<a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/IAEA-calls-on-Iran-to-meet-safeguards-obligations">Rada Guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) přijala usnesení vyzývající Írán, aby plně spolupracoval s MAAE</a>. Spolupráce se má týkat plnění o zárukách nešíření jaderných zbraní (NPT Safeguards Agreement) a dodatkového protokolu (Additional Protocol). Irán má vyhovět MAAE bez dalšího prodlení. Usnesení předložené Francií, Německem a Velkou Británií bylo přijato hlasováním 25 ku 2 a 7 členů se zdrželo hlasování. Proti usnesení byly Rusko a Čína. 

Usnesení navazuje na zprávy generálního ředitele MAAE Rafaela Mariana Grossiho v březnu a červnu. Zprávy popisují úsilí a interakce agentury s Íránem s cílem objasnit informace týkající se správnosti a úplnosti prohlášení Íránu podle dohody o zárukách a dodatkového protokolu. Dále MAAE chce objasnit odepření přístupu na dvě místa, kde se může vyskytovat nehlášený jaderný materiál.
<blockquote>„Rada Guvernérů opakuje vážné znepokojení, které generální ředitel vyjádřil ve své zprávě GOV/2020/30, že Írán neposkytl přístup agentuře podle dodatkového protokolu na dvě místa, a že diskuze vedené téměř rok za účelem vyjasnění otázek agentury týkajících se možného nehlášeného jaderného materiálu a jaderných činností v Íránu nevedly k pokroku,“ uvádí prohlášení k usnesení.</blockquote>
Usnesení zdůraznilo, že je důležité, aby státy plně informovaly o svých povinnostech v oblasti záruk a usnadnily přístup, jak je požadováno, jakmile to oznámí MAAE. Zdůraznilo zásadní a nezávislou roli MAAE při ověřování, jak Írán dodržuje své závazky v oblasti záruk, aby poskytl věrohodné ujištění o výlučně mírové povaze jaderného programu země.
Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://www.iaea.org/">MAAE/IAEA</a>

Jaderné elektrárny

MAAE vyzývá Írán, aby splnil povinnosti v oblasti záruk o mírovém využívání jaderného materiálu

Ropní producenti skupiny G20 se dle slov Bijana Zanganeha, íránského ministra energetiky, <a href="https://en.irna.ir/news/83748525/G20-agrees-to-cut-oil-production-by-3-7-mb-d-Minister">citovaného</a> zpravodajstvím IRNA, domluvili na celkovém snížení produkce o 3,7 milionů barelů ropy za den (bpd).
Skupina zemí G20 se v pátek sešla za účelem prodiskutování aktuální situace na ropném trhu a možného snížení produkce, ale dle pátečních reportů se země na konkrétním čísle <a href="https://oilprice.com/Latest-Energy-News/World-News/G20-Oil-Nations-Agree-To-37-Million-Bpd-Cut.html">nedohodly</a>.
<blockquote>„Abychom podpořili oživení globální ekonomiky a ochránili naše energetické trhy, zavázali jsme se ke společné spolupráci v řešení situace. Monitoruje odhodlání některých producentů stabilizovat energetické trhy. Uznáváme důležitost mezinárodní spolupráce sloužící k zabezpečení odolnosti energetických systémů,“ uvedli energetičtí ministři skupiny v oficiálním prohlášení.</blockquote>
Prohlášení skupiny G20 bylo vnímáno jako deklarace podpory produkčních škrtů ze strany OPEC+. Stejně jako krize, která ji vyvolala, je takhle široká podpora ropných škrtů bezprecedentní.
Přesto již existuje alespoň jedno konkrétní číslo pro jednoho člena ze skupiny G20. Zmíněným členem jsou USA, které poté, co Mexiko odmítlo podepsat pro něj navrhované škrty v rámci dohody OPEC+ (400 tis. bpd), domluvilo s Mexikem na převzetí části navrhovaných škrtů. Dle vyjádření mexického prezidenta jde o 250 tis. bpd. Prezident Trump dohodu potvrdil.
Kromě uvedených 250 tis. bpd by americká produkce ropy mohla poklesnout do konce roku až o 2 miliony bpd, jak uvedl, dle citace Financial Times, Dan Brouillette, energetický ministr USA, na setkání skupiny G20.
<blockquote>„Je načase, aby všechny národy prozkoumaly, co mohou udělat, aby se na trhu napravila nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou,“ pronesl Brouillette.</blockquote>
Prohlášení Brouilletta může být vnímáno jako odklon od dosavadního postoje USA, dle kterého USA nemusí snižovat těžbu ropy záměrně, jelikož se o snížení postarají samotné nízké ceny.

Komoditní trhy

Země skupiny G20 se domluvily na snížení ropné produkce o 3,7 milionu barelů denně

<a href="https://www.hellenicshippingnews.com/opec-brings-crude-oil-output-below-2020-cap-ahead-of-schedule-platts-survey/">Podle dat</a> společnosti S&amp;P Global Platts dosáhl kartel OPEC již v prosinci produkčních kvót, které si stanovil na první kvartál roku 2020 pro oživení cen ropy. Nové kvóty proto dále prohloubily ropné škrty stanovené v loňském roce o dalších 500 tis. barelů denně, celkem tak ropné škrty činí 1,7 mil. barelů denně (bpd).
OPEC během prosince dodával na trh 29,55 mil. bpd, přičemž Saúdská Arábie, největší producent kartelu, produkovala výrazně (9,82 mil. bpd) pod svým určeným stropem 10,31 mil. bpd. Nový strop, který vešel v platnost počátkem tohoto roku – 10,14 mil. bpd, tak s přehledem splnila již měsíc předem.
Saúdský ministr energetiky se zavázal, že bude udržovat produkci království na hranici okolo 9,74 mil. bpd počínaje od 1. 1. 2020 za podmínky, že také ostatní členské státy kartelu dodrží své kvóty. Doposud totiž saúdská produkce, která byla výrazně pod kvótami, maskovala, že ostatní členské země kvóty nedodržují.
Irák, který svou produkci konstantně snižoval, ji v prosinci snížil na devítiměsíční minimum (4,58 mil. bpd). Přesto se však pohyboval stále nad stanovenou kvótou 4,51 mil. bpd, která se počátkem nového roku dále snížila na 4,46 mil. bpd.
Nigérie, která stanovené kvóty také obvykle překračuje, se dostala v prosinci na 1,84 mil. bpd. Pro splnění nové kvóty bude muset snížit svou produkci o 90 tis. bpd.
Snížení produkce Spojených arabských emirátů (o 60 tis. bpd), Libye (o 30 tis. bpd) a Íránů (o 30 tis. bpd) pak takřka vykompenzovalo nárůst produkce v Angole (o 150 tis. bpd).
Celkem, dle dat společnosti S&amp;P Global Platts, byly škrty kartelu za měsíc prosinec naplněny ze 158 %. Pokud by prosincová produkce byla porovnána s novými kvótami, tak by byly naplněny ze 108 %.
Počet členů kartelu OPEC se začátkem nového roku snížil. Z kartelu vystupuje Ekvádor, pro který bylo další snížení produkce z fiskálních důvodů nepřijatelné. Zdroje deníku Platts již ale informovaly o rozhovorech o možném návratu.

Ropa

OPEC snižuje svou produkci, s předstihem splnil kvóty stanovené pro první kvartál 2020

<a href="http://www.world-nuclear-news.org/Articles/Concrete-poured-for-Bushehr-unit-2">Írán zahájil výstavbu druhého bloku své jaderné elektrárny Búšehr</a>. Ceremoniál k prvnímu vylití betonu proběhl v pondělí a zúčastnil se jej prezident Íránské organizace pro atomovou energii (IOAE), Ali Akbar Salehi, vládní úředníci a vedoucí zaměstnanci ruské jaderné společnosti Rosatom.
Ruskem postavená elektrárna Búšehr 1, první energetický reaktor na středním východě, byla připojena k národní energetické soustavě 3. září 2011.  Další dva bloky mají být dokončeny v letech 2024 a 2026.
ASE, dceřiná firma ruského Rosatomu a generální dodavatel projektu JE Búšehr, podepsala smlouvu o výstavbě obou reaktorových bloků na klíč se společností Nuclear Power Production and Development Company of Iran v listopadu 2014. Oba bloky designu VVER-1000 (generace reaktorů III+) mají disponovat nejmodernějšími bezpečnostními prvky a celkovým výkonem 2100 MWe, uvedla ASE.
<figure class="wp-caption alignnone" style="width: 3648px;"><img class="size-large" src="https://www.aeoi.org.ir/portal/Picture/ShowPicture.aspx?ID=8309c544-aa2e-4363-8d00-194ae6e5c556" width="3648" height="2736" /><figcaption class="wp-caption-text">JE Búšehr 1; Zdroj AEOI</figcaption></figure>
<blockquote>
„Jaderná energie poskytuje spolehlivý zdroj elektřiny … a každá elektrárna ušetří 11 miliónů barelů ropy (přibližně 660 miliónů dolarů) ročně,“ řekl Salehi ve vysílání z pondělního ceremoniálu.
</blockquote>
<h2>Projekt výstavby se blíží do druhé třetiny</h2>
Íránské a ruské společnosti podepsaly smlouvu na výstavbu Búšehr 2 a 3, reaktorů o jednotkovém elektrickém výkonu 1057 MWe. Práce na nich byly zahájeny v prosinci 2016 a IOAE v pondělí uvedla, že první betonáž znamená podle harmonogramu splnění více než 30 % z projektu výstavby.
Od zahájení projektu byly vykopány více než 3 milióny metrů krychlových zeminy a použito 3000 tun železobetonu a asi 350 000 tun cementu.
Zdroj fotografií: AEOI

První betonáž druhého bloku jaderné elektrárny Búšehr byla zahájena

Írán začal dnes vylévat beton v rámci výstavby své druhé jaderné elektrárně u jihoíránského přístavu Búšehr. Informovala o tom íránská státní televize. Agentura Reuters uvedla, že jde o klíčový krok ve výstavbě zařízení, které Írán buduje s ruskou pomocí.
<blockquote>&#8222;Jaderná energie poskytuje spolehlivý zdroj elektřiny&#8230;každá (jaderná) elektrárna nám ušetří 11 milionů barelů ropy neboli 660 milionů dolarů za rok (15 miliard Kč),&#8220; uvedl šéf íránské organizace pro atomovou energii Alí Akbar Sálehí v projevu, který odvysílala íránská státní televize.</blockquote>
Dva nejmenované zdroje agentuře Reuters koncem října sdělily, že Spojené státy nemají v plánu ruským, čínským a evropským společnostem bránit v zapojení do prací na íránských jaderných zařízeních, jelikož to podle Washingtonu může Íránu ztížit výrobu jaderné zbraně.
V České republice usiluje o zrušení zákona o zákazu dodávek do íránské jaderné elektrárny Búšehr KSČM. Proti je naopak pravicová opozice.
Zákon o zákazu dodávek z roku 2000 reagoval na záměr jihočeské firmy ZVVZ Milevsko dodat do elektrárny vzduchotechniku. Plánovaný obchod tenkrát kritizovaly Británie a Spojené státy, které měly podezření, že Írán zneužívá civilní programy ke krytí vojenských nukleárních projektů. Zákon zakázal českým výrobcům vyvážet zboží, poskytovat služby, dokumentaci nebo informace v souvislosti s elektrárnou v Búšehru. Komunisté ale tvrdí, že zákon brání normalizaci obchodních i ekonomických vztahů s Íránem a poškozuje český export.

Irán začal vylévat beton v jaderné elektrárně Búšehr

USA <a href="https://oilprice.com/Latest-Energy-News/World-News/Turkish-Bank-Tries-And-Fails-To-Skirt-US-Sanctions.html?fbclid=IwAR1lfdiT9HShafKv6v0IVUq1Eh7Kv_KCEtTRh7xhjWS6v4G_-g_YnoOOj6w">ohlásily</a> sankce proti turecké státem vlastněné bance Halkbank. Důvodem je zapojení turecké banky v aktivitách týkajících se Íránu v řádu několika miliard dolarů, které odporují sankcím USA vůči Íránu.
<blockquote>„Jak je uvedeno v dnešním obvinění, systematické zapojení Halkbank v nedovoleném pohybu íránských miliard dolarů pocházejících z prodeje ropy bylo navrženo a vykonáváno seniorními úředníky banky. Tito úředníci pak byli chráněni vysoce postavenými tureckými vládními úředníky, z nichž někteří obdrželi úplatky v hodnotě několika milionů dolarů za podporu a ochranu tohoto systému,“ uvedl právní zástupce pro jižní okres New Yorku.</blockquote>
Podle obžaloby Halkbank využila finanční společnosti v Íránu, Spojených arabských emirátech a dalších zemích k porušování a vyhýbání se zákazům proti íránskému přístupu k finančnímu systému USA, obchodování s íránskou ropou a plynem a dodávkám zlata íránské vládě, íránským společnostem a osobám.
Zmíněné schéma tak dopomohlo převést až 20 miliard dolarů pocházejících z prodeje íránské ropy na účty Halkbank, jak uvádějí státní zástupci v žalobě. Z toho pak byly miliony dolarů využity k uplacení vysoce postavených vládních činitelů za účelem ochrany systému před regulačními orgány USA.
Vztahy mezi Ankarou a Washingtonem jsou napjaté také z důvodu stažení vojsk USA ze Sýrie a následnému útoku Turků proti Kurdům. Prezident Trump po začátku ofenzivy uvalil na vrcholné představitele Turecka sankce a poslal do Turecka své zástupce – Mika Pence a Roberta O´Briaena.
<blockquote>„Jsem plně připraven rychle zničit tureckou ekonomiku, pokud budou turečtí vůdci pokračovat v této nebezpečné a destruktivní cestě,“ uvedl tehdy Trump. „Nikdy bychom nemohli vyhlásit příměrí,“ reagoval Erdogan.</blockquote>
Tureckou ekonomiku dlouhodobě trápí propad turecké liry. Energetické společnosti, které neměly prodej elektrické energie nasmlouvány v cizí měně – např. dolarech, zaznamenaly v loňském roce značné ztráty v důsledku pohybu kurzu turecké liry, jelikož poskytnuté úvěry těmto společnostem jsou ve většině případů spláceny právě v dolarech.

Spojené státy uvalily sankce na tureckou banku za porušování sankcí vůči Íránu

<a href="https://oilprice.com/Energy/Energy-General/The-US-Massively-Underestimates-The-Trade-War-Blowback.html?fbclid=IwAR05UwoJJgyGVGXdGAUSByWDh47LOg7cwmjP_BgQRvJHIQ4ww-KnCOuQpig">Obchodní válka</a> a sankce jsou ekonomickými zbraněmi proti konkurenčním režimům, a stejně jako vojenský konflikt, mohou mít často neočekávaný/nezamýšlený efekt.
Prvním příkladem mohou být sankce USA za prezidenta Obamy vůči Rusku kvůli anexi Krymu. Rusko se více upnulo k Číně, u které hledalo financování svých průmyslových projektů. Západní společnosti tehdy byly z důvodů sankcí nuceny odstoupit od ruských mega-obchodů.
Nejznámější případem je společnost Exxon, která odešla ze společného projektu s ruským gigantem Rosněfť v projektu Arctic, kde investovala 3,2 miliardy dolarů. Ve své první snaze byly společně úspěšně provedeny vrty k ropným zásobám, které se odhadovaly na 750 milionů barelů.
„Exxon vykáže ztrátu po zdanění ve výši 200 miliard dolarů, jako důsledek vystoupení ze smlouvy s Rosněfť, ale skutečný dopad bude mnohem větší. Průzkum a rozvoj obrovských offshore polí v Rusku měl společnosti zajistit dlouhodobý růst a v posledních letech došlo k poklesu rezerv,“ uvedli tehdy zástupci Exxonu.
Aktuální obchodní válka mezi Čínou a USA způsobila bližší semknutí ruské a čínské ekonomiky. Čínské firmy <a href="https://www.themoscowtimes.com/2019/07/23/novatek-closes-arctic-lng-2-deal-with-chinese-and-japanese-investors-a66531">získaly</a> podíl ve stěžejních projektech pro Rusko, např. v projektu Arctic LNG 2, který zastřešuje Novatek.
Odstoupením USA od jaderné dohody s Íránem a následné uvalení sankcí na Írán způsobilo, že francouzský energetický gigant Total byl nucen omezit své aktivity v zemi. Čína situace využila ke svému prospěchu, nahradila společnost Total a uzavřela 25letou dohodu, jejíž hodnota se  <a href="https://www.globalvillagespace.com/china-iran-partnership-infrastructural-development-new-silk-road/">podle informací GBS</a> odhaduje na 400 miliard dolarů.
Čína tak bude financovat rozvoj íránského ropného, petrochemického a plynárenského průmyslu v hodnotě 280 miliard dolarů a dalších 120 miliard dolarů půjde do zlepšení výroby a transportu.
Dohoda s Íránem také dává Číně právo nakupovat ropu, ropné výrobky nebo plyn s minimální garantovanou slevou ve výši 12 % oproti globálním benchmarkům, plus další 6-8% slevou jako kompenzaci za riziko.

Energetika v zahraničí

Sankce a obchodní války vedené USA mají nezamýšlené dopady

<a href="https://oilprice.com/Latest-Energy-News/World-News/Investors-On-Edge-As-Attacks-Highlight-Aramco-IPO-Risks.html?fbclid=IwAR2xQotiNUoho-9XH8Vp0yK5qS2dxyZCovMtHjvyrf0XFLcLm3ygp9HF8ts">Víkendové</a> útoky na ropnou infrastrukturu způsobily Saúdské Arábii nemalé problémy nejen co se týče dodávek ropy, ale také značně znepříjemnily její pozici a plán pro společnost Saudi Aramco, která by měla brzy vstoupit na burzu za účelem prodeje akcií.
Navzdory prvotřídním aktivům, kterými Saudi Aramco disponuje, finanční analytici upozorňují, že ocenění společnosti nemusí plně odpovídat skutečné hodnotě společnosti, a to právě kvůli podobným případům, jako byl víkendový útok na ropnou infrastrukturu, způsobující přerušení dodávek ropy.
Saudi Aramco dodávalo před útokem na trh těsně pod 10 miliónů barelů ropy za den. Denní produkce Saudi Aramco tak dohromady dávala více než součet 4 největších kotovaných společností na světě dohromady.
<blockquote>„Jsou to nejlepší aktiva na světě, ale nemám zájem vlastnit Aramco vzhledem k bezpečnostním rizikům,“ prohlásil pro agenturu Bloomberg Ben Cleary, výkonný ředitel Tribeca Investment Partners v Asii.</blockquote>
Cleary dále podotkl, že geopolitická rizika v Perském zálivu a rizika dalších útoků na saúdskou ropnou infrastrukturu přetrvávají.
<h2>Největší počáteční veřejná nabídka akcií</h2>
Pokud Saúdská Arábie opravdu naplní svůj plán pro Saudi Aramco, bude se jednat o největší počáteční veřejnou nabídku (IPO) akcií na světě. Otázkou ale zůstává vliv útoků na plánovaný vstup na burzu.
Útoky na infrastrukturu způsobily omezení denní produkce o 5,7 milionů barelů, prohlásili zástupci Saudi Aramco. Ceny ropy proto v tomto týdnu velmi citlivě reagovaly na jakékoli nové <a href="https://oilprice.com/Energy/Energy-General/Saudi-Arabia-Pours-Cold-Water-On-Oil-Rally.html">prohlášení</a> ze strany Saudi Aramco o rychlosti obnovení produkce na úroveň před útokem.
<blockquote>„Za poslední dva dny se nám podařilo omezit škodu a obnovit více než polovinu produkce, která byla následkem teroristického útoku zastavena,“ uvedl pro média nový saúdský ministr pro energetiku princ Abdulaziz bin Salman.</blockquote>

Útoky na ropnou infrastrukturu Saúdské Arábie zvyšují nejistotu před první veřejnou nabídkou akcií Saudi Aramco

<a href="https://oilprice.com/Latest-Energy-News/World-News/Britain-Steps-Up-To-Protect-Oil-Tankers-In-The-Gulf.html?fbclid=IwAR1CSWUhXWONIxhdsVOrlnyqzxZnd2nt-M0RQsRzYqQI5m3A8DICNOR8WLs">Spojené království</a> se připojí k USA v ochraně ropných tankerů v oblasti Perského zálivu, především Hormuzského průlivu, poté, co se po řadě nedávných incidentů narušil hladký tok ropy z této oblasti. Informaci sdělil deníku The Guardian Boris Johnson.
Spojené království má aktuálně v Perském zálivu dvě lodě Royal Navy, které pro zachování bezpečnosti již „sekundují“ britským ropným tankerům. Nyní však budou lodě Spojeného království spolupracovat i se zahraničními vládami, především USA, a společně tak budou usilovat o zvýšení bezpečnosti přepravy ropných tankerů přes tuto oblast.
Britské lodě se připojí ke dvěma válečným lodím USA. Krok je vnímán jako snaha uklidnit ropné přepravce, jelikož mnozí z nich se snaží hledat alternativní a bezpečnější trasy poté, co íránské ozbrojené složky minulý měsíc <a href="https://oilprice.com/Geopolitics/Middle-East/Iran-Takes-Revenge-Seizes-British-Oil-Tanker.html">zadržely</a> britský tanker Stena Impero v Hormuzském průlivu.
<blockquote>„Našim cílem je vybudovat co nejširší mezinárodní podporu pro zvýšení „svobody plavby“ v regionu, která by byla chráněna mezinárodním právem,“ pronesl v pondělí nový britský ministr zahraničí Dominic Raab.</blockquote>
Není ovšem jasné, které země by měly mít zájem o připojení se k tomuto úsilí. Německo prohlásilo, že se definitivně k úsilí zajištění bezpečnosti v Perském zálivu pod vedením USA nepřipojí. Na druhou stranu Jižní Korea souhlasila, po vyjednávaní s USA, s vysláním jednotek, které by bojovaly v této oblasti proti pirátství.
Napětí v Perském zálivu je dlouhodobě na vysoké úrovní, a poté, co se v pondělí objevily zprávy <a href="https://oilprice.com/Energy/Crude-Oil/Iran-Seizes-Iraqi-Vessel-In-The-Gulf.html">o zadržení</a> dalšího tankeru íránskými ozbrojenými složkami, ještě stouplo. Írán tvrdí, že jde o loď ve vlastnictví Iráku, ten to ovšem odmítl.
Hormuzským průlivem putuje přibližně pětina světové produkce ropy a také <a href="https://oilprice.com/Latest-Energy-News/World-News/China-May-Consider-Sending-Navy-To-Protect-Oil-Tankers-In-Gulf.html">Čína</a>, jakožto největší světový importér ropy, vyjádřila obavy nad současnou situací s tím, že zváží vyslání svého loďstva v případě, že situace bude „velmi nebezpečná“.

Spojené království vyzývá ke společné snaze na zvýšení bezpečnosti v Perském zálivu, do oblasti vysílá své lodě

Spojené státy o dalších 90 dní prodlouží výjimku, která umožní Rusku, Číně a evropským zemím civilní jadernou spolupráci s Íránem. Ve středu to podle agentury Reuters oznámil bezpečnostní poradce Bílého domu John Bolton.
<blockquote>&#8222;Tyto jaderné aktivity sledujeme velice, velice pozorně,&#8220; řekl Bolton k prodloužení výjimky.</blockquote>
Naposledy USA výjimku prodloužily v květnu. Opatření se týká čistě civilních projektů v íránském nukleárním zařízení v Aráku, jaderné elektrárny v Búšehru či fordouského střediska na obohacování paliva.
Americký prezident Donald Trump loni oznámil odstoupení Spojených států od mezinárodní jaderné dohody s Íránem z roku 2015. Šéf Bílého domu tento dokument označil za katastrofální, neboť podle něj nebrání Teheránu získat jadernou zbraň. Uvalil zároveň nové sankce na islámskou republiku, která tvrdí, že její jaderné aktivity nejsou zaměřené vojensky. Ostatní signatáři, kterými jsou Rusko, Čína, Německo, Francie a Británie, chtějí dohodu udržet.