Domů
Názory
Je uhlí náš nepřítel?
Nejdelší tunel v Česku propojující doly Karviná a Darkov

Je uhlí náš nepřítel?

Obsah tohoto článku nebyl zpracován ani upravován redakcí webu oEnergetice.cz a článek nemusí nezbytně vyjadřovat její názor.

V poslední době se na českém Twitteru strhává debata o prospěšnosti uhlí jako energetického zdroje. Vzhledem k většímu zájmu veřejnosti o klimatické změny a dopadech různých energetických zdrojů na naše prostředí, se jeví černé uhlí jako skvělý nepřítel lidu a dobrý marketingový zdroj pro kampaně zelených politiků. Jak to tedy ve skutečnosti s těžbou černého uhlí na území České republiky je?

Ekonomické versus ekologické faktory

Zabloudíme-li do minulosti, těžba uhlí položila základy k fungování kapitalistické společnosti a tzv. novodobé průmyslové výroby.  Uhlí dalo velmi důležitý podnět k rozvinutí nejzásadnějších technologií, které se postupem času vyvíjely v moderní verze, jak je známe dnes. Je tedy celkem logické, že se v rámci zachování naší planety snažíme jednotlivé technologie modifikovat a vylepšovat. Ať již mluvíme o sklářském, železničním nebo potravinářském odvětví.

Těžba černého uhlí má v českých krajinách dlouho tradici. Ekologičtí aktivisté volají po okamžitém konci těžbě uhlí a uzavření uhelných elektráren. Zde máme ovšem jedno velké ALE.

Tím jsou ekonomické aspekty. Uhlí je pořád jednou z nejdůležitějších komodit pro českou ekonomiku, i přes propad ceny. Tvoří více než 50 % podíl v českém průmyslu. Černé uhlí je různorodě využitelná komodita v českém prostředí, které je závislé na průmyslové výrobě, protože tvoří důležitou část hrubého domácího produktu. Dále díky těžbě vznikají pracovní místa a uhlí je důležitý vývozní artikl. Mnoho těžebních společností investuje nemalé prostředky do technologií zkvalitňujících samotnou těžbu, aby se zachránily před ekology a obhájily  ji do budoucna. Přesto se ukazuje, že konec uhlí v Čechách nastává delší dobou.

Modelový příklad OKD

Pojem OKD se už zaryl do paměti snad každého českého občana díky nadměrnému množství kauz a afér. Ponechme teď stranou různé soudní spory a procesy, které kolem OKD vznikly, a zaměřme se na jeho útlum, který byl podmíněn jak ekonomickými faktory, tak i tím, že už zásoby uhlí dochází.

OKD tvořilo, a ještě pořád tvoří, jednoho z nejdůležitějších zaměstnavatelů v Moravskoslezském kraji. Při své největší aktivitě pracovalo v podniku kolem 120 000 osob – mluvíme ale o době komunismu, kdy hornictví bylo velmi propagováno.  Jako zaměstnání, které buduje republiku. Po revoluci v 90. letech podnik zaměstnával cca 35 000 lidí. Jenže české uhlí zažívá od 90. let etapu útlumu. Mnoho dolů bylo zavřeno, a došlo k omezení těžby. Pro ekology tedy dobrá zpráva, kterou často opomíjejí.

Paradoxem je, že vláda si za útlum dolu mohla sama, svou nevýhodnou privatizací. Díky reorganizaci společnosti došlo k útlumu několika dolů, a velkému odlivu kvalifikovaných pracovníků.  Od 90. let došlo k velkému snížení množství aktivních dolů, ze 14 se dnes těží pouze ve 4. Připočteme-li k tomu spekulace na trhu, akcie společnosti se propadaly, za což může snižující se cena uhlí na celosvětovém trhu.

Slib a ekologie

Nynější vláda České republiky ekonomicky vsází spíše na proti-ekologické zdroje, konkrétně premiér Babiš pak svou budoucnost vidí spíše v jádru. Přesto rád slibuje. Po několika chybných rozhodnutích  OKD znovu převzal stát, a to za podivných okolností pod akciovou společnost PRISKO a.s.

Babiš v roce 2018 (jako tehdejší ministr financí) prohlásil, že OKD prosperuje a bude pravděpodobně těžit až do roku 2030. Budoucnost firmy je přesto nejistá, vzhledem k neustálé klesající ceně na trhu. Vyčerpání zásob uhlí postupně nezvratitelně povede k zavření všech dolů.

Ve výsledku, ačkoliv to nemusí být pro ekology příjemné zjištění, k omezení užívání černého uhlí dochází postupně. Konec uhlí nemůže přijít ze dne na den. Česká ekonomika na to není připravena. Podíváme-li se na situaci z hlediska ekologického: uhlí umírá, jen jeho smrt nepřijde tak brzy, jak by si mnozí přáli.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(41)
Vladimir Wagner
18. únor 2020, 09:31

Cituji: "Nynější vláda České republiky ekonomicky vsází spíše na proti-ekologické zdroje, konkrétně premiér Babiš pak svou budoucnost vidí spíše v jádru."

Může mi paní energetická analytička vysvětlit pojem proti-ekologické zdroje a proč takto označila zdroje jaderné?

frank
18. únor 2020, 12:38

Proti-ekologické :) hezký novo-tvar , skoro by člověk řekl proti-správný:)

Jan Veselý
18. únor 2020, 14:35

Mě úplně naskakuje "přední český antienvironmentalista Martin Říman" od předního tvůrce -ismů v ČR, Václava Klause. :-)

Beata Packova
19. únor 2020, 10:24

Dobrý den,

vycházím ze dvou hledisek. První - trochu populistické ( do určité míry neověřené) jsou diskuze ze strany ekologických organizací,dále debaty na twitteru. Druhé hledisko už tvoří ověřené studie. Jak píše "Kolemjdoucí" jaderné elektrárny jsou nákladné na výstavbu, navíc u jaderného odpadu je problém s likvidací. Já se nepovažuji za nepřítele jádra :), přesto poslední dobou vidím mnoho lidí stavějící se proti němu. V podstatě mi šlo o jaké si shrnutí názorů, které se nyní ve společnosti probírá.

Přeji pěkný den.

Beata

Emil
19. únor 2020, 11:23

Doporučoval bych pro případnou příští tvorbu spíš čerpat informace z ověřených zdrojů, než z cvrlikání ekologických organizací na Twitteru.

Beata
19. únor 2020, 12:40

Ale i tyto organizace se ohání vědeckými studiemi.

Emil
19. únor 2020, 14:01

Tak se ožeňte vědeckou studií, která tvrdí, že je jádro "proti-ekologický" zdroj, a má pro to nějaké věrohodné vysvětlení, nebo studií, která porovnává odpady z jednotlivých zdrojů výroby elektřiny a doloží, že ostatní zdroje problém s odpady nemají. Příklady z praxe to totiž vyvracejí.

Problém je, že soudě dle Vašich předchozích dvou článků zde působíte tak trochu jako neřízená střela, viz Vaše předchozí dezinformace o vinících solárního tunelu, kterou musela korigovat redakce. U článků o vaření nebo pletení se asi takovýto styl žurnalistiky snese, ale v tomto oboru se dostáváte na dost tenký led, tak bych Vám znovu doporučil, abyste ve vlastním zájmu každou informaci, kterou zveřejníte, měla dobře podloženou, a nebyly to informace ve stylu jedna paní povídala.

Jan Veselý
19. únor 2020, 15:07

Nenabízím vědeckou studii, nabízím článek od vědce, který se problematikou dlouhodobě a úspěšně zabývá.

Základní jeho tezí je, že snaha o rozvoj jaderné energetiky je plýtvání omezenými zdroji a omezeným časem. Tím se situace okolo klimatické změny zhoršuje, i když jsou JE z hlediska CO2 čistým zdrojem.

Česko je nádherný příklad pravdivosti jeho tezí. Už min. od roku 2008 se intenzivně plánuje jaderná výstavba a panuje shoda napříč politickým spektrem, že se to chce. Přesto jaderný program ČR koupil 30 let života a emisí CO2 hnědouhelným elektrárnám.

Nic moc, co? Každý jaderný blok v ČR si po výroby ponese ~200 milionů tun CO2 ve změřených příležitostem udělat z problémem něco jiného.

Emil
19. únor 2020, 20:07

Pane Veselý, sice vůbec netuším, jak má tento článek, řešící emise CO2, souviset s problematikou odpadů z energetiky nebo s tím, jestli je jádro "proti-ekologické", ale když už jste si tak krásně naběhl na vidle, tak budiž.

1) Stačí se podívat na následující notoricky známý obrázek, aby bylo jasné, která cesta skutečně vede k nízkoemisní energetice a která k ní zatím nevede. www_osel_cz/popisek_php?popisek=28264&img=2w_2_jpeg

Připomínám že Francie tento přechod dokázala realizovat během pouhých deseti let, Německo se tomu po dvaceti letech nedokázalo ani vzdáleně přiblížit.

2) I pokud si pod sebe seřadíte případy, jakým způsobem jednotlivé země dokázaly zajistit největší přírůstek výroby nízkoemisní elektřiny na hlavu během deseti let, tak v první desítce je 7 příkladů, kdy toho bylo dosaženo pomocí jaderné energie a 3 příklady, kdy toho bylo dosaženo pomocí vodní energie. Ani jednou pomocí slunce nebo větru.

mobile_twitter_com/kiwigeostudent/status/1225527778088452096/photo/1

3) Dále děkuji za další nádhernou nahrávku na smeč v podobě toho příkladu s ČR. Právě díky neuvěřitelnému plýtvání zdrojů v podobě přemrštěné provozní podpory na fotovoltaiku, která prakticky žádné emise reálně nesnížila, tyto zdroje chybí. Za tyto prostředky jsme mohli nízkoemisní energetiku s přehledem vybudovat.

4) Jestli tu někdo koupil 30 let života uhelným elektrárnám, tak to byli lidé s podobnými názory jako máte Vy, kteří se nejen podíleli na vyplýtvání prostředků viz bod č. 3, ale ještě k tomu se jim dříve podařilo zablokovat výstavbu poloviny Temelína, takže díky tomu celou pětinu naší spotřeby musíme zajišťovat uhlím, místo toho abychom ji vyráběli nízkoemisně a ještě k tomu daleko levněji.

P.S.: V odkazech prosím jako obvykle nahradit podtržítka tečkami.

Carlos
19. únor 2020, 20:43

Takže máme-li to 30 let uhlí navíc, tak náhrada jeho produkce novou JE bude ne o moc lepší než PPE. Nehledě na to že i při stavbě dvou bloků bude po roce 2035/40 potřeba stále plyn na výrobu elektřiny, omezené finanční zdroje protáhnou možná tavbu na dalších 15-20 let, to je tak akorát k náhradě Temelína, takže nějaké benefity redukce emisí pomocí JE uvidíme tak v roce 2065, kdy by se dokončily další bloky, teoreticky. Pokud by byl v roce 2010 parametricky upraven systém podpor OZE, zaměřili bychom se na rozvoj PVE a FVE + postupný přechod na plyn, vše udělatelné více méně za soukromý kapitál, v roce 2020/5 jsme mohli mít klidně kolem 10% elektřiny z FVE+VTE, OZE celkem mohly být někde mezi 15-20% (velmi hrubý odhad). To ještě za provozu současných JE, dnes jsme se mohli soustředit na trochu ambicióznější projekty jako Lipno-Aschach, připravovat revitalizaci podkrušnohoří pomocí PVE, nebo mohl být v běhu program na konverzi tepláren na alternativy uhlí.

Místo toho řešíme elektrárny snažící se obejít emisní limity, otázku kde se bude brát proud, rektory které přinesou jenom asi 400MW výkonu navíc oproti současnému stavu a v zásadě nemožnost soukromého rozvoje malé energetiky...

Cool, but not cool.

Carlos
19. únor 2020, 21:28

Emile,

psal jste o protiekologickém zdroji, stejně jako paní Beáta, součástí jejich odpadu se klidně dá počítat i zbytečně vypuštěné CO2, o popílku a dalším nemluvě. JE by se to nedalo přičíst pokud by sem přišla soukromá firma začala ji stavět, nebo kdyby se snahou o její rozvoj neblokoval zbytek. Takto, kdy se sází deset let na to že se začne stavět JE a nic jiného se nerozvíjí, jí to klidně lze namarkovat lze.

1) Ukazuje to jenom historickou a současnou produkci emisí. Nikdo krom Francie nikdy nerealizoval takový přechod na JE, kde ve Francii to mělo jisté specifické důvody, které to umožnily, jak politické, tak ekonomické. Kdo měl jiné zdroje, doklepal to do doby postčernobylské bez takové výstavby a mohl jít jinou cestou. V době kdy Francie na jaderný vlak naskočila už byly reaktory už celkem zralou technologií, to VtE a FVE v roce 2000 nebyly ani omylem. Takže bych to spíš přirovnal k situaci kdy by se Francie pokusila o velký program JE hned po válce.

2) Napadá Vás že existuje něco jako "implementační plán", že takto postavený graf zohledňuje jenom dekádu spuštění a že jeho vypovídací hodnota bez dalšího pozadí je celkem malá? Pro zajímavost, hypotetický příklad, Temelín se stavěl 15 let. každý rok uvedl do provozu 534MW VtE, odhadem, výsledek bude stejný, ale nebude to svítit tak hezky v grafu.

3) Jak to bylo, kdo za to může a jak to nedělat a naopak dělat, stejně jako že argumentovat tehdejší cenou je zcela zcestné, jsme si myslím už vysvětlovali, ne? Taky se na to dá dívat tak že jsme tu vložili do jisté míry investici do technologie, pomohli jsme s rozjezdem, do jisté míry, a teď nejsme schopní vybírat výnosy tehdejší investice.

4) 30 let života uhlí tu hlavně koupila posedlost vlády centralistickými jadernými sny, nikdo jiný. Kdyby se energetická politika řešila stylem: "Limity Vám neprolomíme, elektrárny smí mít nejvíce takové a makové emise, nebo flotilové emise nesmí přesáhnout tolik a tolik g/kW, zpřísňovat budeme o 50g na dekádu. Podniky a občané mají zelenou k vlastním zdrojům pokud nebudou přetoky do sítě. (a.k.a. práva distributorů končí elektroměrem)" Tak by se tu stavělo a modernizovalo. Jenže u nás se dělá energetická politika příkazově "ČEZ Postaví tolik a tolik MW v jádře a ještě mu na to dáme garance." To se na to každý podnikatel vykašle a bude tu na krev dojíždět staré zdroje a pak je jednou odveze do šrotu, nebo odprodá státu jako strategické, když JE nevyjdou a už se nebudou rentovat.

Emil
19. únor 2020, 21:44

Carlosi, Vám snad solární boom připadá, jako že se deset let nic nerozvíjí? To snad nemyslíte vážně. A považovat jádro za protiekologické proto, že jeho přípravu naše politická reprezentace zastavila, to chce taky opravdu zvláštní logiku. Že se jádro dá postavit relativně rychle, když se chce, to je vidět v řadě případů ve světě. Nás ale až doteď k výstavbě vůbec nic netlačilo a naopak různí "ekologové" neustále vykřikovali, že je jádro zbytečné. A titíž teď jako mávnutím kouzelného proutku změnili taktiku a křičí, že už je na jeho stavbu pozdě.

Vladimir Wagner
19. únor 2020, 22:22

Ono se stačí podívat do diskuzí o pár let zpět, jak i místní bijci proti jádru tvrdili, jak se nemusíme rozhodovat hned a jak máme fůru času počkat se stavbou jaderných bloků, až se situace vyvine a bude jasné, jak to v Evropě bude. Teď už vidíme, jak to v Německu dopadá a stejní borci najednou obrátili s tím, jak je nutné uskutečnit přechod rychle a jak to jádro je k tomu pomalé.

Carlos
19. únor 2020, 22:46

Emile,

ve světě se projekty rozvíjí, u nás je to spíš setrvalá stagnace, někdy v roce 2013 jsme měli cca 2000MWp FVE, dnes máme stále cca 2000MWp FVE, neinstaluje se ani tak aby z toho byl setrvalý růst třeba 50-100MWp/rok.

Neuplatňuji jinou logiku než tu, kterou někteří jiní používají na OZE v kombinaci s PPE. Nicméně pokud vezmu dopady naší energetické politiky, tak to celé ve finále vedlo k situaci kdy se na jednu stranu čeká na stavbu JE, na druhou se de-facto zablokovalo cokoliv jiného a dál se jede na staré uhelky. Takže dopad snahy stavět JE je... pálení uhlí. Kdyby se místo toho najel nějaký plán rozvoje ostatních zdrojů, dopady by byly menší. Mohl se vypsat program repoweringu na MVE, některé lokalitu efektivně nevyužívají, mohli jsme zkusit udělat něco pro navýšení podílu plynu, nějaké opatření, které by obrátilo merit order uhlí/plyn, nebo se mohl udělat nějaký systém aby ostatní OZE konstantě přidávaly třeba 300MW ročně. Dalo se přitlačit na spalování odpadu (byť to není taky žádná hitparáda, ale řeší to jiný nepříjemný problém)

Rychle to staví kde? V Číně? V Rusku? Ve Francii a Finsku se jim to zase vleče. A radši ať se takové stavby vlečou, než aby se tu divoce stavělo bez kontroly veřejnosti.

Vladimir Wagner
19. únor 2020, 12:54

Takže je to přesně, jak jsem si myslel. Přejímáte, či dokonce sama vytváříte, nesmyslné nálepky, které různým zdrojům přilepují různé aktivistické organizace. Problém je, že takový přístup likviduje možnost jakékoliv realistické a smysluplné debaty o energetické koncepci a budoucnosti našeho státu. Ono ani Vaše prohlášení založené na výkřiku Kolemjdoucího: "jaderné elektrárny jsou nákladné na výstavbu, navíc u jaderného odpadu je problém s likvidací" nemá příliš smysl a oporu v nějakých studiích. Náklady musíte srovnávat s náklady na jiné zdroje. A zase, v tomto ohledu, pokud vezmu čistě náklady životní cyklus zdroje (tedy nezapočítám cenu peněz a pojištění), tak vychází při přepočtu na jednotku vyrobené elektřiny menší nebo srovnatelné s jinými zdroji. Náklady způsobené cenou peněz a pojištěním jsou velmi silně závislé na finančním modelu. Tyto věci byste jako ekonomka měla znát. S likvidací jakéhokoliv odpadu je problém, který je dán nejen jeho nebezpečností, ale také jeho objemem. A jak už řada lidí upozornila v reakci na kolemjdoucího, tak ty problémy, případně ekologická či uhlíková stopa, mohou být mnohem větší u jiných zdrojů, než u těch jaderných.

Kdybyste u svého jména na internetu nedeklarovala znalost ekonomie a označení energetické analytičky, tak nad tím mávnu rukou. Zase jde o hloupý výplod aktivistického pisálka. Ale pokud aspirujete psát alespoň trochu seriozně, byť populárně pro veřejnost, na seriozním energetickém serveru, tak byste na takovou úroveň neměla klesat.

Víte, diskuze zde se těmito nálepkami hemží a je zde řada lidí, kteří zde s jejich používáním čistě rýpají a trollují. I proto jsem reakce v diskuzi omezil na minimum. Ale nechtěl bych, aby se podobná úroveň přelila i do článků na serveru.

Milan Vaněček
19. únor 2020, 13:28

Bohužel úroveň Vašeho příspěvku, pane kolego, je velmi slabá. Nálepkování, které vytýkáte je i Vaší doménou, viz "Zase jde o hloupý výplod aktivistického pisálka". A Vaše finanční úvahy? "pokud nezapočítávám cenu peněz", říkáte, tak o čem vlastně píšete?

Když chcete debatovat o realistické koncepci, tak to musíte dělat vědecky, systematicky, jako to dělají a počítají (modelují) Němci nebo v Kalifornii.

A zapamatujte si: "kdo chce, hledá způsob", tak jako v naší euroatlantické civilizaci hledají vědci, inženýři, technici a všichni lidé co mají rádi přírodu způsob, jak vyrábět elektřinu levně z obnovitelných a čistých zdrojů.

Emil
19. únor 2020, 14:03

Vidím že reakce potrefené husy na sebe nenechala dlouho čekat...

Beata Packova
19. únor 2020, 14:04

To je zajímavé, jak si každý text interpretuje jinak.Nicméně nemám čas vám tady vypisovat takové dlouhé pasáže. Pokud vím, bylo to uvedeno v sekci názor a každý web má editora, který se může rozhodnout zda článek zveřejnit či nikoliv. Diskuzi považuji za ukončenou z mé strany. Hezký den.

Carlos
19. únor 2020, 22:16

Pane Wagnere,

nevím co je na označení protiegologické/antiekologické nesmyslného, můžeme se bavit co to má být přesně, jak ekologičnost zdroje vyjádřit... ale samo o sobě to označení význam a smysl má. Třeba by mohlo být takové že škody spáchané tím zdrojem jsou za jeho životnost vyšší než jeho přínosy. Eventuálně se tam dá zahrnout jaké prostředí ten zdroj pro provoz potřebuje, co vyvolá svou výstavbou... Pokud se celý rozvoj energetiky zasekne na umanutosti: "JE bude a neuhnu ani o centimetr!" což povede na dalších X let zbytečného pálení uhlí, pak se do pozice neekologického zdroje může přestěhovat i JE. Podle zcela stejné logiky jaké je někdy některými lidmi používána vůči OZE, tedy že jim přičítají emise z PPE. Pokud někdo slíbil v roce 2010, nebo kdy to bylo JE 2.4GW, zasekl se tím vývoj zbytku energetiky a v roce 2020 se nekoplo do země a nový plán je 2030, pak je myslím klidně možné jí přičíst nutnost běhu "zálohy" za nevýrobu, tak jako to někteří navrhují u OZE.

No nevím jestli je třeba nějaká superstudie na prohlášení JE jsou nákladné na výstavbu, když to máme na GW asi 10 více než u PPE.

Jestli tu něco brání nějakému rozvoji a rozumné koncepci, nebo jen diskusi o ní, pak je to přístup, "Jo OZE jsou fajn, ale bude to jádro". Stejně jako ten samý přístup brání splavnění Labe, jako brání rozvoji železniční infrastruktury, kde je to bude to jez a bude to VRT, respektive.

Buď je cíl výroba co nejčistší energie, splavné Labe a kapacitní železnice, nebo je cílem stavba JE, stavba jezu v Děčíně a stavba VRT. V prvním případě by po prvním fiasku na ministerstvu sedli a přinejmenším uvolnili pravidla pro nové zdroje a přijdou s takovými pravidly, které se projeví snahou o náhradu špinavých čistšími. U Labe by se sedlo zjistilo se co je za problém, posunul se jez, provedly jiné úpravy, použil se alternativní návrh splavnění z Děčína do Ústí, na dráze by se začaly urychleně řešit úseky kde není kapacita (že se to tam vyjezdí protože se tam předpisy a technika tlačí na krev je věc druhá a není to dobře).

To nevidíme, troufám si říct, místo toho slyšíme od vlády zaseklou desku JE, Jez, VRT, JE Jez, VRT...

Co je náš cíl? Jakou budoucnost chceme? Co chceme? Pokud je to řešení problémů v energetice, výroba čistého proudu v dostatečném množství, pak stanovme limity a nechme lidi/firmy, stovky, tisíce entit tento problém vyřešit, nastavme procesy ke koordinaci té snahy, výsledek se dostaví. Pokud je to stavba jaderných elektráren, tak jen směle do toho, možná tím potopíme ekonomiku, ČEZ a zvýšíme státní dluh, ale budeme mít JE.

Pavel
22. únor 2020, 23:02

Jestli tady existuje nějaký "přístup" bránící rozumnému rozvoji, tak přístup oze tunelářů, kteří kydající špínu na jádro a žádající pro oze parodie na elektrárny maximální výhody. Tzv. oze jsou maximálně dotovány, přitom jejich výsledky jsou tristní. Ergo je nutné hledat jiné zdroje. To co zbývá je jádro. Ekonomiku jsme si málem potopili dotováním tzv. oze, díky kterému se dnes nevyplatí investovat do žádného stabilního nedotovaného zdroje, přitom je jasné, že bez těchto zdrojů se česká i evropská energetika rozsype. Tedy dalším protěžováním oze parodií a odkládáním investic do stabilních zdrojů nejdřív potopíme energetiku a vzápětí ekonomiku. To pak zelení budou šťastní až budou lidi umírat, kvůli tomu, že nepůjde proud.

Kolemjdouci
18. únor 2020, 09:42

Tipl bych si, ze kvuli radioaktivnimu odpadu, s potrebou skladovani, monitoringu a hlidani po tisice let v u nas dosud neexistujicim hlubinnem ulozisti za mnoho miliard Kc, ktere zadna obec nechce, coz asi nebude plne zapocteno v soucasne prodejni cene...

Emil
18. únor 2020, 10:27

Každý způsob získávání energie má svou ekologickou stopu a nelze říci, že zrovna radioaktivní odpad z elektráren má větší ekologickou stopu než třeba odpad z větrníků nebo solárů. Za mě autorka (doufám že nechtěně) nepřesnou terminologií opět zbytečně jitří vášně, stačilo se držet zavedeného a celkem jasně definovaného termínu "obnovitelné" zdroje, místo vágního označení ekologické nebo dokonce proti-ekologické zdroje.

Kolemjdouci
18. únor 2020, 10:47

"...nelze říci, že zrovna radioaktivní odpad z elektráren má větší ekologickou stopu než třeba odpad z větrníků nebo solárů."

To myslite vazne? Vite, co to je radiace a jak dlouhou ma stopu? Zkuste vasi teorii zopakovat lidem v Cernobylu nebo ve Fukusime...

Proc myslite, ze existuji Urady pro jadernou bezpecnost a ne "Urady pro odpad z větrníků a/nebo solárů"?

Emil
18. únor 2020, 11:10

Ano, to myslím vážně. Radioaktivní odpad je výrazně nebezpečnější, ale jednak je s ním podle toho také nakládáno, a za druhé je ho mnohem a mnohem méně na vyrobenou jednotku elektřiny.

Argumentovat Černobylem nebo Fukušimou je trochu mimo, nejde o havárie způsobené skladováním radioaktivního odpadu, o čemž je řeč. Jsou to havárie při výrobě elektřiny. Rád bych připomněl, že statisticky jde i podle WHO o jeden z nejbezpečnějších způsobů výroby elektřiny.

Milan Vaněček
18. únor 2020, 13:33

Lidé již ze zkušenosti vědí, že energie uvolněná štěpením jader uranu a plutonia může být extrémně nebezpečná, viz Hirošima, Nagasaki, zkoušky jaderných zbraní v ovzduší, Černobyl a Fukušima. Nějaká statistika lidi nezajímá, efekty "černé labutě" statistika zahrnout neumí.

Takže proč nahrazovat "špinavé uhlí", které nám pomohlo k prvé průmyslové revoluci, něčím mnohem nebezpečnějším? Když již máme v rámci 3. či 4. průmyslové revoluce zdroje čisté energie a čisté technologie v průmyslu?

Emil
18. únor 2020, 14:09

Každá energie může být extrémně nebezpečná, ať už je uvolněná jakkoliv. Třeba protržením hráze přehrady. O nebezpečnosti uvolněné energie tu ale nikdo nemluvil, to zas odvádíte řeč někam úplně jinam, těžko říct jestli nevědomky nebo záměrně.

Nějaká statistika spíš asi nezajímá Vás, a obzvlášť Vás nezajímá ta, která odporuje Vašemu přesvědčení. Z hlediska statistického je naopak daleko nebezpečnější právě uhlí, ale to je marné Vám vysvětlovat, když Vás statistiky nezajímají. Podle čeho jiného chcete nebezpečnost různých technologií posuzovat, když ne statisticky?

Milan Vaněček
18. únor 2020, 14:36

Vidím, že na mé 2 otázky nedokážete odpovědět.

Vladimír Šťastný
18. únor 2020, 11:57

A víte, že každé složiště strusky a popílku září daleko více, než hlubinné úložiště radioaktivního odpadu?

Jan Veselý
18. únor 2020, 14:37

Začněte Emile tím, že definujete jak onu stopu určujete. Ať se máme od čeho odpíchnout.

BTW.: Asi se shodneme, že ekologická stopa obojího je proti uhlí úplná sranda, že?

Emil
18. únor 2020, 15:23

Pane Veselý, z toho co jsem napsal je snad jasné, že na rozdíl od některých ostatních diskutujících nemám ambici posuzovat, která stopa je větší nebo menší, protože to zdaleka není tak jednoduché, jak se může zdát. Takže tu definici byste spíš měl chtít po těch, kteří v tom mají jasno.

BTW: Nevím jestli zrovna "úplná sranda", ale v zásadě s tím souhlasím. Já zase doufám, že se shodneme, že rozdělovat zdroje na ekologické a "proti-ekologické" je nesmysl.

Jan Veselý
18. únor 2020, 17:45

ad BTW) Já byl z enviromentálních následků těžby uhlí zkoušen u státnic. Takové téma se nahodí a příští půl hodiny je o čem vyprávět. A pak přichází teprve na řadu důsledky pálení a koksování uhlí. To je tak další půl hodina.

Kamil
18. únor 2020, 11:36

Téma "Uhlí náš nepřítel" by se dalo teda více rozepsat, ale i tak děkuji.

Štefan Litva
18. únor 2020, 15:43

Naši pradědové tady to vybudovali Severomoravský kraj a najde se nějaký k**** nebo dětičky se nudí a vymýšlejí kraviny těžký průmysl postavil stát na nohy bez těžkého průmyslu myslím tím dole můžete být hrdí v Praze žijete si jak v bavlnce nevíte co je robota takže Horník z karvinska mějte se krásně

Petr
18. únor 2020, 17:15

Těžký průmysl je vyzitkou rozvojovaho státu.

Jan Veselý
18. únor 2020, 17:54

Těžký průmysl v Ostravsko-karvinské aglomeraci hypertrofoval kvůli militarizaci ČSR podle sovětského vzoru, bylo třeba vyplýtvat ohromné množství oceli na tanky a podobné neproduktivní statky.

Jan Veselý
18. únor 2020, 17:52

Karviná už neexistuje, zbyl z ní jeden kostel stojící nakřivo a hřbitov. Na jejím místě je území 10x10 km, které je neobyvatelné. Přejmenovaný Fryštát to nevytrhne.

To, co pradědové vybudovali, už se 30 let opravuje a přestavuje na něco, co bude k žití, aby tu nebyly jen:

"... železárny, hutě, karoliny,

koncernový podnik,

struska, prach a jedovaté plyny,

našich předků pomník."

Pavel Dobeš - Scifi song

Ivan Novák
18. únor 2020, 20:00

1. Zapomenutý trumf je hezčí, bo je v ostravštině. (Nejsem odtud, ale ten dialekt je kouzelný, takhle kondenzovaný se už asi na ulici neuslyší.)

2. Nic není jednoduché. Bezručovy básničky jsme se ve škole učili všichni, a NHčko byl projekt RHG z r. 1942.

3. Tradice a historická paměť jsou zdrojem identity, jež je mj. podmínkou schopnosti samosprávy. Přístupem "nedůsledně, a když už, tak ode zdi ke zdi" si to budování státu dost ztěžujeme.

Martin Pácalt
19. únor 2020, 06:56

Vy myslíte NHKG TKK ? Nová huť Klementa Gottwalda, tý ku...y komunistický? ;-)

Martin Pácalt
19. únor 2020, 06:52

Tak si to znovu po sobě přečtěte, to , co jste napsal, je zmatek na zmatek.

Jiří Jeřábek
19. únor 2020, 09:57

Dobrý den,

OKD zaměstnává vč. dodavetelských služeb cca 8500 lidí, z toho min. třetina ani nejsou českého občanství. Celkový obrat firmy byl 10 miliard Kč. Česká republika má nejmenší nezaměstnanost v celé EU a dokonce i v celé OECD. Na útlum uhlí máme dostat 15 miliard Kč z EU. Tvrdit, že česká země není ekonomicky připravena na zavření zbylé těžby v roce 2024 je buď velká naivita či demagogie.

Zároveň je těžba spojená s negativními dopady na životní prostředí, jedná se o poklesy krajiny (vč. zničených domů a infrastruktury), dále hluk, dále prachové zatížení z násypek a uskladnění a transportu uhlí, znečištění ovzduší ze spalování uhlí a navyšování koncentrací skleníkových plynů.

Jan Veselý
19. únor 2020, 11:26

Ještě přidejte zasolování krajiny díky čerpání slaných důlních vod, bordel z usazovacích nádrží po flotaci, úniky důlních plynů a hořící haldy.

OKD stejně končí tak jako tak, do 10 let mají vytěženo. Nové ložiska otvírat nebudou. Hutě a koksovny si už dnes vystačí s importem.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se