Může být shoda na energetické koncepci v Česku?
Stále více se blíží zlomové období z hlediska energetiky v našem regionu i celé Evropě. Je tak stále důležitější, aby se v Česku přistoupilo k radikálnějším krokům, které by umožnily přechod a modernizaci naší energetiky. Je však vidět, že se zatím nedaří nalézt shodu a realizovat potřebné konkrétní kroky.
V poslední době se však zdá, že se začíná objevovat určitá širší vůle ke kompromisu a shodě. Příkladem můžou být materiály Stínové uhelné komise k jaderné energetice. Tato je dominantně tvořena reprezentanty protijaderně nastavených environmentálních aktivistických skupin. Přesto je k možnému využití jaderné energie při přechodu k nízkoemisní energetice v Česku poměrně velmi vstřícná. Je pochopitelně otázkou, do jaké míry návrh reprezentuje shodu komise a do jaké míry jde o názor daného jejího člena. Přesto by to mohlo znamenat určitý posun v prioritách a ochotu k hledání kompromisu s cílem reálného posunu na cestě k dosažení snížení emisí.
Na čem by nejspíše mohla panovat shoda
Proto bych se pokusil formulovat základní mantinely, které ohraničují budoucí cestu energetiky u nás a mohly by být v Česku základem širší shody. Jde o těchto několik důležitých faktů.
Je nesporné, že Česko a celá Evropa odejde od uhlí a s největší pravděpodobností bude stále větší tlak na odchod i od dalších fosilních zdrojů a prosazování snížení emisí oxidu uhličitého. Je tak třeba počítat například s růstem ceny emisních povolenek v Evropské unii a zavádění dalších nástrojů pro omezování emisí oxidu uhličitého.
Česká republika tak musí zvýšit podíl nízkoemisních zdrojů ve svém energetickém mixu. Nemá větrné pobřeží a její geografická poloha a poměrně vysoká hustota osídlení omezuje možnosti využití většiny obnovitelných zdrojů. Musí tak vytvořit rozmanitý energetický mix a nemůže spoléhat na nějaký dominující zdroj, kterým může být voda v Rakousku či Švédsku, vítr v Dánsku, Německu a Velké Británii nebo slunce ve Španělsku a Itálii.
V Česku i Evropě bude sílit tlak na elektrifikaci dopravy i dalších oblastí a zároveň lze čekat tlak na úspory a zvýšení efektivity využití energií. Dopady těchto trendů lze těžko odhadnout, takže budoucí vývoj spotřeby energií u nás lze jen těžko předvídat.
Česká republika je silně zapojena do energetické sítě v regionu a dominantně ovlivňována energetickou koncepcí Německa. Je tak vhodnější, aby energetický mix Česka německý doplňoval, než aby jej kopíroval. V době, kdy budou v Německu přebytky ve výrobě elektřiny, bude i u nás tato komodita laciná.
Shoda nejspíše panuje i v tom, že by bylo dobré nevyvážet fosilní elektřinu. Prioritně pak omezovat výrobu a vývoz té uhelné. Zároveň by však nemělo neuvážené zavírání energetických zdrojů a snížení produkce elektřiny ohrozit dostupnost a cenu elektřiny pro náš průmysl a obyvatelstvo. V Česku je životní úroveň značně závislá na průmyslu a případné zhoršení dostupnosti elektřiny a významné zvýšení její ceny by mohlo mít i dramatické sociální dopady.
V energetice probíhají současně na jedné straně cesta k stále větší centralizaci, na druhé pak se do energetické sítě zapojuje stále větší počet malých decentralizovaných zdrojů. Příkladem toho prvního trendu jsou například velké větrné farmy na severu Evropy, které vyrábí elektřinu pro spotřebitelé ve vzdálenostech mnoha stovek kilometrů. Vede to k nutnosti budovat velmi dlouhá vedení velmi vysokého napětí pro výkony v řádu gigawattů. Že nejde o jednoduchou záležitost, se přesvědčuje Německo, které chce nahradit jaderné a uhelné zdroje v Bavorsku z velké části právě větrnou energii ze severu. Druhý trend je symbolizován například stále větším počtem fotovoltaických zdrojů na střechách budov a nutností tyto fluktuující zdroje řídit v prostředí rychlých změn výroby a spotřeby konkrétních malých výrobců a spotřebitelů pomocí inteligentní sítě.
Na čem shoda nepanuje
Na bodech formulovaných v předchozích bodech se většina odborníků i veřejnosti pravděpodobně shodne. Na druhé stráně jsou mezi odborníky i ve veřejnosti rozdílné názory na to, které konkrétní nízkoemisní zdroje nahradí odstavované uhelné a stárnoucí zdroje jiného typu. Stejně tak není shoda na tom, k jakému podílu centralizované a decentralizované energetiky by bylo vhodné dospět. Není shoda ani na tom, jak rychle a jakou formou by mělo proběhnout uzavírání uhelných bloků a odchod od ostatních fosilních zdrojů.
Možnosti využití fotovoltaiky i větru velice silně závisí na pokroku v oblasti ukládání energie a pokroku v zavádění chytrých prvků do energetiky. Stejně tak může ovlivnit míru budoucího využití jaderné energie hlavně v decentralizované podobě pokrok v oblasti malých modulárních reaktorů. Je tak jasné, že budoucí technologický průlom v některé ze zmíněných oblastí může přinést i značnou výhodu pro danou energetickou oblast. Bylo by tak dobré, aby případný průlom mohla česká energetika využít. Ovšem na tom, kdy a jaké takové technologické průlomy se uskuteční shoda nepanuje.
Shoda nepanuje ani v tom, jak rychle a jakým způsobem by mělo probíhat odstavování uhelných bloků a jak a jak dlouho by se měly využívat ostatní fosilní zdroje, zvláště plynové. Ještě složitější otázkou s řadou různých názorů je transformace technologií zajišťujících teplo nejen pro domácnosti, hlavně v oblasti centrálních zdrojů tepla.
Co by se mohlo a mělo vyřešit na cestě k nízkoemisnímu mixu
V oblasti jaderných zdrojů probíhá po dokončení dvou bloků v Temelíně v přípravě nových zdrojů dlouhodobé přešlapování. Po zrušení tendru na dostavbu Temelína je shoda v tom, že případné další bloky by se nejdříve měly stavět v Dukovanech. Zde by se totiž měla postupně připravovat náhrada stávajících bloků. Je poměrně vysoká shoda na tom, že by se současné dukovanské bloky měly provozovat celkově padesát nebo dokonce šedesát let. Přesto však je třeba počítat s tím, že by se mělo už nyní pracovat na jejich náhradě.
Je třeba najít způsob financování, vybrat dodavatele a stavbu realizovat. Česko má v jaderné energetice dlouhodobou tradici a je zde řada firem, které jsou do budování jaderných technologií zapojeny. Přesto je však otázka, jak se podaří překlenout dlouhou mezeru a jestli budeme schopni realizovat první nový blok u nás po dlouhé době. Právě výstavba jednoho nového bloku v Dukovanech by mohla ukázat, jaké schopnosti v jaderné energetice máme. Pokud bude realizace výstavby nového bloku probíhat úspěšně, bude možné na základě získaných zkušeností přistoupit i k výstavbě dalších v Dukovanech a Temelíně. Na základě získaných zkušeností pak třeba ve vzdálenější budoucnosti využít případný technologický průlom v oblasti malých modulárních reaktorů.
V oblasti větrných zdrojů zůstává dlouhodobá stagnace, kdy hlavně kvůli odporu místních komunit se nové větrné turbíny téměř vůbec nestaví. Po velkém boomu v letech 2009 a 2010 je i v oblasti fotovoltaických elektráren u nás dlouhodobá stagnace. I zde je třeba najít vhodný model financování a ukázat, jaký potenciál v této oblasti reálně máme. Na základě prvních realizovaných projektů a zkušeností s nimi pak bude možné podíl těchto zdrojů zvyšovat.
Je také třeba najít efektivní způsob podpory možností ukládání energie a chytrého řízení sítě. Jisté možnosti jsou už i v současném systému a lze je zapojit i v době, kdy zde ještě nebudou nové jaderné bloky nebo větší výkony v nových obnovitelných zdrojích. Zároveň by se měla ukázat cesta, jak v budoucnu podpořit v tomto směru vyšší používání fluktuujících obnovitelných zdrojů. A využít případně technologické průlomy v oblasti obnovitelných zdrojů, ukládání energie a kooperace pomocí chytrých sítí.
Je jasné, že ještě řadu let se naše energetika neobejde bez fosilních zdrojů, a ani těch uhelných. Je tak potřeba zajistit, aby se využívaly efektivně a ekologicky pro potřeby Česka, a elektřina z ní nesloužila k exportu. Zároveň je jasné, že by důraz měl být při jejich využívání na kogeneraci a co nejvyšší efektivitu i ekologický přístup.
Závěr
Je jasné, že zhruba do třiceti až čtyřicet let bychom měli přejít k dominantně nízkoemisní energetice. V každém případě je evidentní, že u nás to bude mix obnovitelných a jaderných zdrojů. Jak konkrétně se tento přechod realizuje a k jakému podílu jednotlivých nízkoemisních zdrojů se dospěje, lze těžko nyní odhadnout.
Ovšem pro efektivní přechod a postupné vyladění energetického mixu by přispělo, kdyby se dosáhlo alespoň základní shody v široké odborné komunitě i veřejnosti. Zatím se však bohužel zdá, že řada lobbystických skupin se více věnuje boji proti jiným zdrojům než snaze ukázat potenciál a možnosti toho jejich. Pokud by se dosáhlo společné podpory zmíněných projektů, které by na reálných příkladech ukázaly naše schopnosti a potenciál v daných oblastech, byl by to obrovský úspěch. A zároveň by se také realizoval skutečný pokrok v cestě za nízkoemisním mixem. Další kroky by se pak mohly dělat již na základě konkrétních zkušeností s reálným budováním a využíváním jednotlivých zdrojů.
Pokud by proponenti různých zdrojů a cest shromáždili a prezentovali přehled překážek, které stojí v cestě k realizaci jejich zdrojů, a pomohli v hledání vhodného a efektivního finančního modelu a zákonného rámce pro jejich podporu, mohly by se vytvořit podmínky pro první etapu realizace jednotlivých komponent našeho nízkoemisního mixu. Tato první etapa by pak umožnila získat zkušenosti pro realizaci dalších etap.
V případě fosilních zdrojů jde hlavně o zajištění energetické bezpečnosti a pokrytí výkonové dostatečnosti v době, kdy nízkoemisní zdroje a baterie nestačí. Proto je také třeba najít finanční model a zákonný rámec, který by je v této úloze podpořil a omezil vývoz jejich energie do zahraničí.
V roce 2022 budou v Německu odstaveny všechny jaderné bloky, zároveň bude v následujících několika letech uzavřen velký počet uhelných bloků u nás i v našem okolí. Na realizaci jejich nízkoemisní náhrady je tak relativně málo času. Časový rámec výstavby nového jaderného bloku je poměrně dlouhý, i když u nás máme výhodu výstavby na připravených a schválených místech, kde je podpora výstavby veřejnosti v okolí poměrně silná. Pokud se vezme výstavba větrných turbín odpovídajícího výkonu, tak nalezení dostatečného počtu vhodných míst a získání potřebné podpory okolních komunit i potřebných stavebních povolení nebude patrně kratší, spíše naopak.
Zároveň budeme muset svou cestu k nízkoemisní energetice prosadit v rámci Evropské unie. Tomu by významně pomohla široká odborná i politická shoda na základních mantinelech. Ta by měla zahrnovat dostatečnou vůli po kompromisu. Žádný z finančních modelů a zákonných rámců totiž nemůže být ideální a uspokojující plně úplně všechny. Právě široká rámcová shoda a podpora energetické koncepce by usnadnila vyjednávání České republiky v rámci Evropské unie. Zde by bylo dobré, kdyby se politické strany a aktivistické skupiny vyhnuly zneužívání tohoto tématu k politickému a ideologickému boji.
Dostatek ekologicky přijatelné energie je klíčovou podmínkou pro udržitelný rozvoj naší civilizace a společnosti. Proto by jedna z následujících konferencí institutu Equilibrium měla být věnována právě tomuto tématu. S vysokou pravděpodobností by se měla uskutečnit 30. září 2020. I když je její zaměření spíše na dlouhodobé koncepce a vize, tedy třeba právě na těch následujících čtyřicet let, mělo by jít i o hledání právě popsané rámcové shody ve společnosti na směřování současné vize a hledání nástrojů, které by podle zainteresovaných odborníků pomohly odstranit překážky v její realizaci. Jednodenní konference by dopoledne byla věnována jednotlivým typům zdrojů, jejich uplatnění a kooperaci v energetickém mixu, přehledu, které překážky brání u nás jejich co nejefektivnějšímu nasazení, i jisté vizi jejich vzdálenější budoucnosti. Odpoledne by pak bylo věnováno hledání souběžné cesty k centralizaci i decentralizaci energetiky. Diskutovaly by se nástroje k podpoře energetické kooperace na velké vzdálenosti a s velkými výkony na jedné straně, i možnosti chytrých sítí v mikroregionech a obecném uplatnění konceptu, který by se dal označit jako Energetika 4.0, na straně druhé.
Poznámka: Rámcový přehled o problematice energetiky ve světě i u nás si lze udělat z článku cyklu věnovaného tomuto tématu (větrné zdroje, jaderné zdroje, fotovoltaické zdroje, cesty k nízkoemisní energetice, nízkoemisní scénáře v Česku, vodní elektrárny, akumulace a regulace sítě, geotermální energie a využití biomasy).
Mohlo by vás zajímat:
Za mě je to relativně jednoduché. Vzhledem k našim podmínkách, technickým a technologických schopnostem bych jednoznačně vsadil na jádro, jakožto stabilní, bezemistní zdroj EE. Posílil bych roli přečerpávajících stanic, protože díky evropské hlavně Německé posedlosti OZE, bude čím dál tím více docházet k výkyvům na trhu EE. Jinými slovy, když bude extrémně levná nebo ještě lépe za záporné ceny, tak ji odebírat, a když nebude foukat, svítit slunce draze prodat.
Co se týče OZE, tak tam by se měli co nejvíce omezit podpory a ty nasměrovat do JE, do našeho průmyslu.
Tepelné elektrárny bych zbytečně rychle nerušil. Ještě se můžou hodit. Když by se nějakým způsobem změnili podmínky a najednou byla potřeba vyšších dodávek EE. Takže raději hezky zakonzervovat.
Rozhodně bych si naši krásnou přírodu nezapleveloval větrníky a ihned bych utnul drancování půdy prostřednictvím kukuřice a řepky na biopaliva a biomasu.
Kde naopak vidím možnost dalšího rozvoje tak ve vodních elektrárnách. Jak v těch větších v souvislosti se zadržováním vody v krajině, tak i v těch malých, kterých jsme svého času měli více než požehnaně.
To, že EE vyvážíme a i nadále hodláme vyvážet považuji za jednoznačné plus jak mínus. Pokud by se zase něco dělo, tak ve finále každý stát jede sám na sebe Unie ne Unie. Proto je lepší mít takovou strategickou surovinu plně pod kontrolou jak se spoléhat na "hodné" sousedy ze zahraničí.
Ještě co se týče dostavby nových bloků. Vím, že je to velice ošidná záležitost, která má hodně aspektů, zvláště pak finančních. Ale zdá se mi že je lépe ty peníze risknout a vědět, že budeme ve výrobě EE zcela soběstační a nezávislí na přírodních zdrojích, než se spoléhat na technologický pokrok a pak plakat nad německými cenami EE.
Toto je můj čistě subjektivní názor na základě informací, které momentálně má. Není vyloučené, že ho s časem mohu změnit.
Tim se odsusujete k placeni horentnich castek za EE, vcetne velke jaderne dane za MGWh a plakat budete stejne, nejen v zime, protoze je to jedna ,, firma,,
Pane T, zase ze stínu anonymity někdo vyplodí nesmyslný výkřik, který nic konkrétního neříká. Prostě vedle pana Keba další, kdo se zde vyžívá v roli trolla.
Vzhledem k tomu, že předpokládaná cena elektřiny z nového jaderného bloku má být mezi 50 - 60 EUR/MWh (připomínám, že cena závisí na finančním modelu a ten má u nás být jiný než třeba ve Velké Británii), tak opravdu nehrozí zvýšení cen elektřiny na nějaké horentní sumy.
Pane Wagnere, řekl jsem pouze a jen svůj názor, který jsem mj. i na základě čerpaných na tomto serveru. Nemyslím, že by na mých názorech bylo cokoliv nesmyslného. Pokud ano, tak mi to prosím argumenty, fakty vyvraťte, ale prosím neoznačujte mé názory (uznávám, že nejsem tak fundovaný jako zde spousta jiných kolegů) za nesmyslné výkřiky.
Předem děkuji.
Pane St, můj komentář byl k panu T, s Vašim názorem, který je konkrétní a rozepsaný vcelku souhlasím a rozhodně se je netýkala má kritika. Ta se týkala jednovětného výkřiku pana T. A proč je nesmysl výkřik pana T, jsem dovodil konkrétními uvedenými čísly. Pozor na to, když se Vám na mobilu řadí příspěvky tak, že nepoznáte, který reaguje na co :-) Přeji hezký víkend.
Pane Wagnere, velice Vám děkuji za upřesnění.
A hlavně jak za články, tak i za Vaše velice podnětné názory, kterých si velice vážím.
Přeji Vám i Vašim blízkým jak pevné zdraví, tak i hodně úspěchu ve všem co děláte.
Moc se omlouvám, že jsem to špatně "pochopil" :-)
Také přeji hezký víkend plný odpočinku, radosti a relaxace.
Pohodu všem.
Díky a díky za Vaše příspěvky.
Nemáte zač pane Wagnere. To Vám hlavně patří dík za všechno co tu děláte. Tento server je jeden z mála, kde se ctí fyzikální zákony, kde je snaha o objektivní zpravodajství, kde lidé až na výjimky spolu diskutují bez toho aniž by si nadávali a osočovali se. Ještě jednou velký dík a respekt.
Žádné zlomové období se neblíží, probíhá přirozený vývoj tak jako i v jiných státech, jen jsme zde trošku pozadu jak srovnatelné státy a spíše se tomu bráníme než abychom toho využili. A jen pár jedinců se tu snaží do vývoje přes zuby narvat zpátečku. Což je ale pochopitelné, každý se snaží maximálně bránit své jisté zisky a chlebodárce.
Ještě bych dodal jedno obrovské pozitivum JE. A to ohromný rozvoj našeho průmyslu, technologií a tím pádem velice pozitivní dopad na zaměstnanost a zvyšování konkurenceschopnosti našeho průmyslu.
Za současného stavu, kdy Evropa masivně dotuje např. FVE tak z toho mají největší přínos a radost Čínští soudruzi, tak i zahraniční party montážních dělníků. Přímo evropských dílů tam zas tak moc nenajdete. U větrníků je to lepší, ale není to až zas taková výroba, která by posouvala technický pokrok tak jak je to v případě JE.
Proto podporou JE EU zabije několik much jednou ranou. Získá stabilní zdroj levné EE a podpoří svůj skomírající průmysl.
Další výraznou předností JE = schopnost českého VŠ výchova jaderných odborníků, která se již po 60 let daří našemu školství na vysoké technické úrovni,......tedy závěr: dostavba ET34 shodné technologie ETE12 a 1050 MWe Netto,....synergie v PD skutečného provedení, známá stavba, výroby v ČR dílů pro I.O+II.O, dopravy, montáže, předprovozních zkoušek, shodné palivo osvědčených dodavatelů, najíždění, provoz, ND, výměny paliva a jiné prokazatelné přínosy mohou složité rozhodování urychlit o desítky let, hlavně lze všechny procesy v ČR kontrolovat!!! ČESKÉ dodavatele ETE34 lze i kontrolovat přes daně, 30 000 pracovních míst v době ekonomické krize ČR je výrazný přínos zapojení lidí z automotive do energetických odvětví!!!
Pane Nováku, velice Vám děkuji za upřesnění. Nezbývá nic jiného, než s Vašimi názory plně souhlasit.
Pane Wagnere, stejně jako na stránkách Ekolistu, tak ani zde nebude shoda :-). Což je samozřejmě velká škoda, že i mezi lidmi v energetice panuje taková velká míra neshody někdy až nevraživosti.
Pane Studničko, za mě by bylo fajn kdyby se někteří lidé dali přesvědčit aby změnili svůj názor, aby přijali argumenty druhé strany. Jak sám dobře víte u některých lidí nejde tak o názory získané na základě informací, analýzy, ale čistě o víru. O tom, že nejlépe ví, co je dobré, co je špatné. Mají svůj jediný, správný názor a nejen na to co se děje nyní, ale také i na to co se bude dít v budoucnosti.
S takovými lidmi je velice těžké nejen diskutovat, natož najít nějakou tu shodu.
Každopádně je velice dobře a nesmírně si toho vážím, že tento server je plný fundovaných lidí, kteří toho hodně ví a jsou ochotni se o své vědomosti podělit. Za což jim patří moje veliké poděkování.
Zatím jsem se nikde nedocetl, jak naší jaderní plánovači plánují hrát rakouskou kartu, protože Rakušané nevynechají ani jednu jedinou příležitost, aby nám do jádra hodily vidle. Budou nám to sabotovat a zdržovat, kdykoliv a kdekoliv a nedělám si iluze, že budou jediní. Počítá někdo s tímhle faktorem nebo je bohorovne přehlížen?
Pokud budeme postupovat v rámci evropských pravidel, tak Rakousko nemá žádnou páku, jak jaderný projekt v ČR zastavit. Nedokázali to vůči Maďarsku, není důvod, aby to dokázali vůči nám. Jádro je mimo jiné součástí primárního práva EU, že se to některé země snaží nerespektovat a obstruovat je jiná věc, ale ty možnosti reálně zase tak velké nemají.
P.S. Ve skutečnosti mohou být naši jižní sousedé úspěšnější v tlaku na uzavření Dukovan. Němci už donutili Francouze zavřít Fessenheim, což byla jaderná elektrárna uvedená do provozu v roce 1977. Naše Dukovany zase nejsou o tolik mladší a nemají kontejnment. To je větší riziko, než blokování nové výstavby.
JE Fessenheim je z bezpečnostního hlediska umístěná hůře než Dukovany. Nejen téměř na německé hranici, ale jednak seismicky, druhak poblíž hydrostaticky nepříjemně vysoko položeného rýnského kanálu.
V kapacitě a zálohování bezpečnostních systémů je těch 10 let vývoje velmi znát, Rusové v té době prodali do Finska projekt Loviisa, kde museli hodně dohnat (a někde i předehnat, bez legrace).
Pokud jde o kontejnment, Dukovany sice nemají plnotlaký dóm, ale mají systém hermetických kobek se snížením tlaku barbotáží. (Primární okruh VVER 440 není dost kompaktní pro jednoduchou budovu. V Loviise je v dómu, který ale není plnotlaký, má kondenzátor s krystalky ledu, stavebně tedy přehlednější, ale náročnější na provoz, protože je třeba aktivně udržovat přiměřený teplosměnný povrch ledu.) Výpočtové úniky vycházejí pro oba přístupy srovnatelné, jen jsou ty kobky složitější, takže je nutné věnovat jejich těsnosti větší pozornost, a je nutno uvážit, že směs po případné havárii v nich může být méně homogenní.
Pane Kebe, Váš příspěvek je krásnou ukázkou člověka, kterému nejde o racionální diskuzi a pochopení nějakého tématu. Vyseknete z temnot anonymity nesmyslnou pejorativní zkratku. Ale to říká hodně o Vás a nic o tématu. Prostě lidé jako Vy se vyžívají v roli trollů.
Takže teď tedy něco o reálného o tomto tématu. Česko má velmi dlouhé a hojné zkušenosti s jednání s Rakouskem o jaderné energetice. Je to hlavně z období, kdy se stavěly a dokončovaly první dva bloky v Temelíně. Tam byl vrchol aktivity rakouské veřejnosti. V průběhu tohoto období se nastavily mantinely a pravidla jednání, která se nyní využívají. A vidíte, že reálné protijaderné aktivity rakouské veřejnosti proti jaderným blokům se zmenšují. Stále více je to aktivita čistě profesionálních aktivistů. A třeba i možnosti exkurzí v Temelíně umožňují snižovat protijaderné nálady v Rakousku.
Jak jsem psal, tak mantinely s nadstandardní přeshraniční transparentností jsou nastaveny a použily se při přípravě dostavby v Temelína i nových bloků v Dukovanech. Součástí bylo i projednávání v Rakousku otevřené pro veřejnost s účastí třeba i Dany Drábové za SÚJB (reálně se toho dominantně účastnili profesionální protijaderní aktivisté). Jak je vidět na zkušenostech našich i Maďarska, je jasné, že se rakouští politici budou snažit napadat provozování existujících i výstavbu nových jaderných zařízení. Ale, jak ukazuje zkušenost naše i Maďarska, tak to není kritické. Jen je třeba mít vše co nejlépe připravené a ošetřené. Jistou výhodou je i to, že Mezinárodní agentura pro atomovou energii sídlí ve Vídni, takže jen těžko může Rakousko hlásat oficiálně věci úplně mimo odbornou realitu.
Obrovskou výhodou začíná být, že se poměrně dramaticky změnil pohled našich nejen enviromentálních organizací. I ty už dominantně podporují co nejdelší provozování existujících jaderných bloků a pokud jde o nové, tak už je napadají většinou jen přes ekonomiku. Zároveň, na rozdíl od svých rakouských a německých souputníků, preferují snižování fosilních zdrojů před potlačováním jaderných. Rakouské protijaderné aktivity tak u nás mají reálně daleko menší podporu nejen mezi veřejností, ale také mezi enviromentálními aktivisty.
Pochopitelně je lidem zodpovědným za českou energetiku jasné, že musí s postojem rakouských politiků počítat a být na ně připraveni. To je i důvod o snahu o součinnost států V4 v této oblasti a třeba také snaha o konsensus a jistou rámcovou shodu na domácí scéně, která pochopitelně v tom pomáhá. O tom je i tento článek.
Spolupráce V4 je v tomto směru důležitá a je velmi prozíravé, že na mnohá jednání V4 je zvána i rakouská strana.
Správná poznámka. Jak jsem se snažil vyjádřit i v příspěvku. Důležité není se vymezovat se proti Rakousku ale jednat s ním a objasňovat si s ním vzájemné pozice. Čili, důležité je jednání a vzájemná racionální diskuze.
Oni to Rakušané samozřejmě nepřiznají, ale moc rádi tu Českou jadernou elektřinu v zimě využívají, když mají sami značný deficit, který se odchodem Rakouska od uhlí dále prohloubil.
Děkuji za odpověď. Pakliže mě chcete považovat za trolla posluzte si. Nesleduji situaci natolik, abych dokázal posoudit obstrukční možnosti Rakouska a vím, že jednu dobu vypadalo silnější než tedy podle vás nyní je. Takže ještě jednou díky.
Pane KeB, problém nebyl dotaz. Ten pochopitelně je na místě a vedl k zajímavé diskuzi. Problém je ovšem formulace dotazu, která může být slušná nebo po trollovsku. Jsem rád, že naše odpovědi byly pro Vás přínosné a přeji hezký víkend.
Rakušáci do toho nám nemají co mluvit. Zvláště když se díky jejich politice podařilo se změnit z vývozce na dovozce EE. Oni sice budou proti všemu protestovat, do všeho kafrat, ale ve finále budou rádi, že mají naše JE za humny díky kterým budou moci nakupovat naši EE.
A soused nemá co mluvit do toho když si na zahradě uděláte skládku nebezpečného odpadu, že? Jsou to naši sousedi a pokud se bude dělat na stavbě, která má potenciál jim nadělat problémy (pokud se něco podělá, tak ten kapaný odpad skončí v Jihlavě, Dyji a Moravě, která je sice hraniční řekou, ale pořád se v Rakousku hojně využívá), tak je třeba s nimi jednat o takové.
Jejich politika je veskrze pragmatická. Vy byste draze vyráběl proud když váš soused provozuje energetickou ču-čche a pak ten proud prodává za hubičku? V té situaci je pragmatičtější si od něj ten proud koupit a sám to mít ve stavu "schopen vyrobit" kdyby se něco podělalo. A myslí že budu dovážet ten proud, který je v ten moment vyjde levněji, což je mizerná zpráva pro JE, protože nikdo nebude chtít nakupovat na rok dopředu.
Pane Carlos, s tou skládkou máte naprostou pravdu. Také by se mi něco takového nelíbilo. Jenže JE není nějaká skládka, ale bezpečné zařízení s minimálním rizikem poruchy.
Pokud vím, tak Rakušákům hlavně v žaludku ležel Temelín, který byl mj. plánován jako velice vítaný zdroj deviz, které se ČSSR chronicky nedostávalo. A vývoz EE byl jeden ze způsobů jak přijít k tvrdé měně. Pokud sám jste exportér EE (což Rakousko do nedávna bylo), tak se Vám jistě nebude líbit, když konkurence buduje nové výrobní kapacity. Jistě se budete snažit jim "osladit" život. Pokud mne paměť neklame, tak svého času se Rakušáci mohli zbláznit z právě budovaného Temelína, ale německé elektrárny je nechávali zcela chladné. Což byl paradox, protože v té době budovaný Temelín byl na tom mnohem lépe díky novější technologii, než mnohem starší německé JE.
Navíc Rakousku se to snadno kritizuje, když díky jejich horám mají spoustu vodních elektráren. Kdybychom mohli většinu EE vyrábět díky síle vody, myslíte si, že by u nás byla enormní snaha stavět JE?
Myslím, že shoda není nutná, spíše je nemožná, protože na vlivových pozicích jsou zastánci jaderné energetiky, zastánci pokračování strategie RVHP.
Co je důležité, je nevyhazovat peníze z okna, zvláště v situaci, kdy náš stát, stejně jako všechny ostatní v EU, musí kompenzovat obrovské hospodářské ztráty způsobené Covid19.
Proto by důležitými parametry měly být cena, rychlost realizace, možnost zahájit práce co nejdříve a po drobných ucelených celcích, podporujících zaměstnanost.
A to především zaměstnanost v regionech, na které dopadne útlum těžby uhlí.
A musíme si uvědomit, že již v našem regionu existuje spousta odzkoušených či připravovaných konkrétních řešení nové energetiky.
Navrhuji jedno takové, inspirovám i plány ČEZu na stavbu velké solární elektrárny na severozápadě Čech, v podkrušnohorské uhelné pánvi. A využít i přilehlých Krušných hor.
Zcela jistě zde zbude po těžbě hnědého uhlí spousta brownfieldů pro velké nové energetické instalace, oblast má vyvedeny velké výkony výroby elektřiny, takže:
v rámci odchodu od uhlí je třeba zde, s nabízenou pomocí EU pro OZE, vybudovat několik GW solárních a větrných elektráren (viz třeba včerejší článek zde na serveru od pana Sklenáře, profesionála v oboru), uvažovat též plovoucí FVE na obrovských nových jezerech, akumulaci přes přečerpávací elektrárny s dolní nádrží zde a horní na planině Krušných hor, plus využít existující plynovou infrastrukturu zde k vybudování záložních paroplynových a plynových elektráren.
Celý tento komplex 1) zajistí zaměstnanost v oblasti
2) lze jej financovat z nové vytvářeného fondu EU
3) výrobou po celý rok nejen nahradí 1-1,2 GW nových Dukovan a bude k disposici dříve, ale dalším obdobným rozšířením v jiných oblastech přispěje k podílu nad 50% čisté elektřiny z OZE v ČR.
4) vše lze budovat postupně, modulárně, vždy s využitím nejmodernějšího technického pokroku, který je ke komerční disposici
5) Vše lze budovat na standardní komerční bázi, bez státních garancí
Je nutný férový ekonomický rozbor, na základě nejnovějších zkušeností v EU se stavbou JE i OZE, ne na základě starých dat, což je metoda často užívaná jadernou lobby.
Jěště se k tomu vrátím dnes navečer a ukáži Vám, jak to dělají, jak manipulují se současnou realitou.
Pane Vaněčku, ale ono to opravdu není o tom, že se buď postaví 1,2 GWe jaderný blok nebo výkon v jiných zdrojích s ekvivalentní výrobou. Ono to dokonce není ani o tom, že se postaví 1,2 GWe jaderný blok a výkon v jiných zdrojích s ekvivalentní výrobou. Protože k tomu, abychom nahradily v následujících třiceti letech odstavované zdroje elektřiny, tak budeme potřebovat postavit daleko více zdrojů elektřiny. Připomínám, že v té době se neodstaví jen uhelné zdroje a jaderné bloky v Dukovanech, ale také všechny současné fotovoltaické a větrné zdroje i řada dalších. Navíc potřebujete zajistit přechod na elektromobility a zajistit i teplo a další energetické potřeby.
Takže musíte postavit řadu různých zdrojů. Připomněl bych stávající situaci a dosavadní vývoj u nás. Píšete, cituji "Vše lze budovat na standardní komerční bázi, bez státních garancí". V Česku neplatí žádný zákaz komerční výstavby zdrojů elektřiny. Přesto se fotovoltaiky a větru postavilo bez dotací minimálně. A nepostoupilo se ani u jádra. Nevím tedy z čeho usuzujete, že se nyní situace tak dramaticky změnila, že teď se začnou bez změn přístupu najednou zdroje stavět. Já, a řekl bych dominantní část odborné veřejnosti, včetně té z obnovitelného sektoru, si to nemyslí.
A o tom je můj článek. Aby se vytvořil vhodný finanční model pro výstavbu nových zdrojů a ty v následujících letech ukázaly, jestli budou úspěšně zapadat do nízkoemisního mixu. Pokud se bude úspěšně dařit stavba jaderného bloku s cenou okolo deklarované, tak se mohou začít stavět další jaderné zdroje. Pokud naopak rychle a úspěšně porostou jiné nízkoemisní zdroje, tak se bude stavět více těchto.
A pochopitelně (a o tom se píše i v článku) je součástí toho i výstavba obnovitelných zdrojů v uhelných regionech, třeba fotovoltaických zdrojů na brownfieldech, jak o tom uvažuje nejen ČEZ.
Ještě možná čísla, abychom si udělali představu o Vašich 50 % výroby z OZE. Odhlédněme od otázky stability sítě a podívejme se na čistě bilanci. Současná spotřeba elektřiny je okolo 70 TWh (v roce 2019 byla 74 TWh). Vzhledem k elektromobilitě a další elektrifikaci, kterou těžko úplně vykompenzují úspory, je rozumný konzervativní odhad spotřeby za 20 až 30 let okolo 90 TWh. Podle Vás bude 50 % dodávat OZE. Temelín dodá zhruba 16 TWh. Takže ještě okolo 30 TWh budete potřebovat z fosilních zdrojů. To je opravdu hodně daleko od celkové uhlíkové neutrality, která ve výrobě elektřiny opravdu potřebuje minimum fosilní produkce. Já vím, že Vy ve vliv CO2 na klima nevěříte. Připomínám to jen pro Vaše zdejší souputníky v diskuzi, kteří mají na nutnost potlačení emisí CO2 přece jen jiný názor.
A jak velký brownfield byste si pane Vaněčku představoval? A kde ho vzít? Studie zmiňovaná p. Sklenářem mluví o více jak 15 GWp FVE, na to potřebujete v našich podmínkách nějakých 50 kilometrů čtverečních. Na bývalé elektrárny zapomeňte, jejich plochu potřebujete pro výstavbu těch PPE záložních zdrojů. Zbývají doly. Přeměnit povrchový důl na desítky kilometrů čtverečních lesknoucích se panelů bych za "rekultivaci" skutečně nepovažoval.
A ty přečerpávačky? Kolik jich v těch Krušných horách bude? Studie je založená na kapacitě nějakých 20 GW intermitentních zdrojů. V příznivých podmínkách to dokáží dotáhnout i na 75% špičkového výkonu, tedy klidně i nějakých 15 GW. V letních měsících má naše soustava zatížení hluboko pod deset? Takže byste na ten přebytek potřeboval desatery Dlouhé stráně a nebo musel vypínat! A ty se do Krušných hor rozhodně nevejdou. Jiné způsoby akumulace jste nezmínil, tak prosím nezačínejte o P2G a podobně.
Kdo to bude komerčně budovat? Majitelé dnešních dolů? No, ti spíš vypadají na to, že by raději překročili limity než aby ty díry zasypali a začali je pokrývat panely. Necháme je vyvlastnit? Napálíme jim daně, ceny povolenek, nebo jim rovnou sebereme doly bez náhrady?
Neříkám že Váš plán nejde realizovat. Ale chybí vám v něm pár položek, bez kterých to není kompletní.
ČEZ je v oblasti majitelem několika elektráren a dolů. Elektrárny začíná odstavovat a přestavovat. Bude stavět na svých pozemcích. A samozřejmě, to o čem psal pan Sklenář, nebude vybudováno jen v Krušných horách a podkrušnohoří, ale je to pro celou republiku (jako prvý krok, tak do roku 2040).
Dokud pan Sklenář nedodá úplný text předmětné studie ČEPS, jsou jeho čísla, s nimiž se zde operuje, irelevantní. To, co uvedl, je buď pravda neúplná ("polopravda horší lži", říkali staříci), nebo omyl, překlep, jev s pravděpodobností výskytu za hranicí pětinásobku rozptylu atp.
S brownfieldy po uhelných velkolomech to taky není jen tak. Jámy samy zatopí své zpočátku nejistě stabilní dna a svahy, výsypky si budou nějaký čas sedat a na povrchu pracovat ... zakládat na pilotech? Řečnická otázka: proč je např. tolik cirátů kolem jezera Most? Anebo - před pár lety ujela SU vnější výsypka u Medardu, a vnitřní mezi Jiřím a Družbou. Snadno, levně a v geologickém měřítku rychle půjde průmyslově využít jen omezená plocha.
Enegetické využití nádrží na Mostecku je potenciálně hodně zajímavé. Mimo jiné i proto, že by se na něm mohly vcelku bez problémů shodnout příznivci různých energetických koncepcí. Minimálně pokud nenastane nějaký průlom v oblasti baterií, tak bude akumulace energie pomocí PVE hodně zajímavá.
Pro představu - plánované objemy vody v zatopených povrchových dolech jsou tak obrovské, že i při relativně nizkých výškových rozdílech (cca do 100 m) a uvažovaném povoleném kolísání hladin max. 2 m je reálné hovořit o akumulační kapacitě v jednotkách GWh. A při využití Krušných hor logicky ještě o řád více...
Je ovšem potřeba si uvědomit, že
a) Plánované dokončení napouštění všech nádrží je až po roce 2050
b) Nemusí být vůbec jednoduché dosáhnout konsenzu s dalšími požadavky (ekologie, rekreační využití atd.)
Slíbil jsem, že napíši něco k triku (podvodu, překrucování reality) částí jaderné lobby. Slouží k tomu jednoduchá věc: odvolávání se na staré zdroje. Jedná se většinou o zdroje velmi seriozní, ale vždy je třeba si uvědomit, v jakém roce byly ty studie a vědecké články napsány. Fotovoltaická přeměna sluneční energie se vyvíjí velmi rychle, co platilo jeden rok, je již následující rok překonáno. A když jsou odkazy 3-5 či více let staré, zvláště pak odkazy na ceny, pak argumentovat s nimi jako s něčím co platí v současnosti, je podvod.
Nejnovější (z letošního roku) graf skutečného cenového vývoje (průměrné ceny) FV panelu je v následujícím odkazu
pv-magazine.com/2020/04/28/solar-costs-set-to-continue-falling-according-to-itrpv-roadmap/
Pro laiky je však důležité i vědet kterému roku ten který údaj odpovídá.
Pro zásadní ukotvení uvádím: rok 2000 .... poprvé překonána hranice 1 GW souhrných instalací (10 na 3 MW na ose x)
rok 2010 .....souhrné instalace 30 GW
současnost, rok počátek 2020 ...souhrné instalace cca 600 GW
Co můžeme z tohoto grafu přímo vyčíst?
Od roku 2008 (tehdy začala skutečná průmyslová velkovýroba) cena panelů prudce padá, posledních 12 let se pohybujeme na strmější "learning curve"
Cena v roce 2020 je více než 10x (slovy desetkrát) nižší než byla v roce 2010.
Takže když někdo operuje třeba s cenami z roku 2015, skutečnou současnou cenu několikanásobně nadsazuje.
Kdy jsem viděl tento trik naposled?
Podívejte se na prvý živý odkaz v článku pana Wagnera zde "materiály stínové uhelné komise..."
Kliknete na něj a objeví se článek pana Horáčka "příspěvek do diskuse o jaderné energetice"
A hned v odstavci "Ekonomické hledisko" narazíte na živý odkaz "komplexní EU analýzy"
Podle ní je JE v rámci dlouhého životního cyklu čistě ekonomicky levnější než fosilní zdroje i OZE
Klikněte si na tu studii: je z roku 2015. To ale byly ty fotovoltaické panely, tvořící polovinu ceny FVE 4x dražší než dnes !!!
Autor objektivně uvádí, že podle jiných analýz to neplatí, ale...
Už vytvořil falešný obraz, že jedni tvrdí to a jiní ono. Ale vůbec neuvádí, že studie EU je stará a že američtí Lazards či BNEF, kteří říkají opak, aktualizují své studie každoročně.
Co si pak mám myslet o našich uhelných komisích, at již oficielních či stínových, Co si o nich myslíte Vy?
Co si myslíte o "ohýbání reality" našimi lobbysty, když to již nenazvu přímo podvodem, které jsem zde na webu Oenergetice již několikrát popsal?
Tak jsem čekal, že nám pan Vaněček vysvětlí konkrétněji svojí představu o reálném a ekonomickém mixu v Česku. A také, jakých obrovských prohřešků se dopustili "jaderníci". Třeba něco, jako pan Sklenář, když místo jednou provede násobení koeficientem dvakrát a dostane dvojnásobnou cenu. A Vy o tom, že se nepoužila data pro ceny panelů z loňského roku, ale z roku 2015. O tom už se zde na oenergetice diskutovalo mockrát. Ano, ceny panelů klesají. Ovšem, jestliže před časem, jak píšete, tvořila cena panelu u velkých instalací okolo poloviny ceny celého zařízení, tak v současné době už to je jen zhruba 30 %. Stále větší vliv tak mají všechny ostatní ceny. A ty se už příliš nemění, a některé dokonce rostou. To je důvod, proč v posledních letech zvláště v Evropě už cena fotovoltaických elektráren příliš neklesá. A vliv ceny panelu na cenu elektrárny se bude ještě více zmenšovat.
Je to únavné muset neustále opravovat "ohnuté", lživé údaje pana kolegy Wagnera. Při tomto přístupu opravdu je těžké dosáhnout konsenzus. Opět jeho údaj o přibližně 30% podílu ceny FV panelů na ceně elektrárny neodpovídá realitě.
Není možné uvádět jedno číslo pro tak rozdílné instalace jako jsou na jedné straně utility scale FVE, které diskutujeme ve velké energetice a na druhé straně střešní instalace cca 5-10 kW.
Pro to prvé platí číslo mnou uváděné (přesněji 46-48%), pro to druhé pak to může být i třeba 25%.
Pro pokles cen mezi lety 2009 a současností je například typické pokles cen ceny panelů 10-11 krát a pokles cen FVE "jen" 7 krát (to vše pro utility scale FVE). To jen pro konkrétní illustraci.
Neustálé publikování lobbystických článků pana Wagnera s řadou zavádějících údajů je jen zoufalou snahou zachránit stárnoucí technologii, která ekonomicky (a v řadě dalších parametrů) prohrává s inovovanými technologiemi VFE a VtE.
Názor na to, jaký je rozdíl a jaký má v daném kontextu význam rozdíl mezi výroky:
1) Cena panelu je nyní jen zhruba 30 % ceny elektrárny
2) Cena panelu podle typu instalace je mezi 20 až 48 % ceny elektrárny
si může totiž udělat každý sám. Na základním faktu, že snižování ceny panelu má na změnu ceny elektrárny stále menší vliv a už nyní je malý, to nic nemění. Každý si také může udělat představu na čem jste se tady zasekl a co jste si z přečteného článku vybral.
Informace které pan Wagner podává jsou jenom takové kecy, představte si třeba investora do utility scale FVE, který utrácí své peníze který by se tím řídil. Když se bavíme o velké energetice, tak nás zajímá cena a její členění utility scale FVE (a ne cena a její členění pro nějakou střešní 5 kW instalaci).
A pro utility scale FVE podle Lazard je podíl panelů na ceně cca 48 %.
Pro 5 kW střešní instalaci to může být klidně jen 25%. Pan Wagner nepochopil základní fakt, že právě pro ty největší instalace je cena panelů (a jejich účinnost a zaručená životnost) nejvýznamnější parametr a největší část celé investice.
Když se podíváte do Lazard (teď mám otevřenou versi 12.0) na str. 7, tak vidíte že i ten pokles ceny pro CELOU utility scale FVE je od roku 2009 též prakticky na jednu desetinu ceny.
Takže to, že jsem zvolil jako tvrdý marker cenu FV panelů, kterou lze přesně sledovat v libovolném období od roku 2000, kdy fotovoltaika dosáhla prvého GW celkových instalací, vypovídá stejně dobře i o klesající ceně utility scale FVE (které srovnáváme s utility scale JE (jiné jaderné elektrárny nejsou).
Pan Wagner je pouze jaderný lobbysta, který se snaží tvrdá data zamlžit, použít data stará či ohnout a zrelativizovat údaje nevypovídající o utility scale FVE, které jsou vítězící konkurencí vůči jím lobbovanýcm JE.
Vítězící cenou, vítězící recyklací místo ukládání nebezpečného odpadu pod zem, vítězící množstvím nových investic po celém světě...
Už je únavné na desinformace pana Wagnera odpovídat. To je i odpověď pro nicka St
Pane Vaněček, mám na Vás, tedy pokud mohu, takovou prosbu. Obvinil jste pana Wagnera ze lži. Tak mu prosím dokažte ze se plete. Ukažte prosím na konkrétních číslech, podpořených zdroji, kde lže. Také by mne zajímalo jak se vyvíjejí ceny FVE. A pro mne můžete dát také přehled nákladů, abych měl přehled, kolik taková elektrárna stojí, jaké má provozní náklady a kolik je za dobu své životnosti vyrobit EE, jaká bude výrobní cena této EE a také, což je Vaše oblíbené téma jaké budou náklady na recyklaci.
Předem děkuji a těším se na vaše informace.
Pánové, jen pro informaci, za posledních 10 let klesla cena elektřiny z FVE téměř desetinásobně. Řeč je o LCOE/PPA cenách, nikoli o ceně samotných panelů.
Detaily viz letošní report od IRENA (graf na straně 14):
Pane Sklenáři. Začínám mít pochybnosti u Vaši nebo moji znalosti matematiky ze základní školy. Jestliže se podívám do Vámi uvedeného odkazu, tak je tam na obrázku na straně 13 uvedena cena v roce 2010 z fotovoltaiky 378 USD/MWh a pro rok 2019 pak 68 USD/MWh. To znamená, že (alespoň podle mé matematiky ze základní školy) je to pouze 5,5 krát. Vaše desetinásobné snížení z toho opravdu nedostanu, i kdybych se rozkrájel. Ano, na straně 14 je pak, že si myslí, že v roce 2023 bude cena 38 USD MWh. Ale to je předpověď a zároveň praná pokaždé jiným způsobem a brát jednu hodnotu z jednoho typu dat a druhou z jiného není moc korektní. A vůbec to navíc neodpovídá to třeba ani současným výsledkům aukcí v Německu.
U poklesu cen elektráren vždy záleží na zdroji informace, jak počítá cenu financování. Například LAZARD Levelized cost of energy analysis-version 12.0 na straně 7 uvádí
průměrná cena utility scale FVE v roce 2009 je 359 USD, v roce 2018 pak 43 USD.
Na straně 8 pak udává i rozmezí:
2009....394-323 USD
2018....46-40 USD
Ale jak jsem už psal panu Wagnerovi: u utility scale dle Lazard tvorí cena panelů v průměru 48% ceny elektrárny, je to spolu s účinností panelů (nebo ukazatelem ještě vhodnějším-kolik Wp dostanete z jednoho panelu) a dobou jejich záruky
rozhodující pro LCOE utility scale FVE.
A že je vývoj od roku 2009 obrovský: cena panelů klesla pod jednu destinu, výkon panelu vzrostl z okolí 200Wp na 500Wp
a doba záruky vzrostla z 10 na 25 let (předpokládaná životnost samozřejmě ještě větší)
Myslím, že pan Wagner trochu počítat umí, ale současnou převahu utility scale fotovoltaiky nad JE stále, jako jaderný lobbysta, odmítá vidět. Lazard, BNEF, EU, Fraunhofer ISE, NREL, dávají data která pan Wagner buď neuznává, nebo skrytě cituje ne data současná, ale data několik let (čím víc tím líp) stará.
To u jádra moc nevadí, tam se vývoj v průmyslu zastavil, u FVE ale všechny parametry se vylepšují každým rokem.
Pane Wagnere, udělal jsem chybu, přiznávám. LCOE z FVE se snížila mezi lety 2010 a 2019 opravdu "pouze" cca pět a půlkrát.
Na druhou stranu vidím, že i Vám dělá čtení grafů potíže :) Zkuste se prosím ještě jednou podívat na onen graf na straně 14. Zjistíte, že v případě FVE se jedná o predikci IRENA pro příští rok, nikoli rok 2023 jak uvádíte Vy.
V každém případě trend je jasný. Za rok si o tom můžeme znovu promluvit :)
Máte pravdu, že je to pro rok 21, ale v tom nebyl hlavní problém. Problém byl v tom, že srovnáváte ceny určené úplně jinými metodami. A to v situaci, že každá z těch metod má jinou hladinu cen. Takže, když byste srovnával změnu ceny v průběhu doby určené jednou metodou (ať jednou nebo druhou), tak dostanete nižší odhad snížení ceny (ať už zvolíte kteroukoliv). Vy jste si však vybral pro začátek jednu metodu a pro konec intervalu druhou, a to přesně tak, aby Vám vyšel co největší rozdíl. Kdybyste si metody zvolil v opačném pořadí, tak by Vám rozdíl vyšel naopak o dost menší.
O tom, že se ceny fotovoltaiky za poslední desetiletí dramaticky snížily, není žádný spor a je to dobře. Protože je to dobrý příspěvek do našeho mixu. A nyní jsou v případě, že vyrovnávají denní špičky v cenách, které jsou srovnatelné a někde i lepší než z jiných zdrojů. Což je perfekt. Takže není potřeba dělat manipulace, kterých se dopouštíte. O čem byla diskuze, že nyní, protože snižování ceny panelů už má daleko menší dopad na celkovou cenu elektrárny, tak to snižování cen půjde daleko pomaleji. A třeba na těch aukčních cenách v Německu je to vidět.
Pane Wagner, je vidět že nejen nechápete co je za snižováním ceny PV panelů, ale ani nechápete co je za snižováním ceny utility scale FVE.
Prozradím Vám to:
aby šla dolů cena velké FVE musíte
1) mít levnější panely (cca polovina ceny stavby, ale pozor, learning curve je logaritmická i v ose x, snad víte co to znamená pro cenu)
2) mít výkonnější panely (jak jsem psal posun od 200Wp na 500Wp na panel, z čehož plyne menší plocha elektrárny, méně podpůrné konstrukce, méně kabeláže,...
3) mít delší zaručenou i faktickou životnost panelů (opět posun od 10leté záruky na záruku 25 let
4) mít lepší organizaci návrhu, schvalování a stavby (to je značně rozdílné pro různé země....)
5) mít stále výkonnější elektroniku s delší životností (střídače, ..., to je základní rys vývoje průmyslu polovodičů, přechod třeba na SiC prvky bude mít výrazný vliv na životnost a spolehlivost silových prvků)
6) bude vyšší performance ratio (snižuje se ztráta výkonu s rostoucí teplotou u nových typů panelů)
No a v případě utility scale FVE se budou v následujících letech dále zlepšovat VŠECHNY tyto parametry, já jsem ukázal jen jak se některé z nich kvantitativně zlepšily za posledních 10 let.
Buďte si jist, že zase za dalších 10 let se všechny parametry zlepší, cena panelů (za 1 Wp) klesne na 1/4, budou panely o výkonu 700-800 Wp s životností 40-50 let ....
Pane Vaněčku, nikdo se nepře, že se nemohou fotovoltaické elektrárny zlepšovat i v jiných oblastech, a jak jsem psal, je to jen dobře. Ostatně třeba v tom článku o fotovoltaice, který jsme připravili s Tondou Fejfarem, nebo v tom mém článku o současnosti a budoucnosti fotovoltaiky pro vesmírné aplikace je to podrobně rozebráno. Také je dobře, že se u fotovoltaických elektráren zvyšuje doba zaručené životnosti. Ta se dramaticky zvýšila i u nových jaderných bloků, kde je nyní přes šedesát let. Ovšem pokles nákladů se tím, že už jej přestává určovat pokles ceny panelu, snižuje. Ono je to ostatně dobře. A o tom se psalo.
Useklo mi to konec příspěvku. Má být:
Ono je to ostatně dobře vidět i v těch grafech, které odkazoval pan Sklenář. A o tom se psalo.
Bohužel, pane Wagner, Vám chybí vzdělání ve fyzice polovodičů a optice. Původně jsem si myslel, že ty věci o fotovoltaice jen nechcete pochopit, že Vám narušují ten Vás vysněný obraz reality s nej nej jádrem, ale teď vidím že to opravdu nechápete.
A místo toho působíte jako jaderný lobbystický překručovač reality.
Jsem rád, že jsem Vás zase usvědčil v diskusi zde.
Když píšete o jaderné fyzice, je vidět že její fyzikální části (ne ekonomické) rozumíte.
Co píšete o FVE, tak to jsou jen kecy, mým kolegou z práce Tondou Fejfarem se neohánějte. Tonda fotovoltaice rozumí jako já a má stejné názory na fotovoltaiku (viz třeba jeho poslední vystoupené na půdě AV) a její roli jako já. Naštěstí je stále aktivní, jako já jsem býval, než jsem odešel do penze.
S Tondou Fejfarem jsme společně v Energetické komisi AV ČR. Jeho názory na energetiku tak dobře znám. Vím tak, že je, podobně jako já, přesvědčen o nutnosti mixu jaderných a obnovitelných zdrojů při přechodu k nízkoemisním zdrojům a nutnosti výstavby nových jaderných bloků u nás. A stejně tak je podobně jako já přesvědčen, že fotovoltaické zdroje budou i u nás hrát při tomto přechodu velmi významnou roli.
Ještě možná odkazy na ty zmiňované články. O využití fotovoltaiky ve vesmíru zde:
https://www.osel.cz/8910-sonda-juno-napajena-solarnimi-panely-dorazila-k-jupiteru.html
a o fotovoltaice v energetice:
https://www.osel.cz/9682-potencial-vyuziti-fotovoltaickych-zdroju-ve-svete-a-cesku.html .
Jsem rád, že jsme v přístupu k jaderné energetice nedopadli jako Rakousko.
V ČR se podařilo vybudovat dvě jaderné elektrárny, které spolehlivě desítky let pokrývají významnou část naší spotřeby el. energie.
Bylo by fajn, kdyby víc lidí doceňovalo jejich přínos například v ochraně životního prostředí.
Víme, jak vypadaly Krušné hory a následky na zdraví lidí žijících v okolí zdrojů spalujících fosilní paliva hovoří taky celkem jasně.
Současné problémy se změnou klimatu jen ukazují, že odsířit spaliny a odfiltrovat to nejhorší není dlouhodobé řešení.
Ke zlepšení vnímání JE veřejností je určitě prospěšný pořádání exkurzí v Dukovanech i Temelíně. Je super, že se tam vozí i lidi z Rakouska. Určitě by bylo potřeba rakouskou veřejnost seznamovat s tím, že energii z našich JE využívají i když se o tom moc nemluví, jak píše pan Hájek.
Umíme ale skutečnost, že tyhle zdroje máme opravdu využít? Určitě by pozitivnímu vnímání veřejnosti pomohl větší tah na jejich širší využití.
Přece jen je pravda, že přibližně dvě třetiny tepelného výkonu letí bez využití přes chladící věže do atmosféry.
Kdysi se mluvilo o napojení teplovodu z Dukovan do Brna, z Temelína do Českých Budějovic. Je to obrovská energie, která by snad měla jít nějak využít.
I kdyby měla vyhřívat nějaké lázně v okolí, skleníky, nebo se využívat někde dál v průmyslu.
Pomohlo by to i vylepšit celkovou účinnost zdroje a jeho konkurenceschopnost. Ještě víc by to podpořilo zaměstnanost a podnikatelskou aktivitu v okolí JE.
Mluví se o možnosti generování vodíku pomocí JE. Výroba vodíku, jak se zdá bude dlouhodobě podporována ze zdrojů EU. Radionuklidy z vyhořelého paliva se taky dají nějak využívat a částečně se tak asi děje. Ale dělá se v tomhle ohledu dost?
Zabývá se nějaká organizace profesionálně možností většího využití všech těchto nabízejících se možností, když už JE máme? Počítá se s rozvojem podobných aktivit při výstavbě nových bloků? Aspoň jako výzkum nových možností?
Dnes kdejaký startup řeší často naprostý sci-fi a tady mě připadá malá aktivita v poměrně slibné oblasti. Snad by měl stát, provozovatel i podnikatelská sféra motivovat různé symbiotické vazby a přinejmenším podporovat výzkum dalšího využití těchto zdrojů energie.
JE by nemusely být vnímány jen jako zdroje el. energie, které je možné údajně „snadno“ nahradit tzv. OZE.
To je pořád třeba vytahovat tu ptákovinu se 40km dlouhým horkovodem? Za tu dobu se změnil odběr tepla v Brně, jeho charakter a i zdroje. V dnešní době do Brna tahat teplo z Dukovan a zavřít teplárnu je hloupost. Kolem obou hlavních tepláren se totiž už vybudoval ekosystém a jsou nepostradatelné i pro obnovení sítě po totálním výpadku. O to by se jejich přepojením na Dukovany přišlo. Dokonce se raději i uvažovalo o tom že bude reaktor v Maloměřicích.
Ano k Dukovanům se z nouze vymýšlelo že se budou vyhřívat skleníky a sádky s exotickými rybami, Hrušecká kompreska vytápěla skleníky vedle, každá druhá fabrika slibovala dodávku odpadního tepla do měst kdysi... víte kde to skončilo? V propadlišti dějin, protože se to prostě nedalo ekonomicky udělat. Jak na potvoru lidi chtějí teplo když nejsou v práci, kompreska netopí když je třeba, ale kdy se stlačuje plyn a pěstovat exotické ryby, když nejsou rybáři tady ani stavu udat kapří a podobné filé, i s cenou za dopravu je pstruh kdesi z Trmatárie levnější než místní, byl výmysl minulého režimu který neměl valuty a prostředky jak je sem dostat. A to ani mrazicím rychlíkem, který jezdil se stejnou čárou v grafikonu jako osobní.
A co se lázní týče... myslíte že na čvachtání se v obyčejné teplé vodě potřebujete megavýkon? Ne, to utáhne malý kotel na plyn, jinak to moc smysl mít nebude, bude to umělá věc bez přírodního a kulturního zázemí. Důvod proč lidé tak rádi do Varů a Luhačovic je v tom že to není jenom o té minerálce, ale o kultuře a historii. Ano, teoreticky se dají koupelové lázně dělat všude, v každém špitále je možné nainstalovat vanu a vedle toho tank do kterého se nasype daná dávka solí a přidá voda, bylo by to i levnější, ale nedělá se to. Stavět lázně protože mi tam topí reaktor je podobná blbost.
Rakušáci si z toho jaderného strachu vydupali novu trafačku kdesi u Hohenau místo toho aby se dvojité vedení 220kV mezi Bisambergem a Sokolnicí nahradilo vedením 400kV (nevím jestli jednoduchým či dvojitým), takže větrníky napojovat budou přímo na nejvyšší hladinu, ale sem se nedotáhne protože by jim tam mohlo téct více jaderné elektřiny. Umíte si představit co by to udělalo kdyby se jim to řeklo?
Pokud má nová JE náklady na elektřinu přes 60€, tak se nedostanete s cenou vodíku pod tuto, bude stále drahý, OZE mají šanci se dostat na 30 a méně euro za MWh, v Arábii už jsou FVE někde na 20€/MWh, jaderný vodík bude proti tomu bez šance.
Radionuklidy tak leda můžete pálit v urychlovačem řízeném zařízení, nebo tím ohřívat vodu. Něco málo skončí zpátky v palivu něco málo se dá použít jinak, ale k ničemu jinému to moc není.
Jaderná oblast je kontrolovaná ještě přísněji než raketové technologie nebo vývoj střelných zbraní, oboje můžete začít v garáži (pár let zpět tu vznikla nová zbrojovka), ty rakety i beze všeho povolení, v zásadě, elektronika, chemie, biotechnilogie... koupím kit na netu, a jedu, vyvíjím. Kdybych se zitra rozhodl, můžu začít pracovat na pěstování kůže, hrát si z výměnou buněk vzorku za lidské třeba, dá se to i doma. Kdybych se rozhodl vyvíjet roboty, zase to můžu doma je na to bambilion nástrojů... S jádrem budu dřív šedivý než bych vyběhal povolení. Pár startupů bylo, všechny na to nějak dojely, vzpomínáte si na Hyperion? Deset let to je a nějak to skončilo. Jádro je dobré z tohoto pohledu na vyhazování peněz oknem. Rýpnu si tu do toho projektu Energy Well, to co dodali je překomlikované řešení se třemi okruhy tří různých chladiv na to je napojená, myslím, plynová turbína. Inženýrsky asi super pěkné, ale složité a hlavně se z toho nedá pořádně vykuchat nic co by se dalo začít vyrábět a prodávat i bez reaktoru. Jenže to tam není. Stejně tak to není upravené ani pro nasazení součástí, které se dají běžně sehnat, tedy třeba OCR jednotky.
Nejdál z jaderných se asi dostal Tokamak Energy, ale ti pracují na fúzi, což je jednodušší o kousek, dá se to nahazovat i bez jaderné reakce a tak tam asi není tolik regulací. youtube. com/watch?v=hWYnbYsp3i8
Pane Carlosi, zase velmi jednostranné a nepřesné dlouhé povídání. Přesněji a ne tak jednostranně jsem to popsal podrobněji. Je to však i s odkazem, tak se to objeví až později. Tak jen krátce. Horkovod z Temelína dlouhodobě zásobuje Týn nad Vltavou a horkovod do Českých Budějovic je těsně před dokončením (délka 26 km). Do Brna (40 km) by to nyní mělo smysl jen při jistotě, že bude zdroj fungovat dostatečně dlouho, takž jedině v případě jistoty stavby nového dukovanského reaktoru. O výrobě vodíku a radionuklidů podrobněji v tom příspěvku s odkazem.
Pokusím se odpovědět. Temelín zásobuje teplem už dlouho Týn nad Vltavou. Horkovod z Temelína do Českých Budějovic se už buduje¨a fungovat by mohl už v topné sezóně 2020/2021.
Horkovod potřebuje jistou dobu provozu, aby se zaplatil, takže stavět teď v Dukovanech se nebude dříve, než se rozhodne o výstavbě nového bloku. Jde o to, aby byla jistota, že elektrárna bude fungovat. V takovém případě se uvažuje o zásobování teplem Brna. Ovšem zde je dost velká otázka, zda se to realizuje. Proti byli hodně zvláště zelení.
V případě jaderných zdrojů jde o vysokoteplotní produkci vodíku rozkladem páry. Ta je velmi efektivní. Pro tu se však hodí vysokoteplotní reaktory, o jejichž budování se zatím u nás neuvažuje. Stejně je to s produkcí radionuklidů. K tomu jsou vhodné reaktory, které umožňují průběžnou výměnu paliva (typu CANDU nebo RBMK). Některé typy radionuklidů se produkují i pomocí výzkumných reaktorů, třeba i u nás v areálu v Řeži. Ale naše elektrárenské reaktory k tomu uzpůsobeny nejsou.
Pro získávání radionuklidů z vyhořelého paliva (třeba i toho našeho) je potřeba přepracovací závod. Ten u nás téměř určitě nebude. Ale mohli bychom vyhořelé palivo poslat třeba do Francie, Velké Británie nebo Ruska. Pak by se třeba dalo využít nejen jako palivo typu MOX nebo REMIX, ale třeba i pro produkci americia 241 pro vesmírné radioizotopové zdroje. Podrobněji třeba zde: https://www.osel.cz/10261-evropa-na-ceste-k-radionuklidovym-zdrojum-pro-vesmir.html .
Pane Wagnere,
horkovod, jestli nemá pořádnou územní rezervu, bude dost problém protáhnout, šel by dost zalidněným územím a ČEZ by musel dávat jo velké "úplatky" aby to prošlo, navíc je tam složitý terén. Další věc je že se Brno asi nebude ctít jen tak vzdát nezávislosti v dodávkách tepla, nebo nedej bože prodat teplárny ČEZu. Na to ten systém ladili příliš dlouho, poslední investice je zdroj na štěpku v Maloměřicích ke kterému bude vlaky sváženo paliv z lesů patřících Brnu. Je do systému připojená spalovna, která přes léto kryje podstatnou část dodávky. ČEZ by musel přijít s velmi výhodnou nabídkou. Stejně tak je rozdíl mít v Budějovicích uhelnou teplárnu a stavět 26km trubky, nebo mít v Brně dvě velké plynové a stavět 40 kilometrů trubky.
Radionuklidové zdroje pro vesmír jsou roztomilé, ale určitě nejsou řešením problému s jaderným odpadem, který také slušně topí z rozpadu nuklidů.
Jinak pokud se pamatuji, tak nápady na vybudování přepracovatelského závody byly. Ale to bylo v době kdy se MPO urvalo ze řetězu mělo nápad postavit 10 reaktorů. Otázka tak možná spíš zní jestli se nemá problém s odpadem a přepracováním paliva řešit na půdorysu EU a ne jednotlivých zemí. Pak by se vyřešily některé problémy, které s tím dnes jsou, například co do objemu a počtu úložišť.
Pane Carlosi, získávání radionuklidů z vyhořelého paliva pro medicínské nebo průmyslové účely (například výrobu radionuklidových zdrojů pro vesmírné aplikace) opravdu neřeší problém s vyhořelým palivem. A vůbec jsem to tak nemyslel. Pan Poruban se ptal na možnosti využití reaktorů nebo jejich vyhořelého paliva k různým jiným účelům. Nebyla to otázka na řešení vyhořelého paliva.
S vytápěním Brna a obcí po cestě je to určitě z ekonomického hlediska už kvůli téměř dvojnásobné vzdálenosti daleko komplikovanější než u Temelína. I proto se to doposud nerealizovalo. Ovšem ochranné pásmo je pro horkovod, pokud vím, z větší části pořád chráněno a v budoucnu může cena emisních povolenek situaci změnit ve prospěch tohoto řešení. Netvrdím, že se projekt realizuje, ale je to jistě zajímavá možnost.
Děkuji za odpověď pane Wagnere.
Měl jsem samozřejmě na mysli využití „odpadního“ tepla k výrobě vodíku. Vysoko-teplotní elektrolýzu, při které je snížena potřeba el. energie na štěpení vody, protože je teplota o něco blíž termolytickému rozpadu vody.
Je asi, jak píšete pravda, že při teplotě, která je k dispozici u současných reaktorů se to ještě nevyplatí i když se účinnost zvyšuje s rostoucí teplotou. Spíš jde o to, že by se měly všechny možné cesty využití odpadního tepla prozkoumat.
To se určitě nedá dělat v diskuzním fóru.
Na druhou stranu nás příroda učí, že složitý systémy vzniknou často samy, pokud se jim dá příležitost. Když to řeknu zjednodušeně, pokud by se z JE vyvedla trubka horkovodu na sousední pozemky, kde by se postavila průmyslová zóna, možná by se zaplnila docela rychle při vidině levné odpadní energie využitelné možná pro pekárny, sušičky, lisovny a kdo ví co všechno.
To že se konečně po dvaceti letech provozu Temelína staví horkovod do Českých Budějovic je paráda, ale je to jen špička ledovce. Škoda, že to těch 20 let muselo čekat. Síť mohla být mnohem rozšířenější. To, že podobný projekty blokují zelení bohužel nepřekvapí. Iracionalita a její paradoxy.
Doufejme, že se projekty jako ten v Českých Budějovicích budou do budoucna rozšiřovat.
Jak jsem se díval teplárna počítá, že 1/3 své produkce pokryje z Temelína. Což by mělo být něco kolem 140GWh ročně a to by mělo být asi jen 0,5% tepla, které jde z chladících věží. To ukazuje, kolik je té tepelné energie k dispozici.
Dobrý den pane Porubane,
dovolím si přidat několik poznámek k Vašemu příspěvku:
Ad teplovod z JETE do Budějic - je již ve výstavbě. Nevím, jestli mezitím nedošlo k nějaké změně, ale teoreticky by měl začít fungovat v příští topné sezoně, viz např.:
Ad teplovod z JEDU do Brna - teoreticky je stále ve hře (minimálně je jeho trasa stále zanesena v územních plánech dotčených obcí), prakticky po něm není poptávka. S dodávkami tepla z JEDU se v energetické koncepci města Brna zkrátka nepočítá.
Původně měl tento teplovod sloužit k vytápění městské čtvrti Nový Lískovec. Po provedeném zateplení zde však klesla spotřeba tepla na méně, než 1/3 původních hodnot...
Ad využití odpadního tepla z JE obecně - zajímavé jsou určitě původní plány na využití tepla z JETE k chovu ryb. Otázkou je, nakolik byly reálné :) Více např. zde:
Děkuji Vám pane Sklenáři i panu Wagnerovi za objasnění. Takže pokud správně chápu, tak už v současné době se využívá odpadní teplo na vytápění obcí v Jižních Čechách a nebyl by zas takový velký problém vytápět i Brno.
Takže připomínky některých o tom, že JE produkují zbytečně teplo tudíž nemusím brát vážně.
Jak už jsem psal PR JE by určitě prospělo, pokud by v jejich blízkosti byl aquaparky v ideálním případě se vstupným zdarma. Pak by pro většinu obyvatel v ČR byly JE těmi nejoblíbenějšími. Jistě víte proč by tomu tak bylo.
Dobrý den pane Sklenáři.
Po zateplení se opravdu spotřeba energie na vytápění snížila a nejen v Lískovci. Nicméně i tak tvoří energie na vytápění víc než 60% z celkem spotřebované energie v ČR.
Do budoucna pravděpodobně porostou ceny emisních povolenek. Všechny domy pasivní asi taky hned tak nebudou. Růst cen u plynu (CO2) by časem mohlo postoj města Brna ovlivnit. Svou roli by mohla sehrát i zkušenost jakou udělají v Českých Budějovicích.
Dobrý den. Dnes jsem narazil na určitou neshodu o cenu panelů - všem pojmům nerozumím. Nebylo by pro nás laiky jednodušší uvést - jaká byla a jaká je cena včetně instalace solárních panelů (na střechu domů) v ČR schopných vyrobit např 1MWh/rok? K tomu porovnat rok dejme tomu 2010 a 2020?
Dobrý den,
obvykle se do těchto diskuzí nezapojuji, nicméně bych chtěl poděkovat za podnětný článek, který vybízí k úvahám o vybalancovaném, rozumném mixu nízkoemisních zdrojů.
Co se týká obav z nákladů na výstavbu JE, chtěl bych uvést velmi zjednodušený výpočet. Náklady na nový blok v Dukovanech byly prezentovány na úrovni 160 mld.Kč s tím, že je obava, že budou vyšší. Předpokládejme, že budou 2,5x vyšší, tedy 400 mld. Kč. Nová JEDU pak bude v provozu 60-80 let, roční provozní náklady jsou 10-15% investičních nákladů. Za 80 let tedy 80*0,1*400=3.200 mld. Kč, Celkem 3.600 mld.Kč.
Na FVE doplácíme po dobu 20 let od roku 2010 cca 40 mld.Kč ročně, tzn. 800 mld. Kč, což je 2x více než navýšené investiční náklady na výstavbu JEDU, a to pomíjím inflační doložku, tedy skutečnost, že se dotace meziročně zvyšují o 2%. Pokud by byl zachován stejný model po dobu 80 let, tedy 4x20, tak je třeba přidat ještě 3x800 mld. Kč, ve výsledku by podpora FVE při stávajícím způsobu vyšla na 3.200 mld.Kč, což je v podstatě srovnatelné, protože nikde nejsou náklady na služby, které vyrovnávají soustavu.
Ještě k PVE, v roce 2010 MPO nechalo vypracovat vyhledávací studii PVE, kde byly vytipovány 4 lokality, většinou na Severu, a to od Krušných hor až po Beskydy, potenciální výkon v těchto 4 lokalitách byl v sumě kolem 4 GW. JEdnou z lokalit byl Smědavský vrch, takže PVE by mohly mít kromě energetické funkce i funkci protipovodňovou a nadlepšovací (zajištění minimálního zůstatkového průtoku v případě sucha). To znamená, že téma kolem PVE by bylo rovněž vhodné otevřít i z hlediska využití státních peněz na ochranu proti povodním a suchu.
já tedy vnímám problém v tom, že jeden blok vůbec nic neřeší - je to pouze částečná náhrada současných bloků V Dukovanech. Ve vzduchu je potřeba nahradit veškeré uhlí a polívčičku si můžou přihřát všechny zdroje. Tedy astronomická je suma výstavba jádra + potřebné dotace na další OZE + ztráta pro stát z emisních povolenek
V tomto ohledu máte pane Petře naprostou pravdu. Jeden blok to nevyřeší. Těch bloků budeme potřebovat několik. Pokud by se již dávno stoply dotace do OZE, tak jsme za ty peníze už mohli mít těch bloků několik.
Moc krásně jste to pane Romane P. napsal. Děkuji moc za upřesnění těch ročních nákladů. V jiném článku jsem udělal malé srovnání mez FVE a JE.
Pokud můžete, tak se na to prosím podívejte.
Ještě bych doplnil kolik jsme za ty své peníze dostali EE ze solárů a kolik dostaneme z JE. To by pak byla opravdu moc zajímavá čísla.
Nejak mi unika potreba pocitat kolik by stala vyroba zeleneho vodiku z jaderneho zdroje.
Podle meho nazoru je prave jaderny zdroj alternativou k tomu, abychom ten zeleny vodik (a i jine akumulace?) produkovat nemuseli.
Pokud mame v noci 60% spotreby co ve spicce, pak muzeme uplne s prstem v nose postavit JE na pokryti 50%.
Nebo v cem je hacek?
O cene bych teda ted nepolemizoval, ponevadz si myslim ze ta sezonni akumulace z OZE teda zatim doresena nejak neni vubec.
Ale mozna se pletu, mozna staci jen vybudovat prenosova vedeni na jizni polokouli kde maji v nasi zime oni leto :D :D :D
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se