Domů
Názory
Jaderná energetika v roce 2021 a jádro v taxonomii EU
Zdroj: TVO

Jaderná energetika v roce 2021 a jádro v taxonomii EU

Obsah tohoto článku nebyl zpracován ani upravován redakcí webu oEnergetice.cz a článek nemusí nezbytně vyjadřovat její názor.
Nejen vývoj počasí v roce 2021 zásadně ukázal, že se přechod k nízkoemisní energetice nedá realizovat bez jaderných zdrojů. Zdá se tak, že alespoň u části evropských států se postoj k jádru mění. Evropská komise tak zařadila jádro k zeleným zdrojům energie, i když s podmínkami. Ty je však třeba správně interpretovat. Štěpná řetězová reakce se konečně rozběhla u bloku Olkiluoto 3. Do provozu se v roce 2021 dostalo šest reaktorů III. generace a jeden pokročilý malý modulární reaktor.

Začátek roku 2021 s rozpadem evropské energetické sítě 8. ledna, která tak nebyla daleko od blackoutu, a podzim a zima, kdy se dá bez přílišného přehánění mluvit o energetické krizi, jasně ukázaly, že bez jaderných zdrojů nelze zajistit přechod k nízkoemisnímu energetickému mixu. Řada států Evropské unie tak mění názor na využívání jaderné energetiky a uvažují i o výstavbě nových jaderných zdrojů. Jedná se například o Francii, která má díky jaderné energetice nízkoemisní mix už nyní a nejmenší emise oxidu uhličitého na vyrobenou jednotku elektřiny. Vzhledem k tomu, že velká část Francouzů vytápí elektřinou, jsou zde emise z vytápění také velmi nízké. Nyní je Francouzům jasné, že pro udržení nízkých emisí, energetické bezpečnosti a sociálně únosné ceny energie se nemohou jaderných zdrojů vzdát a musí stavět nové. To je důvod, proč prezident Macron zrušil rychlé snižování podílu jádra a nedávno vyhlásil plán výstavby šesti nových bloků.

Byl to právě silný tlak Francie i dalších států, kterým je jasné, že se bez jaderné energetiky při snižování emisí neobejdou, který vedl k tomu, že Evropská komise zařadila jádro ve své taxonomii mezi zelené udržitelné zdroje. Stalo se tak i přes obrovský protijaderný tlak hlavně Rakouska a Německa. Je však třeba zdůraznit, že u jádra je zmínka o jeho přechodnosti a jeho podpora je omezena podmínkami, které mohou vypadat až tragikomické, pokud se vezmou doslova. I tato část taxonomie, a hlavně diskuze okolo ní, ukazuje v celé nahotě její základní problém.

Není postavena na fyzikálních, technických a přírodovědných zákonitostech, ale dominantně se řídí ideologickými představami a politickými kompromisy.  Omezeně počítá s vývojem našich znalostí, rozvojem technologií. Řadu z nich má označenu nálepkou, která je likviduje bez ohledu na realitu. Velice často tak nemusí vést ke snížení emisí, dopadů na životní prostředí a snížení rizika, ale směrem právě opačným. Navíc svou složitostí, nejednoznačností a nutností neustále každou věc posuzovat úředníky vede k prodlužování realizace libovolného projektu a silnému potenciálu korupce.

Podívejme se na konkrétní případ právě zveřejněné taxonomie v oblasti jaderné energetiky. Dopředu upozorňuji, že v řadě případů není jasné, jak přesně to tvůrci mysleli a co konkrétní formulace reálně znamenají a jak budou v praxi interpretovány. Takže i následující rozbor je předběžný a spíše k otevření diskuze.

Podle mého názoru časové limity 2040 pro stávající bloky a rok 2045 pro nově budované neznamenají, že by se po roce 2040 a 2045 něco pro ně muselo změnit. Tak to interpretovali někteří komentátoři u nás. Ani to, že by jaderná energetika v Evropské unii v té době končila jako zelený zdroj. Podle mě, současně nastavená taxonomie bude pravidelně posuzována, a pokud se ve zmíněné době zjistí, že některé ze stanovených parametrů nebyly nastaveny správně či se objevila nová lepší jaderná technologie, tak se taxonomie upraví. Následující text tak nereflektuje reálný význam stanovených podmínek, ale jen důsledek jejich dogmatické interpretace.

Předpokládejme doslovnou platnost tvrzení, že stávající jaderné zdroje budou považovány za zelené (udržitelné) pouze do roku 2040 a nově budované jen v případě, že budou mít do roku 2045 stavební povolení. To znamená konec rozvoje jaderné energetiky v Evropské unii. Znamenalo by to, že v Evropské unii nemá smysl výzkum v oblasti jaderně energetických technologií. Vývoj nových reaktorů trvá řadu let i desetiletí a nemá smysl, pokud region před jeho dokončením jadernou energetiku vyřadí ze svého energetického mixu.

Znamenalo by to například, že vývoj pokročilých malých modulárních reaktorů v ÚJV a.s. nemá smysl, protože ty určitě nebudou k dispozici před rokem 2045. Obecně platí, že jakékoliv malé modulární reaktory, které by se v Evropské unii mohly uplatnit, zde budou nejdříve v třicátých letech. Pokud mají mít ekonomický smysl, tak se musí budovat v dostatečně velkých sériích. To však při podmínce, že se postaví jen ty, které budou mít stavební povolení před rokem 2045, nelze splnit. Už z toho důvodu, že ekonomicky budou mít malé modulární reaktory smysl pouze v případě, že se vytvoří licencování odpovídající jejich bezpečnostním parametrům a vlastnostem A to opravdu nebude rychlý proces. Při doslovné interpretaci dané podmínky se tak malé modulární reaktory v Evropské unii nebudou realizovat vůbec nebo jen v minimálním počtu.

Vývoj počtu reaktorů (zdroj WNA)

U velkých reaktorů třetí generace je situace zdánlivě lepší. Pokud by ale opravdu měl jaderný průmysl a výstavba bloků končit ve čtyřicátých letech, tak by ztrácelo smysl v Evropské unii tento průmysl rozvíjet. Vzhledem k tomu, že nejen v Číně očekávají v této oblasti průlom a intenzivně na něm pracují, bylo by toto zaostávání pro Evropskou unii katastrofální. Jak už jsem se zmínil, tak považuji takovou doslovnou interpretaci těchto termínů za nesmyslnou. Podle mě to neznamená, že by jaderné zdroje po roce 2045 nebylo možné stavět a vylepšovat stávající po roce 2040. Jde o to, že se průběžně posoudí technologický rozvoj a naše znalosti environmentálních dopadů různých technologií a nastavení taxonomie se pro další desetiletí případně upraví. Z tohoto hlediska tak nevidím v dané taxonomii problém.

Trochu problematičtější může být požadavek realistického projektu úložiště, které by v principu mohlo být k dispozici v roce 2050. Ale i zde to lze realizovat ve formě připraveného projektu. Právě tato podmínka může být jednou z těch, která se v taxonomii před tím rokem 2045 změní. Pokud se ukáže, že je ekologičtější uzavření palivového cyklu a odstoupení od rychlé realizace hlubinného úložiště, tak tato podmínka v budoucí taxonomii může zmizet. Jak jsem zmínil, realita okolo taxonomie bude velmi silně záviset na její interpretaci a uvádění do praxe. Ale podle mě současné znění není z našeho hlediska kritickým způsobem omezující. Právě pro vyloučení chybných interpretací by v textu taxonomie neměly být ani náznaky toho, že jsou jaderné zdroje pouze přechodnými. Jiné kafe jsou podmínky okolo plynu. V tomto případě je to i podle mého názoru pro naše teplárenství katastrofou. V oblasti jaderné energetiky bych tak doporučoval konzultovat s tvůrci taxonomie správnou interpretaci a pokud je to tak, jak si myslím, tak ji můžeme bez obav podpořit. Navíc je tam i řada velmi smysluplných doporučení, jako je třeba důraz na recyklaci paliva a zmenšení objemu jaderného odpadu, který jde do hlubinného úložiště.

Vývoj produkce elektřiny z jaderných elektráren (zdroj WNA)

Přehled a statistiky

Už třináctý přehled vývoje jaderné energetiky za uplynulý rok navazuje na články z minulých let. Poslední část (zde a zde) je z roku 2020. Na konci roku 2020 bylo 442 reaktorů s výkonem 393,5 GWe a na konci roku 2021 pak 440 s výkonem 393,2 GWe (údaje ze stránek World Nuclear Association a database PRIS). Ve výstavbě je 56 bloků. Je však třeba zdůraznit, že jde o hodnoty ze začátku prosince, kde některé z dále jmenovaných odstavených a spuštěných reaktorů ještě nebyly započteny.

V minulém roce byl počet dokončovaných bloků zhruba vyrovnaný s počtem těch odstavovaných. A to i v situaci ukončení provozu více reaktorů v Německu a Velké Británii. Provoz skončilo deset bloků a další bude odstaven brzy v lednu. O odstavení švédského varného reaktoru Ringhals 1 dne 31. prosince 2020 se psalo už v minulém přehledu. Ten se přidal k obdobnému bloku Ringhals-2, který byl odstaven už dříve. Ztráta těchto jaderných zdrojů měla značný vliv na zásobování jihu Švédska elektřinou a vedla ke zvýšení ceny elektřiny. Ve Švédsku je tak nýní v činnosti šest jaderných reaktorů.

Elektrárna Grohde (zdroj PreussenElektro)

Poslední den roku 2021 byly odstaveny tři reaktory v Německu, šlo o Brokdorf ve Šlesvicku-Holštýnsku, Grohnde v Dolním Sasku a Gunremmingen C v Bavorsku. Odstavení německých bloků je opravdu škoda. Jde o velmi kvalitní a spolehlivé reaktory s velkým výkonem. Například blok Grohde má výkon 1400 MWe a drží rekord ve výrobě elektřiny za dobu provozu reaktoru. Celkově vyprodukoval přes 400 TWh elektřiny. Dodávat elektřinu začal v roce 1984 a mohl by být v provozu ještě deset i dvacet let.

Tři bloky byly odstaveny během roku 2021 také ve Velké Británii. Jednalo se o plynem chlazené reaktory AGR. První skončily provoz bloky Dungeness B-1 a Dungeness B-2. Na konci listopadu 2021 se pak odstavil reaktor v elektrárně Hunterston B. Jde o třetí blok elektrárny Hunterston, čtvrtý blok této elektrárny by se měl odstavit v lednu 2022.

Na Tchaj-wanu byl v polovině roku 2021 odstaven blok Guosheng-1. Jde o varný reaktor s výkonem 985 MWe, který byl uveden do provozu v roce 1981. V Pákistánu byl 1. srpna 2021 odstaven nejstarší blok KANUPP-1, známý také jako Karáčí 1. Šlo o těžkovodní reaktor CANDU, který byl do provozu uveden v roce 1972. Jeho počáteční výkon byl 137 MWe. Postupně se však snižoval a zhoršoval se i jeho koeficient využití. V USA byl odstaven třetí blok v Indian Point, celá elektrárna tak po šedesáti letech skončila s produkcí elektřiny. Dne 19. prosince 2021 pak byl odstaven první blok Kurské jaderné elektrárny. Jde o reaktor RBMK.

Nově se v roce 2021 do provozu dostalo osm bloků. K síti se připojil a postupně byl uveden do komerčního provozu indický těžkovodní reaktor PHWR-700 jako blok Kakrapar 3. V Číně byl spuštěn reaktor ACPR1000 jako blok Tchien-wan 6 (Tainwan), stejný reaktor se dostal do provozu jako blok Chung-jen-che (Hongyanhe) 5, v polovině roku se u něj rozběhla štěpná řetězová reakce. Do provozu se také dostaly dva bloky Hualong One (HPR1000). Ke konci roku 2021 se rozběhla štěpná řetězová reakce u bloku Fu-čching (Fuquing) 6, který je druhým reaktorem tohoto typu v této elektrárně. Stejný reaktor se v roce 2021 rozběhl i v Pákistánu jako blok Karáčí 2. V Číně začal pracovat malý modulární reaktor HTR-PM200. Do provozu se dostaly také dva jihokorejské reaktory APR1400. Jednalo se o první blok v elektrárně Sin Hanul (Shin Hanul) v Jižní Koreji a druhý blok v elektrárně Barakah ve Spojených arabských emirátech. Ke spuštění mají také velice blízko další dva reaktory. Jde o blok Olkiluoto 3 a Ostrovec 2. V prvním případě jde o blok EPR a v druhém VVER1200.

Budovat se začalo jedenáct reaktorů a další pak hned v prvních dnech lednu 2022, i to je číslo podobné těm u reaktorů odstavovaných a spouštěných. První blok Hualong One se začal na přelomu roku 2020 a 2021 budovat v čínské elektrárně Sanao (Sanaocun-1), betonáž jaderného ostrova druhého bloku této elektrárny byla zahájena v prvních dnech ledna 2022. Výstavba dalšího reaktoru tohoto typu pak začala v březnu jako Čchang-ťiang (Changjiang) 3 a na konci roku následoval Čchang-ťiang 4.

Dalšími zahájenými stavbami byly dva ruské reaktory VVER1200 v Číně, šlo o Tchien-wan (Tianwan) 7 a Sü-ta-pao (Xudabao) 3. V turecké elektrárně Akkuya, která využívá stejný typ reaktoru, se pak začala začátkem března 2021 betonáž jaderného ostrova třetího bloku. V polovině roku 2021 začala betonáž bloku Kudankulam 5 a 20. prosince pak betonáž jaderného ostrova bloku Kudankulam 6. Zde se využívají reaktoru VVER1000.

Pokročilo i budování prototypů rychlých množivých reaktorů. V Rusku byla v roce 2021 zahájena betonáž jaderného ostrova u rychlého reaktoru chlazeného olovem BREST-OD-300. Pravděpodobně se začal budovat také druhý rychlý sodíkový reaktor CFR-600 v Číně.

Začátkem července 2021 začala také výstavba čínského malého modulárního reaktoru ACP100 (Linglong One) s výkonem 125 MWe.

Produkce elektřiny z jádra dosáhla v roce 2020 hodnoty 2 553 TWh. Oproti roku 2019, kdy se vyrobilo 2 657 TWh klesla o 104 TWh. Je to poprvé od roku 2012, kdy nestoupala. Velký vliv na to měla epidemie koronaviru, ekonomický pokles a snížení spotřeby elektrické energie. Dá se tak očekávat, že už v roce 2021 opět poroste. Předběžné výsledky tomu nasvědčují.

První blok elektrárny Ostrovec je již v komerčním provozu, druhý se právě spouští (zdroj Minenergo Belorusii)

Nejvíce bloků buduje Rusko a Čína

Nejvíce nových bloků staví Rusko a Čína. Rosatomu se úspěšně daří v Rusku nahrazovat dosluhující bloky VVER a RBMK reaktory III. generace VVER1200. Dva tyto reaktory fungují velmi dobře v Novovoroněžské i Lenigradské elektrárně. V té Lenigradské nahradily první dva bloky RBMK v první fázi této elektrárny. Na základě dobrých zkušeností se začala příprava výstavby třetího a čtvrtého bloku druhé fáze elektrárny. Bude tak možné odstavit všechny zdejší bloky RBMK. Náhrada bloků RBMK probíhá i v Kurské jaderné elektrárně. Bloky VVER1200 a VVER1000 jsou také nejčastější budované v zahraničí. V Bělorusku se do provozu spouští již druhý tento blok. Úspěšně probíhá jejich výstavba v Turecku, Bangladéši, Číně i Indii, připravuje se v Egyptě, Uzbekistánu, Maďarsku a Finsku.

V Číně přechází od spouštění bloků III. generace ACPR1000 k reaktorům Hualong One. Ty už zde běží dva. V zahraničí už se první rozběhl v elektrárně Karáčí v Pakistánu a brzy se k němu přidá další. Spolu s bloky VVER1200 se Hualong One stává tím, jehož výstavba se nejčastěji zahajuje. Podle čínských vyhlášení se tempo jeho využívání ještě zvýší. Vzhledem k vysokému počtu bloků, které chce Čína vybudovat u sebe doma, je otázkou, jak velké kapacity bude mít pro stavby v zahraničí. Je však jisté, že i v zahraničí se řada bloků Hualong One objeví.

Právě reaktory VVER1200 a Hualong One jsou jediné, které mají dostatek hotových bloků, rozestavěných i ve výhledu, že dosahují sériové výstavby a ustálených dodavatelských řetězců, které mohou spoléhat na dlouhodobý výhled. Právě v takových podmínkách by se měly projevovat ekonomické výhody ve výstavbě i provozu reaktorů III. generace. Letos se dostaly do provozu dva korejské bloky APR-1400, jeden v Jižní Koreji a jeden ve Spojených arabských emirátech. U něho je však problém, že politické vedení Jižní Koreji se rozhodlo od využívání jádra odstoupit a blok zatím nemá zájemce pro nové stavby ani v zahraničí.

Rusko i Čína plánují rozvíjet jadernou energetiku velmi intenzivně i v budoucnu. I to je důvod, proč pracují na uzavření palivového cyklu a rychlých reaktorech. Rusko má zatím jediné dva komerčně fungující rychlé reaktory. Rychlý sodíkový reaktor BN-800 v roce 2021 postupně přešel na palivo MOX. V únoru 2021 byla třetina aktivní zóny inovativním MOX palivem, po další výměně paliva už to bylo 60 %. V roce 2022 pak již bude zóna při další výměně paliva plně složená z palivových souborů typu MOX. Reaktor BN-600, který je starším sodíkovým reaktorem na této elektrárně, by chtěla Bělojarská elektrárna provozovat 60 let.

Čínský rychlý sodíkový reaktor CEFR začal po výměně paliva druhý cyklus testování. Ten by měl probíhat na vysokém výkonu. Palivo pro prototypový rychlý sodíkový reaktor CFR-600 bude nejméně na prvních šest let provozu dodávat Rusko.

V únoru 2021 bylo uděleno povolení od úřadu pro jadernou bezpečnost pro konstrukci prototypového rychlého olovem chlazeného reaktoru BREST-OD-300. Betonáž jeho jaderného ostrova pak začala před polovinou roku 2021. Dokončuje se vývoj paliva pro tento reaktor. V místě bude kromě samotného reaktoru i zařízení pro výrobu paliva a pak i pro jeho přepracování. Tento reaktor nevyužívá moderaci neutronů. Chlazení bude zajišťovat tekuté olovo. U samotného Brestu bude z materiálových důvodu pracovní teplota okolo 500°C. V budoucnu by tento typ reaktoru mohl mít teploty vyšší, i hodně přes 1000°C. Turbína tak v takovém případě může v principu pracovat třeba v superkritickém režimu při teplotě páry 600°C a s účinností konverze tepla na elektřinu 40 - 45 %. U budoucích reaktorů, které by fungovaly jako vysokoteplotní, by se dala využívat plynová turbína nebo by přímo produkovaly vodík či průmyslové teplo. Výhodou olova proti sodíku je jeho stabilita a to, že nedochází k prudkým chemickým reakcím s vodou a kyslíkem. Při netěsnostech primárního okruhu tak nehrozí problémy, které přináší riziko u sodíkových reaktorů. Aktivní zóna bude umožňovat konfiguraci s množivým faktorem až 1,2. Zkušenosti s provozem tohoto demonstračního reaktoru by měly umožnit naprojektovat komerční model.

Na cestu se vydalo vybavení pro druhý blok Rooppur (zdroj Atomenergomaš, Rosatom)

Amerika a Evropa – snaha o dokončení dlouhodobých restů

Ve Spojených státech se budují jen dva nové jaderné reaktory. Při výstavbě dvojice bloků AP1000 v elektrárně Vogtle stále přetrvávají problémy. Spuštění třetího bloku se i vlivem pandemie posunuje blíže ke konci roku 2022. Je také třeba odstranit všechny problémy, které se objevily během horkých zkoušek, které proběhly v polovině roku 2021.

V Evropě je pouze minimum projektů, které mají navíc většinou velké zdržení. Konečně se zavezlo palivo do reaktoru EPR v elektrárně Olkiluoto a řetězová štěpná reakce se rozběhla 21. prosince. V únoru by měl blok začít produkovat elektřinu a v červnu by měl přejít do komerčního provozu. Dokončování bloku Flamanville 3 se už také dostává do konečné fáze. Problémem mohou být anomálie objevené na svarech v kontejnmentu, které je potřeba upravit. Blok by se však mohl rozběhnout na přelomu roku 2022 a 2023 mělo zavést palivo. Na základě zkušeností z letošní zimy se Francie vrátila k plánu postavit nové jaderné reaktory. Zatím se předpokládá šest nových bloků, půjde o vylepšenou variantu EPR2.

Bloky EPR se budují i ve Velké Británii. Výstavba Hinkley Point C byla ovlivněna pandemii. V roce 2016 se předpokládalo zprovoznění prvního bloku na konci roku 2025. Nyní je jasné, že k němu nedojde před červnem 2026. Pozitivní je, že se ukazuje rychlejší postup prací u druhého bloku, kde se projevují zkušenosti získané při stavbě toho prvního.

Pokračují přípravy k výstavbě dvou bloků EPR v elektrárně Sizewell C. Zde bylo klíčovou otázkou rozhodnutí o způsobu financování projektu. Pokud by se vybral vhodný finanční model, mohl by být využit i pro výstavbu dalších jaderných bloků. Vyřešení tohoto problému a rychlého zahájení výstavby bylo stále aktuálnější. Zvláště po odstavení elektrárny Dungeness B a stanovení termínu odstavení i dalších plynem chlazených reaktorů AGR. Ty by měly být všechny uzavřeny do deseti let. Na konci října tak britská vláda schválila model financování jaderných projektů známý pod označením RAB (Regulated Asset Base), který by měl snížit náklady na zajištění financí a přitáhnout soukromé investory. V tomto modelu přispívají budoucí spotřebitelé na financování projektu už ve fázi jeho výstavby. Zároveň začala britská vláda vyjednávat s EDF o konkrétním projektu Sizewell C.

Dokončení restu v podobě dvou bloků VVER440 v jaderné elektrárně Mochovce se čeká i v sousedním Slovensku. Rozběhnutí štěpné řetězové reakce v bloku Mochovce 3 se neočekává dříve než v únoru 2022.

Nejen pro Evropu je důležitá diverzifikace zdrojů paliva. Rozšiřuje se vějíř dodavatelů palivých souborů pro reaktory. Na jedné straně Rosatom dodává palivo pro západní typy elektráren, Westinghouse naopak dodává palivo pro ukrajinské reaktory VVER1000, kde už se využívá v šesti blocích. Tento typ paliva nabízí i do Bulharska a Česka. Zároveň vyvinul i palivo pro bloky VVER440, které se začne využívat od roku 2024 v ukrajinském bloku Rovno 2. Tato možnost diverzifikace dodavatelů paliva může být zajímavá i pro naše Dukovany a slovenské Mochovce či Jaslovské Bohunice. Naopak Švédsko začíná využívat zmíněné palivo pro západní reaktory od firmy Rosatom.

Začátek budování malého modulárního reaktoru ACP100 (zdroj CNNC)

Malé modulární reaktory

V roce 2021 došlo k razantnímu průlomu i v oblasti malých modulárních reaktorů. Zkušenosti z provozu plovoucí jaderné elektrárny Akademik Lomonosov vedly k reálným krokům k výstavbě dalších malých modulárních reaktorů založených na ruských reaktorech určených pro ledoborce, ať už plovoucích nebo na pevnině. Zdá se ta, že by se opravdu mohly realizovat ve větších sériích.

Stejně tak je zlomovou událostí zahájení provozu vysokoteplotního malého modulárního reaktoru HTR-PM200 v Číně. Pokud se osvědčí, jeho moduly se začnou produkovat sériově a bude úspěšný i ekonomicky, může být ideální řešení i pro produkci průmyslového tepla.

Stejně tak bude zajímavé sledovat v Číně vývoj okolo malého modulárního reaktoru ACP100 (Lionglong One), který se v tomto roce začal budovat a jehož dokončení se čeká v roce 2026.

Tyto projekty a zkušenosti s nimi mohou být inspirací i pro další realizace malých modulárních reaktorů, které se vyvíjí na řadě míst. Je třeba přiznat, že zatím jsou ve stádiu papírových projektů a předběžného licencování. Je třeba připomenout, že nejenom u nás se velmi intenzivně o jejich budoucím využití uvažuje.

Jde například o Holandsko, Belgii, Švédsko, Bulharsko, Rumunsko, Polsko, Pobaltské státy a další. Zatím však jde o předběžný výběr vhodných lokali, diskuze vhodného postupu při licencování, hledání vhodných finančních modelů a případných dodavatelů. Asi nejčastěji se uvažuje o americkém reaktoru NuScale, u kterého je i silná podpora americké vlády. Dalším je britský malý modulární reaktor firmy Rolls-Royce. Podrobněji se k situaci v této oblasti podrobněji vrátíme někdy příště.

Instalace spodní části kontejnmentu malého modulárního reaktoru ACP100 koncem října 2021 (CNNC)

Závěr

I u nás průběh letošní zimy jasně ukázal, že se bez jaderných zdrojů neobejdeme. České jaderné elektrárny vyrobily v roce 2021 celkově 30,73 TWh, což je druhá největší výroba po roce 2013, kdy dodaly 30,75 TWh. Dne 12. listopadu 2021 také vyrobily prozatím nejvíce elektrické energie za jeden den 100,8 GWh. V té době bylo v provozu všech šest bloků a byly nízké teploty, které zvyšují účinnost konverze tepla v elektřinu.

Kromě produkce elektřiny je stále důležitější, aby se využily jaderné bloky jako zdroje tepla při přechodu od využívání uhlí v teplárenství. Nepříjemné tak je, že vzhledem ke krachu společnosti Tenza se zdrží projekt horkovodu z Temelína do Českých Budějovic. Z 26 km se podařilo dokončit 17 km a rozpracovaných je 2,5 km. Horkovod by měl zajistit 30 % dodávek tepla pro toto město. Připomeňme, že již dvacet let zásobuje teplem Temelín Týn nad Vltavou.

Zlom nastal v přípravě výstavby nového bloku v Dukovanech. Zde došlo k vyřazení čínských a ruských dodavatelů z připravovaného tendru. Na jedné straně se vyřadily potenciálně nejkvalitnější nabídky, na té druhé to byla jediná možnost, jak dosáhnou dostatečně široké politické shody na realizaci výstavby. To, k čemu toto ideologické rozhodnutí našich politiků povede, budeme moci posoudit na srovnání výsledku u nás a v Maďarsku nebo Finsku. Nyní je důležité, aby se tendr co nejdříve vyhlásil, co nejkvalitněji realizoval a konečně se alespoň jeden blok začal stavět. V březnu 2021 obdržel ČEZ od SÚJB povolení pro umístění dvou nových bloků v lokalitě Dukovan. Je zároveň velmi důležité, aby se připravil finanční model pro stavbu dvojice bloků v Temelíně, a i tato stavba se co nejdříve zahájila.

Je třeba zdůraznit, že současná neutěšená situace jde plně za celou naší politickou scénou, která nedokázala v oblasti energetiky spolupracovat, vyjednat realistické kompromisy a ty pak jednotně realizovat. Místo toho dali naši politici přednost politickému a ideologickému boji za každou cenu. Hlavně na evropském kolbišti si místo jednotného postupu v zájmu české energetiky a společnosti vyřizovali osobní domácí spory. To způsobilo, že už jsme ztratili nejen roky, ale pomalu desetiletí. Nyní už není možné dále lavírovat a zdržovat řešení energetiky.

Je však třeba říci, že v tom nejsme osamoceni. Čína a Rusko budují stále více reaktorů III. generace doma i v zahraničí a zásadní pokrok se těmto zemím daří i v oblasti malých modulárních reaktorů a uzavření palivového cyklu. Evropa a USA pouze dokončují pár dlouho rozdělaných restů. Doufejme, že poučení této zimy bude dostatečné a příští roky budou klíčovými. Po Olkiluoto 3 se rychle dokončí Flamanville 3 i Mochovce 3 a 4 a začnou se budovat nové reaktory v Evropě. Jak jsem psal, pro reaktor EPR se zdá současný vývoj zlomový. Pokud se schválí Sizewell C a výstavba nových bloků tohoto typu ve Francii, případně i v Indii, tak je o úspěšném osudu tohoto reaktoru nejspíše rozhodnuto a přiřadí se tak k blokům VVER1200 a Hualong One. Osud reaktoru AP1000 je stále otevřený, u něj by mohl být rozhodující úspěch na Ukrajině, případně i v Polsku či jinde v Evropě. Znovu se začíná diskuze o jeho uplatnění ve Velké Británii. Jeho budoucnost je však stále velmi nejistá. Doufejme však, že nyní nastává v Evropské unii rozhodující zlom.

Velmi pozitivní je internacionalizace jaderného průmyslu a dodavatelských řetězců. I naše firmy tak dodávají komponenty pro širokou škálu různorodých projektů. Ať už jde o známou Škodu JS, UJV a.s., Nuviu s jadernými dodávkami, nebo méně známé firmy Arako, Armatury Group, MSA Dolní Benešov, MPower Engineering, Mostro, dodávající armatury, Kabelovnu Kabex se svými kabely, ZPA Pečky se servopohony, Sigma Group s čerpadly, Lavimont Brno s potrubím a řadu dalších. Doufejme, že budou mít v následujících letech hodně práce i u nás.

Podrobnější přehled situace v jednotlivých zemích je v obsáhlejším článku na serveru Osel.

Autorova přednáška o současném stavu jaderné energetiky je zde.

Štítky:Názor
seznam

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(61)
Pavel Karásek
8. leden 2022, 16:58

Tady je vidět, jak autor článku přímo fandí jaderné energetice. Nebudu polemizovat o plánech na výstavbu nových jaderných bloků, kdy teoretický plán ještě neznamená realizaci. Autor počítá automaticky s rozvojem technologií, které ještě nejsou zprovozněny(viz. některé modulární reaktory). To samé se ale přece dá předpokládat u vodíkových zdrojů na uchování energie, které při sériové výrobě můžou naprosto změnit situaci v energetice. Také ty tabulky jsou fandící jaderné energii. Není tam tabulka v dlouhodobém podílu jaderné energie na výrobě EE, popr. v jejím podílu na všech typech energií. Také tam není tabulka řekněme za posledních deset, nebo dvacet let kde se dá srovnat výroba EE z JE a z OZE. Proč asi? Ty hodnoty jsou samozřejmě všeobecně známy, ale když je to takhle přímo vedle sebe, tak je to hned zajímavější.

Vojtech malis
8. leden 2022, 17:10

Pro mne je rozhodujici ze jadro je STABILNI zdroj. Pokud se spolehneme jen OZE, v CR fotovoltaiku, tak v pripade nepriznivych podminek (v zime kdy je malo slunecniho zareni) budeme bez elektricke energie? Neni nerozumne spolehat na vodik, kdyz tato technologie neni zatim k dispozici, a z principu je neefektivni? A co pokryti spotreby energii v prumyslu?

De Carbon
8. leden 2022, 17:20

Mnoho firem si ted po vypadku ruskeho plnu a explozi cen postavi svuj vlastni zdroj FVE. Stejne jako majitele RD.

Ján Kojfáš
8. leden 2022, 19:53

A na Štedrý večer budete el. energiu brať odkiaľ? Budete dimenzovať FV panely na najkratší deň v roku?

De Carbon
9. leden 2022, 13:28

Copak pisu ze FVE bude jediny zdroj?

miro novak
9. leden 2022, 02:47

Tento příspěvek byl redakcí odebrán z důvodu porušení pravidel diskuze

Vypadok ruskeho plynu? Skor vypadok intelektu.
.

De Carbon
9. leden 2022, 03:00

Kdyz vam vypadnul intelekt, tak to sem nepiste. Nikoho to nezajima.

De Carbon
8. leden 2022, 17:28

Jiste si date do sklepa nejaky ten jaderny odpad. V Posumavi ho lide nechteji. STABILNE to nikdo nechce mit v blizkosti.

Láďa
8. leden 2022, 17:46

Firmičky které na elektřině tak nanejvýš vaří kafe možná, firmě která jede 24/7 nic takového nepomůže. Ty potřebuji vyrábět pořád. Vlaky například decarbone jezdí i v noci. Víš? Technologie ukládání jaderného odpadu je bezpečná a ověřena. Klidně budu bydlet vedle. Na bubáky ani ty co vypouštíš ty nevěřím

Petr
8. leden 2022, 20:12

Zajímavé povídání o fve v průmyslu.

https://www.youtube.com/watch?v=6cdikQJKNL0

pr
8. leden 2022, 23:58

Firma, která jede 24/7 má podstatně lepší obchodníky a stratégy, než veřejné mínění ČR. A tak si za své zajistí elektřinu i bez daňového poplatníka. Nedělejme z nich chudinky. Dobrá zkušenost je nechat se u nich zaměstnat, vyjednávat o svém platu a nakonec dojet na poměr direct/indirect. Uvidíte, že to jsou ostří hoši a holky. Jako břitva. Takže se jim nesnažte vnucovat své vidění světa a nechte řešit jejich potřeby je samotné. Stejně finančně na ně ČR nemá. A s tím co se nyní dostalo do Strakovky ani nikdy mít nebude. (1. zkušenost z konce '90; 2. zkušenost 2006-2011; proč by to nyní mělo dopadnout lépe? NE. Dopadne to jako dycky)

jozka
9. leden 2022, 08:20

Elektrinu zajistuje danovy polatnik? Co se tady jeden nedozvi...

pr
9. leden 2022, 10:43

Jste si nevšiml kdo má stavět, kdo A jak celý ten výmysl s JEDU II zákonně financuje? Kdo, když se kdykoli akcionářům ČEZu nebude líbit strmost křivky zisku, získá Černého Petra ve formě koule u nohy na starost? Trochu více snahy při získávání informací pro diskuzi milý Kefalín ;-)

Vojtech malis
8. leden 2022, 17:52

A zaloha kdyz ftv nevyrabi? Asi nevypnete fabriku a doma nebudete po tme mrznout. Uhli konci, plyn skonci. Spolehat na vodik, kdyz zatim nejsou k dispozici potrebne technologie?

Turby
8. leden 2022, 18:31

Ja myslim, ze fabriky vypneme a mrznout budeme. Fabriky se vypinaji jiz dnes a zatim to nikoho ani moc nevzrusuje.

Nebude to v evrope poprve ani naposledy.

Petr
8. leden 2022, 18:46

Co je na výrobě a spotřebě vodíku nevyzkoušeného? Vždyť už svítiplyn byl de facto směsí vodíku, metanu a oxidu uhelnatého. Přechod na vodíkovou ekonomiku je tak trochu návrat ke kořenům :-)

Emil
8. leden 2022, 18:51

Ten vodík kupodivu nebude možné vyrábět z uhlí jako ten svítiplyn.

pr
9. leden 2022, 20:41

Co Vám je do businessu jiných? Nedělejte z podnikavců neschopné břídily. Oni sami nejlépe ví jak si ZA SVÉ zajistit výrobu. (pardon, zapoměl jsem, že u nás existují bezmozci, kteří rozbíhají business aniž by měli hrubou, obyčejnou pracovní sílu) A nezajistí-li si, trh si poradí.

Caryfuck
8. leden 2022, 23:02

Nahodou, jsem z posumavi a jeden castor bych ve sklepe bral, topeni zadarmo na x let .-)

Petr
8. leden 2022, 18:42

Pro ČR je ideální kombinace FW, vítr, biomasa a geotermální energie. Bez jádra se obejdeme. Prostě jen nebudeme do budoucna masivními exportéry špinavé elektřiny.

Emil
8. leden 2022, 19:04

To je ideální kombinace, a proto u nás pokrývá celých 9,7 % spotřeby elektřiny...

Josef Novák
8. leden 2022, 20:08

Umíte si vůbec představit dopady na životní prostředí? Lány FVE, tisíce hektarů průmyslových plodin, lesy větrníků, o polích geotermálních vrtů nemluvě? V takové zemí byste nechtěl žít. Ocelové město by proti tomu bylo přírodním parkem.

Milan Vaněček
8. leden 2022, 20:14

Pane Josefe Nováku, umíte si představit žít v okolí Fukušimy, když se zajímáte o to životní prostředí?

Emil
8. leden 2022, 20:46

Podle prof. Phillipa Thomase z univerzity v Bristolu, který se právě dopady na život v okolí Fukušimy zabýval, by se průměrná doba dožití i v tom nejpostiženějším městě Tomioka zkrátila průměrně o 2,5 měsíce, např. oproti Londýnu, kde je doba dožití kvůli smogu kratší o 4,5 měsíce.

medium. com/generation-atomic/for-the-first-time-world-learns-truth-about-risk-of-nuclear-6b7e97d435df

maly jarda
9. leden 2022, 13:19

tyhle "ekologisty" nikdy příroda nezajímala, právě jejich názor na JE to dokazuje, jsou to jen sociopati kteří nenávidí lidi a chtejí lidstvu co nejvíce škodit do posledního dechu

Jakub Ševčík
8. leden 2022, 21:12

To nemyslíte vážně :-D . Někdy se podívejte na český energetický mix a podíl OZE výroby. Zjistíte, jak je směšně nízký. Pochopte, výroba z OZE závisí na počasí. Německo se totálně zbláznilo a akorát nás stáhne do blackoutu. Chcete se ho dožít? Zelení aktivisté mají zakalený rozum. Pro ně neexistují sociální rozměry energetické reformy. A ani nerozumí fyzice. Je jim jedno, že lidé si nezatopí, protože na to nebudou mít. ČR si musí jít tvrdě svoji vlastní cestou. EU nám nemůže házet klacky pod nohy!

pr
9. leden 2022, 00:35

Bude-li v ČR blackout nebo ne, nezáleží na ČR. Zase ty čecháčkovské představy, že jsme pupkem světa ..... Vzbuďte se.

Milan
9. leden 2022, 08:49

Z Karaska přímo čiší jak fandí OZE. Na rozdíl od příznivců JE, kteří neodmítají OZE, pan Karásek a jemu podobní jsou absolutně jen a jen za OZE. Jaký to rozdíl v pohledu na energetiku! Zaslepenost versus realita. A bohužel takoví jsou ten u vesla a dopadne to jako vždycky.

De Carbon
9. leden 2022, 09:31

Je fajn ze jste uz hodil flintu do zita. Takze priznavate, ze jadro konci.

maly jarda
9. leden 2022, 13:14

individua s mentalitou fašistů si vždy najdou své místo .. vždy je to něco co nefunguje a ke své existenci to potřebuje zašlapat vše ostatní do země .. ať je to fotovoltaika a zakazování JE , nebo Elektromobily a zakazování ostatních aut

.. fašismus je psychiatrická diagnoza , proto fašismus nikam nezmizel a tyto individua vždy jen v kanále čekají na svůj okamžik

Petr
8. leden 2022, 17:05

Článek nějakého projaderného fandy, který ignoruje ekonomickou realitu. Jádro je mrtvá technologie. Prodloužit její trápení (a s tím i trápení energetických a stavebních firem, vlád a spotřebitelů) může jen lobbismus lidí jako je autor tohoto textu. Nedej bože, aby se tak stalo.

ll
12. leden 2022, 22:56

Tomu fandovi nesaháš ani po rantl jeho bot. Nemáš ani promile jeho znalostí.

Čestmír Berka
8. leden 2022, 18:43

Jádro je tak mrtvé, že země, které s ním už nepočítaly ho zase plánují. Další se už staví- Čína, Bangladeš, Indie, Turecko, Rusko, až dostnou stavební povolení, začne se v Maďarsku, Finsku ( tam se do toho montuje i ministr obrany).

"Nějaký projaderný fanda" je jeden z našich největších odborníků v jaderné fyzice, dlouhodobě se věnující i energetice, a se znalostmi astronomie a kosmonautiky. Nejen u nás, ale i ve světě.

Petr
8. leden 2022, 18:50

Jádro žije jen tam, kde hlavní roli hrají jiné než ekonomické argumenty. Čína, Bangladéš, Indie, tam je to o prestiži. Pro rusko je to geopolitika. Maďarsko a Finsko... hehe, tam je to fakt úspěch :-) Dnes zahájené projekty podle mne nikdy nebudou dokončeny, protože za těch 20 let nebudou potřeba a nebudou rentabilní.

A.O
8. leden 2022, 19:52

Pochybuji, že vy Čína invedtivala mraky peněz do něčeho, jenom kvůli prestiži q stavěla to v takové míře.

Kdyby chtěla prestiž, postaví si jednu největší jaderku na světě a bylo by to.

Emil
8. leden 2022, 18:49

Ta vaše "mrtvá technologie" je největší zdroje elektřiny v EU například, vy realito...

Petr
8. leden 2022, 18:53

Předpokládám, že se nebavíme o tady a teď, ale o budoucnu. Do budoucna není jádro (štěpná reakce) technologií, která by dávala ekonomický smysl.

Emil
8. leden 2022, 19:11

Předpokládáte špatně, bavíme se o vašem výroku "Jádro je mrtvá technologie", ve kterém nic o budoucnosti není.

Vaše dojmy o budoucím ekonomickém smyslu, aniž byste se namáhal je podpořit nějakými argumenty, mají nulovou hodnotu.

Milan Vaněček
8. leden 2022, 19:34

Cituji poslední uzavřená data (rok 2020): "Obnovitelné zdroje v roce 2020 vyrobily 38 % evropské (EU-27) elektřiny, fosilní paliva 37 %".

A počítám 100-38-37=25% (=ostatní zdroje)

To je (byla v 2020) realita.

A v roce 2021 dále ubylo v EU jaderných zdrojů (Německo, Francie, Švédsko,...)

Emil
8. leden 2022, 20:23

Obnovitelné zdroje jsou jen skupina různých zdrojů, takže tvrzení že jádro je největší zdroj elektřiny v EU stále platí. Podíl zdrojů elektřiny v EU v roce 2021 byl podle předběžných dat Fraunhoferova institutu následující:

1) jádro 28,8 %

2) vítr 22,4 %

3) uhlí 17,1 %

4) voda 13 %

5) plyn 11 %

další zdroje v podstatně nestojí za řeč.

Jaroslav Studnička
8. leden 2022, 22:30

Emile, to od vás lidem jako p. Vaněček, Veselý, Bláha, Carbon, nebylo hezké:-)

Emil
8. leden 2022, 23:40

Malá oprava, ta čísla jsou lehce odlišná (ne že by to něco zásadního měnilo):

1) jádro 27,5 %

2) zemní plyn 16,8 %

3) uhlí 15,8 %

4) vítr 14,5 %

5) voda 12,6 %

další zdroje v podstatně nestojí za řeč.

De Carbon
9. leden 2022, 02:50

Vase oblbovani nema hranic. Green Deal nerika nic o pouze Vitr, nebo pouze Voda, pouze FVE, pouze Bioplyn. Green Deal je o optimalnim mixu Vitr, voda, FVE a Bioplyn. A tyto zdroje jsou oznacovany jako OZE, Obnovitelne zdroje Energie. A OZE vyrabi vic nez fosilni, nebo jaderne zdroje. Vase oblbovani je uz protivne a nechci na vas reagovat. Ale zde jsem musel.

Emil
9. leden 2022, 08:22

Dost chabý pokus, Carbone. O Green dealu jsem vůbec nic nepsal, psal jsem o největším zdroji energie v EU a tím je stále jednoznačně jádro. Doporučuji nastudovat definici obnovitelných zdrojů, třeba z Wikipedie, máte v ní přímo napsané, jaké zdroje se ve škatulce OZE nacházejí:

"Obnovitelná energie je energie vyrobená z obnovitelných zdrojů, které se v lidském časovém měřítku přirozeně obnovují,[1] patří mezi ně uhlíkově neutrální zdroje, jako jsou sluneční záření, vítr, déšť, příliv, vlny a geotermální teplo.[2] Mezi zdroje obnovitelné energie je často také zařazována biomasa, u které je diskutabilní uhlíková neutralita."

A mimochodem, v definici Green dealu opět na Wikipedii se nic o obnovitelných zdrojích nepíše.

De Carbon
9. leden 2022, 09:07

Pokud hrajete kvarteto, tak muze byt vase jadro dobry trumf. Jenomze v ramci diskuze je dulezite uplne neco jineho. Tady jde o budoucnost planety a nas vsech. JE patri prave k tem kandidatum, kde bude brzy koncit jejich zivotnost a budou se likvidovat. Vystavba novych nic moc a nikdo se do toho nehrne. Udelejte za rok, za dva stejnou tabulku a uvidime, jaka technologie je mrtva.

Na okraj. Jak zastarale jsou ruske JE ze sovetske ery? Tady se porad chvastate vystavbou novych, ale prave ty stare predstavuji nejvetsi riziko. Tak nas neceka nic dobreho.

Milan Vaněček
9. leden 2022, 10:13

ad De Carbon: Emil je placený PR referent, ten musí vždy propagovat svoje "jádro", realitu obnovitelných zdrojů zastírá, úspěch a rozvoj OZE ve světě nikdy nepřizná.

Ale naštěstí PR nerozhoduje o technickém pokroku v energetice (možná tak v ČR trochu),

píárové mohou akorát zkreslovat data, dělat propagandu a pokrok brzdit (ale nezastaví ho, a věcem nerozumí, nemají hluboké vědecké či technické vzdělání)

miro novak
9. leden 2022, 10:16

de carbon, vase oblbovani nema hranic.

Emil
9. leden 2022, 10:22

Milý Carbone, já jsem si dovolil pouze upozornit na to, že ta údajně "mrtvá technologie" je pořád největší zdroj elektřiny v EU. Vy jste se to nejdřív snažil zpochybnit a když se to nepovedlo, tak zkoušíte zase odvádět řeč někam do budoucnosti, o které já jsem nic nepsal a která rozhodně není tak jednoznačná jak vám připadá. Za rok za dva se na té tabulce nic zásadního nezmění.

Tam kde je o to zájem se životnost JE se úspěšně daří prodlužovat, takže ve skutečnosti se nebudou likvidovat dříve než prakticky všechny ostatní zdroje elektřiny, které jsou momentálně v provozu, snad s výjimkou vodních elektráren.

A na okraj, ty "zastaralé ruské" tlakovodní reaktory žádnou havárii za celou svojí dlouhou téměř 60letou historii nezaznamenaly, takže to s tím jejich rizikem nebude takže žhavé, jak se nám tu snažíte namlouvat.

Emil
9. leden 2022, 10:26

Jako obvykle Vaněčkovi věcné argumenty došly, takže mu nezbývají než lživé pomluvy ostatních diskutujících a útoky ad hominem. Nic nového pod sluncem.

PETR
9. leden 2022, 02:07

Pane Vanecek,solrni boom uz zacal,Kolik mate Panelu? Nebo to neejdde???Podelte se s nami o zkusenosti za 12/2020 !!! Topite urcice drahym plynem???

Petr Benda
8. leden 2022, 19:07

"Jádro je mrtvá technologie." to je krátkozrakté....

Petr
8. leden 2022, 19:10

To je ekonomická realita. Není na místě si romanticky ujíždět na nadšení pro technologii, která není perspektivní.

maly jarda
8. leden 2022, 19:42

Je dost evidentní že zelení maoisté a neonacisté se konečně v jejich nenávisti k JE na něčem dokázali shodnout

... jedni jsou schizofrenici s humanitním vzděláním co chtějí jejich fotovoltaický "velký skok" do propasti, a ti druzí jsou slabomyslné existence co vzývají všechno co přijde z Německa ať je to sebestupidnější.

Roman Cejka
8. leden 2022, 20:58

Řada diskutujících nejspíše považuje autora za nějakého fandu jaderné energetiky. Pro autory tohoto webu, prosím zvažte zda autorům článků vytvořit základní profily.

Tímto zdravím RNDr. Wágnera z Akademie Věd.

pr
9. leden 2022, 00:57

A považuje jej tak správně. Je totiž ve svém rozhledu omezen svou velmi úzkou specializací. To není shazování autora, pouze konstatování faktu, že se mění situace a on nám nabízí konzervativní řešení. Ale takto svět nefunguje. Kapitalismus má v sobě zakořeněnou snahu jednat za hranicí považovanou za udržitelnou. Jinak by nedokázal koncentrovat zisk a nebyl by to kapitalismus. To že neustále něco krachuje je pro kapitalismus typické. Na řadě je třeba energetika, no a co? Konečně to přijměte jako fakt, nebo se nad tím aspoň zamyslete.

Vinkler
9. leden 2022, 15:34

Souhlasím, vedoucí osoby této green lobby umí vydělat na krachu. Jako je viditelný SOROŠ a neviditelné banky.

pr
9. leden 2022, 20:48

Super, vše je tedy v naprostém pořádku. A stesky po socialismu pana Wagnera jsou mimo mísu. (složme se všichni na zisk pár fabrik, které požadují elektřinu 24/7)

Vinkler
10. leden 2022, 06:31

Jasně a černý pátek si zaplatí ti dole, jako vždy při velké krizi. A tas se obvykle řeší válkou. Soroš a spol. vydělá vždy.Vy jste Soroš? a já myslel střední třída - podnikatel.

Jaroslav Loudil
8. leden 2022, 20:59

Čína nyní staví většinu svého jádra jako 6 reaktorů po 1,1 GW na jednom místě. Takový obří zdroj pak ročně dodává 50 TWh elektřiny a to z hlediska CO2 čisté elektřiny a navíc časově STABILNÍ elektřiny. Jádro tak v jednom slučuje ČISTOTU a STABILITU. Žádný jiný takový zdroj elektřiny neznám. Biomasa je pálení dřeva apod . s produkcí CO2. Geotermálu je zoufale málo k dispozici. Myslím, že Čína i Rusko dělají prozíravou politiku , která je v budoucnu zvýhodní před odpírači jádra.

Milan Vaněček
9. leden 2022, 10:31

Je vidět že pan Loudil ani Čínu pořádně nesleduje. Kdyby sledoval, tak by musel zaregistrovat

pv-magazine.com/2022/01/04/state-grid-of-china-switches-on-worlds-largest-pumped-hydro-station/

"The State Grid Corporation of China, which is China’s largest state-owned grid operator and power utility, has commissioned, last week, the 3.6GW Fengning Pumped Storage Power Station"

pv-magazine.com/2021/12/28/risen-energy-plans-integrated-pv-factory-run-on-clean-energy/

"Risen Energy plans integrated PV factory run on clean energy

The Chinese PV manufacturer has unveiled ambitious plans to build a vertically integrated factory in China’s Inner Mongolia region, which will be powered by a mix of solar and wind coupled with on-site energy storage"

Tady vidíte jak Čína dovede vyrábět elektřinu z OZE 24/7/365 a navíc začala budovat továrny na výrobu FV panelů jako součast cirkulární (bezodpadové, používající čistou elektřinu kterou si sami vyrobí) energetiky.

a nejsou to troškaři, a ceny půjdou taky zase dolů

viz

"Chinese Industry Brief: Risen plans RMB44.65 billion for solar expansion along supply chain

Furthermore, speaking about its joint venture with Trina Solar for the development of 15GW of ingot manufacturing and 15GW of wafer cutting projects, Tongwei said all work will be finished and put into production in H1 2022. PV prices are also seeing declines along the solar supply chain"

Omega
10. leden 2022, 11:37

Ten článek je pěkný. Ale nikde tam nebylo napsáno, že to má být self-sufficient, pouze že jim dané řešení má zajistit ochranu proti nepredikovatelným cenám energie. Rovněž tam nejsou žádné další údaje - pouze maxímální výkon zdrojů.

A obávám se, že to 24/7/365 - tam opravdu nikde není napsáno - takže to lze zařadit do "zbožných přání"

Ovšem říkám si, jak problematické to v dané oblasti musí být s dodávkami elektřiny - když je pro firmu efektivní investovat 5 miliard dolarů do vlastního zdroje.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se