Minulý týden uplynul rok od zapojení České republiky do evropského propojení vnitrodenních trhů s elektřinou. <a href="https://www.ote-cr.cz/cs/o-spolecnosti/zpravy_ote/rok-provozu-propojeneho-celoevropskeho-vnitrodenniho-trhu-s-elektrinou?set_language=cs" target="_blank" rel="noopener">Jak uvedl český operátor trhu s elektřinou OTE, a.s.</a>, aktivita na českém vnitrodenním trhu díky propojení prudce vzrostla a s ní i celkové zobchodované množství elektřiny.
<a href="https://oenergetice.cz/trh-s-elektrinou/cr-se-pripojila-k-evropskemu-vnitrodennimu-trhu-zobchodovana-mnozstvi-prudce-vzrostla" target="_blank" rel="noopener">Česká republika se do projektu nazvaného Single Intraday Coupling (SIDC) zapojila 19. listopadu 2019</a> a již první dny obchodování naznačily, že tento krok povede k růstu aktivity na trhu.
<blockquote>„Vývoj obchodování potvrzoval vzrůstající trend nastavený po připojení k propojenému evropskému trhu. Za první rok provozu bylo v rámci propojených trhů uzavřeno 1 278 844 obchodů s celkovým množstvím 4 440 GWh,“ uvedl minulý týden český operátor trhu s elektřinou.</blockquote>
Pro srovnání, za prvních šest měsíců loňského roku bylo na českém vnitrodenním trhu zobchodováno 317,4 GWh elektrické energie a za celý rok 2018 dokonce pouze  550,2 GWh. Připojení k evropskému vnitrodennímu trhu s elektřinou tak přineslo zhruba osminásobný nárůst zobchodovaného množství elektřiny.
<blockquote>„Operátor trhu si váží příležitosti, kterou mu tento celoevropský projekt přinesl. Doufáme, že i v dalším období naše obchodní platformy umožní více obchodních možností pro účastníky trhu, které přispějí k rozvoji krátkodobých trhů,“ dodal člen představenstva společnosti OTE, a.s., Igor Chemišinec.</blockquote>
Vnitrodenní trh poskytuje prostor pro obchodování v den dodávky elektřiny. Obchody jsou většinou uzavírány několik hodin dopředu, čímž si obchodníci upevňují svoji obchodní pozici. Obchody zde probíhají formou takzvaného průběžného obchodování.

Trh s elektřinou

První rok propojeného vnitrodenního trhu přinesl prudký nárůst zobchodovaného množství elektřiny

Bělorusko chce od ledna téměř o čtvrtinu zvýšit poplatky za tranzit ruské ropy přes své území prostřednictvím ropovodu Družba. Agentuře Reuters to dnes řekly zdroje z ropného průmyslu. Ropovodem Družba proudí ruská ropa rovněž do České republiky.
Běloruská energetická společnost Belněftěchim podle zdrojů o záměru zvýšit poplatky informovala ruského provozovatele ropovodů Transněfť. Navrhované zvýšení poplatků je mnohem výraznější, než předpokládala ruská strana, píše agentura Reuters.
Ropovod Družba se v Bělorusku dělí do dvou větví &#8211; severní vede do Polska a Německa, jižní pak přes Ukrajinu do Maďarska, na Slovensko a do České republiky. Kapacita ropovodu je až jeden milion barelů ropy denně. Neshody mezi Moskvou a Minskem ohledně dodávek ruské ropy do Běloruska v minulosti narušily tranzit suroviny do Evropy, připomněla agentura Reuters.
Moskva nyní s Minskem jedná o podmínkách dodávek pro příští rok. Rozhovory však kromě politického napětí v Bělorusku komplikuje také řada nevyřešených sporů mezi oběma zeměmi, například o kompenzacích za dodávky kontaminované ruské ropy, píše Reuters.
Minsk a Moskva se před koncem loňského roku nedokázaly dohodnout na letošních podmínkách dodávek do Běloruska, což vedlo k jejich částečnému zastavení. V dubnu země dosáhly dohody a dodávky se plně obnovily. Minsk nicméně uvedl, že i přesto hodlá pokračovat v zajišťování dodávek ropy z alternativních zdrojů.

Ropa

Bělorusko chce zvýšit poplatky za tranzit ruské ropy

Španělská vláda vyzvala developery projektů zaměřených na takzvaný zelený vodík, aby zaregistrovali své plány a uvedli, jak budou jejich projekty prospěšné pro hodnotový řetězec v tomto odvětví.<a href="https://oenergetice.cz/cista-mobilita/spanelsko-zverejnilo-svou-vodikovou-strategii-roce-2030-chce-mit-desetinu-vykonu-elektrolyzeru-cela-eu" target="_blank" rel="noopener"> Podle nedávno schválené vodíkové strategie Španělska</a> chce mít země do roku 2030 instalovány elektrolyzéry pro výrobu zeleného vodíku o celkovém výkonu 4 GW. 
Výzva španělské vlády následuje oznámení tamního předsedy vlády Padra Sancheze, že Španělsko využije 1,5 miliardy eur z odhadovaných 72 miliard eur dostupných z evropského fondu obnovy na projekty zaměřené na zelený vodík. Uvedené finanční prostředky by měly být vynaloženy do roku 2023.
Developeři projektů zaměřených na zelený vodík mají <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/112020-spain-calls-for-hydrogen-project-registration-following-eur15-billion-pledge?fbclid=IwAR3pBZzWDBxjBtmgFd-MSDQxTTPVOssziQolEg81zEV3nqm6Eb1DhSe9IS8" target="_blank" rel="noopener">podle zahraničního serveru Platts</a> prokázat, jak jejich projekty přispějí k změstnanosti, rozvoji průmyslu a dosažení dekarbonizačních cílů Španělska.
<h2>Očekávaný rozvoj vodíkového sektoru ve Španělsku</h2>
Španělská vláda schválila začátkem října svoji vodíkovou strategie, podle které by Španělsko mělo disponovat 4 GW elektrolyzérů do roku 2030. <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-komise-oficialne-sazi-vodik-prijala-dlouho-ocekavane-strategie" target="_blank" rel="noopener">Evropská vodíková strategie do stejného roku plánuje instalaci 40 GW</a>, Španělsko by tak tvořilo celou desetinu instalovaného výkonu elektrolyzérů v EU.
Iniciativa španělské vlády byla podpořena největšími hráči v tamním energetickém a průmyslovém sektoru. Největší španělská ropná a plynárenská skupina Repsol, která je zároveň největším spotřebitelem vodíku v zemi, plánuje do roku 2026 investovat do vodíkových projektů 2,2 až 2,9 miliardy eur.
Energetická společnost Iberdrola plánuje vybudovat elektrolyzéry o celkovém výkonu 800 MW u dvou závodů na výrobu čpavku. Celková investice by měla dosáhnout 1,8 mld. eur. Výkonný ředitel společnosti Iberdrola Sanchez Galan uvedl, že Španělsko musí jednat rychle, jelikož konkurence v daném sektoru rychle roste.
Provozovatel plynovodů Enagas mezitím oznámil investice ve výši 300 milionů eur do roku 2026 zaměřené na export vodíku pomocí provozovaných potrubí.
Zdroj úvodní fotografie: Siemens

Komoditní trhy

Španělsko vyzvalo developery k registraci projektů zaměřených na zelený vodík

Trh s vodíkem a první obchodní toky s touto komoditou by v Asii mohly být k vidění dříve, než se očekávalo. Austrálie totiž zvyšuje své úsilí v budování exportní infrastruktury, zatímco možní importéři, nacházející se převážně v severní Asii, formulují svou politiku a legislativu s předpokladem vyššího využití vodíku a jeho zařazením do energetického mixu, <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/112420-asia-may-surprise-with-early-start-of-hydrogen-trade-flows-summit">jak zaznělo na asijsko-pacifickém vodíkovém summitu</a>.
<h2>COVID-19 urychluje přechod k OZE</h2>
Energetičtí producenti v Asii dle zahraničního portálu Platts <a href="https://oenergetice.cz/cista-mobilita/rozsireni-vodiku-usilovne-pracuje-nekolik-asijskych-zemi">přidělují více prostředků</a> na „zelené“ projekty v rámci snah urychlit své zotavení po COVID-19. Výjimkou pak není ani přidělování většího objemu prostředků na rozvoj vodíkového hospodářství. To by mohlo vyústit, dle názoru několika delegátů summitu, v první nákladní toky vodíku v horizontu 5 let, jelikož se předpokládá, že některé státy, jako například Japonsko nebo Jižní Korea, budou spoléhat převážně na import vodíku.
Do jaké míry a jak rychle se ovšem podaří vodík implementovat do energetického mixu zemí, které se nacházejí v regionu do značné míry závislém na ropě a uhlí, bude dle názoru účastníků summitu záviset na transparentnosti tvorby ceny, <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/zeleny-vodik-se-stane-konkurenceschopnym-az-naklady-vyrobu-klesnou-vice-nez-polovinu">rychlosti snižování výrobních nákladů vodíku – buď skrze zvýšení výroby nebo skrze technologický pokrok</a>, přepravní konkurenceschopnosti a implementaci bezpečnostních předpisů.
<blockquote>„Zrychlení energetického přechodu [od uhlí a ropy k čistějším zdrojům energie] asijsko-pacifického regionu je hlavní hnací silou pro vlády a společnosti, aby zahrnuly vodík do svého plánu na cestě k udržitelné ekonomice,“ domnívá se Edgare Kerkwijk, člen asijsko-pacifické vodíkové asociace.</blockquote>
<h2>Plány Jižní Koreji</h2>
Výkonný viceprezident v nově utvořené vodíkové divizi společnosti Korea Gas Corporation, Chun Soo Kim, se nechal slyšel, že pro rozvoj vodíku bude zapotřebí nových technologií, zvláště pak aby se vodík jako palivo stal konkurenceschopným. Poté by mohl dle jeho názoru začít rychle nahrazovat fosilní paliva.
Jižní Korea již v roce 2019 představila svou vizi o rapidním nárůstu výroby vozidel na vodíkový pohon, stejně jako nárůstu výroby elektrické energie prostřednictvím spalování vodíku.
<blockquote>„Vodíková energie bude nezbytná, nikoli volitelná. Přechod na vodík je nutností, nikoli volbou,“ říká Chun.</blockquote>
<h2>Ambice Austrálie</h2>
Austrálie má ambici stát se významným exportním bodem na trhu s vodíkem, zatímco zmíněné Japonsko a Jižní Korea jasně naznačily záměr dovážet čistý vodík od států, které dovedou vodík vyrábět konkurenceschopně a spolehlivě. Austrálie-Japonsko a Austrálie-Jižní Korea by tedy mohly být dvě hlavní přepravní trasy v regionu.
<blockquote>„Domníváme se, že můžeme mít ukázkový příklad exportu čistého vodíku v provozu do roku 2025, za pouhých 5 let. Jižní Austrálie má v tomto ohledu výhodu, jelikož začala jako první jednat,“ nechal se slyšet na konferenci Dan van Holst Pellekaan, ministr energetiky a těžby Jižní Austrálie, s odkazem na export v asijsko-pacifickém regionu.</blockquote>
Pellekaan uvedl, že se Austrálie zaměřuje na rozvoj prvního velkého exportního uzlu s vodíkem prostřednictvím konkurenčního programu o celkové hodnotě 70 milionů dolarů, od kterého si slibuje jednotkové snížení výrobních nákladů vodíku.
<blockquote>„Mohu prohlásit, že Jižní Austrálie je na cestě k tomu, aby se stala producentem čistého vodíku světového kalibru a podporuje australský národní plán vyrábět vodík za méně než 2 $/kg.“ dodal.</blockquote>

Jižní Austrálie chce zahájit export zeleného vodíku již do 5 let

Systémy obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (Emission Trading Systems – ETS) jsou stále populárnějším nástrojem k dosahování energeticko-klimatických závazků zemí, které jim vyplývají z Pařížské dohody o změně klimatu. V následujícím článku bude shrnut vývoj v této oblasti v posledních dvou letech.
K cíli klimatické neutrality se v tomto a minulém roce přihlásila nejen Evropská unie, ale také například Kalifornie, Jižní Korea nebo Čína. Pro dosažení ambiciózních cílů je třeba stanovit dostatečně funkční regulatorní nástroje a čím dál častější volbou je obchodování s emisemi. Organizace International Carbon Action Partnership (ICAP) vydala v tomto roce <a href="https://icapcarbonaction.com/en/icap-status-report-2020" target="_blank" rel="noopener">zprávu</a>, která popisuje stav jednotlivých ETS po celém světě a shrnuje novinky, které se v oblasti obchodování s emisemi v posledních letech udály.
<figure id="attachment_89990" class="wp-caption alignnone" style="width: 512px;"><img class="size-medium wp-image-89990" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/20_ICAP_Report_Infographics_PPT_03-512x341.png" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/20_ICAP_Report_Infographics_PPT_03-512x341.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/20_ICAP_Report_Infographics_PPT_03-768x512.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/20_ICAP_Report_Infographics_PPT_03-1024x683.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/20_ICAP_Report_Infographics_PPT_03-725x484.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/20_ICAP_Report_Infographics_PPT_03-800x534.png 800w" alt="" width="512" height="341" /><figcaption class="wp-caption-text">Systémy ETS ve světě (stav k listopadu 2020). Zdroj: ICAP</figcaption></figure>
<h2>Evropa nadále lídrem, nyní napojena na Švýcarsko</h2>
EU ETS, který je největším a nejstarším systémem obchodování s emisemi, implementoval mnoho změn díky reformě z roku 2018. Od roku 2019 aplikuje rezervu tržní stability, která z trhu stahuje nadbytečné množství povolenek způsobující jejich nízkou cenu. Nové obchodovací období začíná v lednu 2021. EU ETS se má díky smlouvě platné od ledna 2020 propojit s ETS ve Švýcarsku. Německo plánuje v roce 2021 start národního ETS, který bude pokrývat sektory vytápění a paliv pro dopravu. Další krok k plné funkčnosti nového ETS podnikla Ukrajina, která v roce 2019 přijala zákon o monitorování emisí.
<h2>Nové americké státy se přidávají k existujícím systémům</h2>
Co se týče oblasti Severní a Jižní Ameriky, některých dílčích změn se dočkal největší americký systém, propojený Kalifornsko-Quebecký ETS. Státy na východním pobřeží USA účastnící se systému Regional Greenhouse Gas Initiative (RGGI) nyní aplikují vyšší redukční faktor, což přispívá ke snižování emisí v rámci systému.
Některé americké státy se nově k systému přidaly, jiné vyvíjejí vlastní ETS, který by pak napojily na RGGI. Start prozatím samostatného ETS je naplánován ve státě Oregon. ETS Pilot ETS byl spuštěn také v Mexiku, práce pokračují na ETS v Kolumbii.
<h2>Korea lídrem a snahy Číny o jednotný systém</h2>
Hodně pozornosti v posledních několika letech přitáhly čínské provinciální ETS. Nově Čína začala vyvíjet legislativu, která by založila celostátní ETS, v letošním roce proběhly simulované transakce.
První pravidelná aukce povolenek proběhla v roce 2019 v Jižní Koreji, která v roce 2021 vstupuje do třetího obchodovacího období s podstatnými změnami v designu národního ETS. Cena korejské povolenky také v polovině roku 2020 překonala cenu povolenky v rámci EU ETS.
Příděl povolenek zdarma začne být od roku 2021 značně redukován v rámci systému na Novém Zélandě, který pokrývá například i zemědělství a lesnictví. ETS jsou nyní zakládány i na Taiwanu a Filipínách.
<figure id="attachment_89989" class="wp-caption alignnone" style="width: 512px;"><img class="size-medium wp-image-89989" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Screenshot-2020-11-22-at-20.01.57-512x330.png" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Screenshot-2020-11-22-at-20.01.57-512x330.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Screenshot-2020-11-22-at-20.01.57-768x495.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Screenshot-2020-11-22-at-20.01.57-725x468.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Screenshot-2020-11-22-at-20.01.57-120x77.png 120w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Screenshot-2020-11-22-at-20.01.57.png 772w" alt="" width="512" height="330" /><figcaption class="wp-caption-text">Ceny emisních povolenek v rámci světových ETS. Zdroj: ICAP, Emissions Trading Worldwide: Status Report 2020</figcaption></figure>
Obecně se většina ETS po celém světě zaměřuje především na regulaci emisí z energetiky a většího průmyslu. Například v rámci RGGI bylo od roku 2008 dosaženo snížení o 47 % u energetického odvětví, v Kalifornii poklesly mezi lety 2013-2017 emise o 4,6 % v oblasti průmyslu, ačkoli nárůst HDP byl 17 %.
Rozšiřování na další oblasti je však velmi jasným trendem, kdy i v rámci EU ETS je nyní na základě <a href="https://ec.europa.eu/info/strategy/priorities-2019-2024/european-green-deal_cs" target="_blank" rel="noopener">Zelené dohody pro Evropu</a> <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/dalsi-zprisneni-evropskeho-systemu-obchodovani-emisemi-dohled" target="_blank" rel="noopener">diskutováno rozšíření</a> na oblast budov a dopravy.

Emise CO2

Novinky ze světa emisního obchodování: Nové systémy a rozšiřování na další sektory

Dostupný výkon francouzské jaderné flotily má být během letošní zimy rekordně nízký, jelikož mnohé elektrárny byly nuceny přesunout odstávku a plánovanou údržbu reaktorů kvůli COVID-19 na období letošní zimy. Navíc panuje také nejistota ohledně jejich opětovného spuštění, <a href="https://www.montelnews.com/en/story/french-winter-reactor-availability-to-hit-record-low--tso/1169330?fbclid=IwAR2bv8EGHkO3iI2Rru11__VUb79-ZZS6x-z5tI1IVrIYMf8rRptP8JIRF9w">jak varoval francouzský provozovatel přenosové soustavy</a>, společnost RTE.
<h2> COVID-19 a odstávky</h2>
Dostupný výkon jaderných elektráren ve Francii by mohl klesnout do konce února, kdy má být v odstávce až 13 reaktorů, až ke 40 GW, což představuje 65 % instalovaného výkonu francouzských jaderných elektráren.
Francouzská společnost EDF měla v letošním roce s plánem odstávek, zejména kvůli COVID-19, který způsobil mimo jiné také razantní meziroční propad ve výrobě, značné potíže. Svůj plán EDF <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/edf-opet-zmenila-plan-odstavek-jadernych-elektraren-aby-zajistila-dost-vykonu-zimu">několikrát revidovala a upravovala tak</a>, aby zajistila na zimu dostatek výkonu.
<blockquote>„Provedli jsme další změny a optimalizaci plánu odstávek představeného na konci dubna, abychom zajistili dostupnost výrobních kapacit pro příští zimu,“ sdělil v květnu serveru Montel mluvčí společnosti EDF.</blockquote>
<h2>Hrozící nedostatek dostupného výkonu</h2>
V „typickém“ roce jsou během zimních měsíců odstaveny kvůli údržbě pouze 2 až 4 jaderné reaktory. Kvůli zmíněným odkladům údržby způsobeným COVID-19 ovšem jejich počet letos prudce vzrostl.
Provozní ředitel RTE, Jean-Paul Roubin, upozorňuje, že rizikovost nedostatku elektrické energie v síti je na obdobné úrovni, jako byla v zimě 2016/2017, kdy ASN (francouzský úřad pro jadernou bezpečnost) nařídil EDF odstavit reaktory kvůli kontrole bezpečnosti elektráren po <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/problemy-arevy-nekonci-inspekce-le-creusot-nedopadla-dobre">aféře s vadnými součástkami z továrny Le Creusot</a>.
Dle RTE může nedostatek výkonu v síti nastat během ledna, února a března příštího roku, a to pokud teploty klesnou pod 2 až 7 stupně Celsia pod normálové teploty.
<blockquote>„85 % zimního počasí, které by mohlo způsobit potíže, je během ledna a února,“ uvedl Roubin.</blockquote>
RTE se také obává, že u některých reaktorů, které mají být opětovně připojeny k síti během února (12 reaktorů), tak nenastane a jejich spuštění bude odloženo. Odstávky byly již několikrát prodlouženy např. u elektrárny Paluel 2 (1,3 GW), Flamanville 1 (1,3 GW) a Bugey 2 and 3 (oba 910 MW).
Stabilitě francouzské rozvodné sítě by ale mohly dle RTE napomoct zvýšené dodávky vodních elektráren nebo konvenční elektrárny (uhelné nebo paroplynové).

Jaderné elektrárny

Dostupný výkon jaderných elektráren ve Francii má být v letošní zimě na rekordně nízké úrovni

Evropská komise ve čtvrtek <a href="https://www.montelnews.com/en/story/ec-unveils-plan-to-build-300-gw-of-offshore-wind-by-2050/1169123">představila</a> plán na zvýšení instalovaného výkonu offshore větrných elektráren na 300 GW do roku 2050 a plán na vytvoření společných nabídkových zón. <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/komisarka-eu-energetiku-abychom-dosahli-klimaticke-neutrality-roku-2050-potrebujeme-rozvoj-offshore-zdroju">Dříve v letošním roce</a> hledala Komise v konzultačním procesu způsoby, jak nastartovat a urychlit výstavbu offshore zdrojů, především pak větrných elektráren.
<h2>Rozvoj offshore zdrojů</h2>
Aby EU splnila vytyčený cíl pro rok 2050, kterým je klimatická neutralita, odhadovalo se, že bude potřebovat v offshore větrných elektrárnách od 240 GW do 450 GW. Instalovaný výkon v roce 2019 přitom činil okolo 20 GW.
<blockquote>„Abychom dosáhli klimatické neutrality do roku 2050, potřebujeme zvýšit offshore produkci EU dvacetinásobně.  To znamená ulehčit výstavbu velkých offshore větrných parků postavených šetrným způsobem vůči životnímu prostředí,“ pronesla tehdy komisařka Kadri Simsonová.</blockquote>
Nyní Komise přichází s konkrétní hodnotou plánovaného instalovaného výkonu offshore větrných elektráren, a to s 300 GW do roku 2050.
Dokument také počítá s tím, že rozvoj offshore větrných elektráren napomůže a urychlí rozvoj <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-komise-oficialne-sazi-vodik-prijala-dlouho-ocekavane-strategie/">vodíkového hospodářství</a>, od kterého si Komise hodně slibuje.
<blockquote>„Míříme vysoko, protože existuje jak urgence, tak i potenciál pro rozvoj offshore obnovitelných zdrojů,“ uvedl Frant Timmermans, místopředseda Evropské komise pro Zelenou dohodu pro Evropu, s odkazem na vodík. „Je nanejvýš důležité stanovit náš strategický rámec nyní.“</blockquote>
Offshore strategie Komise cílí kromě větrných elektráren na vybudovaní dalších energetických zdrojů. Plánem je 40 GW ve zdrojích, jako jsou např. <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/evropa-stale-lidrem-ve-vyuziti-energie-oceanu-k-udrzeni-pozice-vsak-treba-podpora">přílivové elektrárny</a> a další.
Dle Timmermanse si plány Komise vyžádají přibližně 3 % námořního prostoru EU a náklady okolo 800 miliard EUR.
<h2>Společná nabídková zóna</h2>
Aby se urychlila výstavba offshore zdrojů, tak navrhuje Komise vytvoření společných nabídkových zón na moři, kde by také platila společná pravidla pro připojení zdrojů. U těchto zón by bylo pravděpodobné, že by výrobci dostali za vyrobenou elektrickou energii nižší cenu, než by dostali na trhu, ke kterému jsou zdroje připojeny.  Dle odhadů může jít o pokles tržeb pro výrobce až o 11 %.
Dle Kadri Simsonové se teď Komise zaměří na nejlepší možný způsob, jak ztráty výrobcům kompenzovat.

Větrné elektrárny

EU odhalila plán růstu instalovaného výkonu v offshore zdrojích. Náklady mají dosáhnout 800 mld. eur

Dovoz uhlí do Evropské unie a Spojeného království poklesl v prvním pololetí letošního roku meziročně o téměř 40 %. Významně v těchto zemích poklesla i těžba černého a hnědého uhlí. Podrobné údaje o poklesu dovozu a těžby uhlí pochází ze statistik <a href="https://euracoal.eu/">asociace EURACOAL</a>.
V prvním pololetí roku 2020, na kterém se podepsala především pandemie koronaviru, došlo k bezprecedentnímu <a href="https://oenergetice.cz/uhli/rotterdamsky-pristav-hlasi-letos-tretinu-nizsi-dovoz-cerneho-uhli">propadu dovozu uhlí do Evropy</a>. Podle statistik EURACOAL se dovoz černého uhlí propadl z 72,8 na 44,2 milionů tun, tedy meziročně o cca 40 %.
Celkově trh s uhlím zažil jedno z nejhorších pololetí v historii, obdobně špatné výsledky lze totiž sledovat i u statistik evropské těžby černého a hnědého uhlí. Hnědého uhlí se vytěžilo o téměř 30 % méně (propad z 159,2 na 112,7 milionů tun), černého uhlí pak o 16 % méně.
Jedním z důvodů je nepochybně pandemie koronaviru, kvůli které se napříč evropskými státy snížila spotřeba elektrické energie, pro kterou je uhlí stále hojně využíváno.
Dalším důvodem je propad cen komodit v prvním pololetí roku 2020, a to zejména u zemního plynu, který je nyní díky nižším měrným emisím na vyrobenou MWh elektrické energie často ekonomicky výhodnějším palivem (po zohlednění nákladů na emisní povolenky).
<h2>Pokles se nevyhnul ani České republice</h2>
Černého uhlí se v České republice vytěžil jeden milion tun, tj. o cca třetinu méně než ve stejném období loňského roku. Navíc se poprvé vytěžilo méně černého uhlí, než kolik se do země dovezlo (dovoz uhlí v prvním pololetí byl cca 1,5 milionů tun).
Pokles v těžbě se v ČR nevyhnul ani hnědému uhlí. Ve srovnání s loňským rokem se v České republice vytěžilo o pětinu méně hnědého uhlí (pokles z 19,1 na 15,3 milionů tun). S nižší těžbou poklesla i výroba elektřiny z obou druhů uhlí – z černého uhlí došlo k poklesu o 13 %, z hnědého uhlí o 20 %.
Zdroj úvodního obrázku: <a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Union_Pacific_Coal_Train_Douglas_WY.JPG">Commons Wikimedia</a>

Rychlé zprávy

Evropský trh s uhlím zažil krušné první pololetí, dovoz klesl o bezprecedentních 40 %

Rozdíl mezi celosvětově poptávaným množstvím zkapalněného zemního plynu (LNG) a jeho nabídkou by se měl v příštích pěti letech podle účastníku 9. Čínského mezinárodního kongresu o obchodu s ropou a plynem postupně snižovat, jelikož se u mnohých projektů výstavby zkapalňovacích zařízení odložilo finální investiční rozhodnutí (FID). Ve výsledku by tak mělo dojít k růstu ceny LNG. <a href="https://www.hellenicshippingnews.com/global-lng-supplies-seen-gradually-tightening-on-fid-delays-industry-officials/?fbclid=IwAR17ZIciIzszcLGM30O0Yfc_bwjWG1JRo5LSokdZ0QhruHIqjEvpmNlR8Vk" target="_blank" rel="noopener">Informaci přinesl zahraniční server Hellenic Shipping News</a>.
<blockquote>„Odhadujeme, že finální investiční rozhodnutí bylo odloženo u přibližně 97 milionů tun výrobní kapacity ročně kvůli propadu cen LNG, a v důsledku se tak předpokládá v budoucnu těsný poměr mezi nabídkou a poptávkou LNG na celosvětovém trhu,“ pronesl Zheng Jun ze společnosti PetroChina International.</blockquote>
Trh s LNG se již na počátku letošního roku <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/lng-roce-2020-obavy-poptavku-vice-nez-dostatecna-nabidka-predikce-poklesu-cen-zemniho-plynu/">nenacházel</a> v dobré kondici a panovalo obava o poptávku. Po vypuknutí pandemie COVID-19 mnohé konzultační agentury dále <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/covid-19-muze-mit-dlouholety-vliv-globalni-ceny-zemniho-plynu">korigovaly</a> své výhledy týkající se globální ceny zemního plynu a predikovaly dlouhodobý dopad COVID-19 na tento trh.
S oživením cen ropy <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/problemy-trhu-lng-spotove-ceny-asii-jsou-rekordne-nizke-konkurenceschopnost-americkeho-plynu-klesa">převzal</a> v červnu letošního roku zkapalněný zemní plyn dokonce roli nejhůře si vedoucí energetické komodity. Spotové ceny LNG v Asii na přelomu května a června dosahovaly na rekordně nízké úrovně, kdy se spotová cena pohybovala okolo 1,85 $/mmBtu. Vlivem nejistoty na straně nabídky, například kvůli hurikánům Laura a Delta, ale došlo k oživení cen LNG, v polovině října se ceny <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/spotove-ceny-zkapalneneho-zemniho-plynu-atakuji-rocni-maximum">vyhouply</a> přes 6,6 $/mmBtu.
<blockquote>„Celosvětová nabídka LNG se v příštích pěti letech změní z dostatečné na omezenou, přičemž rozdíl mezi poptávkou a nabídkou klesne z 200 miliard m³ z roku 2020 na 50 miliard m³ v roce 2025,“ pokračoval Zheng. „Ve výsledku se očekává, že globální ceny LNG vzrostou, přičemž ceny LNG v severovýchodní Asii mají dle odhadu dosáhnout až 8 $/mmBtu v roce 2024.“</blockquote>
Podle Zhu Yanyanové, působící v oblasti tradingu u čínské společnosti CNOOC, se pro letošní rok odhadovalo, že padnou FID pro výrobní kapacity LNG o objemu 60 milionů t/rok. Nyní se očekává, že maximálně u poloviny těchto projektů padne FID, a to do konce roku 2022.
<blockquote>„Tento krok jistě ovlivní dodávky LNG v příštích 4 až 5 letech,“ dodala Zhu.</blockquote>
Obchodníci a výrobci se ale shodují, že Asijsko-pacifický region bude hlavním tahounem rostoucí poptávky po LNG, přičemž mezi hlavní překážky nebo rizika ve vývoji poptávky po LNG patří vývoj pandemie COVID-19, rozvoj OZE, vodíkového hospodářství nebo jiných nízkoemisních zdrojů.
Zdroj úvodní fotografie: yamallng.ru

Přebytek LNG na trhu by měl v příštích letech v důsledku odložení finálních investičních rozhodnutí klesat

Ruské plynárenské společnosti Gazprom v prvních třech čtvrtletích letošního roku klesl vývoz zemního plynu do Evropy včetně Turecka o 12 procent na 125,7 miliardy metrů krychlových. Dodávky do samotné České republiky se snížily zhruba o třetinu na 4,1 miliardy metrů krychlových z 6,1 miliardy před rokem. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na dnešní údaje podniku.
Poptávku po zemním plynu v letošním roce snížila pandemie nemoci covid-19, která těžce zasáhla ekonomickou aktivitu. Gazprom navíc na evropském trhu čelí konkurenci ze strany dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG) ze Spojených států.
Ruský podnik minulý měsíc předpověděl, že na evropském trhu se zemním plynem bude v příštím roce nadále panovat převis nabídky nad poptávkou, který tlačí dolů ceny.
Gazprom disponuje největšími zásobami zemního plynu na světě a má monopol na vývoz této strategicky důležité suroviny z Ruska prostřednictvím plynovodů. Je klíčovým dodavatelem plynu pro řadu evropských zemí včetně České republiky.
pmh šeb