V jaderných elektrárnách Dukovany a Temelín nechala firma ČEZ nainstalovat nový laserový systém, který chrání prostor vybraných budov proti dronům a jiným hrozbám přicházejícím ze vzduchu. Dokáže rozlišit například ptáka od uměle vyrobeného objektu. Při dnešním představení nového systému v Dukovanech to novinářům řekl ředitel Útvaru ochrana skupiny ČEZ Daniel Rous.
Nedotknutelnost bezletového pásma nad oběma elektrárnami zajišťuje vojenské letectvo. &#8222;Je to evoluce,&#8220; řekl Rous nynějšímu k posílení ochrany Dukovan. Uvedl, že elektrárna je od začátku zabezpečená tak, jak jí to ukládá zákon, ale systém ochrany se vyvíjí, stejně jako hrozby a technologie. Celková obnova ochranného systému Dukovan zhruba za miliardu korun začala přibližně před třemi lety. &#8222;Tento laserový systém je v zásadě špičkou toho velikého ledovce, který se jmenuje technický systém fyzické ochrany Jaderné elektrárny Dukovany,&#8220; řekl.
Podobně jako drony nemusely jaderné elektrárny před deseti lety řešit ani kybernetickou bezpečnost. &#8222;Dneska podle nového atomového zákona už je i problematika počítačové bezpečnosti nedílnou součástí zabezpečení jaderného zařízení,&#8220; uvedl Rous.
Drony podle Rouse zatím nad českými jadernými elektrárnami zaznamenané nebyly, doba se podle něj ale mění. Uvedl, že v případě válečných konfliktů jsou už útoky ze vzduchu pomocí dronů poměrně časté. &#8222;My samozřejmě ten trend sledujeme. Vzdušný prostor jaderných elektráren je pro nás natolik důležitý, že jsme považovali za vhodné využít tu nejšpičkovější techniku, která je dneska k dispozici,&#8220; řekl.
<figure id="attachement_2489" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/04/dukovany.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/04/dukovany.jpg" alt="Dostavba bloku v JE Dukovany" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Systém od firmy Tacticaware využívá detektory, které se používají v automobilovém průmyslu. Jsou to otáčivá zařízení vystřelující velké množství paprsků pod různými úhly. &#8222;Sbírají informace o prostoru kolem sebe s přesností na dva až tři centimetry,&#8220; řekl Martin Vojtek z firmy k fungování zařízení.
V obou jaderných elektrárnách sídlí speciální jednotky policie. &#8222;V případě reálného narušení by to byla právě policie, která má odpovídající oprávnění a prostředky k provedení zásahu,&#8220; uvedl ředitel dukovanské elektrárny Roman Havlín.
Elektrárna Dukovany s celkovým instalovaným výkonem 2040 megawattů je v provozu od roku 1985. V noci na dnešek tam skončila dvouměsíční odstávka druhého bloku. Elektřinu teď vyrábí tři bloky Dukovan. První blok elektrárny je odstavený od 13. listopadu do konce roku.

Jaderné elektrárny

Nový ochranný laserový systém Dukovan a Temelína zachytí i dron

V Černobylu došlo k velmi významné události. První kontejner s palivovými soubory z nepoškozených reaktorů Černobylské jaderné elektrárny byl zavezen do přechodného suchého úložiště ISF-2. Tím se realizoval klíčový krok k tomu, aby se úložiště dostalo do plného provozu.
Kromě samotného nového sarkofágu nad zničeným reaktorem, který byl nedávno dokončen a uveden do provozu, financovala Evropská unie prostřednictvím Evropské banky pro obnovu a rozvoj i přechodné úložiště pro vyhořelé palivové soubory ISF-2. Sem se postupně přemístí všechny palivové soubory z provozu bloků RBMK jaderné elektrárny Černobyl, které se nashromáždily v přechodném úložišti bazénového typu.
<figure id="attachment_89907" class="wp-caption aligncenter" style="width: 800px;"><img class="size-full wp-image-89907" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/1.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/1.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/1-512x353.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/1-768x529.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/1-725x499.jpg 725w" alt="Vyvezení kontejneru s palivovými soubory z Černobylské jaderné elektrárny po naplnění (zdroj Černobylská jaderná elektrárna)" width="800" height="551" /><figcaption class="wp-caption-text">Vyvezení kontejneru s palivovými soubory z Černobylské jaderné elektrárny po naplnění (zdroj Černobylská jaderná elektrárna)</figcaption></figure>
Celkový počet těchto souborů, které se využily v letech 1977 až 2000, je okolo 21 000. V tomto případě se musela postavit speciální budova s horkými komorami, kde se odstraní spodní a horní část souboru, ve které není palivo, a do dvouplášťového kontejneru se vložily jen části s palivem. Do jednoho kontejneru lze celkově umístit 93 upravených palivových souborů. Naplněný kontejner, jehož hermeticky uzavřený prostor mezi dvojitými stěnami se vyplní heliem, se zasunou do betonového lože. Zde mohou být kontejnery bezpečně uloženy a pod stálou kontrolou i sto let, v každém případě do doby, než se přistoupí k jejich přepracování nebo uložení do trvalého úložiště.
<figure id="attachment_89908" class="wp-caption aligncenter" style="width: 800px;"><img class="size-full wp-image-89908" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/2.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/2.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/2-512x345.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/2-768x517.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/2-725x488.jpg 725w" alt="Přeprava kontejneru k betonovým kójím (zdroj Černobylská jaderná elektrárna)" width="800" height="539" /><figcaption class="wp-caption-text">Přeprava kontejneru k betonovým kójím (zdroj Černobylská jaderná elektrárna)</figcaption></figure>
Úložiště vybudovala za finanční podpory evropských států firma Holtec, která je v rozestavěné podobě převzala od firmy Areva. Dokončila je v prosinci 2019, kdy úložiště předala Černobylské jaderné elektrárně. Dne 7. září 2020 pak byla získána povolení pro horké testy celého zařízení. Postupně se v horkých komorách upravilo zmíněných 93 palivových souborů a ty se vložily do kontejneru. Ten se pak hermeticky uzavřel, vyplnil heliem a zavařil. Dne 18. listopadu se pak kontejnerem vyplnila první betonová kóje úložiště. Všechny práce probíhaly pod kontrolou odborníků Mezinárodní agentury pro atomovou energii a pracovníků firmy Holtec.
Během horkých zkoušek je potřeba udělat ještě řadu testů a ověřit spolehlivost a bezpečnost všech postupných kroků. Licencí k standardnímu operačnímu provozu by zařízení mělo dostat v dubnu 2021. Jde o velmi důležitý milník v likvidaci Černobylské jaderné elektrárny a fungování celého chráněného komplexu.
Úložiště jsem mohl navštívit v době, kdy se dokončila budova, kde dochází k úpravě palivových souborů a jejich ukládání do kontejnerů i betonová lože pro ně. Horké komory byly v té době prázdné a teprve se do nich instalovalo vybavení. Byli jsme jedna z posledních exkurzí, které si je mohly prohlédnout zevnitř. Podrobněji je tato návštěva i z pořízenými fotografiemi v <a href="https://www.osel.cz/8816-cernobyl-tricet-let-pote.html" target="_blank" rel="noopener">tomto článku</a>.
<figure id="attachment_89909" class="wp-caption aligncenter" style="width: 800px;"><img class="size-full wp-image-89909" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/4.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/4.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/4-512x342.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/4-768x513.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/4-725x484.jpg 725w" alt="Kontejnery HI-STORM připravené v místě budoucího úložiště (zdroj Energoatom)" width="800" height="534" /><figcaption class="wp-caption-text">Kontejnery HI-STORM připravené v místě budoucího úložiště (zdroj Energoatom)</figcaption></figure>
Velmi dobré zkušenosti s firmou Holtec vedly ukrajinskou vládu k rozhodnutí o vybudování druhého podobného úložiště v části zasažené zóny okolo Černobylské jaderné elektrárny, ze které se dělá průmyslová zóna. To bude sloužit k uložení vyhořelého paliva ze tří ukrajinských jaderných elektráren typu VVER. Jde o Rovenskou, Chmelnickou a Jihoukrajinskou jadernou elektrárnu. Stav dokončenosti čtrnácti hlavních budov úložiště je nyní zhruba 87 % a zkušební provoz je plánován na prosinec 2020. V prvním pololetí roku 2021 by tak úložiště mohlo obdržet licenci k provozu a přijmout první kontejnery s vyhořelým palivem.
Kapacita úložiště by měla být 458 kontejnerů typu HIS-STORM, které mohou celkově pojmout přes 16 500 palivových souborů. Zatím se vyhořelé palivo z ukrajinských jaderných elektráren převáží a ukládá v přechodných úložištích v Rusku, kterému za to Ukrajina platí. Vlastní úložiště by mělo přinést značné úspory a také efektivní využití průmyslové zóny u Černobylské jaderné elektrárny.
Úzkým hrdlem, které by mohlo způsobit zdržení v zahájení provozu úložiště, je potřebná rekonstrukce staré železniční trati o délce 43 km, která má umožnit dopravu kontejnerů s vyhořelým palivem do areálu úložiště. Tato rekonstrukce by měl být zahájena v lednu příštího roku a dokončena by měla být sice včas, ale jistota v tom zatím není.
Poslední vývoje ve Fukušimě a Černobylu je shrnut v <a href="https://www.osel.cz/10963-fukusima-a-cernobyl-na-zacatku-roku-2020.html" target="_blank" rel="noopener">článku</a> ze začátku tohoto roku a rozdíl mezi reálným průběhem havárie a jejím popisem v seriálu Černobyl je v <a href="https://www.osel.cz/10664-cernobyl-film-realita-a-soucasnost.html" target="_blank" rel="noopener">článku na Oslovi</a> a podrobněji rozebrán také v <a href="https://www.youtube.com/watch?v=2zOqwkh9nOA">přednášce nahrané na Teplické hvězdárně</a>.
Psáno pro servery Osel a oEnergetice.
Úvodní fotografie: Kontejner před zasunutím do kóje suchého přechodného úložiště (zdroj Černobylská jaderná elektrárna)

První kontejner zavezen do suchého úložiště ISF-2 v Černobylu

Laboratoř jaderné elektrárny Temelín zaměřená na kontroly materiálu má nově akreditaci na všechny typy kontrol. Jde o materiály určené třeba na výrobu potrubí. Při kontrolách tak ČEZ nemusí spoléhat jen na dodavatele, ale parametry si ověří sám. Do vybavení laboratoře investoval ČEZ asi 50 milionů korun. Jde o jeden z dalších kroků, jak posílit bezpečnost jaderných elektráren. ČTK to dnes v tiskové zprávě sdělil temelínský mluvčí Marek Sviták.
Laboratoř umí prověřit chemické vlastnosti materiálu nebo určit detailní složení. Certifikaci pro kontroly v plném rozsahu získala nedávno od Českého institutu pro akreditaci. Temelín musel prokázat, že laboratoř má moderní vybavení, kvalifikovaný personál i jasný systém kontrol.
Laboratoř bude ověřovat kvalitu přednostně pro obě české jaderné elektrárny. &#8222;S ohledem na množství kontrol budeme podle potřeby i nadále využívat akreditované laboratoře,&#8220; uvedl vedoucí střediska Petr Fousek.
<figure id="attachement_69987" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/56214430_2334436383501915_4137812183486562304_o-800x1249.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/56214430_2334436383501915_4137812183486562304_o-800x1249.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Náročná byla podle mluvčího i příprava zaměstnanců. Inženýři musí mít vysokoškolské vzdělání v oboru, na práci se pak v jedné z českých laboratoří připravovali téměř rok.
<blockquote>&#8222;Výsledkem je, že si teď umíme sami nezávisle ověřit, že reálné složení materiálu odpovídá hodnotám, které uvádí výrobce v dokumentaci. Konkrétně to znamená, že z obyčejného kusu kovu umí naši materiáloví inženýři zjistit, z čeho byl vyroben, jaký je jeho stav a vlastnosti,&#8220; uvedl ředitel divize jaderná energetika a člen představenstva ČEZ Bohdan Zronek.</blockquote>
Temelín je největší výrobce elektřiny v zemi, kryje zhruba pětinu domácí spotřeby. ČEZ spustil elektrárnu v prosinci 2000. Loni vyrobil Temelín 15,76 terawatthodiny (TWh) elektřiny, letos od začátku roku 13,1 TWh.

Elektrárny v ČR

Temelín zmodernizoval laboratoř, která kontroluje materiály

Po sedmi letech ve výstavbě byl britský „Mega Amp Spherical Tokamak (MAST) Upgrade“ poprvé spuštěn a dosáhl zapálení prvního plazmatu. <a href="https://ccfe.ukaea.uk/all-systems-go-for-uks-55m-fusion-energy-experiment/">Oznámil to britský Úřad pro atomovou energii (UKAEA)</a>. Zařízení, jehož výstavba vyšla na 55 milionů liber, má být dalším krokem k energetickému využití jaderné fúze.
Tokamak MAST Upgrade je novým tokamakem, který vznikl přestavbou předcházejícího tokamaku MAST, který byl v Culhamově Centru pro fúzní energii provozován mezi lety 1999 a 2013. Oproti svému předchůdci má MAST Upgrade mít lepší provozní vlastnosti – delší pulzy, vyšší topný výkon, silnější magnetické pole a také nový divertor „Super-X“.
Jaderná fúze může pro lidstvo být potenciálním zdrojem velkého množství bez uhlíkové energie, který je navíc bezpečný. K uvolnění energie dochází při fúzi vodíkových částic za extrémně vysokých teplot. Dosažení potřebných podmínek k umožnění fúzní reakce ale není jednoduché a reálné využití fúze pro výrobu energie je (a bude) několik desetiletí hudbou budoucnosti.
<h2>MAST Upgrade – předchůdce prototypní britské fúzní elektrárny</h2>
Podle UKAEA má být MAST Upgrade předchůdcem pro prototyp britské fúzní elektrárny, takzvaného projektu STEP (Spherical Tokamak for Energy Production), který by mohl být dokončen do roku 2040.
STEP, který UKAEA připravuje v rámci 220 milionového programu financovaného britskou vládou, má být založen na konceptu MAST Upgrade. Sférický tokamak by mohl být možnou cestou pro kompaktní fúzní elektrárnu. Úspěch MAST Upgrade tak může být dalším krokem na cestě k návrhu budoucích zařízení pro fúzní energii. MAST Upgrade má rovněž pomoci s přípravami ITERu – největšího vědeckého projektu na světě.
<h2>Jedním z cílů projektu je otestování nového divertoru</h2>
Jednou z největších výzev fúzního výzkumu je odvod nečistot a tepla z plazmatu. Pro minimalizaci poškození povrchu divertoru je zapotřebí, aby odváděné plazma bylo před kontaktem s ním dostatečně chladné.
Současné divertory nejsou konstruované tak, aby odolaly intenzivnímu energetickému zatížení, které by bylo vytvářeno ve velkých fúzních elektrárnách. Komponenty divertoru by tak bylo zapotřebí po několika letech vyměňovat, což by značně komplikovalo konkurenceschopnost fúzních zdrojů. Cílem je tak vyvinout divertor se zvládnutelným výkonovým zatížením.
Řešením tohoto problémům by mohl být právě nový „Super – X“ divertor, který má být na MAST Upgrade poprvé vyzkoušen. Tento systém je navržen tak, aby docházelo k odvodu plazmatu při dostatečně nízkých teplotách, kterým by jeho materiály odolaly.
<blockquote>„MAST Upgrade nás přiblíží k dosažení udržitelného a čistého fúzního zdroje. Tento experiment přinese nový směr a otestuje technologii, která nebyla dosud vyzkoušena. Zajišťuje, že Spojené království je první lize států pracujících na fúzi, a bude zásadní pro dosažení cíle UKAEA postavit fúzní elektrárnu STEP.“ – Professor Ian Chapman, výkonný ředitel UKAEA</blockquote>
Zdroj úvodního obrázku: <a href="https://ccfe.ukaea.uk/resources/#gallery">UK Atomic Energy Authority</a>

Pokrok v jaderné fúzi: Britský tokamak MAST Upgrade zdolal důležitý milník

Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) nechá vyrazit další prostory pro podzemní výzkumné pracoviště Bukov na Ždársku. U Bukova testují odborníci v hloubce 550 metrů možné chování hornin v budoucím hlubinném úložišti radioaktivního odpadu, jehož stavba má v ČR začít v roce 2050. Nynější laboratorní chodby už jsou z velké části obsazené nynějšími experimenty. Ražba dalších by měla začít v lednu 2021. Vyplývá to z údajů, které ČTK poskytla mluvčí správy úložišť Martina Bílá.
<blockquote>&#8222;Proto, aby byl naplněn výzkumný a experimentální plán SÚRAO, jsou stávající prostory podzemního výzkumného pracoviště Bukov nedostatečné,&#8220; uvedla mluvčí.</blockquote>
V další fázi by mělo být vyraženo až několik set metrů nových podzemních děl, odhadované náklady na tuto výstavbu podle ní převyšují 100 milionů korun. Teď pokračuje přípravná fáze.
Podle dřívějších informací vyrazili horníci v části uranového dolu do roku 2017 pro výzkumné pracoviště 478 metrů průzkumných prostor a tzv. rozrážek. Komerční těžba v dole Rožná skončila v prosinci 2016, uranovou rudu horníci naposled dobývali ve 24. patře, tedy 1200 metrů pod povrchem země.
Podzemní výzkumné pracoviště (PVP) Bukov je na 12. patře bývalého dolu a využívá jeho infrastrukturu. Náklady na provoz tohoto pracoviště se podle správy úložišť pohybují okolo 100 milionů ročně, v závislosti na prováděných činnostech. Na samotných experimentálních pracích v podzemí se teď podle správy podílí více než 100 výzkumných a technických pracovníků.
Odborníci v podzemí zjišťují, jak se chová hornina v hloubce odpovídající případnému hlubinnému úložišti. Sledují například i proudění vody a testují materiály, s jejich využitím se v úložišti počítá.
Důl udržuje závod Geam, který spadá pod státní podnik Diamo. Podle poslední smlouvy podepsané letos v červenci bude Diamo zajišťovat provoz PVP Bukov dalších deset let. Smlouva může být podle potřeby ještě prodloužená o pět let. Podrobnosti k činnosti výzkumného pracoviště jsou na <a target="_blank" href="https://www.pvpbukov.cz/">webu</a>.
Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Rada SÚRAO letos v červnu schválila snížení počtu možných lokalit pro úložiště z devíti na čtyři. Jde o Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku a Březový potok na Klatovsku. Konečné slovo bude mít vláda.

SÚRAO nechá vyrazit další prostory pro testování chování hornin v budoucím hlubinném úložišti

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost spolku Jihočeské matky, který marně usiloval o účast ve správních řízeních souvisejících s prodloužením provozu druhého bloku jaderné elektrárny Dukovany. Při prodlužování provozu se podle potvrzeného verdiktu správních soudů řeší bezpečnost zařízení, nikoliv dopady na přírodu a krajinu. Veřejnosti tak nevzniká právo účasti. Usnesení je dostupné v <a target="_blank" href="https://bit.ly/2SfM1I0">databázi</a> ÚS.
Státní úřad pro jadernou bezpečnost povolil další provoz druhého bloku Dukovan v roce 2017, kdy také rozhodl, že spolek není účastníkem souvisejících správních řízení. Jihočeské matky se obrátily na Městský soud v Praze, stěžovaly si na porušení svých práv.
Podle městského soudu však šlo jen o prodloužení provozu existujícího zařízení, nikoliv jeho rozšíření či změnu. Navíc se řešila jen bezpečnost dalšího provozu, nikoliv ohrožení životního prostředí, proto nebyl důvod přiznat účastenství spolkům na ochranu přírody. Rozhodnutí potvrdil i Nejvyšší správní soud.
Jihočeské matky v ústavní stížnost poukazovaly na to, že bezpečný provoz je zásadní i z hlediska zájmu na ochraně přírody a krajiny. Bez účasti dotčené veřejnosti není možné ověřit, zda je jaderné zařízení provozováno dlouhodobě ve stejném a bezpečném stavu.
<figure id="attachement_17120" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/02_dsc0024-a-800x540.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/02_dsc0024-a-800x540.jpg" alt="JE Dukovany a Mohelno" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Dopad nezajištění bezpečného využívání jaderných zařízení je možné sledovat ve Fukušimě nebo Černobylu, argumentoval spolek v ústavní stížnosti. Vliv jaderné elektrárny na přírodu a krajinu navíc není podle Jihočeských matek konstantní, může se v čase vyvíjet k lepšímu i horšímu, a proto nesmí být prodloužení provozu jen formálním aktem.
Ústavní soudci ale akceptovali názor správních soudů, že opakované povolení již provozovaného zařízení se nedotýká ochrany přírody a krajiny způsobem, z něhož by veřejnosti plynulo právo účasti. Dopady na přírodu a krajinu se řeší při prvotním povolení, případně při změně jaderného zařízení.
<blockquote>&#8222;Tyto zájmy jsou v případě jaderného zařízení a jeho provozu posuzovány v jiných řízeních, například v rámci územního řízení, stavebního řízení, a v procesu EIA. V nich je také připuštěna účast spolků zabývajících se ochranou přírody a krajiny,&#8220; rozhodl ÚS.</blockquote>

ÚS odmítl stížnost Jihočeských matek, žádaly účast v řízení kolem Dukovan

Geologicky vhodné podmínky pro trvalé uložení jaderného odpadu jsou v Německu na 54 procentech území včetně rozsáhlých oblastí u hranic s Českou republikou. Vyplývá to z dnes <a target="_blank" href="https://www.bge.de/de/endlagersuche/zwischenbericht-teilgebiete/">zveřejněné</a> dílčí zprávy Spolkové společnosti pro trvalé uskladnění (BGE). Toto hodnocení, které je součástí prvního kroku při hledání trvalého úložiště pro až 600.000 metrů krychlových vysoce radioaktivního materiálu, zohledňuje výhradně vhodnost podloží. Německo chce o místě uskladnění rozhodnout do roku 2031, aby k roku 2050 mohlo začít odpad ukládat.
Experti za geologicky vhodné označili devadesát oblastí o rozloze 240.874 kilometrů čtverečních, což je takřka 70 procent rozlohy Německa, které má plochu přes 357.000 kilometrů čtverečních. Tyto oblasti ale tvoří různé typy podloží, takže po započítání jejich překryvu zůstává v úvahu 194.157 kilometrů čtverečních, což odpovídá 54 procentům rozlohy Německa.
<blockquote>&#8222;To představuje výchozí bod v dalším výběru,&#8220; uvedla BGE ve zprávě.</blockquote>
Velká část těchto oblastí se nachází v Bavorsku včetně tamní strany Šumavy či Českého lesa (Hornofalcký les), v Sasku příhodné regiony v Krušných horách také zasahují k hranicích s Českem. V Sasku ve výběru zůstalo i území Lužice či okolí Drážďan. Hledání konečného místa se soustředí také na sever Německa, který byl zahrnut prakticky celý. Vhodné podloží se nachází i pod částí Berlína.
Německá média poukazují na to, že z výběru byl vyřazen severoněmecký Gorleben, který již v minulosti byl určen jako trvalé úložiště jaderného odpadu. Toto rozhodnutí ovšem později vláda přehodnotila a nyní tamní zařízení slouží jako mezisklad. Například bavorská vláda, která konečný sklad na svém území odmítá, přitom v minulosti doporučovala využít právě Gorleben, do jehož budování se již investovaly značné finanční prostředky.
Původní označení Gorlebenu jako budoucího konečného skladu vyvolalo masivní vlnu odporu. Toho se chce vláda nyní vyvarovat, proto slibuje transparentní výběrový proces, do kterého bude zahrnuta veřejnost a jehož jednotlivé fáze musí potvrdit poslanci Spolkového sněmu a také druhá parlamentní komora, kterou je Spolková rada zastupující přímo jednotlivé spolkové země.
Hledání oficiálně začalo v roce 2017. V první fázi, která ještě nekončí, experti z BGE vyhodnotili stávající geologická data, aby vyloučili geologicky nevhodné oblasti. Výběr pak ještě více zúží na místa, která by mohla být vhodná.
Ve druhé fázi začne povrchový průzkum, aby se seznam lokalit ještě více upřesnil. Na konci druhé fáze zůstanou nejméně dvě kandidátská místa. O konečném úložišti pak rozhodne třetí fáze, jejíž součástí bude podzemní průzkum.
Německo se v roce 2011 po neštěstí v japonské jaderné elektrárně Fukušima rozhodlo opustit jadernou energetiku. Poslední jaderné reaktory uzavře v roce 2022. Slabě a středně radioaktivní látky chce trvale skladovat v úložišti Konrad v Dolním Sasku. Pro ty nejvíce radioaktivní, které budou v zemi milion let, potřebuje podle propočtů ministerstva životního prostředí kapacitu zhruba 600.000 metrů krychlových. V tomto objemu je vedle vyhořelého paliva z reaktorů zahrnut rovněž ozářený stavební odpad, který vznikne při bourání zrušených jaderných elektráren.

Vhodnými podmínkami k uložení jaderného odpadu disponuje polovina území Německa

Spolková společnost pro trvalé uskladnění (BGE) dnes oznámí oblasti v Německu, které jsou geologicky vhodné pro uložení jaderného odpadu. Možná až miliony lidí se tak dozví, že právě u nich by mohl být na milion let uskladněn vysoce radioaktivní materiál. Výběr místa pro konečné úložiště by měl skončit do roku 2031, s jeho zprovozněním se počítá v roce 2050.
Už nyní je známo, že geologicky vhodné podmínky jsou především v severním Německu, ale také v jihoněmeckém Bádensku-Württembersku a rovněž v Sasku a Bavorsku, tedy v regionech hraničících s Českou republikou.
S výběrem, do kterého bylo zahrnuto celé území Německa, začali odborníci v roce 2017. V prvním kroku, který ještě ukončen není, experti vylučují nevhodné oblasti. Ve druhé fázi se počítá s povrchovým průzkumem, jehož výsledkem budou nejméně dvě kandidátská místa. O konečném úložišti pak rozhodne třetí fáze s podzemním průzkumem.
<figure id="attachement_40998" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1024px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/07/DSC0658-1-800x531.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/07/DSC0658-1-800x531.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Německá vláda slibuje, že výběr bude transparentní a bude do něj zapojena veřejnost. Jednotlivé kroky navíc musí potvrdit poslanci Spolkového sněmu a také druhá parlamentní komora, kterou je Spolková rada zastupující přímo jednotlivé spolkové země.
Ačkoli Německo chce trvalé úložiště využívat až od roku 2050, provoz jaderných elektráren ukončí již v roce 2022. Jako mezisklad má země nyní k dispozici zařízení v severoněmeckém Gorlebenu.

Německo zveřejní první výsledky hledání oblastí pro úložiště jaderného odpadu

Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) vydal společnosti ČEZ povolení k dalšímu provozu prvního bloku jaderné elektrárny Temelín. SÚJB to oznámil na svém <a target="_blank" href="https://www.sujb.cz/aktualne/detail/clanek/sujb-vydal-povoleni-k-dalsimu-provozu-1-temelinskeho-bloku/">webu</a>. Inspektoři úřadu a další specialisté vyhodnotili přes 163.000 stran dokumentů, v Temelíně udělali za poslední tři roky víc než 200 kontrol. ČEZ požádal o nové povolení letos 25. března.
Povolení je na dobu neurčitou, ČEZ ale musí pravidelně, především v ročních intervalech, úřadu vždy znovu dokládat informace o bezpečnosti, zařízení a personálu. Energetici musí prokázat, že plní všechny podmínky související s bezpečným provozem.
<blockquote>&#8222;Před vydáním povolení vyhodnotili inspektoři SÚJB a specialisté podpůrných organizací přes 163.000 stran podkladové dokumentace. Z hodnocení ani z kontrol nevyplynuly žádné skutečnosti, které by vydání povolení bránily,&#8220; uvedl SÚJB.</blockquote>
<figure id="attachement_7672" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/Reaktor-Temelín.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/Reaktor-Temelín.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Na obnovu povolení k provozu I. bloku se Temelín připravoval od konce roku 2018. &#8222;Na dokumentaci i fyzických kontrolách pracovaly řádově desítky expertů ČEZ a výsledkem je velmi detailní přehled, který je důležitý pro jaderný dozor, ale i pro nás a naše plány,&#8220; řekl ředitel elektrárny Jan Kruml. Pro druhý blok zatím Temelín nové povolení nepotřebuje, je platné ještě dva roky.
Temelín je největší výrobce elektřiny v zemi, kryje zhruba pětinu domácí spotřeby. ČEZ spustil elektrárnu v prosinci 2000. Loni vyrobil Temelín 15,76 terawatthodiny (TWh) elektřiny, letos od začátku roku 10,6 TWh.

Temelín získal od SÚJB povolení, že může dál provozovat I. blok

Japonská společnost Kansai Electric Power Company v pátek <a href="https://world-nuclear-news.org/Articles/Kansai-completes-upgrade-work-at-two-reactors">oznámila dokončení prací na zlepšení bezpečnosti v jaderých elektrárnách Mihama 3 a Takahama 1.</a> Provedené úkony byly zapotřebí pro prodloužení provozu v obou elektrárnách až o 20 let na celkem 60 let. Práce potřebné pro prodloužení provozu JE Takahama 2 podle Kansai stále pokračují.
Dle předpisů, které byly revidovány v červenci 2013, se japonským reaktorům uděluje provozní licence na 40 let s možností jednoho prodloužení na nejvýše 20 let. Prodloužení provozních licencí je ale podmíněno splněním přísných bezpečnostních požadavků.
JE Takahama se skládá ze 4 tlakovodních reaktorů. Nejstarší 2 bloky byly uvedeny do provozu v roce 1974 a 1975, jejich instalovaný výkon činí přibližně 780 MWe. V roce 2016 se bloky staly prvními japonskými reaktory, kterým byla provozní licence prodloužena. Ve stejném roce japonský Úřad pro jadernou regulaci prodloužil provozní licenci třetímu bloku JE Mihama. Ta byla poprvé zprovozněna v roce 1976.
<h2>Posílení kontejnmentů a zvýšení odolnosti proti přírodním živlům</h2>
Práce na JE Takahama 1 a 2 zahrnovaly například posílení kontejnmentu obou reaktorů. Kansai posílila existující betonové zdi obklopující kontejnment obou reaktorů a instalovala sekundární kupole kontejnmentu. Energetická společnost rovněž zvýšila protipožární odolnost díky výměně žáruvzdorné kabeláže, instalaci protipožárních opláštění a instalaci dodatečných požárních hlásičů a hasících systémů. Během prací byl rovněž přesunut přívod mořské vody pro chlazení díky vykopání nového tunelu v podloží. Součástí úprav byla také výstavba několika ochranných zdí proti silným větrům.
Práce provedené na JE Mihama 3 souvisely se zlepšením seismické odolnosti elektrárny. Kansai například zesílila bazény pro vyhořelé palivo a budovu kontejnment. Úpravou prošlo i samotné jádro reaktoru. U elektrárny byla rovněž vybudována nová a vyšší přílivová bariéra.
Podle Kansai by práce na Takahama 2 měly být dokončeny v lednu příštího roku. Restart reaktorů Mihama 3 a Takahama 1 by dle současného harmonogramu měl proběhnout v lednu a březnu 2021.
<blockquote>„Do budoucna se budeme i nadále snažit veřejnosti, včetně místních obyvatel, vysvětlit nutnost a bezpečnost pokračování provozu nad 40 let a budeme pokračovat v práci na opatřeních pro zlepšení bezpečnosti druhého bloku JE Takahama.“ – z prohlášení společnosti Kansai
Zdroj úvodního obrázku: <a class="owner-name truncate" title="Go to IAEA Imagebank's photostream" href="https://www.flickr.com/photos/iaea_imagebank/" data-track="attributionNameClick">IAEA Imagebank</a></blockquote>