Zákonodárci ve Švédsku se na začátku měsíce vyslovili pro možné obnovení těžby uranové rudy schválením příslušné legislativy. Zákaz těžby uranu ve Švédsku přitom vstoupil v platnost teprve v roce 2018. Současná vláda v posledních měsících podniká kroky nejen v oblasti těžby uranu, ale rovněž i v dalších oblastech jaderného průmyslu. Příkladem může být schválení návrhu vlády na poskytování státní podpory firmám, které chtějí investovat do výstavby nových jaderných reaktorů.
Těžba uranové rudy, její zpracování a následná výroba jaderného paliva jsou vše nezbytné součásti dodavatelských řetězců v sektoru jaderné energetiky. Samotná těžba uranu zažívala v Evropě v posledních desetiletích značný útlum, podobně jako i výstavba jaderných reaktorů. Poslední roky nicméně ukazují, že řada evropských zemí přehodnocuje svůj přístup k jaderné energetice, přičemž tyto změny se netýkají pouze výstavby nových jaderných zdrojů.
Příkladem může být Švédsko, kde tamní vláda činí nové kroky napříč jaderným sektorem. Přestože většinu výroby elektřiny v zemi pokrývají obnovitelné zdroje, konkrétně voda a vítr, jaderná energetika stále přispívá značným dílem – v loňském roce se jednalo o zhruba 30% podíl. Švédská ministryně energetiky a průmyslu se nechala k počátku letošního roku slyšet, že k zajištění energetické bezpečnosti Evropy by měly přispět i nové zdroje základního zatížení, včetně těch jaderných.
Těžba uranu má opět zelenou
Švédská vláda rovněž delší dobu diskutovala o možnosti obnovení těžby uranu v zemi. Například v loňském roce tamní ministryně pro klima a životní prostředí uvedla, že „možnost těžit uran je naprosto zásadní pro práci v oblasti změny klimatu, pro snížení emisí a závislosti na fosilních palivech a zdrojích energie“. Na začátku listopadu nicméně tamní zákonodárci podnikli konkrétní kroky, kdy odhlasovali vládní návrh rušící zákaz těžby uranu z roku 2018.
"Parlament hlasoval pro návrh vlády týkající se těžby uranu ve Švédsku," uvádí se podle serveru World Nuclear News v prohlášení parlamentu společně s tím, že uran bude klasifikován jako koncesní nerost, tedy nerost obzvlášť užitečný pro společnost. "Toto rozhodnutí také znamená, že činnosti, při nichž se manipuluje s malým množstvím uranu, nebudou podléhat povolovací povinnosti a nebudou podléhat vetu obcí. Veto znamená, že obce mohou na základě místního politického rozhodnutí určit, zda takové činnosti povolí, či nikoli," stojí dále v prohlášení.
Rozhodnutí švédských zákonodárců přivítala například australská společnost Aura Energy, která se zabývá těžbou nerostů. Podle společnosti bude uran od příštího roku regulován jako koncesní nerost podle zákona o nerostných surovinách, čímž se stane součástí běžného povolovacího procesu. Tím se potenciálně zvýší hodnota těžebních projektů, jakým je například její projekt Häggån na těžbu vanadu, uranu či dalších prvků.
"Toto hlasování znamená, že od nynějška má uran potenciál stát se důležitým přínosem pro švédskou ekonomiku a energetickou bezpečnost. Vzhledem k tomu, že Švédsko má ve svém podloží 27 % známých zásob uranu v Evropě, je komerční potenciál značný," uvedl výkonný ředitel společnosti Aura Energy Phil Mitchell.
Dalším příkladem může být projekt Viken, který rozvíjí kanadská firma District Metals Corp, společnost zaměřená na průzkum a těžbu polymetalických ložisek. Ten by kromě značných zásob uranové rudy měl rovněž nabídnout zdroje vanadu, molybdenu, niklu, mědi, zinku a dalších důležitých a kritických surovin.
Vláda činí kroky i v dalších oblastech
Kromě těžby uranu se současná švédská vláda zaměřuje i na další oblasti jaderné energetiky. Podobně jako těžební projekty jsou i projekty nových jaderných zdrojů běžně spojovány s investičními horizonty v řádu desítek let. Švédská vláda tak začala zkoumat možnosti, jak investorům zajistit vyšší jistotu a ochranu před případnou změnou politik v budoucnosti.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.