Česká uhelná komise - proč vznikla a jaký je její cíl?

Poslední dobou nás zaplavují články s titulky typu: Ekologové chtějí po Uhelné komisi okamžitý konec hnědého uhlí! Někteří za Uhelnou komisí vidí pouze ekologické hnutí, jiní nechápou, čemu vlastně orgán slouží. Co to vlastně Uhelná komise je, proč vznikla a jaký je její primární cíl? Pojďme se na ni podívat podrobněji.

Vznik Uhelné komise

Češi převzali koncept ze Spolkové republiky Německo. Naši němečtí sousedé ustanovili komisi v roce 2018. Byla tvořena nejrůznějšími odborníky z řad ekologů, ale i ze samotného uhelného byznysu. Jejím hlavním cílem bylo představit plán, jak postupně snižovat emise z uhlí a zároveň představit řešení pro kraje, kterých se útlum uhlí dotkne nejvíce.

Z celkového počtu 28 členů měli politici zastoupení pouze v pěti příslušnících. Komise pro růst, zaměstnanost a transformaci, jak zněl její oficiální název, pak představila plán, který počítá s ukončením využívání uhelné energie nejpozději do roku 2038. Postižené regiony pak dostanou formou strukturální pomoci cca 40 miliard EUR. Finální doporučení komise musela pak schválit ještě vláda a parlament, přesto její návrhy byly považovány za klíčové.

V Německu trvala jednání o ukončení těžby uhlí cca půl roku. Česká republika se inspirovala u sousedů, a vytvořila svou vlastní komisi v září roku 2019. Celkem má 19 členů, z toho jsou dva předsedové. Prvním je ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, druhým pak ministr životního prostředí Richard Brabec.

Složení naší komise je spíše politické, dva zástupci za ministerstvo financí a sociálních věcí, dále zástupci parlamentního Výboru pro životní prostředí. Tři místa mají zástupci krajů, kterých se konec těžby nejvíce dotkne. Po třech pak mají delegáti z podnikatelské sféry. Jedno místo mají odbory, konkrétně Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR. Předposledního zástupce má pak samotný Český báňský úřad. Poslední čtyři místa jsou pak tvořeny odborníky za veřejnost (zástupci ČVUT A UJEP) a environmentálními organizacemi (Jiří Koželouh – hnutí Duha, Jan Rovenský – Greenpeace).

Komise ovšem dále zřídila ještě tři pracovní skupiny. První skupina je pro stanovení harmonogramu útlumu využití uhlí (vedoucím je náměstek ministra průmyslu a obchodu) , druhá skupina  pro stanovení parametrů pro případný útlum zdrojů a problematiku legislativy (vedoucím je Daniel Beneš, generální ředitel ČEZ), poslední skupina se zabývá identifikací sociálních a ekonomických dopadů (vedoucím je náměstek Ministra pro místní rozvoj).

Cíle komise

Všechny zmíněné orgány mají jednotný cíl, a to zabývat se koncem uhlí. Představit konkrétní plán, jak útlum bude probíhat, kolik bude stát, jak dlouho bude proces trvat a kdy bude definitivně ukončen. Jakými zdroji bude uhelná energie nahrazena? Dále jak bude probíhat transformace krajů, kde uhlí hraje důležitou roli v podobě pracovních míst.

Na všechny představené otázky (a mnoho dalších) musí najít Uhelná komise jednotnou odpověď a zároveň přijít s řešením, které bude jasné a srozumitelné pro všechny angažované skupiny. Řešením srozumitelným i pro nás, daňové poplatníky. Zasedání komise je tajné, avšak její průběh a i závěr je veřejný. Jednotliví členové komise nemají nárok na odměnu.

Naplnění?

Nejvýrazněji se dostává do médií Uhelná komise v souvislosti s tlakem aktivistů, kteří chtějí po ministerstvu jasné datum konce. Podle nich se navíc jednání komise stávají netransparentní a jsou politicky motivované.

Ministerstvo zatím plánuje konec uhlí na rok 2029. Uhelnou energii chce hlavně nahradit jádrem a plynem. Nicméně definitivní rok konce se může ještě změnit. Plánované setkání komise se posunulo z 26. listopadu na začátek prosince po zvážení aktualizovaných informací.

Zatímco v Německu se odborníci shodli rychle, u nás debata trvá už rok a půl a konec je zatím v nedohlednu. Celkově je ukončení využívání hnědého uhlí jistá věc, avšak vláda se musí vypořádat i s dalším uhelným problémem. Teprve nedávno představila plán na ukončení těžby v dolech OKD. Ten bude sice postupný, ale pro kraj i stát představuje velkou výzvu. Jak se s celkovým koncem uhlí Česká republika vypořádá, zůstává pořád otázkou budoucnosti.

Zdroj úvodního obrázku: Ende Gelände, Wikimedia Commons