Výstavba plynovodu IGB, který je podporován Evropskou unií, se dostává do potíží kvůli mzdám. Dělníci z plynovodu tvrdí, že již tři měsíce nedostali žádné peníze a hrozí výpovědí. To by mohlo významně pozdržet projekt, který by mohl dopravovat do Evropy ázerbájdžánský plyn již příští rok.
<a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/strategic-gas-interconnector-greece-bulgaria-on-bumpy-road/?fbclid=IwAR1mL66W13O4iQXn227a9hlqhjGkJ9c-uCz6HNNqlCpRCPkQ7zHjHzXiwEI" target="_blank" rel="noopener">Dle informací zpravodajského portálu EU</a>RACTIV protestovaly ve čtvrtek desítky bulharských dělníků pracujících na propojujícím plynovodu Řecko-Bulharsko (IGB, také známý jako Stara Zagora-Komotini). Pracovníci tvrdí, že jim nebyla proplacena mzda za poslední tři měsíce a hrozí, že dají výpověď, pokud okamžitě peníze nedostanou.
<h2>Diverzifikace zdrojů zemního plynu</h2>
Propojovací plynovod IGB (Interconnector Greece – Bulgaria) je v souladu se strategií EU ohledně bezpečné dodávky zemního plynu. IGB je napojen na Jižní plynový koridor (Southern Gas Corridor), což je iniciativa podporována Evropskou komisí za účelem diverzifikace zdrojů a snížení závislosti na ruském plynu.
Plynovod by měl přinést zemní plyn z Ázerbájdžánu a zároveň sloužit pro řecký LNG terminál. Od Bulharska se očekává přeprava až 1 miliardy krychlových metrů ázerbajdžánského plynu, což je téměř třetina tamní roční spotřeby. Plyn by měl začít proudit již příští rok a tím by se zlomil dlouhodobý ruský monopol v této zemi.
<blockquote>„Každý měsíc pracujeme 300 hodin namísto standardních 160 pracovních hodin. Pracujeme přesčasy. Pracujeme každou sobotu a občas i neděle,“ sdělil tamnímu národnímu rádiu dělník z plynovodu IGB.</blockquote>
Že nebyla vyplacena mzda za poslední tři měsíce sdělilo více protestujících. Později po včerejším protestu bylo oznámeno, že ještě tento týden a příští týden budou dlužné částky vyplaceny.
Nicméně celou situaci označili protestanti za ponižující, protože jejich řečtí kolegové pracující na plynovodu IGB jsou řádně placeni.
Autor úvodní fotografie: NPCA online

Plynárenství

Dělníci z plynovodu IGB hrozí výpovědí kvůli neplacení mzdy

Ukrajinská státní energetická společnost Naftogaz <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/ukraine-says-no-plans-to-resume-gas-purchases-from-russia/?fbclid=IwAR23tgEbdJJCqujs5AYebcC3RRZwCY3KmSP7vCjlszO6zkW9q-9B58SJq3Q">uvedla</a>, že aktuálně neuvažuje o nákupu zemního plynu z Ruska, od kterého přestala plyn nakupovat v roce 2015. Dle vyjádření společnosti zatím ruští představitelé nenabídli za odběr zemního plynu konkurenceschopné ceny, respektive ani další podmínky smlouvy.
Ukrajina byla jedním z největších odběratelů ruského plynu do doby, než došlo k anexi Krymu a vyhrocení vztahů mezi oběma státy v roce 2014. Poté, během listopadu 2015, přestala nakupovat ruský plyn a nahradila jej dodávkami plynu proudícího z Evropy.
<h2>Reforma trhu se zemním plynem</h2>
Ukrajina začala s avizovanou reformou trhu se zemním plynem, která zahrnuje například zrušení státem regulovaných cen zemního plynu pro průmyslové uživatele. Reforma trhu je jednou z prerekvizit pro získání financování z Mezinárodního měnového fondu.
<blockquote>„Reforma ukrajinského trhu se zemním plynem vytvořila příležitost pro ukrajinské nebo zahraniční obchodníky, aby nakoupili plyn z Ruska, pokud budou ceny a podmínky konkurenceschopné. Zatím ovšem Rusko nenabídlo plyn pod takovými podmínkami,“ uvedl Andriy Kobolyev, výkonný ředitel Naftogazu, pro agenturu Reuters.
„Ukrajina se nikdy nevrátí do doby zkorumpovaných energetických dohod a energetické závislosti na Rusku, a oni to vědí,“ komentuje dále Kobolyev aktuální vyjednávání o nákupu zemního plynu.</blockquote>
<h2>Tranzitní dohoda</h2>
V loňském roce proběhly mezi ukrajinským Naftogazem a ruským Gazpromem jednání o tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu, jelikož tehdy platná smlouva pozbývala ke konci roku platnosti. Co předcházelo uzavření dohody o tranzitu plynu se můžete dočíst například <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/ceny-elektricke-energie-zemniho-plynu-uzavreni-dohody-ruskem-ukrajinou-poklesly">zde</a>.
Poplatky za tranzit ruského plynu představovaly pro Ukrajinu přibližně 3 % HDP (cca 3 miliardy dolarů). Ukrajina požadovala, <a href="https://oenergetice.cz/plyn/naftogaz-vychozi-variantou-od-roku-2020-nulovy-tranzit-ruskeho-plynu-pres-ukrajinu">také vzhledem k výstavbě nového plynovodu Nord Stream II,</a> dlouhodobou smlouvu (minimálně na 10 let) a garantované množství zemního plynu (60 miliard m³/rok), který by proudil přes její území. Gazprom chtěl naopak pouze krátkodobé prodloužení tranzitní smlouvy.
Po dlouhém vyjednávání se zástupci Naftogazu a Gazpromu na poslední chvíli přece jen domluvili na tranzitu plynu na dalších 5 let. Pro rok 2020 <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/122119-russia-to-transit-65-bcm-of-gas-through-ukraine-in-2020-under-new-deal-gazprom">by měl tranzit ruského plynu přes Ukrajinu činit</a> 65 miliard m³, mezi roky 2021-2024 pak 40 miliard m³.
<blockquote>„Je to konec roku, ale nikoli konec úspěchu,“ komentoval tehdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskiy. „Ukrajinský transportní systém bude naplněn, a to znamená energetickou bezpečnost a dobré životní podmínky pro Ukrajince,“ dodal.</blockquote>
Dle ukrajinského prezidenta by měla Ukrajina za transport plynu v následujících 5 letech inkasovat přinejmenším 7 miliard dolarů.
V prvním pololetí letošního roku, které bylo poznamenané nadprůměrně teplým počasím a COVID-19, proteklo dle Kobolyeva skrze Ukrajinu 25 miliard m³ zemního plynu, což v porovnání se stejným obdobím loňského roku značí pokles o 45 %.

Komoditní trhy

Ukrajina aktuálně neuvažuje o obnovení nákupu ruského plynu

Německá technologická společnost Bosch uzavřela se třemi energetickými společnostmi dlouhodobé dohody o nákupu elektřiny (tzv. Power Purchase Agreements – PPA) v celkovém objemu 100 GWh/rok. O dodávku elektřiny se postarají německé solární elektrárny o celkovém instalovaném výkonu 107 MW, které nečerpají investiční ani provozní podporu.
<a href="https://www.spglobal.com/platts/ru/market-insights/latest-news/electric-power/080520-bosch-secures-100-gwhyear-solar-power-in-germany-from-three-utilities" target="_blank" rel="noopener">Zahraniční server Platts informoval</a> o uzavření hned tří dlouhodobých PPA dohod mezi společností Bosch a třemi energetickými společnostmi.
První je 12letá dohoda s norskou společností Statkraft v celkovém objemu 570 GWh. Elektřina bude dodávána z bavorských solárních elektráren o celkovém instalovaném výkonu 47 MW. Druhá dohoda s německou RWE je na období 16 let, přičemž elektřina bude dodávána z několika solárních elektráren, které budou vybudovány v jižním Německu. Celkový instalovaný výkon těchto elektráren má dosáhnout 50 MW. Poslední uzavřenou dohodou je 12letá PPA dohoda se švédskou společností Vattenfall zahrnující dodávky elektřiny z 10MW solární elektrárny instalované severně od Berlína.
Podle Platts plánuje Bosch uzavírat dlouhodobé PPA dohody i mimo Německo. Například v Mexiku již nyní Bosch pokrývá 80 % spotřeby elektřiny prostřednictvím 15leté PPA dohody s italským Enelem na dodávku 105 GWh/rok.
<h2>Trh s PPA na OZE je v Evropě zhruba čtvrtinový ve srovnání s USA</h2>
<a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/bnef-nejlevnejsimi-evropskymi-trhy-ppa-dohody-oze-jsou-spanelsko-svedsko" target="_blank" rel="noopener">Jak vyplývá z dubnové analýzy výzkumníků z BloombergNEF,</a> nejnižší ceny u korporátních PPA dohod na elektřinu z větrných elektráren jsou dosahovány ve Švédsku (30,5 EUR/MWh) a ze solárních elektráren ve Španělsku (35,3 EUR/MWh). Naopak nejvyšší ceny byly identifikovány u obou technologií ve Spojeném království.
Průzkum nazvaný „1H 2020 European Corporate PPA Price Survey“ z dílny BNEF kromě nejlevnějších a nejdražších evropských trhů pro PPA dohody o nákupu elektřiny z OZE ukázal, že výsledné dosahované ceny závisí zejména na instalovaném výkonu zdroje, délce kontraktu a jeho struktuře.
<blockquote>„Velmi široký rozsah výsledků byl obzvláště zajímavý, kdy rozdíl mezi nejlevnějšími PPA dohodami, které můžete uzavřít ve Švédsku, a nejdražšími PPA dohodami ve Spojeném království činil přes 30 eur za MWh,“ uvedla Helen Dewhurstová, analytička z BNEF a autorka zprávy.</blockquote>
BNEF při provedeném průzkumu dále zjistil, že kromě technologie a instalovaného výkonu zdroje má na výši ceny elektřiny z PPA dohod velký vliv tvar diagramu či délka smlouvy.
V Evropě je například s 15 až 20letým kontraktem spojená přirážka 1,5 až 2,5 EUR/MWh ve srovnání s více standardními kontrakty na 10 až 15 let. Podle BNEF je toto jeden z hlavních rozdílů mezi PPA dohodami uzavíranými v Evropě a ve Spojených státech, které jsou největším světovým trhem s PPA dohodami a kde delší kontrakty obvykle znamenají slevu.
Trh s PPA dohodami na elektřinu z OZE je celkově v Evropě zhruba čtvrtinový ve srovnání se Spojenými státy, kdy BNEF ve Spojených státech registruje dohody na celkový dodávaný výkon 40 GW a v Evropě na 9,8 GW.

Obnovitelné zdroje

Bosch si v Německu zajistil pomocí PPA dohod 100 GWh/rok ze solárních elektráren bez podpory

V Česku v prvním pololetí letošního roku meziročně mírně vzrostl počet změn dodavatele elektřiny, a to o 0,9 procenta na 278.518. Poskytovatele plynu pak změnilo 109.079 odběratelů, o 4,5 procenta meziročně méně. Vyplývá to z dat Operátora trhu s elektřinou (OTE).
V loňském roce měnili Češi dodavatele energií meziročně méně, předloňský rekordní počet změn u elektřiny tak nepřekonali. Zatímco v roce 2018 přešlo k novému prodejci 570.511 odběratelů, loni to bylo 450.697 zákazníků, meziročně o 21 procent méně. Proti předloňsku klesl i počet změn dodavatele plynu, a to o 18,6 procenta na 214.428.
<blockquote>&#8222;Změny dodavatele se v tomto roce vrací k dlouhodobému průměru. Reflektuje to fakt, že konečné ceny elektřiny a plynu v prvním pololetí letošního roku měnilo jen velmi málo dodavatelů,&#8220; řekl dnes ČTK analytik společnosti ENA Jiří Gavor.</blockquote>
Spotřebitelé podle něj většinou přemýšlejí o změně dodavatele hlavně tehdy, když se zdražuje, jako tomu bylo typicky v roce 2018. &#8222;Cena totiž pořád hraje v rozhodování hlavní roli. A protože ani v nejbližším období zdražování cen elektřiny a plynu nečekám, domnívám se, že aktivita spotřebitelů bude spíše stagnovat, žádné rekordy nás nečekají,&#8220; dodal Gavor, který působí i jako výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií.
 Z dřívějšího oznámení Energetického regulačního úřadu vyplývá, že české domácnosti si letos mírně připlatí za elektřinu, cena plynu bude stagnovat, nebo může i klesnout. Analytici odhadují, že případné zdražení elektřiny může činit řádově několik stokorun za rok, nedotkne se ale všech odběratelů. Hlavní vlna zdražování se podle nich uskutečnila v předloňském a na začátku loňského roku.
Roli hraje také pandemie koronaviru, během které velkoobchodní ceny energií vesměs klesaly. Cena elektřiny na Pražské energetické burze pro rok 2021, na který se teď obchodníci nejvíce zásobí, <a target="_blank" href="https://www.pxe.cz/Produkty/Detail.aspx?isin=FCZBLY211231#KL">činí</a> aktuálně asi 43 eur (zhruba 1130 Kč) za megawatthodinu (MWh), meziročně o 18,1 procenta méně. Cena plynu tamtéž pak meziročně <a target="_blank" href="https://www.pxe.cz/Produkty/Detail.aspx?isin=GCZBLY211231#KL">klesla</a> o třetinu na necelých 13 eur (zhruba 340 Kč) za MWh.

Počet změn dodavatele energií za 1. pololetí v posledních letech:
<table border="1">
<tr valign="top">
<td valign="middle"></td>
<td valign="middle">2020</td>
<td valign="middle">2019</td>
<td valign="middle">2018</td>
<td valign="middle">2017</td>
<td valign="middle">2016</td>
<td valign="middle">2015</td>
<td valign="middle">2014</td>
<td valign="middle">2013</td>
<td valign="middle">2012</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">elektřina</td>
<td valign="middle">278.518</td>
<td valign="middle">275.915</td>
<td valign="middle">280.245</td>
<td valign="middle">212.190</td>
<td valign="middle">216.866</td>
<td valign="middle">171.239</td>
<td valign="middle">224.847</td>
<td valign="middle">208.021</td>
<td valign="middle">267.244</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">plyn</td>
<td valign="middle">109.079</td>
<td valign="middle">114.185</td>
<td valign="middle">156.434</td>
<td valign="middle">116.495</td>
<td valign="middle">105.154</td>
<td valign="middle">98.559</td>
<td valign="middle">122.339</td>
<td valign="middle">171.633</td>
<td valign="middle">185.038</td>
</tr>
</table>
Zdroj: OTE

Počet změn dodavatele elektřiny v pololetí stoupl, u plynu klesl

Kromě letošní teplé zimy se na poptávce po zemním plynu podepsala i pandemie koronaviru, kdy tradiční dodavatelé plynu do Evropy musí omezovat své dodávky. Norská státem ovládaná společnost Equinor tak během minulého čtvrtletí omezovala těžbu na svých flexibilních polích, aby plyn mohla vytěžit a prodat později, kdy budou ceny vyšší.
Vysoký stav evropských zásobníků plynu po relativně teplé zimě, pokles poptávky způsobený koronavirovou pandemií a přebytek zkapalněného plynu na globálním trhu letos tlačí ceny zemního plynu na evropských trzích do extrémně nízkých hodnot.
Tato situace tak není příznivá pro těžaře, kteří tak využívají flexibility, jež mají k dispozici. Norská státem ovládaná společnost Equinor, která těží a dodává plyn dále do Evropy, tak snižuje produkci ze svých flexibilních polí Troll a Oseberg se záměrem plyn vytěžit a prodat později, kdy budou ceny plynu vyšší.
Finanční ředitel společnosti Lars Christian Bacher podle serveru S&amp;P Global uvedl při prezentaci <a href="https://www.equinor.com/en/news/equinor-second-quarter-2020-results.html" target="_blank" rel="noopener">výsledků za letošní druhé čtvrtletí</a>, že <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/072420-norways-equinor-defers-significant-norwegian-gas-volumes-in-q2" target="_blank" rel="noopener">společnost neustále optimalizuje své norské portfolio v závislosti na aktuální tržní situaci</a>. Nyní tak nelze přesně říci, kolik plynu Norsko do konce roku vytěží.
<blockquote>„Je velmi, velmi obtížné na to odpovědět, jelikož se soustředíme na hodnotu místo objemu a množství, které posuneme na později, se teprve ukáže. A tato rozhodnutí jsou činěna více méně na denní bázi, v závislosti na ceně,“ uvedl Lars Christian Bacher.</blockquote>
<h2>Těžba meziročně klesla o desetinu</h2>
Optimalizace výnosů z těžby plynu se tak podepsala na celkovém objemu vytěženého plynu, který ve druhém čtvrtletí meziročně poklesl o přibližně 10 %. V období mezi letošním březnem a červen tak Equinor těžil v průměru 100 milionů metrů krychlových plynu denně.
V tomto případě se však nejedná o celkový objem plynu vytěžený v Norsku, ale pouze o množství odpovídající podílu společnosti v jednotlivých těžebních polích, který se v průměru pohybuje okolo 40 %.
Nižší byla i průměrná realizační cena, za kterou společnost plyn dodávala. V letošním druhém čtvrtletí tak Equinor za vytěžený plyn utržil průměrně 6,9 EUR/MWh, o 59 % méně než ve stejném období loni.

Norská těžba plynu v Q2 prudce klesla, země ji odklání do období s vyšší cenou

Evropská komise <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/coal/072220-ec-seeks-views-on-how-to-trigger-eu-offshore-energy-supply-boom?fbclid=iwar1m9pvkthshjndmsbcaq7wfn-eq1xldnfxhad2yna2a29jpqmb4vy6yynm">hledá v konzultační procesu</a> možné způsoby toho, jak nastartovat a urychlit výstavbu offshore energetických zdrojů v EU, především pak větrných elektráren, v rámci úsilí o klimatickou neutralitu do roku 2050.
<h2>Velké plány pro větrné zdroje energie</h2>
Odhaduje se, že by EU mohla potřebovat v offshore větrných elektrárnách instalovaný výkon v rozmezí od 240 do 450 GW, aby vytyčený cíl pro rok 2050 splnila. V roce 2019 přitom instalovaný výkon činil okolo 20 GW.
<blockquote>„Abychom dosáhli klimatické neutrality do roku 2050, potřebujeme zvýšit offshore produkci EU dvacetinásobně.  To znamená ulehčit výstavbu velkých offshore větrných parků postavených šetrným způsobem vůči životnímu prostředí,“ pronesla komisařka Kadri Simsonová.</blockquote>
Existují již ale <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/masivni-vyuzivani-vetrnych-turbin-muze-podporit-zmeny-mikroklimatu-zpusobit-rust-teploty">studie, které varují před masivním využíváním větrných turbín</a> a poukazují na jejích možný dopad na mikroklima.
<h2>Stagnující Neměcko</h2>
V roce 2019 vzrostl instalovaný výkon onshore větrných elektráren v Německu <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/instalovany-vykon-onshore-vetrnych-elektraren-nemecku-vzrostl-loni-nejmene-od-roku-2000/">nejméně od roku 2000</a> (o 981 MW) a Německo se zpomalující výstavbou na pevnině snaží přesunout své úsilí na moře. V letošním roce vládní koalice přišla s návrhem zákona, který by měl zemi v příštích 20 letech zajistit <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-cili-40-gw-vykonu-offshore-vetrnych-elektrarnach-roku-2040">až 40 GW instalovaného výkonu v offshore větrných elektrárnách</a>.
V Německu bylo ale v prvním pololetí tohoto roku postaveno pouze 32 offshore větrných elektráren o celkovém instalovaném výkonu 219 MW a zdá se tak, že výstavba těchto zdrojů stagnuje. Na to také <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/vystavba-offshore-vetrnych-elektraren-nemecku-se-zastavuje-varuji-oborove-asociace/">upozorňují oborové asociace</a>.
Evropská komise se mimo offshore větrných elektráren zajímá také o potenciál offshore solárních elektráren, <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/evropa-stale-lidrem-ve-vyuziti-energie-oceanu-k-udrzeni-pozice-vsak-treba-podpora/">přílivových elektráren a využití energie oceánu</a>.
<h2>Budoucí strategie Komise</h2>
Výsledky konzultačního procesu se promítnou do strategie Komise. Ta si dává za cíl, jak již bylo zmíněno, nastartování a urychlení rozvoje velkých projektů zaměřených na udržitelnou offshore energii.
Pomoc by tomu mělo také nabídnutí „záruk a příležitostí“ potenciálním investorům, jak stojí v konzultačním dokumentu. To by zahrnovalo rozvoj přenosové soustavy, úpravy tržního systému a legislativy související s OZE.
<blockquote>„Zejména bude zapotřebí rozsáhlého rozvoje přenosové soustavy, offshore i onshore, aby byl zajištěn přenos velkého množství energie na břeh a následně pak, aby byla tato energie přenesena do vnitrozemských měst a velkých míst spotřeby,“ prohlásila Komise.</blockquote>
Právě <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/iea-upozornuje-ze-investice-rozvoje-elektrickych-siti-flexibility-skladovani-energie-nemusi-byt-dostatecne">rozvoj přenosové soustavy</a>, především pak na pevnině, může být problematický. Jako příklad lze opět uvést Německo, které sice <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-rozvoj-prenosove-soustavy-oblasti-severniho-more-probiha-nad-ocekavani-dobre">úspěšně rozvíjí přenosovou soustavu v oblasti Severního moře</a>, ale ne už tak část pevninskou. Ta je z důvodu <a href="https://oenergetice.cz/rozhovory/peter-hoffmann-tennet-rychlost-rozvoje-nemecke-soustavy-muze-byt-hrozbou-energiewende">protestů obyvatel proti výstavbě vedení a „slabé vůli“ vlád jednotlivých spolkových zemí k vydávání povolení</a> velmi pozvolná. Opomíjet ovšem nelze ani související náklady vynaložené na stabilizaci soustavy, které, jak se dá předpokládat, by dále narostly.
<h2>Plán na snížení emisí do roku 2030</h2>
Komise plánuje přednést návrh na zvýšení závazného cíle pro rok 2030 na snížení emisí CO2 oproti roku 1990 ze 40 % na 50 %, nebo 55 %, během září letošního roku. Offshore zdroje energie by měly, dle vyjádření Komise, ke splnění cíle pro rok 2030 napomoct.
Komise také plánuje navrhnout změny legislativy týkající se energetiky a klimatu během příštího léta tak, aby byly sladěny s navrhovaným zvýšením závazného cíle.

Větrné elektrárny

Komisařka EU pro energetiku: Abychom dosáhli klimatické neutrality do roku 2050, potřebujeme rozvoj offshore zdrojů

V Egejském moři se stupňuje konflikt mezi Řeckem a Tureckem kvůli tureckým lodím zkoumajícím možnosti těžby ropy a plynu, které podle Atén vstoupily do řeckých vod. Ankara toto tvrzení odmítá, řecké námořnictvo však dnes do oblasti vyslalo plavidla a oznámilo stav pohotovosti, píší zahraniční média.
Turecko oznámilo plány na vyslání průzkumných lodí do sporných vod na východě Středozemního moře v úterý, řecké ministerstvo následně v noci na dnešek upozornění Ankary na operaci označilo za &#8222;nelegální&#8220;.
<blockquote>&#8222;Námořní jednotky jsou od (úterka) rozmístěny v jižní a jihovýchodní části Egejského moře,&#8220; uvedl řecký zdroj agentury AFP, podle kterého jsou síly &#8222;připravené odpovědět na jakoukoli aktivitu&#8220;.</blockquote>
Do sporu se v úterý večer vložila německá kancléřka Angela Merkelová, která se podle řeckých a německých médií telefonicky spojila s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem a s řeckým premiérem Kyriakosem Mitsotakisem. Hovory s lídry obou zemí potvrdila také mluvčí německé vlády Ulrike Demmerová.
Podle zdrojů deníku Bild do sporných vod mířilo 18 tureckých vojenských plavidel, po telefonátu Merkelové však lodě změnily kurz.
Turecko a Řecko se o práva na nerostné bohatství na východě Středozemního moře přou dlouhodobě. Turecko mimo jiné minulý rok uzavřelo kontroverzní dohodu s Libyí, ve které si nárokuje vodní pásmo mezi libyjským a tureckým pobřežím v blízkosti Kréty. To se však částečně překrývá s oblastí, na níž si dělá nárok Řecko, jež dohodu odsoudilo. Výhrady proti memorandu měli i lídři dalších států Evropské unie.
Nynější konflikt se týká vod u řeckého ostrůvku Kastelorizo, který leží pouhé tři kilometry od jižních břehů Turecka.

V Egejském moři se stupňuje konflikt mezi Tureckem a Řeckem kvůli průzkumu těžby ropy a plynu

Evropští lídři podpořili v úterý <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/metals/072120-eu-leaders-open-to-adding-aviation-shipping-to-ets-to-raise-funds" target="_blank" rel="noopener">podle zahraničního serveru Platts</a> návrh Evropské komise spočívající v zahrnutí letecké a námořní dopravy do systému EU ETS. Má se jednat o jedno z opatření pro získání dodatečných prostředků pro financování plánu na zotavení evropských ekonomik známého pod názvem „Příští generace EU“. 
Cílem navrhovaného opatření je dát Evropské komisi přístup k novému zdroji financí, který by <a href="https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/qanda_20_935" target="_blank" rel="noopener">podle květnového odhadu Komise</a> mohl činit okolo 10 miliard eur ročně.
Evropský systém pro obchodování s emisemi CO2 (EU ETS) již nyní kromě velkých spalovacích zařízení a dalších zdrojů emisí skleníkových plynů zahrnuje lety uvnitř EU. Cílem Komise je zahrnutí všech letů mířících do Evropské unie nebo odlétajících z Evropské unie, stejně jako zahrnutí námořní dopravy.
Evropští lídři nyní pověřili Komisi přípravou návrhu revize EU ETS vedoucí k možnému zahrnutí letecké a námořní dopravy. Uvedli, že tento nový zdroj financí zavedený po roce 2021 by byl použit pro splácení peněz vypůjčených na plán Příští generace EU.
<h2>Podobný záměr EU v minulosti nevyšel</h2>
Zahraniční server Platts připomněl, že EU plánovala zahrnutí mezinárodní letecké přepravy do systému EU ETS již od roku 2012, ale musela od tohoto záměru ustoupit kvůli politické opozici ze strany Číny, Ruska a USA. Namísto toho se soustředila na návrh globálního řešení pro snižování emisí skleníkových plynů z letecké přepravy v rámci mezinárodní letecké asociace ICAO.
Nástroj zvaný CORSIA (Carbon Offsetting and Reduction Scheme for International Aviation), na základě kterého mají provozovatelé letadel povinnost množství emisí vyprodukovaných “proinvestovat” v podobě projektů snižujících či pohlcujících emise v jiném sektoru, má být zaveden od roku 2021. <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/aerolinky-zadaji-odlozeni-mezinarodnich-zavazku-ke-snizovani-emisi" target="_blank" rel="noopener">Aerolinky však již v dubnu požádaly o odklad mezinárodních závazků ke snižování emisí plynoucích z této iniciativy kvůli dopadům opatření souvisejících s bojem proti šíření onemocnění Covid-19.</a>

Emise CO2

Evropští lídři podpořili návrh Komise na zahrnutí námořní a letecké dopravy do systému EU ETS

Pracovní skupina pro oblast regulace cen tepelné energie sestávající se ze zástupců ERÚ, MPO, odběratelů, dodavatelů a výrobců tepla, která se již potřetí sešla na Energetickém regulačním úřadě (ERÚ), <a href="https://www.eru.cz/cs/-/teplarenstvi-dostane-konkretni-strategii-rozvoje?fbclid=IwAR2Pb518lBd2yKOLE4nUC4HDu6JRcHAPqGrw3cDTvDfhXxCHSTIcWj_07Yk">řešila</a> mimo jiné větší uplatnění zemního plynu v tuzemském teplárenství a další související témata.
<h2>Transformace teplárenství – význam zemního plynu</h2>
ERÚ, který letos v červnu představil <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/eru-nove-nastavene-zasady-regulace-usetri-lidem-miliardy-korun">nově nastavené zásady regulace</a> pro oblast elektroenergetiky a plynárenství, od kterých si slibuje ušetření několika miliard korun spotřebitelům, předpokládá v následujících letech rozsáhlou transformaci teplárenství.
Z tohoto důvodu ERÚ přivítal <a href="https://oenergetice.cz/teplarenstvi/nove-memorandum-ma-podporit-odklon-ceskych-teplaren-od-uhli">memorandum</a> mezi Českým plynárenským svazem (ČPS) a Teplárenským sdružením ČR (TS ČR), které podporuje odklon českých tepláren od uhlí, související dekarbonizaci odvětví a přechod k čistším zdrojům energie, včetně zemního plynu.
Místopředseda Evropské komise pro Zelenou dohodu pro Evropu, Frans Timmermans, na přelomu května a června <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-unie-zemni-plyn-bude-nezbytny-pri-prechodu-k-zelene-energetice/">připustil</a> důležitost zemního plynu při přechodu k zelené energetice, když prohlásil, že ačkoli se snaží EU projektům založených na fosilních palivech vyhnout, v některých odvětvích bude zemní plyn nutné využívat při přechodu od uhlí k energii z OZE.
<blockquote>„Debata okolo budoucnosti teplárenství je v posledních letech velmi vypjatá. Jsem rád, že se do hry vrací věcné argumenty a racionální plány. Pro spotřebitele, a tedy i pro Energetický regulační úřad, je zásadní především dlouhodobá udržitelnost soustav zásobování teplem,“ prohlásil Rostislav Krejcar, člen Rady ERÚ, kterému v červenci letošního roku končí mandát. „Opačný přístup by mohl vést k rozpadu teplárenských soustav, což by nevyhnutelně mělo negativní dopady jak na rodinné rozpočty, tak na celé hospodářství i životní prostředí. Systémové řešení předpokládá definici jasných pravidel a nastavení vyváženého palivového mixu pro teplárenství je jedním z nich,“ dodal.</blockquote>
<h2>Budoucí strategie rozvoje</h2>
ERÚ dle svého tiskového prohlášení na jednáních deklaroval, že je připraven přispět k transformaci teplárenství úpravou regulatorního rámce. Kromě podpory změn v oblasti paliv a většího důrazu na využití plynu, biomasy a odpadů připravuje úřad také další kroky, které mají posílit konkurenceschopnost odvětví.
Dle Krejcara se zvažuje například částečná deregulace a větší zapojení trhu, od kterého si slibuje potenciální zlevnění tepla pro spotřebitele s odkazem na zkušenosti zahraničních kolegů.
<h2>Teplárenství pod tlakem cen povolenek CO₂</h2>
Počátkem ledna letošního roku vešlo v platnost snížení DPH u tepla z 15 % na 10 %, výraznější pokles cen tepla ovšem nepřineslo. Teplárnám totiž, především z důvodu výrazného růstu cen povolenek CO₂ v uplynulých letech, strmě vzrostly provozní náklady a snížení sazby DPH jim umožnilo udržet stávající ceny tepla.
<a href="https://oenergetice.cz/teplarenstvi/snizeni-dane-z-pridane-hodnoty-vyrazny-pokles-cen-tepla-neprinese">Dle předsedy výkonné rady TS ČR, Tomáše Drápely</a>, zaplatily v roce 2017 teplárny za povolenky 1,5 miliardy Kč, v loňském roce to mělo být, dle tehdy aktuálního odhadu sdružení, 8,7 miliard Kč, pro letošní rok pak odhad činil 13 miliard Kč.
Povolenky CO₂ zažívají v letošním roce, alespoň z pohledu ceny, turbulentní rok. V <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/emisni-povolenky-se-obchodovaly-az-15-eur-t-covid-19-nuti-prodavat-povolenky-bezplatne-alokace/">březnu se obchodovaly pod 15 EUR/t</a>, aby se v červenci dostaly na více než desetileté maximum a <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/ceny-emisnich-povolenek-v-eu-se-dostaly-nejvyse-za-14-let/">cenu nad 30 EUR/t</a>.
<h2>Následující kroky ERÚ</h2>
ERÚ nyní připravuje cenové rozhodnutí pro teplárenský sektor na příští rok.  Konkrétní parametry mají být představeny a dány do veřejného konzultačního procesu v průběhu srpna.
<blockquote>„Ačkoliv cenová rozhodnutí nejsou sama o sobě dokumentem dlouhodobé strategické povahy, na strategická rozhodnutí navazují, pomáhají je naplňovat. Právě souhra jednotlivých institucí státní správy, provozovatelů tepláren, zástupců plynárenství a dalších je klíčová pro naplnění scénáře přechodu teplárenství z uhlí na ostatní zdroje,“ nechal se slyšet Stanislav Trávníček, předseda Rady ERÚ.</blockquote>

Teplárenství

ERÚ přispěje k transformaci teplárenství úpravou regulatorního rámce

Kombinace COVID-19 a neobvykle teplého a větrného počasí během prvního kvartálu letošního roku způsobila, alespoň dle nejnovější <a href="https://ec.europa.eu/info/news/market-reports-highlight-turbulent-quarter-electricity-and-gas-2020-jul-13_en?fbclid=IwAR2ZgPlWY4VvGM-rFQa9DkGg49DurDh8sS7mE7LdjNwyF2ANueZBsUUOSD4">kvartálního reportu Komise zaměřujícího se na dění na evropských trzích s elektrickou energií</a>, vysokou volatilitu cen a turbulentní měsíce jak pro stranu nabídky, tak i poptávky. Obnovitelné zdroje energie během tohoto období zaznamenaly, také z důvodu poklesu spotřeby elektrické energie EU, rekordní podíl na výrobě elektrické energie.
<h2>Pokles spotřeby a poptávkový šok</h2>
Rozsáhlá karanténní opatření zavedená jednotlivými členskými státy EU během letošního března, jejichž účelem bylo limitovat šíření COVID-19, v kombinaci s teplou a větrnou zimou vedla k meziročnímu snížení spotřeby elektrické energie v EU o 3 % a <a href="https://oenergetice.cz/plyn/plynu-se-eu-prvnim-ctvrtleti-spotrebovalo-5-mene-nejvice-ruskeho-plynu-prepravil-nord-stream/">poklesu poptávky po zemním plynu</a>, která především ze strany průmyslového sektoru prudce klesla.
Lze očekávat, že pokles ve spotřebě bude meziročně výraznější ve druhém kvartále letošního roku, jelikož pokles poptávky po energiích vyvrcholil dle reportu v dubnu s následnou postupnou obnovou.
Spotřeba ovšem i nadále zůstává v průměru pod úrovní před krizí. Poptávkový šok, který byl k vidění např. v Itálii, Francii a Španělsku, je bezprecedentní, jak svém rozsahu, tak i délce trvání.
<h2>Rekordní výroba obnovitelných zdrojů energie</h2>
Report zdůrazňuje výraznou změnu v rozložení produkce elektrické energie – ve srovnání se stejným obdobím loňského roku poklesla výroba elektřiny v případě uhlí o 38 TWh (pokles o 30 %), u plynu pak o 3 TWh. Podíl elektřiny vyrobené z uhlí, plynu a ropy během Q1 meziročně výrazně poklesl a skončil na 33 %. Oproti tomu výroba obnovitelných zdrojů energie meziročně vzrostla o 38 TWh, díky čemuž OZE zaznamenaly v prvním kvartále letošního roku nárůst o 6 % na rekordní 40% podíl na výrobě.
Hlavními tahouny nárůstu podílu OZE na vyrobené elektřině byly vodní elektrárny, především pak ve Francii, Itálii a na Pyrenejském poloostrově, které zaznamenaly nárůst ve výrobě o 17 TWh, a dále pak výroba onshore větrných elektráren, která meziročně narostla rovněž o 17 TWh.
<h2>Snížení uhlíkové stopy energetického sektoru díky COVID-19</h2>
Výrazný pokles ve využití fosilních paliv při výrobě elektrické energie, který byl z velké části <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/iea-eu-zatim-neni-ceste-k-tomu-aby-splnila-sve-klimaticke-cile-rok-2030/">zapříčiněn propadem v poptávce po elektřině v důsledku COVID-19</a>, způsobil dle předběžných odhadů snížení uhlíkové stopy sektoru v porovnání se stejným obdobím loňského roku o 20 %.
Dle reportu je tak možné, vzhledem k faktu, že trend poklesu výroby elektřiny z fosilních zdrojů pokračoval také v dubnu a květnu, že energetický sektor spěje k dvojcifernému snížení emisí CO₂ také v roce 2020 (<a href="https://ec.europa.eu/clima/news/emissions-trading-greenhouse-gas-emissions-reduced-87-2019_en">v roce 2019 to bylo o 15 %</a>).
<h2>Ceny komodit</h2>
V důsledku klesající poptávky a rostoucí výroby obnovitelných zdrojů energie se ceny na spotovém trhu s elektřinou propadly napříč celým kontinentem a během dubna se dostaly <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecke-ceny-elektriny-jsou-vlivem-koronaviru-vice-volatilni-vice-nez-jindy-zavisle-vyrobe-oze">na rekordně nízkou úroveň</a>. Propad forwardových produktů nebyl ve srovnání s propadem spotových cen tak výrazný, přesto se ceny na konci května dle reportu na většině evropských trzích pohybovaly pro nejbližší baseloadový roční produkt o 5 až 7 EUR/MWh níže než v roce 2019.
Průměrná spotová cena plynu na TTF byla v prvním kvartále na úrovni 9,7 EUR/MWh, průměrná spotová cena uhlí CIF ARA pak 44,1 EUR/t.
Trh s povolenkami CO₂ byl COVID-19 výrazně zasažen a likvidita na trhu dočasně výrazně poklesla. Průměrná cena povolenky během Q1 byla 23 EUR/t.