Jak přežít "Hormuzskou krizi"? IEA doporučuje práci z domova a pomalejší jízdu na dálnici

Mezinárodní energetická agentura (IEA) zveřejnila zprávu reagující na nastalou energetickou krizi. Zpráva vychází z tvrzení, že v případě nedostatku nabídky existují účinná opatření na straně poptávky. A to jak ze strany vlády, podniků, tak i domácností.

„Válka na Blízkém východě způsobuje závažnou energetickou krizi, včetně největšího narušení dodávek v historii globálního ropného trhu. Pokud nedojde k rychlému řešení, dopady na energetické trhy a ekonomiky budou stále závažnější,“ uvedl výkonný ředitel IEA Fatih Birol.

Konec války je přitom v nedohledu. Írán, zdá se, vsadil na dlouhotrvající odpor proti americkým a izraelským útokům s cílem neúnosného růstu cen ropy. Ceny ropy se vyšplhaly přes 100 dolarů za barel a ještě prudší růst válka vyvolala u ropných produktů, jako jsou nafta, letecké palivo a zkapalněný ropný plyn (LPG). Obnovení přepravy přes Hormuzský průliv zůstává zásadní pro stabilizaci globálních energetických trhů.

Nová zpráva IEA identifikuje deset opatření, která mohou být zásadním a okamžitým nástrojem ke snížení tlaku na spotřebitele prostřednictvím zlepšení cenové dostupnosti a podpory energetické bezpečnosti. Zatímco politici se i nadále snaží řešit výpadky v dodávkách způsobené konfliktem na Blízkém východě, snahy o snížení spotřeby by podle agentury mohly přinést rychlejší úlevu.

Klíčovou roli podle agentury hraje doprava, která tvoří zhruba 45 % celosvětové spotřeby ropy. Právě zde existuje největší prostor pro rychlé úspory. IEA například upozorňuje, že pouhé rozšíření práce z domova o tři dny v týdnu může na úrovni jednotlivých států snížit spotřebu paliv o 2 až 6 %, zatímco u samotných řidičů může jít až o pětinu jejich běžné spotřeby.

Podobně okamžitý efekt by mělo i snížení rychlosti na dálnicích. Pokles o 10 kilometrů v hodině může snížit spotřebu paliva u jednotlivých řidičů o 5 až 10 % a v celostátním měřítku přinést úspory v řádu jednotek procent. Další doporučení zahrnují větší využívání veřejné dopravy, sdílení aut nebo zavedení střídavého provozu vozidel ve velkých městech podle registračních značek.

Agentura upozorňuje, že významný potenciál mají i změny chování firem. V letecké dopravě lze podle ní až 40 % pracovních cest nahradit online schůzkami, což by vedlo ke snížení spotřeby leteckého paliva o 7 až 15 %. V průmyslu pak může lepší údržba zařízení a optimalizace provozu snížit spotřebu ropy až o 5 % bez nutnosti větších investic.

Zpráva se věnuje také domácnostem, zejména v rozvojových regionech, kde je zkapalněný ropný plyn klíčovým zdrojem energie pro vaření. V důsledku narušení dodávek se však tento zdroj stává nedostatkovým, což může mít závažné sociální dopady. IEA proto doporučuje podporovat přechod na alternativní způsoby vaření, například elektrické spotřebiče, tam kde je to možné.

Vedle opatření na straně poptávky agentura připomíná, že vlády již přistoupily i k zásahům na straně nabídky. Členské státy IEA například uvolnily 400 milionů barelů ropy ze strategických rezerv, což představuje největší koordinovaný zásah tohoto typu v historii. Zkušenosti z předchozích krizí však ukazují, že samotné navyšování dodávek má své limity a často je pomalejší než úspory na straně spotřeby.

IEA zároveň varuje, že plošné dotace či cenové stropy mohou být fiskálně náročné a měly by být cílené především na nejzranitelnější skupiny obyvatel. Efektivnější cestou je podle ní kombinace krátkodobých úspor a dlouhodobých investic do energetické účinnosti, elektrifikace a alternativních zdrojů energie.

Ani plná implementace všech kroků však nenahradí výpadek dodávek – stabilizace trhu závisí na geopolitickém vývoji.