Podle <a href="https://www.pwc.co.uk/services/sustainability-climate-change/insights/net-zero-economy-index.html?fbclid=IwAR39w_xI7WPyFc5K5V6EzPR_hvxPDyxWdMBS8ydMk6lRrGSh_5FA7Sa64u0">studie od poradenské společnosti PwC</a> snižuje Spojené království od roku 2000 uhlíkovou náročnost svojí ekonomiky nejrychleji ze skupiny zemí tzv. G20, do které jsou řazeny nejvyspělejší státy světa. V průměru poklesla uhlíková náročnost Spojeného království mezi lety 2000 a 2019 každoročně o 3,7 %. 
Spojené království je na pomyslné špici žebříčku <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/velka-britanie-lidrem-dekarbonizace-staty-g20">již nejméně od roku 2017</a>, kdy dosáhla průměrná míra dekarbonizace taktéž 3,7 %. Podle aktualizovaného žebříčku z loňského roku má navíc nezanedbatelný náskok – v pořadí druhá Čína zaostává v poklesu uhlíkové náročnosti o 0,8 %.
Snížení uhlíkové náročnosti je ve Spojeném království přičítáno odklonu od fosilních paliv, zejména snížení závislosti na spalování uhlí v energetice, které postupně nahradil zemní plyn a obnovitelné zdroje.
K omezení spalování uhlí pomohlo Spojenému království zavedení uhlíkové daně, která v letech nízkých cen emisních povolenek snižovala marži uhelných elektráren. Obdobný efekt vidíme v Evropské unii i nyní, kdy se již emisní povolenky obchodují za cenu převyšující 30 EUR/t, což provozovatelům uhelných elektráren snižuje výnosy.
<figure id="attachment_91483" class="wp-caption alignleft" style="width: 865px;"><img class="size-full wp-image-91483" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Snímek-obrazovky-2021-01-05-v-21.57.38.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Snímek-obrazovky-2021-01-05-v-21.57.38.png 865w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Snímek-obrazovky-2021-01-05-v-21.57.38-512x424.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Snímek-obrazovky-2021-01-05-v-21.57.38-768x636.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Snímek-obrazovky-2021-01-05-v-21.57.38-725x600.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Snímek-obrazovky-2021-01-05-v-21.57.38-800x662.png 800w" alt="Průměrná míra dekarbonizace jednotlivých států G20" width="865" height="716" /><figcaption class="wp-caption-text">Průměrná míra dekarbonizace jednotlivých států G20, zdroj: PWC UK</figcaption></figure>
Meziročně nejvíce svoji ekonomiku dekarbonizovalo v roce 2019 Německo, které dosáhlo snížení uhlíkové náročnosti o 6,6 %.
<h2>Míra dekarbonizace je naprosto nedostačující, tvrdí studie</h2>
Podle závěrů studie ovšem snižování uhlíkové náročnosti zdaleka nestačí. Studie totiž tvrdí, že pokud má být dosaženo cíle zvýšení teploty o nejvýše 1,5 °C oproti době před průmyslovou revolucí do roku 2050, pak je nezbytné dosáhnout snížení uhlíkové náročnosti v průměru každoročně o 11,7 %.
Meziročně přitom poklesla uhlíková náročnost ve světě v roce 2019 pouze o 2,4 %, průměrně od roku 2000 o 1,5 % ročně.  Údaje uvedené ve studii tak jasně naznačují, že pokud má být dosaženo cílů vyplývajících z Pařížské dohody, je nutné tempo dekarbonizace podstatně zrychlit, a to až pětinásobně.
<figure id="attachment_91484" class="wp-caption alignleft" style="width: 860px;"><img class="size-full wp-image-91484" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Snímek-obrazovky-2021-01-05-v-22.17.44.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Snímek-obrazovky-2021-01-05-v-22.17.44.png 860w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Snímek-obrazovky-2021-01-05-v-22.17.44-512x349.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Snímek-obrazovky-2021-01-05-v-22.17.44-768x523.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Snímek-obrazovky-2021-01-05-v-22.17.44-725x494.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Snímek-obrazovky-2021-01-05-v-22.17.44-800x545.png 800w" alt="Potřebná míra dekarbonizace k dosažení klimatických cílů" width="860" height="586" /><figcaption class="wp-caption-text">Potřebná míra dekarbonizace k dosažení klimatických cílů</figcaption></figure>
&nbsp;

Emise CO2

Uhlíkovou náročnost snižuje dlouhodobě nejrychleji Spojené království. Je ovšem potřeba zrychlit až pětinásobně

Vyšší cíl pro snížení emisí na úrovni minimálně o 55 % do roku 2030 bude s největší pravděpodobností brzy schválen. Stále ovšem není konkrétně jasno, jak by mělo být ambicióznějšího cíle dosaženo. První možné politické nástroje a revize legislativy představí Evropská komise až v létě 2021. Informoval o tom <a href="https://events.euractiv.com/event/info/a-sustainable-path-to-climate-neutrality-how-can-energy-utility-operators-contribute?_ga=2.71047251.2119969093.1608555078-1260652260.1598252640">portál Euractiv</a> na základě proběhlé online konference na téma přispění provozovatelů energetické soustavy k dosažení klimatické neutrality. 
<a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/zastupci-statu-eu-schvalili-navyseni-cile-snizeni-emisi-sklenikovych-plynu-roku-2030">Zástupci členských států</a> v minulém týdnu schválili zvýšení cíle snížení emisí do roku 2030 na alespoň 55 % ve srovnání s rokem 1990, jak navrhla Evropská komise. Tento cíl musí být ještě schválen v Evropském parlamentu, který bude hlasovat na začátku roku 2021. Dosavadní pozice Evropského parlamentu je zvýšit cíl pro snížení emisí až na hodnotu 60 %. Lze tedy očekávat, že Evropský parlament cíl snížení emisí o 55 % do 2030, pokud ne přísnější, podpoří.
<h2>Cíl je jasný, jak ho dosáhnout nikoliv</h2>
Nicméně přestože je zvýšení ambice cíle EU v oblasti snižování <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/emise-co2-usa-maji-letos-poklesnout-vice-nez-desetinu-uhli-budou-nejnizsi-od-roku-1973">emisí</a> do roku 2030 de facto již jistou věcí, stále není přesně jasné, jak by cíle mělo být dosaženo. Je patrné, že aktuálně vyvíjené úsilí bude muset být podstatně zintenzivněno. A to aby bylo dosaženo vyššího cíle do roku 2030 a následně i klimatické neutrality do roku 2050.
Evropská komise ovšem plánuje zveřejnit případné revize dotčené legislativy a politických nástrojů, které mají k dosažení vyššího cíle snižování misí do 2030 pomoci, až koncem <a href="https://ec.europa.eu/clima/policies/eu-climate-action/law_en">června 2021</a>.
<blockquote>„Bude nastaven rámec, ve kterém budou soukromé entity a jiné podniky fungovat v budoucnu. A je už nyní jasné, že změny v tomto rámci povedou k významným změnám prostředí, ve kterém podniky fungují nyní,“ řekl Augustijn van Haasteren, expert v oblasti energetiky v Evropské komisi.</blockquote>
Podle van Haasterena může určitý obrázek o tom, co lze v červnu 2021 od Komise očekávat, poskytnout strategie integrace energetických systémů (Energy System Integration) – tedy důraz na sector coupling a důraz na aktivnější spotřebitele.
<h2>Budoucnost je v obnovitelných zdrojích a vodíku</h2>
Mezi dvě hlavní obavy podle portálu Euractiv patří příprava sítě na vyšší podíl volatilních obnovitelných zdrojů elektřiny a úprava plynárenské infrastruktury tak, aby byla schopná přepravovat <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/japonsko-chce-v-roce-2030-vyrabet-vetsinu-elektriny-z-vodiku">vodík</a> jako základní palivo.
<blockquote>„Myslíme si, že zelené plyny budou tvořit poměrně velkou část plně dekarbonizovaného energetického mixu, něco kolem 25 %. Stávající plynárenská infrastruktura bude klíčová, aby se toto mohlo stát,“ uvedla Camilla Palladinová, výkonná viceprezidentka italského provozovatele přepravní soustavy Snam.</blockquote>
Podle Palladinové jsou již nyní veškeré plynovody, které společnost Snam pořizuje, s vodíkem kompatibilní. Zároveň Snam zkoumá svou stávající soustavu, aby věděla, na jaký podíl vodíku je připravena, případně jaké změny bude nutné provést.
Zdroj úvodního obrázku: unsplash.com

Zvýšení cíle snížení emisí do 2030 lze očekávat brzy. Návod na jeho dosažení až v půlce roku 2021

Synthos Green Energy oznámil dokončení studie proveditelnosti nasazení malých modulárních reaktorů GE Hitachi Nuclear Energy BWRX-300 v Polsku. Studie, která byla připravena společností Exelon Generation, pomůže skupině Synthos stanovit, kolik reaktorů bude třeba postavit, aby byl maximalizován ekonomický efekt sériové produkce SMR.
<figure id="attachment_90951" class="wp-caption alignnone" style="width: 730px;"><img class="size-full wp-image-90951" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/BWRX-300-publicity-GEH.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/BWRX-300-publicity-GEH.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/BWRX-300-publicity-GEH-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/BWRX-300-publicity-GEH-725x408.jpg 725w" alt="" width="730" height="411" /><figcaption class="wp-caption-text">Malý modulární reaktor BWRX-300; Zdroj: GE Power</figcaption></figure>
Studie proveditelnosti SMR analyzuje klíčové aspekty implementace technologie SMR, především z oblasti ceny, personální politiky, regulace, bezpečnostních aspektů, konstrukčního modelu a provozních otázek. Je to „velmi důležitý krok“ na cestě k implementaci projektu skupiny Synthos uvedení technologie SMR na polský trh. Dokument bude základem pro vytvoření přesného plánu celého projektu.
<h2>Dekarbonizace polského průmyslu</h2>
Synthos Green Energy je součástí soukromé polské skupiny Synthos, která je vlastněna Michałem Sołowowem. Společnost vidí v technologii malých modulárních reaktorů příležitost pro hlubokou dekarbonizaci polského průmyslu a teplárenství.
V roce 2019 podepsala firma dohodu o spolupráci se společností GE: Hitachi na výstavbu reaktoru BWRX-300 v Polsku. Synthos v říjnu zahájil regulační dialog s Polskou národní atomovou agenturou o uskutečnitelnosti výstavby BWRX-300 v Polsku s podporou společností Exelon Generation, GEH a Finnish Fortum Power a Heat Oy.
<figure id="attachment_81213" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><img class="size-large wp-image-81213" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/SMR_INFOGRAFIKA-1024x673.png" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/SMR_INFOGRAFIKA-1024x673.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/SMR_INFOGRAFIKA-512x337.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/SMR_INFOGRAFIKA-768x505.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/SMR_INFOGRAFIKA-725x477.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/SMR_INFOGRAFIKA-800x526.png 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/SMR_INFOGRAFIKA.png 1300w" alt="" width="525" height="345" /><figcaption class="wp-caption-text">SMR v pokročilé fázi vývoje – infografika</figcaption></figure>
<blockquote>„Exelon je připraven podpořit Synthos využitím našich jaderných zkušeností a know-how pro umístění jednoho nebo více malých modulárních reaktorů na území Polska,“ řekl výkonný a provozní ředitel společnosti Exelon Nuclear Partners, Ralph Hunter.</blockquote>
<h2>První polský energetický reaktor do roku 2033</h2>
BWRX-300 je vodou chlazený SMR s přirozenou cirkulací s výkonem 300 MWe s pasivními bezpečnostními systémy, založen na designu ekonomického, zjednodušeného, varného reaktoru o jednotkovém výkonu 1520 MWe, který je licencován americkou NRC. Synthos také nedávno podepsal dohodu o spolupráci s Ultra Safe Nuclear Corporation na vývoji vysokoteplotního plynem chlazeného mikro-modulárního reaktoru.<iframe src="https://www.youtube.com/embed/696g_tjlum0?feature=oembed" width="525" height="295" frameborder="0" allowfullscreen="allowfullscreen"></iframe>
Polsko má největší zásobu uhlí z evropských zemí. V roce 2018 se na výrobě elektrické energie v Polsku podílely uhelné elektrárny ze 78 %. Polská vláda v září zveřejnila plán na výstavbu šesti reaktorových bloků do roku 2040 o jednotkovém výkonu 1000 – 1600 MWe s plánovaným termínem spuštění prvního z nich v roce 2033 jako součást přechodu země k nízkoemisnímu hospodářství.
Zdroj úvodní fotografe (konstrukce reaktoru BWRX-300): GE Power

Jaderné elektrárny

Studie proveditelnosti polského programu malých jaderných reaktorů byla dokončena

Evropská komise představila Strategii udržitelné a inteligentní mobility. Zavázala se tím k dekarbonizaci a digitalizaci dopravního sektoru do roku 2050. Rovněž si klade za cíl zvyšovat jeho bezpečnost, propojenost a odolnost vůči budoucím krizím.
Plán pro dosažení evropských klimatických cílů se začíná uskutečňovat. <a href="https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/ip_20_2329">9. prosince 2020 zveřejnila Evropská komise Strategii udržitelné a inteligentní mobility (SSMS)</a>. Po <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-komise-oficialne-sazi-vodik-prijala-dlouho-ocekavane-strategie">odhalení strategií pro integraci energetického systému a vodík v červenci tohoto roku</a> se jedná o další klíčový dokument. Stanovuje, jakým způsobem má být docíleno dekarbonizace a modernizace dopravy v Evropské unii (EU) do roku 2050.
<h2>Doprava pomáhá i škodí</h2>
Dopravní systém je nosnou konstrukcí evropské společnosti a ekonomiky. Přispívá 5 % k HDP EU a pracuje v něm přes 10 milionů lidí. Způsob, jakým zjednodušuje a zefektivňuje aktivity evropských občanů a podniků, si však vybírá svou daň jinde. Sektor je zodpovědný za zhruba čtvrtinu celkových emisí v EU. Vedle znečištění ovzduší a vody, je doprava zdrojem také znečištění hlukového a přispívá k úbytku biodiverzity. Sektor se rovněž stále potýká s vysokou mírou dopravních nehod a úmrtí na silnicích. Zároveň se jedná o odvětví tvrdě ekonomicky poznamenané koronavirovou krizí.
Předpokládá se, že transformace dopravního sektoru do značné míry podmíní úspěch <a href="https://eur-lex.europa.eu/resource.html?uri=cellar:b828d165-1c22-11ea-8c1f-01aa75ed71a1.0010.02/DOC_1&amp;format=PDF">Zelené dohody pro Evropu</a>. Z výše uvedeného plyne, že ke komplexnímu odvětví, jakým doprava bezpochyby je, musí být přistoupeno holisticky. Je rovněž záhodno, aby se doprava EU stala v důsledku dosažení stanovených cílů nejen šetrnější k životnímu prostředí, inteligentnější a bezpečnější, ale také konkurenceschopnější a odolnější vůči krizím.
<h2>Dekarbonizace na vodě, na souši i ve vzduchu</h2>
Klíčovou ambicí SSMS je snížit emisní stopu z dopravního sektoru o 90 % do roku 2050. Postup pro naplnění tohoto cíle Komise opatřila několika milníky. Do roku 2030 má být nasazeno alespoň 30 milionů ekologických silničních vozidel do provozu a 100 evropských měst se má stát klimaticky neutrálními. Emise z plánovaných hromadných cest do 500 km dosáhnou nulových hodnot a mobilita se z velké části zautomatizuje. V tomto období se má také zdvojnásobit využití vysokorychlostní železniční dopravy a bezemisní plavidla budou připravena pro uvedení na trh. Pro leteckou dopravu se obdobný scénář očekává do roku 2035.
Rok 2050 byl stanoven jako nejzazší termín pro dekarbonizaci téměř všech osobních, dodávkových, autobusových a nových nákladních vozidel. Nákladní železniční doprava se zdvojnásobí, vysokorychlostní železniční doprava ztrojnásobí. V neposlední řadě bude v provozu plně funkční multimodální transevropská dopravní síť (TEN-T) pro udržitelnou a inteligentní dopravu s vysokorychlostním spojením.
<h2>Konkrétní opatření</h2>
SSMS stanovila 82 inciativ v 10 „vlajkových“ oblastech, které představují specifické kroky k naplnění uvedených cílů. Odráží se v nich vize podpořit zavedení bezemisních vozidel a obnovitelných pohonných hmot pro všechny druhy dopravy. Strategie zmiňuje například záměr postavit až 1000 vodíkových plnících stanic a 3 miliony dobíjecích stanic pro automobily do roku 2030.
Ve „vlajkových“ oblastech je kladen velký důraz na využití inovací a digitalizace k zefektivnění mobility. Zmiňováno je např. využití inteligentních dopravních systémů (ITS) a digitálních řešení pro integraci různých typů dopravy do jednoho víceúčelového systému. Komise rovněž podporuje využití dronů, bezpilotních letounů či umělé inteligence (AI) za účelem vytvoření virtuálního prostoru pro data týkající se dopravy.
V neposlední řadě SSMS obsahuje závazek Komise posílit jednotný trh a zdůrazňuje potřebu investic do sektoru, aby se stal cenově dostupnějším, přístupnějším na regionální úrovni a bezpečnějším v souvislosti s dopravními nehodami.
<blockquote>„Abychom dosáhli našich klimatických cílů, musí se emise z dopravního sektoru začít jednoznačně snižovat. Dnešní strategie změní způsob pohybu osob a zboží po Evropě a usnadní kombinování různých druhů dopravy v rámci jedné cesty. Stanovili jsme pro celý dopravní systém ambiciózní cíle, abychom zajistili udržitelné, inteligentní a odolné zotavení z krize COVID-19,“ prohlásil Frans Timmermans, výkonný místopředseda Evropské komise zodpovědný za Zelenou dohodu pro Evropu.</blockquote>
Strategie udržitelné a inteligentní mobility je v plném znění v angličtině k dispozici <a href="https://ec.europa.eu/transport/sites/transport/files/legislation/com20200789.pdf">zde.</a>
Autor úvodní fotografie: Álvaro Millán

Evropská Unie

Nová strategie EU určila termín pro dekarbonizaci dopravy

Poslední dobou nás zaplavují články s titulky typu: Ekologové chtějí po Uhelné komisi okamžitý konec hnědého uhlí! Někteří za Uhelnou komisí vidí pouze ekologické hnutí, jiní nechápou, čemu vlastně orgán slouží. Co to vlastně Uhelná komise je, proč vznikla a jaký je její primární cíl? Pojďme se na ni podívat podrobněji.
<h2>Vznik Uhelné komise</h2>
Češi převzali koncept ze Spolkové republiky Německo. Naši němečtí sousedé ustanovili komisi v roce 2018. Byla tvořena nejrůznějšími odborníky z řad ekologů, ale i ze samotného uhelného byznysu. Jejím hlavním cílem bylo představit plán, jak postupně snižovat emise z uhlí a zároveň představit řešení pro kraje, kterých se útlum uhlí dotkne nejvíce.
Z celkového počtu 28 členů měli politici zastoupení pouze v pěti příslušnících. Komise pro růst, zaměstnanost a transformaci, jak zněl její oficiální název, pak představila plán, který počítá s ukončením využívání uhelné energie nejpozději do roku 2038. Postižené regiony pak dostanou formou strukturální pomoci cca 40 miliard EUR. Finální doporučení komise musela pak schválit ještě vláda a parlament, přesto její návrhy byly považovány za klíčové.
V Německu trvala jednání o ukončení těžby uhlí cca půl roku. Česká republika se inspirovala u sousedů, a vytvořila svou vlastní komisi v září roku 2019. Celkem má 19 členů, z toho jsou dva předsedové. Prvním je ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, druhým pak ministr životního prostředí Richard Brabec.
Složení naší komise je spíše politické, dva zástupci za ministerstvo financí a sociálních věcí, dále zástupci parlamentního Výboru pro životní prostředí. Tři místa mají zástupci krajů, kterých se konec těžby nejvíce dotkne. Po třech pak mají delegáti z podnikatelské sféry. Jedno místo mají odbory, konkrétně Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR. Předposledního zástupce má pak samotný Český báňský úřad. Poslední čtyři místa jsou pak tvořeny odborníky za veřejnost (zástupci ČVUT A UJEP) a environmentálními organizacemi (Jiří Koželouh – hnutí Duha, Jan Rovenský – Greenpeace).
Komise ovšem dále zřídila ještě tři pracovní skupiny. První skupina je pro stanovení harmonogramu útlumu využití uhlí (vedoucím je náměstek ministra průmyslu a obchodu) , druhá skupina  pro stanovení parametrů pro případný útlum zdrojů a problematiku legislativy (vedoucím je Daniel Beneš, generální ředitel ČEZ), poslední skupina se zabývá identifikací sociálních a ekonomických dopadů (vedoucím je náměstek Ministra pro místní rozvoj).
<h2>Cíle komise</h2>
Všechny zmíněné orgány mají jednotný cíl, a to zabývat se koncem uhlí. Představit konkrétní plán, jak útlum bude probíhat, kolik bude stát, jak dlouho bude proces trvat a kdy bude definitivně ukončen. Jakými zdroji bude uhelná energie nahrazena? Dále jak bude probíhat transformace krajů, kde uhlí hraje důležitou roli v podobě pracovních míst.
Na všechny představené otázky (a mnoho dalších) musí najít Uhelná komise jednotnou odpověď a zároveň přijít s řešením, které bude jasné a srozumitelné pro všechny angažované skupiny. Řešením srozumitelným i pro nás, daňové poplatníky. Zasedání komise je tajné, avšak její průběh a i závěr je veřejný. Jednotliví členové komise nemají nárok na odměnu.
<h2>Naplnění?</h2>
Nejvýrazněji se dostává do médií Uhelná komise v souvislosti s tlakem aktivistů, kteří chtějí po ministerstvu jasné datum konce. Podle nich se navíc jednání komise stávají netransparentní a jsou politicky motivované.
Ministerstvo zatím plánuje konec uhlí na rok 2029. Uhelnou energii chce hlavně nahradit jádrem a plynem. Nicméně definitivní rok konce se může ještě změnit. Plánované setkání komise se posunulo z 26. listopadu na začátek prosince po zvážení aktualizovaných informací.
Zatímco v Německu se odborníci shodli rychle, u nás debata trvá už rok a půl a konec je zatím v nedohlednu. Celkově je ukončení využívání hnědého uhlí jistá věc, avšak vláda se musí vypořádat i s dalším uhelným problémem. Teprve nedávno představila plán na ukončení těžby v dolech OKD. Ten bude sice postupný, ale pro kraj i stát představuje velkou výzvu. Jak se s celkovým koncem uhlí Česká republika vypořádá, zůstává pořád otázkou budoucnosti.
Zdroj úvodního obrázku: Ende Gelände, Wikimedia Commons

Názory

Česká uhelná komise - proč vznikla a jaký je její cíl?

Kalifornská energetická komise vybrala společnost Invinity Energy Systems pro vývoj dlouhodobých technologií skladování elektrické energie bez užití lithiových baterií. Britská firma nabízí řešení situace pomocí baterií založených na tekutém vanadu. Komise také vybrala společnost BoxPower, které zadala projekt na vývoj softwaru a hardwaru pro 15 satelitních rozvodných sítí v Kalifornii.  Informaci uvedl web Renewable Energy World.
Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů v Kalifornii v časech nízké spotřeby často <a href="https://www.latimes.com/business/la-fi-solar-batteries-renewable-energy-california-20190605-story.html">převyšuje poptávku</a>. Kalifornská energetická komise (CEC), kalifornská hlavní agentura pro energetické zákonodárství a plánování, hledá možnosti dlouhodobého skladování elektřiny.
<figure id="attachment_88533" class="wp-caption aligncenter" style="width: 840px;"><img class="wp-image-88533 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/stažený-soubor.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/stažený-soubor.jpg 840w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/stažený-soubor-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/stažený-soubor-768x432.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/stažený-soubor-725x408.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/stažený-soubor-800x450.jpg 800w" alt="Solární farma Beacon v Kalifornském Kern County vyrábí elektřinu pro Los Angeles" width="840" height="473" /><figcaption class="wp-caption-text">Solární farma Beacon v Kalifornském Kern County vyrábí elektřinu pro Los Angeles Zdroj: Los Angeles Times</figcaption></figure>
Skladovací systémy hrají významnou roli při stabilizaci energetické rozvodné sítě a plnění státních závazků dekarbonizace energetiky. Dle <a href="https://www.renewableenergyworld.com/2020/10/08/cec-taps-lnvinity-boxpower-to-bring-energy-solutions-to-california/">oficiálního sdělení</a> potřebuje Kalifornie dlouhodobá skladovací zařízení o výkonu přibližně 1 GW pro naplnění cílů dekarbonizace.
Kalifornské úřady aktivně hledají dlouhodobá řešení skladování energie. V letošním roce byl spuštěn nový <a href="https://www.renewableenergyworld.com/2020/10/08/cec-taps-lnvinity-boxpower-to-bring-energy-solutions-to-california/">program</a> ve výši 20 milionů dolarů (460 milionů Kč) na podporu vývoje těchto technologií.
CEC obdržela <a href="https://www.renewableenergyworld.com/2020/10/08/cec-taps-lnvinity-boxpower-to-bring-energy-solutions-to-california/">23 návrhů</a>, ze kterých vybrala 8 pro financování. Čtyři z těchto 8 projektů jsou založeny na bateriích společnosti Invinity. Projekty v Kalifornii se skládají ze skladovacích zařízení o kapacitě 7,8 MWh, přičemž baterie budou spárovány s obnovitelnými zdroji energie a mají sloužit například ke snižování špiček ve výrobě a poskytování záložního výkonu.
<blockquote>„Kalifornie je průkopníkem technologií obnovitelných zdrojů po desítky let. Jejich elektrická rozvodná síť nyní čelí velkým problémům s požáry a nestabilitami sítě,“ sdělil <a href="https://www.renewableenergyworld.com/2020/10/08/cec-taps-lnvinity-boxpower-to-bring-energy-solutions-to-california/">Matt Harper</a>, obchodní ředitel společnosti Invinity.
„Naše technologie vanadových baterií může pomoci řešit tyto problémy díky distribuci čisté obnovitelné energie a posilování stability rozvodné sítě,“ dodal Harper.</blockquote>
<h2>Vanadové redoxní průtočné baterie</h2>
Vanadové průtočné baterie jsou <a href="https://energypost.eu/can-vanadium-flow-batteries-beat-li-ion-for-utility-scale-storage/">nejnovější technologií</a> v oblasti skladování elektrické energie. Tyto baterie používají soli vanadu rozpuštěné v kyselině sírové jako elektrolyt uchovávající elektrickou energii. Hlavní výhodou této baterie je její chemická stálost.
Dle výrobců nebudou baterie podléhat degradaci po dobu až 20 let. Další výhodou těchto baterií je skutečnost, že vanad existuje ve 4 oxidačních stavech a umožnuje tak tvořit baterii s pouze jedním hlavním prvkem.
<figure id="attachment_88534" class="wp-caption aligncenter" style="width: 694px;"><img class="wp-image-88534 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/04_akumulace_-_vanadova_redoxni_prutocna_baterie7_-_schema_vanadove_prutocne_baterie_pro_kterou_jsou_v_elektrolyzeru_pripravovany_elektrolyty.png" sizes="(max-width: 694px) 100vw, 694px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/04_akumulace_-_vanadova_redoxni_prutocna_baterie7_-_schema_vanadove_prutocne_baterie_pro_kterou_jsou_v_elektrolyzeru_pripravovany_elektrolyty.png 694w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/04_akumulace_-_vanadova_redoxni_prutocna_baterie7_-_schema_vanadove_prutocne_baterie_pro_kterou_jsou_v_elektrolyzeru_pripravovany_elektrolyty-512x384.png 512w" alt="Technologie vanadové redoxní průtočné baterie" width="694" height="521" /><figcaption class="wp-caption-text">Technologie vanadové redoxní průtočné baterie Zdroj: obnovitelnedesetileti.cz</figcaption></figure>
Vzhledem k jejich přednostem se jejich nasazení předpokládá jak v přenosových soustavách, tak při pokroku v energetické soběstačnosti jednotlivých domů. Vývoj těchto technologií probíhá také v <a href="http://obnovitelnedesetileti.cz/chytra-energie-v-diplomce-vanadove-redoxni-prutocne-baterie">České republice</a> na Západočeské univerzitě.
Vanadové baterie jsou však velmi těžké oproti stávajícím lithiovým bateriím. Skýtají však velké množství <a href="https://energypost.eu/can-vanadium-flow-batteries-beat-li-ion-for-utility-scale-storage/">výhod</a> jako například jednoduchou škálovatelnost výkonu, či modularitu kapacity. Nejsou citlivé na nadměrné vybití, či velké vybíjecí proudy.
<figure id="attachment_88543" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="wp-image-88543 size-medium" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/word-image-6-512x218.png" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/word-image-6-512x218.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/word-image-6.png 690w" alt="Porovnání životnosti standardních baterií a bateriích založených na tekutém vanadu" width="512" height="218" /><figcaption class="wp-caption-text">Porovnání životnosti standardních baterií a bateriích založených na tekutém vanadu Zdroj: energypost.eu</figcaption></figure>
Vanadové baterie společnosti Invinity jsou velké nedegradující baterie, které je možné nasadit v průmyslových aplikacích, jako je využití obnovitelných zdrojů, či elektrických vozidel. Skladovací zařízení bude schopno dodávat 8–10 hodin elektřinu v době, kdy obnovitelné zdroje nebudou schopny uspokojit poptávku. Plánovaná životnost takového zařízení je 20-30 let.
<h2>Satelitní rozvodné sítě pro posílení energetiky</h2>
Společnost <a href="https://www.renewableenergyworld.com/2020/10/08/cec-taps-lnvinity-boxpower-to-bring-energy-solutions-to-california/">BoxPower oznámila</a> získání grantu v hodnotě 1,2 milionů dolarů (27 milionů Kč) na vývoj 15 satelitních rozvodných sítí napříč Kalifornií. Projekt o délce 3 let bude zaměřen na redukci energetických nákladů a zvýšení odolnosti energetické sítě.
Zákazníci společnosti BoxPower v minulosti využívali modulární satelitní rozvodné sítě v případech přírodních katastrof, lékařských oblastech, zemědělství, či dálkových dodávek energie.
Pokročilá energetická řešení jsou potřebná i na druhé straně Atlantského oceánu. Britský premiér, <a href="https://www.renewableenergyworld.com/2020/10/08/cec-taps-lnvinity-boxpower-to-bring-energy-solutions-to-california/">Boris Johnson</a>, se nedávno zavázal k výstavbě větrných turbín na moři. Dle jeho slov má být do roku 2030 každá domácnost napájena větrnou energií. Jeho slova jsou reakcí na záporné výkupní ceny energií v průběhu roku 2020. Invinity společně s BoxPower mají vyvinout technologie pro posílení energetických rozvodných sítí.

Rychlé zprávy

Kalifornská energetická komise podporuje vývoj technologií pro skladování energie bez užití lithiových baterií

Evropský účetní dvůr vydal v polovině září zvláštní zprávu, ve které zhodnocuje, že bezplatné přidělování povolenek v rámci systému EU ETS bylo třeba lépe zacílit, jelikož nijak nepomohlo dekarbonizaci evropské energetiky. Zároveň ve zprávě předkládá doporučení, jak zacílení bezplatné alokace povolenek zlepšit a jak řešit jiné technické záležitosti.
Jak Evropský účetní dvůr (EÚD) ve své <a href="https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/SR20_18/SR_EU-ETS_CS.pdf" target="_blank" rel="noopener">zvláštní zprávě</a> připomíná, v systému EU ETS je primárním způsobem přidělování povolenek dražba. Bezplatnými příděly, což mělo být přechodnou alokační metodou, bylo přitom ve třetí (současné) i čtvrté (od roku 2021) fázi nadále přidělováno více než 40 % celkového počtu povolenek. Ačkoli EÚD bere v potaz hlavní účel bezplatné alokace – zmírnění rizika úniku uhlíku – tyto příděly hodnotí jako málo zacílené a nedostatečně podporující dekarbonizaci sektorů začleněných do EU ETS, především pak elektroenergetiky.
<figure id="attachment_88153" class="wp-caption alignnone" style="width: 512px;"><img class="aligncenter wp-image-88153 size-full" style="font-size: 1rem;" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Screenshot-2020-09-29-at-12.19.03.png" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Screenshot-2020-09-29-at-12.19.03-512x282.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Screenshot-2020-09-29-at-12.19.03-768x423.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Screenshot-2020-09-29-at-12.19.03-1024x564.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Screenshot-2020-09-29-at-12.19.03-725x400.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Screenshot-2020-09-29-at-12.19.03-800x441.png 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Screenshot-2020-09-29-at-12.19.03.png 1542w" alt="" width="1542" height="850" /><figcaption class="wp-caption-text">Jak upozorňuje EÚD, většina povolenek v EU ETS byla až do současnosti přidělována bezplatně. Zdroj: Zvláštní zpráva EÚD</figcaption></figure>
EÚD se zabýval otázkou, zda bezplatná alokace vytvořila základ, který motivuje ke snižování emisí skleníkových plynů. Zaměřil se pak primárně na výrobu elektřiny, tedy na sektor, pro který mohly některé státy EU, včetně Česka, využít výjimku ze směrnice o EU ETS obsaženou v čl. 10c. Ta umožňovala přidělování povolenek zdarma elektroenergetice, a sice na modernizaci výroby.
EÚD shledává, že dekarbonizaci, veřejným financím a fungování jednotného trhu by výrazně pomohlo, kdyby byla bezplatná alokace lépe zacílena. Negativně pak hodnotí především způsob přidělování ve třetí fází EU ETS, která v tomto roce končí. Přidělování bezplatných povolenek odvětví energetiky ve fázi 3 dle EÚD snižování emisí uhlíku nijak nepodporovalo. Pozitivněji pak hodnotí způsob přidělování pro čtvrtou fázi EU ETS.
<figure id="attachment_88154" class="wp-caption alignnone" style="width: 512px;"><img class="wp-image-88154 size-medium" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Screenshot-2020-09-29-at-12.22.25-512x330.png" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Screenshot-2020-09-29-at-12.22.25-512x330.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Screenshot-2020-09-29-at-12.22.25-768x494.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Screenshot-2020-09-29-at-12.22.25-1024x659.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Screenshot-2020-09-29-at-12.22.25-725x467.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Screenshot-2020-09-29-at-12.22.25-120x77.png 120w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Screenshot-2020-09-29-at-12.22.25-800x515.png 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Screenshot-2020-09-29-at-12.22.25.png 1432w" alt="" width="512" height="330" /><figcaption class="wp-caption-text">Změny uhlíkové náročnosti v odvětví energetiky oproti roku 2008 (v %). Srovnávána je míra dekarbonizace osmi členských států, které využívaly výjimku čl. 10c Směrnice o EU ETS a EU jako celku. U první uvedené skupiny postupovala míra dekarbonizace pomaleji. Zdroj: Zvláštní zpráva EÚD</figcaption></figure>
Hlavní funkcí EÚD je kontrolovat správný výběr finančních prostředků a jejich využití a napomáhat k lepšímu hospodaření s těmito prostředky na úrovni EU. V rámci svého auditu systému EU ETS pak dále Dvůr shledává, že bezplatná alokace průmyslu a letectví ve fázi 3 nevycházela ze schopnosti těchto odvětví přenášet náklady na zákazníky, což ale přesně mělo být hlavním rozhodovacím klíčem pro alokaci.
V rámci svých doporučení pak EÚD uvádí, že by Komise měla přehodnotit úlohu bezplatných povolenek a posoudit, nakolik by bylo možné uplatnit jednotný přístup k jejich přidělování a zacílit je na odvětví podle míry jejich ohrožení rizikem úniku uhlíku. Dále také doporučuje, aby Komise revidovala metodiku přidělování bezplatných povolenek. Ta by měla především zlepšit cenové signály ve všech fázích produkce a spotřeby a rozlišovat mezi zdroji biomasy podle jejich souladu s kritérií směrnice RED II.

Účetní dvůr EU: Bezplatné povolenky nepomohly dekarbonizaci energetiky

Obnovitelné zdroje energie se stále více prosazují vedle velkých konvenčních zdrojů.  Nejrychleji rostoucími obnovitelnými zdroji jsou fotovoltaické farmy a větrné parky. Další větrný park vznikl ve Španělsku, ročně by měl dodávat více než 144 GWh do tamní rozvodné sítě.
Když se nyní v Evropě hovoří o obnovitelných zdrojích energie a větrných elektrárnách, každý si jistě představí Německo, které usilovně mění svůj energetický mix. To se rozhodlo napájet nejenom domácnosti, ale i průmysl s využitím zejména větrné energie. I když se na první pohled jedná o záslužný čin, ne každý vidí komplikace a nevyřešené problémy s masovým nasazováním těchto zdrojů.
Hlavní nevýhodou obnovitelných zdrojů jsou totiž nestabilní dodávky elektrického proudu. V některých případech se jedná také o nevyřešený problém jejich rozebírání a vyřazování z provozu.
Nejen Německo se rozhodlo investovat do větrných elektráren. Poblíž Španělského města Motilla del Palancar byla nedávno připojena <a href="https://www.renewableenergyworld.com/2020/08/18/enel-adds-over-144gwh-in-annual-renewables-capacity-to-spains-grid/?fbclid=IwAR0UInwLB80ItH3tWgFByy1zp0qv8Mi712iRN34PzIRkkGiRXsJ-Zc1AcCE">větrná farma</a> s instalovaným výkonem 51 MW. Zde je postaveno celkem 17 turbín s jednotkovým výkonem 3 MW.
<a href="https://www.renewableenergyworld.com/2020/08/18/enel-adds-over-144gwh-in-annual-renewables-capacity-to-spains-grid/?fbclid=IwAR0UInwLB80ItH3tWgFByy1zp0qv8Mi712iRN34PzIRkkGiRXsJ-Zc1AcCE">Tato investice</a> si vyžádala přibližně 57 milionů euro (1,48 miliardy kč), aby tak každoročně dodala do sítě více jak 144 GWh elektřiny. Díky této elektrárně nebude do ovzduší vypuštěno ročně až 95 tisíc tun oxidu uhličitého.
<h2>Bezuhlíkový výrobní mix do roku 2050</h2>
Společnost Enel plánuje plně dekarbonizovat svůj výrobní mix do roku 2050. Dle jejich <a href="https://www.enel.com/content/dam/enel-common/press/en/2019-November/Enel%20Strategic%20Plan%202020%202022%20ENG.pdf">plánu</a> by měl do roku 2022 vzrůst instalovaný výkon v obnovitelných zdrojích ze 7,4 GW na 10,2 GW. Celkové náklady této investice přesáhnou 3,8 miliardy eur.
Kromě větrných elektráren se Enel soustředí i na fotovoltaické systémy. Ty jsou uvažovány zejména u čističek vod, kde společně se systémy úspory vody zajistí dodávky pro obce v oblastech výstavby větrných elektráren.

Obnovitelné zdroje

Enel pokračuje v rozšiřování svého portfolia OZE ve Španělsku

Je to skoro rok, co se Velká Británie stala první zemí na světě, která přijala zákony o snížení uhlíkových emisí na nulu do roku 2050. Doposud však nevytvořila plán, jak se k takovému cíli dostat. <a href="https://www.ft.com/content/a49369e7-cdd9-48b2-b853-e1c950b62dc8">Informoval o tom deník Financial Times.</a> Stále se tedy nabízí otázka, jaké technologie nahradí fosilní zdroje, na kterých je Británie závislá z více než 50 %.
Co se týče tématu rozšiřování jaderné energetiky, je v Británii potřeba nejdříve nahradit většinu stávajících jaderných elektráren, a to do následujících dvou dekád, kdy skončí jejich životnost. Země tak čelí výzvě, jak udržet instalovaný výkon na 15 GW, jímž nyní disponuje.
Výbor pro změnu klimatu spočítal potřebu na 150 GW nového výkonu v nízkoemisních zdrojích, z čehož 30 až 60 GW by mělo být kdykoliv k dispozici. K tomu bude potřeba více než výměna stávajících jaderných elektráren za nové – za předpokladu, že mezeru nelze zaplnit jinou technologií nezávislou na počasí, jako je například zachycování a ukládání uhlíku nebo dlouhodobé skladování elektřiny pomocí baterií. V současnosti však neexistuje osvědčená technologie, která je komerčně životaschopná.
<h2>Důležitou otázkou je financování</h2>
Způsob financování prvního nového jaderného projektu, elektrárny Hinkley Point C v regionu Somerset, je silně kritizován. Aby soukromí investoři převzali riziko projektu ve výši 22 miliard GBP, byla zaručena výkupní cena 92,5 GBP/MWh (v cenách roku 2012, následně bude indexována o inflaci) bez ohledu na cenu tržní, a to po dobu 35 let. Cenový rozdíl pak bude hrazen spotřebiteli, případně provozovatelem, pokud tržní cena překročí smluvní cenu. Cena energie před poklesem během koronovirové krize činila 40-50 GBP za MWh.
Snížení ceny je tedy zásadní, pokud nemá být ekonomika zatížena nehospodárnou cenou elektřiny. To znamená snížení stavebních nákladů, které z celkové ceny činí přibližně 20 %. Důležitější je ale snížit kapitálové náklady, které sahají až téměř k 50 %.
Francouzská energetická společnost EDF přišla s modelem řešení regulační báze aktivit, kde jsou náklady zahrnuty v regulované složce ceny elektřiny. To umožňuje projektu vyhnout se zvyšování úroků během dlouhé faze výstavby a snižuje rizika investorů, kteří nemusí čekat na zúročení svých investic až do doby, kdy bude elektrárna v provozu. Pro spotřebitele to ale znamená, že platí za elektřinu, kterou ještě nedostali.
Jedna z kritizovaných skutečností v této metodě financování je, že spotřebitelé jsou zatěžováni riziky, které sami nemohou kontrolovat a vyvstává otázka, zda není zbytečné nahrazovat přímé vládní financování touto složitější metodou, když daňoví poplatníci a spotřebitelé jsou v zásadě ti samí lidé.
Spojenému království by tato metoda placení umožnila poptávat řadu reaktorů u širšího okruhu dodavatelů. V současné době existuje nebezpečí, že jediný, kdo by mohl financovat nové jaderné projekty v soukromém sektoru, jsou Čínské skupiny China General Nuclear Corporation a China National Corporation.
Mimo to může tato metoda pomoci k vytvoření zaběhlého dodavatelského řetězce, k urychlení nové výstavby a ke snížení nákladů na výstavbu a vybavení.
Ve zprávě zveřejněné v lednu inženýrská společnost Atkins uvedla, že nejlevnější cesta k čisté energetice bude vyžadovat podstatně více jaderné energie, než se v současné době zvažuje.

Spojené království stále sází na jádro, klíčové však bude jeho financování

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové, která začne svou práci 1. prosince letošního roku,<a href="https://www.montelnews.com/en/story/gas-to-play-key-role-in-eu-climate-reforms--official/1063282?fbclid=IwAR0WciwaSGnuAz54tcG5hRBanJsgYIHUMvl26dWc6PJlAyiBcmNCpqU3h9w"> bude bojovat</a> za zpřísnění politiky EU v oblasti změny klimatu a zemní plyn považuje za svého spojence, jak uvedl vysoce postavený úředník EU na konferenci v Kolíně nad Rýnem.
Nová předsedkyně Komise Ursula Von der Leyenová, která se ujme svého úřadu o víkendu, přislíbila během prvních 100 dní v úřadě představit návrh „přísnější“ politiky EU v oblasti klimatu.
Florian Ermacora, který bude mít v Komisi na starosti vnitřní trh s energií, se nechal slyšet, že plyn bude dle plánů nové Komise hrát klíčovou roli.
<blockquote>„Dekarbonizaci nebude možné provést pouze elektrifikací,“ řekl Ermacora zpravodajskému portálu Montel. „S výhledem na uhlíkově neutrální ekonomiku je jasné, že se podíváme na dekarbonizované plyny.“</blockquote>
Německo, které má v plánu uzavřít své jaderné a uhelné elektrárny, se na plyn obrací již delší dobu. Také proto velmi hlasitě podporuje výstavbu nového plynovodu Nord Stream II, proti kterému se staví některé členské státy EU.
<h2>Zemní plyn jako řešení problému</h2>
<blockquote>„Nevnímáme plyn jako součást problému, ale spíše ho vidíme jako součást řešení vedoucího k ochraně klimatu,“ uvedl Stefan Rolle, zástupce německého ministerstva hospodářství a energetiky.</blockquote>
Rolle uvedl, že obnovitelné zdroje energie nemohou v blízké době nahradit fosilní zdroje energie a zdůraznil význam zemního plynu pro vytápění.
<blockquote>„Domníváme se, že v prvním kroku by zemní plyn mohl představovat most k věku obnovitelných zdrojů energie,“ řekl dále Rolle. „Je také pravdou, že plyn by se časem musel stát dekarbonizovaným nebo CO2 neutrálním,“ dodal s odkazem na potenciál plynu a využití technologie Power to Gas.</blockquote>
<h2>Zelený, modrý a šedý vodík</h2>
Plynová infrastruktura je schopna po nutných úpravách přepravovat spolu se zemním plynem také vodík. Vodík, bezuhlíkatý zdroj energie, by tak i z tohoto důvodu mohl hrát spolu se zemním plynem v budoucí energetice zásadní roli.
Podle Markuse Mittereggera, vedoucího největšího rakouského zásobníku zemního plynu, by ale nebylo možné provést přechod na ekonomiku založenou na vodíku pouze skrze „zelený vodík“, který vzniká <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/zastupci-nizozemska-prosazuji-rozvoj-zeleneho-i-modreho-vodiku-eu/">elektrolýzou vody</a>, přičemž elektrická energie pochází z obnovitelných zdrojů energie.
<blockquote>„Produkční schopnosti nejsou dostatečně velké na to, aby uspokojily poptávku,“ pronesl Mitteregger.</blockquote>
Podle něj bude potřeba také „modrý vodík“ vyrobený ze zemního plynu s technologií zachycující uhlík. Technologie je ovšem aktuálně velmi nákladná a proto zatím nemá komerční využití. Odrazovým můstkem by mohl být „šedý vodík“, který je vyroben ze zemního plynu, ovšem bez technologie zachycující uhlík.