Dle nové zprávy Mezinárodní energetické agentury (IEA) není svět dostatečně technologicky vybaven na to, aby bylo do roku 2050 dosaženo uhlíkové neutrality, tedy stavu, kdy stejné množství emisí skleníkových plynů, které je vyprodukováno, je zároveň pohlcováno či jinak dále využito.
<a href="https://www.iea.org/reports/clean-energy-innovation">Zpráva IEA</a> zaměřující se primárně na energetické inovace uvádí, že 75% redukce emisí, která by byla nutná k dosažení uhlíkové neutrality, závisí na technologiích, které ale dosud nejsou komerčně využitelné. Dle IEA je třeba akcelerovat rozvoj a inovovat především ve čtyřech oblastech: elektrifikace výroby tepla a dopravy, zachytávání uhlíku a jeho využití (tzv. CCUS technologie), zelený vodík a obecně oblast bioenergií.
IEA upozorňuje na to, že technologie, které jsou dnes již používané globálně a které jsou klíčové k dosažení uhlíkové neutrality mezi léty 2050 a 2070, budou schopny přinést redukci emisí rovnající se pouze asi 25 % snížení, které je pro neutralitu nutné dosáhnout. Mezi tyto dnes již vyspělé technologie IEA počítá ty na využití energie větru, slunce, jaderné zdroje a technologie na zvyšování energetické účinnosti. Agentura je přesvědčena, že zbývající snížení objemu emisí nutné k dosažení neutrality bude nutné řešit technologiemi, které jsou v počátečních fázích využívání (asi 41 %), další podíl snížení (32 %) by mohly zajistit technologie, které jsou v současnosti dokonce pouze ve fázi demonstrační či jde o prototypy.
Zpráva agentury tak volá po rychlejším vývoji a implementaci potřebných technologií. Jako příklad uvádí lithium-iontové baterie a LED osvětlení. Dle IEA tyto technologie rekordně rychle postoupily od pilotní fáze k širokému využití. Důvodem pro jejich rychlý rozvoj a rozšíření bylo, dle IEA, mimo jiné i vhodné politické podpůrné rámce.
IEA nabízí několik doporučení pro rychlejší rozvoj potřebných technologií:
<ul>
<li>Stanovení technologických priorit na vládní úrovni a zvýšení povědomí o jejich výhodách pro lokální komunity</li>
<li>Zvýšení veřejného financování výzkumu a vývoje a podpoření inovací podnikatelského sektoru</li>
<li>Použití přístupů založených na hodnotovém řetězci, aby bylo možné se vyhnout přesunu emisí</li>
<li>Nastavení mezinárodní spolupráce ke sdílení best-practice postupů</li>
</ul>
IEA rovněž upozorňuje, že podnikatelská rozhodnutí je nutno činit s vidinou dopadů v budoucnosti. Emise vyprodukované v nadcházejících letech budou ovlivňovat životní prostředí ještě v nadcházeních několika desítkách let.

Emise CO2

IEA: Na dosažení uhlíkové neutrality nejsme zatím dostatečně technologicky vybavení

<a href="https://dieselgasturbine.com/siemens-refurbishing-hvdc-link/">Siemens provede rekonstrukci HVDC vedení, včetně všech technologií, které spojuje Severní Irsko a Skotsko</a>. HVDC Moyle Interconnector, které bylo uvedeno do provozu v roce 2001, spojuje Ballycronan More v Severním Irsku a Auchencrosh ve Skotsku. Přenosová kapacita vedení je 500 MWe.
Řídicí a ochranný systém <a href="https://oenergetice.cz/technologie/hvdc-stejnosmerny-prenos-elektricke-energie">HVDC vedení</a> Moyle Interconnector, který vlastní a provozuje společnost Mutual Energy, je téměř 20 let starý. Cílem modernizace je zlepšit provoz. Rekonstrukce HVDC vedení o přenosové kapacitě 500 MWe je navržena tak, aby zvýšila bezpečnost a spolehlivost dodávek elektrické energie ve Velké Británii.
Projekt na rekonstrukci technologií původně nainstalované společností Siemens v roce 2001 je nyní v plném proudu. Práce by měly být ukončeny v září 2022. HVDC vedení Moyle Interconnector pracuje na stejnosměrném napětí ±250kV. Vedení sestává ze dvou kabelů, každý má přenosovou kapacitu 250 MWe.
Společnost Siemens uvedla, že rekonstrukce HVDC jsou složité projekty, protože je třeba určit optimální rozsah a vyjasnit všechna zbývající rozhraní. S pomocí konstruktivních a podrobných diskuzí mezi Mutual Energy a Siemens bylo dosaženo společné dohody a byl definován rozsah dodávky. Součástí dodávky je návrh, výroba, testování ve výrobním závodě, isntalace a uvedení do provozu řídicího a ochranného systému a dodávka simulátoru výcviku řízení.
Rekonstrukce HVDC vedení se bude zabývat požadavky vyvíjecích se přenosových sítí ve Velké Británii. Rekonstrukce vylepší dynamickou přenosovou kapacitu HVDC vedení a umožní Mutual Energy nabízet vylepšené doplňkové služby.
<blockquote>„Díky vylepšeným ovládacím prvkům bude systém HVDC Classic do budoucna dokonale vybaven, aby účinněji vyhověl požadavkům trhu s elektrickou energií. Modernizovaný systém poskytne slabší přenosové soustavě větší provozní stabilitu a bude fungovat v širším rozsahu podmínek přenosové soustavy. V budoucnu lze ze Skotska do Severního Irska, ale i opačně, přenést více elektrické z obnovitelných zdrojů,“ uvedl Hauke Jürgensen, vedoucí Large Transmission Solutions ve společnosti Siemens Energy.</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://new.siemens.com/cz/cs/spolecnost/o-nas/spolecnosti-skupiny-siemens/industrial-turbomachinery.html">Siemens</a>

Energetika v zahraničí

Siemens provede modernizaci HVDC vedení mezi Severním Irskem a Skotskem

S rostoucím objemem elektroniky a rozvojem elektromobility roste i objem baterií, které je nutné po konci jejich životnosti ekologicky likvidovat. Jednou z cest je jejich recyklace, přičemž vědci se stále snaží vyvíjet účinnější a cenově efektivnější metody. <a href="https://www.su.se/english/research/research-news/new-nimh-batteries-perform-better-when-made-from-recycled-old-nimh-batteries-1.501942" target="_blank" rel="noopener">Vědci ze Stockholmské univerzity nyní přišli s metodou</a>, která podle nich dokáže zajistit recyklované materiály pro výrobu NiMH baterií.
Nová metoda recyklace spočívá v mechanickém omytí a separaci použitelného elektrodového materiálu z použitých elektrod. Podle Daga Noréuse z Katedry materiálové a environmentální chemie na Stockholmské univerzitě metoda umožní přímé použití upcyklovaného materiálu při výrobě baterií.
<blockquote>„Více než 95 % je použitelných a při výrobě nových baterií, které rovněž dosahují lepší výkonnosti, může být ušetřeno několik kroků. Recyklace bude jednoduší, jelikož není nutné nákladné roztavení a redukce jako u konvenční recyklace,“ říká Dag Noréus.</blockquote>
NiHM baterie, které jsou jedním z nejběžnějších typů v současnosti používaných akumulátorů, jsou založeny na využití jedné elektrody z niklu a druhé z vodíku ve formě kovového hydridu. Běžně jsou využívány v menších elektrických zařízeních, ale také našly uplatnění na poli elektromobility.
Některé moderní baterie obsahují relativně vzácné suroviny a materiály, které musely projít komplikovaným a nákladným výrobním procesem. Podle Noréuse rovněž musí být články po výrobě aktivovány.
Tento proces spočívá v přesně definovaném počtu cyklu jejich nabití a vybití. Využití již aktivovaných materiálů získaných recyklací starých baterií by tak mělo přinést úspory. Stejně tak má podle vědců materiál získaný zjednodušeným procesem recyklace vykazovat lepší vlastnosti při použití při výrobě nových baterií.

Akumulace energie

Baterie z recyklovaných surovin mohou dle vědců dosahovat lepších parametrů

Základna kryostatu byla ve středu <a href="https://www.iter.org/newsline/-/3449">přesunuta na místo finálního uložení v Mezinárodním termonukleárním experimentálním reaktoru (ITER)</a>. Účelem 1250 tunového zařízení je izolovat magnetický systém chlazený na velmi nízké teploty od okolního prostředí. Jedná se o první z hlavních komponent zařízení, které bylo v ITERu instalováno. 

Základna je pouze jednou z více částí kryostatu, který po dokončení má být 30 metrů vysoký a má mít průměr 30 metrů. Části zařízení byly vyrobeny v Indii společností Larsen &amp; Toubro v továrně Hazira. Samotné zařízení je svářeno přímo v lokalitě ITERu. Přesunutí zařízení bylo vyvrcholením 10letého úsilí, během kterého bylo zapotřebí zařízení navrhnout, vyrobit jednotlivé části a následně je svařit.
Základna byla zkompletována uvnitř robustní nosné konstrukce a během zvedání bylo zapotřebí zajistit, že její deformace zůstane v mezích tolerance. Bez ohledu na tloušťku ocelových desek dochází při zavěšení ve vzduchu u komponent tak těžkých jako základna kryostatu k ohybům a deformacím.
<h2>Pro přesun bylo zapotřebí základnu zvednout do 24 metrů</h2>
Před samotným přesunem na 110 metrů vzdálené místo určení tak bylo zapotřebí během inkrementálního zvedání jemně dolaďovat jeřábový systém a pravidelně provádět měření deformací. Pro přesun byla základna zvednuta do výšky 24 metrů. Základna byla zatím umístěna na 12 hydraulických zvedácích, na kterých zůstane do skončení posledních měření a seřizování. Poté bude váha přenesena na ložiska kryostatu.
<figure id="attachment_84347" class="wp-caption alignnone" style="width: 512px;"><img class="size-medium wp-image-84347" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/base_lift_bruno_15a_small-512x341.jpg" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/base_lift_bruno_15a_small-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/base_lift_bruno_15a_small-768x511.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/base_lift_bruno_15a_small-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/base_lift_bruno_15a_small-800x532.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/base_lift_bruno_15a_small.jpg 900w" alt="" width="512" height="341" /><figcaption class="wp-caption-text">Umísťování kryostatu do Montážní jámy tokamaku</figcaption></figure>
<blockquote>„Následující momenty budou vyčnívat v myslích a vzpomínkách nás všech. To, co dnes jako tým vykonáme, je něčím, co se v historii ještě nikdy neprovedlo, a přestože jste to mnohokráte nacvičovali, bude se jednat o první operaci svého druhu. Věříme technickým výpočtům, strategii a kontrole. Věříme vědě o materiálech. Věříme metrologii. Moje jistota ale dnes pramení z mé důvěry, že budete pracovat jako jeden oddaný a vysoce profesionální tým, který je jako my všichni přesvědčen o tom, že selhání není možností.“ – Bernard Bigot, generální ředitel projektu ITER</blockquote>
Zdroj obrázků:<a href="https://www.iter.org/newsline/-/3449"> ITER</a>

Jaderné elektrárny

ITER: Výstavba termonukleárního experimentálního reaktoru dosáhla dalšího milníku

Šest dánských společností oznámilo vytvoření partnerství za účelem vybudování obřího zařízení pro produkci „zeleného“ vodíku poblíž Kodaně. Po dosažení plné plánované velikosti zařízení v roce 2030 by elektrolyzéry s celkovým příkonem 1,3 GW měly při využití elektřiny produkované z obnovitelných zdrojů vyrábět přes 250 tis. tun „zeleného“ vodíku ročně, čímž by dle společností došlo k roční úspoře emisí CO2 ve výši 850 tis. tun.
Mezi společnosti stojícími za jedním z největších projektů tohoto typu ve světě patří společnosti Orsted, A P Moller-Maersk, DSV Panalpina, DFDS, SAS and Copenhagen Airports.
První fáze projektu, která by měla být dokončena v roce 2023, zahrnuje vybudování 10MW elektrolyzéru. V rámci druhé fáze má být příkon elektrolyzérů navýšen na 250 MW do roku 2027 a následně na 1 300 MW do roku 2030.
Zařízení má být vybudováno poblíž Kodaně a produkovaný vodík má být využit jako palivo v autobusech, nákladních automobilech, lodích a letadlech.
<blockquote>„Aby se udržitelná paliva stala více konkurenceschopná, musí se výrobní technologie stát dostatečně vyzrálou, musí být budována v průmyslovém měřítku a musí projít podobnou cestou snižování nákladů, jaká byla v poslední dekádě pozorována u technologií využívajících obnovitelné zdroje energie, jako jsou offshore větrné elektrárny, onshore větrné elektrárny a solární fotovoltaické elektrárny,“ <a href="https://orsted.com/en/media/newsroom/news/2020/05/485023045545315" target="_blank" rel="noopener">uvedly společnosti v tiskové zprávě</a>.</blockquote>
Společnosti dále uvedly, že projekt má potenciál nahradit 5 % fosilních paliv na letišti v Kodani do roku 2027 a až 30 % do roku 2030.
<blockquote>„Pokud bude zaveden správný politický rámec, může být tento projekt zásadním krokem směrem k produkci udržitelných paliv v Dánsku, což dále upevní pozici Dánska jako globálního lídra v oblasti technologií a obchodních modelů pro udržitelnou budoucnost,“ dodal výkonný ředitel společnosti Orsted Henrik Poulsen.</blockquote>

Čistá mobilita

Dánské společnosti představily plán na vybudování 1,3GW zařízení pro produkci "zeleného" vodíku

<a href="https://www.moltexenergy.com/news/details.aspx?positionId=139">Kanadské Národní jaderné laboratoře (CNL) se dohodly na spolupráci se společností Moltex Energy.</a> Společný projekt, který má být financovaný skrze Kanadskou iniciativu pro jaderný výzkum (CNRI), má za cíl podpořit současný program vývoje jaderného paliva pro solný SMR reaktor vyvíjený společností Moltex Energy.
Iniciativu CRNI, v rámci které má být společný projekt financován, Kanada spustila v červenci minulého roku. Cílem této iniciativy je urychlení nasazení SMR reaktorů pomocí podpory výzkumu a vývoje a propojením celosvětových dodavatelů těchto reaktorů se zařízením a odbornými znalostmi kanadských Národních laboratoří. První příjemci podpory v rámci této iniciativy – Kairos Power, Moltex Canada, Terrestrial Energy Inc a UltraSafe Nuclear Corporation – byli vybráni již v listopadu.
Společný projekt má podpořit druhou a třetí fázi projektu „Oxide Nuclear WAste Reduction Demonstration“ (ONWARD). Ten má za cíl prozkoumat komerční životaschopnost technologie „WAste To Stable Salts” (WATSS), která má umožňit konverzi vyhořelého paliva z kanadských těžkovodních reaktorů CANDU na nové palivo. To by poté mohlo být využito pro výrobu další energie v stabilních solných reaktorech (SSR). První fáze demonstračního projektu je dle Moltex Energy již v provozu.
V rámci projektu Moltex Energy ve spolupráci s Univerzitou Nového Brunšviku a CNL vyvine, postaví a optimalizuje testovací zařízení pro zpracování vyhořelého paliva. Souběžně s těmito pracemi mají probíhat doplňkové činnosti na Univerzitě v Manchesteru. Shromážděná data mají pomoci při navrhování a licencování zařízení využívajícího technologii WATSS Point Lepreau v Novém Brunšviku. Projektu se jako správcové vyhořelého paliva budou účastnit také společnosti Brunswick Power a Ontario Power Generation.
<h2>Aktuálně je v Kanadě přes 2,8 mil. vyhořelých palivových souborů</h2>
Úspěšné nasazení technologie WATTS by Kanadě umožnilo znovu využít již vyhořelé jaderné palivo pro výrobu nízko emisní energie. Podle Moltex Energy se v současnosti v Kanadě nachází přibližně 2,8 milionů vyhořelých palivových souborů. Každý rok jich přitom přibyde přibližně 90 tisíc.
<blockquote>„Toto je pozitivní zpráva, která posune náš kanadský projekt. Jaderná energie je zásadní pro řešení našich světových energetických problémů, neboť samotné intermitentní obnovitelné zdroje nemohou pokrýt současnou a budoucí poptávku po elektřině. Mnoho států na světě má sklady vyhořelého paliva ze svých stávajících jaderných zdrojů. My jsme objevili čistou, bezpečnou a ekonomickou cestu, jak to, co někteří považují za odpad, recyklovat na palivo pro náš stabilní solný reaktor. “ -Rory O’Sullivan, výkonný ředitel pro Severní Ameriku v Moltex Energy</blockquote>
Podporu již Moltex Energy získal i od USA. V červenci minulého roku <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/americke-ministerstvo-energetiky-podpori-vyvoj-solnych-reaktoru">společnost obdržela od amerického Ministerstva energetiky grant ve výši 2,55 milionů dolarů</a> na vývoj technologií pro SSR reaktory.
Zdroj úvodního obrázku: <a href="http://www.nuclearsafety.gc.ca/eng/reactors/power-plants/nuclear-facilities/point-lepreau-nuclear-generating-station/index.cfm">Kanadian Nuclear Safety Commision</a>

Rychlé zprávy

Kanadské jaderné laboratoře pomohou s vývojem paliva pro malé solné reaktory

Technologie návrhu a výroby baterií prochází v posledních letech prudkým vývojem, který táhne rostoucí objem elektronických zařízení, stejně jako jejich větší význam v energetice a na poli elektromobility. Tým vědců ze dvou britských univerzit nyní představil novou metodu založenou na strojovém učení, která dokáže posoudit stav baterie až 10x přesněji než běžně využívané metody. To by podle vědců mělo přispět ve vývoji lepších a bezpečnějších baterií.
Odhadování aktuálního stavu a zbývající životnosti lithium-iontových baterií je jednou z největších překážek, která v současné době omezuje jejich rychlejší rozšiřování, například v oblasti elektromobility. Výkonnost baterie s postupem času a rostoucím počtem nabíjecích a vybíjecích cyklů klesá. Na vině je řada chemických procesů, přičemž jednotlivě podle vědců nemají žádný zásadní vliv na životnost baterie, avšak jejich kombinace ji může výrazně ovlivnit.
Současné neinvazivní metody, které se využívají pro posouzení stavu baterie bez jejího mechanického poškození, jsou běžně založeny na měření napětí a proudu během jejího nabíjení a vybíjení. Tyto metody však nedokáží detailně posoudit důležité faktory, které vypovídají o stavu baterie. Novou cestu by však mohla nabídnout umělá inteligence, která začíná pomalu pronikat do mnoha průmyslových odvětví.
<h2>Strojové učení má nabídnout neinvazivní diagnostiku baterií</h2>
Britští vědci z univerzit v Cambridgi a Newcastlu tak <a href="https://www.cam.ac.uk/research/news/ai-techniques-used-to-improve-battery-health-and-safety" target="_blank" rel="noopener">navrhli novou neinvazivní metodu monitorování stavu baterií založenou na technologii strojového učení</a>, která spočívá ve vysílání elektrických signálů do baterie a analýze její odezvy.
<blockquote>„Bezpečnost a spolehlivost jsou nejdůležitějšími kritérii v době, kdy vyvíjíme baterie, které dokáží uskladnit mnoho energie v malém prostoru. Věřím, že vylepšení softwaru pro sledování nabíjení a vybíjení a využitím softwaru pro řízení nabíjecích procesů založeného na datech, můžeme dosáhnout značného vylepšení výkonnosti baterií,“ říká jeden z vedoucích projektu, Alpha Lee z Cavendishovy laboratoře při Cambridgeské univerzitě.</blockquote>
K analýze velkého objemu získaných dat vědci využili techniku strojové učení, formy umělé inteligence. Pro vytrénování svého modelu vědci provedli více než 20 tisíc experimentálních měření, čímž získali údajně vůbec největší podobnou datovou sadu. Takto velký počet měření je nezbytný pro to, aby model dokázal odlišit důležité signály od bezvýznamného šumu.
Podle vědců by jejich model rovněž mohl poskytnout cenné informace o mechanismu stárnutí baterií. Model může identifikovat elektrické signály, které jsou nejsilněji korelovány se stárnutím, což by vědcům ve výsledku mohlo pomoci navrhnout specifické experimenty pro další zkoumání proč a jak baterie degradují.
<blockquote>„Strojové učení doplňuje a vylepšuje fyzikální porozumění. Interpretovatelné signály identifikované naším modelem jsou výchozím bodem pro budoucí teoretické a experimentální studie,“ říká vedoucí studie Yunwei Zhang z Cavendishovy laboratoře.</blockquote>
Vědci nyní využívají svou platformu pro porozumění degradace různých typů baterií a zároveň vyvíjí protokoly pro optimalizaci nabíjení baterií za pomoci strojového učení, které by měly umožnit rychlé dobíjení při minimalizaci degradace baterie.

Britští vědci využívají umělou inteligenci k návrhu lepších a bezpečnějších baterií

Zahraniční portál S&amp;P Global Platts se vzhledem k rostoucí atraktivitě vodíku jako alternativního paliva rozhodl více zaměřit na trh s touto komoditou a její potenciál. Aktuální cena vodíku se započtením investičních výdajů se <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/040120-platts-expands-hydrogen-assessments?fbclid=iwar3fwc2cb2mn2ipkt4hpnl41ruyz8gysw52t5vktlbkckxiqfbagbia-q1u" target="_blank" rel="noopener">podle Platts</a> pohybuje v Japonsku kolem 2,08 USD/kg (zhruba 49 EUR/MWh), v Kalifornii kolem 1,99 USD/kg (zhruba 47 EUR/MWh) a v Nizozemsku kolem 1,04 EUR/kg (zhruba 26 EUR/MWh).
Analytici z Platts připomněli, že ačkoliv je v současné době hodně popularizován termín <a href="https://oenergetice.cz/technologie/bnef-cisty-vodik-by-mohl-snizit-globalni-emise-sklenikovych-plynu-34" target="_blank" rel="noopener">„zelený“ nebo „čistý“ vodík, který je vyráběn pomocí elektrolýzy vody při použití elektřiny z obnovitelných zdrojů</a>, tradiční výroba vodíku tzv. parním reformováním zemního plynu či syntetického plynu vyrobeného z uhlí by mohla uspokojit očekávánou rostoucí potávku po vodíku.
<blockquote>„Výroba vodíku ze zemního plynu je vyspělý a relativně levný způsob výroby vodíku při ceně pod 1 USD/kg (zhruba 24 EUR/MWh – pozn. red.) za určitých okolností. Tento způsob se navíc skvěle hodí ke snaze o dekarbonizaci, jelikož může být efektivně využita technologie pro zachytávání uhlíku a tím snížen potenciál pro globální oteplování bez toho, aniž by bylo upuštěno od využití spolehlivých a dostupných fosilních aktiv,“ uvedl Zane McDonald, seniorní analytik v S&amp;P Global Platts Analytics.</blockquote>
Platts dále uvedl, že ve světě existuje nekolik průmyslových oblastí, jako je například Rotterdamský přístav, kde je stávající plynová infrastruktura využívána k produkci, přepravě a skladování vodíku. Připomněl také, že <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/shell-and-gasunie-chteji-severu-nizozemska-postavit-velkou-vyrobnu-vodiku" target="_blank" rel="noopener">nizozemský ropný gigant Shell společně se svými partnery plánuje do roku 2027 výstavbu největšího evropského projektu pro výrobu vodíku za použití elektřiny z obnovitelných zdrojů energie</a>.
<h2>Cena vodíku se podle regionu značně liší</h2>
Platts odhaduje, že cena vodíku (při započtení investičních výdajů) vyrobeného parním reformováním metanu se aktuálně v Japonsku pohybuje kolem 2,08 USD/kg (zhruba 49 EUR/MWh) a v Nizozemsku kolem 1,04 EUR/kg (zhruba 26 EUR/MWh). Pro jižní Kalifornii odhaduje cenu vodíku vyráběného pomocí elektrolýzy vody na 1,99 USD/kg (zhruba 47 EUR/MWh).
Pro srovnání, cena „čistého“ vodíku se aktuálně podle výzkumníků z BloombergNEF (BNEF) pohybuje mezi 2,5 a 4,5 USD/kg. <a href="https://oenergetice.cz/technologie/bnef-cisty-vodik-by-mohl-snizit-globalni-emise-sklenikovych-plynu-34" target="_blank" rel="noopener">Ve své optimitické projekci BNEF odhaduje</a>, že při započtení nákladů na skladování a přepravu by cena za „čistý“ vodík v Číně, Indii a západní Evropě mohla spadnout až k 2 USD/kg (zhruba 47 EUR/MWh) v roce 2030 a následně na 1 USD/kg (zhruba 23 EUR/MWh) v roce 2050.
<h2>Vtláčení vodíku do plynárenské soustavy</h2>
Francie a další evropské země studují možnosti mísení zemního plynu s „čistým“ vodíkem za účelem snižování emisí skleníkových plynů. <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/francie-by-budoucnu-mohla-zemni-plyn-plynovodech-misit-se-zelenym-vodikem" target="_blank" rel="noopener">GRTgaz, GRDF, Elengy a další provozovatelé plynárenské infrastruktury například nedávno uvedli</a>, že by francouzská plynárenská síť mohla zpočátku používat směs zemního plynu s 6 % vodíku. Doporučili, aby vláda stanovila cíl 10 % do roku 2030, později až 20 %.
Podle Platts je možnost vtláčení vodíku do stávající plynárenské infrastruktury aktuálně prozkoumávána také v Kalifornii. Současná regulace v Kalifornii a dalších oblastech USA přitom považuje vodík za znečišťující látku a zakazuje jeho mísení ze zemním plynem.
<blockquote>„Kromě obav o bezpečnost plynovodů by mísení vodíku se zemním plynem mohlo vyžadovat významné změny v infrastruktuře výrobců elektřiny, průmyslu a dokonce i na úrovni koncových maloodběratelů a domácností,“ dodal Platts.</blockquote>
Nový standard, který by umožnil nízkou koncentraci vodíku v kalifornských plynovodech, je aktuálně posuzován tamní California Public Utilities Commission.
<blockquote>„Studie zaměřené na bezpečnost plynovodů ukazují, že 5 až 20% příměs vodíku může být bezpečně vtláčena do plynovodů v závislosti na konkrétním návrhu a stáří dané sítě,“ doplnil Platts.</blockquote>

Komoditní trhy

Platts: Vodík se nyní v Japonsku vyrábí za 49 EUR/MWh, v Nizozemsku za polovinu

Klesající náklady na výrobu vodíku za použití elektřiny z větrných či solárních elektráren nabízí podle výzkumníků z BloombergNEF (BNEF) slibnou cestu ke snížení emisí skleníkových plynů v některých z nejvíce závislých sektorů na fosilních palivech, jako jsou ocelářský a cementárenský průmysl či nákladní a lodní doprava. Dotace potřebné pro rozvoj využití vodíku v příštích  10 letech by měly dosáhnout 150 miliard amerických dolarů. 
Nová studie z dílny BNEF <a href="https://data.bloomberglp.com/professional/sites/24/BNEF-Hydrogen-Economy-Outlook-_Key-Messages.pdf" target="_blank" rel="noopener">„Hydrogen Economy Outlook“</a>  uvádí, že by rozvoj využití „čistého“ vodíku mohl vést ke snížení globálních emisí skleníkových plynů až o 34 %. To by však bylo možné pouze za předpokladu, že budou nastaveny politiky, které pomohou nastartovat toto odvětví, a ve finále povedou k poklesu ceny tohoto paliva.
<blockquote>„Odvětví čistého vodíku je v současné době malé a ceny jsou vysoké. Existuje velký potenciál k poklesu cen, ale využití vodíku musí být navýšeno a musí být vytvořena potřebná infrastruktura. To nepůjde bez koordinace vládních politik, rámce pro soukromé investory a poskytnutí zhruba 150 miliard USD na dotacích v příštích deseti letech,“ <a href="https://about.bnef.com/blog/hydrogen-economy-offers-promising-path-to-decarbonization/" target="_blank" rel="noopener">uvedl Kobad Bhavnagri</a>, hlavní analytik pro dekarbonizaci průmyslu v BNEF a vedoucí uvedené studie.</blockquote>
Podle uvedené studie by vodík vyrobený při použití elektřiny z obnovitelných zdrojů mohl být ve většině částí světa před rokem 2050 vyráběn za 0,8 až 1,6 USD/kg (zhruba 19 až 38 EUR/MWh). Při započtení nákladů na skladování a přepravu vodíku by cena za vodík v Číně, Indii a západní Evropě mohla podle BNEF spadnout až k 2 USD/kg (zhruba 47 EUR/MWh) v roce 2030 a následně na 1 USD/kg (zhruba 23 EUR/MWh) v roce 2050.
Výzkumníci z BNEF nicméně připomněli, že komplikací při rozvoji užívání vodíku je jeho skladování a přeprava. Aby se tedy z vodíku mohlo stát široce využívané palivo tak, jak je tomu například nyní se zemním plynem, bude zapotřebí masivní a koordinovaný program na rozvoj potřebné infrastruktury.

Technologie

BNEF: "Čistý" vodík by mohl snížit globální emise skleníkových plynů o 34 %

Tureckým státem vlastněná <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Turkish-utility-to-cooperate-with-Rolls-Royce-in-S">EUAS International ICC podepsala memorandum o porozumění s britským Rolls-Royce</a>. Turecká společnost chce vyhodnotit technickou, ekonomickou a právní použitelnost malých modulárních reaktorů (SMR – Small Modular Reactor). Kromě toho zváží možnost společné výroby takových reaktorů.
Memorandum o porozumění se zavazuje provést studii, která se zaměří na technické, licenční, obchodní, investiční a potenciální stavební procesy a tržní potenciál nasazení SMR v Turecku i ve světě. V průběhu následujících dvou let bude podle dohody probíhat v tomto směru postupná spolupráce.
Rolls-Royce a jeho partneři konsorcia navrhli britský SMR, který podle nich bude schopen fungovat 60 let a poskytovat instalovaný elektrický výkon mezi 400 až 450 MWe. Britský SMR je plně modularizován, aby byla umožněna přeprava výrobního bloku po silnici, železnici nebo po moři.
Společnost tvrdí, že tento koncept minimalizuje potřebný čas a úsilí k výstavbě. Cílové náklady na každý výrobní blok se mají pohybovat kolem 1,8 miliard liber (53,5 miliard korun). S další výstavbou by se náklady měly nadále snižovat.
Konsorcium zahrnuje Assystem, Atkins, BAM Nuttall, Laing O’Rourke, National Nuclear Laboratory, Rolls-Royce, Jacobs, Welding Institute a Nuclear AMRC.
<blockquote>„Náš výrobní blok je cenově dostupný, rychle nasaditelný a je atraktivní investicí. Bude stimulovat desítky tisíc pracovních míst v regionech a vnáší prosperitu a kvalitu života na další desetiletí. Turecké domácí a regionální příležitosti v oblasti jaderné energetiky jsou neuvěřitelně vzrušující. Těšíme se na prozkoumání toho, jak naše výrobní bloky našeho konsorcia podpoří jejich energetické, hospodářské a průmyslové ambice,“ řekl David Orr, ředitel konsorcia Rolls-Royce.
„Naší vizí je diverzifikace zdrojů elektrické energie pomocí jaderné energetiky. Naším cílem je rozvíjet udržitelný jaderný průmysl, který přispívá k hospodářskému růstu a sociálnímu bohatství země. Turecko již vyvíjí jaderné reaktory velkých výkonů se svými mezinárodními partnery. Cenová konkurenceschopnost je pro nás důležitým ukazatelem. Realizovatelnost malých modulárních reaktorů je otázkou výzkumu a vývoje, kterou neustále sledujeme,“ uvedl Yahya Yilmaz Bayraktarli, ředitel EUAS International ICC.</blockquote>