Rozloží Andrej Babiš českou energetiku?
Současná vystoupení ministryně průmyslu a obchodu Marty Novákové a předsedy vlády Andreje Babiše o nové energetické koncepci znamenají dramatickou změnu. Hlavně jeho prohlášení, kterým se rozhodl přinejmenším odložit rozhodnutí o stavbě nových jaderných bloků a místo toho zvažuje prodloužení provozu Dukovan na 60 let, znamená odstoupení od stávající energetické koncepce, která chtěla nahradit uhelné bloky jadernými a obnovitelnými zdroji.
Ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková před čtyřmi dny prohlásila, že odloží rozhodnutí o financování a výstavbě nového jaderného bloku. Naopak zvažuje prodloužení provozu jaderných bloků v Dukovanech na 60 let, tedy do roku 2045. Jako hlavní důvod uvedla, že výstavbu nového bloku by nepodpořily menšinoví akcionáři ČEZ, protože jde o dlouhodobou strategickou investici, jejíž návratnost je desítky let. Prohlásila, že se nenechá tlačit do rychlého rozhodnutí.
Velice rychle na daná prohlášení reagovaly zelené aktivistické organizace Calla a Hnutí Duha. Ta uvítala rozhodnutí odložení výstavby nových bloků, které považuje za zrušení plánu stavby nových reaktorů nejen v Dukovanech, a už posuzují, jak se bude řešit ztráta pracovních míst v tomto regionu.
Podrobnější a jasné vysvětlení poskytl Andrej Babiš ve svých odpovědích na interpelace poslanců. U nich je asi klíčové vyjádření, že by měl případný nový blok stavět ČEZ bez podpory státu, a o tom, jestli ČEZ opravdu stavět bude, rozhodují reálně minoritní akcionáři.
Není důležité stavbu zahájit, ale úspěšně ji dokončit
Podívejme se, jak tato prohlášení a hlavně předpokládané následné kroky ovlivní českou energetiku. Pokud premiér a paní ministryně mysleli své výroky v tom smyslu, že rozhodnutí nemusí padnout do konce roku a je třeba získat čas pro nalezení co nejširšího konsensu o způsobu realizace, tak je to v pořádku. I když značné pochybnosti vzbuzuje, že na hledání toho se již ztratilo opravdu hodně let. Není totiž důležité začít blok stavět, ale klíčové je výstavbu zařízení úspěšně dokončit.
Kromě zelených jsou všechny ostatní politické strany pro využívání jaderné energetiky a výstavbu nových reaktorů. Pro tuto cestu je i značná část celé společnosti. Když se však má rozhodnout, jaká varianta se vybere pro financování a jaké konkrétní reaktory se budou stavět, je možné vybírat z řady možností. A zde shoda nepanuje. Každá z existujících variant má svá pozitiva a negativa a žádná není bez rizika. Proto je potřeba nalézt shodu v tom, že v případě výběru konkrétního modelu financování a průběhu výběru dodavatele bude konečné rozhodnutí respektováno a jejich realizace podporována i těmi, kteří preferovali jiné možnosti.
Výstavba jaderného zdroje je dlouhodobou záležitostí a jako u všech velkých infrastrukturních staveb se s vysokou pravděpodobností objeví problémy, které bude potřeba překonat. Potřebuje tak stabilní dlouhodobou podporu. Pokud by existovalo riziko, že při změně politické reprezentace dojde k zastavení stavby nebo změně projektu, tak je lepší stavbu nezahajovat. Je třeba vyjednat potřebný konsensus a podporu. Jak katastrofálně situace dopadne, když se jaderná energetika využije pro politický boj, vidíme na příkladu bulharského projektu Belene. Ten byl v devadesátých letech v daleko pokročilejším stádiu než první dva bloky Temelína. Ovšem hlavně politický boj a hrátky kolem něj způsobily, že po drahých peripetiích se letos zahajuje další kolo pokusů jej dokončit.
Problém je, že následující výroky Andreje Babiše při interpelacích ukazují, že nejde o tento případ, kdy chce vládní představitel vyjednat a získat širokou podporu. Ale že jde zase o lavírování bez koncepce a dlouhodobější vize. Podívejme se, jaké jsou možnosti v další záležitosti, která se ve vystoupeních premiéra a ministryně objevují, tedy prodloužení provozu Dukovan na 60 let.
Je možné zajistit životnost Dukovan 60 let?
Reaktory II. generace, u kterých lze uvažovat o prodloužení provozu až na 60 let, se začaly provozovat v sedmdesátých letech. Teprve před pár lety v roce 2015 byl odstaven poslední reaktor I. generace. Jednalo se o reaktor typu Magnox a v provozu byl 45 let. Ani u všech typů reaktorů II. generace se nedá o tak dlouhé době provozu uvažovat. Nejdéle provozované reaktory tohoto typu se tak teprve blíží 50 letům provozu. Dne 17. září 2018 byl třeba odstaven reaktor Oyster Creek. Jedná se o reaktor s výkonem 619 MW, který byl do komerčního provozu uveden v roce 1969. Pracoval tak 49 let. Když v roce 2009 vypršela bloku původní licence na 40 let, byla po důkladných kontrolách prodloužena o dalších 20 let. V roce 2010 se však provozovatel rozhodl pro uzavření v roce 2019. Důvody byly ekonomické. Konkurence levného plynu a nutnost postavit chladící věže, které vyžadovala nová environmentální pravidla, zhoršily ekonomické parametry pro dalších deset let provozu. Řada dalších bloků se blíží padesáti letům provozu a některé z nich už mají po důkladné kontrole i licenci pro dalších deset let provozu.
Zajímavá pro nás může být hlavně situace u reaktorů VVER 440. První reaktor VVER 440 přípravu na prodloužení provozu až na 60 let absolvoval. Jde o blok Novovoroněž 4, který byl uveden do provozu v roce 1972. V minulém roce u něj proběhla rozsáhlá rekonstrukce. V tomto případě se realizovalo i vyžíhání reaktorové nádoby, probíhalo 150 hodin při teplotě 475˚C a umožnilo do značné míry obnovení původních vlastnosti použité oceli. Rekonstrukce by měla umožnit provoz dalších 15 let až do roku 2032, tedy celkově 60 let. Zajímavostí je, že u prvního bloku ze dvou v elektrárně Loviisa proběhlo vyžíhání v roce 1996. Zde jsou také reaktory VVER440, i když se západním kontejnmentem. První začal pracovat v roce 1977 a druhý v roce 1980.
Technologicky tak opravdu lze prodloužit životnost Dukovan na 60 let. Dokonce s největší pravděpodobností nebude potřeba ani provádět vyžíhání. O nutnosti realizace tohoto procesu rozhoduje stav reaktorové nádoby a stupeň jejího poškození neutronovým tokem. Ten se sleduje pomocí svědečných vzorků. Ty jsou umístěny v reaktorové nádobě a v přesně stanovené době se odebírají k rozboru. Zatím vše svědčí o tom, že vyžíhání nebude třeba. Je však třeba zmínit, že řada dalších částí vybavení elektrárny, například kabely, stárne nejen morálně. Možnost dalšího prodloužení činnosti elektrárny tak bude velice důkladně zkoumána.
Je třeba připomenout, že další provozování Dukovan nemusí být možné také z politických důvodů daných hlavně tlakem okolních protijaderných států. Zde vidíme na příkladech belgických jaderných bloků či francouzské elektrárny Fessenheim, že tlak z Německa může být tak silný, že by u nás mohl vést k tomu, že Dukovany budou uzavřeny ne až po roce 2035, ale dokonce dříve. Odolat by se tomu dalo jen v případě široké shody a podpory tohoto prodloužení alespoň u nás. Tedy i podpora pokračování v provozu ze strany zelených aktivistů. Na to se zdála ukazovat zmíněná prohlášení pana Rovenského z Greenpeace po akcionářské schůzi ČEZ. Ovšem, jak ukazují i současná prohlášení zelených aktivistů, nelze na to spoléhat.
Problém však hlavně je, že prohlášení Andreje Babiše a Marty Novákové nepřichází po zralé úvaze a s opatřeními, která by prodloužení pomohla zajistit, ale čistě ve stylu: „teď se do konce funkčního období nemusím o nic starat a řešit to budou ti, co přijdou po mě“. O tom svědčí i reakce Dany Drábové, která jako odborník v dané oblasti také připomněla, že problém bude udržet Dukovany byť jen do roku 2035.
Náhrada uhelných zdrojů – hlavní úkol nových jaderných bloků
Ani prodloužení však nevyřeší hlavní problém, který by další dlouhodobé odložení rozhodnutí o výstavbě nových jaderných zdrojů přineslo. Hlavním úkolem nových jaderných zdrojů není jen náhrada dosluhujících Dukovan, ale hlavně zastoupení uhelných zdrojů, které se začnou postupně odstavovat. Měly by společně s obnovitelnými zdroji realizovat přechod české republiky k nízkoemisní energetice a splnění našeho podílu na klimatických cílech v Evropě i ve světě. Nejde tak pouze o výstavbu jednoho či dvou bloků, které nahradí Dukovany, ale zahájení postupné dlouhodobější výstavby zdrojů, které spolu s obnovitelnými zdroji hlavně v decentralizované podobě zajistí výrobu nízkoemisní energie a umožní postupnou elektrifikaci dopravy i průmyslu.
Toto je zadání současné energetické koncepce. Odklad rozhodnutí o výstavbě prvního nebo prvních bloků o dalších několik let tak reálně znamená nesplnění energetické koncepce České republiky. Je třeba si uvědomit, že bez rozhodnutí o způsobu financování nelze vybrat konkrétní typ reaktoru, dodavatele a způsob realizace. Zároveň tak nelze připravovat a následně uskutečnit konkrétní projekt. Existuje také riziko, že při dlouhém odkládání může vypršet platnost některých již získaných povolení.
Je pochopitelně možné současnou energetickou koncepci zrušit a vypracovat novou. A poslední vyjádření Andreje Babiše při interpelacích tomu nasvědčují. Stejně jako v současné energetické koncepci zde bude intenzivní rozvoj efektivního využívání decentralizovaných obnovitelných zdrojů. V tom panuje shoda. I tato energetická koncepce však bude muset řešit, které zdroje nahradí Dukovany i odstavované zdroje uhelné. Podívejme se, co nám realita a premiér Andrej Babiš nabízí.
Jaká bude nová energetická koncepce vlády Andreje Babiše?
První možností, o které mluví jak premiér, tak řada dalších, je masivní využití plynu. Ten se však dominantně dováží z Ruska. Pochopitelně je možné dovézt i zkapalněný plyn z USA. Ale při tom množství, na které se předpokládá narůst spotřeby plynu v Evropě, zde bude v každém případě dominovat dovoz z Ruska. Že si toho jsou jasně vědomi i Němci, je vidět na tom, jak tvrdě trvali na výstavbě plynovodu Nord stream II. Budeme tak sice asi dovážet plyn z Německa, ale bude to ruský plyn. Je paradoxem, že právě lidé propagující plynovou cestu jsou zároveň největšími kritiky nákupu ruských reaktorů. V současné době totiž sice máme ruské reaktory, ale naše závislost na Rusku z tohoto hlediska neexistuje. O naše ruské bloky se starají naše firmy a ty jsou schopné je i rekonstruovat. Zásoby paliva je možné mít na léta a přejít k západním dodavatelům není problém. A podobně by to bylo i v případě nákupu nových reaktorů. Je to vidět i na příkladu Ukrajiny. Ta má daleko menší problémy s odpoutáním se od závislosti na Rusku v případě jaderné energetiky, než u dodávek plynu.
Zelené organizace k tomu přidávají masivní využívání biomasy pro výrobu elektřiny. Calla a Hnutí Duha ve zmíněné reakci na výroky premiéra a ministryně přímo explicitně zdůrazňuji bioplyn. Zdroje odpadu ze zemědělské a lesní výroby v místě bez potřeby dopravy na velké vzdálenosti jsou již plně využity hlavně pro produkci tepla, případně kogeneraci. Už nyní by bylo často ekologičtější a vhodnější vrátit tento bioodpad v podobě hnojení do půdy, než ho pálit pro výrobu elektřiny. Je tak jasné, že v případě zelenými organizacemi plánované masivní produkce elektřiny z bioplynu bude nutné pěstovat plodiny speciálně pro potřeby nezbytných velkých bioplynových elektráren. V tom případě se dá předpokládat, že se uplatní hlavně pěstování kukuřice. Stejně jako řepka, která se pěstuje pro výrobu biopaliv, bude tato kukuřice velice výnosný agrobyznys, ovšem, alespoň podle mého názoru, to z ekologického hlediska bude ještě větší katastrofa než zmíněná řepka. Další katastrofou by bylo následování cesty Dánska či Velké Británie, které nahrazují ve výrobě elektřiny uhlí spalováním dřevní hmoty, dokonce i dovezené přes oceán. Ekologické dopady a rizika takové cesty využití biomasy jsou popsány zde.
Druhou možností, která by snížila potřeby dovozu plynu a zpomalila růst ceny elektřiny, je zpomalení útlumu uhelných elektráren. Další staré bloky by se rekonstruovaly, aby vyhověly emisním limitům, a provozovaly se další desetiletí. Jde například o elektrárnu Počerady. Ta sice uhlí má, ale u dalších se naráží na principiální problém nedostatku paliva. Bez dalšího prolomení limitů těžby se tak jejich provoz neobejde. Je tak možné, že současné kroky Andreje Babiše k odchodu od jádra oslavované zelenými aktivisty povedou nakonec k prolomení limitů, bourání obcí i krajiny a následování Německa i v tomto směru. I to by si možná obyvatelé Horního Jiřetína měli uvědomit.
Nízkoemisní energetika v nedohlednu
Zajímavou shodou náhod přišel Andrej Babiš se svým návrhem změny státní energetické koncepce brzy po zveřejnění zprávy panelu pro klimatické změny IPCC, kde se konstatuje stále větší riziko, že se nepodaří dostatečně včas snížit emise CO2. Česká republika má poměrně omezené možnosti pro využití nízkoemisních zdrojů. Podrobněji jsou možné cesty a také situace a možnosti v Česku popsány zde a zde. Její jedinou možností s velkým potenciálem je jaderná energetika. Česká republika dokázala úspěšně dostavět alespoň dva temelínské bloky, i přes obrovský tlak protijaderných aktivistů doma i u sousedů. I díky tomu dokázala razantně snížit emise škodlivin i oxidu uhličitého.
Velkým kladem zde byl i relativně velmi pozitivní vztah obyvatelstva k tomuto zdroji energie, průmyslová základna v tomto oboru i dostatek zkušených odborníků. Pokud by toto dokázali politici využít, mohla být Česká republika na cestě k nízkoemisní energetice a s potenciálem, který by mohla nabídnout nejen ve svém okolí. Nízkoemisní zdroje řeší Maďarsko a nutně je potřebuje i Polsko.
Bohužel se politici starali o jiné věci než o energetiku, a zdá se, že Andrej Babiš se nyní vydal na cestu, aby tyto naše výhody úplně zlikvidoval. Jeho současné kroky oslavují zelení aktivisté, kteří intenzivně bojovali za to, aby se Temelín vůbec nepostavil a Dukovany už podle nich měly být stejně jako německé bloky po třiceti letech provozu odstavené. Jsou to partneři těch organizací, které způsobily, že Německo, místo aby nyní dramaticky snižovalo emise, tak s obrovskými náklady v podstatě pouze nahrazuje předčasně odstavované jaderné bloky, intenzivně pálí dovážené i domácí uhlí a likviduje Hambašský les. A německou cestu se zde intenzivně snažily prosadit.
Zpomalení vývoje jaderné energetiky v Evropě i USA bylo do značné míry způsobeno právě intenzivní kampaní zelených protijaderných aktivistů. Je pravda, že Evropa ani USA nejsou ty oblasti, kde rychle rostou energetické potřeby a které budou klíčové pro zvládnutí emisí CO2. Těmi jsou rozvíjející se a rozvojové země. Klíčová je tak například Čína a Indie. A právě Čína je příkladem země, kde probíhá renesance jaderné energetiky. Zároveň je to i země s intenzivní instalací obnovitelných zdrojů. Zatím roste produkce elektřiny z jaderných zdrojů podobně rychle jako z těch větrných a právě jádro a vítr by kromě vody mohly být těmi klíčovými nízkoemisními zdroji. Pokud se role jádra v rozvoji budoucí čínské energetiky potvrdí a zároveň se ukáže, že dopady antropogenních emisí CO2 na vývoj klimatu odpovídají předpovědím klimatického panelu IPCC, mohou historici v budoucnu konstatovat, že hlavním viníkem, že se jim nepodařilo zabránit, nebyli klimaskeptici, ale protijaderní zelení aktivisté.
Příklad Bavorska
Pokud současná vláda opravdu realizuje myšlenku předsedy vlády Andreje Babiše a ministryně Marty Novákové o odstoupení od současné energetické koncepce a budoucím vystoupení z jaderné energetiky, bude se realizovat scénář, který jsem popsal v následujícím textu jako druhé Bavorsko. Z vývoje situace právě v současném Bavorsku velice dobře vidíme a i v budoucnu uvidíme dopady takového scénáře. Připomeňme, že v Německu a v Bavorsku také byl a je extrémní tlak na přechod k obnovitelným zdrojům. Zároveň je Německo velmi bohaté a Bavorsko patří k nejrozvinutějším a nejbohatším spolkovým zemím.
Na počátku Energiewende v Bavorsku dominovala v produkci elektřiny jaderná energie, která poskytovala přes polovinu produkce a zajišťovala, že bylo Bavorsko i přes rozsáhlou průmyslovou výrobu a tím i spotřebu vývozcem elektřiny. V současné době je pořád produkce jaderných elektráren přes 40 % a je hlavním jejím zdrojem v této spolkové zemi. Pokud se podíváme na hodnoty z roku 2014, tak jaderné zdroje dodaly 47,3 % elektřiny, plynové elektrárny 9,9 %, uhelné 5,2 % a dieselové pak 1,5 %. Fosilní tak dohromady daly 16,6 %. Obnovitelné zdroje celkově poskytly 34,6 % elektřiny. Zde je však nutné zdůraznit, že značnou část z toho tvořily vodní zdroje, které využívají velmi vhodné přírodní podmínky, které Bavorsku přinášejí Alpy a Dunaj. Vodní zdroje tak dodaly 14,4 % elektřiny. Bavorsko extrémně podpořilo fotovoltaiku, ta však i tak dodala pouze 9,9 % elektřiny, biomasa dodala 8,5 % elektřiny a větrné zdroje pouze 1,5 % elektřiny. Je třeba připomenout, že od té doby v Bavorsku mnoho nového výkonu v OZE nepřibylo, jen jaderného ubylo. Situace se tedy nijak dramaticky nezměnila. Jen podíl OZE poklesem jádra v celkové výrobě stoupl. Dramatická změna nastane až v roce 2022, kdy Bavorsko vypne poslední jaderný blok a tato spolková země ztratí úplně soběstačnost ve výrobě elektřiny. A bude navíc muset dramaticky zvýšit využívání fosilních zdrojů. V Bavorsku je už totiž v budoucnu možné jen těžko zvyšovat produkci z hydroelektráren, a to nejen kvůli velkému odporu obyvatelstva proti stavbě nových velkých přehrad. Také velké navýšení produkce elektřiny z biomasy naráží na ekologické limity, kdy masivní pěstování kukuřice pro bioplynové zdroje nebo hromadné spalování dřevní hmoty v tepelných elektrárnách značně zatěžuje životní prostředí. Větrné zdroje i přes masivní podporu v celém Německu nedosáhly podílu většího než 2 %. I u fotovoltaiky se Bavorsko dostalo na hranu. Výkon v ideálních podmínkách dosahuje velikosti potřeb. Masivnější nárůst tak bude potřebovat zlom v technologiích ukládání energie. Je otázka, kdy takový zlom nastane, a do té doby bude muset Bavorsko jaderné zdroje nahradit fosilními nebo elektřinu dovézt odjinud.
Co lze z toho dedukovat pro situaci v Česku? Česko nemá takové možnosti jako Bavorsko pro vodní energii. U nás dokáží vodní zdroje vyrobit pouze něco mezi 2 až 3 % elektřiny. V absolutní hodnotě to znamená ročně něco okolo 2 TWh oproti bavorským 14 TWh. Větrné zdroje produkují okolo 0,6 % a fotovoltaika 2,7 %. Lze pochopitelně dosáhnout bavorských hodnot, což u větru není velký rozdíl a u fotovoltaiky by to znamenalo instalovat zhruba 7 GW výkonu. V tom případě by se i výkon naší fotovoltaiky blížil letním denním potřebám jako v Německu a narazily na stejnou limitu. Z biomasy se u nás vyrobí zhruba 2,5 % (2,0 TWh) elektřiny. Přidejme k českým možnostem ve vodě, které jsou dány geografickými podmínkami, německou výrobu ostatních obnovitelných zdrojů. Dostaneme zhruba 23 % české produkce z obnovitelných zdrojů. Zbytek tedy musí dodat jádro, které ovšem dnes vyrobí okolo 35 %, a hlavně fosilní zdroje. V současné době sice vyvážíme elektřinu, ale pokud myslíme vážně přechod na elektromobilitu a náhradu fosilních zdrojů elektřinou v jiných oborech, tak tuto rezervu lehce spotřebujeme. Je tak jasné, že pokud se odvrátíme od jádra, budou se intenzivně využívat fosilní zdroje, tedy uhlí a plyn. V tom případě se asi těžko vyhneme dalšímu prolomení limitů těžby, bez něho by nám hrozil nedostatek uhelných zásob. Je to vidět i na příkladu Německa, které nejen rozšiřuje oblasti těžby, ale uhlí i intenzivně dováží.
Závěr
Kdo čte mé články nejen na Oslovi a OEnergetice, tak ví, že se většinou snažím o co nejstřízlivější titulek. Původní titulek tohoto článku byl: „Co znamená současný vývoj v otázce výstavby jaderných bloků?“ Pak jsem si ovšem přečetl reakce pana premiéra na interpelace, považuji za nutné bít na poplach a z toho vznikl i značně bulvární titulek. Dozvěděl jsem se totiž, že opravdu chce vytvořit novou energetickou koncepci a jediné co v této oblasti řekl, kromě toho, že případný nový blok má stavět ČEZ bez podpory státu a tam o tom rozhodují minoritní akcionáři, bylo, že je nutné se podívat na to, proč stojí plynová elektrárna Počerady, Česko má podle něho rezervy i ve využití větrné energie. Plánů je několik, není to naše vláda, která rozhoduje, uvedl. Česko se může podle něho vrátit i k solární energii.
To jasně ukazuje totální neschopnost premiéra a vlády cokoliv v oblasti energetiky udělat. V současné energetické koncepci je obsažena !! nutnost !! maximálně efektivně využít potenciál decentralizovaných větrných a fotovoltaických zdrojů (tedy ta fotovoltaika na střechách). Po pěti letech, kdy je Andrej Babiš v roli ministra financí a premiéra u moci a kdy se nevykonalo nic proto, aby se cokoliv pro splnění této důležité části státní energetické koncepce udělalo, začne mluvit o rezervách a návratu. A zároveň vyhlásí plán zaříznutí druhého klíčového bodu státní energetické koncepce v cestě za nízkoemisní energetikou, tedy budování nových jaderných bloků.
Ale za hlavní tragédii považuji jeho prohlášení, že vláda v této oblasti nerozhoduje, ale rozhodnutí je na minoritních akcionářích ČEZ. Připomeňme si ty nejaktivnější z nich. Jde o zahraniční akciové spekulanty reprezentované kyperskými firmami a hnutí Greenpeace (podrobněji zde). Prohlášení premiéra tedy nejspíše říká, že reálnou státní energetickou koncepci vytvářejí minoritní akcionáři ČEZ. Jím ohlášenou novou aktualizaci tak budou pro vládu vytvářet právě tito minoritní akcionáři. To je jediná záruka, že bude opravdu realizována. Nedávno jsem popsal, jaké možnosti kromě současné státní energetické koncepce jsou. Bude tak velmi zajímavé, jestli nová státní energetická koncepce bude scénář zelených aktivistů s důrazem na plyn a bioplyn, nebo scénář spekulativního investora s důrazem na maximální vytěžení existujícího zařízení ČEZ bez strategických dlouhodobých projektů, pouze s krátkodobými investicemi využívajícími období velmi vysokých cen elektřiny či dotací, tedy cesta s důrazem maximálního prodloužení využívání uhlí a na plyn.
Kam vede taková cesta, kdy se stále mění směr a v podstatě se nic nedělá, ukazuje situace v Belgii, která má 40 % elektřiny z jádra. Tam už v roce 1999 rozhodla vláda, že se všechny jaderné bloky odstaví po 40 letech provozu a žádné nové se stavět nebudou. Ukázalo se, že představy o jejich náhradě obnovitelnými zdroji jsou nereálné a znamenalo by to návrat k uhlí, tak se pak rozhodlo, že se budou provozovat déle. Za situace politické nestability a chaotických změn energetické koncepce nastal stav, kdy provozovatel vůbec nevěděl, jestli bude jaderné bloky odstavovat hned, za rok nebo za pět či za deset let. V takovém případě, zvláště když je důraz akcionářů pouze na zisk, je zájem o údržbu a přípravu dlouhodobějšího spolehlivého provozování minimální. Takže nyní musí na zimu Belgie vymýšlet krizové plány pro energetiku, průmysl i obyvatelstvo. A na stejnou trajektorii nás posílá Andrej Babiš.
Jsem rád, když alespoň někdo dočte dlouhý článek až sem. Nemusí s mými názory souhlasit, najde i názory odlišné, třeba právě u zmiňovaných minoritních akcionářů ČEZ. Byl bych však moc rád, aby se co nejvíce lidí s energetikou a její situací ve světě a hlavně Česku seznámilo. Na spolehlivé, efektivní a ekologické energetice je založená prosperita našeho průmyslu a životní úroveň celé společnosti. Proto jsem napsal populární seriál o možnostech jednotlivých zdrojů (zde, zde, zde, zde, zde, zde, zde, zde, zde, zde, zde, zde a zde). Spolu s kolegy jsme také vypracovali studii o stavu, rizicích i výzvách a možných scénářích české energetiky Česká energetika na křižovatce. Můžete srovnat názory v ní s názory třeba právě zmíněných minoritních akcionářů a udělat si vlastní názor na tuto oblast, která má dopad na každého z nás.
V budoucnu budeme moci srovnávat. Finsko, Velká Británie, Maďarsko a Slovensko se vydaly cestou k nízkoemisní energetice pomocí kombinace jádra a obnovitelných zdrojů. Uvidíme, jak se jim to povede a jak bude vypadat z ekologického a ekonomického hlediska energetika Francie ve srovnání s Německem. Miroslavu Grégrovi a Miloši Zemanovi už nikdo nesebere, že dokázali prosadit a umožnili realizovat dokončení dvou bloků v jaderné elektrárně Temelín. Ostatně to potvrdili i zelení aktivisté jejich oceněním cenou Ropák. Stejně tak se Martin Bursík těžko zbaví nálepky, že byl ideovým strůjcem zákona o podpoře obnovitelných zdrojů, který vedl k našemu fotovoltaickému boomu. Je možné, že Marta Nováková a Andrej Babiš vstoupí do historie jako ti, co zlikvidovali českou jadernou energetiku a rozvrátili energetiku obecně. Ale pochopitelně se mohu mýlit a cesta s plynem se ukáže být tou správnou.
Psáno pro servery oenergetice a Osel
Mohlo by vás zajímat:
Nerozumím, proč Babiš akceptuje, že o ČEZu budou rozhodovat minoritní akcionáři a ne majoritní akcionář.
Protože máme nějaký zákon na ochranu drobných akcionářů před velkými? Ano, v čistém anarchokapitalismu, možná i v nějakém neoliberalismu, nebo co to teď frčí v USA, by to šlo, ale na základě historických zkušeností se přijala nějaká opatření proti takovému chování. Takže v případě investic od určitého objemu vůči kapitálu firmy je třeba postupovat zvláště opatrně. No a ty dvě JE, budou klidně stát polovinu hodnoty ČEZ, když se to podělá tak skoro stejně jako on.
To jako máme zákon, že o firmě rozhodují minoritní akcionáři a ne majoritní, kteří maj v akciích větší finance... To mi snad nechcete tvrdit.
Tak jak jste to napsal ne, ale jsou paragrafy, které jistým způsobem práva majoritního akcionáře omezují. Ovšem zase i ten minoritní musí mít určité procento akcii aby na některá další dosáhl. Asi byste se musel ale zeptat právníka či profesionálního investora, který by Vám to popsal líp. Nechci zabíhat do podrobností jak to v zákonech je, nečetl jsem je a celé je neznám, ale jistá omezení jsou. A když si to srovnáme třeba se 100 mld na uhleky, kde to byly ale jistě jednotlivé projekty za desítky miliard a rozložené v čase, tak je možné že zatímco uhelky prošly pro nízkou jednotkovou investici, pro rozsáhlost investice do JE už je potřeba postupovat podle jiného paragrafu.
Uhelné elektrárny se modernizovaly kvůli legislativě, majitelé uhelných zdrojů si mohli vybrat, buď zmodernizují své zdroje a splní emisní limity, nebo je mohli zavřít. Modernizace byla v tomto případě ekonomickou volbou.
není to žádná věda o paragrafech. Představte si pozemek, který je rozdělen mezi vlastníky v poměru 70% ku 30%. Myslíte si, že 70% vlastník si může sám rozhodnout o stavbě domu na společném pozemku? Nemůže. Musí získat souhlas i druhého vlastníka. U akciovky je to trochu jinak ale princip je podobný. Jakákoli uskutečněná investice musí být přínosem pro všechny akcionáře. Nelze preferovat jen zájem jednoho z akcionářů ač majoritního. Minoritní akcionáři požadují, aby se s jejich majetkem chcete-li penězi zacházelo racionálně a s očekávanou rentabilitou. Za toto ručí všem akcionářům společnosti představenstvo. To ručí jak majetkově (jako fyzické osoby ručí i svým osobním majetkem) ale i v trestně právní rovině. Jinak řečeno pokud by šlo o rentabilní, ekonomicky zdůvodnitelnou investici, nebyl by problém. Nakonec investic ČEZ realizuje mnoho a není rozpor. Finále je ale jiné. Stát chce stavět za peníze ČEZ (tedy i za peníze minorit) jaderku. Výše uvedenou odpovědnost za to musí vzít představenstvo ale i stát. Já být na místě člena představenstva tak takovou investici bez něčeho jako je Contract for difference (model podpory ceny) nepodepíši. Důvod je jednoduchý, rizika a z toho vyplývající ztráty jsou gigantické, rentabilita problematická. Politik ale podporu nechce poskytnout, protože by se okamžitě ukázalo, že pro daňového poplatníka či spotřebitele elektřiny to vše zaplatit nebude žádná sranda. Ve finále to ukazuje, že obavy minoritních akcionářů jsou oprávněné. I tak má ale stát několik možností jak situaci řešit pokud se za každou cenu chce vydat do propasti gigantických nákladů, rizik a nekonečných odkladů dokončení stavby. Zkušenosti ze staveb v EU i USA jsou jasné. Má možnost minority z ČEZ zákonným způsoben vytlačit nebo může začít s investicí do jádra ve 100% vlastněné entitě. Celá situace tedy není způsobena minoritními akcionáři ale neznalostí obchodního práva tj. ZOK platného od 1.1.2014. Minority nic neblokují !
Není potřeba se bát minoritních akcionářů. Když ČEZ investoval na obnovu uhelných elektráren 100 mld. Kč, taky se minoritů neptal. Předložil jim materiály o rozumné návratnosti takových investic a bylo hotovo. Z pohledu řádného hospodáře bylo vše v pořádku. Pro stavbu nového zdroje také stačí najít rozumný model návratnosti a potom ani není potřeba znát názor minoritů. Stačí když stát podepíše s ČEZem smlouvu, že ČEZ bude pokračovat v projektu do stavebního povolení a stát do té doby (rok 2025) najde s ČEZem způsob financování a rozumnou návratnost projektu, připraví legislativu. Pokud do té doby nesplní svůj závazek, uhradí vynaložené náklady (cca 10 mld. Kč). Z pohledu řádného hospodáře je ČEZ v pořádku. Zisky ČEZ z důvodu výstavby neklesnou že dne na den. Ti se stane po roce 2025, až se rozjede realizace po stavebním povolení. Minoritní akcionáři budou mít 7 let na to, aby se rozhodli zda prodají své akcie nebo si je nechají, přežijí hubená léta a pak budou profitovat na výrobě z nového zdroje.
Vtip je v tom že tentokrát ČEZ žádné materiály o rozumné návratnosti investice do jaderné elektrárny předložit nemůže. Prostě neexistují a premier to dobře ví, stejně jako to ví minoritní akcionáři i vedení ČEZu. No a jaderným aktivistům zůstávají jen oči pro pláč.
Teď ani předkládat nic nemusí. V tuto chvíli stačí smluvní dohoda, že to udělají do stavebního povolení (rok 2025). Do té doby najdou způsob a připraví potřebnou legislativu.
Proste uplně hloupý pohled na věc. . Kazda a tedy i prni koruna, ktera padne na onu investici musi byt vynalozena rentabilně. Zpusob, ktery navrhujete vy, je podobny kasinu. Dame 200 az 300 miliard a pak uvidime jestli padnou dobra cisla. Akcionari EdF realizujici projekt Hinkley Point v Britanii o tom vi svoje. Maji contract for difference a další záruky v kapse. Kdyz bude cena elektriny nizko, stat jim bude doplacet. Kdyz bude vysoko mohou doplacet i oni ale v zakladu maji zajistenou rentabilitu. To he ale v Cesku nepruchodne. Vyslo by najevo, ze se u jadra bavime o cenach elektriny, ktere zapocnou na cca 150 eur/MWh a po 35 letech muze skoncit nekde u 300 eur.
Dovolím si stručné zamyšlení. Kdybychom si mohli být jisti, že se prodloužení životnosti Dukovan na 60 let podaří při dodržení přísných bezpečnostních standardů, tak to není zase tak tragická varianta (potíže je, že tu jistotu zdaleka nemáme). Využití instalovaného výkonu u off-shore větrných elektráren dosahuje už dnes 50 % a může se ještě o něco zlepšit, to už je skutečně slušná elektrárna. V ČR samozřejmě nic takového nepostavíme, a náš větrný potenciál nestojí ve skutečnosti příliš za řeč (zvláštěpak v tomto srovnání a pokud si uvědomíme, že výroba naší vnitrozemské a mořské elektrárny bude velmi silně korelovaná). Ale pokud Německo postaví propojovací vedení sever-jih, což se za 20 let může reálně podařit, tak bude relativně levná elektřina z Německého větru schopná vykrýt podstatnou část české spotřeby a to bez toho, aby ČR prováděla nějaké masivní investice. Pokud k tomu přidáme za 20 let 7 GW fotovoltaiky, tak v této kombinaci jde o poměrně devastační podmínky pro jakoukoliv novou jadernou elektrárnu, protože prostě nebude dostatek baseloadu, kde by mohla uplatnit své přednosti. A to nejen u nás, ale i v sousedních státech, které budou mít také nastavěno fotovoltaiky na maximum a budou také s výjimkou Slovenska značně ovlivněny severním větrem (značně vzájemně korelovaným). Jistěže i jaderná elektrárna je regulovatelná ale prostě tu ekonomiku nejde při významně nižším využití instalovaného výkonu dohnat. Další neznámé a proměnné jsou vývoj nákladů na skladování elektřiny (to může jádru trochu pomoci) a vývoj poptávky po elektřině - masivní nástup elektromobility by jádru také pomohl. Pokud to shrnu, tak varianta "prodloužíme a uvidíme" má celou řadu rizik. Varianta postavíme nové jaderné bloky co nejrychleji ovšem zdaleka není bez rizika. A to riziko nespočívá v donekonečna omílaných sporech o celkové náklady za dobu životnosti, ale zejména v celkové podobě, jakou bude středoevropská energetika za 20 let mít a to Česká republika ovlivní jen velmi málo.
V tom případě ale máme jedinou jistotou věc, do které se možná vyplatí trochu investovat - posílení akumulačních kapacit skrze PVE, což by se hodilo i kvůli nedostatku vody pro konvenční hydroelektrárny, tento výpadek by pokryla pohodlně jedna o výkonu asi 750MW a 5 hodinách provozu.
Zbytek můžeme nechat koňovy a vést anarchistické řeči u piva. :D
Úplně novou PVE ala Dlouhé stráně už dnes nepostavíte ani náhodou. Ale šlo by na PVE předělat třeba Orlík. Ovšem za dnešních podmínek se to bez dotací nejspíš nevyplatí (jako ostatně nic). Ve skutečnost ve střední Evropě další PVE nebudou příliš zajímavé, dokud nebudou mít skutečně co akumulovat. A to nebudou, dokud nebudou postavena kapacitní vedení sever-jih v Německu. Pak to teprve začne být zajímavé. Reálně je to ještě složitější. Nemusíme totiž za každou cenu akumulovat elektřinu. Problém je možné s využitím podzemních zásobníků plynu relativně snadno převést na akumulaci tepla. Prostě při přebytku elektřiny z OZE si (případně s použitím tepelného čerpadla) ohřejeme vodu v nějakém zásobníku, a pak ji v klidu využijeme pro pokrytí poptávky. No a když přestane foukat, tak najedeme kogenerační jednotky nebo špičkové plynové elektrárny. V konečném důsledku to funguje jako virtuální baterka a je to zatím podstatně levnější.
S řezáním hory asi ne, ale postavit pár menších by šlo, možná. O orlíku je problém, Kamýk je malý, to už bych snad uvažoval o použití "kanadského" postupu a uvažoval o tunelu na Slapy. Ale je otázka jak cena, tak třeba o kolik se může hýbat s vodou v Kamýku o 4m a turbíny na Orlíku stále nebraly vzduch, tak se z toho pěkná PVE udělat asi dá, je to 195 ha, tedy 7 800 000 kubíků, tedy 2166m^3 za vteřinu po dobu jedné hodiny, turbíny Orlíku berou 150m^3/s, tedy to máme na 3.6h provozu, k tomu pár hodin z akumulace (ale to jakoby ani nebylo).
Dobře, když teplo, tak mám protinávrh, sice to bude celkem drahý špás, špičkově proud za více než 100€/MWh, ale co použít tedy stejnou směs solí jako se používá v solárně-termických elektrárnách a použít dobře izolované nádrže? Tam se dá jít do celkem vysokých teplot, kolem 550°C. Říkám si že by možná nebylo špatné to zřídit v Brně na Špitálce místo chladicí věže, která asi už nemá dneska smysl. Na místě jsou jak parní turbíny, tak přípojka na 110kV.
Obě možnosti jsou popsány v článku. Jednou je ASEK a další pak Druhé Bavorsko.
Pane kolego pochopte prosím že jsou i jiné možnosti scénářů vývoje energetiky než ty, co jste teď nebo jindy popsal. A stejně jako se SEK změnil na ASEK tak se v souladu s vývojem a zkušenostmi ze světa a především od našich sousedů změní na NSEK (nová státní energetická koncepce). Bude to ještě pár let trvat než vznikne, uspěchanost netřeba.
Také to může být i NASEK :-)
Dobrý den. Scénář s částečným dovozem německého vzduchu mi přijde také jako nejreálnější. Kdyby jste si měl zkusit predikovat takový scénář k roku 2040, tak náš energetický mix by byl dle Vašeho názoru jaký? Dle mne 10% dovoz z Německa, 30% jádro z Temelína a dosluhujících Dukovan, 20% uhlí z Bíliny, 25% OZE domácí včetně bioplynu a téměř bez větru a 15% plyn?
Pane Hájku, tentokrát s Vámi souhlasím že o nejvhodnějším řešení pro ČR rozhodne to, jaká bude podoba energetiky za 20 let v našem středoevropském regionu. A jelikož je náš region pod dominantním vlivem Německa, tak to bude v celém regionu energetika založená dominantně (ale ne výhradně) na OZE.
Myslím že si to premiér Babiš také uvědomuje.
Problémy jsou dva: 1) Dnes tu podobu energetiky za 20 let nikdo pořádně nezná, protože je tam spousta proměnných a neznámých 2) Nemáme jistotu, že Dukovany půjde prodloužit a pokud ne, tak to může být vážný problém. Když to hodně zjednoduším, tak při výstavbě Dukovan riskujeme uvízlou investici, při nevýstavbě riskujeme masivní závislost na dovozu elektřiny z fosilních paliv a plynu. Ale Vaše představy, že nás zachrání fotovoltaika v ČR, jsou prostě zcela mimo realitu, to platí v každém případě :-).
Fotovoltaika není spasitel, je to jen část mozaiky obnovitelných zdrojů energie, ale čeká ji jako novou technologii založenou na fyzice polovodičů obdobné celosvětové rozšíření jako to vidíme v případě počítačů, mobilů a displejů. Vše toto je technicky a technologicky stejný případ, teprve s pádem ceny (resp zvýšením výkonu při stejné ceně) přichází masivní celosvětové rozšíření.
Dobrý večer všem,
článek pana Wagnera je děsivý z jediného důvodu, kam až ta zabedněnost dnešních fotošílenců došla....
I zcela částečně vzdělaný člověk si lehce vypočítá, že výroba cca 30 mld kWh z jádra a cca 40 mld kWh z hnědého uhlí vyžaduje celkovou instalaci cca 80 000 MW ve FTVE a vezmeme li v potaz cenu 1 kWhp = 30 000 Kč pak jde o sumu v rozsahu 2 400 000 000 000 Kč ! A pokud takové šílenství započneme pak musíme ještě investovat nehorázné peníze do akumulace elektřiny, neboť v noci sluníčko nesvítí ...tedy zcela logická nutnost doslova okamžitě začít budovat nové JE a nestrkat hlavu do písku jako Babiš...
Sám provozuji tři FTVE a jednu mám s akumulací. Nebýt nehorázných dotací za 1 kWh = skoro 13 Kč tak bych šel do kytek, ale naše republika je průmyslový stát a do kytek nesmí jít, byť si to soudruzi v RF asi přejí...
a úplně na závěr jeden ftip : Víte co při jednání ministrů zahraničí Ruské federace a SRN se prvně objednává u číšníka ? Lahev vodky, mapa Polska a energetické data EU....
Hezký večer všem s přáním, aby se to nikdy nestalo...
Mohu se zeptat, z jaké úvahy vychází cena 1 kWhp = 30 000 Kč ... už jen ta jednotka mne překvapuje ...
To je celkem jasné, je to překlep. Má být kWp.
Troll Petr ani nedovede přepsat noty co dostal. Kdo mu takové nesmysly mohl vymyslet? ?
Troll nejsem, jen mne už mnoho let živí energetika v mé vlastní firmě a trochu tomu rozumím, mám 3 FTVE 2 berou tu neslušnou dotaci a jednu jsem si postavil s akumulací do baterek jako radost, tak jako jiní úspěšní si koupí podnikatelé si koupí Mercedes 500 či něco podobného, tak já jsem tzv. vyhodil prachy do nedotované FTVE...
FTVE je dobrá věc ale ne pro totální řešení energetiky typu CZ...
Hezký den vám přeje nekamarád dodávek zemního plynu pro výrobu elektřiny ve velkém a též nekamarád uhelných šíleností ala dnešní SRN...
Bez toho totiž je ta slavná německá elektro-ekologická politika v čudu...
petr
pro radost jste si měl koupit Čínskou solární lucernu do zahrádky v nějakém hypermarketu. To jste nemusel investovat do elektrárny když pro ni nemáte využití a je jen pro "radost". To není argument ale vaše hloupost a váš přístup k tomu a ne každý tak jako vy bude pořizovat elektrárny pro radost.
Asi panu Petrovi udělala radost právě ta FVE a nikoliv lucerna. Proto si koupil FVE a nekoupil si lucernu, nemyslíte?
A vy si myslíte, že kupovat si věci pro radost je hloupost? Nebo o tom rozhodujete Vy, co komu má nebo nemá dělat radost? Opravdu zajímavé uvažování, leccos to o Vás vypovídá.
Emil
Já myslím že jen blbě trolí a o tom že má elektrárnu s akumulací také pochybuji.
Myslete si co chcete, ale jelikož zjevně nemáte žádné důkazy, tak u toho myšlení také zůstaňte a neničte zdejší diskuzi, děkuji.
Miluju tyhle "trojčlenkové inženýry", když se pokoušejí o matematické výpočty. Teď k chybám, který v tom výpočtu jsou (a zůstaneme u bilačního výpočtu a nebudeme řešit souběh výroby a spotřeby):
1) Nepotřebujeme 80 GW, resp. 80 TWh z FVE, pro ČR stačí 60 TWh.
2) Předpokládáte, že v příštích ~20 letech zůstane cena FVE stejná?
3) Proč předpokládáte cenu FVE 30 Kč/Wp, když se už dnes ve světě běžně staví za ~20 Kč/Wp?
4) Kolik by stálo potřebných 10 GW JE pro oněch 80 TWh elektřiny? Srovnejte ceny.
A na závěr: Vestas má od letoška v Rusku továrny na produkci ~1.2 GW/rok výkonu VtE. Vše pro ruský trh, zájem je takový, že uvažují o zvýšení produkčních kapacit na 4 GW/rok. Časy se mění.
I kdyby to bylo za vašich předražených "1 kWhp = 30 000 Kč" jak to budou platit soukromí investoři dle vlastní potřeby nebo i pro "stát" ale vysoutěžené v aukcích. A stát z toho bude mít daně.
Nebude to žádný jaderný tunel dělaný na míru jednomu dodavateli a provozovateli a ještě s vysokou státní podporou.
Dovolil bych si taky krátký komentář k článku: netřeba se stresovat, ono to nějak dopadne... veškeré trendy ukazují, že se zrychlujícím se technologickým pokrokem a liberalizací energetických trhů role státu jako garanta dostupné elektřiny a přitom to není zásadní problém - prodloužení životnosti stávajících Dukovan je velmi výhodné, to podpoří všichni, ale rozhodnutí o stavě nových bloků nelze dělat v současné politické konstelaci - dokud sídlo evropské pobočky ruské tajné služby bude na pražském hradě, nelze provést otevřenou soutěž na dodavatele... v budoucnu snad bude politická situace jiná - pak můžeme začít realizovat konkrétní kroky... mezitím však už cena emisních povolenek bude 40E/tunu CO2 a to vyvolá zásadní zdražení ceny elektrické energie, to pak donutí domácnosti i firmy přejít na samovýrobu elektrické energie a najednou, možná, už s jadernými bloky nebude co řešit...
Souhlas, jaderní aktivisté by se měli uklidnit ať jim z toho nepraskne cévka. Takových změn ještě bude, to je jen slabý začátek energetického obrození.
A když to bude vhodné, tak se jádro postaví, zatím to moc vhodně nevypadá ani do budoucna není předpoklad že by to bylo lepší.
Chudák Andrej Babiš a Marta Nováková, to jsou teď třídní nepřátelé co nechtějí koupit drahé hračky jaderným aktivistům. Očekávám tedy zase zvýšené tlaky do kauz jako čapí hnízdo a podobně a na paní Martu Novákovou se také jistě něco najde.
Mě by zajímalo co se stalo. Proč najednou Babiš a Nováková najednou přestali být ve vleku "atomových taťků" a najednou premiér mluví i o FVE a VtE?
Navštívil je někdo hodně přesvědčivý z KOZE? Udělal jim někdo přehledku o tom, co se děje ve světě? Promluvil si Andrej důvěrně z Angelou nebo někým takovým? Dozvěděli se o nějaké nepříjemné pravdě okolo JE? Udělal si Andrej ekonomickou rozvahu?
Je to otázka posledních pár týdnů, fakt by mě to zajímalo.
Já myslím že pan Babiš je v tomto rozumný a nikdy skutečně pro jádro nebyl, ale nešlo to jinak, lidi jsou zblblí a ve volbách bylo potřeba v tomto nevyčnívat. Aby neskončili jako SZ, kteří se za to nestydí a nemusí nic skrývat, ale to se v ČEZku nepočítá. Dosud se hrálo jen o čas, no a teď už musel z pravdou ven.
No už ten trvalý a neústupný požadavek ať si to postaví ČEZ sám od samého začátku co se to řeší ten projekt posunuje mimo realitu.
"pak můžeme začít realizovat konkrétní kroky… mezitím však už cena emisních povolenek bude 40E/tunu CO2 a to vyvolá zásadní zdražení ceny elektrické energie, to pak donutí domácnosti i firmy přejít na samovýrobu elektrické energie a najednou, možná, už s jadernými bloky nebude co řešit…"
Souhlas samovýroba je cesta, jak nemusí stát nic řešit.
Na co je ale pak stát?
Třeba, aby zařídil svobodný, transparentní a nediskriminační přístup na trh novým zdrojům. Aby si ČEPS a distribuční společnosti nemohly vymýšlet a podle své libovůle do sítě pouštět nebo nepouštět.
Dobrý den pane Wagnere, děkuji za zajímavý článek. Jako největší problém jaderné energetiky vidím trvalé uložení odpadu. Mám pocit, že je to taková zátěž pro naše potomky, že si to z morálních důvodů prostě nemůžeme dovolit. Je to přesná ukázka žití na dluh - naše generace tento problém nemá šanci vyřešit a pochybuji, že se to povede v tomto století. Možná by stálo za to napsat článek o tom, jaké jsou současné možnosti zpracování vyhořelého odpadu a jaký je Váš optimistický odhad, kdy bude možné zpracovat vyhořelé palivo tak, aby se z něho stal bezpečný odpad (= neradioaktivní). Trvalé úložiště odpadu má dle mého názoru dva veliké problémy. První problém je, kde ho postavit s ohledem na hustotu zástavby ČR. Podle mého to bude muset být direktivně určeno a jsem skoro přesvědčený, že odpor proti dostavbě Temelína bude ve srovnání s tímto jenom takový čajový dýchánek. Druhý problém je, že celkové náklady vynaložené na vybudování úložiště budou skoro jistě překračovat náklady předpokládané. Děje se tak u poměrně známých technologií (např. stavba JE), proč by se to nemělo stát u technologie ještě nevyzkoušené. Je jenom otázka, zda to budou násobky předpokládané částky, nebo jenom desítky procent. Ještě jednou děkuji za článek a omlouvám se za dlouhý příspěvek.
Tak plánování trvalého uložení vyhořelého paliva je totální nesmysl.
Nejjednoduší je dnešní ukládání v areálu elektráren s výhledem na 60 let.
Už teď přepracovánají staré palivo ve Franci, Rusku a rozjíždí se obří projekt i v Číně, jen USA to v půli zastavili pro stavební neschopnost, díky tomu, že generace v pozadí vládnoucí bankéři a spekulanti totálně obětovali na oltář liberálního multikulturalismu spolu s většinou domácího průmyslu i racionální školství.
Za pár desetiletí to bude i ziskové, a pak můžene to vyhořelé palivo poslat nejblíž do té Francie nebo Ruska.
A kdyby měla začít EU zbrojit, tak i na jen částečné dorovnání s USA a Ruskem bude potřebovat získat veškeré české vyhořelé palivo.
Přepracování toxického radioaktivního odpadu z něj neudělá neradioaktivní a netoxický materiál.
Navíc je to nákladné a nevyplácí se to.
Britské úřady se proto rozhodly, že továrnu na zpracování jaderného paliva, která je součástí komplexu u Sellafieldu, z ekonomických důvodů uzavřou.
O přibližně stovku tun nezpracovaného jaderného odpadu pocházejícího především z britských a francouzských atomových elektráren, který se nyní nachází na pozemcích sellafieldského komplexu, nemá z pochopitelných důvodů nikdo zájem.
Jeho skladování je nejenom nebezpečné, ale také nákladné. V Evropě zatím neexistuje žádné hlubinné úložiště a s jeho bezprostřední výstavbou zatím nepočítá ani Británie."
Jaderný komplex u Sellafieldu provázely zásadní problémy v podstatě už od roku 2002, kdy byl uveden do provozu. Zpracování vyhořelého paliva nikdy nedosáhlo plánované kapacity a namísto 120 tun ročně, továrna vyprodukovala za osm let jen třináct tun oxidu plutonia.
Britské daňové poplatníky za tu dobu přišla na 1,4 miliardy liber.
"Aby se zabránilo zbytečným nákladům hrazeným z daní je jediným smysluplným řešením co nejrychlejší uzavření výroby,"
Britský úřad ovšem nenaznačil, co nyní se stovkou tun jaderného odpadu v Sellafieldu bude.
Dobrý den pane Wagnere,
chápu Vaše rozhořčení ze současné situace, ale myslím, že rozumné řešení nemá šanci. Technické důvody pro výstavbu jsou lidem z oboru jasné, ale riziko výstavby v takovém politickém šílenství je podle mě neakceptovatelné. Současná regulace v EU vytváří na jadernou energetiku neuvěřitelný a nesmyslný tlak, který se ovšem bude zvyšovat a nemá konce. Vždy to lze vylepšit, i když to bude ekonomický nesmysl, až do odstavení. Laici (dnes naslouchajicí idealistům, kteří poroučí větru, slunci a dešti) změní názor až po lehčí energetické krizi nebo až ta “legrace” bude opravdu drahá. Jak říká klasik: “Dávám bolševikovi 10 let.” Kolik Vy?
Dobrý den pane Wagnere,
chápu Vaše rozhořčení ze současné situace, ale myslím, že rozumné řešení nemá šanci. Technické důvody pro výstavbu jsou lidem z oboru jasné, ale riziko výstavby v takovém politickém šílenství je podle mě neakceptovatelné. Současná regulace v EU vytváří na jadernou energetiku neuvěřitelný a nesmyslný tlak, který se ovšem bude zvyšovat a nemá konce. Vždy to lze vylepšit, i když to bude ekonomický nesmysl, až do odstavení. Laici (dnes naslouchajicí idealistům, kteří poroučí větru, slunci a dešti) změní názor až po lehčí energetické krizi nebo až ta “legrace” bude opravdu drahá. Jak říká klasik: “Dávám bolševikovi 10 let.” Kolik Vy?
EU by měla na jaderné komponenty a palivo zavést clo 64,9% stejné jaké bylo i na solární panely, aby měli jaderní aktivisté proč fňukat a vážili s toho co mají. Jo a taky zrušit ten evropský lobbistický spolek Euratom.
Euratom je jeden ze základů EU, ten se zruší jedině s rozpadem celé EU.
Přehrajte si na Seznam Zprávy "Tajná zpráva a jedna rada. Důvody proč se Babiš nehrne do stavby jaderné elektrárny".
Je to zatím nejkvalitnější zpráva o stavu připravovaného tendru na stavbu nových Dukovan a důvodech Babišova rozhodnutí. Doporučuji.
Je vidět, že vsadil na strategii "vyhrát příští volby". Proto mluví tak, aby vyhověl všem a aby řekl to, co chtějí lidé slyšet. Nejde mu o věcné řešení problematiky.
Jak Andreje Babiše nemusím, v tomhle mu musím dát zapravdu: Problém celé státní energetické koncepce je, že řeší problém tzv. "po česku" - tedy hrubou silou, draze a na účet daňových poplatníků, místo toho, aby se soustředila na vytvoření podmínek pro existenci tržního řešení. Pokud se totiž opravdu začne za současných podmínek stavět nový jaderný blok, tak tady už nikdo nikdy žádnou rozumně provozovatelnou elektrárnu bez státní podpory nepostaví. Jaderný blok je tak obrovský, že český energetický trh jednoduše rozloží.
Místo plánů na stavbu konkrétních typů elektráren je potřeba zajistit efektivní trh i po příchodu nových zdrojů - a to lze jedině posilováním přenosových kapacit s okolními zeměmi. Protože tu elektřinu, kterou potřebujeme, nemusíme vždy draze vyrábět doma, ale občas si ji můžeme i dovézt. Pak bude středoevropský region atraktivní i pro stavbu větších zdrojů a nebude problém něco většího postavit, pokud to bude dávat ekonomický smysl: Investoři se nebudou bát stavět i velké bloky, protože budou vědět, že díky silným přenosovým kapacitám si nezničí místní trh. Jestli to bude jádro, plyn, nebo nějaká nová technologie, to už je druhořadé, ale hlavně to neodskáče daňový poplatník. Vždyť garantovaná výkupní cena za Hinkley Point C je přes 106 EUR/MWh! To pro 1GW instalovaného výkonu by v ČR dělalo v roční produkci 93EUR na obyvatele a rok. A to na 35 let provozu, každoročně korigonáno o inflaci. Trochu drahý špás za peníze daňových poplatníků, jenom kvůli tomu, abychom se poplácali po zádech, že tu jaderku ještě pořád "umíme".
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se