Křetínský, Tykač nebo Bakala. Kdo jsou čeští energetičtí magnáti?

Kdo skutečně vlastní v České republice energetické zdroje? Poslední dobou se veřejnost zajímá o vliv magnátů na politiku, média i společnost. Na českém trhu se stále častěji rodí ,,velcí hráči“, kteří disponují nejen kapitálem, ale i strategií. A energie je komoditou z nejcenějších. Jak je to s jejich vlivem na energetiku? Mnoho podnikatelů své peníze rozmnožilo či přímo markantně zbohatlo právě na investicích do energetiky.

Pojďme se podívat na nejznámější jména, a zároveň si přiblížit oblast jejich energetického zájmu. Když jsou totiž ve hře peníze, ekologie je až na druhé koleji. Budoucnost energetiky na českém území má v moci pár vyvolených jedinců:

Daniel Křetínský

Mezi nejznámější podnikatele patří nyní Daniel Křetínský a jeho Energetický a průmyslový holding (EPH). Ten zaznamenal velký boom v roce 2009, kdy holding vznikl, a z Křetínského se najednou stal významný hráč na poli energetiky. Nutno podotknout, že i to za pomoci PPF, Patrika Tkáče a skupiny J&T.

Celý holding se pak dělí na dvě části, první EPIF (EP Infrastructure), která se zabývá přepravou a distribucí zemního plynu, dále distribucí elektrické energie a produkcí tepla. Druhá část – EP Power Europe sdružuje zahraniční investice, jedná se tedy o producenty elektrické energie, těžební společnosti a obnovitelné zdroje v Evropě. V Česku EPH spravuje například Pražskou teplárenskou, EP Energy Trading nebo elektrárnu Opatovice. V zahraničí je to polská společnost PG Silesia nebo v Německu Kraftwerk Mehrum GmbH provozující černouhelnou elektrárnu. Mezi další země, kde EP operuje patří Slovensko, Itálie, Velká Británie a Maďarsko.

Karel Komárek

Dalším hráčem na poli energetiky je Karel Komárek se svou investiční skupinou KKCG soustředící se hlavně na těžbu ropy a zemního plynu. Pod skupinu KKCG patří společnost MND a.s., která se zabývá hledáním a těžbou ropy a zemního plynu v České Republice, navíc obchoduje i v zahraničí.

V České republice doluje zhruba na 36 místech, převážně na jižní Moravě. Obchodní aktivity MND sahají i do zahraničí, konkrétně na Ukrajinu a do Gruzie. V Čechách se jedná o největší těžební společnost, co se týče ropy a plynu a nabízí tzv. plyn z první ruky.

Pavel Tykač

Křetínský a Tykač byli dlouhou dobu ve sporu, nakonec své neshody urovnali a zakopali válečnou sekeru. Právní spory byly ukončeny, ale vzájemný svár možná pokračuje dál. Tykačova skupina Sev.en Energy ovládá hlavně uhelný byznys, vlastní elektrárnu Chvaletice a nově má od roku 2024 získat Počerady.

V roce 2018 došlo k restrukturalizaci skupiny, nově nese jméno Se.ven Commodities. I tato skupina má přesahy do zahraniční, konkrétně jde o uhelné a plynové elektrárny (Velká Británie, Austrálie).

Tykačovy obchodní aktivity se křížily s Křetínským, jednalo se o německé elektrárny firmy Engie. Oba dva jejich holdingy měly stejné zájmy: skoupení starších uhelných a plynových elektráren. Zahraniční firmy se jich zbavují, protože dochází k přesunu k obnovitelným zdrojům. Křetínský i Tykač v nich pak vidí záložní zdroj stabilních dodávek energie.

Zdeněk Bakala

Posledním hráčem na poli, a možná i nejvíce diskutovaným jménem v oblasti energetiky, byl (a do určité míry stále je) Zdeněk Bakala. V roce 2004 prodala Grossova vláda státní podíl společnosti OKD do rukou Karbon Invest, za niž stáli podnikatelé Petr Otava a Viktor Koláček.

Karbon Invest posléze prodal společnost Bakalově NWR (New world resources) sídlící v Nizozemsku. Jednalo se o jednoho z nejvýznamějších producentů černého uhlí v Evropě, a to nejen díky své strategické poloze. Nicméně společnost se dostala do úpadku, na kterém se podílel propad ceny uhlí, a OKD bylo opět v rukou našeho (ne)schopného státu. Kauza OKD je stále nedořešená a je jakýmsi uhlíkem, který neustále plápolá.

Český stát napadl Bakalu a i jeho obchodního partnera Kadase a požadoval vrácení vyplacených dividend. Soud ve Velké Británii ovšem rozhodl ve prospěch Bakaly i jeho spojence. Jejich společnost CERCL Mining byla většinovým akcionářem právě NWR. Kauza OKD s sebou přinesla konec NWR. OKD po vyhlášení insolvence přešlo pod vládu státního podniku Prisko. V dolech OKD se uhlí stále těží, ale pomalu se doly zavírají. Stejně tak Bakala postupně opouští veškeré své aktivity v Čechách.

Stát

Do další významné a samostatné kategorie v oblasti energetiky zařadíme stát. Stát je majoritním vlastníkem společnosti ČEZ, která představuje nejvýznamnějšího hráče na poli jak domácím, tak i zahraničním (převážně oblast střední a jihovýchodní Evropy). Vlastnická struktura je následující: cca 70 % má Ministerstvo financí ČR, zbytek je rozdělen mezi minoritní akcionáře. ČEZ produkuje energii z různých odvětví mezi něž patří: jádro, uhlí, sluneční, větrné a vodní elektrárny. Jedná se vlastně o jednu z nejziskovějších českých společností, které patří monopolní postavení ve výrobě elektřiny. Generálním ředitelem je od roku 2014 Daniel Beneš.

Energetický průmysl může být pro podnikatele lákavý byznys, nesmí však opomenout, že důležitou roli hraje stát. A proto se ani v této oblasti nevyhneme komplikovaným prodejům, státním machinacím a tlaku společnosti. Velký byznys je pořád tvořen převážně uhlím, které ztrácí na oblíbenosti veřejnosti. Vzniká nový trend přiklánějící se k ekologičtějším způsobům při výrobě elektřiny.