Americký jaderný regulační úřad (NRC) <a href="https://www.nrc.gov/reading-rm/doc-collections/news/2020/20-043.pdf">vydal závěrečnou zprávu o hodnocení bezpečnosti (FSER)</a> pro malý modulární reaktor společnosti NuScale. Vydání zprávy představuje dokončení 6. a finální fáze procesu certifikace reaktoru. Jedná se o první SMR reaktor, pro který NRC zprávu FSER vydal. Díky dokončení certifikace mohou zákazníci nyní plánovat své vlastní projekty se SMR reaktory NuScale.
Společnost NuScale dokončila žádost o certifikaci svého reaktoru v prosinci 2016. Žádost byla NRC podána v březnu 2017. Proces posouzení demonstroval jednak jednoduchost konstrukce SMR reaktoru a také pečlivost a důslednost žádosti samotné. To lze podle NuScale ukázat například na skutečnosti, že během první posuzovací fáze, během které bylo na kontrolu žádosti vynaloženo 115 tisíc hodin, NRC měl ve srovnání s jinými žádostmi o certifikaci mnohem méně žádostí o další informace. <a href="https://newsroom.nuscalepower.com/press-releases/news-details/2020/NuScale-Power-Makes-History-as-the-First-Ever-Small-Modular-Reactor-to-Receive-U.S.-Nuclear-Regulatory-Commission-Design-Approval/default.aspx">Samotná příprava žádosti přišla NuScale na více jak 500 milionů dolarů.</a>
<blockquote>„Jedná se o významný milník nejen pro NuScale, ale pro celé americké jaderné odvětví a další budoucí pokročilé jaderné technologie. Tento milník jednoznačně potvrzuje vedoucí pozici NuScale a USA v závodě o uvedení SMR reaktorů na trh.“ – John Hopkins, výkonný ředitel NuScale
„NRC přijalo výzvu posoudit vůbec první žádost o certifikaci SMR reaktoru, což v oné době bylo důležitým milníkem nejen pro NuScale, ale rovněž pro jaderný průmysl jako takový. NuScale oceňuje obětavost, čas a úsilí NRC během celého víceletého procesu, často s posouzeními dokončenými v předstihu. Jako dlouholetý bývalý zaměstnanec NRC, včetně vedoucí pozice v oddělení nových reaktorů, mohu říci, že toto brzké vydání FSER je skutečně zásluhou pro každého v NRC…“ – Tom Bergman, vice-president pro regulatorní záležitosti</blockquote>
Návrh NuScale využívá ve svých provozních a bezpečnostních systémech pasivní procesy, jako je konvekce a gravitace. Navrhovaná elekrárna se má skládat až z 12 modulů, které jsou ponořeny v bezpečnostním bazénu pod úrovní terénu. Každý modul má mít výkon 50 MW, celkový maximální výkon elektrárny tak má být 600 MWe. Podle NRC NuScale naznačovala, že v roce 2022 zažádá o certifikaci verze s výkonem 60 MW na modul.
Certifikace návrhu reaktoru znamená, že NRC po přezkoumání splnění všech bezpečnostních požadavků schválila návrh jaderné elektrárny nezávisle na žádosti o výstavbu či provoz elektrárny. Úplná certifikace umožňuje energetické společnosti odkázat se na návrh při žádosti o kombinovanou licenci na stavbu a provozování jaderné elektrárny kdekoliv v USA. Před samotnou výstavbou elektrárny je nutné dokončit licenční postupy pro danou lokalitu a obdržet kombinovanou licenci.
<h2>NuScale pokračuje na cestě ke komercializaci reaktoru</h2>
NuScale nadále pokračuje ve značném úsilí směrem ke komercializaci své technologie SMR. To zahrnuje rozvoj dodavatelských řetězců, standardizaci projektů elektráren, plánování činností pro dodání technologií a plány na spouštění a uvádění do provozu.
Společnost rovněž přitahuje rostoucí zájem domácích i zahraničních zákazníků, kteří považují elektrárnu NuScale za dlouhodobé řešení pro poskytování spolehlivé, bezpečné, cenově dostupné, provozně flexibilní bezuhlíkové energie pro různé aplikace. NuScale již podepsala smlouvy o spolupráci s různými energetickými společnostmi v USA, Kanadě, Rumunsku, České republice a Jordánsku.
Zdroj úvodního obrázku: <a href="https://newsroom.nuscalepower.com/press-releases/news-details/2020/NuScale-Power-Makes-History-as-the-First-Ever-Small-Modular-Reactor-to-Receive-U.S.-Nuclear-Regulatory-Commission-Design-Approval/default.aspx">NuScale</a>

Rychlé zprávy

NuScale je první společností, která dokončila certifikaci malého modulárního reaktoru

Jaderná bezpečnost je klíčovým prvkem provozu každého jaderného zařízení. Mezinárodní agentura pro atomovou energii prostřednictvím misí kontroluje jaderná zařízení a upozorňuje na možná vylepšení jak organizačních, tak provozních bezpečnostních programů. Nedávno taková mise zkontrolovala český výzkumný reaktor LVR-15.
Česká republika provozuje celkem 9 štěpných jaderných reaktorů (6 energetických, 2 výzkumné a 1 výcvikový). Bezpečnost provozu takových zařízení je klíčová a její zvyšování patří mezi hlavní zájmy provozovatelů takových zařízení. Jadernou bezpečnost lze zvyšovat především díky bezpečnostním standardům a doporučením mezinárodní agentury, či připomínkám a návrhům externích agentur.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii prostřednictvím svých <a href="https://www.iaea.org/services/review-missions/integrated-safety-assessment-of-research-reactors-insarr">misí</a> hodnotí jaderné provozy v členských státech. Mise jsou dobrovolné a jejich hlavním cílem je zvýšit jadernou bezpečnost daného zařízení pomocí identifikace slabých míst v zařízení. Integrované bezpečnostní hodnocení výzkumných reaktorů (mise INSARR) jsou prováděny na žádost členského státu.
<a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/IAEA-sees-safety-improvements-at-Czech-research-re">Podobná mise</a> nedávno navštívila výzkumný reaktor LVR-15 v Řeži u Prahy. Hlavním cílem mise bylo zhodnotit stávající stav zařízení i personálu a vyhodnotit zahrnutí připomínek z předchozí mise. Ta byla vyslána v roce 2003.
Šestičlenný tým mise INSARR <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/IAEA-sees-safety-improvements-at-Czech-research-re">hodnotil bezpečnost</a> reaktoru LVR-15 celkem 8 dní. Mezi členy byli nejen pracovníci MAAE, ale také odborníci z Argentiny, Nizozemska a Slovenska. Členové hodnotili nejen organizaci a vedení, ale i technické aspekty. Mezi ty patřily například bezpečností analýzy, programy provozu a údržby, radiační ochrana či experimentální vybavení reaktoru.
Nedávno provedená mise INSARR byla první misí provedenou od začátku pandemie COVID-19.
Členové mise <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/IAEA-sees-safety-improvements-at-Czech-research-re">pochválili efektivnost zajištění</a> administrace a bezpečného provozu zařízení během pandemie. Také zjistili zdokonalení nejen ve výcvikových plánech a údržbě zařízení, ale také při generační obměně personálu.
Navzdory tomu mise doporučila další zvyšování bezpečnosti na LVR-15. Mezi hlavní oblasti k vylepšení patří posílení organizační struktury a jasné vymezení rolí a povinností zaměstnanců, zvýšení účinnosti výboru pro bezpečnost v rámci Centra výzkumu Řež (CVŘ) pomocí rozšíření jeho působnosti. Na závěr by měly být zpracovány pracovní procedury zahrnující nové experimenty, modifikace, či provozní bezpečnostní programy.
Dle závěrečné zprávy týmu MAAE by<a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/IAEA-sees-safety-improvements-at-Czech-research-re"> pracovníci měli zapracovat</a> také na procedurách řešení abnormálních situací jako je například zaplavení, seismická aktivita či celková ztráta napájení. Standardní provoz by měl být doplněn a zdokonalen zejména v rámci instrukcí pro pracovníky a praktikách radiačního monitorování.
<blockquote>„Požádáním o misi INSARR CVŘ ukázalo své silné závazky k bezpečnosti a jejímu dalšímu zvyšování. Vzhledem k dlouhé životnosti a využívání reaktoru, by měly pokračovat práce na úpravách a modernizaci zařízení. Tyto práce by měly být rozšířeny o bezpečnostní analýzy a procedury identifikované k možnému vylepšení,“ sdělil Amgad Shokr, vedoucí oddělení bezpečnosti reaktorů v MAAE.
„Vážíme si podpory MAAE zejména s ohledem na omezení vyplývající z celosvětové pandemie. Mise INSARR nám poskytuje cenná doporučení a návrhy v rámci dalšího zvyšování bezpečnosti provozu. Zavázali jsme se k jejich zavedení na našem zařízení,“ uvedl Ján Milčák, vedoucí oddělení provozu reaktoru v CVŘ</blockquote>
<h2>Základní informace o LVR-15</h2>
Výzkumný jaderný reaktor LVR-15 je lehkovodní reaktor bazénového typu. LVR-15 je nejvýkonnějším výzkumným reaktorem v České Republice. Jeho provoz začal v roce 1957 a od té doby prošel významným zdokonalením. Jedno z největších zdokonalení bylo provedeno v období od roku 1988, kdy byl zvýšen nejen výkon reaktoru, ale také bezpečnost jeho provozu.
LVR-15 je využíván zejména k výrobě <a href="http://cvrez.cz/vyzkumna-infrastruktura/vyzkumny-reaktor-lvr-15/">medicínských radiofarmak</a> jako například 99-Mo, 113-Sn, či 188-W. Kromě výroby radiofarmak se reaktor využívá k výzkumným a vědeckým účelům jako například ozařování materiálů, či neutronové aktivační analýze.

Energetika v ČR

Prověrka MAAE prokázala zvýšení bezpečnosti na českém reaktoru LVR-15

Finská energetická společnost <a href="https://www.fortum.com/media/2020/08/fortum-initiates-environmental-impact-assessment-procedure-loviisa-nuclear-power-plant">Fortum oznámila zahájení posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) pro pokračování provozu dvou reaktorů</a> v lokalitě Loviisa nad rámec jejich stávajících provozních licencí. Proces, který se skládá ze dvou fází, má trvat 18 měsíců.
Blok 1 JE Loviisa vstoupil do komerčního provozu v roce 1977 a v současnosti má platnou provozní licenci do konce roku 2027. Komerční provoz druhého bloku začal v roce 1981 a má liceni pro provoz do konce roku 2030. Oba reaktory jsou typu VVER-440.
V rámci EIA mají být uvažovány dvě varianty. Pokračování provozu na dalších 20 let od konce platnosti stávajících licencí anebo vyřazení elektrárny na konci stávajících provozních licencí.
Samotného procesu se budou účastnit také dvě finská ministerstva. Ministerstvo pro ekonomické záležitosti a zaměstnanost bude koordinačním orgánem pro celý projekt. Ministerstvo životního prostředí naopak bude zodpovědné za mezinárodní konzultace.
<blockquote>„Z hlediska technologií je elektrárna Loviisa v dobrém stavu a splňuje stávající bezpečnostní požadavky. Posouzení vlivů na životní prostředí, které bude nyní provedeno, nám pomůže ziskat data pro případné podání žádosti o novou provozní licenci.“ – Thomas Buddas, zástupce ředitele v elektrárně Loviisa</blockquote>
Podle Fortumu bylo za posledních 5 let do JE Loviisa investováno 450 milionů EUR. Koeficient využití pro JE Loviisa činil v minulém roce 92,4 %. Minulý rok tak elektrárna vyrobila 8,2 TWh elektrické energie (netto), což činí více jak 10 % finské spotřeby elektrické energie.
<h2>Čtyři finské reaktory pokrývají přibližně 30 % finské výroby elektřiny</h2>
Podle společnosti Fortum je díky dvěma reaktorům v JE Olkiluoto a dalším dvěma v JE Loviisa podíl jaderné energie v energetickém mixu přibližně 30 %. Ve výstavbě se stále nachází 3 blok JE Olkiluoto. Další blok je plánován v JE Hanhikivi, podle stávajících plánů by měl vstoupit do komerčního provozu v roce 2028.
Finská vláda plánuje vyřadit uhelné elektrárny do roku 2029, minulý rok tamní vláda oznámila svůj úmysl dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2035.
Zdroj úvodního obrázku: Fortum

Jaderné elektrárny

Finský Fortum plánuje prodloužit provoz jaderné elektrárny Loviisa

Jaderná elektrárna Temelín nově využívá bezpečnostní laserový systém, který cílí především na případné narušení objektu ze vzduchu. Pořízení a instalace zabezpečení stály několik desítek milionů korun. ČTK to řekl mluvčí jaderné elektrárny Temelín Marek Sviták.
Bezpečnostní systém tvoří síť neviditelných paprsků, která monitoruje prostor nad objektem. Sviták uvedl, že jde o jeden z nejmodernějších detekčních systémů v republice. V případě narušení prostoru vyšle signál do řídicího centra Temelína. „Velikost zóny stejně jako kroky, které bychom přijímali při jejím narušení, jsou citlivou informací. Každopádně vedle vojenských radarů a ostatních prostředků, které hlídají bezletovou zónu, jde o další posílení bezpečnosti. To navíc reaguje na moderní hrozby, jako například drony,“ řekl člen představenstva ČEZ a ředitel divize jaderná energetika Bohdan Zronek.
<figure id="attachement_6530" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1024px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/Temelin-800x549.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/Temelin-800x549.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Temelín spolehlivost nového systému otestoval právě pomocí dronu. Do zkoušky bezpečnosti se zapojili také zástupci fyzické ochrany elektrárny a Letecké služby Policie ČR. „Policie se podílí na ochraně elektrárny, může tedy s citlivými informacemi k bezpečnosti pracovat. Navíc disponuje odpovídajícími prostředky,“ uvedl ředitel Temelína Jan Kruml. ČEZ investuje ročně do modernizace a zvyšování bezpečnosti průměrně miliardu korun.
Jaderná elektrárna Temelín letos vyrobila 8,1 terawatthodin elektřiny. Na druhém temelínském bloku je od poloviny června odstávka kvůli plánované výměně paliva. Energetici už vyměnili čtvrtinu paliva, zkontrolovali bezpečnostní systémy. Hotovo je také 55 investičních akcí včetně výměny separátoru. I s dodavateli se do odstávky zapojilo asi 1000 lidí. Vlastní připojení bloku k přenosové soustavě se bude odvíjet i od výsledků série zkoušek.

Temelín chrání nový bezpečnostní laserový systém

Zástupci obcí z lokality Hrádek na pomezí Jihlavska a Pelhřimovska znovu žádají její vyloučení ze seznamu devíti území zvažovaných v Česku pro stavbu hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. V dnešním dopise ministru životního prostředí Richardu Brabcovi (ANO) obce připomínají to, že se jejich lokalita nachází v evropském rozvodí. Stát tam také plánuje stavbu nové vodní nádrže. Text dopisu ČTK poskytl právní zástupce obcí Luboš Kliment.
Samosprávy v dopise připomínají dopady sucha i kůrovcové kalamity v lesích na Vysočině. Stát podle nich v lokalitě Hrádek vynakládá nemalé prostředky na zcela protichůdné projekty. &#8222;Dle našeho názoru by ochrana klíčových vodních zdrojů měla být pro stát naprostou prioritou a měla by mít přednost před ostatními zájmy státu,&#8220; stojí v dopise.
Starostové šesti obcí z lokality Hrádek proti úložišti společně bojují od loňského jara, mají kvůli tomu i právního zástupce. Odvolávají se na to, že voda z jejich území odtéká jak do povodí vodárenské nádrže Hubenov zásobující Jihlavu, tak směrem k ochrannému pásmu přehrady Švihov.
Lokalita u Batelova na Jihlavsku podle dnešních informací také patří mezi 31 území v Česku, které chce ministerstvo zemědělství hájit pro vodní nádrže. V Kraji Vysočina je těchto území celkem sedm. Nádrž Batelov by měla zabírat asi 49 hektarů. 
Obce v dopise ministru Brabcovi uvádějí to, že se přehrada, která by měla sloužit k zásobování pitnou vodou pro Jihlavsko včetně Jihlavy, plánuje na území obcí Rohozná a Dolní Cerekev. Obě tyto obce spadají do lokality Hrádek zvažované pro úložiště. Zástupci samospráv v dopise dále uvedli, že ochranu místních zdrojů vody podporuje širší region se 70.000 obyvateli. Ministra pozvaly obce v dopise na návštěvu.
Hodnocení všech devíti lokalit v Česku zvažovaných Správou úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) pro úložiště by podle dostupných údajů mělo být dokončeno letos. Vládě pak podá návrh na zúžení jejich počtu. Následně se má rozhodovat mezi čtyřmi lokalitami. Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru umístěny tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, se má v ČR postavit do roku 2065.
vst dr

Obce Hrádku znovu žádají vyloučení z míst zvažovaných pro úložiště radioaktivního odpadu

Tlaková nádoba reaktoru prvního bloku jaderné elektrárny Temelín odpovídá bezpečnostním požadavkům. Vyplynulo to z kontrol, které v těchto dnech dokončili odborníci při plánované odstávce prvního bloku. Stav reaktoru tak umožňuje provoz elektrárny na další desítky let, řekl dnes ČTK temelínský mluvčí Marek Sviták.
Elektrárna má za sebou polovinu plánované odstávky prvního bloku, jež začala 13. března a měla by trvat dva měsíce. Temelín letos na dva měsíce odstaví i druhý blok, podle plánu od 12. června.
Jak uvedl člen představenstva ČEZ Bohdan Zronek, výměna reaktorové nádoby je těžko představitelná věc, proto energetici věnují jejich kontrolám tolik pozornosti. &#8222;Stav tlakové nádoby reaktoru je jedním z klíčových faktorů určujících životnost jaderných elektráren,&#8220; dodal Zronek. K dalším důležitým oblastem patří stav bezpečnostních systémů nebo řídících systémů elektrárny, uvedl mluvčí.
Zařízení v hodnotě desítek milionů Kč mapovalo devět dní stav tlakové nádoby reaktoru. Odborníci z firmy Škoda JS posuzovali pomocí ultrazvuku od začátku dubna celistvost a tloušťku materiálů tlakové nádoby. Pomocí kamer pak museli prozkoumat každý milimetr na ploše sto metrů čtverečních.
<figure id="attachement_5880" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/07_temelin-800x533.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/07_temelin-800x533.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
<blockquote>&#8222;Výsledky naplnily naše očekávání. Díky nim máme velmi podrobné a aktuální informace o stavu zařízení. Tlaková nádoba reaktoru je ve velmi dobrém stavu a umožňuje bezpečný provoz další desítky let,&#8220; uvedl ředitel temelínské elektrárny Jan Kruml.</blockquote>
Při kontrolách životnosti tlakových nádob temelínských reaktorů se prověřují stav vnitřního i vnějšího povrchu a materiálu, tloušťka základního materiálu nebo svarových spojů. Vzorky umožňují vyhodnotit vliv radioaktivního záření na materiál tlakové nádoby.
Temelín je největší výrobce elektřiny v zemi, kryje zhruba pětinu domácí spotřeby. ČEZ spustil elektrárnu v prosinci 2000. Loni vyrobil Temelín 15,76 terawatthodiny (TWh) elektřiny, letos od začátku roku 4,5 TWh.

Elektrárny v ČR

V Temelíně prověřili reaktor, provoz je možný desítky let

Francouzské jaderné elektrárny zavádějí přísnější hygienická pravidla, aby zmírnily obavy zaměstnanců z nakažení koronavirem. Státní energetická společnost EDF, která spravuje 40 jaderných bloků, tak reagovala na situaci ve třech elektrárnách, kde část zaměstnanců z obavy před nákazou pracoviště opustila.
Francouzské zákony umožňují lidem opustit pracovní místo, pokud mají odůvodněnou obavu o svůj život nebo zdraví v důsledku reálné a okamžité hrozby. Někteří zaměstnanci jaderných elektráren v obcích Fessenheim, Civaux a Chooz z práce odešli proto, že se obávají nakažení koronavirem během procedury měření úrovně radiace v těsných kabinách, jimiž musejí procházet při odchodu z práce.
<figure id="attachement_8682" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1024px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/Fessenheim-800x444.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/Fessenheim-800x444.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Společnost EDF se rozhodla kritické místo dezinfikovat dvakrát během jedné pracovní směny a oznámila, že bude dbát na dodržování vzdálenosti mezi procházejícími zaměstnanci. Odchody zaměstnanců podle francouzských expertů provoz jaderných elektráren neohrozí, už nyní velká část lidí pracuje z domova. Na místě jsou přítomni jen pracovníci operativního řízení, údržby a bezpečnosti.
Šíření koronaviru se zatím elektrárenských provozů nedotklo, oznámila EDF. Uvedla, že bez čtvrtiny zaměstnanců mohou elektrárny fungovat tři měsíce, bez čtyřiceti procent dva až tři týdny.

Koronavirus straší zaměstnance jaderných elektráren ve Francii. Někteří z obav opustili pracoviště

Americké <a href="https://www.defense.gov/Newsroom/Releases/Release/Article/2105863/dod-awards-contracts-for-development-of-a-mobile-microreactor/">Ministerstvo obrany (DOD) uzavřelo se společnostmi BWX Technologies Inc (BWX), Westinghouse Government Services (WGS) a X-energy LLC kontrakt na přípravu designu prototypů mobilních jaderných mikororeaktorů.</a> Tato fáze přípravy technického návrhu projektu má trvat až dva roky. Po dvou letech může být jeden ze tří týmů vybrán pro stavbu a demonstraci prototypového reaktoru.
Kontrakty byly uzavřeny v rámci vládního programu Pele, iniciativy Úřadu pro strategické schopnosti. Cílem kontraktů je vývoj bezpečného, mobilního a pokročilého jaderného mikroreaktoru pro podporu různých misí DOD, jako je například výroba energie pro vzdálené operační základny.
<blockquote>„Využijeme naše partnery z průmyslu pro vývoj systému, který bude možné bezpečně a rychle přemístit pomocí silnic, železnic, po moři anebo vzduchem. Konstrukční řešení tohoto systému bude navíc již ze své podstaty bezpečné.“ – Jeff Waksman, programový manažer projektu Pele</blockquote>
DOD v současnosti spotřebuje přibližně 30 TWh elektrické energie ročně, denní spotřeba paliva přitom činí přes 378 hektolitrů paliva. DOD přitom očekává, že spotřeba paliva a energie se bude do budoucna zvyšovat. Malý, bezpečný, mobilní jaderný reaktor by mohl poskytovat téměř „nekonečný“ zdroj čisté energie, který by mohl sloužit kdekoli na planetě.
V civilních oblastech by mikroreaktory mohly být využívány při pomoci s následky přírodních katastrof. Díky možnosti snadné přepravy by je bylo možné snadno přemístit na potřebná místa a dočasně nebo po delší dobu tak vytvořit zdroj energie pro místní kritickou infrastrukturu, jako jsou nemocnice.
Tři zmíněné společnosti, BWX Technologies Inc, Westinghouse Government Services a X-energy LLC, byly vybrány v soutěži na vývoj konstrukčních řešení. BWX tak bude v rámci kontraktu uděleno 13,5 milionu dolarů. X-energy obdrží 14,31 milionu dolarů. WGS pak obdrží 11,95 milionu dolarů. Koordinace s Ministerstvem energetiky, jadernou regulační komisí, Národní správou pro jadernou bezpečnost a dalšími průmyslovými partnery má umožnit rychlý vývoj realizovatelných prototypů.
<h2>Společnosti mohou podporu použít i pro finalizaci již existujících návrhů</h2>
Westinghouse prohlásil, že získané finanční prostředky plánuje využít pro dokončení návrhu svého prototypu mobilního jaderného reaktoru defence-eVinci, který má dále rozvinout přenositelnost svého reaktoru eVinci tím, že umožní převoz zařízení v rámci současné vojenské dopravy.
<blockquote>„Mobilní jaderné reaktory poskytují pro naše zákazníky čistou, flexibilní a spolehlivou energii. Nyní vyvíjíme technologii zajišťující energetickou bezpečnost pro Ministerstvo obrany a realizujeme tak náš vzrušující koncept.“ – prezident a generální ředitel Westinghouse Patrick Fragman.</blockquote>

Americké Ministerstvo obrany udělilo kontrakty na nové jaderné mikroreaktory

Sedm evropských energetických firem včetně společnosti ČEZ vyzvalo Evropskou komisi, aby nezávislí odborníci a vědci zhodnotili přínos jaderné energie ke klimatickým cílům Evropské unie. Bez hlubší analýzy podle nich hrozí, že jaderná energetika vypadne ze seznamu udržitelných ekonomických činností, čímž by se výrazně zbrzdily investice do nové výstavby a prodlužování životnosti stávajících zdrojů. ČTK to dnes řekla mluvčí ČEZ Alice Horáková.
Iniciativa podle ní reaguje na aktuální <a target="_blank" href="https://ec.europa.eu/info/publications/sustainable-finance-technical-expert-group_en#files">závěry</a> evropské Technické expertní skupiny pro udržitelné finance. Ta měla mimo jiné za úkol stanovit kritéria pro roztřídění energetických zdrojů podle toho, zda přispívají k dlouhodobým klimatickým cílům Evropské unie, či nikoliv. Zatímco s energií z uhlí, větru, slunce či biomasy si expertní skupina poradila poměrně snadno, jaderná energetika podle ní představuje příliš složitou problematiku, uvedla Horáková.
Vedoucí představitelé společností ČEZ, EDF, Fortum, Nuclearelectrica, Orano, PGE a Slovenské elektrárne proto podle ní žádají, aby Evropská komise umožnila vznik nové nezávislé pracovní skupiny složené z odborníků, včetně expertů na radiační ochranu a jaderné odpady, která by tuto oblast do hloubky posoudila.
<blockquote>&#8222;Technická expertní skupina sama přiznává, že jádro je pro zhodnocení z jejich pohledu příliš komplexní. Pokud Evropské komisi a jejímu Společnému výzkumnému středisku (JRC) odborné kompetence v této oblasti chybí, je logicky zapotřebí nezávislé expertní posouzení. A z mého pohledu také účast národních jaderných regulátorů, kteří mají výhradní vhled do jaderných zařízení,&#8220; uvedl dnes generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, který výzvu za českou firmu podepsal.</blockquote>
Podle pondělní zprávy expertní skupiny jaderná energie sice významně přispívá ke snižování emisí skleníkových plynů, ale na druhou stranu nelze s jistotou tvrdit, že nezpůsobuje jiné významné škody dalším cílům takzvaných zelených financí, zejména z pohledu radioaktivních odpadů.
Signatáři výzvy však mimo jiné poukazují, že evropské země jsou v otázce dlouhodobého bezpečného ukládání vyhořelého jaderného paliva a dalších radioaktivních odpadů nejdál na světě &#8211; ve Finsku již vzniká hlubinné úložiště, Švédsko a Francie jsou s plány přípravy rovněž v pokročilé fázi, špičkové vědecké týmy v Evropě i v USA navíc zkoumají, jak použité palivo znovu využít pro další výrobu elektřiny nebo skladování energie, dodávají.
Diskuze o stavbě nového jaderného bloku se v Česku vede řadu let. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) v polovině února přímo v jaderné elektrárně v Dukovanech uvedl, že dohoda mezi vládou a firmou ČEZ o stavbě nového bloku elektrárny bude zveřejněna do několika týdnů. Zopakoval, že by do konce roku 2022 měl být vybrán dodavatel nového bloku, stavební povolení mají úřady vydat do roku 2029 a pak má začít stavba. Hotovo má být v roce 2036.
Při jednání o novém bloku bude mimo jiné důležité schválení Evropské komise, takzvaná notifikace. Evropská komise bude plánovaný český jaderný zdroj zkoumat především z hlediska možné nedovolené veřejné podpory od státu.

Energetiky vyzvaly Evropskou komisi, aby vědci zhodnotili jadernou energetiku

<a style="font-weight: bold;" href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/IAEA-head-commends-Japan-on-Fukushima-clean-up-eff?fbclid=IwAR1FOJLW5JwY3Elpyqh_bTMihrAMmQhshWGe3S6J1tNF8NWLUNtmz8xPl94">Japonsko vyvinulo systematické a pečlivé úsilí pro vyřazení poškozené jaderné elektrárny Fukušima Daiichi z provozu</a>, ocenil úsilí generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), Mariano Grossi, po včerejší návštěvě jaderné elektrárny. MAAE je připravena poskytnout další podporu pro likvidaci kontaminované vody uložené v areálu.
Grossi navštívil jadernou elektrárnu Fukušima Daiichi během své první oficiální návštěvy Japonska od nástupu do úřadu koncem minulého roku. Během návštěvy se v Tokiu setkal i s japonským premiérem Shinzo Abem a dalšími vysokými japonskými úředníky.
<blockquote>„To, co jsem dnes viděl, bylo velmi působivé. Byl jsem svědkem velmi systematického a pečlivého úsilí vyrovnat se s každou překážkou, kterou na cestě našli. Tento trend je velmi působivý. Spolupracujeme s Japonskem od prvního dne a jsme svědky tohoto pokroku. V nadcházejících letech nastanou ještě samozřejmě problémy,“ komentoval Grossi snahy Japonska vyřadit jadernou elektrárnu z provozu a oživit její okolí.</blockquote>
Jednou z takových výzev je odstranění velkého množství kontaminované vody uložené v areálu jaderné elektrárny Fukušima Daiichi. Kontaminovaná voda je ošetřena pokročilým systémem zpracování tekutin (ALPS – Advanced Liquid Processing System), který odstraňuje většinu radioaktivní kontaminace s výjimkou tritia. Tato upravená voda je v současné době uložena na místě, ale kapacitní limity budou dosaženy do roku 2022. Ke konci roku 2019 bylo v areálu uloženo 1 080 700 metrů krychlových upravené vody.
Na konci roku 2018 odborná komise vedená MAAE radila Japonsku, aby naléhavě přijala rozhodnutí o plánu likvidace vody upravené pomocí procesu ALPS. Zpráva japonského odborného výboru předložená vládě začátkem tohoto měsíce nastínila dvě možnosti nakládání s upravenou vodou – uvolňování par, nebo <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/kontaminovana-voda-z-fukusimy-ma-skoncit-v-oceanu-uvedli-experti">vypouštění do moře</a>. Japonská vláda požádala MAAE o přezkum zprávy výboru. MAAE považuje obě možnosti za technicky proveditelné a v souladu s mezinárodní praxí. Učinit rozhodnutí, jak postupovat, však musí vláda.
<blockquote>„Jakmile bude přijato rozhodnutí o dalším postupu, MAAE bude připravena pomáhat při jeho provádění, například při radiačním monitorování. Mohlo by to pomoci zajistit ujištění veřejnosti, v Japonsku i jinde, že jakékoli úniky vody budou v rámci mezinárodních norem,“ uvedl Grossi.</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: IAEA