Těžba ropy a zemního plynu v České republice - historie a současnost

Ačkoliv je česká energetika závislá na dovozu ropy i zemního plynu z druhých zemí světa, tyto strategické suroviny jsou, ač v malém měřítku, na našem území těženy. Tuzemská produkce je nicméně schopna pokrýt pouze zlomek domácí poptávky v řádu maximálně jednotek procent.

Produkce českého zemního plynu je v posledním desetiletí relativně stabilní, v případě ropy se však potýká s klesajícím trendem. Případné změně nenahrává ani pokles cen těchto surovin na světových trzích. Téměř veškerá těžba probíhá v současné době na území Jižní Moravy, malá část i na Moravě severní.

Historie těžby v ČR

Prvopočátky těžby ropy a zemního plynu na území dnešní České i Slovenské republiky se datují více než 100 let nazpět. Průkopníkem v „těžbě“ a využívání zemního plynu se ukázal Jan Medlen, který při kopání odvodňovací strouhy na svém pozemku v Gbelech, jež nyní leží na slovenské straně státních hranic, náhodou narazil na ložisko zemního plynu.

Plyn zavedl do svého obydlí, kde ho využíval především pro účely vytápění. Systém přívodu plynu byl relativně primitivní, což vedlo v roce 1913 k jeho nahromadění a následné explozi, která neunikla ani samotnému Rakousko-Uhersku.

Rok 1914 – zrození českého ropného průmyslu

Následně byly provedeny první průzkumné vrty a kromě zemního plynu byla překvapivě objevena i ropa. Těžba daného ložiska započala v roce 1914, který lze tímto považovat jako počátek ropného průmyslu na našem území. Ačkoliv produkce z tohoto ložiska byla v dnešním měřítku bezvýznamná, tehdy stála až za polovinou veškeré produkce Rakousko-Uherska.

K objevu prvního komerčního ložiska na území dnešní ČR došlo v roce 1919. První průzkumný vrt hluboký více než 200 metrů byl proveden v prostoru vysušeného rybníku Nesyt a těžba probíhala v této oblasti až do 60. let minulého století.

V počátcích byla těžena pouze ropa z nižších hloubek a zpracovávána byla na petrolejové oleje.

Situace v období druhé poloviny 20. století

V období druhé světové války měla tehdejší česká ložiska pro nacistické Německo strategický význam. Tehdy provozovala nejvýznamnější německá těžařská společnost, Deutsche Erdöl A. G., na Hodonínsku více než 1200 vrtů. Československé rafinérie si tehdy dokonce vyžádaly pozornost spojeneckých vojsk, zejména jejich bombardérů.

Po válce byly veškeré tehdejší vrty i rafinerie v roce 1946 sloučeny pod Československé naftové závody se sídlem v Hodoníně. O významnosti společnosti vypovídá i její velikost, kdy v roce 1948 zaměstnávala až 1858 zaměstnanců. Na počátku roku 69 se společnost se vznikem Československé federace rozdělila na samostatné Moravské doly a Slovenské naftové doly.

S revolucí přišel i nárůst těžby ropy

Před revolucí se domácí roční těžba ropy pohybovala okolo 50 tisíc tun. Počátku nárůstu se dočkala v roce 1991 s ročním vytěženým množstvím v rozsahu 64 tis. tun, během následujících let těžba stabilně rostla, až v roce 2003 dosáhla maxima a to 310 tisíc tun.

Současná situace těžby ropy v ČR

V České republice je evidováno několik desítek ložisek ropy i zemního plynu, přičemž většina je koncentrována do oblasti vídeňské pánve. Následující mapa představuje přehled evidovaných a již vytěžených ložisek.

Počet těžených ložisek ropy je v posledních letech víceméně konstantní, těžba samotná však postupně klesá. V roce 2013 se po 10 letech propadla dokonce na polovinu. Při srovnání se světovou těžbou je domácí produkce zanedbatelná (pouhá třetina procenta).

Nejvýznamnějšími společnostmi věnujícími se těžbě ropy na území ČR jsou v současné době hodonínské MND a. s. (dříve Moravské naftové doly), skupina LAMA ENERGY GROUP a ostravská společnost UNIGEO a. s.

V následující tabulce je dále uvedena světová těžba ropy podle WBD (World Mining Data od rakouského Federálního ministerstva pro vědu) a podle BP (ropná společnost, dříve známa jako British Petroleum).

Dovoz ropy do ČR

Česká republika je závislá na dovozu ropy z jiných zemí světa. Domácí produkce v roce 2014 lehce přesáhla dvě procenta veškerého dovozu. Nejvýznamnějším dodavatelem ropy je pro ČR Rusko, které pokrývá zhruba 2/3 importované ropy.

Současná situace těžby zemního plynu v ČR

Obdobně jako u ropy se většina ložisek nachází v oblasti Jižní Moravy, zemní plyn se však nachází i v hornoslezské pánvi v podobě sorbovaných ložisek v uhelných slojích.

Počet těžených ložisek v rozmezí let 2009 až 2013 mírně poklesl, samotná těžba však výrazné změny v množství nezaznamenala a pohybuje se okolo hodnoty 200 milionů m³ za rok. Stejně jako v případě ropy nedosahuje tuzemská produkce ani jednoho procenta celosvětové.

Společnosti, jež se v ČR věnují těžbě zemního plynu, jsou totožné s těžaři ropy. Lze k nim zařadit i společnost Green Gas DPB, a. s., která se věnuje těžbě důlních plynů v uzavřených dolech ostravsko-karvinského regionu a nákupu přebytečných plynů od těžařských společností operujících v dolech ještě aktivních.

V následující tabulce je dále uvedena světová těžba zemního plynu podle WBD (World Mining Data od rakouského Federálního ministerstva pro vědu), podle BP (ropná společnost, dříve známa jako British Petroleum) a podle IEA (Mezinárodní energetická agentura).

Dovoz zemního plynu do ČR

Téměř veškeré potřeby České republiky, co se týče zemního plynu, musí být pokrývány dovozem. Domácí produkce dosahuje pouze jednoho až dvou procent dováženého množství. Z následující tabulky je zřejmé, že v letech 2012 a 2013 pocházel takřka veškerý dovážený plyn z Ruské federace. V roce 2014 došlo k významnému nárůstu dovozu zemního plynu z Norska.

V důsledku energetické krize z let 2021-2023, kdy došlo k extrémnímu nárůstu cen zemního plynu na evropských burzách a v těsné návaznosti na to také nárůstu cen pro koncové spotřebitele, došlo k praktickému zastavení dovozu zemního plynu z Ruské federace. Dovoz zemního plynu z Ruské federace nahradil především dovoz plynu ve zkapalněné podobě, a to ze Spojených států amerických a Kataru.