktorů, RBMK ne. RBMK umí teoreticky běhat na neobohacený uran, to LWR neumějí.

Japonsko si to vyvíjelo samo, a od začátku pro účely pobřežních elektráren.

Velmoci kopírovali americký koncept, kde začátek byl hlavní využití pro pohon jaderných ponorek.

Z toho zároveň vyplývá, že kdyby tovární výroba malých reaktorů byla ekonomická, mohli to dělat už tenkrát. Takže dnes módní malé reaktory jen tak levnější nebudou ani náhodou, a musí nejspíš přijít s úplně jiným dizajnem.

Díky všem za odpovědi. To s větší nádobou kterou moc nejde transportovat po souši je zásadní faktor, to jsem nevěděl.

Na RBMK jsem uplně zapomněl! Vnímám ty nuance že nejde systematicky o BWR, ale mně opravdu zajímaly veškeré varné reaktory. Tepelný spád mezi primárem a sekundárem jsem taky netušil jakou má hodnotu, dobrý údaj.

A obavy o SMR sdílím také. Jsu fanda jádra, líbilo by se mi kdyby to vyšlo, ale jsu skeptický jak ohlehledně ekonomiky tak ohledně byrokratické průchodnosti.