Westinghouse získal dotaci na vývoj jaderného paliva odolnějšího vůči haváriím
Westinghouse Electric Company získala dotaci ve výši 93,6 milionů amerických dolarů (přibližně 2,1 miliardy kč) od Amerického ministerstva energetiky (DOE), pro svůj program EnCore havarijně odolného jaderného paliva.
Společnost uvedla, že peníze využije k financování spolupráce se společností General Atomics, její národní laboratoře a univerzitními partnery pro urychlení představení prvních testovacích palivových proutků s pokrytím z karbidu křemíku pro běžné energetické reaktory do roku 2022.
Financování také podpoří zavezení první takovéto vsázky palivových souborů obsahující testovací proutky EnCore, která bude umístěna do reaktoru Exelon Generation’s Byron 2 v počáteční fázi tohoto roku. Westinghouse získal loni v prosinci první dodávku silicidových uranových pelet, které byly vyrobeny v Národních laboratořích Idaho.
Vyšší odolnost a ekonomické benefity
Jaderné palivo se zvýšenou odolností vůči haváriím (Accident-tolerant fuel – ATF) je termín užívaný pro nové technologie, které zvyšují bezpečnost a výkon jaderného paliva. Takové moderní palivo zahrnuje využití nových materiálů a návrhů pokrytí palivových pelet.
Ministerstvo energetiky od roku 2012 podporuje vývoj ATF konceptů skrze svůj Enhanced Accident Tolerant Fuel program, který se zaměřuje na vývoj nových materiálů pro palivo a jeho pokrytí, které dokáží poskytovat lepší odolnost při nehodách spojených se ztrátou odvodu tepla z aktivní zóny reaktoru a udržet nebo zlepšit současný výkon paliva a ekonomiku provozu.
První fáze EnCore Fuel programu od Westinghouse zahrnuje nanesení chrómu na zirkoniové pokrytí pro zvýšení odolnosti vůči oxidaci a korozi palivových proutků a vyšší hustotu samotných palivových pelet pro lepší ekonomiku paliva. Druhá fáze bude představovat kompozitní pokrytí z karbidu křemíku a pelety z uranových silicid s vysokou hustotou, které poskytnou vyšší bezpečnost a ekonomické benefity.
Testovací tyče s palivem EnCore, které budou vloženy do reaktoru Byron 2, mají obsahovat pochromované zirkoniové palivové proutky naplněné silicidovými uranovými peletami. Tyto pelety jsou vyrobeny ze sloučeniny uranu a křemíku, namísto dosud využívané sloučeniny UO3. Díky tomu by měly dosáhnout vyšší hustoty uranových atomů v každé peletě, což znamená delší provozní životnost, zvýšení výstupního výkonu a vyšší úroveň vyhoření.
Delší palivové kampaně dokáží provozovatelům jaderných elektráren ušetřit každý rok desítky miliónů. Materiál má také čtyřikrát vyšší tepelnou vodivost než současná keramická forma palivových pelet UO3 a tím dokáže udržet palivo při havarijních situacích déle neporušené.
„Nejbezpečnější a nejpokročilejší technologie“
Ken Canavan, hlavní technik Westinghouse, sdělil, že společnost velmi potěšilo, že byla zvolena pro udělení finanční podpory.
„Je to důkaz o schopnostech společnosti Westinghouse, stejně jako vlivu, který tyto investice mohou přinést, tedy nejbezpečnější a nejpokročilejší technologie na trhu,“ uvedl Canavan.
Americké ministerstvo energetiky v současnosti spolupracuje se třemi společnostmi (Framatome, Global Nuclear Fuel a Westinghouse) pro komercializaci jejich paliva a jeho umístění do klasických energetických reaktorů nejpozději v roce 2025.
Framatome také nedávno obdržel dotaci ve výši 49 milionů amerických dolarů pro urychlení vývoje a komercializace svého ATF.
Mohlo by vás zajímat:
no fuj, další takzvané "neexistující" dotace do jádra. No jsem zvědavý na výsledek, snad za 30 let, nebo v nekonečnu a ještě dál ?
Tak, tak, přes bilionové dotace do kapes oze tunelářů (na rozdíl od dotací do vývoje jako v případě JE) je cíl oze parodií na elektrárny, tedy konkurenceschopné výroby elektřiny stále v nekonečnu.
Westinghouse žije? Vždyť nedávno psali že zkrachoval. To lze dotovat zkrachovalé firmy? Nebo to přejmenovali na Westinghouse Electric Company a tím je krach vyřešen?
Ne, to nepsali. Psali, že do konkurzu se dostala stavební divize Westinghousu, kterou koupil kanadský penzijní fond a dál funguje. Stejně jako funguje technologická divize Westinghousu, o které je zřejmě řeč v článku.
Nejsem odborník,ale v našich zdělovacích prostředcích proběhlo že Temelín musel přejít na jaderné palivo z Ruska pro nevyhovující americké články.A tak jim přeji úspěch.Rusáci nemluví a jsou spolehlivý.Ahoj
Je neuvěřitelné, jak v jaderné energetice jde vývoj tak pomalu kupředu. Všechno trvá desítky let a bezpečnost se pritom nijak závratně nezvýšila.
Jaderná energetika potřebuje dosáhnout 3 cíle, aby získala dobré jméno.
1. Bezpečná a a ekologická dekontaminace. Tj. aktivní deaktivace. Současné metody, kdy se odpady buď zahušťují a ukládají, nebo naokak nařeďují a vypouštějí, jsou nedržitelné.
2. Bezzbytková technologie, žádná dlouhodobá úložiště. Tj. po vyhoření nic aktivního nezůstane, nebo se nechá dekontaminovat, viz 1), případně, palivo bude beze zbytku recyklovatelné.
3. Bezpečnost i v případě havárie. Tento bod je nevíce sporný. Jak zajistit, že i v případě totálního selhání reaktoru (roztavení aktivní zóny) nedošlo ke kontaminaci okolí a reaktor se po takové havárii, sám uhasil tak, by mohl být prakticky ihned po havárii sanovaný.
Do té doby, než budou technologie jaderné energetiky, na takové úrovni, aby se k nim dalo přistupovat se stejnými nebo podobnými riziky jako k jakémukoli jinému palivu (např uhlí, plyn), kdy se po havárii a uhašení může začít neprodleně rozebírat a sanovat bez nějakého většího nebezpečí, bude jaderná energetika pořád jen exkluzívním klubem podivínských sebevrahů.
Rád Vás zase vidím :)
ad 1) To by chtělo aby tam bylo co nejméně materiálu a bylo tam co nejméně materiálu a pořádný neutronový tok. Prý by s tím mohlo pomoci thorium, ale myslím že by na to možná stačilo mít takovou technologii JE kdy bude možné mít dostatečný neutronový tok k jejich spálení. Jenže si nikdo netroufne udělat horké tyče z toho nepořádku a šoupnout je do středu AZ.
ad 2) viz 1
ad 3) Velmi by se mi líbil podkritický reaktor který bude mít vhodnou kombinaci ovladatelného neutronového zdroje, ideálně elektricky řízeného, (hrát si s elektřinou umíme velmi dobře), reflektorů vně střední zóny reaktoru a palivem mezi zdrojem neutronů a vnějškem, v této části by byly chladicí trubky s pozitivním tlakem média a umístěné v primárním teplonosném médiu, které by mělo reaktorem kolovat na základě fyzikálních principů bez přísunu energie zvenčí.
V případě selhání napájení by se měl okamžitě odstavit zdroj neutronů a buď na prostoru primárního média, nebo na chladicím okruhu schopném omezeně pracovat samotížně by měly být "olovníky", nebo pojistné ventily (které se musí pak zavřít vnější silou), které by spojily daný okruh buď s prostorem bezpečného kondenzátoru, nebo v případě neradioaktivního/slabě radioaktivního, okruhu, s okolním prostředím a chladil systém varem dokud by teplota neklesla dostatečně a systém se nechladil prostou tepelnou ztrátou. Alternativně by se možná dalo vést potrubí havarijního chlazení přes nějaký výměník pod ventilačním komínem a chladit to pak přirozeným tahem bez varu, nebo nějakou kombinací kondenzačního prostoru, varu a přirozeného tahu vysokým komínem dostatečného průměru.
Soucasne keramicke palivo je z UO2 (a nikoliv UO3)
Pote co se Westinghouse v rámci ochrany pred veriteli dostal z japonskych zpet do 'americkych' rukou a ukoncil bankrotovou proceduru ma otevrenou cestu k dotacim US DoE.
Program vyvoje tolerantniho paliva je vhodnou zaminkou pro revitalizaci americkeho jaderneho vyzkumu uduseneho iluzemi o carovne ruce trhu v oblasti, ktera je strategickou pro existenci a fungovani statu (zvlaste pak jaderne mocnosti).
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se