Domů
Názory
Co dělat právě nyní v české energetice? - díl druhý

Co dělat právě nyní v české energetice? - díl druhý

Obsah tohoto článku nebyl zpracován ani upravován redakcí webu oEnergetice.cz a článek nemusí nezbytně vyjadřovat její názor.

Blíží se doba odstavení německých jaderných elektráren a uzavření řady uhelných bloků u našich sousedů. Zároveň jedná naše uhelná komise o doporučených termínech a podmínkách zavírání uhelných elektráren u nás. V Evropské unii sílí tlak na přechod k nízkoemisní energetice a rostou ceny emisních povolenek. V české energetice je tak už potřeba konečně začít budovat zdroje, které nahradí zdroje uhelné a stárnoucí zdroje jaderné a fotovoltaické.

Toto je druhý díl příspěvku – první je k dispozici pod tímto odkazem.

Kdy zavírat uhelné zdroje a jak je do té doby využívat?

Za dvacet let je v naší zemi jistá jediná nízkoemisní komponenta mixu, kterou jsou dva bloky jaderné elektrárny Temelín. Pokud by v devadesátých letech a na počátku století byly úspěšní Zelení, tehdy v čele s Martinem Bursíkem, Greenpeace, tehdy v čele s Jakubem Patočkou, Hnutí Duha a další zelené aktivistické organizace, tak by tyto bloky nestály. Už nyní by také byly odstaveny Dukovany. Za co nejranější odstavení těchto starších jaderných bloků tyto organizace spolu s rakouskými partnery intenzivně bojovaly. A pořád se místo snahy o náhradu fosilních zdrojů nízkoemisními dominantně věnují boji proti jaderné energetice. Bez ní je ale v našich geografických podmínkách vybudování nízkoemisní energetiky nemožné. Tyto organizace ovšem nepřispěly ani k rychlejšímu zavedení decentralizovaných obnovitelných zdrojů. Prosazovaly, a do značné míry stále prosazují, nereálné představy téměř okamžité úplné náhrady jaderné a uhelné výroby elektřiny fotovoltaikou, větrem a biomasou. Připomeňme jejich představy hlásané spolu s rakouskými kolegy během boje za zastavení výstavby Temelína, že se místo něj má na daném pozemku postavit fotovoltaická elektrárna, která jej nahradí.

V Česku se dominantní část politického spektra shoduje na tom, že je třeba náš přechod k nízkoemisním zdrojům postavit na mixu z jaderných a obnovitelných zdrojů. Česká republika má již zmíněnou energetickou koncepci přechodu v tomto směru. K tomu, aby se realizovala však je potřeba navrhnout finanční modely a přístup k realizaci, které by ji v silně deformovaném prostředí evropského energetického trhu umožnily naplnit. Pochopitelně, že je možná řada různých variant. Žádná z nich není ideální, každá má svá negativa a pozitiva a při jejich výběru je potřeba dosáhnout určitého kompromisu. Problémem je, že dominantní část politické scény se nezaměřuje na řešení reálných problémů energetiky, ale její prioritou je politický boj o získání moci. Jsou tak ochotní za každou cenu hodit vidle do libovolného řešení, které se snaží realizovat politický oponent. Zároveň je pro ně výhodné nic nedělat a slíbit v rámci kampaně nepříliš určitě co největšímu počtu voličů splnění třeba i protichůdných přání, bez ohledu, jak jsou realistická. Příkladem může být současné předvolební vyjádření strany TOP09 k energetice. Tam se na jedné straně tvrdí, že jsou pro rozvoj jádra. Na druhé zároveň v něm klíčová osobnost této strany Luděk Niedermayer tvrdí, že rozvoj jádra není potřeba.

Kombinace popsané vysoké aktivity zelených aktivistů proti státní energetické koncepci a spíše minimální snaha politiků o její realizaci přivodila situaci, kdy se pro výstavbu nízkoemisních zdrojů, jaderných i obnovitelných, a zajištění prvků umožňujících inteligentní regulaci sítě neudělalo téměř nic. A odhad termínu, kdy budou náhrady uhelných zdrojů, je velmi nejistý.

Spolehlivé a cenově přijatelné dodávky jsou klíčové pro životní úroveň i konkurenceschopnost české společnosti. Zdědili jsme poměrně velmi robustní a dobře fungující soustavu a měli tak velmi dobrý prostor pro přípravu a realizaci přechodu k nízkoemisnímu mixu. Tak jak byl naplánován ve státní energetické koncepci a jejich aktualizacích. Ze zmíněných důvodů jsme však bohužel tuto příležitost nevyužili. Zavírání zdrojů, které by vedlo ke ztrátě schopnosti zajistit potřebný výkon a regulaci po celý rok i v horších povětrnostních a jiných podmínkách, není přijatelné. Důležitost zajištění dostatku energie pro další vývoj naší společnosti si uvědomují i zakladatelé Institutu Equilibrium, takže druhou svoji konferenci, která se bude konat 30. září 2020, věnovali právě tomuto problému.

Energetické využití krajiny by nemělo jít na úkor ekologické produkci potravin a environmentální funkci krajiny. Tlak ekologických aktivistů na intenzivní využití biomasy v energetice by mohl být pro krajinu zničující. Krásná přírodní krajina po staletí spojená i s člověkem na Šumavě. (Foto z okolí Kvildy Vladimír Wagner).

Zavírání a likvidace uhelných bloků by tak měly postupovat se stejnou rychlostí, jakou budou uváděny do provozu náhradní nízkoemisní, případně jiné fosilní (plynové), zdroje. Je to důležité hlavně v této době, kdy je jisté, že v této oblasti okolo nás žádné přebytky v době, kdy nesvítí a nefouká, nebudou.

Velmi důležité ovšem je, aby se tyto elektrárny využívaly jako kapacitní záloha a podílely se na regulaci naší energetické sítě. Tedy nebyly určeny pro produkci elektřiny v době, kdy ji u nás mohou dodat nízkoemisní zdroje nebo se dá dovést z nízkoemisních zdrojů odjinud. Opravdu by neměly být zdroje, které využívají naše uhlí s dopady těžby u nás a emitují CO2, které se započítává nám, využívány k řešení problémů s nedostatkem zdrojů za našimi hranicemi.

Budou tak provozovány v omezené míře, ale budou plnit velmi důležitou roli pro naši elektrickou soustavu. Proto je třeba, aby se našel vhodný finanční model, který zajistí ekonomii jejich omezeného provozu pro jejich vlastníka. Často se ozývají názory, že přece nelze omezovat výrobu zdroje a prodej elektřiny z něj komukoliv do zahraničí. V tomto případě jde ovšem o specifickou věc. Pokud chceme snížit emise a co nejrychleji omezit produkci uhelné elektřiny a zároveň neohrozit elektrickou soustavu, musíme sice povolit provoz těchto zdrojů déle, ale pouze z bezpečnostních důvodu pro zajištění kapacitní dostatečnosti. Bylo by dokonce vhodné, aby byl v takovém režimu povolován i provoz budoucích větších plynových zdrojů. Bylo by absurdní, kdybychom během snahy o uhlíkovou neutralitu a nízké emise nahrazovali elektřinou vyrobenou spalováním ruského plynu dovezeného přes Německo a za zvyšování emisí německý nedostatek zdrojů elektřiny.

Zobrazení emisí oxidu uhličitého na jednotku vyrobené elektřiny pro dané evropské státy v roce 2018. Každý bod reprezentuje jednu hodinu v místě daném množstvím elektřiny dodaným v dané hodině (osa x) a emisí CO2 na jednotku vyrobené elektřiny (osa y). Je vidět, že v nejpříznivějších hodinách pro obnovitelné zdroje v Německu jsou zde emise na jednotku vyrobené elektřiny násobkem emisí ve Francii v jejich nejhorších hodinách. Stejně tak má nízké emise Švédsko.

Jak může vypadat nízkoemisní mix?

Jak je vidět z předchozího rozboru, pro zajištění spolehlivých a udržitelných dodávek elektřiny je nutné splnit dvě klíčové podmínky. První je zajištění celkové roční potřeby elektřiny a zdrojů, které je zajistí. Druhou, neméně důležitou, je zajištění souladu mezi dodávkami a spotřebou v každém okamžiku. Ve čtyřicátých letech budou ze současných nízkoemisních zdrojů v provozu pouze vodní elektrárny a jaderné bloky elektrárny Temelín. Pokud se podaří proti tlaku Rakouska a Německa prosadit šedesátileté využívání Dukovan, budou se v té době odstavovat. Pokud tedy chceme realizovat cestu k nízkoemisní energetice, nemáme pro náhradu nejen těch, které se zavřou, ale i výstavbu nových, které zastoupí uhelné bloky, moc času.

Vývoj instalovaného výkonu větrných elektráren v České republice (oranžová – výkon do 1 MW, zelená – výkon 1 – 2 MW a fialová – výkon nad 2 MW) (zdroj ERU).

Zkušenosti z výstavby větrných turbín u nás a v podobných geografických podmínkách, například Bavorsku, ukazují, že délka přípravy bývá vzhledem k odporu obyvatelstva a době potřebné k získání potřebných povolení dost dlouhá. Ukazuje to i vývoj v České republice. Je pochopitelně možné jednotlivou turbínu nebo jejich skupina za vhodné konfigurace okolností postavit poměrně rychle za pár let. Ovšem představa, že se dá ekvivalent výkonu pro výrobu v množství odpovídajícím reaktoru v Temelínu, rychleji, než vybudování nového jaderného bloku je mimo realitu. Zvláště v Česku, kde jsou pro nové jaderné bloky vybraná místa, proběhlo posouzení environmentálních dopadů a řada potřebných posouzení už se také realizovala. Navíc má výstavba nových bloků v těchto místech poměrně širokou podporu místních obyvatel. Naopak projekty nových větrných turbín budou muset nejprve všechna povolení i podporu obyvatelstva získat.

V Německu je opravdu extrémní tlak na budování větrných zdrojů. Bavorsko má instalováno zhruba 2,5 GW. Nelze příliš očekávat, i s přihlédnutím dosavadního vývoje, že bychom dokázali u nás instalovat více. Roční koeficient využití větrných turbín je u nás mezi 20 až 25 %. Výroba z větru by tak mohla ve čtyřicátých letech být okolo 5,5 TWh.

Vývoj zatížení elektrické soustavy v České republice v letních měsících, v maximu přesahuje 8,5 GW (zdroj oenergetice, Energostat).

Pokud jde o fotovoltaické zdroje začnou nám po instalaci překračující maximální letní potřebu v poledním čase dramaticky růst nároky na regulaci nebo akumulaci. Tato potřeba je necelých 9 GWp a jí odpovídající dodávky jsou v našich geografických podmínkách, kde je roční využití instalovaného výkonu zhruba 11 %, to znamená zhruba 8,7 TWh. Tato hodnota se popsaným rozvojem akumulace, zmíněným rozložením denní produkce rozrůzněním směru panelů a zapojením chytré sítě na decentrální úrovni může zlepšit, ale není to dramatické. Vidíme to i u Německa, kde už je instalovaný výkon blízky potřebě v letní špičce. Fotovoltaika tam zatím dodává pouze okolo 9 % elektřiny. Optimální je, když instalovaný fotovoltaický výkon vykrývá denní letní špičky. Denní fluktuace jsou v té době mezi necelými 5 GW až něco přes 8 GW. Tedy výkon mezi třemi až čtyřmi GW. S přibývajícími možnostmi akumulace a dalšími způsoby kompenzace přebytků výkonu se optimální hodnota instalovaného výkonu fotovoltaiky zvyšuje. To, že v principu lze v relativně rozumném čase tyto výkony postavit, ukazuje i příklad Bavorska, které mělo v roce 2017 instalován ve fotovoltaice výkon 11 GW. Ukazuje na to i rychlá instalace 2 GW na konci minulého desetiletí u nás.

Vývoj instalovaného výkonu fotovoltaických zdrojů v České republice (tmavě modrá – výkon do 10 kW, červená – výkon 10 – 30 kW, zelená – výkon 30 – 100 kW, fialová – výkon 100 kW – 1 MW, světle modrá – výkon 1 – 5 MW, oranžová – výkon nad 5 MW) (zdroj ERU).

Připomeňme, že roční spotřeba v roce 2018 byla 73,9 TWh. Pokud zůstane celková produkce zhruba stejná, dodá nám fotovoltaika zhruba 12 % a větrné turbíny 7,5 %. Hydroelektrárny dodají zhruba stejně jako nyní, což je něco málo přes 2 TWh. Realisticky tak tyto zdroje vyrobí zhruba 13,2 TWh, což je 18 % našich potřeb. Je velmi nepravděpodobné, že by se podmínky pro akumulaci změnily v následujících desetiletích tak dramaticky, že by se dalo těchto zdrojů využívat v dramatičtěji vyšší míře.

Jaderná elektrárna Temelín je schopná ročně dodat okolo 16 TWh, to reprezentuje téměř 22 % spotřeby. Bez dalších jaderných bloků tak nízkoemisní zdroje pokryjí téměř 40 % potřeby. Tedy méně než polovinu. Pokud chceme nízkoemisní mix, tak zbývající část musí dodat nové jaderné zdroje. Pokud se vybudují bloky s výkonem zhruba 1,2 GW, tak každý dodá ročně zhruba 9 TWh. Čtyři bloky, o kterých se uvažuje, tedy dva v Dukovanech a dva v Temelíně, by mohly teoreticky dodat dominantní část těch zbývajících 40 TWh. Bez nich bude nutné využívat zdroje fosilní. Jak je vidět z obrázku produkce emisí na jednotku energie produkované jednotlivými zdroji nejsou plynové vůči uhelným žádnou výhrou.

Naplnění celkové roční potřeby elektřiny však ještě neznamená, že máme vyhráno. Je třeba naplnit i druhou podmínku, která se týká nutnosti zajistit v každém okamžiku dostatečný výkon k naplnění potřeby. I proto je nutné budovat spolupracující mix s intenzivním zapojením nízkoemisních zdrojů do regulace.

Měli bychom si dát pozor, abychom kvůli fanatickému boji za snížení emisí CO2 své životní prostředí. K takovým koncům by mohly vést některé scénáře prosazované právě zelenými aktivisty. Krásná krajina na Šumavě. (Foto Vladimír Wagner).

Závěr

Pochopitelně existují hlavně mezi zelenými aktivistickými organizacemi představy, že je možné postavit českou elektroenergetiku dominantně na fotovoltaických a větrných zdrojích bez výstavby nových jaderných bloků. Jako příklad může sloužit nedávná studie vypracovaná německými organizacemi propagujícími Energiewende a jejich scénář pro Českou republiku. Ovšem představa v jejich scénářích bez uhlí počítá v roce 2040 s 20 GW fotovoltaiky a 8 GW větrných turbín, což je hodně mimo realitu. Odkazuje se sice možný principiální technický potenciál fotovoltaiky je 223 GW a větru 76 GW. Ovšem ten nepočítá s osídlením krajiny lidmi a jejími dalšími funkcemi. A už vůbec ne s reálnou možností výstavby. Ještě bych připomenul, že zmíněné scénáře počítají s Dukovany v provozu (ty však, pokud už nebudou zavřeny, se budou k odstavení chystat) a významným podílem plynu, tedy i emisí CO2.

I na tom, jak se nám podaří vypořádat s přechodem na nízkoemisní energetiku závisí, jestli krajina v okolí Modravy zůstane stále tak krásná (foto Vladimír Wagner).

Je vidět, že není shoda na potenciální možnosti jednotlivých zdrojů a možné rychlosti jejich zavádění. Ze zmíněných důvodů už velmi dlouho budování nových nízkoemisních zdrojů stagnuje. Instalovaný výkon fotovoltaiky po rychlém nárůstu na 2 GWp už deset let stagnuje nebo dokonce klesá. Výstavba nových větrných zdrojů už u nás v podstatě stagnuje řadu let a teprve nedávno překonal instalovaný výkon hodnotu 300 MW. Jaderné bloky mají nyní dohromady výkon 4,2 GW. Připomeňme, že v roce 2011 bylo dokončeno vylepšování Dukovan a jejich výkon vzrostl zhruba o 280 MWe. Vylepšení Temelína přidalo dalších 164 MWe. To je dohromady 444 MWe, což je více, než je celkový výkon větrných elektráren.

Pokud chceme vybudovat do poloviny století v Česku nízkoemisní energetiku, musíme ! společně ! vybudovat nejméně 4 GWp, a nejlépe 9 GWp ve fotovoltaice (v tom je započtena i náhrada současných 2 GWp), zhruba 3 GW ve větru a nejméně dva jaderné bloky, ještě lépe však čtyři. Fotovoltaické zdroje by měly být hlavně v decentralizované podobě, na budovách či průmyslových areálech a v kombinaci s inteligentní akumulací, spotřebou, případně doplněna malými flexibilními plynovými zdroji. V našich předpokladech neuvažujeme růst spotřeby elektřiny, který přinese elektromobilita a elektrifikace dalších oblastí. Proto zde bude i velká potřeba úspor a prostoru pro ně. Stejně tak je určitě dostatek místa pro využití spalování odpadu a biomasy, hlavně té odpadní. Ovšem zde by měly mít u odpadu prioritu recyklace, u biomasy pak výroba potravin a ekologická funkce krajiny.

Pro každou oblast samostatně je to obrovská výzva. Když vezmeme v úvahu dosavadní vývoj hlavně u nás, tak to vypadá téměř nedosažitelně. Proto by se každý obor měl snažit místo boje proti jiným zdrojům soustředit na to, aby ukázal, že dokáže efektivně budovat zdroje své a vytvořit svou část nízkoemisního mixu. Je nutné najít vhodný finanční model pro každou oblast a odstranit překážky v realizaci konkrétních zdrojů a jejich efektivního zapojení do společně fungujícího mixu. O tom, jak by takové prokázání schopností v jednotlivých oblastech mělo vypadat, jsem nedávno podrobně popsal. Schopnosti by se měly ukázat na prvních megawattech efektivních kombinací decentralizovaných fotovoltaických a větrných zdrojů s akumulaci a inteligentní spotřebou a prvním jaderném bloku v Dukovanech. Poslední vývoj v zavádění reaktorů III. generace ukazuje, že bude dostatek zkušeností při výběru konkrétního modelu.

Na základě zkušeností z těchto akcí by se pak mělo napřít všechno úsilí k postupnému a bezpečnému přechodu k nízkoemisnímu mixu. Při něm se neobejdeme i bez efektivního využití plynových i uhelných zdrojů, které musí zajistit dostatek elektřiny, a hlavně regulační schopnosti soustavy do doby, než se je podaří nahradit zdroji nízkoemisními. Musíme mít na paměti, že potřebujeme efektivní spolupracující mix, a ne maximalizaci podílu nějakého konkrétního zdroje. Pokud se nám nepodaří nalézt shodu a nezačneme konečně reálně na přechodu k nízkoemisnímu mixu pracovat, můžou nastat nejen v energetice hodně velké problémy. Společnost a její ekonomická konkurenceschopnost, a nejen tím i životní úroveň, je na spolehlivé a levné dodávce elektřiny životně závislá.

Psáno pro servery Oenergetice, Osel a Ekolist.

Štítky:Názor

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(52)
Milan Vaněček
16. září 2020, 19:32

To, co navrhuje pan Wagner, představuje nejdražší a nejriskantnější řešení odklonu od uhelných elektráren. Že je to řešení nejdražší a nejzdlouhavější co se týče výstavby je nejlépe vidět na probíhajících stavbách JE v EU, které jsou již v pokročilém stupni realizace (Flamanville, Olkiluoto, Mochovce) či se teprve začínají realizovat (Hinkley Point). Ceny investice eskalují, a provozně pak kontrahovaná elektřina (CfD v Anglii) je více než dvojnásobkem ceny tržní.

Ani Čína, prý nejlevnější a nejrychlejší, nás nezachrání. Když si přečteme dnešní informaci zde na webu „Čína očekává expanzi jaderných zdrojů“ tak se dočteme, že u jejich reaktorů CAP1400, ve výstavbě, jsou předpokládané náklady na vyrobenou kWh 6 US centů, tj asi naše 1 koruna 40 haléřů. Srovnejte to třeba s poslední fotovoltaickou aukcí v Portugalsku s cenou z FVE zhruba 30 haléřů za kWh.

A lze oprávněně očekávat, že ceny v EU čínské ceny výrazně převýší.

A proč stavba JE představuje v dlouhodobém horizontu v EU riziko? „Stará, dominantní část EU“: Německo, Španělsko, Portugalsko, Italie, Řecko, Irsko, Nizozemí, Belgie, Rakousko, Dánsko, Švédsko buď jaderné elektrárny nemá nebo země neplánují stavbu nových JE po ukončení životnosti těch starých nebo je urychleně zavírají.

Láďa
16. září 2020, 22:03

60 haléřů za kW budou mít jen ve dne pane Vaněček! Za kolik bude v noci?

Marek Kuchejda
16. září 2020, 22:28

Pan Vaněček v noci spí a proto žádnou elektřinu nepotřebuje.

pr
22. září 2020, 05:42

Kromě toho, že těch 0,6Kč/kW je matematický nesmysl, tak nám sdělte proč počítat náklady na jednotkový výkon a ne na vyrobenou jednotku?

pr
22. září 2020, 05:42

Kromě toho, že těch 0,6Kč/kW je matematický nesmysl, tak nám sdělte proč počítat náklady na jednotkový výkon a ne na vyrobenou jednotku?

pr
22. září 2020, 05:43

Kromě toho, že těch 0,6Kč/kW je matematický nesmysl, tak nám sdělte proč počítat náklady na jednotkový výkon a ne na vyrobenou jednotku?

pr
22. září 2020, 05:44

Kromě toho, že těch 0,6Kč/kW je matematický nesmysl, tak nám sdělte proč počítat náklady na jednotkový výkon a ne na vyrobenou jednotku?

pr
22. září 2020, 05:44

Kromě toho, že těch 0,6Kč/kW je matematický nesmysl, tak nám sdělte proč počítat náklady na jednotkový výkon a ne na vyrobenou jednotku?

Vladimír Wagner
16. září 2020, 22:39

Daný případ portugalské aukce je velice dobře popsán i na tomto serveru: https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/portugalske-solarni-aukci-padl-svetovy-cenovy-rekord a pan Vaněček dobře ví, a byl na to několikrát upozorněn, že jeho ohánění se danou cenou ve velmi specifickém a malém segmentu aukce je mimo mísu. Přesto se touto cenou stále ohání.

MK
17. září 2020, 09:11

Člověče, vy jste ten největší demagog a debil, jakýho jsem zažil. Čtu ty vaše pýplody už nějakou dobu, kdo vás za to platí? Nebo jste fakt tak blbej? K tématu: kolegové vám už (a opět) vysvětlili, že se oháníte naprosto falešnými argumenty, ale to vy víte.

T
16. září 2020, 20:03

Clanek je o Ceske republice a ne o Portugalsku,srovnavat muzete pouze ve stejne zemepisne POLOZE!!! Max se sousedy...

Milan Vaněček
16. září 2020, 21:31

FV panel Vám vyrobí v Portugalsku zhruba 1,7 více elektřiny za rok než na jižní Moravě. Ne 4x či 5x více.

Rostislav Žídek
17. září 2020, 01:31

Na druhou stranu jadro, uhli nebo plyn vam vyrobi stejne v CR jako v Portugalsku.

Jaroslav Novák
16. září 2020, 21:51

Budou-li o energetice rozhodovat odpovědní národohospodáři, tak rozhodnou takto: ETE12 rozšíříme o stejnou technologie ETE34 neprodleně zahájíme jednání s českým energetickým průmyslem, poté se přejde na TETOV 1234 a Březno1234, konečná cena 1 bloku 100mld.Kč doba výstavby 60 měsíců, PD stávajícího stavu ETE12, Dukovany 56 zahájit v r. 2035, souběžně běží výstavba několik PVE s A=4GWh,........budou-li o zdrojích EPS rozhodovat učitelé a právníci+epidomologové, elektřina nebude!!! a o to jim jde, chaos zmatek krach.

Josef
16. září 2020, 22:23

Děkuji panu Wagnerovi za pěkný článek. Jeho vize má sice logiku jenže bohužel je to vize budoucnosti na kterou se díváme dnešníma očima.

1) regulace sítě je velmi důležitá a pan Wagner navrhuje pro tuto regulaci zajistit dostatek regulace v podobě plynových el. ono to vypadá dobře právě a jen když se na problém díváme dnešníma očima, ale my řešíme budoucnost v roce 2035 bude na silnicích 1,5 milionů el. mobilů - minimálně , ty budou mít kapacitu baterií asi 120GWh pokud máme rozdíl spotřeby mezi dnem a nocí na 8 hodin cca 2GW , pak denní rozdíl ve spotřebě je 16GWh, takže už v roce 2035 budou EV teoreticky dávat cca týdenní regulaci, po roce 2035 už se k nám nebudou dovážet ani prodávat jiná než el. auta, což povede na to, že každý rok přibude 300 -400 tis el. mobilů. Takže v roce 2050 bude jezdit nejméně 5 milionů el. mobilů i kdyby měly průměrnou kapacitou baterie jen 100kWh pak je to 500GWh regulační energie a to je prosím více než měsíční regulace el. energie pro den x noc diagram. Z toho usuzuji, že křivka spotřeby el. energie bude už okolo roku 2030 prakticky plochá, síť bude potřebovat minimum regulačních zdrojů !

2) v další části článku se pan Wagner zabývá OZE. Otázka je proč tyto zdroje podporovat, pokud bude výhodné je budovat vzniknou sami, s regulací nebude problém, protože jejich nestabilitu postupně vyrovnají el. mobily, které se budou nabíjet v dynamických tarifech. Podporu si tyto zdroje příliš nezaslouží, protože jsou nespolehlivé a ve výsledku vedou k nutnosti stavby dalších elektráren, které budou zapojovány do sítě ve dnech s nevhodným počasím - nic takového z principu nemůžeme potřebovat.

3) pokud mluvíme o dekarbonizaci, pak je třeba si uvědomit, že el. energie tvoří 20% naší spotřeby a zhruba 30% našich emisí CO2. Kdybychom všechnu el. energii vyráběli pomocí jádra +oze, pak stejně 70% emisí zůstane. Spotřeba el. energie se musí nejméně zdvojnásobit a to pro vytápění budov , el. mobilitu , průmyslové procesy + maximální využití úspor jedině tím lze zajistit odklon od fosilních paliv. Potřebujeme reálně asi 12 jaderných bloků. Navíc by měli být vhodně rozmístněné pro využití odpadního tepla. Samozřejmě bude třeba repasovat jadernou el. Dukovany technologií žíhání reaktorů.

4) hlavní problémy ,který nová energetika bude mít jsou zejména v rozdílné spotřebě mezi chladnou a teplou částí roku. I když bude roční spotřeba naplněna, pak rozhodně nebude naplněna vysoká spotřeba el. energie v mrazivých dnech a to i když budu EV zapojeny do akumulace a mohou mít v případné vlně mrazů méně nabité baterie a nebo si je majitelé naopak nabijí předem aby nemuseli nabíjet za draho / podle předpovědi počasí / enormní rozdíl mezi spotřebou v mrazech a v létě bude problém navíc ho bude ještě umocňovat výroba el. energie v FV panelů Nemožnost využití plynu a dalších paliv, které se snadno skladují by vedla k tomu ,že by muselo existovat velké množství zdrojů a robustní sítě prakticky jen pro 20 mrazivých dní v roce což vede nevyhnutelně na vysoké ceny el. energie. Protože fixních náklady zdrojů a drátů se prostě rozpočítají do nízké průměrné spotřeby Z tohoto pohledu je bohužel plný přechod na el. energii nereálný a dojde na výrobu umělých paliv a syntetického plynu, obojí se bude vyrábět z přebytků el. energie skladovat pro chladné období bez tohoto opatření se nelze zbavit závislosti na fosilních palivech. Bohužel to povede také k jedné věci - konverzní faktor plně syntetických paliv je nízký a cena těchto paliv a energie z nich vyrobené bude vysoká až enormní, lze poroto očekávat využití biopaliv.

Vladimír Wagner
16. září 2020, 23:08

Vše podstatné je v článku, tak jen pár poznámek:

1) Názory na to, jestli elektromobilita pomůže k regulaci nebo naopak elektrickou síť budou rozhazovat se názor liší. Vaše představa, jak elektromobily budou sloužit jako hlavní zdroj regulace je extrémní názor z té jedné strany. Dovolil bych si jen připomenout, že automobil slouží danému člověku (rodině, zaměstnanci) jako prostředek k dopravě v době, kdy se někam přepravit potřebuje. Nekupuje si ho proto, aby zajišťoval regulaci elektrické sítě.

2) V dnešní době deformace trhu velice těžko bez podpory postavíte cokoliv. Pokud chceme přejít k nízkoemisní energetice, tak ji musíme podpořit (netýká se to jen finanční podpory). Zase zde zastáváte extrémní názor: žádná podpora OZE.

3) Výroba elektřiny je tou nejjednodušší částí při cestě ke snižování emisí. Je ji potřeba vyřešit před tím, než se postíme do elektrifikace ostatních oblastí a přistoupíme k odstraňování emisí i v jiných oblastech lidské činnosti. Článek je zaměřen na období následujících dvaceti až třiceti let. A v té době bude dominantně přechod k nízkým emisím v elektroenergetice. Kolik nakonec bude jaderných bloků a jakého typu je opravdu otázka daleko vzdálenější. Házet počty 12 je ne úplně smysluplné. Jen poznámka k Dukovanem. Svědečné vzorky zatím ukazují, že dukovanské reaktory pravděpodobně nebude třeba vyžíhat, i kdyby běžely 60 let. U nich je limita životnosti dominantně politická.

4) Otázka P2G a syntetických paliv je zatím v testovacím a vývojovém režimu. Kdy se dostane do širší praxe, je otázkou otevřenou a určitě se to netýká období, kterému se věnuje můj článek. Na druhé straně je to oblast, která může být v budoucnu klíčová. Osobně si myslím, že přechod na biopaliva by byl pro životní prostředí katastrofou, pokud zde nedojde k nějakému totálnímu zlomu. Takový však nelze čekat v době, které se věnuje článek.

Josef
17. září 2020, 00:31

Děkuji za odpověď. To že EV se budou dominantně podílet na regulaci sítě není extrémní názor, ale regule EU, protože domácnosti z vyšší spotřebou budou povinně zařazeny do tzv. dynamických tarifů , to znamená, že pro ně bude nejvýhodnější, aby nabíjení jejich EV probíhalo v době nízké spotřeby el. energie a řídil ho plně distributor nebo obchodník. Baterie budou velké a nebude se nabíjet každý den na cestu do práce, nebylo by logické jít jinou cestou než touto. Co se týče poskytnutí kladného výkonu to je otázkou druhou nicméně při životnosti baterie 1500 cyklů a dojezdu 500 -800km bude životnost baterie až milion km. EV bude vlastnit většina národa včetně důchodců s malým nájezdem těch bude několik milionů, baterie navíc také stárne , takže šetřit jí nemá až takový smysl, proto lze očekávat že se mnoho EV zapojí i do poskytnutí kladného výkonu - s regulací sítě rozhodně nebude problém...

2) máte pravdu ceny el. energie jsou deformované ale to se bude měnit výše podpor bude dále klesat , tím i míra deformace trhu.

3) pokud berete v úvahu plnou dekarbonizaci jako rok 2050 pak se nelze soustředit pouze na elektroenergetiku. Co se životnosti Dukovan týče, pak JE kromě reaktoru příliš omezenou životnost nemá a nedovedu si představit jejich uzavření z politických důvodů za jádro u nás není alternativa.

4) v tom se mýlíte ta paliva nastoupí rychle , protože v zemích s velkým podílem OZE bude v létě el. energie nevyužitelná typickým příkladem bude Německo, jediný způsob jak energii využít jsou syntetická paliva. Co se týče biopaliv lze využít třeba dřevní odpad , když budovy přejdou na tepelná čerpadla bude dřeva pro výrobu biopaliv dostatek.

Pozor na předpoklady lineárního průběhu tak to nefunguje podívejte se na na LED diody v roce 2008 stála LED žárovka s mizernou účinností 1000kč dnes stojí s 2 násobnou účinností 80 kč Za 10 let bude stát EV podobné peníze jako auto se spalovacím motorem a ujede 600km, provozní náklady minimální.

Petr Poruban
17. září 2020, 19:46

Pokud budou baterie elektromobilů sloužit k regulaci sítě, prodělají mnohem více cyklů nabíjení/vybíjení, než pokud budou sloužit jen k nabití a jízdě. Tím se zkrátí životnost baterií. Nedá se potom jednoduše vynásobit počet cyklů s dojezdem a prohlásit, že životnost baterie bude milion km.

Nevidím jako reálné, že si lidi nechají pro nic za nic ničit svoji investici do baterie a poskytovat ji pro tyhle účely.

Pokud se za opotřebení baterie bude platit, zase se prodraží cena energie.

Pochybuji taky, že si někdo nabije elektromobil a poté v době nedostatku energie bude riskovat, že v případě déle trvajícího nedostatku nebude mít pojízdné auto, nebo bude muset znovu nabíjet za vyšší cenu, protože umožnil přelít původní energii se značnou ztrátou jinam. Viděl bych to tak, že si jednou nabité auto odpojí a energii si nechá pro sebe.

Pavel K
17. září 2020, 20:46

Tipuji z Vaseho komentare, ze nemate BEV.

Samozrejme to Josef mirne prehnal, majitele BEV nebuou poskytovat jako zalohu celou ani pulku sve kapacity ale treba jen 10 az 20 %. Diky tomu ale ziskaji nejaky benefit (nabijeni doma nebo na cestach zdarma nebo za vyhodnou cenu). Toto je ale hudba budoucnosti a jak vidite, technologie baterii jde hodne dopredu. Staci, kdyz se do aut daji LiFePO, ktere maji 6000 plnych cyklu, tak takovou 50 kWh baterii jen malokdo za zivotnost auta ujezdi (to je cca 1,5 mil km). Samozrejme v te dobe mohou byt bezne v autech solid state baterie, ci jine dlouhoveke obdoby. No a kdo tak moc jezdi, tak tuto sluzbu nevyuzije. Navic pokud baterii v rozmezi deseti procent, pak se prepoctena cyklovatelnost na 0 - 100 % prodlouzi o rad (pred par mesici jsem cetl studii). Ale clovek ji ani nepotrebuje, staci si uvedomit, kolik cyklu udela HEV ci PHEV a to jen kvuli aspon 40% bufferu.

pr
22. září 2020, 06:04

Já BEV vlastním a souhlasím s ním. Rozhodně nebudu podporovat socialistické pokusy znárodňovat můj majetek (akumulátor). Pokud bude někomu sloužit, tak to budu já a ne nějaký vychc.ný podnikavec. Za své soudruzi kapitalisté, za své! Karta se obrátila. Domácnosti jsou v klidu a vy se konečně budete smažit, pokud si elektřinu nezajistíte sami.

Lukáš Šebesta
21. září 2020, 12:05

K vašemu dotazu bych si prosím dovolil tyto otázky:

1) s čím budou normální lidi po přechodu na EV o víkendu jezdit na nákupy, na návštěvu rodiny, na výlety s dětmi, nebo třeba jen vyvézt odpad na sběrný dvůr, když by v tuto dobu měli své EV poskytnout k regulaci sítě

2) jezera toxických kalů, která vznikají při těžbě a zpracování surovin pro akumulátory a která se čas od času vylijí do okolí by jste si přál zanechat v Číně, nebo zavést i u nás?

Jan Moučka
17. září 2020, 14:58

Dobrý den, mohl byste sem dát odkaz na reguli EU pro to, že EV se budou dominantně podílet na regulaci sítě vcetně

poskytování vykonu a na povinné zařazování domácností do dynamických tarifů?

Děkuji

Energetik 007
17. září 2020, 05:44

Ve vší úctě k p. Wágnerovi mi připadá jako lobyista těch pár výrobců plynových turbín GE, Rols Royce ....

Kombinace jádro a VE a PVE jako ve Švýcarsku je logičtější a všechno se v ČR dá vyrobit.

Bizon
17. září 2020, 18:18

Plynové turbíny žádné lobbysty nepotřebují, jsou dnes mimořádně populární tak jako tak. S OZE energetikou jsou podle mně spojeny ještě více než s tradiční. Staví se rychle, levně, palivo je zrovna teď levné, a jsou skvělé na vyrovnávání špiček. Ne že bych tomu super fandil, ale tak to prostě je. V Americe teda mají novou konkurenci, pístové spalovací motory na plyn(ještě rychlejší odezva, a jsou ekfektivnější při parciálním zatížení)

Energetik 007
18. září 2020, 08:45

Sám jsem to dělal loby... to byste se divil kolik jich tady pobíhá a na biolíh z AGF nabízeli turbínu GE u Prahy.

Pístové motory jsou úplně k ničemu velké náklady na údržbu, nízké využití a nic nevydrží, ale mají lepší účinnost

Spalovací turbíny jsou drahé protože vyrobit lopatky hned tak někdo neumí.

S využitím tepla se účinnost srovná ale jsou drahé jako....

Stále trvám na tom, že VE a PVE mají v ČR vysoký potenciál..

Bizon
18. září 2020, 15:23

Já to nevymyslel, taky jsem se docela divil. V Texasu mají 910MWe pístových motorů, v Kansasu a Kalifornii dohromady 1000MWe.

Bizon
18. září 2020, 16:24

Jinak s PVE naprosto souhlasím a VE taky považuji za ty rozumnější z OZE. Bohužel PVE má stejný problém jako jádro, moc veké a drahé, moc velký zásah, takže moc lidí které to ovlivní/nasere. Osobně fandím obojímu, ale praktická realizovatelnost těchto staveb je bohužel nízká=(

luboš
17. září 2020, 08:29

Děkuji panu Wágnerovi, ale i všem ostatním, kteří se účastní diskuze. Každý svým dílem vyjadřuje svoji snahu ze svého pohledu, jak se mít v budoucnu lépe. Elektroenergetika je velmi důležitá, ale je pouze částí, i když velmi podstatnou, pro lidstvo. Náš největší problém jako lidí je v tom, že spousta slušných za něco dobrého bojuje, ale další spousta to dobré boří za účelem nemravného zisku. Jeden příklad - vývoj kazítek. I slušní lidé někdy nazývají kazítka ku...tka. Stojí a padá na nich lehký průmysl. Alibisticky na vývoj kazítek reagujeme tak, že se vymyslí zákon nařizující opravitelnost zboží. Zákon ale neřeší, že náhradní díl a cena opravy bývá vyšší nebo stejně vysoká jako cena výrobku. Příklad - světlomety u osobního auta. Po deseti letech provozu u některých modelů není průhledná hmota, přes kterou žárovka svítí na silnici. Původně byla hmota čirá a průhledná, ale směs je vyvinuta tak, že degraduje časem na hmotu matnou a průsvitnou. Oba nové světlomety svou cenou převyšují cenu vozu po 10-ti letech provozu. Auto s najetými 150 tis. km se dá do šrotu a koupí se nové. Všichni máme zkušenosti s myčkami, pračkami, těsněním u lednic a mrazáků, DVBT2, botami, kolhotami, žehličkami,...Utrácení peněz občany a státem je priorita. Když utrácení vázne, půjčíme si peníze na státní dluh a utrácení podpoříme. Je toto cesta k uhlíkové neutralitě? Asi ne. Tímto příspěvkem Vám všem nechci brát chuť do další práce, naopak. Zkuste ovlivnit své kamarády i v jiných oborech k vizi uhlíkové neutrality.

blaha.p
17. září 2020, 09:13

Pane Wagnere, rozepsal jste se hezky, ale topíte se v minulosti, kterou jako fanatický zastánce JE překrucujete všemi směry a nedokážete se od svých mylných předpovědí oprostit. Doporučil bych Vám a mnoha dalším včetně Zemana a Babiše, aby rozhodnutí o energetice ČR dělali lidé, kteří s tím energetickým mixem budou žít, ne lidé kteří se ho nedožijí.

Uvádíte grafy z Německého zatížení CO2, je neuvěřitelné, že si hrajete na odborníka, ale dáte tam graf z roku 2018, který absolutně neodpovídá aktuální situaci. Už tento graf znamená, že celá vaše rádoby studie je tak maximálně dobrá do Sputniku a splňuje definici Fake news.

Poradím vám, příště vezměte data z grafu z roku 2012, tam vám to výjde ještě mnohem lépe.

Tak a teď nějaká fakta, na rozdíl od vašich pocitů a fanatických přání.

Podíl vyrobené energie dle zdrojů Německo 2018 x 2019 x 2020:

2018:

Uhlí vyrobeno = 204 TWh (podíl 37%)

Vítr + Slunce = 157 TWh (podíl 29%)

2019:

Uhlí vyrobeno = 151 TWh (podíl 30%)

Vítr + Slunce = 174 TWh (podíl 33%)

2020:

Uhlí vyrobeno = cca 100 TWh (podíl 20%) za pouhé dva roky pokles o 100 TWh!!!!

Vítr + Slunce = cca 190 TWh (podíl 38%) do výroby ze Slunce nejsou samozřejmě započteny střešní FVE pro svojí spotřebu v Německu cca 1,7 mil. instalaci. Pro vaši představu ročně jen v tomto segmentu přibude cca 1 TWh nové elektřiny, která samozřejmě snižuje potřebu energie z uhlí, plynu, JE.

Pozn. I v zimním a ponurém únoru vyrobí FVE Německa víc elektrické energie než obě naše JE elektrárny. Ten směr v budoucnu je jednoznačný (v období od dubna do září) budou dominovat v celé Evropě FVE (už teď je v Německu tento zdroj od dubna do září vůbec největším výrobcem elektrické energie) od října do února bude dominovat energie z VTE. Ještě poznámka: jestli si myslíte, že EU nám dá peníze na JE, tak to se rozhodně mýlíte, na JE nám nedá ani €. Dá nám na VTE a FVE, nebo nic.

A naše případné peníze na JE mizí a v blízké budoucnosti zmizí v Covid dluhu, který tato vláda rozjela. Baví mě představa energetické koncepce, že v roce 2050 bude podíl JE = 50%, to by znamenalo postavit a rozestavět během 30 let cca 6 nových bloků, všichni víme, že s odřenýma ušima v roce 2040 postavíme upoceně jeden blok.

Emil
17. září 2020, 11:30

Když už píšete o tom, co vás baví, tak mě zase baví představa, že si někdo myslí, že odpověď na otázku "Co dělat právě nyní v české energetice" vyčte z koláčových grafů výroby elektřiny v Německu za poslední dva a tři čtvrtě roku.

Kamil Kubů
17. září 2020, 14:15

Pane Bláho, nejste náhodou žákem nebo blízkým spolupracovníkem p. Vaněčka? Promiňte mi ten osobní přístup, ale způsob Vaší argumentace je natolik podobný tomu jeho, že jsem se neudržel.

Vytknete p. Wágnerovi, že nás tady mate pocity a fanatickými přáními o zátěži CO2, nabídnete místo toho "fakta", a uvedete roční souhrny vygenerované energie, ze kterých ta zátěž není vůbec zřejmá!

Co kdybyste si místo toho otevřel skutečně aktuální data na webu Agora, kde je vidět průběh výroby a včetně zátěže CO2 za poslední rok a zkusil nám nějak interpretovat následující skutečnosti jako dominanci OZE zdrojů:

CO2 zátěž zcela výjimečně klesne pod 200 g/kWh a v zimních měsících se zcela běžně pohybuje okolo 400 g/kWh.

Od října 2019 do února 2020 je možné identifikovat několik období o délce alespoň týden, kdy FVE+VTE nebyly schopny dodat ani ne třetinu potřebné spotřeby.

Skutečnost, že i v zimních měsících vyrobí německé VTE více než naše JE je pro naší energetickou soustavu prakticky irelevantní, pokud naše soustava nemá PPA na potřebnou kapacitu dodávanou těmito zdroji.

Karlos
17. září 2020, 10:27

Já nevím, ale dovozovat dlouhodobý trend z posledních dvou let?

Co jen se to v tom roce 2020 stalo?...

Pavel K
17. září 2020, 10:29

A co se stalo v 2019? Tam je tez znat slusna zmena.

Emil
17. září 2020, 13:20

V roce 2019 hlavně došlo v Německu k poklesu domácí spotřeby, dále k poklesu vývozu a částečnému přechodu z uhlí na plyn vlivem vyšší ceny emisních povolenek. Vyšší výroba v OZE tak není zdaleka jediným a dokonce ani nejvýznamnějším faktorem nižší výroby z uhlí, jak se snaží tvrdit pan Bláha.

Josef Janovec
17. září 2020, 12:23

Děkuji pane Wagnerovi za článek. Přesto se domnívám, že část čtenářů jej nepochopila. Z článku vyplývá několik faktů. Ve 30. letech bude odstaveno cca 60% výrobních kapacit a to, že je nepostavíte přes noc. Čekat na nové technologie, co budou za 15-20 let nelze. Je ale nutné se připravit, mít připravené projekty přes celý energetický mix, počítat s jejich časovou náročností a průběžně je realizovat. Rozhodně bych se nespoléhal na masivní dovoz el.energie.

Jaroslav Studnička
17. září 2020, 13:22

Souhlasím pane Janovec. Taky se domnívám, že někteří diskutující článek nepochopili a dále mylně chápou pana Wagnera.

Pan Wagner i zde na těchto stránkách několikrát uváděl, že je pro dosažení plánované uhlíkové neutrality vhodné vybudovat optimální energetický mix založení na JE a OZE.

pr
22. září 2020, 06:16

Ale pochopili jsme pana Wagnera. Jasně jsme pochopili jeho snahu udržet socialismus v energetice i v následujícím období. Ty kecy o ekonomismu a blahu společnosti jsou opravdu výživné. Hlavně, že náklady na páně Wagnera propagovanou technickou dokonalost zaplatí bába Dymáková (daňový poplatník) a zisky jak z výstavby, tak potom z produktu socialisticky dotovaného zdroje si podnikavec vyveze na sejšely. Slovy klasika - chce se mi zvracet!

KeB
17. září 2020, 13:55

Dobrý den, pane Wagnere, mám na vás dotaz. Opravdu věříte tomu že v České republice, kde nám trvá postavit 1 km dálnice 10 let, dokážeme postavit jednu z nejsložitějších technických staveb jakou svět zná , jadernou elektrárnu za 6 let a 160 miliard Kč. Teda pokud se odhad ceny opět nezměnil, protože se mění stejně rychle jako opatření proti koronaviru.

Já tomu upřímně nevěřím. Osobně se domnívám že výstavba nových bloků jaderných elektráren dopadne stejně jako milošův vysněný projekt kanál Odra Dunaj Labe. Čili že jen na studiích se profinancuje bambilion peněz, aby nakonec bylo jasné, že se to nevyplatí a skončí to pod stolem.

A ještě jeden dummy dotaz, na vás protože o JE víte mega hodně. Už je někde v provozu reaktor, který dokáže prepalit vyhořelé palivo nebo je to stále jen Technická chiméra?

Děkuji za odpovědi KeB

Vladimír Wagner
17. září 2020, 14:51

Vzhledem k tomu, že Česká republika dokázala postavit dva bloky v elektrárně Temelín, tak si myslím, že by to měla dokázat.

Na druhé straně mám dotaz na Vás. Postavit ekvivalent výroby těchto jaderných bloků ve větru, fotovoltaice či vodních elektrárnách je řádově náročnější. Při Vaší nevíře ve schopnosti v Česku něco postavit je tak jasné, že Česká republika skončí podle Vás zákonitě bez elektřiny a krachem. Současníci už podle Vás totiž, na rozdíl od předchozí generace, už nic nedokáží. Takže nemá cenu nic dělat. Nebo jsem Vás pochopil špatně?

Pokud jde o bloky využívající vyhořelé palivo. Částečně vyhořelé palivo využívají i klasické reaktory. Jde o palivo typu MOX. Reaktory III. generace už mohou jet z velké části, či dokonce čistě na MOX. Daleko efektivnější jsou v tomto směru rychlé reaktory. Dva pracují jako klasická elektrárna v Rusku a připravuje se zde komerční blok k hromadné výstavbě. Prototypové zařízení je v Číně a nyní se zde buduje první blok komerčního modelu. V Indii se jeho zprovoznění zpožďuje. Ono to má smysl při hromadnějším využití jaderné energetiky. Zatím je toho vyhořelého paliva velmi málo a zároveň je čerstvé palivo velice levné.

keb
17. září 2020, 15:27

Nenapsal jsem to úplně správně. Chtěl jsem říct, jestli věříte tomu,že to postavíme v termínu a za daný rozpočet. To je totiž to čemu nevěřím, nepochybuji o tom, že postavit JE zvládneme, ale podle mne nám tobude trvat mnohonásobně déle a bude to stát mnohonásobně více. Jak ukazují příklady kolem nás a to předpokládám,že třeba ve Finsku není taková korupce a kamaradíčkování jako u nás. Navíc předpokládám, že každé zdržení a zdražení ještě zhorší už zak diskutabilní ekonomickou rentabilitu projektu. Už ten podivný slepenec státní podpory, garantované výkupní ceny a bezúročných půjček mluví sám za sebe a cosi vypovídá reálné rentabilitě.

Cose týče druhé části problému, jak tedy zabezpečit výrobu el. To nevím, ale obávám se, že to politici,kteří nedohlédnu za rámec svého volebního období, také neví a ani se tím nezabývají. No budocnost bude eště zajímavá.

Za ostatní odpovědi děkuji :)

KeB
17. září 2020, 15:36

Eh, nenapsal sem to správně. Můj dotat měl znít: Věříte tomu, že v Čr dokážeme postavit JE za uvedený čas a za daný rozpočet, který se mimochodem stále mění? Já tomu totitž něvěřím, nepochybuji o tom, že postavit JE dokážeme, ale za mnohem dráž a za mnohem delší dobu, což ještě zhorší už tak diskutabilní ekonomičnost celého projektu. Upřímně pochybuji, že zrovna v ČR dokážeme to co se nedaří kolem nás. Viz třeba Olkiluoto.

Nehledě na další faktory, jako je nestabilní politická situace, relativní odpor EU k jádru, všeobecná korupce týkající se stavebních zakázek v ČR atd.

To je to čemu nevěřím, bohužel.

za ostatní odpo díky :)

Alda
18. září 2020, 18:07

Mám dotaz jestli by šlo reálně použít k akumulaci energie a regulaci sítě stlačený vzduch (kompresor,nádrž,turbina) a jaká by mohla být účinost oproti bateriovým uložištím

Pavel K
18. září 2020, 18:50

A pouzit na to hlubinne (cernouhelne) doly? No a jeste bych to vytunil spoustenim / vytahovanim zavazi - 2 akumulace v jednom.

Alda
19. září 2020, 11:05

no to závaží mě taky napadlo ale v tubusech větrníků jenže by s tím bylo asi víc problémů než užitku

Bizon
19. září 2020, 14:12

Ha ha, to mně nenapadlo:D Ta závaží zní zajímavě, chce to ale praktické zkušenosti, zatím není jasné jaké tam budou mechanické ztráty. Mně se hodně líbí setrvačníky, ale ty se teď nějak zasekly=/

Bizon
18. září 2020, 21:14

Mrkněte na Wiki, jmenuje se to Compresse Air Energy Storage. Největší problém je že při expanzi se vzduch ochlazuje, takže se většinou používá palivo na jeho ohřívání. Bez paliva nebo uskladnění kompresního tepla je účinnost katastrofální.

alda
19. září 2020, 11:01

díky myslel jsem že to nebude jenom tak jinak by se to používalo

Pavel K
19. září 2020, 11:41

Myslite, z eby byl problem i v tech hlubinnych dolech? Ohrev pri stlaceni by se docela dlouho akumuloval do skaly, navic pokud by toi byla dlouhodoba akumulace, tak zeme je v hloubce docela tepla a sna dby stihala ohrivat plyn pri pozvolnem uvolnovani tlaku. Nebo tam hraje roli kazdy stupen?

Bizon
19. září 2020, 13:55

Nejsu si jistý kolik tepla bychom byli schopní reálně vrátit tomu plynu z ohřáté skály. Ne že by hrál roli každý stupeň, ale bojím se že bude buď malý rozdíl teplot nebo velké ztráty.

Pneumatické systémy jsou známy přes sto let, používají se na různé katapulty, pohon nářadí, větrovky(vzduchovky s tlakovou bombou), ... Kdyby bylo praktické uchovávat tak velké množství energie, tak už by se to zkoušelo. On ale krom nízké efektivity stlačený vzduch má i hodně nízkou energetickou hustotu.

Napadají mně první námořní torpéda která byla na stlačený vzduch, ale velice rychle se přidalo palivo protože to řádově zvětšilo množstí plynu pro pneumatický motor, tedy i získanou energii, a s ní vyšší dojezd, rychlost i hmotnost hlavice.

Pavel K
19. září 2020, 14:50

Energetickou hustotu bych neresil, pokud mame k dispzici nekolika kilometrove doly. Nebo co se s nimi planuje? Efektivita, to uz je neco jineho.

Bizon
19. září 2020, 16:31

S tou energetickou hustotou máte pravdu. Všechny doly asi nebudou vhodné (těsnost?), ale zemní plyn se tak dnes normálně skladuje takže to jde.

Ono čistě fyzikálně: když komprese/expanze probíhá pomalu tak je teplota téměř konstantní a jde o téměř rovnovážný děj se solidní účinností. V praxi ale potřebujeme ukládat i čerpat rychle, komprese a expanze bude nerovnovážná a účinnost bez skladování tepla se stává katastrofální.

Jednu dobu jsem to studoval hodně, stejně jako setrvačníky a jiné pseudo-baterky, ale většina těchto systémů v praxi není uplně atraktivní. Bojím se že jako civilizace jsme rozmazlení hustou intenzivní energií fosilních paliv. Existují demonstrátory/pilotní projekty na to tlako-vzduché ukládání energie i s ukládáním tepla do roztavené soli, ale nevím jestli je to složité nebo drahé protože většina to teplo stejně dělá spalováním plynu..

PetrV
21. září 2020, 03:36

Pred mesicem mě zaujal tento clanek na oslovi: https://www.osel.cz/11315-novy-elektrokatalyzator-exceluje-ve-vyrobe-etanolu-z-oxidu-uhliciteho-a-vody.html

Etanol se pohodlně skladuje a je jako palivo pouzitelny kdykoliv.

Vsechny ostatní akumulace jsou něčím komplikované, tak jsem zvedav, co to bude tady.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se