Koronavirová krize a s ní související propad poptávky po ropě a dalších energetických komoditách se projevil i na produkci světových těžařů. V případě Spojených států došlo v květnu k poklesu těžby o zhruba 2 miliony barelů denně, což byl nejvyšší měsíční pokles zaznamenaný od roku 1980. Letošní květen tak překonal i září 2008, kdy těžbu omezily hurikány Gustav a Ike.
Spojené státy se díky břidličné revoluci staly největším světovým těžařem ropy, kdy denní těžba na přelomu loňského a letošního roku dosahovala téměř 13 milionů barelů denně, více než desetiny světové produkce. S příchodem pandemie onemocnění COVID-19 však těžba začala prudce klesat.
V průběhu května tak podle dat vládní agentury U.S. Energy Information Administration (EIA) <a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=44616" target="_blank" rel="noopener">klesla těžba ropy v zemi o 1,99 milionů barelů denně</a> (bpd), nejvíce od ledna 1980. Květen byl již šestým měsícem v řadě, kdy američtí producenti omezovali svou těžbu.
<figure id="attachment_86509" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-86509" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/mesicni-tezba-ropy-v-USA-leden-2005-kveten-2020.png" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/mesicni-tezba-ropy-v-USA-leden-2005-kveten-2020.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/mesicni-tezba-ropy-v-USA-leden-2005-kveten-2020-512x230.png 512w" alt="Měsíční vývoj těžby ropy ve Spojených státech (leden 2005 až květen 2020). Zdroj: EIA" width="725" height="325" /><figcaption class="wp-caption-text">Měsíční vývoj těžby ropy ve Spojených státech (leden 2005 až květen 2020). Zdroj: EIA</figcaption></figure>
Květnový propad tak překonal i poslední velký měsíční výkyv v těžbě, k němuž došlo v září 2008. Tehdy Spojené státy čelily hurikánům Gustav a Ike, které zapříčinily pokles těžby o zhruba 1 milion barelů denně.
V květnu těžba meziměsíčně klesla o 16,6 %, kdy se úsilí ve snaze zmírnit šíření onemocnění COVID-19 podepsalo na poptávce. Snížená hospodářská aktivita tak způsobila změny ve struktuře nabídky a poptávky po energii. Producenti surové ropy omezili těžbu a snížili vrtací práce, čímž došlo k poklesu těžby v hlavních ropných regionech USA. Průměrná spotová cena ropy WTI klesla z 58 dolarů za barel v lednu 2020 na 17 dolarů v dubnu. V květnu však cena začala s ohledem na propad těžby opět růst.
Největší propad zaznamenal stát Texas, který je v současné době opět hlavním střediskem těžby ropy v USA – v loňském roce se v Texasu vytěžilo 41 % americké ropy. Tamní těžba v květnu klesla o více než 760 tisíc bpd, tedy o bezmála 15 %. Druhý největší pokles v absolutní hodnotě nastal ve státu Severní Dakota, a to o 353 tisíc bpd. V poměru k tamní těžbě se však jedná o dvojnásobný pokles než v Texasu, konkrétně o 29,1 %.
<figure id="attachment_86510" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-86510" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/mesicni-pokles-tezby-ve-vybranych-statech-USA-kveten-2020.png" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/mesicni-pokles-tezby-ve-vybranych-statech-USA-kveten-2020.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/mesicni-pokles-tezby-ve-vybranych-statech-USA-kveten-2020-512x230.png 512w" alt="Květnový pokles těžby ropy ve vybraných státech USA. Zdroj: EIA" width="725" height="325" /><figcaption class="wp-caption-text">Květnový pokles těžby ropy ve vybraných státech USA. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
Americký úřad nicméně očekává postupné zotavení těžby, přičemž již v červenci měla začít díky vyšším cenám opět stoupat. Průměrná těžba za celý rok 2020 by se podle predikcí EIA měla pohybovat na úrovni 11,6 milionů bpd. Před koronavirovou krizí přitom dosahovala v období letošních prvních dvou měsíců průměrně 12,8 milionů bpd.
V květnu došlo v USA i ke značnému poklesu těžby zemního plynu, který je v zemi z části těžen jako vedlejší produkt právě při těžbě ropy. V tomto případě se podle EIA jednalo o historicky druhý nejvyšší měsíční pokles po zmiňovaném září 2008.

Ropa

Propad těžby ropy v USA byl v květnu nejvyšší za posledních 40 let

Evropský systém emisního obchodování EU ETS umožní od konce srpna společné obchodování se Švýcarskem. <a href="https://ec.europa.eu/clima/news/2020-calendar-transfers-allowances-between-eu-and-swiss-emission-trading-registries_en?fbclid=IwAR12aB3yhxhaPGuC7TBiXA8UM853n5TFnZ8jizQtVpFFemJM7ETeaWzg4JE" target="_blank" rel="noopener">Transakce mezi oběma trhy bude možné provádět od 21. září.</a> Evropská komise si od propojení obou trhů slibuje vyšší likviditu obchodování a tím pádem přesnější stanovení ceny emisí CO2. 
Propojení obou trhů předvídala smlouva mezi Švýcarskem a Evropskou unií, která je účinná od počátku tohoto roku. Celý proces vyjednávání podmínek zabral téměř deset let. Švýcarsko se stalo první zemí, která se k EU ETS připojila.
Od počátku tohoto roku je již možné povolenky z jednoho systému použít ke splnění povinností ve druhém systému. Nyní se propojení rozšiřuje o možnost směny povolenek.
<h2>Prozatím bez nepřetržitého vypořádání kontraktů</h2>
Právě napojení obou systémů, které bylo nejdříve nutné zpracovat, nyní umožní obchodovat povolenky mezi oběma systémy. Současné je napojení označováno pouze za dočasné, protože ještě neumožňuje nepřetržité vypořádání obchodovaných kontraktů.
Aktuálně je sice možné v libovolný den emisní povolenky obchodovat, jejich převod ovšem probíhá pouze v předem definovaných dnech. Do konce tohoto roku se jedná o deset obchodních dní, kdy je možné povolenky převádět. První je plánován na 28. září.
Systém umožní převod povolenek dvakrát měsíčně. Výjimka je pouze v září, kdy dojde k převodu pouze jednou, a v polovině prosince. V polovině prosince bude převod možný dvakrát týdně, kvůli vyšší likviditě na kontraktu s doručením v prosinci.
Aktuálně jsou vypsány termíny pro vypořádání obchodů pouze do konce roku. Komise ovšem předvídá, že termíny vypořádání kontraktů budou rozšířeny nejpozději na konci listopadu. Každý z termínů, s výjimkou nepředvídaných událostí, by měl být totiž znám nejméně měsíc předem.

Komoditní trhy

10 let příprav vrcholí: EU ETS se od 21. září propojí se švýcarským trhem

Čistý zisk saúdskoarabské ropné společnosti Aramco se ve druhém čtvrtletí kvůli nízkým cenám ropy meziročně propadl téměř o tři čtvrtiny na 24,6 miliardy rijálů (zhruba 146 miliard Kč). Oznámila to dnes státem kontrolovaná firma, která je největší exportérem ropy na světě.
Ceny ropy v letošním roce tvrdě zasáhl pokles poptávky, který je důsledkem negativních dopadů šíření koronaviru na ekonomickou aktivitu. K poklesu čtvrtletního zisku firmy Aramco přispěly rovněž nižší marže u rafinerských a chemických aktivit. Zisk tak zaostal za očekáváním analytiků, kteří jej podle průzkumu společnosti Refinitiv odhadovali na 31,1 miliardy rijálů, napsala agentura Reuters.
Společnost Aramco koncem loňského roku vstoupila na burzu v Rijádu a stala se prvním podnikem na světě, jehož tržní hodnota překonala dva biliony dolarů. Koncem minulého měsíce však saúdskoarabskou firmu z postu největšího podniku světa podle tržní kapitalizace sesadil americký technologický gigant Apple.
pmh mka

Čtvrtletní zisk saúdskoarabské ropné firmy Aramco prudce klesl

Zaměstnanci těžební společnosti OKD začnou od pondělí připravovat všechna pracoviště černouhelné firmy na opětovné obnovení těžby. Ve všech dolech byla na několik týdnů přerušena kvůli koronavirové nákaze, která se mezi horníky rozšířila.
<blockquote>&#8222;Od pondělí 10. srpna začínají důlní zaměstnanci OKD připravovat pracoviště na obnovení těžby po několikatýdenní odstávce. Musíme zkontrolovat veškerá zařízení, stroje a tak dále. Jakmile bude vše v pořádku, těžbu spustíme na všech čtyřech lokalitách. Mělo by se tak stát během několika dní,&#8220; řekla ČTK mluvčí společnosti Naďa Chattová.</blockquote>
Dodala, že od pondělí se tak začne postupně navyšovat počet důlních pracovníků o stovky. Podle mluvčí se do práce po prodělaném onemocnění koronavirem vrátilo už přes 800 zaměstnanců.
Společnost chce také od 17. srpna spustit pravidelné testování zaměstnanců dolů na covid-19. Chce tak zabránit opětovnému vzniku ohniska a zvýšit šanci na včasný záchyt nemocných zaměstnanců. Aktuálně testování připravuje, chystá se zřídit čtyři odběrová místa. Zaměstnanci na odběry budou docházet v dvoutýdenních intervalech. Předpokládá se, že denně by tak testy mohlo podstoupit kolem 500 až 600 zaměstnanců, měsíčně by jich ve firmě udělali zhruba 12.000. Náklady na testy bude hradit OKD.
Ve společnosti vzniklo jedno z regionálních ohnisek koronaviru a firma se nakonec rozhodla pro dlouhodobou odstávku ve všech dolech. O přerušení těžby na všech pracovištích informovala 2. července, o den později zahájila přípravné práce na odstávku. V té době už byl z důlní těžby odstaven Důl Darkov, kde se ohnisko nákazy koronavirem vyskytlo nejdříve. Důl koncem května přešel na technologické provozní minimum, kdy se v něm odčerpávala voda a větralo. Šíření nákazy se nepodařilo zabránit a výrazně pronikla i do Dolu ČSM-Sever a ČSM-Jih, Dolu ČSA se naopak hromadná nákaza vyhnula. V souvislosti s ohnisky v jednotlivých dolech hygienici evidovali stovky nakažených zaměstnanců, jejich příbuzných či kontaktů.
V Moravskoslezském kraji bylo k sobotnímu ránu koronavirem nakaženo 4838 lidí. Zatímco před časem patřilo k nejproblematičtějším lokalitám v regionu právě Karvinsko, nyní se těžiště nákazy přeneslo na Frýdecko-Místecko, kde se objevilo ohnisko například v klášteře spojeném s domovem pro seniory v Jablunkově.

Energetika v ČR

OKD se od pondělí začíná připravovat na obnovení těžby

Turecko o víkendu obnovilo průzkum těžby plynu a ropy ve východním Středomoří. Učinilo tak necelé dva týdny poté, co jeho vláda oznámila přerušení průzkumu po diplomatických jednáních s Řeckem zprostředkovaných Německem. Podle agentury AP obnovení souvisí se čtvrtečním podpisem námořní dohody mezi Egyptem a Řeckem, která vymezuje pro tyto dvě země námořní hranice výlučné ekonomické zóny.
<blockquote>&#8222;Obnovili jsme vrtnou aktivitu. Poslali jsme do oblasti (průzkumné plavidlo) Barbaros Hayrettin,&#8220; uvedl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan po páteční modlitbě v istanbulském chrámu Hagia Sofia, který je předmětem dalšího sporu mezi Řeckem a Tureckem.</blockquote>
Erdogan minulý měsíc udělal z tohoto původně byzantského kostela opět mešitu po devíti desetiletích, kdy byl chrám muzeem.
Napětí ve východním Středomoří zvýšila loni v listopadu turecká vláda, když podepsala dohodu s libyjskou vládou uznávanou OSN. Dokument vymezuje výlučnou ekonomickou zónu mezi libyjským a tureckým pobřežím, která ale zasahuje i do vod blízko některých řeckých ostrovů. Koncem května Turecko oznámilo, že začne s průzkumnými vrty v nově dohodnutém pásmu mezi Libyí a Tureckem už za tři až čtyři měsíce.
Řecko, Egypt, Kypr, Bahrajn a Saúdská Arábie minulý měsíc zaslaly společný dopis generálnímu tajemníkovi OSN, aby OSN neregistrovala turecko-libyjskou dohodu do seznamu mezinárodních dohod. Podle těchto pěti zemí dohoda odporuje mezinárodnímu právu a ohrožuje stabilitu a bezpečnost v regionu, uvedla v pátek agentura AP.
Dohodu o námořních hranicích, která stanoví i výlučné ekonomické zóny pro těžbu či využívání mořských zdrojů, podepsalo Řecko už v červnu s Itálií a tento týden s Egyptem. Dohodu Atén s Káhirou turecké ministerstvo zahraničí označilo za &#8222;neplatnou&#8220; s tím, že porušuje námořní práva Libye v oblasti a že řecko-egyptskou dohodou stanovené zóny leží v &#8222;tureckém kontinentním šelfu&#8220;.
Řecko vede s Tureckem už několik let spor také kvůli průzkumným vrtům Ankary ve vodách jižně od Kypru. Na jihu Kypru leží mezinárodně uznávaná Kyperská republika, jejímž spojencem jsou Atény. Turecká vláda ale tvrdí, že z těžby plynu v oblasti by měli profitovat i obyvatelé Severokyperské turecké republiky, za jejíhož &#8222;garanta&#8220; se Ankara považuje.

Turecko oznámilo obnovení průzkumu těžby ve východním Středomoří

Turecko masivně nahrazuje potrubní dodávky zemního plynu z Ruska flexibilními dodávkami LNG, <a href="https://www.montelnews.com/en/story/turkey-ditches-russian-gas-for-lng/1136022?fbclid=IwAR2L6hiX5R6cJiNWkEub4BsUSJ_pRQnXDQGHW0EaMTP4FKv-sPsZHA-nM20">jak ukazují dle energetického portálu Montel</a> nejnovější data o importu zemního plynu do země. Import zemního plynu z Ruska se v prvním pololetí letošního roku propadl o více než 40 %.
Turecko bylo v roce 2018 druhým největším odběratelem zemního plynu z Ruska (prvním bylo Německo). V letošním roce ovšem množství importovaného zemního plynu během prvního pololetí meziročně pokleslo o 41 % na 4,7 miliardy m³. Potrubní dodávky Turecko nahrazuje levnějšími spotovými dodávkami zkapalněného zemního plynu.
Dodávky LNG za první pololetí meziročně vzrostly o 43 % na 10,2 miliard m³. Rapidní nárůst byl způsoben především kombinací nadprůměrně teplé zimy, jak v Asii, tak i v USA a Evropě a COVID-19. Kombinace těchto faktorů značně přispěla k nadbytku zemního plynu a poklesu spotových cen na rekordně nízké hodnoty.
<h2>Indexace na ropu</h2>
Rekordně nízké spotové ceny zkapalněného zemního plynu spolu s rozšířením tureckých importních kapacit LNG umožnily největšímu tureckému dodavateli plynu, státem vlastněné společnosti Botas, získat dle Jonathana Sterna, výzkumného pracovníka na Oxfordském institutu pro energetické studia, značnou výhodu nad rodící se konkurencí.
<blockquote>„Co se v podstatě stalo, je to, že export Gazpromu – nikoli pro Botas, ale pro soukromé dodavatele plynu v Turecku, zkolaboval, protože ceny jsou indexovány na cenu ropy, což znamená, že jsou výrazně nad cenami, za které může Botas importovat plyn skrze levné spotové LNG,“ vysvětluje situaci Stern.</blockquote>
Cena potrubního ruského plynu se během prvního pololetí pohybovala okolo 6-7 USD/MMBtu (cca 17-20 EUR/MWh) a byla tak dle Aura Sabaduse z energetické konzultační společnosti Icis takřka 2x dražší než cena spotového LNG.
<blockquote>„Viděli jsme, že Turecko nakoupilo více nákladu amerického LNG v první polovině letošního roku než za celý loňský rok dohromady. Dokážete si představit, jaké šílenství panovalo okolo koupě LNG,“ uvedl Sabadus.</blockquote>
Ještě před skokovým poklesem v poptávce po plynu zapříčiněné COVID-19 poklesly spotové ceny LNG v Asii z důvodu globálního převisu nabídky nad poptávkou pod 2 USD/MMbtu (cca 5,8 EUR/MWh).
<h2>Gazprom ztrácí tržní podíl</h2>
Tržní podíl Gazpromu na tureckém trhu se zemním plynem se snížil z 50 % v roce 2017, kdy exportoval rekordních 29 miliard m³, na aktuálních 20 %.
Turecko je na dovozu zemního plynu závislé. Své dodávky ovšem, jak potvrzují nejnovější data, diverzifikuje. Největšími dodavateli, včetně těch potrubních, jsou Rusko, Írán, Ázerbájdžán. Tito dodavatelé jsou dále následováni rozličnými dodavateli LNG.
Co se týče vnitřního trhu s plynem, tak tomu dominuje právě Botas, kterému jde na vrub přibližně 80 % veškerého importu zemního plynu do země.
<h2>Změna cenového mechanismu</h2>
Gazprom může být vzhledem k aktuální situaci přinucen ke změně cenového mechanismu, tzn. odklon od indexace ceny plynu na ropu a nově cenu svého plynu navázat např. na evropský benchmark – cenu plynu na TTF.
O trendu změny cenového mechanismu – odklon od indexace na ropu jsme psali <a href="https://oenergetice.cz/plyn/mnozstvi-plynu-indexovaneho-ropu-kontinualne-klesa">zde</a>.
Je nutné také upozornit, že <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/covid-19-muze-mit-dlouholety-vliv-globalni-ceny-zemniho-plynu">většina kontraktů s indexací plynu na ropu je indexována se zpožděním</a>. Zpoždění bývá nejčastěji 6měsíční. Vzhledem k jednomu z <a href="https://oenergetice.cz/ropa/dohoda-opec-ropny-trh-nevybalancovala-tezari-jsou-nuceni-omezovat-svou-produkci/">největších cenových propadů cen ropy</a> vůbec, který jsme zažili v letošním roce, lze očekávat, že ceny potrubního plynu v druhém pololetí poklesnou. Závisí ovšem na nastavení jednotlivých smluvních kontraktů.

Turecko masivně nahrazuje potrubní dodávky ruského plynu dodávkami LNG

Výstavba plynovodu IGB, který je podporován Evropskou unií, se dostává do potíží kvůli mzdám. Dělníci z plynovodu tvrdí, že již tři měsíce nedostali žádné peníze a hrozí výpovědí. To by mohlo významně pozdržet projekt, který by mohl dopravovat do Evropy ázerbájdžánský plyn již příští rok.
<a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/strategic-gas-interconnector-greece-bulgaria-on-bumpy-road/?fbclid=IwAR1mL66W13O4iQXn227a9hlqhjGkJ9c-uCz6HNNqlCpRCPkQ7zHjHzXiwEI" target="_blank" rel="noopener">Dle informací zpravodajského portálu EU</a>RACTIV protestovaly ve čtvrtek desítky bulharských dělníků pracujících na propojujícím plynovodu Řecko-Bulharsko (IGB, také známý jako Stara Zagora-Komotini). Pracovníci tvrdí, že jim nebyla proplacena mzda za poslední tři měsíce a hrozí, že dají výpověď, pokud okamžitě peníze nedostanou.
<h2>Diverzifikace zdrojů zemního plynu</h2>
Propojovací plynovod IGB (Interconnector Greece – Bulgaria) je v souladu se strategií EU ohledně bezpečné dodávky zemního plynu. IGB je napojen na Jižní plynový koridor (Southern Gas Corridor), což je iniciativa podporována Evropskou komisí za účelem diverzifikace zdrojů a snížení závislosti na ruském plynu.
Plynovod by měl přinést zemní plyn z Ázerbájdžánu a zároveň sloužit pro řecký LNG terminál. Od Bulharska se očekává přeprava až 1 miliardy krychlových metrů ázerbajdžánského plynu, což je téměř třetina tamní roční spotřeby. Plyn by měl začít proudit již příští rok a tím by se zlomil dlouhodobý ruský monopol v této zemi.
<blockquote>„Každý měsíc pracujeme 300 hodin namísto standardních 160 pracovních hodin. Pracujeme přesčasy. Pracujeme každou sobotu a občas i neděle,“ sdělil tamnímu národnímu rádiu dělník z plynovodu IGB.</blockquote>
Že nebyla vyplacena mzda za poslední tři měsíce sdělilo více protestujících. Později po včerejším protestu bylo oznámeno, že ještě tento týden a příští týden budou dlužné částky vyplaceny.
Nicméně celou situaci označili protestanti za ponižující, protože jejich řečtí kolegové pracující na plynovodu IGB jsou řádně placeni.
Autor úvodní fotografie: NPCA online

Plynárenství

Dělníci z plynovodu IGB hrozí výpovědí kvůli neplacení mzdy

Ukrajinská státní energetická společnost Naftogaz <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/ukraine-says-no-plans-to-resume-gas-purchases-from-russia/?fbclid=IwAR23tgEbdJJCqujs5AYebcC3RRZwCY3KmSP7vCjlszO6zkW9q-9B58SJq3Q">uvedla</a>, že aktuálně neuvažuje o nákupu zemního plynu z Ruska, od kterého přestala plyn nakupovat v roce 2015. Dle vyjádření společnosti zatím ruští představitelé nenabídli za odběr zemního plynu konkurenceschopné ceny, respektive ani další podmínky smlouvy.
Ukrajina byla jedním z největších odběratelů ruského plynu do doby, než došlo k anexi Krymu a vyhrocení vztahů mezi oběma státy v roce 2014. Poté, během listopadu 2015, přestala nakupovat ruský plyn a nahradila jej dodávkami plynu proudícího z Evropy.
<h2>Reforma trhu se zemním plynem</h2>
Ukrajina začala s avizovanou reformou trhu se zemním plynem, která zahrnuje například zrušení státem regulovaných cen zemního plynu pro průmyslové uživatele. Reforma trhu je jednou z prerekvizit pro získání financování z Mezinárodního měnového fondu.
<blockquote>„Reforma ukrajinského trhu se zemním plynem vytvořila příležitost pro ukrajinské nebo zahraniční obchodníky, aby nakoupili plyn z Ruska, pokud budou ceny a podmínky konkurenceschopné. Zatím ovšem Rusko nenabídlo plyn pod takovými podmínkami,“ uvedl Andriy Kobolyev, výkonný ředitel Naftogazu, pro agenturu Reuters.
„Ukrajina se nikdy nevrátí do doby zkorumpovaných energetických dohod a energetické závislosti na Rusku, a oni to vědí,“ komentuje dále Kobolyev aktuální vyjednávání o nákupu zemního plynu.</blockquote>
<h2>Tranzitní dohoda</h2>
V loňském roce proběhly mezi ukrajinským Naftogazem a ruským Gazpromem jednání o tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu, jelikož tehdy platná smlouva pozbývala ke konci roku platnosti. Co předcházelo uzavření dohody o tranzitu plynu se můžete dočíst například <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/ceny-elektricke-energie-zemniho-plynu-uzavreni-dohody-ruskem-ukrajinou-poklesly">zde</a>.
Poplatky za tranzit ruského plynu představovaly pro Ukrajinu přibližně 3 % HDP (cca 3 miliardy dolarů). Ukrajina požadovala, <a href="https://oenergetice.cz/plyn/naftogaz-vychozi-variantou-od-roku-2020-nulovy-tranzit-ruskeho-plynu-pres-ukrajinu">také vzhledem k výstavbě nového plynovodu Nord Stream II,</a> dlouhodobou smlouvu (minimálně na 10 let) a garantované množství zemního plynu (60 miliard m³/rok), který by proudil přes její území. Gazprom chtěl naopak pouze krátkodobé prodloužení tranzitní smlouvy.
Po dlouhém vyjednávání se zástupci Naftogazu a Gazpromu na poslední chvíli přece jen domluvili na tranzitu plynu na dalších 5 let. Pro rok 2020 <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/122119-russia-to-transit-65-bcm-of-gas-through-ukraine-in-2020-under-new-deal-gazprom">by měl tranzit ruského plynu přes Ukrajinu činit</a> 65 miliard m³, mezi roky 2021-2024 pak 40 miliard m³.
<blockquote>„Je to konec roku, ale nikoli konec úspěchu,“ komentoval tehdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskiy. „Ukrajinský transportní systém bude naplněn, a to znamená energetickou bezpečnost a dobré životní podmínky pro Ukrajince,“ dodal.</blockquote>
Dle ukrajinského prezidenta by měla Ukrajina za transport plynu v následujících 5 letech inkasovat přinejmenším 7 miliard dolarů.
V prvním pololetí letošního roku, které bylo poznamenané nadprůměrně teplým počasím a COVID-19, proteklo dle Kobolyeva skrze Ukrajinu 25 miliard m³ zemního plynu, což v porovnání se stejným obdobím loňského roku značí pokles o 45 %.

Ukrajina aktuálně neuvažuje o obnovení nákupu ruského plynu

Německá technologická společnost Bosch uzavřela se třemi energetickými společnostmi dlouhodobé dohody o nákupu elektřiny (tzv. Power Purchase Agreements – PPA) v celkovém objemu 100 GWh/rok. O dodávku elektřiny se postarají německé solární elektrárny o celkovém instalovaném výkonu 107 MW, které nečerpají investiční ani provozní podporu.
<a href="https://www.spglobal.com/platts/ru/market-insights/latest-news/electric-power/080520-bosch-secures-100-gwhyear-solar-power-in-germany-from-three-utilities" target="_blank" rel="noopener">Zahraniční server Platts informoval</a> o uzavření hned tří dlouhodobých PPA dohod mezi společností Bosch a třemi energetickými společnostmi.
První je 12letá dohoda s norskou společností Statkraft v celkovém objemu 570 GWh. Elektřina bude dodávána z bavorských solárních elektráren o celkovém instalovaném výkonu 47 MW. Druhá dohoda s německou RWE je na období 16 let, přičemž elektřina bude dodávána z několika solárních elektráren, které budou vybudovány v jižním Německu. Celkový instalovaný výkon těchto elektráren má dosáhnout 50 MW. Poslední uzavřenou dohodou je 12letá PPA dohoda se švédskou společností Vattenfall zahrnující dodávky elektřiny z 10MW solární elektrárny instalované severně od Berlína.
Podle Platts plánuje Bosch uzavírat dlouhodobé PPA dohody i mimo Německo. Například v Mexiku již nyní Bosch pokrývá 80 % spotřeby elektřiny prostřednictvím 15leté PPA dohody s italským Enelem na dodávku 105 GWh/rok.
<h2>Trh s PPA na OZE je v Evropě zhruba čtvrtinový ve srovnání s USA</h2>
<a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/bnef-nejlevnejsimi-evropskymi-trhy-ppa-dohody-oze-jsou-spanelsko-svedsko" target="_blank" rel="noopener">Jak vyplývá z dubnové analýzy výzkumníků z BloombergNEF,</a> nejnižší ceny u korporátních PPA dohod na elektřinu z větrných elektráren jsou dosahovány ve Švédsku (30,5 EUR/MWh) a ze solárních elektráren ve Španělsku (35,3 EUR/MWh). Naopak nejvyšší ceny byly identifikovány u obou technologií ve Spojeném království.
Průzkum nazvaný „1H 2020 European Corporate PPA Price Survey“ z dílny BNEF kromě nejlevnějších a nejdražších evropských trhů pro PPA dohody o nákupu elektřiny z OZE ukázal, že výsledné dosahované ceny závisí zejména na instalovaném výkonu zdroje, délce kontraktu a jeho struktuře.
<blockquote>„Velmi široký rozsah výsledků byl obzvláště zajímavý, kdy rozdíl mezi nejlevnějšími PPA dohodami, které můžete uzavřít ve Švédsku, a nejdražšími PPA dohodami ve Spojeném království činil přes 30 eur za MWh,“ uvedla Helen Dewhurstová, analytička z BNEF a autorka zprávy.</blockquote>
BNEF při provedeném průzkumu dále zjistil, že kromě technologie a instalovaného výkonu zdroje má na výši ceny elektřiny z PPA dohod velký vliv tvar diagramu či délka smlouvy.
V Evropě je například s 15 až 20letým kontraktem spojená přirážka 1,5 až 2,5 EUR/MWh ve srovnání s více standardními kontrakty na 10 až 15 let. Podle BNEF je toto jeden z hlavních rozdílů mezi PPA dohodami uzavíranými v Evropě a ve Spojených státech, které jsou největším světovým trhem s PPA dohodami a kde delší kontrakty obvykle znamenají slevu.
Trh s PPA dohodami na elektřinu z OZE je celkově v Evropě zhruba čtvrtinový ve srovnání se Spojenými státy, kdy BNEF ve Spojených státech registruje dohody na celkový dodávaný výkon 40 GW a v Evropě na 9,8 GW.

Obnovitelné zdroje

Bosch si v Německu zajistil pomocí PPA dohod 100 GWh/rok ze solárních elektráren bez podpory

V Česku v prvním pololetí letošního roku meziročně mírně vzrostl počet změn dodavatele elektřiny, a to o 0,9 procenta na 278.518. Poskytovatele plynu pak změnilo 109.079 odběratelů, o 4,5 procenta meziročně méně. Vyplývá to z dat Operátora trhu s elektřinou (OTE).
V loňském roce měnili Češi dodavatele energií meziročně méně, předloňský rekordní počet změn u elektřiny tak nepřekonali. Zatímco v roce 2018 přešlo k novému prodejci 570.511 odběratelů, loni to bylo 450.697 zákazníků, meziročně o 21 procent méně. Proti předloňsku klesl i počet změn dodavatele plynu, a to o 18,6 procenta na 214.428.
<blockquote>&#8222;Změny dodavatele se v tomto roce vrací k dlouhodobému průměru. Reflektuje to fakt, že konečné ceny elektřiny a plynu v prvním pololetí letošního roku měnilo jen velmi málo dodavatelů,&#8220; řekl dnes ČTK analytik společnosti ENA Jiří Gavor.</blockquote>
Spotřebitelé podle něj většinou přemýšlejí o změně dodavatele hlavně tehdy, když se zdražuje, jako tomu bylo typicky v roce 2018. &#8222;Cena totiž pořád hraje v rozhodování hlavní roli. A protože ani v nejbližším období zdražování cen elektřiny a plynu nečekám, domnívám se, že aktivita spotřebitelů bude spíše stagnovat, žádné rekordy nás nečekají,&#8220; dodal Gavor, který působí i jako výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií.
 Z dřívějšího oznámení Energetického regulačního úřadu vyplývá, že české domácnosti si letos mírně připlatí za elektřinu, cena plynu bude stagnovat, nebo může i klesnout. Analytici odhadují, že případné zdražení elektřiny může činit řádově několik stokorun za rok, nedotkne se ale všech odběratelů. Hlavní vlna zdražování se podle nich uskutečnila v předloňském a na začátku loňského roku.
Roli hraje také pandemie koronaviru, během které velkoobchodní ceny energií vesměs klesaly. Cena elektřiny na Pražské energetické burze pro rok 2021, na který se teď obchodníci nejvíce zásobí, <a target="_blank" href="https://www.pxe.cz/Produkty/Detail.aspx?isin=FCZBLY211231#KL">činí</a> aktuálně asi 43 eur (zhruba 1130 Kč) za megawatthodinu (MWh), meziročně o 18,1 procenta méně. Cena plynu tamtéž pak meziročně <a target="_blank" href="https://www.pxe.cz/Produkty/Detail.aspx?isin=GCZBLY211231#KL">klesla</a> o třetinu na necelých 13 eur (zhruba 340 Kč) za MWh.

Počet změn dodavatele energií za 1. pololetí v posledních letech:
<table border="1">
<tr valign="top">
<td valign="middle"></td>
<td valign="middle">2020</td>
<td valign="middle">2019</td>
<td valign="middle">2018</td>
<td valign="middle">2017</td>
<td valign="middle">2016</td>
<td valign="middle">2015</td>
<td valign="middle">2014</td>
<td valign="middle">2013</td>
<td valign="middle">2012</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">elektřina</td>
<td valign="middle">278.518</td>
<td valign="middle">275.915</td>
<td valign="middle">280.245</td>
<td valign="middle">212.190</td>
<td valign="middle">216.866</td>
<td valign="middle">171.239</td>
<td valign="middle">224.847</td>
<td valign="middle">208.021</td>
<td valign="middle">267.244</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">plyn</td>
<td valign="middle">109.079</td>
<td valign="middle">114.185</td>
<td valign="middle">156.434</td>
<td valign="middle">116.495</td>
<td valign="middle">105.154</td>
<td valign="middle">98.559</td>
<td valign="middle">122.339</td>
<td valign="middle">171.633</td>
<td valign="middle">185.038</td>
</tr>
</table>
Zdroj: OTE