Upgrade německého fúzního reaktoru Wendelstein 7-X vstupuje do další fáze

DomůJaderné elektrárnyUpgrade německého fúzního reaktoru Wendelstein 7-X vstupuje do další fáze

Německý experimentální fúzní reaktor Wendelstein 7-X prochází již řadu měsíců rozsáhlými úpravami, které mají umožnit navýšení jeho výkonu a prodloužení doby trvání jednotlivých experimentů. Nyní je na řadě divertor. Do provozu by se reaktor měl vrátit ke konci příštího roku.

Wendelstein 7-X je experimentální fúzní reaktor stelarátorového typu a zároveň největším stelarátorem na světě. Na rozdíl od rozšířenějších tokamaků je toroidní jádro stelarátorů zkrouceno. Oproti tokamakům stabilita plazmatu není zajištěna protékajícím proudem, ale magnetickým polem vnějších cívek. Nevýhodu složitější konstrukce oproti tokamaku vyvažuje jedna velice významná výhoda – možnost kontinuálního provozu.

Wendelstein 7-X je v povozu od konce roku 2015, nicméně na konci roku 2018 byl jeho provoz dočasně přerušen. Od té doby zařízení prochází vylepšeními, která umožní navýšení jeho výkonu a prodloužení doby trvání jednotlivých plazmatických pulzů. Experimenty by na reaktoru měly podle serveru world-nuclear-news.org začít znovu probíhat ke konci roku 2021.

V současné fázi je na řadě instalace divertoru, který je vůbec nejvíce namáhaným komponentem nádoby reaktoru. Desky divertoru sledují zakřivený obrys okraje plazmatu. Chrání ty oblasti stěny nádoby, na které jsou částice z okraje plazmatu směrovány pomocí magnetického pole.

Zatímco dříve byla většina komponentů chránících stěny reaktoru nechlazená, nyní budou rozsáhlé sekce stěny chlazeny vodou.

„Nejprve musela být většina starých komponentů vyjmuta. Instalace nových může nyní začít. Toto umožní reaktoru Wendelstein 7-X generovat plazmatické pulzy trvající až 30 minut,“ uvedl Hans-Stephan Bosch, jehož divize zodpovídá za technický provoz zařízení.

Nové desky divertoru, které by měly odolat tepelnému výkonu 10 MW na metr čtvereční, budou navařeny na desky ze slitiny mědi, chromu a zirkonia, které budou chlazeny protékající vodou. Nově by tak jednotlivé plazmatické pulzy měly dosahovat energie až 1 GJ oproti dřívějším 200 MJ.